5. NEZAMĚSTNANOST
slide 1
Předmětem přednášky je… …přirozená míra nezaměstnanosti:
co vyjadřuje co jí způsobuje jak se vyvíjí v reálných ekonomikách
slide 2
Přirozená míra nezaměstnanosti
Přirozená míra nezaměstnanosti: Průměrná míra nezaměstnanosti, okolo které ekonomika fluktuuje
V recesi skutečná míra nezaměstnanosti stoupne nad přirozenou.
Při hospodářském oživení skutečná míra nezaměstnanosti klesá pod přirozenou mírou.
slide 3
USA: Skutečná a přirozená míra nezaměstnanosti, 1960–2014
Procento pracovní síly
12 Míra nezaměstnanosti 10 8 6 4
Přirozená míra nezaměstnanosti
2 0 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 slide 20154
5.1. Míra ztráty práce, míra nalézání práce a přirozená míra nezaměstnanosti
slide 5
Model přirozené míry nezaměstnanosti Značení: L = počet lidí v pracovní síle E = počet zaměstnaných U = počet nezaměstnaných U/L = míra nezaměstnanosti
slide 6
Předpoklady: 1. 2.
L je exogenní a fixní. Během každého měsíce, s = podíl zaměstnaných pracovníků, kteří opustí nebo přijdou o práci s je míra ztráty práce f = podíl nezaměstnaných, kteří naleznou práci f je míra nalézání práce s a f jsou exogenní slide 7
Přechody mezi zaměstnaností a nezaměstnaností f ×U
Zaměstnaní
Nezaměstnaní
s ×E slide 8
Podmínka stálého stavu
Definice: trh práce je ve stálém stavu neboli v dlouhodobé rovnováze, pokud je míra nezaměstnanosti konstantní.
Podmínka stálého stavu je:
počet zaměstnaných, kteří ztratí nebo opustí práci
s ×E ×U
=
f počet nezaměstnaných kteří naleznou práci slide 9
Nalezení “rovnovážné” míry U f × U = s× E = s × (L – U ) = s× L – s× U Vyřešíme pro U/L: (f + s) × U = s × L proto:
U s = L s+f slide 10
Příklad:
Každý měsíc, 1% zaměstnaných přijde o práci (s = 0.01) 19% nezaměstnaných nalezne práci (f = 0.19)
Nalezněte přirozenou míru nezaměstnanosti: U s 0.01 = = = 0.05, or 5% L s +f 0.01 + 0.19 slide 11
Důsledky pro hospodářskou politiku
Opatření hospodářské politiky sníží přirozenou míru nezaměstnanosti pouze tehdy, pokud sníží s nebo zvýší f.
slide 12
Proč existuje nezaměstnanost?
Kdyby nalézání práce bylo okamžité (f =1), potom by veškerá období nezaměstnanosti byla velmi krátká a přirozená míra nezaměstnanosti by byla blízká nule.
Existují dva důvody, proč f < 1: 1. hledání práce 2. strnulost mezd
slide 13
5.2. Hledání práce a frikční nezaměstnanost
slide 14
Hledání práce & frikční nezaměstnanost
Frikční nezaměstnanost: způsobena časem, který pracovníci potřebují k nalezení práce
nastává i tehdy, pokud jsou mzdy pružné a existuje dostatek volných pracovních míst
existuje protože pracovníci mají odlišné schopnosti a preference pracovní místa vyžadují odlišnou kvalifikaci geografická mobilita zaměstnanců není okamžitá tok informací o volných místech a o uchazečích o práci není dokonalý slide 15
Odvětvové změny def: Změny ve skladbě poptávky mezi odvětvími nebo regiony.
příklad: Technologické změny: více pracovních míst na opravy počítačů, méně pracovních míst pro opravy psacích strojů
příklad: Nová mezinárodní smlouva o volném obchodě: poptávka po práci stoupá v exportních odvětvích a klesá v odvětvích, které soutěží s importy
Důsledek: frikční nezaměstnanost slide 16
Případová studie (USA): Změny odvětví v dlouhém období
slide 17
ČR: Změny zaměstnanosti
slide 18
Další příklady odvětvových změn Konec 19. století: pokles zemědělství, růst průmyslu
Konec 20. století: relativní pokles průmyslu, rozvoj služeb
1974 -79: ropná krize způsobila přesun poptávky od velkých aut k úsporným
V dynamické ekonomice dochází k častým odvětvovým změnám, které tak přispívají k frikční nezaměstnanosti. slide 19
Hospodářská politika a hledání práce Vládní programy na pomoc při hledání práce:
Úřady práce: plní informační funkci a spojují uchazeče o práci a volná pracovní místa
Rekvalifikační programy: pomáhají pracovníkům z upadajících odvětví získat kvalifikaci potřebnou pro získání práce v rostoucích odvětvích.
slide 20
Pojištění pro případ nezaměstnanosti
Pokud pracovník ztratí práci, z tohoto pojištění se mu po určitý čas vyplácí část předchozího příjmu.
