Incidence změny sazby DPH v ČR. Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

Incidence změny sazby DPH v ČR

Diplomová práce

Autorka práce: Bc. Lenka Kubíková Vedoucí práce: Ing. Petr David, Ph.D.

Brno 2008

Zadání práce

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Incidence změny sazby DPH v ČR“ vypracovala samostatně za použití literatury, která je uvedena v Informačních zdrojích.

V Brně dne 22. 5. 2008

………………………. Bc. Lenka Kubíková

Poděkování

Dovoluji si touto cestou poděkovat především panu Ing. Petru Davidovi, Ph.D. za odborné vedení, náměty, cenné rady a připomínky, které mi poskytl během zpracování diplomové práce.

Abstrakt Diplomová

práce

je

zaměřena

na

problematiku

určení

daňové

incidence

u vybraných komodit v období, kdy došlo ke zvýšení sazby daně z přidané hodnoty. Zabývá se stanovením dopadu změny sazby daně z přidané hodnoty na kupující a výrobce těchto komodit v České republice a snaží se identifikovat všechny efekty z toho vyplývající. Sledování cenového vývoje jednotlivých komodit bylo realizováno od září 2007 do března 2008. Pozorování probíhalo u předem určených 4 průmyslových a 2 zemědělských výrobců, Plodinové burzy a u Českého statistického úřadu.

Abstract Diploma thesis is focused on identification of tax incidence of selected commodities within the period when rate of value added tax was rising. It occupies by the impact of the change of the rate of value added tax on the buyers and the producers of these commodities in the Czech Republic and it is trying to identify all effects comes from change of tax. Monitoring of the price progression was realized from September 2007 to March 2008. Monitoring was running on predefined four industrial and two agricultural manufacturers, corn exchange and on Czech´s statistic office.

Obsah 1. Úvod.............................................................................................................................. 8 2. Cíl práce ..................................................................................................................... 10 3. Metodika ..................................................................................................................... 11 4. Teorie spotřebních daní .............................................................................................. 14 4.1 Charakteristika všeobecných spotřebních daní..................................................... 14 4.2 Daň z přidané hodnoty .......................................................................................... 16 4.2.1 Administrativní náklady daně z přidané hodnoty .......................................... 18 4.2.2 Sazby daně z přidané hodnoty ....................................................................... 18 4.2.3 Způsob výpočtu daně z přidané hodnoty ....................................................... 19 4.3 Harmonizace daně z přidané hodnoty v Evropské unii ........................................ 19 5. Daňová incidence........................................................................................................ 22 5.1 Nadměrné daňové břemeno .................................................................................. 22 5.2 Přesun a dopad daně ............................................................................................. 25 5.3 Faktory ovlivňující velikost a směr daňového přesunu ........................................ 26 5.3.1 Elasticita poptávky......................................................................................... 26 5.3.2 Elasticita nabídky........................................................................................... 26 5.3.3 Charakter trhu ................................................................................................ 27 5.3.3.1 Konkurenční trh ..................................................................................... 27 5.3.3.2 Monopolní prostředí .............................................................................. 29 5.3.3.3 Oligopolní prostředí............................................................................... 31 5.3.4 Ostatní faktory ovlivňující daňový přesun.................................................... 31 5.3.4.1 Významnost zdaněného trhu.................................................................. 31 5.3.4.2 Otevřenost ekonomiky........................................................................... 31 5.3.4.3 Časový faktor......................................................................................... 32 6. Incidence změny sazby DPH ...................................................................................... 33 6.1 Faktory, které ovlivnily zvýšení cen obilí, masa a mléka..................................... 33 6.2 Daňová incidence změny sazby DPH u vybraných komodit................................ 35 6.2.1 Daňová incidence změny sazby DPH u masa............................................... 37 6.2.1.1 Firma Břežany........................................................................................ 40 6.2.1.2 Firma Zeva............................................................................................. 41 6.2.1.3 Firma Český Brod.................................................................................. 42

6.2.1.4 Firma Sojka............................................................................................ 45 6.2.1.5 Český statistický úřad ............................................................................ 47 6.2.2 Daňová incidence změny sazby DPH u mléka ............................................. 49 6.2.2.1 Firma Břežany........................................................................................ 50 6.2.2.2 Firma Litobratřice .................................................................................. 51 6.2.2.3 Český statistický úřad ............................................................................ 52 6.2.3 Daňová incidence změny sazby DPH u obilovin........................................... 53 6.2.3.1 Plodinová burza ..................................................................................... 55 6.2.3.2 Český statistický úřad ............................................................................ 58 6.3 Shrnutí přesunu zvýšeného daňového břemene.................................................... 61 6.3.1 Maso............................................................................................................... 62 6.3.2 Mléko ............................................................................................................. 65 6.3.3 Obiloviny ....................................................................................................... 66 6.3.4 Grafické znázornění jednotlivých přesunů daňového břemene ..................... 69 7. Diskuse a závěr ........................................................................................................... 72 8. Informační zdroje........................................................................................................ 75 9. Seznamy...................................................................................................................... 78 10. Přílohy....................................................................................................................... 81

1 Úvod

1 Úvod Poprvé se daně objevují při vzniku prvních států, kdy je nutné uhradit veškeré náklady spojené s jeho činností. Prošly složitým vývojem a jejich současná podoba odráží změny v rozvoji hospodářství a lidské společnosti.

Otázka určení na koho daně vlastně dopadají, předpokládá dosažení daňové spravedlnosti a efektivnosti, protože daň může být zákonně uložena danému jedinci, ale ve skutečnosti ji může zaplatit jiný subjekt. Tento dopad daně je nazýván daňová incidence, která vlastně souvisí s mírou přesunu daňového břemene. Často dochází k přesunutí daňového břemene na následující fáze výrobního procesu. Daň dopadá na subjekty, kteří se nachází na posledním článku daného řetězce, většinou jsou to spotřebitelé. Tento přesun závisí na několika faktorech, které jsou typické pro daný daňový systém a ekonomiku státu.

Každá daňová soustava by měla být nastavena tak, aby daně zabezpečily potřebné krytí výdajů veřejných rozpočtů. Proto celková pružnost daňové soustavy by měla být přizpůsobena k tomu, aby se daňové zatížení mohlo měnit v závislosti na změnách veřejných potřeb. Když stát stanovuje daň, měl by brát v úvahu i účinky, které vyplývají z přesunu daní. Proto je ukládána daň výrobcům tak, aby ji mohli přesunout na spotřebitele, k čemuž dochází například u daně z přidané hodnoty.

Všeobecné spotřební daně v dnešní době představují důležitý příjem státních rozpočtů. Předchůdci dnešních spotřebních daní byly různé poplatky a daně, které platili obchodníci, když vstoupili na cizí území nebo při obchodování na tržišti. Tyto daně lze řadit mezi nejstarší. Původně byly naturálního charakteru, ale postupem času zastávaly peněžní podobu. Byly určeny k postihu zisku obchodníků, ale později se staly součástí ceny, proto je platili až spotřebitelé.

Daň z přidané hodnoty patří mezi nepřímé daně, pro které je charakteristické, že daň platí poplatník a plátce ji odvádí do státního rozpočtu. V České republice jsou podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ustanoveny dvě sazby - základní 19 % a snížená 9 % (nově zavedena od ledna 2008).

8

1 Úvod

S růstem sazeb daně roste i snaha po daňovém úniku, proto je nutný dobře fungující systém vybírání a kontroly daní. Protože daň z přidané hodnoty postihuje spotřebu, její relativní dopad se intenzivněji projevuje u obyvatel s nižšími příjmy. Je to patrné hlavně u zboží a služeb základní potřeby, proto je na ně uvalena nižší sazba daně. Ve většině zemí jsou uplatňovány dvě sazby daně z přidané hodnoty, protože používání vyššího počtu sazeb je spojeno s vyšší administrativní náročností u správce daně i u plátců.

Protože došlo ke změně snížené sazby daně z 5 % na 9 %, dá se očekávat, že se toto zvýšení promítne i do základních potravin prostřednictvím zvýšení ceny. Ovšem není jednoduché od sebe oddělit efekt růstu cen v důsledku daně a efekt růstu cen v důsledku jiných působících faktorů. U výrobců může dojít k přesunu daně do cen jejich výrobků v plném zvýšení, v částečné výši nebo k nulovému přesunu. V důsledku toho můžou spotřebitelé, pokud je to vůbec možné nahradit výrobek substitucí jiným produktem nebo snížit spotřebu.

