10. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA
slide 1
Předmětem přednášky jsou…
tři modely agregátní nabídky, ve kterých v krátkém období výstup pozitivně závisí na cenové hladině.
Krátkodobý inverzní vztah mezi inflací a nezaměstnaností, známý jako Phillipsova křivka
slide 2
10.1. Základní teorie agregátní nabídky
slide 3
1. Model nepružných cen 2. Model nepružných mezd 3. Model nedokonalých informací Výsledkem všech tří modelů je, že:
Y = Y + α (P − P e ) agr. výstup přirozená míra výstupu
pozitivní parametr
očekávaná cenová hladina skutečná cenová hladina slide 4
Příčiny nepružných cen: dlouhodobé kontrakty mezi firmami a zákazníky menu costs firmy nechtějí naštvat zákazníky častými změnami cen Předpoklady: firmy si stanovují své vlastní ceny (např. jako v monopolistické konkurenci). slide 5
Požadovaná cena každé firmy je p = P + a (Y −Y ) kde a > 0. Předpokládejme dva typy firem: • Firmy s pružnými cenami, které stanovují ceny podle této rovnice • Firmy s nepružnými cenami musí stanovit cenu před tím, než vědí, jak se vyvine P a Y: p = P e + a (Y e −Y e ) slide 6
p = P e + a (Y
e
−Y
e
)
Přepokládejme, že firmy s nepružnými cenami očekávají, že výstup bude roven potenciálu. Potom,
p =P e
K odvození křivky agregátní nabídky, musíme nejdříve najít rovnici pro agregátní cenovou hladinu.
Označme s jako podíl firem, které mají nepružné ceny. Potom můžeme zapsat agregátní cenovou hladinu jako… slide 7
P =sP
e
+ (1 − s )[P + a(Y −Y )]
Cena stanovená firmou s nepružnými cenami
Cena stanovená firmou s pružnými cenami
Odečteme (1−s )P od obou stran:
sP = s P e + (1 − s )[a(Y −Y )]
Podělíme obě strany s : P = P
e
(1 − s ) a + ( Y −Y ) s slide 8
Model nepružných cen P = P
e
(1 − s ) a + (Y −Y ) s
Vysoká P e ⇒ Vysoká P Pokud firmy očekávají vysoké ceny, potom firmy, které musí stanovit ceny dopředu, je stanoví vysoko. Ostatní firmy zareagují také stanovením vysokých cen. Vysoký Y ⇒ Vysoká P Když je důchod vysoký, poptávka po zboží je vysoká. Firmy s pružnými cenami stanoví vysoké ceny. Čím vyšší podíl firem s pružnými cenami, tím menší je s a tím větší je dopad ∆Y na P.
slide 9
P = P
e
(1 − s ) a + (Y −Y ) s
Nakonec odvodíme AS rovnici vyřešením pro Y :
Y = Y + α (P − P e ), s where α = (1 − s )a
slide 10
Model strnulých cen implikuje procyklický vývoj reálné mzdy, tedy pohyb ve shodě s hospodářským cyklem (reálná mzda by v expanzi měla růst, v recesi klesat) Předpokládejme, že agregátní výstup/důchod klesá, potom, Firmy zaznamenávají pokles poptávky po svých produktech. Firmy s nepružnými cenami snižují produkci, a proto snižují i svoji poptávku po práci. Posun poptávky po práci doleva způsobí pokles reálné mzdy. Procykličnost reálné mzdy je ve shodě s daty
slide 11
15
13
Cyklické chování reálné mzdy (USA) reálná mzda HDP
11
tempo růstu v %
9
7
5
3
1 17715 18810 19906 21002 22098 23193 24289 25385 26481 27576 28672 29768 30864 31959 33055 34151 35247 36342 37438 38534 39630 40725 -1 17168 18264 19360 20455 21551 22647 23743 24838 25934 27030 28126 29221 30317 31413 32509 33604 34700 35796 36892 37987 39083 40179 41275
-3
-5
slide 12
Cyklické chování reálné mzdy (USA) 5
1972
% změna reálné mzdy
4
1965
1998
3 2
2001
1982
1 0
1991
-1
1990
-2 -3
1984
2004
1974
1979
-4
1980
-5 -3
-2
-1
0
1
2
3
4
5
6
7
8
% změna reálného HDP slide 13
Model nepružných mezd Předpokládá, že firmy a pracovníci vyjednávají o smlouvách a fixují nominální mzdu před tím, než zjistí, jaká bude skutečná cenová hladina.
