Makroobezřetnostní politika a její implikace Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady Spoločné zasadnutie vedenia Národohospodárskej fakulty EU v Bratislave a Národohospodářské fakulty VŠE v Prahe s vedeniami Národnej banky Slovenska a Českej národnej banky
17. – 20.10. 2013 Starý Smokovec, Vysoké Tatry
Bilance a intenzita rizik
• V eurozóně zůstávají rizika pro finanční stabilitu vysoká. • Na finančních trzích došlo k dílčí stabilizaci a obnovila se likvidita i na trzích rizikovějších aktiv. • Vyhlídky reálné ekonomické aktivity se diametrálně nezlepšují.
• Současná stabilita v eurozóně je křehká. • Nelze vyloučit návrat silného napětí v důsledku vzájemné interakce mezi riziky v bankovních bilancích, klesající ekonomickou aktivitou a svrchovaným rizikem. • Dopad budou mít připravovaná regulatorní opatření.
2
Hloubka finančního zprostředkování
• Podíl finančních aktiv na HDP v ČR i SR je ve srovnání s eurozónou nadále na relativně nízké úrovni. 600
500
500
400
400
% HDP
% HDP
600
300
300
200
200
100
100
0
0
EA
PT
DE
AT
SI
CZ
HU
PL
SK EA
DE
Pozn: Aktiva finančních institucí (bez centrálních bank) v % HDP, data za rok 2012 Zdroj: ČNB, ECB, Eurostat, centrální banky
CZ
SK
3
Zadlužení soukromého sektoru – bankovní úvěry/HDP Slovak Republic Romania Poland Lithuania Latvia Hungary Estonia Czech Republic Bulgaria
49
2001
40 54 51
CEE countries
68
2012
56 79 57 72
United Kingdom Sweden
179 138
Spain Slovenia Portugal Netherlands Malta Luxembourg Italy Ireland Greece Germany France Finland Denmark Cyprus Belgium Austria
188 87 184 200 129 165 124 186 121 102 116 98 206 302
92 116 0
50
100
150
200
250
Zdroj: ČNB, Eurostat, IMF 4
Hodnocení pozice ve finančním cyklu
• Pro český finanční sektor nevznikají rizika z titulu nadměrného růstu úvěrů. • V případě možnosti využít proticyklický kapitálový polštář by ČNB pro následující období nastavila jeho hodnotu pro expozice v domácí ekonomice na nulu.
Vyhodnocení zadlužení reálného sektoru v ČR (v %; pouze bankovní úvěry) 80 70 60 50 40 30 20 03/04
03/06
03/08
03/10
03/12
03/14
03/16
Úvěry k HDP Odhad rovnovážné hodnoty dle ekonomických fundamentů Dlouhodobý trend dle HP filtru (lambda dle Basel III) Pramen: IMF IFS, ČNB, výpočty ČNB
5
Hodnocení vnitřních rizik
• Akutní riziko pro finanční stabilitu vyžadující bezprostřední opatření nebylo identifikováno. • Rizikem pro český bankovní sektor je nárůst úvěrových ztrát v důsledku pokračování nepříznivého vývoje ekonomické aktivity. • Úvěrové riziko v bilancích bank je zvýšené a rostoucí. • Krytí úvěrů v selhání opravnými položkami je snížené. • Při setrvalé recesi nelze vyloučit nelineárně rychlý nárůst míry úvěrového selhání i ztrátovosti z pohledávek.
• Banky čelí rovněž značným tlakům na pokles stabilních složek zisku (zejména úrokového zisku a zisku z poplatků a provizí). • Existuje několik potenciálních vnitřních zdrojů systémového rizika • Postupně se rozvíjí rizika spojená s úvěrováním nemovitostního sektoru. • Narůstají rizika spojená se svrchovanými expozicemi (riziko koncentrace, úrokové riziko).
6
Hodnocení vnějších rizik (1)
• Z pohledu vzájemné provázanosti českých bank a jejich mateřských skupin byl vývoj v posledním období spíše příznivý. • Hrubé expozice domácích bank na jejich mateřské skupiny poklesly, k čemuž přispěla i změna regulatorních limitů stanovených ČNB v roce 2012.