Česká republika je členem Evropské unie, proto se jí také týká otázka harmonizace daní. Více se preferuje harmonizace nepřímých daní, protože přímo ovlivňují pohyb zboží či služeb v jednotlivých zemích. Tato skutečnost má vliv na vnitřní evropský trh. Proces harmonizace spotřebních daní ještě není u konce a záleží na jednotlivých členských státech, jak se k tomuto problému postaví a jestli se dokážou shodnout. Myšlenka jednotných sazeb daně pro všechny členské státy není reálná. Nezbytným krokem je však fungování jednotného trhu, tak aby se zamezilo případným problémům, které vyplývají z neshod členských států.

9

2 Cíl práce

Cíl práce Cílem diplomové práce je identifikovat efekty změny sazby daně z přidané hodnoty v rámci výrobců a kupujících zdaněných komodit a formulovat doporučení pro daňovou politiku České republiky v dané oblasti na základě analýzy dopadů změny sazby daně z přidané hodnoty.

Diplomová práce má také za cíl určit velikost daňového břemene u jednotlivých komodit a stanovit, o jaký daňový přesun se u kupujících a výrobců bude jednat. Je nutné také zjistit, které faktory působily na změnu cen v průběhu sledovaného období. Dílčím cíle bude provést komparaci jednotlivých komodit u vybraných subjektů, u kterých došlo k měření cen.

V souvislosti s touto problematikou nelze opomenout ani jednotlivé daňové teorie týkající se této diplomové práce, charakteristiku daně z přidané hodnoty a také harmonizaci daně z přidané hodnoty v Evropské unii, protože Česká republika se stala součásti tohoto jednotného evropského trhu a proto se i jí týká proces daňového sladění přímých i nepřímých daní.

Česká republika se snaží přiblížit některým vyspělým státům Evropské unie, proto zavádí různé změny v oblasti přímých i nepřímých daní. Od nové 9 % sazby daně z přidané hodnoty si slibuje hlavně zamezení daňovým únikům. Jestli se jí to podaří, se ukáže až časem.

10

3 Metodika

3 Metodika Základní metody aplikované při zpracování diplomové práce jsou analýza, syntéza, pozorování, deskripce, komparace a dedukce. Metoda deskripce je použita v části Teorie spotřebních daní a v Daňové incidenci, kde bylo čerpáno z odborné literatury a z platného daňového zákona o dani z přidané hodnoty. Analýza se uplatnila v celé diplomové práci. Metoda syntézy byla použita v závěru a v 6. kapitole diplomové práce při shrnutí daných skutečností.

V kapitole 6 je uplatněna metoda dedukce, při které bylo nutné úsudek, který se vztahoval na obecné závěry směřovat ke konkrétním případům, například při hodnocení daňových incidencí nebo shrnutí faktorů, které ovlivnily ceny komodit. Kapitola 6 je také založena na komparaci vybraných komodit u zkoumaných výrobců.

Údaje potřebné k vypracování diplomové práce jsou čerpány z podkladů, které byly získány od sledovaných čtyř průmyslových a dvou zemědělských výrobců, Plodinové burzy Brno a z Českého statistického úřadu. Byly využity také internetové zdroje. Při zpracování zejména daňové teorie byla použita odborná literatura, která je uvedena v Informačních zdrojích. Také byly uplatněny znalosti získané studiem na vysoké škole a zkušenosti z praxe.

Pro zjišťování daňové incidence změny sazby daně z přidané hodnoty bylo vybráno osm komodit – vepřové maso, vepřová půlka, vepřová kýta bez kosti, hovězí zadní bez kosti, kravské mléko, pšenice potravinářská, ječmen sladovnický a žito potravinářské. Tyto komodity byly sledovány u čtyř průmyslových výrobců – Jatky Český Brod, Jatky Sojka, firma Břežany, firma Zeva, u dvou zemědělských výrobců –firma Břežany (tato firma je i průmyslový výrobce), firma Litobratřice, dále u Plodinové burzy Brno a Českého statistického úřadu

Nejdříve bylo nutné zjistit cenový vývoj vybraných komodit. Ceny některých komodit se měnily měsíčně, jiné každý týden nebo po dvou týdnech, proto z důvodu rozsahu diplomové práce a pro lepší přehlednost bylo počítáno s měsíčními cenami. Proto se

11

3 Metodika z jednotlivých týdenních cen vypočítala průměrná cena za daný měsíc. Daňová incidence změny sazby daně z přidané hodnoty byla vypočítána na základě následujícího postupu. Pozorování vývoje cen probíhalo od září 2007 do března 2008. Nejdříve bylo zapotřebí zjistit všechny ukazatele, které jsou důležité pro stanovení daňové incidence. Byla určena výše daně z přidané hodnoty, která se vypočítala z ceny jednotlivých komodit. Cena byla vynásobena koeficientem daně z přidané hodnoty. Od září do prosince má hodnotu 5/105, kdy sazba daně z přidané hodnoty byla 5 % a od ledna do března činí 9/109, sazba daně z přidané hodnoty se zvýšila na 9 %. Potom se vypočítala změna ceny, změna daně z přidané hodnoty a změna ceny bez daně z přidané hodnoty. Tyto údaje byly určeny pouze pro první čtvrtletí roku 2008, kdy došlo ke změně sazby a byly vztahovány k prosinci.

Následně se určil dopad na kupující, který se spočítal jako podíl změny ceny a změny sazby daně z přidané hodnoty, nakonec se výsledná hodnota převedla na procenta a byl získán daňový dopad změny sazby daně z přidané hodnoty na kupující. Dopad na výrobce se stanovil jako rozdíl celkového 100 % daňového dopadu a daňového dopadu na kupující. V případě, že součet daňového břemene, který nese výrobce a kupující se nerovná 100 %, znamená to, že výrobce přenesl na kupující více než 100 % daňového břemene. Proto dopad na výrobce není záporný, ale roven 0 %.

Při vypracování této práce byly použity programy Microsoft Word pro napsání práce a Microsoft Excel, prostřednictvím kterého byly vytvořeny grafy a tabulky, které jsou uvedeny v seznamu grafů a tabulek.

Struktura diplomové práce obsahuje teoretické poznatky o daňové incidenci, dani z přidané hodnoty či o harmonizaci daně z přidané hodnoty. Jsou zde uplatněny praktické výpočty daňových dopadů u jednotlivých komodit a následné posouzení jejich vlivu na kupující či výrobce. Znázorněním tabulek a grafů byl vytvořen ucelenější a jasnější pohled na zkoumanou problematiku.

12

3 Metodika Zpracování této diplomové práce probíhalo v průběhu roku 2007 / 2008 v následujících etapách. •

Předběžné stanovení tématu diplomové práce

květen 2007

•

Zadání diplomové práce

září 2007

•

Studium problematiky v dostupné literatuře

říjen 2007 – březen 2008

•

Konzultace s vedoucím diplomové práce

září 2007 – květen 2008

•

Zpracování teoretické části diplomové práce

leden 2008 – duben 2008

•

Zpracování praktické části diplomové práce

únor 2008 – květen 2008

•

Dokončení diplomové práce

květen 2008

•

Odevzdání diplomové práce

květen 2008

13

4 Teorie spotřebních daní

4 Teorie spotřebních daní Daně ze spotřeby se řadí mezi nepřímé daně, které podle Vybíhala (1995) postihují subjekt (poplatníka, spotřebitele) daně nepřímo, neboť se vybírají jako část ceny při výrobě nebo prodeji zboží a služeb. Daňové břemeno nepadá na plátce daně, ale přesouvá se na spotřebitele v ceně finálního výrobku či služby. Mezi rozhodující faktory, které určí rozdělení daně mezi výrobce a spotřebitele, patří elasticita poptávky, elasticita nabídky či charakter trhu. Jsou odevzdávány do státního rozpočtu a tím představují důležitý příjem státu.

4.1 Charakteristika všeobecných spotřebních daní Podle Širokého (2003) byly spotřební daně v dnešním pojetí nejdříve uvaleny na zboží a služby, jejichž spotřebu chtěl stát regulovat. Později se daň rozšířila na všechny statky na trhu. Široký (2003) dále rozlišuje spotřební daně podle: •

vymezení základny,

•

místa výběru daně,

•

podle způsobu

uložení daní – na jednotku produkce nebo procento z ceny

výrobku.

Další dělení je: •

všeobecné nepřímé,

•

selektivní nepřímé daně (akcízy).