Pojištění zvyšuje nezaměstnanost, protože snižuje náklady příležitosti nezaměstnanosti nutnost potřeby najít si práci f
Studie: Čím déle mají pracovníci nárok na podporu v nezaměstnanosti, tím delší je průměrná délka nezaměstnanosti.
slide 21
Výhody pojištění pro případ nezaměstnanosti
Pojištění poskytuje pracovníkům více času k hledání práce a vede tak k efektivnějšímu spárování pracovníků a volných pracovních míst, což by mělo vést k vyšší produktivitě a lepším mzdám.
slide 22
Proč existuje nezaměstnanost? Přirozená míra nezaměstnanosti:
U s = L s +f
Dva důvody proč f < 1: hledání práce Hotovo 1. Nyní 2.
strnulost mezd
slide 23
5.3. Strnulost reálných mezd a strukturální nezaměstnanost
slide 24
Nezaměstnanost z důvodu strnulých reálných mezd Pokud reálná mzda „zamrzne“ nad rovnovážnou úrovní, potom vznikne nedostatek volných pracovních míst.
Reálná mzda
Nabídk a
Nezaměstnanost Strnulá reálná mzda
Poptávka Práce Najímaná práce
Pracovní síla ochotná pracovat slide 25
Nezaměstnanost v důsledku strnulých reálných mezd Pokud reálná mzda „zamrzne“ nad rovnovážnou úrovní, potom vznikne nedostatek volných pracovních míst.
Potom firmy musí vzácná pracovní místa přidělovat mezi pracovníky. Strukturální nezaměstnanost: Nezaměstnanost vznikající ze strnulosti mezd a z přidělování vzácných pracovních míst. slide 26
Důvody strnulosti mezd 1.
Minimální mzda
2.
Odbory
3.
Efektivnostní mzdy
slide 27
1. Minimální mzda
Minimální mzda může být vyšší než rovnovážná mzda nekvalifikovaných pracovníků, obzvláště u těch mladých.
Studie: 10% zvýšení minimální mzdy, zvýši nezaměstnanost teenagerů o 1-3%
Ale, efekt minimální mzdy nemůže vysvětlit většinu přirozené míry nezaměstnanosti, protože mzdy většiny pracovníků jsou výrazně vyšší než je minimální mzda. slide 28
2. Odbory
Odbory využívají svoji monopolní sílu, aby zajistily pro své členy vyšší mzdy.
Pokud odbory dosáhnou zvýšení mzdy nad rovnovážnou úroveň, potom vzniká nezaměstnanost.
Insiders: Zaměstnaní členové odborů, jejichž zájmem je udržovat vysoké mzdy.
Outsiders: Nezaměstnaní, ne-členové odborů, kteří preferují rovnovážné mzdy, aby pro ně vznikal dostatek pracovních míst. slide 30
Odbory a mzdy dle odvětví, USA ( 2011) odvětví Soukromý sektor (celk.)
# zaměst. (1000s)
členství v odbor. %
poměr mezd
104,737
6.9
122.6
20,450
37.0
121.1
6,244
14.0
151.7
780
7.2
96.4
Strojírenství
13,599
10.5
107.2
Maloobchod
14,582
4.9
102.4
Doprava
4,355
20.4
123.5
Finance, pojišťovnictví
6,111
1.1
90.2
12,171
2.1
99.1
4,020
13.0
112.6
15,835
7.5
114.9
Vláda (celkem ) Stavebnictví Těžební průmysl
Svobodná povolání Vzdělání Zdravotnictví
Poměr mzed = 100 × (mzda odborářů) / (mzda neodborářů)
slide 31
3. Teorie efektivnostních mezd Teorie, podle které vyšší mzdy zvyšují produktivitu pracovníků, v důsledku: přilákání více kvalitních uchazečů o práci zvýšení snahy zaměstnanců, a redukci „flákání“ snižování fluktuace, která je pro firmy nákladná zlepšování zdravotního stavu pracovníků (v rozvojových zemích)
Firmy dobrovolně platí mzdy vyšší než rovnovážné, aby zvýšily produktivitu.
Důsledek: strukturální nezaměstnanost. slide 33
Diskusní otázka: • Využijte teorii, kterou jsme právě odvodili a navrhněte politiku nebo opatření, pomocí kterých by se dala snížit přirozená míra nezaměstnanosti v ČR.