Hrubá a upravená expozice vůči mateřské skupině (v %; expozice k regulatornímu kapitálu) 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2007
2008
2009
Hrubá expozice
2010
2011
2012
Upravená expozice
Pramen: ČNB
7
Hodnocení vnějších rizik (2)
• Vnější bilance ČR se v roce 2012 vyvíjela vcelku příznivě. • Výjimkou je vývoj čistého zahraničního zadlužení vlády, které již čtvrtým rokem pokračovalo v trendovém nárůstu. • Mezi 2008 a 2012 se zvýšilo z 290 mld. Kč na téměř 550 mld. Kč. • Rizikem by se mohla stát snaha získávat v budoucnosti ve značně větším rozsahu zdroje pro financování vládního dluhu na zahraničních trzích.
Vývoj podílu vládního dluhu na HDP, hrubé výpůjční potřeby vlády a čistého zahraničního zadlužení vlády (v % na levé ose, v mld. Kč na pravé ose) 60
600
50
500
40
400
30
300
20
200
10
100
0
0 2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
2015
Dluh na HDP Výpůjční potřeba vlády (pravá osa) Čisté zahraniční zadlužení vlády (pravá osa) Pramen: ČSÚ, ČNB, MF ČR Pozn.: Byly použity odhady ČNB pro podíl dluhu na HDP pro 2013–2015 a odhady MF ČR pro výpůjční potřeby ústřední vlády.
8
Hodnocení vnějších rizik (3)
• Existuje řada krátkodobých až střednědobých rizik vnějšího původu souvisejících s • makroekonomickým prostředím ve vyspělých zemích (slabá ekonomická aktivita, honba za výnosem v prostředí nízkých úrokových sazeb), • přístupem autorit eurozóny k řešení krize (pomalá rekapitalizace a restrukturalizace bankovních sektorů), • některými částmi projektu bankovní unie eurozóny, • kvantitativním uvolňováním a nízkou cenou peněz.
9
Kroky k udržení důvěry ve stabilitu bankovního sektoru
• ČNB bude nadále věnovat zvýšenou pozornost sledování kvality úvěrových portfolií bank a družstevních záložen. • Obzvláště důležité je udržování robustních kapitálových polštářů u těch bank, které jsou vzhledem ke svému postavení a charakteru systémově významné. • Vzhledem k dominantní roli bank v českém finančním sektoru a rozhodujícímu tržnímu podílu několika velkých bank je ČNB připravena stanovit pro tyto instituce kapitálové přirážky v souladu s novým regulatorním balíkem CRD IV/CRR (viz dále).
10
Zátěžové testy (květen 2013)
• Odolnost domácího finančního systému je prověřována pomocí zátěžových testů bank, pojišťoven a penzijních fondů. • Základní scénář reprezentuje vývoj, který považuje ČNB za nejpravděpodobnější. • Předpokládá pokračování poklesu domácí ekonomiky a nárůst nezaměstnanosti v roce 2013, k oživení dojde v roce 2014. • Nárůst úvěrového rizika pro všechny úvěrové segmenty.
• Zátěžový scénář Vleklá deprese zachycuje riziko dlouhotrvajícího výrazného poklesu domácí ekonomické aktivity. • Dlouhotrvající pokles domácí ekonomické aktivity. • Vyčerpání finančních rezerv části domácností a podniků zapříčiní výrazné zhoršení jejich schopnosti splácet dříve přijaté závazky. • Podstatný růst míry defaultu jak v sektoru nefinančních podniků, tak domácností. • Pokles provozního zisku bank. 11
Alternativní scénáře pro zátěžové testy Alternativní scénáře: vývoj růstu reálného HDP (v %)
Alternativní scénáře: vývoj měnového kurzu (CZK/EUR)
5
30 29
3
28 1
27
-1
26 25
-3
24 -5 -7 03/10
23
03/11
03/12
03/13
Základní scénář
03/14
03/15
03/16
22 03/10
03/11
Vleklá deprese
03/12
03/13
Základní scénář
Alternativní scénáře: vývoj inflace (v %)
03/14
03/15
03/16
Vleklá deprese
Alternativní scénáře: vývoj 3M Pribor (v %) 3
6 5 4
2
3 2 1
inflační cíl
1
0 -1 -2 -3 03/10
03/11
03/12
03/13
Základní scénář
03/14
03/15
Vleklá deprese
03/16
0 03/10
03/11
03/12
03/13
Základní scénář
03/14
03/15
Vleklá deprese
03/16
12
Výsledky zátěžových testů bank
• V Základním scénáři se dostávají dvě banky pod 8% hranici. • Jejich bilance dosahuje pouze 1 % aktiv sektoru jako celku.