Důležité je také stanovit si velikost daňové základny při zavádění těchto daní.

Podle Kubátové (2003) dělíme daně ze spotřeby na dvě skupiny: •

daně všeobecné čili daně z prodejů (obratů),

•

daně selektivní čili vlastní spotřební daně (akcízy).

Do daní z prodejů patří daně z obratu a daň z přidané hodnoty. Postihují všechny výdaje spotřebitelů. Jsou ukládány ad valorem – daň tvoří určitou procentní část ceny

14

4 Teorie spotřebních daní prodaného zboží. Ze zdanění jsou často vyloučeny prodeje vybraných druhů zboží nebo služeb. Většinou existují dvě sazby daně – základní a snížená.

Kubátová a Vítek (1997) daně z prodeje člení na: •

jednorázové (jednofázové) – na každý výrobek jsou uvaleny pouze jednou, na určeném stupni zpracování, patří sem daň výrobková (uložená na převod zboží mezi výrobcem a velkoobchodem), daň z maloobchodního obratu, daň z velkoobchodního obratu,

•

vícerázové (vícefázové) – odstraňují duplicitu tak, že se inputy (vstupy) už nezdaňují a dani podléhá jen hodnota přidaná zpracováním u daného plátce, při dovozu podléhá dani hodnota dováženého zboží či služeb a inputy dovozce jsou ze zdanění také vyloučeny, řadí se sem daň duplicitní (kaskádová) a daň neduplicitní.

Jednorázové daně jsou podle Širokého (2003) uvaleny na komoditu jen v jedné fázi její výroby a distribuce, jejich základ tvoří hrubý obrat. Pokud se jedná o vyskladnění výrobků od výrobce do velkoobchodu, hovoříme o výrobkové dani. V případě uvalení daně při přechodu výrobku z velkoobchodu do maloobchodu se jedná o velkoobchodní daň z obratu, je-li zdaněn prodej výrobku z maloobchodu ke konečnému spotřebiteli, jedná se o daň z maloobchodního obratu.

Široký (2003) se zmiňuje, že vícefázové daně jsou ukládány ve všech částech výroby a prodeje komodity. Pokud se vybírají bez možnosti plátců odpočítat si z celkové daňové povinnosti částku daně, kterou zaplatili v nakoupeném materiálu či polotovaru, jedná se o daně z obratu. V případě možnosti odpočtu daně se jedná o daň z přidané hodnoty.

Daně spotřební mají podle Kubátové a Vítka (1997) selektivní charakter, protože postihují jen některá vybraná zboží (tabák, alkoholické nápoje). Jsou jednotkové čili specifické a základ daně tvoří množství vyjádřené v kusech nebo jiných fyzických jednotkách (například litry, tuny). Ukládají se vždy jednorázově, a to na výrobním stupni nebo při dovozu u dovozce.

15

4 Teorie spotřebních daní Narozdíl od osobních daní spotřební daně neberou v úvahu sociální či majetkovou situaci poplatníka, proto zajištění spravedlnosti se děje spíše nepřímo prostřednictvím daňových sazeb a některých osvobození od daně.

Podle Pudila a kol. (2004) se ukazuje, že více sazeb daně, časté úlevy, široká osvobození, komplikované režimy při vývozu a dovozu zboží, režim plátců (neplátců) daně vyvolávají poměrně vysoké administrativní náklady. Tyto náklady jsou ale relativně snižovány značným fiskálním výnosem této daně.

4.2 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty je v České republice konstruována jako všeobecná daň ze spotřeby. Tato daň je zaváděna převážně ve vyspělých státech světa. Méně vyspělým státům vadí hlavně její náročná administrativa, která se týká plátců, kteří nemají dostatečnou kvalifikaci na správu a účetnictví. Zdaňuje se jen přidaná hodnota (tj. hodnota zboží), kterou si plátce přidal k hodnotě nakoupeného zboží, která se stává součástí nového výrobku. Pouze nová výroba podléhá dani, výrobní vstupy se podruhé nezdaňují. Státy, ve kterých je zavedena daň z přidané hodnoty většinou používají nepřímou rozdílovou metodu, kde přidaná hodnota je rozdíl mezi výstupy a vstupy daného daňového subjektu. K nejvýznamnějším výhodám daně z přidané hodnoty podle Kubátové (2003) a Širokého (2003) patří zejména: •

neutralita - neznevýhodňuje žádnou výrobní aktivitu, je neutrální k volbě spotřebitelů a výrobců a umožňuje zdanit spotřebu domácností s vyloučením výrobních inputů, neovlivňuje rozhodování o organizační struktuře, protože se nezvyšuje s počtem článků zpracování,

podíl daně v konečné spotřebitelské

ceně je stejný ve všech výrobcích a službách se stejnou sazbou, •

možnost zdanit služby - omezuje možnost daňových úniků, protože je velmi transparentní, tím zvyšuje úspěšnost zdanit služby, cena je stejná pro plátce i neplátce a poskytovatelé služeb nemají problém určit rozdíl mezi konečnou a výrobní spotřebou,

16

4 Teorie spotřebních daní •

výhodnost pro mezinárodní obchod – daň je uvalena jen na přidanou hodnotu, která vznikla v dané zemi, dovoz zboží je zdaňován ve stejné výši jako tuzemské zboží, export zdaněn není, snahou je stanovení rovných podmínek konkurence na zahraničních trzích, protože daň z přidané hodnoty je v každé zemí různá,

•

odolnost proti daňovým únikům – systém refundace daně podle evidence o dani zaplacené z inputů snižuje daňové úniky, neboť každý plátce má zájem o potvrzení zaplacení daně v ceně zboží,

•

spolehlivost výnosů pro stát – výnosy z daně z přidané hodnoty tvoří největší příjmy do veřejného rozpočtu.

Jako nevýhody Kubátová (2003) a Široký (2003) uvádí: •

administrativní náklady fungování daně – administrativa daně je náročná pro stát i pro plátce z důvodu velkého počtu plátců a obtížného a přesného vedení účetnictví,

•

náročnost přechodu na novou daň – je nutný vliv silných politických tlaků k prosazení této daně, protože ve většině států panuje široký odpor veřejnosti k novince, musí se provést registrace subjektů daně a jejich vyškolení,

•

obavy ze zvýšení inflace – při zavedení daně z přidaného hodnoty, neboť je součástí ceny zboží i služeb a tím má vliv na cenu komodit na trhu, pokud se sazba daně zvýší o určitý procentní bod, zvýší se inflace v ekonomice o více než 1 %, efekt růstu cen je složen z jednorázového růstu cen a z inflačního růstu vyvolaného daní, je složité od sebe oddělit efekt růstu cen v důsledku daně a efekt růstu cen v důsledku jiných faktorů.

V České republice podle Kubátové (2003) došlo v roce 1993, kdy byla daň z přidané hodnoty zavedena k celkovému růstu spotřebitelských cen o 20,8 %, z toho polovina se připisovala jednorázovému zvýšení cen v důsledku působení daně a považovala se za neinflační cenový růst.

Každý stát si musí sám stanovit, co je pro něho důležitější, jestli spíše pozitivní vliv daně z přidané hodnoty, nebo negativní. Ovšem jednotlivé názory odborníků na toto téma nejsou jednotné. Ale ve většině vyspělých zemí, kde byla zavedena daň z přidané hodnoty, se daň ukázala jako výhodná hlavně pro státní rozpočet.