Nominální mzda je stanovená jako součin cílové reálné mzdy a očekávané inflace:
Wω= P ×
e
Cílová reálná mzda
W Pe ⇒ =ω× P P slide 14
Model nepružných mezd W Pe =ω× P P Jestliže se ukáže, že
P =P
e
P >P
e
P
e
pak Nezaměstnanost a výstup jsou na svých přirozených mírách. Reálná mzda je menší než cíl, proto firmy najímají více pracovníků a výstup stoupá nad potenciál
Reálná mzda přesahuje svůj cíl, proto firmy najímají méně pracovníků a výstup klesá pod potenciál. slide 15
slide 16
Model nepružných mezd Implikuje, že reálná mzda by měla být proticyklická, měla by se pohybovat proti vývoji produktu během hospodářského cyklu.
Protože model předpokládá nepružné mzdy v konjukturách, kdy P typicky stoupá, by reálná mzda měla klesat. v recesích, kdy P typicky klesá, by reálná mzda měla stoupat.
Tato prognóza se na reálných datech nepotvrdila. (… ale záleží na chování P během cyklu) slide 17
Model nedokonalých informací Předpoklady: Všechny mzdy a ceny jsou dokonale pružné, všechny trhy se čistí. Každý nabízející produkuje jedno zboží, ale konzumuje mnoho statků. Každý nabízející zná nominální cenu statku, který prodává, ale nezná agregátní cenovou hladinu.
slide 18
Model nedokonalých informací Nabídka každého statku závisí na jeho relativní ceně: nominální cena statku dělená agregátní cenovou hladinou.
Nabízející nezná cenovou hladinu, ale ve stejném okamžiku činí výrobní rozhodnutí, proto používá očekávanou cenovou hladinu, P e.
Přepokládejme, že P stoupne, ale P e nikoliv. Nabízející se domnívá, že relativní cena stoupla, proto produkuje více. Pokud mnoho producentů přemýšlí stejně, potom Y stoupne pokaždé, když P stoupne nad P e. slide 19
Shrnutí a důsledky P
P >P
LRAS
Y = Y + α (P − P e )
e
P =P
SRAS
e
P
Y
Y
Každý z těchto tří modelů AS implikuje vztah vyjádřený křivkou SRAS a její rovnicí. slide 20
Shrnutí a důsledky SRAS rovnice:
Předpokládejme pozitivní AD šok, P který posune výstup nad svoji přirozenou míru a P nad úroveň, kterou lidé e P = P 3 3 očekávali.
Y = Y + α (P − P e ) LRAS
SRAS2 SRAS1
P2
Časem se P e P e = P = P e 2 1 1 zvýší, SRAS se posune nahoru a výstup se vrátí na potenciál.
AD2 AD1
Y Y 3 = Y 1 =Y
Y2 slide 21
10.2. Inflace, nezaměstnanost a Phillipsova křivka
slide 22
Inflace, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Phillipsova křivka tvrdí, že π závisí na: očekávané inflaci π e. cyklické nezaměstnanosti: odchylce skutečné míry nezaměstnanosti od přirozené míry nabídkových šocích, ν (“nu”). e
n
π = π − β (u − u ) + ν kde β > 0 je exogenní konstanta. slide 23
Odvození Phillipsovy křivky ze SRAS (1)
Y = Y + α (P − P e )
(2)
P = P e + (1 α ) (Y −Y )
(3)
P = P e + (1 α ) (Y −Y ) + ν
(4)
(P − P −1 ) = ( P
(5)
π = π e + (1 α ) (Y −Y ) + ν
(6)
(1 α ) (Y −Y ) = − β (u − u n )
(7)
π = π e − β (u − u n ) + ν
e
− P −1 ) + (1 α ) (Y −Y ) + ν
slide 24
Phillipsova křivka a SRAS SRAS:
Phillips curve:
Y = Y + α (P − P e )
π = π e − β (u − u n ) + ν
SRAS křivka: Výstup závisí na neočekávaných pohybech cenové hladiny.