• Rozlišujte, zda Vaše návrhy jsou zaměřeny na frikční nebo strukturální nezaměstnanost.
slide 34
Délka trvání nezaměstnanosti,
USA,
průměry: 1/1990-6/2007
# týdnů v nezaměstnanosti
Množství času, kdy # nezaměstnaných tito pracovníci byli osob nezaměstnaní jako jako % celkového % celkového času # nezaměstnaných všech nezaměstnaných
1-4
38%
6.1%
5-14
31%
18.8%
15 nebo více
31%
75.1% slide 35
Délka trvání nezaměstnanosti Data: Většina epizod nezaměstnanosti jsou pouze
krátkodobé a střednědobé Ovšem nejvíce času stráveného v nezaměstnanosti lze připsat dlouhodobě nezaměstnaným.
Tato dlouhodobá nezaměstnanost je pravděpodobně strukturální nezaměstnanost a/nebo díky odvětvovým přesunům v úplně odlišných oborech.
Rozlišit odlišné typy nezaměstnanosti je důležité ke správnému cílování politik ke snížení nezaměstnanosti. slide 36
Délka trvání nezaměstnanosti (medián) 25
Délka trvání nezaměstnanosti typicky vzroste během recese — růst během let 2008–2010 je neobvykle vysoký
15 10
01.2014
01.2011
01.2008
01.2005
01.2002
01.1999
01.1996
01.1993
01.1990
01.1987
01.1984
01.1981
01.1978
01.1975
0
01.1972
5
01.1969
týdny
20
slide 37
5.4. Nezaměstnanost - USA
slide 38
TREND (USA): Přirozená míra vzrostla mezi 1960–84, následně klesla mezi 1985–2005
Procento pracovní síly
8
7
6
5
4
22737 24381 26024 27668 29312 30956 32599 34243 35886 37530 39173 slide40817 39 21916 23559 25204 26846 28491 30133 31778 33420 35065 36708 38353 39995
$
11
Dolary /hodina
10
VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Trend v reálné Minimální mzda minimální mzdě je podobný jako trend ve vývoji přirozené míry. trend
9 8 7 6
Minimální mzda v cenách roku 2012
5 4 3 2
Minimální mzda v běžných cenách
1 0 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010slide 201540
VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA):
Členství v odborech Členství v odborech (vybrané roky) rok
% pracovní síly
1930
12%
1945
35%
1954
35%
1970
27%
1983
20.1%
2013
11.3%
Od počátku 80.-tých let klesala jak přirozená míra nezaměstnanosti, tak členství v odborech. Ale mezi padesátými a osmdesátými roky přirozená míra rostla, zatímco členství v odborech klesalo.
slide 41
VYSVĚTLENÍ TRENDU:
Odvětvové změny 140
1986–2005: cena ropy méně 2006 –2012: méně odvětvových volatilita ceny ropyzměn vzrostla – 1970–1986: volatilní, volatilní cena ropy 120 poroste přirozená míra U znovu? způsobila velké odvětvové změny 100 80 60
Cena barelu ropy ve stálých cenách roku 2007
40 20 0 1965
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
2010
slide 42
VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA):
Demografie
70. léta: Generace baby boomu (narozených po druhé světové válce) byla mladá. Mladí pracovníci častěji mění zaměstnání (vysoké s).
Od konce 80-tých let po dnešek: Generace baby-boomu zestárla. Pracovníci ve středním věku mění zaměstnání méně často. (nízké s).
slide 43
5.5. Nezaměstnanost - EU
slide 44
Nezaměstnanost v Evropě, 1960 –2012 12
Procento pracovní síly
10
8
6
4 France
Germany
Italy
United Kingdom
2
0 1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
2010
slide 45
Proč nezaměstnanost vzrostla v Evropě a nikoliv v USA
Šoky Technologický pokrok posunul poptávku po práci od nekvalifikované ke kvalifikované pracovní síle.
Důsledek v USA: Zvýšení „kvalifikační prémie“ – mzdového diferenciálu mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými pracovníky.
