5. NEZAMĚSTNANOST. slide 1

5. NEZAMĚSTNANOST

slide 1

Předmětem přednášky je… …přirozená míra nezaměstnanosti:

 co vyjadřuje  co jí způsobuje  jak se vyvíjí v reálných ekonomikách

slide 2

Přirozená míra nezaměstnanosti

 Přirozená míra nezaměstnanosti: Průměrná míra nezaměstnanosti, okolo které ekonomika fluktuuje

 V recesi skutečná míra nezaměstnanosti stoupne nad přirozenou.

 Při hospodářském oživení skutečná míra nezaměstnanosti klesá pod přirozenou mírou.

slide 3

USA: skutečná a přirozená míra nezaměstnanosti: 1960-2007 12

% pracovní síly

10

Míra nezaměstnanosti

8 6 4 2

Přirozená míra nezaměstnanosti

0 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 slide 4

5.1. Míra ztráty práce, míra nalézání práce a přirozená míra nezaměstnanosti

slide 5

Model přirozené míry nezaměstnanosti Značení: L = počet lidí v pracovní síle E = počet zaměstnaných U = počet nezaměstnaných U/L = míra nezaměstnanosti

slide 6

Předpoklady: 1. L je exogenní a fixní. 2. Během každého měsíce, s = podíl zaměstnaných pracovníků, kteří opustí nebo přijdou o práci s je míra ztráty práce f = podíl nezaměstnaných, kteří naleznou práci f je míra nalézání práce s a f jsou exogenní slide 7

Přechody mezi zaměstnaností a nezaměstnaností f ×U

Zaměstnaní

Nezaměstnaní

s ×E slide 8

Podmínka stálého stavu

 Definice: trh práce je ve stálém stavu neboli v dlouhodobé rovnováze, pokud je míra nezaměstnanosti konstantní.

 Podmínka stálého stavu je: s ×E = f ×U počet zaměstnaných, kteří ztratí nebo opustí práci

počet nezaměstnaných kteří naleznou práci slide 9

Nalezení “rovnovážné” míry U f×U

= s× E = s × (L – U ) = s× L – s× U

Vyřešíme pro U/L: (f + s) × U = s × L proto:

slide 10

Příklad:

 Každý měsíc,  1% zaměstnaných přijde o práci (s = 0.01)  19% nezaměstnaných nalezne práci (f = 0.19)

 Nalezněte přirozenou míru nezaměstnanosti: U s 0.01 = = = 0.05, or 5% L s +f 0.01 + 0.19 slide 11

Důsledky pro hospodářskou politiku

 Opatření hospodářské politiky sníží přirozenou míru nezaměstnanosti pouze tehdy, pokud sníží s nebo zvýší f.

slide 12

Proč existuje nezaměstnanost ?

 Kdyby nalézání práce bylo okamžité (f =1), potom by veškerá období nezaměstnanosti byla velmi krátká a přirozená míra nezaměstnanosti by byla blízká nule.

 Existují dva důvody, proč f < 1: 1. hledání práce 2. strnulost mezd

slide 13

5.2. Hledání práce a frikční nezaměstnanost

slide 14

Hledání práce & frikční nezaměstnanost

 Frikční nezaměstnanost: způsobena časem, který pracovníci potřebují k nalezení práce

 nastává i tehdy, pokud jsou mzdy pružné a existuje dostatek volných pracovních míst

 existuje protože  pracovníci mají odlišné schopnosti a preference  pracovní místa vyžadují odlišnou kvalifikaci  geografická mobilita zaměstnanců není okamžitá  tok informací o volných místech a o uchazečích o práci není dokonalý slide 15

Odvětvové změny

 def: Změny ve skladbě poptávky mezi odvětvími nebo regiony.

 příklad: Technologické změny: více pracovních míst na opravy počítačů, méně pracovních míst pro opravy psacích strojů

 příklad: Nová mezinárodní smlouva o volném obchodě: poptávka po práci stoupá v exportních odvětvích a klesá v odvětvích, které soutěží s importy

 Důsledek: frikční nezaměstnanost slide 16

Případová studie (USA) : Změny odvětví v dlouhém období Agriculture Manufacturing Other industry Services

1960 57.9%

2000 73.5%

4.2%

1.6% 9.9% 28.0%

7.7%

17.2% slide 17

ČR: Změny zaměstnanosti

slide 18

Další příklady odvětvových změn  Konec 19. století: pokles zemědělství, růst průmyslu