17

4 Teorie spotřebních daní 4.2.1 Administrativní náklady daně z přidané hodnoty Určení správných administrativních nákladů je důležitým předpokladem k určení efektivnosti veřejných výdajů a celého veřejného sektoru. Podle Pudila a kol. (2004) náklady vyvolané daní z přidané hodnoty nese do značné míry plátce. Ten má nárok na vrácení daně, která je součástí ceny nakupovaných vstupů, jestliže tyto vstupy pocházejí také od plátce. Plátce má povinnost zvýšit cenu zboží, služeb a nemovitostí o sazbu daně. Daňová povinnost vzniká rozdílem mezi daní na vstupu a daní na výstupu. Má podobu nadměrného odpočtu (kdy správce daně vrátí rozdíl) nebo vlastní daňové povinnosti (plátce hradí rozdíl). Velmi vysoké náklady při požadavku na vrácení daně zaplacené na vstupech vznikají hlavně u poplatníků, kteří poskytují osvobozená plnění. Tito poplatníci rozdělují vstupy do tří skupin. První skupinu tvoří vstupy sloužící k uskutečnění vlastních plnění, které podléhají dani nebo k vývozu zboží a služeb. Plátce má tak nárok na plné vrácení daně, které zaplatil v ceně vstupů. Druhou skupinu představují vstupy, které slouží k uskutečnění plnění osvobozených bez nároku na odpočet, tím pádem plátce nemá nárok na vrácení daně. Poslední skupina je tvořena plátci, kteří ví, že jejích vstup bude použit pro dosažení osvobozeného i neosvobozeného plnění, neví přesně k jakému plnění, proto musí krátit nárok na odpočet daně koeficientem. V neposlední řadě komplikovaná agenda, která plyne z úpravy této daně, vyvolává také značné náklady. 4.2.2 Sazby daně z přidané hodnoty Česká republika patří mezi země s vyšším zatížením daní z přidané hodnoty. Existují zde dvě sazby daně. Snížená sazba daně, která činí 9 % a nese s sebou podle Kubátové (2003) mírně regresní dopad (dopadá relativně více na chudé než na bohaté), a základní sazba 19 %, která má spíše proporcionální dopad (dopadá relativně na všechny poplatníky stejně). Kubátová (1994) popisuje, že daň z přidané hodnoty, která má jen jednu sazbu, má regresní dopad vzhledem k důchodům poplatníků, protože sklon ke spotřebě s růstem důchodu klesá. Spravedlivější zdanění spotřeby podle principu platební schopnosti

18

4 Teorie spotřebních daní vyžaduje proto diferencované sazby. Na služby a předměty základní potřeby je tak uvalena nižší sazba daně a na luxusnější statky připadá sazba vyšší. Služby, u kterých by bylo praktické vymáhání daní problematické, jsou osvobozeny od daně, stejně jako činnosti, na které má stát monopol a nenesou přítěž pro podobnou aktivitu v soukromém sektoru. Ovšem i když je služba i zboží osvobozeno od daně, nemusí to nutně znamenat, že cena, kterou platí koneční spotřebitelé, daň neobsahuje. Proto se v některých zemích (např. ve Velké Británii) uplatňuje nulová sazba daně, při které je jisté, že prodejní cena nebude obsahovat daň zaplacenou na předchozích stupních zpracování. V České republice jsou například osvobozeny od daně z přidané hodnoty poštovní služby, rozhlasové a televizní vysílání, finanční činnosti apod. 4.2.3 Způsob výpočtu daně z přidané hodnoty Pro stanovení daně z přidané hodnoty se používají tři metody výpočtu – součtová, účetní (přímá rozdílová) a nepřímá rozdílová. V praxi se nejčastěji používá rozdílová metoda, která vychází z odvodu salda daně z přidané hodnoty, jež vzniká rozdílem mezi celkovou daní na výstupu a daní na vstupu za určité období. daň na výstupu firmy – daň na firemní vstup = (výstup firmy * daňová sazba v %) – (firemní vstup * daňová sazba v %) Zdroj: Vlastní zpracování

4.3 Harmonizace daně z přidané hodnoty v Evropské unii Harmonizace přímých i nepřímých daní je nezbytná pro zajištění fungování společného trhu, který je založen na volném pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. Je nutné, aby došlo k přiblížení a přizpůsobení daňových systémů zemí Evropské unie. To ovšem neznamená, že státy musí mít zcela stejné daně nebo stejné vymezení daňového základu a sazeb. Ovšem vlastní harmonizace daně z přidané hodnoty v Evropské unii řeší dvě otázky: systém daně a sazby daně. Daň z přidané hodnoty podle Širokého (2006), která je od 1. 1. 1987 jedinou všeobecnou nepřímou daní ve všech členských zemích, se charakterizuje jako neduplicitní vícefázová nepřímá obratová daň. 19

4 Teorie spotřebních daní V době zavedení daně z přidané hodnoty byl uplatněn princip země určení (princip země spotřeby), kdy daň se vybere až v členském státě, kde se nachází příjemce zdanitelného plnění. Pro zdanění byly použity sazby státu, kde došlo k finální spotřebě a daň se stala příjmem rozpočtu země spotřeby. Také při vývozu do jiného členského státu se refundovala daň vývozci, který danou daň už zaplatil a v zemi určení byla na výrobek uvalena daň podle jejich sazeb. Tento systém si vyžadoval rozsáhlou dokumentaci o pohybu zboží na hranicích mezi členskými státy včetně tranzitních států, což zapříčinilo nemožnost rozvoje jednotného vnitřního trhu. Proto cílovým systémem daně z přidané hodnoty má být přechod na princip země původu (ten je v modifikované formě uplatňován jen v turistickém ruchu a u nových dopravních prostředků). Tento princip znamená, že daň se vybere už v zemi, ze které se dodává nebo poskytuje zdaněné zboží. Jsou zde uplatněny sazby daně, které platí v zemi původu. Ovšem princip země původu by předpokládal zavedení jednotné sazby daně v celé Evropské unii, protože jinak by se identická komodita nabízela na trhu s různými sazbami daně a s různými konečnými cenami. Proto se předpokládá, že současný princip země určení bude dále zachován. Podle Sikorové a kol. (2004) se ekonomové i praktičtí politici shodli na tom, že daň z přidané hodnoty by měla být daní neutrální, tedy neměla by být obětí daňové konkurence mezi členskými státy Evropské unie. Potom se ale rozhodujícím tématem stávají sazby daně. Jejich významné rozdíly mezi členskými státy vedou k rozvoji tzv. „nákupní turistiky“ mezi příhraničními regiony států s významnými rozdíly v sazbách daně. Proto se také od 1. 1. 1993 zavedla Směrnice č. 92/77/EEC s minimální hranicí daňových pásem – pro základní sazbu 15 % a pro sníženou sazbu 5 %. Směrnice dovolila členským státům přechodné období, ve kterém mohly mít i nižší sazbu daně než 5 %. Toto „přechodné“ období trvá dodnes u sedmi členských zemí, které mají sazbu nižší než je snížená sazba daně. K cílené harmonizaci daně z přidané hodnoty v Evropské unii přispěla Šestá směrnice č. 77/388/EEC (v konsolidovaném znění ke dni 31.5.2005), která odstraňuje rozdílné ustanovení národních legislativ, zavádí jednotná pravidla daně, povolila členským

20

4 Teorie spotřebních daní státům malou vlastní odchylku národní úpravy daně a také ustanovila Výbor pro daň z přidané hodnoty. V preambuli Šesté směrnice se mezi základní důvody jejího přijetí uvádí: •

snaha o účinnější odstraňování omezení pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu,

•

stanovení nediskriminačního systému daně z přidané hodnoty s ohledem na původ zboží a služeb, aby bylo dosaženo společného trhu, který umožní poctivou hospodářskou soutěž,

•

definování pojmu „osoba povinná k dani“ – jakákoliv osoba, která na nějakém místě provádí samostatně některou z hospodářských činností, a to bez ohledu na účel nebo výsledky této činnosti, dále bližší ujasnění „zdanitelného plnění“- je to situace, při které se naplňují právní podmínky pro vznik daňové povinnosti,

•

aby společný trh umožnil nerušenou konkurenci a vedl k dosažení reálného vnitřního trhu,

•

možnost lepšího identifikování daňového dlužníka, který se nachází v jiném členském státě,

•

stanovení seznamu osvobození od daně,

21

5 Daňová incidence

5 Daňová incidence Daň podle Kubátové a Vybíhala (2004) je povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní, která se pravidelně opakuje v časových intervalech, nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností.

Daňová incidence vyjadřuje dopad daně na subjekty daňového systému. Ekonomické důsledky zdanění mají mikroekonomické i makroekonomické účinky. Široký (2003) definuje daňovou incidenci jako teorii, která se zabývá zkoumáním všech aspektů daňových systémů.

5.1 Nadměrné daňové břemeno Nadměrné daňové břemeno představuje vedle administrativních a vyvolaných nákladů jeden z důležitých faktorů, se kterými je třeba počítat při ukládání daní. (Pudil a kol., 2004). Daňové břemeno je podle Širokého (2003) definováno jako součet úbytku spotřebitelského a firemního přebytku v důsledku zavedení daně. Celkové břemeno daně podle Davida (2007) není pouze částka skutečně odvedená na daních, ale také další ztráta poplatníků způsobená neefektivním způsobem uložení daní.