Důsledek v Evropě: Vyšší nezaměstnanost v důsledku vysokých sociálních dávek pro nezaměstnané a silného vlivu odborů. slide 46
Procento pracovníků, na které se vztahuje kolektivní vyjednávání USA
13%
Velká Británie
35
Švýcarsko
48
Španělsko
80
Švédsko
92
Německo
63
Francie
95
Řecko
85 slide 47
Velké rozdíly v nezaměstnanosti mezi Evropskými zeměmi, 2008
Zdroj: Blanchard a spol. (2010)
slide 48
Rozdíly v nezaměstnanosti v Evropě
Velká většina způsobena dlouhodobou nezaměstnaností (déle než 1 rok)
Souvisí s politikou na trhu práce štědrý sociální systém (velikost dávek, délka vyplácení) „aktivní“ politika zaměstnanosti vliv odborů
slide 49
Dávky v nezaměstnanosti jako % posledního příjmu, 2002
slide 50
Délka vyplácení dávek v nezaměstnanosti, (2008)
slide 51
Ochrana zaměstnanců ze strany státu v mezinárodním srovnání
Zdroj: Blanchard a spol. (2010)
slide 52
Minimální mzda v evropských zemích
Zdroj: Blanchard a spol. (2010)
slide 53
Rozdíly v nezaměstnanosti v Evropě (závěr)
Korelace není kauzalita … ale něco na tom bude
Existují vyjímky: Dánsko štědrý sociální systém vysoká ochrana nezaměstnaných efektivní systém při hledání pracovního místa Jedna z nejnižších měr nezaměstnanosti slide 54
Proč Američané pracují o tolik více než Evropané?
slide 55
Proč Američané pracují o tolik více než Evropané? Rozdíly v daňovém systému
V Evropě jsou vyšší daně než v USA V Evropě podstatně vzrostly daňové sazby v posledních několika dekádách Větší síla odborů v Evropě
Kratší pracovní týden, více státních svátků
slide 56
Proč Američané pracují o tolik více než Evropané? (pokr.) Různé preference
Růst produktivity (díky technologickému pokroku) způsobilo růst mezd
Evropané zvýšili množství volného času, Američané raději více pracují
slide 57
Odpracované hodiny a index reálných mezd: 1870-2000 1870
1913
1938
1973
1992
2000
1,848 2,316 2,267 2,062 2,204
1,771 1,804 1,688 1,717 1,571
1,542 1,563 1,491 1,589 1,515
1,517 1,469 1,491 1,660 1,588
335 285 256 325 521
1,048 944 439 596 1,228
1,417 1,178 640 659 1,493
1,434 1,222 733 737 1,727
Annual hours worked per person France Germany UK USA Sweden
2,945 2,941 2,984 2,964 2,945
2,588 2,584 2,624 2,605 2,588
Real wage (index: 1870 = 100) France Germany UK USA Sweden
100 100 100 100 100
205 185 157 189 270
= dominance důchodového efektu ve velmi dlouhém období Zdroj: Burda-Wyplosz 2005
slide 58
Odpracované hodiny a index reálných mezd: 1870-2000 1600 1400 1200 1000 800
Reálné mzdy Francie Německo USA
600
Odpracované hodiny
400 200 0 1870
3500 1913
1938
1973
3000 1992
Francie 2000
Německo
2500
USA
2000 1500 1000 500 0 1870
1913
1938
1973
1992
slide 59
2000
6.6. Nezaměstnanost - ČR
slide 60
Přirozená míra nezaměstnanosti v ČR
slide 61
Nezaměstnanost v ČR 1991-2010 12
10
8
6
4 Míra nezaměstnanosti (celkem) Muži
2
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1993
0
1994
Ženy
slide 62
ČR: Minimální a průměrná mzda
Zdroj: VUPSV
slide 63
ČR: Demografie Vývoj jednotlivých skupin
Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR
slide 64
Shrnutí 1. Přirozená míra nezaměstnanosti
Dlouhodobá průměrná míra nezaměstnanosti Závisí na míře ztráty práce a míře nalézání práce 2. Frikční nezaměstnanost
Vzniká v důsledku času, který pracovníci potřebují
k přemístění se z jednoho zaměstnání do druhého Může být zvyšována pojištěním pro případ nezaměstnanosti
slide 65
Shrnutí 3. Strukturální nezaměstnanost
Je způsobena strnulostí mezd: reálná mzda
zůstává na vyšší hladině než je rovnovážná Způsobena: minimální mzdou, odbory a efektivnostními mzdami 4. Délka trvání nezaměstnanosti
Většina případů nezaměstnanosti jsou pouze
krátkodobé epizody Ale většina času strávená v nezaměstnanosti připadá na malý počet dlouhodobě nezaměstnaných osob. slide 66
Shrnutí 5. Chování přirozené míry v USA
Rostla od roku 1960 do počátku osmdesátých let,
potom poklesla Možná vysvětlení: trendy v reálné minimální mzdě, členství v odborech, odvětvové změny, stárnutí generace baby boomu
slide 67
Shrnutí 6. Evropská nezaměstnanost
Prudce vzrostla po roce 1970 Pravděpodobně v důsledku štědrých podpor v
nezaměstnanosti, silného členství v odborech a technologického pokroku, který posunul poptávku od nekvalifikované práce.
slide 68
Mankiw (2010): Chapter 6: Unemployment Holman (2010): Kapitola 7: Trh práce a přirozená míra nezaměstnanosti
slide 69