 Konec 20. století: relativní pokles průmyslu, rozvoj služeb

 1974 -79: ropná krize způsobila přesun poptávky od velkých aut k úsporným

V dynamické ekonomice dochází k častým odvětvovým změnám, které tak přispívají k frikční nezaměstnanosti. slide 19

Hospodářská politika a hledání práce Vládní programy na pomoc při hledání práce:

 Úřady práce: plní informační funkci a spojují uchazeče o práci a volná pracovní místa

 Rekvalifikační programy: pomáhají pracovníkům z upadajících odvětví získat kvalifikaci potřebnou pro získání práce v rostoucích odvětvích.

slide 20

Pojištění pro případ nezaměstnanosti

 Pokud pracovník ztratí práci, z tohoto pojištění se mu po určitý čas vyplácí část předchozího příjmu.

 Pojištění zvyšuje nezaměstnanost, protože snižuje  náklady příležitosti nezaměstnanosti  nutnost potřeby najít si práci f

 Studie: Čím déle mají pracovníci nárok na podporu v nezaměstnanosti, tím delší je průměrná délka nezaměstnanosti. slide 21

Výhody pojištění pro případ nezaměstnanosti

 Pojištění poskytuje pracovníkům více času k hledání práce a vede tak k efektivnějšímu spárování pracovníků a volných pracovních míst, což by mělo vést k vyšší produktivitě a lepším mzdám.

slide 22

Proč existuje nezaměstnanost ? Přirozená míra nezaměstnanosti:

 Dva důvody proč f < 1: Hotovo  1. hledání práce Nyní  2. strnulost mezd

slide 23

5.3. Strnulost reálných mezd a strukturální nezaměstnanost

slide 24

Nezaměstnanost z důvodu strnulých reálných mezd Pokud reálná mzda „zamrzne“ nad rovnovážnou úrovní, potom vznikne nedostatek volných pracovních míst.

Reálná mzda

Nabídk a

Nezaměstnanost Strnulá reálná mzda

Poptávka Práce Najímaná práce

Pracovní síla ochotná pracovat slide 25

Nezaměstnanost v důsledku strnulých reálných mezd Pokud reálná mzda „zamrzne“ nad rovnovážnou úrovní, potom vznikne nedostatek volných pracovních míst.

Potom Potom firmy firmy musí musí vzácná vzácná pracovní pracovní místa místa přidělovat přidělovat mezi mezi pracovníky. pracovníky. Strukturální Strukturální nezaměstnanost: nezaměstnanost: Nezaměstnanost Nezaměstnanost vznikající vznikající ze ze strnulosti strnulosti mezd mezd aa zz přidělování přidělování vzácných vzácných pracovních pracovních míst. míst. slide 26

Důvody strnulosti mezd 1.

Minimální mzda

2.

Odbory

3.

Efektivnostní mzdy

slide 27

1. Minimální mzda

 Minimální mzda může být vyšší než rovnovážná mzda nekvalifikovaných pracovníků, obzvláště u těch mladých.

 Studie: 10% zvýšení minimální mzdy, zvýši nezaměstnanost teenagerů o 1-3%

 Ale, efekt minimální mzdy nemůže vysvětlit většinu přirozené míry nezaměstnanosti, protože mzdy většiny pracovníků jsou výrazně vyšší než je minimální mzda. slide 28

Minimální mzda v evropských zemích

Zdroj: Blanchard a spol. (2010)

slide 29

2. Odbory

 Odbory využívají svoji monopolní sílu, aby zajistily pro své členy vyšší mzdy.

 Pokud odbory dosáhnou zvýšení mzdy nad rovnovážnou úroveň, potom vzniká nezaměstnanost.

 Insiders: Zaměstnaní členové odborů, jejichž zájmem je udržovat vysoké mzdy.

 Outsiders: Nezaměstnaní, ne-členové odborů, kteří preferují rovnovážné mzdy, aby pro ně vznikal dostatek pracovních míst. slide 30

Členství v odborech a mzdy: USA (2005) # zaměstn. (1000s)

členství v odbor. %

105,508

8.5%

122.3

Vláda (celk.)

20,381

40.5

121.7

Stavebnictví

8,053

13.8

156.9

600

9.5

113.7

Strojírenství

15,518

13.7

107.8

Maloobchod

14,973

5.8

114.0

Doprava

4,379

24.4

129.2

Finance, pojišťovnictví

6,304

2.1

90.7

10,951

3.1

90.6

3,312

15.4

112.7

14,045

8

115.1

odvětví Soukromý sektor (celk.)