• Ve scénáři Vleklá deprese by se pod 8% hranici dostalo 13 bank. • Bilance činí 17 % aktiv sektoru. • Potřeba kapitálu k dorovnání na 8 % CAR by činila necelých 16 mld. Kč (0,4 % HDP). • Kapitálová přiměřenost neklesá výrazně pod 12 %.
Vývoj kapitálové přiměřenosti dle scénářů (v %) 18 16 14 12 10 8 6 4 03/10
03/11
03/12
03/13
Základní scénář
03/14
03/15
03/16
Vleklá deprese
Pramen: ČNB, výpočty ČNB
Pozn.: Český bankovní sektor držel k 1. čtvrtletí 2013 celkový regulatorní kapitál ve výši přibližně 320 mld. Kč, přičemž kapitálová přiměřenost dosahovala 16,4 %.
13
Citlivostní analýzy zátěžových testů
• Zátěžový scénář Vleklá deprese je v citlivostních analýzách doplněn o další šoky: • eskalace dluhové krize eurozóny („ztráta důvěry“), • znehodnocení části expozic domácích bank vůči svým mateřským skupinám, • déle trvající recesi, která způsobí výrazný nárůst úvěrových ztrát bankovního sektoru, • pád největších dlužníků každé banky.
14
Vybrané citlivostní analýzy zátěžového scénáře (1)
• Zátěžový scénář Vleklá deprese byl doplněn o další citlivostní analýzy. • „Ztráta důvěry“ vede k růstu výnosů ze státních dluhopisů a dílčímu znehodnocení expozic vůči zadluženým zemím EU. • K tomu je pak přidáno částečné znehodnocení expozic 5 největších domácích bank vůči svým mateřským skupinám. • Celkově CAR klesá pod 10 %. • 14 bank by potřebovalo navýšit kapitál o více než 31 mld. Kč (0,8 % HDP).
Vývoj kapitálové přiměřenosti dle scénářů (v %) 18 16 14 12 10 8 6 4 03/10
03/11
03/12
03/13
03/14
03/15
03/16
Základní scénář Vleklá deprese Vleklá deprese a ztráta důvěry + ztráta 50 % upravených expozic na mateřské skupiny
Pramen: ČNB, výpočty ČNB
15
Vybrané citlivostní analýzy zátěžového scénáře (2)
• Další citlivostní analýza nad zátěžovým scénářem hodnotí dopady ještě delší recese na celém 3letém horizontu se silnějšími deflačními tlaky. • Vyšší pokles příjmů domácností a podniků vede k dalšímu omezení spotřeby a investic. • Vyčerpání finančních rezerv způsobí růst míry nesplácení dříve přijatých závazků. • 14 bank by potřebovalo navýšit kapitál o 29 mld. Kč (0,7 % HDP).
• Sektor jako celek zůstává odolný i pro tyto silně zátěžové scénáře.