Společnost nese určité administrativní náklady, ale kromě nich existují v tržním mechanismu také náklady, které snižují efektivnost ekonomiky, jsou to náklady na distorze, jež vyvolává téměř každá daň. Zavedením nové daně dochází ke změně v relativních cenách, relativních výnosech a užitcích. Daň z mezd zvyšuje cenu práce a deformuje čistou mzdu, daň ze zisku snižuje čistý výnos z podnikání. Dochází k distorzi (zkreslení) v daných veličinách.

Každá distorze má vliv na chování jednotlivců, kteří se snaží maximalizovat svůj užitek a snížit daňové zatížení. Chtějí se daní vyhnout, proto po zavedení daně provedou substituci, kdy nahradí zdaněné zboží jiným. Ztráta, která vzniká působením substituce, se nazývá, jak už bylo zmíněno nadměrné daňové břemeno nebo ztráta mrtvé váhy. U některých daní nadměrné daňové břemeno nevzniká, a to u paušální daně, protože

22

5 Daňová incidence poplatník ji svým chováním nemůže ovlivnit. Tato daň je nedistorzní a nevyvolává substituci.

Každá daň má dva efekty. Podle Pudila a kol. (2004) je důchodový efekt spojen s transferem části důchodu od subjektu do veřejného sektoru. Velikost důchodového efektu závisí na výši daně, roste s růstem průměrné daňové sazby. Substituční efekt vyplývá z poplatníkem provedené substituce v důsledku daně. Poplatník mění své preference, pokud se mění mezní užitky jím spotřebovaného zboží, volného času apod. Tento substituční efekt způsobuje ztrátu mrtvé váhy, která je tím větší, čím větší je substituční efekt.

Nadměrné daňové břemeno lze znázornit v grafu tržní rovnováhy. Před zdaněním je rovnovážné množství a cena. Předpokládáme konkurenční trh. V bodě, kde se protíná křivka nabídky S a poptávky D, se mezní náklady rovnají meznímu užitku spotřebitele. Před zdaněním se prodává množství Q0 za cenu p0. Přebytek výrobce před zavedením daně znázorňuje plocha ohraničená body p0, E0 a křivkou nabídky. Přebytek spotřebitele představuje plocha nad body p0,E0 a pod křivkou poptávky. Jakmile je zavedena daň ve výši t, požaduje prodávající oproti původní ceně p0 cenu p1 a nabídka se posune z S do bodu S´. Vznikne nový rovnovážný bod E1, který určuje prodávané množství Q1 za cenu p1. Z tržní ceny zaplatí výrobce daň t, proto čistá cena bude pro něj p2. Celkový daňový výnos pro stát bude plocha p1p2BE1. Plocha p1p0E0E1 znázorňuje snížení přebytku spotřebitele vlivem zavedené daně. Snížení přebytku výrobce ukazuje plocha p0p2BE0. Nadměrné daňové břemeno je dáno trojúhelníkem E1E0B.

23

5 Daňová incidence Graf 1: Nadměrné daňové břemeno

Zdroj: (Široký, 2003)

Když se nezmění ostatní podmínky, je ztráta mrtvé váhy tím menší, čím menší je elasticita nabídky a tím menší, čím menší je elasticita poptávky. Jestliže je elasticita nabídky nebo poptávky nulová, nedojde vůbec k substituci. Po zdanění se bude prodávat

stále

stejné

množství

a

ztráta

mrtvé

váhy

nebude

existovat.

(Pudil a kol., 2004). Naopak s rostoucí cenovou elasticitou poptávky se velikost nadměrného daňového břemene zvětšuje. Při malé elasticitě poptávky spotřebitel nereaguje na změnu ceny. U základních potravin, alkoholu a tabáku je mrtvá ztráta menší než u statků s vysokou elasticitou poptávky. V případě nelineárních křivek nabídky a poptávky nadměrné daňové břemeno roste rychleji než daň. Proto podle Kubátové (2003) dvě malé daně přinášejí menší ztrátu efektivnosti, než jedna velká. Čím více menších daní systém obsahuje, tím nižší je možno očekávat neefektivnost z důvodu nadměrného daňového břemene.

24

5 Daňová incidence

5.2 Přesun a dopad daně Daňový dopad je výsledkem přesunu daní, protože daň v konečné fázi dopadne na konkrétní subjekt nebo skupinu subjektů.

Kubátová (1994) rozlišuje dva způsoby dopadu daně na subjekty: •

zákonný – velikost daně je poplatníkovi uložena zákonem,

•

skutečný (efektivní) – je to dopad až po daňovém přesunu.

Pro daňovou praxi je důležitější zákonný dopad, protože daně se musí platit řádně a včas. Musgrave

a Musgrave (1994) podotýkájí, že daňové zákony odrážejí

preferenci obyvatel, jakmile se jednou zavedou, stávají se závaznými platbami, které se stávají břemenem a lidé se mu snaží vyhnout nebo ho přesouvají na druhé. Skutečný dopad má zase důležitý ekonomický charakter, determinuje ceny, důchody a outputy. Daně zaplacené společnostmi vždy dopadnou na jednotlivce.

Daň, kterou platí společnost či jednotlivec, může být přesunuta dopředu nebo dozadu. Vybíhal (1995) uvádí, že přesun daňového břemene dopředu je přesun směrem na spotřebitele u finálních výrobků nebo na odběratele – výrobce v dalším stupni daného řetězce. Podle výše daně, která se přesune do ceny pro odběratele, jde o přesun: •

parciální – zvýšení ceny pro spotřebitele je menší než velikost nové daně,

•

plný – daň se plně promítla do zvýšení ceny,

•

neúnosný – cena pro spotřebitele vzrostla o vyšší částku než činila velikost daně.

Přesun daňového břemene dozadu znamená podle Vybíhala (1995) přesun na dodavatele (prodávajícího), vlastní zaměstnance nebo na vlastníka výrobních faktorů. Věcně logickým projevem tohoto typu přesunu může být (při zvýšení ceny výrobku) snížení poptávky a omezování výroby, propouštění zaměstnanců, přesun kapitálů do jiných sfér podnikání apod.

Kubátová (2003) rozlišuje daňový přesun částečný, stoprocentní nebo i nulový, pokud k němu vůbec nedojde. Jedna daň také může být přesunuta zároveň dopředu i dozadu a subjekt, na kterého daň bude přesunuta, ji může přesunout na jiné subjekty. Může dojít

25

5 Daňová incidence i ke křížovému přesunu daně, kdy daň uložená na jednom trhu zvýší nebo sníží ceny na jiném trhu, tak se dostane do jiné oblasti ekonomiky.

5.3 Faktory ovlivňující velikost a směr daňového přesunu Na daňový přesun a dopad mají podle Kubátové a Vítka (1997) vliv tři hlavní činitelé: •

elasticita poptávky,

•

elasticita nabídky,

•

charakter trhu (konkurenční, monopolní, oligopolní).

5.3.1 Elasticita poptávky Podle cenové elasticity poptávky rozdělujeme různé přesuny daně: •

nulová elasticita poptávky – kupující nakupuje pořád stejné množství zboží při jakékoliv ceně, prodávající si tak může zvýšit cenu o celou daň, tím dochází ke 100 % přesunu daně,

•

nízká elasticita poptávky – se objevuje například u potravin, alkoholu, tabáku, u těchto komodit dochází k velkému přesunu spotřebních daní na spotřebitele,

•

nekonečná elasticita poptávky – kupující reagují na zvýšení ceny nekonečně pružně snížením požadovaného množství, celou daň nese prodávající, cena na trhu se nemění, ale pro prodávajícího klesne čistá cena o jednotkovou daň, vysoká elasticita převládá u luxusnějšího zboží.

Široký (2003) zformuloval z daných skutečností závěr, že čím méně bude poptávka cenově elastická, tím bude cenový růst vyšší a pokles objemu výrobků na trhu nižší. Podle Kubátové (2003) lze zobecnit dané poznatky tak, čím je poptávka pružnější, tím menší je přesun daně z prodávajícího na kupujícího a naopak. 5.3.2 Elasticita nabídky Rozlišují se tři cenové elasticity nabídky a podle toho dochází k danému přesunu daně: •

nulová elasticita nabídky – celou daň nese prodávající, daňový přesun je nulový,

26

5 Daňová incidence •

nízká elasticita nabídky – dochází k částečnému přesunu daně, větší část daně dopadá na prodávajícího,

•

nekonečná elasticita nabídky – celou daň nese kupující, dochází ke 100 % přenosu daně.