Phillipsova křivka: Nezaměstnanost závisí na neočekávaných pohybech v míře inflace.
slide 25
Adaptivní očekávání Adaptivní očekávání: přístup, který předpokládá, že lidé tvoří svá očekávání budoucí inflace na základě nedávno pozorované inflace.
Jednoduchý příklad: Očekávaná inflace = skutečná inflace minulého roku
π e = π −1
Potom, Phillipsova křivku lze zapsat jako: π = π −1 − β (u − u n ) + ν slide 26
Inflační setrvačnost π = π −1 − β (u − u n ) + ν V této podobě Phillipsova křivka implikuje, že inflace má setrvačnost:
Při absenci nabídkových šoků nebo cyklické nezaměstnanosti bude inflace stále na stejné úrovni.
Minulá inflace ovlivňuje očekávání současné inflace, která pak následně ovlivňuje mzdy & ceny, které lidi stanovují.
slide 27
Dvě příčiny rostoucí & klesající inflace
π = π −1 − β (u − u n ) + ν
Nákladově tlačená inflace: inflace způsobená nabídkovými šoky. Negativní nabídkové šoky typicky zvyšují produkční náklady a nutí firmy zvýšit ceny, čímž „tlačí“ inflaci nahoru.
Poptávkově tažená inflace: inflace způsobená šoky na straně poptávky. Pozitivní poptávkové šoky způsobují pokles nezaměstnanosti pod její přirozenou míru, což „táhne“ míru inflace nahoru.
slide 28
Zakreslení Phillipsovy křivky V krátkém období mají politici volbu mezi π a u.
π
π = π e − β (u − u n ) + ν β
1
SR: Phillipsova křivka
πe +ν
un
u
slide 29
Posun Phillipsovy křivky Lidé časem přizpůsobují svá očekávání, takže volba funguje pouze v krátkém období.
π
π = π e − β (u − u n ) + ν
π 2e + ν π 1e + ν
Např. zvýšení π e posune SR PC nahoru.
un
u
slide 30
Koeficient obětování
Aby snížili inflaci, mohou tvůrci hospodářské politiky snížit AD, čímž způsobí růst nezaměstnanosti nad její přirozenou míru.
Koeficient obětování měří procentní změnu ročního reálného HDP, která musí být obětována ke snížení inflace o 1 %.
Typický odhad je 5.
slide 31
Koeficient obětování
Příklad: Pro snížení inflace ze 6 na 2 procenta, je potřeba obětovat 20 procent ročního HDP: Ztráta HDP = (snížení inflace) x (koeficient obětování)
=
4
x
5
Ztráta může být realizována během jednoho roku nebo rozprostřena v delším časovém období, např. 5% ztráta během čtyř let.
Nákladem dezinflace je ztracený HDP. Je možné využít Okunův zákon k odhadu dopadů na nezaměstnanost. slide 32
Racionální očekávání Možnosti modelování formování očekávání: Adaptivní očekávání: Lidé tvoří svá očekávání o budoucí inflaci na základě nedávno pozorované inflace. Racionální očekávání: Lidé tvoří svá očekávání na základě všech dostupných informací, včetně informací o současných a budoucích politikách.
slide 33
Bezbolestná dezinflace? Obhájci racionálních očekávání věří, že koeficient obětování může být velmi malý:
Předpokládejme u = u n a π = πe = 6 % a předpokládejme, že CB oznámí, že udělá všechno proto, aby snížila inflaci ze 6 na 2 procenta, jak nejrychleji to bude možné.