Těžební průmysl

Svobodná povolání Vzdělání Zdravotnictví

Poměr mezd

Poměr mezd = 100× (mzda odborářů)/(mzda neodborářů)

slide 31

Ochrana zaměstnanců ze strany státu v mezinárodním srovnání

Zdroj: Blanchard a spol. (2010)

slide 32

3. Teorie efektivnostních mezd  Teorie, podle které vyšší mzdy zvyšují produktivitu pracovníků, v důsledku:  přilákání více kvalitních uchazečů o práci  zvýšení snahy zaměstnanců, a redukci „flákání“  snižování fluktuace, která je pro firmy nákladná  zlepšování zdravotního stavu pracovníků (v rozvojových zemích)

 Firmy dobrovolně platí mzdy vyšší než rovnovážné, aby zvýšily produktivitu.

 Důsledek: strukturální nezaměstnanost.

slide 33

Diskusní otázka: • Využijte teorii, kterou jsme právě odvodili a navrhněte politiku nebo opatření, pomocí kterých by se dala snížit přirozená míra nezaměstnanosti v ČR.

• Rozlišujte, zda Vaše návrhy jsou zaměřeny na frikční nebo strukturální nezaměstnanost.

slide 34

Délka trvání nezaměstnanosti , USA, průměry: 1/1990-6/2007

# týdnů v nezaměstnanosti

Množství času, kdy # nezaměstnaných tito pracovníci byli osob nezaměstnaní jako jako % celkového % celkového času # nezaměstnaných všech nezaměstnaných

1-4

38%

6.1%

5-14

31%

18.8%

15 nebo více

31%

75.1% slide 35

Délka trvání nezaměstnanosti  Data:  Většina epizod nezaměstnanosti jsou pouze



krátkodobé a střednědobé Ovšem nejvíce času stráveného v nezaměstnanosti lze připsat dlouhodobě nezaměstnaným.

 Tato dlouhodobá nezaměstnanost je pravděpodobně strukturální nezaměstnanost a/nebo díky odvětvovým přesunům v úplně odlišných oborech.

 Rozlišit odlišné typy nezaměstnanosti je důležité ke správnému cílování politik ke snížení nezaměstnanosti. slide 36

5.4. Nezaměstnanost - USA

slide 37

TREND (USA): Přirozená míra stoupla mezi 1960-1984, následně klesla mezi 19852007 9 8 7 6 5 4 3 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 slide 38

9

dolary/hodina

8

Trend vv reálné reálné VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Trend minimální mzdě je minimální mzdě je Minimální mzda podobný podobný jako jako trend trend ve ve vývoji vývoji přirozené přirozené míry. míry.

7 6 5 4 3 2

Minimální mzda ve stálých cenách roku 2006 Minimální mzda v běžných cenách

1 0 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 slide 39

VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA):

Členství v odborech Členství v odborech (vybrané roky) rok

% pracovní síly

1930

12%

1945

35%

1954

35%

1970

27%

1983

20.1%

2006

12.0%

Od Od počátku počátku 80.-tých 80.-tých let let klesala klesala jak jak přirozená přirozená míra míra nezaměstnanosti, nezaměstnanosti, tak tak členství členství vv odborech. odborech. Ale Ale mezi mezi padesátými padesátými aa osmdesátými osmdesátými roky roky přirozená přirozená míra míra rostla, rostla, zatímco zatímco členství členství vv odborech odborech klesalo. klesalo.

slide 40

VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA) :

Odvětvové změny $100 $80 $60

Cena barelu ropy ve stálých cenách roku 2007

V V období období 1985-2003 1985-2003 byly byly ceny ceny ropy ropy méně méně volatilní, volatilní, což což způsobilo způsobilo menší menší počet počet odvětvových odvětvových změn. změn.

$40 $20 $0 1970

1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005 slide 41

VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA) :

Demografie

 70. léta: Generace baby boomu (narozených po druhé světové válce) byla mladá. Mladí pracovníci častěji mění zaměstnání (vysoké s).