Podle Kubátové (2003) daňový přesun z prodávajícího na kupujícího na trhu je tím větší, čím vyšší je pružnost nabídky a naopak. Široký (2003) zase uvádí, že čím méně bude

nabídka

cenově

elastická,

tím

nižší

bude

výsledný

růst

cen

a tím nižší bude pokles objemu výrobků na trhu. Vybíhal (1995) uvádí, že existuje Ramseyovo daňové pravidlo (je odvozeno od Ramseya). Toto pravidlo říká, že nejvhodnější je zatížit nejvíce zboží a služby, které jsou nabídkové nebo poptávkově nejméně elastické (například voda, elektrická energie, potraviny). Uplatnění tohoto pravidla v praxi vyspělé tržní ekonomiky je velmi problematické. Aplikuje se proto jen na určité zboží, například alkohol nebo tabákové výrobky.

5.3.3 Charakter trhu Velikost daňového přesunu na všech trzích (konkurenčním, monopolním a oligopolním) závisí na cenových elasticitách poptávky a nabídky, protože určují sklon křivek v jednotlivých bodech a také určují rozdělení daňového břemene mezi subjekty na trhu. Každý z daných trhů má svá specifika, jinak se tam určuje cena na trhu, proto daňový přesun bude také na každém trhu jiný. 5.3.3.1 Konkurenční trh Na konkurenčním trhu se nachází velký počet výrobků, kteří vyrábějí blízké substituty. Nejsou tu žádné bariéry pro vstup do odvětví. Zde nezáleží na tom, na které straně je daň uložena (jestli ji platí prodávají nebo kupující). Skutečný dopad daně je totiž stejný. Jestliže platí daň prodávající, odečítá si od ceny placenou daň, naopak kupující si daň k ceně připočítává. Daně jsou proto ekvivalentní – na tržní mechanismus působí stejně. Na grafu č. 2 je zachycena změna křivky nabídky při dani placené prodávajícím (z S0 na S1), což rozdělí daňové břemeno na část placenou kupujícím a prodávajícím. V případě,

27

5 Daňová incidence že daň odvádí kupující, sníží se jeho poptávka z D0 na D1 a nový bod rovnováhy nastane v bodě E´1. Prodávající bude nabízet zboží za cenu p2, kupující zaplatí navíc jednotkovou daň t, proto jeho kupní cena bude p1. Dopad daně je u prodávajícího i kupujícího totožný. Graf 2: Daň placená na různých stranách trhu

Zdroj: (Kubátová, 2003)

Daňový dopad na trhu práce Trh práce je charakterizován zpětně zahnutou křivkou nabídky práce a nedokonalou konkurencí. Cena práce je na tomto trhu nepružná směrem dolů. To podle Kubátové a Vítka (1997) znamená, že při zdanění práce má zaměstnavatel jen nepřímé možnosti přenést daň na zaměstnance formou nižších mezd. Jeho možnosti jsou omezené na snížení tempa růstu mezd. Rozhodně nedojde k poklesu reálných mezd okamžitě. Podle Širokého (2003) je nutný daňový dopad na trhu práce rozlišit na nabídkovou a poptávkovou stranu. Výslednou incidenci ovlivňuje hlavně substituční a důchodový efekt daní. Důchodový efekt stimuluje větší pracovní výkon. Substituční efekt u něho je užitek ze zdaněné mzdy menší než užitek z volného času. Oba efekty se částečně eliminují a převažující efekt je určen sklonem nabídkové křivky práce, elasticitou substituce a mzdovou sazbou.

28

5 Daňová incidence 5.3.3.2 Monopolní prostředí Monopolní trh je charakterizován přítomností jediného nabízejícího, který může v daném okamžiku rozhodovat o výši ceny nebo o velikosti vyráběného výstupu. Výrobce určuje množství a cenu na základě rovnosti svých mezních nákladů a mezních výnosů. Potom dosahuje maximalizace zisku. Podle Kubátové (2003) daňový přesun může být u monopolu od 0 % až do více než 100 % a to podle průběhu křivek mezních nákladů a výnosů. Budeme uvažovat specifickou spotřební daň, která je uložena na monopolní výrobu. V případě, že jsou mezní náklady konstantní

a křivka poptávky má lineární tvar,

dochází k částečnému přesunu daně. Rovnováha výrobce před zdaněním v bodě E0 je dána rovností mezních nákladů MC0 a mezních výnosů MR0. Monopolista bude vyrábět množství Q0, které bude prodáváno za vyšší cenu p0, než jsou mezní náklady. Mezní náklady monopolisty se zvýší na MC1 po zdanění specifickou daní. Vznikne nový bod rovnováhy E1, tím pádem dojde ke zvýšení ceny z p0 na p1 a snížení množství z Q0 na Q1. Při porovnání změny cen a výše daně určíme, že z daně je částka p1- p0 přenesena na spotřebitele, část daně nese monopolista. Graf 3: Daňová incidence při částečném přesunu daně

Zdroj: (Kubátová, 2003)

29

5 Daňová incidence Když bude poptávková křivka „prohnutá“, cenová elasticita poptávky je konstantní a mezní náklady jsou horizontální, dochází k více než 100 % přesunu daně, kdy celé daňové břemeno ponesou spotřebitelé. Může nastat i situace, kdy monopol nebude mít možnost měnit objem vyráběné produkce. Křivka mezních nákladů bude vertikální. Dopad bude stejný jako u konkurenčního trhu. Daňový přesun bude nulový a celé daňové břemeno ponese výrobce a jeho mimořádný zisk se sníží o danou daň. Ke všem třem přesunům daně dochází v případě, že monopol maximalizuje zisk. U některých monopolů ale maximalizace zisku není prioritní, raději se zaměřují na udržení své pozice na trhu nebo maximalizaci rozsahu výroby. Pokud bude cílem monopolu maximalizace obratu (například Baumolův model) znamenalo by to opět nulový přesun daně (monopol nemůže zvýšit cenu). Na monopol může být uvalena daň nejen na jeho výrobky, ale může být zdaněn i jeho zisk. Protože si monopol sám určuje cenu, může být pro něho jednodušší přesouvat daň ze zisku než firma v konkurenčním prostředí. Ovšem monopolní výrobce musí daň sám absorbovat. Daň ze zisků nemění mezní náklady ani mezní výnosy monopolu. Při maximalizaci zisku po uložení daně ze zisku se nezmění cena ani množství, ale sníží se monopolní zisk. Daň nemůže být přesunuta dopředu na spotřebitele, proto je přesun nulový. Po snížení monopolního zisku můžou podle Kubátové (2003) nastat dvě situace: •

i tak budou nyní zisky monopolu vyšší, než jakých bylo dosaženo přesunutím zdrojů do jiného sektoru,

•

po zdanění klesne míra zisku pod úroveň v hospodářství obvyklou, to může stimulovat monopolní kapitál k přesunu do jiných sektorů.

Podle Širokého (2003) je pro firmu důležité zjistit, zda se bude soustředit na maximalizaci zisku jako svého hlavního cíle, nebo se zaměří na jiný ukazatel, například maximalizaci zvyšování svého podílu na trhu, protože dlouhodobě tak může dosáhnout vyššího příjmu, nebo na maximalizaci odbytu. omezena požadavkem minimálního čistého zisku.

30

I přesto je maximalizace odbytu

5 Daňová incidence 5.3.3.3 Oligopolní prostředí Oligopol je podle Hořejší a kol. (2006) tržní struktura, která je charakteristická malým počtem firem v odvětví, vyráběný výrobek může být homogenní i diferencovaný a existují zde bariéry vstupu do odvětví. Žádný z výrobců nemůže libovolně určit cenu, musí brát ohled na ostatní firmy v odvětví a také cena není neměnná. Poptávková křivka je nepředvídatelná vzhledem k tvorbě cen, protože každý je ovlivňován ostatními. O chování oligopolní firmy neexistuje žádná široce přijímaná teorie, která by umožňovala predikci daňových dopadů. (Kubátová, 2003). 5.3.4. Ostatní faktory ovlivňující daňový přesun Mezi další faktory určující velikost daňového přesunu řadí Vybíhal (1995) a Kubátová (1994) – významnost zdaněného trhu, otevřenost ekonomiky a časový faktor. 5.3.4.1 Významnost zdaněného trhu

Velikost zdaněného trhu ovlivňuje skutečný dopad daně. Protože jednotlivé trhy jsou vzájemně propojeny, tak zdanění jednoho trhu ovlivňuje i trhy ostatní. Změny na malém trhu, změny v cenách, výstupu či použití výrobních faktorů nemá pozorovatelný vliv na nabídku a poptávku na ostatních trzích. Proto na takových trzích se používá dílčí analýza dopadu daně. Zdanění na velkém trhu ovlivňuje i ostatní odvětví ekonomiky. Proto musí být v analýze zahrnuty i dopady na ostatní odvětví.