Pokud je toto vyhlášení kredibilní, potom πe klesne možná o celá 4 procenta.
Pak π může klesnout i bez zvýšení u. slide 34
Výpočet koeficientu obětování pro Volckerovu dezinflaci 1981: π = 9,7% 1985: π = 3,0% year 1982
u 9,5%
Celková dezinflace = 6,7% un 6,0%
u−u n 3,5%
1983
9,5
6,0
3,5
1984
7,4
6,0
1,4
1985
7,1
6,0
1,1 Celkem 9,5% slide 35
Výpočet koeficientu obětování pro Volckerovu dezinflaci Z předchozího slidu: Inflace klesla o 6,7 %, celková cyklická nezaměstnanost byla 9,5 %.
Okunův zákon: 1 % nezaměstnanosti = 2 % ztraceného výstupu.
Proto, 9,5 % cyklická nezaměstnanost = 19,0 % ročního reálného HDP.
Koeficient obětování=(ztráta HDP)/(celková dezinflace) = 19/6,7 = 2,8 procent HDP bylo ztraceno na každé 1 % snížené inflace.
slide 36
Hypotéza přirozené míry Naše analýza nákladů dezinflace a ekonomických fluktuací je založena na hypotéze přirozené míry: Změny v agregátní poptávce ovlivňují výstup a zaměstnanost pouze v krátkém období. V dlouhém období se ekonomika vrací na úroveň výstupu, zaměstnanosti a nezaměstnanosti popsanou klasickým modelem. slide 37
Alternativní hypotéza: hystereze
Hystereze: dlouhodobý vliv minulého vývoje na veličiny, např. na přirozenou míru nezaměstnanosti.
Negativní šoky mohou zvýšit un, takže ekonomika se nemusí plně obnovit.
slide 38
Hystereze: Proč mohou negativní šoky zvýšit přirozenou míru Cyklicky nezaměstnaní pracovníci mohou ztrácet schopnosti během období, kdy jsou nezaměstnaní a po skončení recese již nemusí být schopni najít práci.
Cyklicky nezaměstnaní pracovníci mohou ztratit svůj vliv na utváření mezd; potom „insiders“ (zaměstnaní pracovníci) mohou vyjednat vyšší mzdu pro sebe. Důsledek: Cyklicky nezaměstnaní “outsiders” se mohou stát strukturálně nezaměstnaní, když recese skončí.
slide 39
Shrnutí 1. Tři modely AS v krátkém období: Model strnulých cen Model strnulých mezd Model nedokonalých informací Všechny tři modely implikují, že výstup roste nad svoji přirozenou míru, když cenová hladina stoupne nad očekávanou cenovou hladinu.
slide 40
Shrnutí 2. Phillipsova křivka Je odvozena z křivky SRAS Tvrdí, že inflace závisí na očekávané inflaci cyklické nezaměstnanosti nabídkových šocích Představuje pro tvůrce hospodářské politiky krátkodobé dilema mezi inflací a nezaměstnaností
slide 41
Shrnutí 3. Jak lidé tvoří inflační očekávání adaptivní očekávání založené na nedávno zažité inflaci implikuje “setrvačnost” racionální očekávání založené na veškerých dostupných informacích Implikuje, že dezinflace může být bezbolestná
slide 42
Shrnutí 4. Hypotéza přirozené míry a hystereze hypotéza přirozené míry tvrdí, že změny v AD mohou ovlivnit výstup a zaměstnanost pouze v krátkém období hystereze tvrdí, že AD může mít dlouhodobý efekt na výstup a zaměstnanost
slide 43
Mankiw (2010): Chapter 13. Aggregate supply and Phillips curve. Holman (2010): Kapitola 12: Agregátní nabídka. Kapitola 13: Phillipsova křivka.
Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (Autor: R. Cronovich)
slide 44