 Od konce 80-tých let po dnešek: Generace baby-boomu zestárla. Pracovníci ve středním věku mění zaměstnání méně často. (nízké s).

slide 42

5.5. Nezaměstnanost - EU

slide 43

Nezaměstnanost v Evropě: 19602006 France

% pracovní síly

12

9

6

Italy

3

U.K. Germany

0 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 Zdroj: Burda-Wyplosz 2005

slide 44

Míra nezaměstnanosti v Německu a) celková

b) dlouhodobá

Zdroj: Siebert 2003 slide 45

Nárůst nezaměstnanosti v Evropě

 Šoky Technologický pokrok posunul poptávku po práci od nekvalifikované ke kvalifikované pracovní síle.

 Důsledek v USA: Zvýšení „kvalifikační prémie“ – mzdového diferenciálu mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými pracovníky.

 Důsledek v Evropě: Vyšší nezaměstnanost v důsledku vysokých sociálních dávek pro nezaměstnané a silného vlivu odborů. slide 46

Procento pracovníků, na které se vztahuje kolektivní vyjednávání (2005) USA

18 %

V. Británie

47 %

Švýcarsko

53 %

Španělsko

68 %

Švédsko

83 %

Německo

90 %

Francie

92 %

Rakousko

98 % slide 47

Proč Američané pracují o tolik více než Evropané?

slide 48

Proč Američané pracují o tolik více než Evropané? Rozdíly v daňovém systému

V Evropě jsou vyšší daně než v USA V Evropě podstatně vzrostly daňové sazby v posledních několika dekádách Větší síla odborů v Evropě

Kratší pracovní týden, více státních svátků

slide 49

Proč Američané pracují o tolik více než Evropané? (pokr.) Různé preference

Růst produktivity (díky technologickému pokroku) způsobilo růst mezd

Evropané zvýšili množství volného času, Američané raději více pracují

slide 50

Odpracované hodiny a index reálných mezd: 1870-2000 1870

1913

1938

1973

1992

2000

1,848 2,316 2,267 2,062 2,204

1,771 1,804 1,688 1,717 1,571

1,542 1,563 1,491 1,589 1,515

1,517 1,469 1,491 1,660 1,588

335 285 256 325 521

1,048 944 439 596 1,228

1,417 1,178 640 659 1,493

1,434 1,222 733 737 1,727

Annual hours worked per person France Germany UK USA Sweden

2,945 2,941 2,984 2,964 2,945

2,588 2,584 2,624 2,605 2,588

Real wage (index: 1870 = 100) France Germany UK USA Sweden

100 100 100 100 100

205 185 157 189 270

= dominance důchodového efektu ve velmi dlouhém období Zdroj: Burda-Wyplosz 2005

slide 51

6.6. Nezaměstnanost - ČR

slide 52

Nezaměstnanost ČR 1991-2010

Zdroj: ČSÚ

slide 53

Přirozená míra nezaměstnanosti v ČR

slide 54

ČR: Minimální a průměrná mzda

Zdroj: VUPSV

slide 55

ČR: Demografie Vývoj jednotlivých skupin

Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR

slide 56

Shrnutí 1. Přirozená míra nezaměstnanosti

 Dlouhodobá průměrná míra nezaměstnanosti  Závisí na míře ztráty práce a míře nalézání práce 2. Frikční nezaměstnanost

 Vzniká v důsledku času, který pracovníci potřebují k přemístění se z jednoho zaměstnání do druhého  Může být zvyšována pojištěním pro případ nezaměstnanosti

slide 57

Shrnutí 3. Strukturální nezaměstnanost

 Je způsobena strnulostí mezd: reálná mzda

zůstává na vyšší hladině než je rovnovážná  Způsobena: minimální mzdou, odbory a efektivnostními mzdami 4. Délka trvání nezaměstnanosti

 Většina případů nezaměstnanosti jsou pouze

krátkodobé epizody  Ale většina času strávená v nezaměstnanosti připadá na malý počet dlouhodobě nezaměstnaných osob. slide 58

Shrnutí 5. Chování přirozené míry v USA

 Rostla od roku 1960 do počátku osmdesátých let, potom poklesla  Možná vysvětlení: trendy v reálné minimální mzdě, členství v odborech, odvětvové změny, stárnutí generace baby boomu

slide 59

Shrnutí 6. Evropská nezaměstnanost

 Prudce vzrostla po roce 1970  Pravděpodobně v důsledku štědrých podpor v nezaměstnanosti, silného členství v odborech a technologického pokroku, který posunul poptávku od nekvalifikované práce.

slide 60

Literatura Mankiw (2010): Chapter 6: Unemployment Holman (2010): Kapitola 7: Trh práce a přirozená míra nezaměstnanosti

Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (autor: R. Cronovich) slide 61