5.3.4.2 Otevřenost ekonomiky

Čím je ekonomika otevřenější, tím jsou elasticity poptávky a nabídky větší. Tato skutečnost má vliv na daňový dopad. Poptávka po domácích produktech je pružnější, protože při změně cen spotřebitelé mohou poptávat cizí výrobky. Nabídka je pružnější u výrobních faktorů, protože faktory se můžou přemístit na zahraniční trhy. Změna skutečného daňového dopadu při otevření ekonomiky není jednoznačná. Nabídka i poptávka budou elastické.

31

5 Daňová incidence 5.3.4.3 Časový faktor

V dlouhém období se vliv daně bude přesouvat i do dalších oblastí trhu. Poptávka i nabídka jsou v tomto období pružnější, protože v krátkém období je většina faktorů konstantních. Čím více se bude trh vzdalovat dokonale konkurenčnímu, tím těžší bude stanovit celkový dopad daně. U daně z přidané hodnoty dochází k přesunu dopředu v cenách už při ohlášení budoucí změny. Má-li dojít k zvýšení spotřebních daní či daně z přidané hodnoty, růst cen se promítne už před datem této změny. Tento jev se nazývá „oznamovací efekt daně“. Daňové břemeno ponese okamžitě jeho zákonný poplatník nebo plátce. Dlouhodobě se daň přesune na jiné spotřebitele nebo vlastníky.

Kubátová (1994) dělí časový faktor na dva směry: •

první směr – týká se trhu, na kterém je daň uložena a elasticit nabídky a poptávky na něm, které jsou vyšší v delším období,

•

druhý směr – týká se dopadu daní na dalších trzích, buď dalších přesunů dopředu nebo dozadu v přímé linii, nebo nepřímých přesunů.

Přesun a dopad jedné daně probíhá simultánně s daňovými a výdajovými přesuny a dopady. Daňové břemeno se rozšiřuje na mnoho subjektů v ekonomickém systému.

32

6 Incidence změny sazby DPH

6 Incidence změny sazby DPH Daňová incidence změny sazby daně z přidané hodnoty byla stanovena na základě sledování cen masa, mléka a obilovin od září 2007 do března 2008 (v lednu 2008 došlo ke zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty z 5 % na 9 %). Sledování vybraných komodit probíhalo u 4 průmyslových a 2 zemědělských výrobců, Plodinové burzy Brno a pro srovnání také u Českého statistického úřadu. Jednotlivé ceny byly identifikovány v měsíčních intervalech.

6.1 Faktory, které ovlivnily zvýšení cen obilí, masa a mléka K růstu cen na podzim roku 2007 nepřispěly jen krátkodobé dopady (např. zničení jedné úrodu v důsledku nepříznivého počasí), ale růst cen ovlivnily i faktory nabídky a poptávky. Za meziročním nárůstem cen zemědělských výrobců stojí hlavně výrazné zvýšení cen rostlinných komodit. Ceny zemědělských výrobců tlačí vzhůru ceny potravin.

Ceny pšenice, ječmene, kukuřice a dalších obilovin v prosinci 2007 vzrostly vzhůru, protože Čína, Indie a Rusko utrácejí více peněz za potraviny. Stoupá jejich životní úroveň, populace roste a státy bohatnou. Je vyšší poptávka po kvalitnějších potravinách, které obsahují více masa a to zvedá ceny obilí. Dále na krmivo pro dobytek se spotřebuje velké množství obilovin. K růstu cen přispělo i to, že zemědělská půda v průmyslových zemích je stále více využívána k produkci biopaliv. Poptávka po biopalivech roste (začíná se rozvíjet proces výroby alternativních obnovitelných energií) a s tím roste i cena plodin.

Cena pšenice vzrostla i kvůli špatné úrodě v roce 2007 hlavně v Austrálii a Kanadě, kde se pšenice pěstuje ve velkém, zde byly povodně, v Argentině zase zasáhlo sucho. Na růst cen obilí v České republice se podílely hlavně nízké zásoby obilovin ve světě a zvýšená poptávka po pšenici v Asii.

33

6 Incidence změny sazby DPH Ceny pšenice se v Evropě (i v České republice) od dubna 2008 snížily, protože na trhu převládly obavy o konkurenceschopnost evropského exportu a objevily se předpovědi výrazně vyšší sklizně. Podle analytiků však zůstanou ceny v Evropě i nadále do značné míry určovány globálními finančními spekulacemi, které loni a počátkem roku 2008 ceny komodit včetně obilí zvedly. Loni (2007) se ceny pšenice zvýšily na téměř dvojnásobek a letos (2008) pod náporem přílivu finančních investic dále rostly. Ke konci března 2008 však na trh zapůsobil všeobecný výprodej na trzích komodit.

Došlo ke zvýšení cen masa hlavně kvůli růstu cen obilí (zvýšení ceny krmných plodin). Cena masa se v roce 2008 zvedla také kvůli očekávanému růstu odbytových cen prasat, který způsobila nedostatečná nabídka masa na evropském trhu.

Poptávku po mléce ovlivnila před Vánoci 2007 Čína, protože tamní vláda v létě doporučila, aby lidé jedli více mléčných výrobků. Tradiční dodavatelé mléka Austrálie a Nový Zéland ale nestačily na zvýšenou poptávku reagovat, proto čínský trh zásobovala Evropa. Kvůli kvótám Evropské unie byl na evropském trhu nedostatek mléka, proto došlo k jeho zdražení na podzim 2007. Od února 2008 došlo k mírnému poklesu ceny mléka a očekává se stabilizace cen, protože Evropská unie zvedla o 2 % mléčné kvóty, proto můžou farmáři dodat více mléka na trh.

K nárůstu inflace v roce 2008 došlo z důvodu zvýšení DPH, regulovaných cen a cen potravin. Ovlivnilo to inflační očekávání. Celkový cenový nárůst byl zapříčiněn jednorázovými vlivy zvýšením DPH z 5 % na 9 %, nepřímými daněmi, deregulací nájemného. Vliv růstu DPH se ovšem projevil už v nárůstu podzimních cen a po novém roce 2008 ceny mléka, masa většinou stagnovaly nebo došlo k jejich snížení.

Ceny průmyslových výrobců v únoru 2008 meziročně vzrostly o 5,6 %. V porovnání s lednem se zvýšily o 0,1 %. Ceny průmyslových výrobců se s odstupem promítají do cen pro konečné spotřebitele. Ceny zemědělských výrobců byly v únoru 2008 meziročně vyšší o 27,1 procenta a oproti lednu se zvýšily o 0,7 procenta. (18)

34

6 Incidence změny sazby DPH Shrnutí Ceny jednotlivých komodit (obilí, masa a mléka) jsou od ledna 2008 ovlivněny hlavně situací ve světě. Nejvíce se na tom podílela Čína, která s rostoucím počtem obyvatel zvyšovala svoji poptávku po kvalitnějších potravinách, jako je obilí a mléko. Na růst cen obilí měl vliv i rostoucí trend využívání zemědělské půdy na pěstování biopaliv, (došlo ke snížení ploch pro pěstování například pšenice) a omezené zásoby obilí ve světě. Zvýšení ceny krmných plodin zapříčinilo nárůst cen masa. Změna sazby daně z přidané hodnoty (v lednu 2008) se do cen komodit promítla minimálně.

6.2 Daňová incidence změny sazby DPH u vybraných komodit V rámci vlastního pozorování byly stanoveny ceny v měsíčních intervalech. Následně se vypočítala výše DPH, změna ceny, změna DPH, změna ceny bez DPH. Poté se určil dopad na kupující a dopad na výrobce. Daňový dopad u všech tabulek se vztahuje k prosinci 2007. Níže jsou popsáni jednotliví výrobci, u kterých byl zjišťován cenový vývoj daných komodit (masa, mléka a obilí).