Vývoj kapitálové přiměřenosti dle scénářů (v %) 18 16 14 12 10 8 6 4 03/10
03/11
03/12
03/13
03/14
03/15
03/16
Základní scénář Vleklá deprese Zesílená vleklá deprese
Pramen: ČNB, výpočty ČNB
16
Rizika koncentrace se nezvyšují
• Koncentrace 3 největších klientských úvěrových expozic v portfoliu úvěrů právnickým osobám mírně klesá (pohybuje se kolem 13 %). pádu tří největších dlužníků každé banky • Zvyšuje se však podíl zcela (vDopad %; v rámci scénáře Vlek lá deprese a ztráta důvěry , LGD = 50 %) nezajištěných pohledávek 3,0 14,0 13,5 (cca 53 %). 2,5 13,0 • Je testován pád 3 největších 2,0 12,5 1,5 12,0 dlužníků každé banky s 11,5 1,0 předpokladem 50% LGD. • Kapitálová přiměřenost sektoru 0,5 klesá k 10,8 %. 0,0 Bez pádu dlužníků Pád dlužníků Pád dlužníků (bilanční expozice) (bil. i mimobil. • Tento výsledek lze hodnotit expozice) pozitivně, vzhledem k Úvěrové ztráty v roce 2013 (v % aktiv) extrémnímu předpokladu Kapitálová přiměřenost ke konci roku 2013 (v %, pr. osa) scénáře. Pramen: ČNB, výpočty ČNB
11,0 10,5 10,0
17
Hodnocení výsledků zátěžových testů
• Zátěžové testy a další analýzy ukazují, že český bankovní sektor je na případné zátěžové situace dobře připraven. • Banky disponují vysokým kapitálovým polštářem, který umožňuje • absorbovat negativní šoky a • udržet celkovou kapitálovou přiměřenost sektoru dostatečně nad 8% regulatorní hranicí i v případě velmi nepříznivého scénáře.
• Udržení vysoké míry důvěry veřejnosti a investorů ve stabilitu českého bankovního sektoru v současném nepříznivém ekonomickém prostředí vyžaduje zachování vysoké schopnosti bank absorbovat potenciální ztráty. • Lze využít nové makroobezřetnostní kapitálové polštáře (přirážky) v rámci schválených pravidel CRD IV (viz dále). 18
Srovnání zátěžových scénářů EBA vs. ČNB
• Ve srovnání s posledními zátěžovými scénáři EBA z roku 2011 (EU-wide stress test) pracuje ČNB v poslední Zprávě o finanční stabilitě 2012/13 • s pomalejším růstem HDP v základním scénáři • a výrazně vyššími propady HDP v nepříznivém scénáři.
Vývoj HDP v zátěžových scénářích EBA 2011 vs. Zprávě o finanční stabilitě 2012/13. (v %) -4
-3
-2
-1
0
1
2
3
4
EBA Baseline 2011 2012 EBA Adverse 2011 2012 ZFS Baseline 2013 2014 ZFS Vleklá deprese 2013 2014
Pramen: EBA, ČNB 19
Srovnání zátěžových scénářů EBA vs. ČNB (2) • Parametry úvěrového rizika EBA testů (PD, LGD) jsou rovněž mírnější než u testů ČNB. • Celková výše zátěže je ilustrována součinem PDxLGD (tzv. Loss Rate) pro základní uvažovaná bankovní portfolia. • Pro nepříznivý recesní scénář jsou předpoklady ČNB razantnější zejména v segmentu úvěrů podnikům. Vývoj Loss Rate (PDxLGD) v zátěžových scénářích EBA 2011 vs. Zprávě o finanční stabilitě 2012/13. (v %) 0
1
2
3
4
0
1
2
3
4
0
1
2
3
4
5
EBA Baseline 2011
Úvěry podnikům
Úvěry na bydlení
Spotř. úvěry
2012 EBA Adverse 2011 2012 ZFS Baseline 2013 2014 ZFS Vleklá deprese 2013 2014
Pramen: EBA, ČNB
20
6
Kapitálové požadavky v rámci CRD IV/CRR
• Kapitálový poměr musí dosahovat minimálně: • 4,5 % pro CET1 (Common Equity Tier 1) kapitál • 6 % pro T1 (Tier 1) kapitál • 8 % pro celkový kapitál
• Kromě těchto požadavků může regulatorní autorita bankám uložit i dodatečné „kapitálové polštáře“: • bezpečnostní rezervu (conservation buffer – CB) • rezervu pro systémové riziko (systemic risk buffer – SRB) • proticyklickou rezervu (countercyclical buffer – CCB)
• ČNB je připravena uvedené možnosti využít a nastavit dodatečnou kapitálovou rezervu i v závislosti na velikosti a významu bank
21
Přehled kapitálových rezerv – kde se nacházíme ZFS 2012/2013 - v nejbližších 2 letech ČNB zavedení této rezervy nepředpokládá
uplatnění či neuplatnění národních diskrecí
22
Děkuji za pozornost
23