Ceny masa byly sledovány u těchto průmyslových výrobců: •

Jatky Český Brod a.s. (dále jen Český Brod) – společnost, která zahájila provoz v nově postavených prostorách v roce 1996, po dvouletém provozování jatek došlo ke změně vlastníka společnosti a k výměně celého managementu. Nový management se snaží o zkvalitnění produktů, navyšování denních porážek a zlepšení technologie vlastního provozu. Nyní je pod stálou veterinární kontrolou poráženo cca 3000 ks prasat a 50 ks býků týdně. Odběrateli této společnosti jsou malé i velké firmy, ale i obchodní řetězec Globus.

•

Jatky Sojka s.r.o. (dále jen Sojka) – společnost sídlí v Kouřimě, k větší rekonstrukci došlo v roce 2003, jatky jsou moderně vybavené podle požadavků hygienických norem a odpovídají kritériím pro výrobní závody v členských státech EU. Dosahují špičkové kvality a potřebné rozmanitosti výrobků.

•

STATEK BŘEŽANY, spol. s r.o. (dále jen Břežany) – společnost sídlí 25 km od Znojma, provozuje rostlinnou výrobu kombinovanou s živočišnou výrobou

35

6 Incidence změny sazby DPH (smíšené hospodářství), dále prodává produkty dalším firmám nebo do velkoobchodu. •

ZEVA, spol. s r.o. (dále jen Zeva) – společnost se nachází 30 km od Znojma, provozuje rostlinnou výrobu kombinovanou s živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) a prodává produkty menším i větším firmám nebo do velkoobchodů.

•

Český statistický úřad

Ceny mléka byly sledovány u těchto zemědělských výrobců: •

STATEK BŘEŽANY, spol. s r.o. (dále jen Břežany) – společnost provozuje rostlinnou výrobu kombinovanou s živočišnou výrobou (smíšené hospodářství), dále prodává produkty dalším firmám nebo do velkoobchodu.

•

STATEK LITOBRATŘICE, spol. s r. o. (dále jen Litobratřice) – společnost se nachází v Jihomoravském kraji, v blízkosti Znojma (30km), provozuje zemědělskou i živočišnou výrobu včetně dalšího prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků.

•

Český statistický úřad.

Ceny obilovin byly sledovány u: •

Plodinové burzy Brno (dále jen Plodinová burza) – byla založena zakladatelskou smlouvou ze dne 8. 12. 1992 v souladu se zákonem o komoditních burzách a obchodním zákoníkem. Na burze jsou obchodovány hlavně zemědělské komodity rostlinného charakteru. V období mezi burzovními seancemi můžou zájemci nabídnout svou produkci k volnému obchodování. Pokud se shodne nabídka s poptávkou v ceně dochází k uzavření obchodu. Předmětem obchodu jsou pouze komodity schválené Burzovní komorou. Plodinová burza informuje širokou zemědělskou veřejnou o cenách, za které se v posledním sledovaném období obchodovalo. Ceny jsou získávány od respondentů a členů burzy a nejedná se o kotaci cen.

•

Českého statistického úřadu

36

6 Incidence změny sazby DPH 6.2.1 Daňová incidence změny sazby DPH u masa Pro určení daňové incidence bylo nutné sledovat cenový vývoj jednotlivých druhů masa. Byly zvoleny takové druhy masa, které se shodovaly aspoň u dvou výrobců, aby mohlo dojít k vzájemné komparaci cen a posouzení daňového dopadu na kupující nebo výrobce. U firmy Český Brod a firmy Sojka byly vybrány dva typy vepřového masa a jeden druh hovězího masa, u dvou z nich (vepřové kýty bez kosti, hovězí zadní bez kosti) pak došlo k srovnání s Českým statistickým úřadem. V následujících grafech je zachycena vývojová tendence ceny u jednotlivých druhů masa a její vývoj u daného průmyslového výrobce v době od září 2007 do března 2008.

Graf 4: Vývoj ceny vepřového masa

Cena (Kč/kg)

Vepřové maso 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 09/07

10/07

11/07

12/07

01/08

02/08

03/08

Měsíce od září 2007 do března 2008 Břežany

Zeva

Zdroj: Vlastní zpracování

Z grafu je patrné, že cena vepřového masa je o něco vyšší u firmy Břežany. Zřejmé je to hlavně v prvním čtvrtletí roku 2008, kdy se ceny liší přibližně o 6,00 Kč. I přesto mají obě spojnice podobný průběh. Od září docházelo ke snižování ceny masa, od prosince cena rostla, v lednu dosáhla na 35,37 Kč/kg u firmy Břežany a u firmy Zeva na 29,26 Kč/kg. Po tomto výrazném nárůstu došlo k mírnému poklesu ceny v únoru, v březnu došlo opět ke zdražení.

37

6 Incidence změny sazby DPH Graf 5: Vývoj ceny vepřové půlky

Cena (Kč/kg)

Vepřová půlka 51,00 50,00 49,00 48,00 47,00 46,00 45,00 44,00 43,00 42,00 09/07

10/07

11/07

12/07

01/08

02/08

03/08

Měsíce od září 2007 do března 2008 Český Brod

Sojka


Podle grafu lze usoudit, že cena za vepřovou půlku se pohybovala u firmy Český Brod i u firmy Sojka velmi skokově, ale lze poznat podobná tendence ceny u těchto dvou výrobců. Výrazné zvýšení lze vidět v lednu, kdy byla cena 50,00 Kč/kg u firmy Český Brod a 48,00 Kč/kg u firmy Sojka. Po tomto měsíci ale opět došlo k menšímu poklesu. V březnu se cena mírně zvýšila u obou výrobců.

Graf 6: Vývoj ceny vepřové kýty bez kosti Vepřová kýta bez kosti 100,00 Cena (Kč/kg)

95,00 90,00 85,00 80,00 75,00 70,00 09/07

10/07

11/07

12/07

01/08

02/08

03/08


Sojka



Z grafu vyplývá velice rozdílný vývoj ceny vepřové kýty bez kosti u tří pozorovaných subjektů. V září a říjnu zůstává cena stejná, akorát u Českého statistického úřadu v říjnu cena mírně poklesla. Listopad se jeví jako měsíc, ve kterém došlo k dalšímu snížení

38

6 Incidence změny sazby DPH ceny oproti říjnu. Naopak prosinec a leden jsou u firmy Český Brod a firmy Sojka ve znamení růstu ceny. V lednu je cena nejvyšší ze všech sledovaných měsíců u firmy Český Brod činí 96,00 Kč/kg a 97,00 Kč/kg u firmy Sojka (tato cena ale byla zavedena už v září). U statistického úřadu je vývoj ceny v prosinci a lednu opačný než u dvou zmiňovaných výrobců, protože cena vepřové kýty pozvolna klesá v obou měsících. V únoru a březnu je cena u firmy Český Brod a u firmy Sojka konstantní, ovšem podle Českého statistického úřadu má klesající charakter.

Graf 7: Vývoj ceny hovězího masa zadního bez kosti Hovězí zadní bez kosti 160,00

Cena (Kč/kg)

155,00 150,00 145,00 140,00 135,00 130,00 125,00 09/07

10/07

11/07

12/07

01/08

02/08

03/08


Sojka



Z grafu 7 je patrný téměř stagnující trend ceny na podzim 2007. Od prosince do ledna je výrazný cenový růst a od ledna opět skoro konstantní cena. U firmy Český Brod a u firmy Sojka je cena od září do prosince stejná, u firmy Český Brod je to 141,00 Kč/t a u firmy Sojka 143,00 Kč/t. Na počátku roku 2008 cena skokově vzrostla na 154,00 Kč/t u firmy Český Brod a na 148,00 Kč/t u firmy Sojka. Od ledna do března se opět cena neměnila. Podle Českého statistického úřadu má cena velice podobný vývoj, ovšem není zde patrný takový výrazný výkyv ceny. Od září do listopadu se hovězí trochu zdražilo, v prosinci byl mírný pokles. V lednu vzrostlo na 138,52 Kč/t, což byla nejvyšší cena za všechny pozorované měsíce. Únor a březen měla cena klesající charakter.

39

6 Incidence změny sazby DPH 6.2.1.1 Firma Břežany

V následující

tabulce

je

vypočítán

dopad

na

kupujícího

a

na

výrobce

u firmy Břežany. Daňový dopad se vztahuje k prosinci. Od září do prosince lze vidět vývoj ceny a vývoj výše daně z přidané hodnoty.

Tab. 1: Dopad změny sazby DPH u vepřového masa Období P (měsíc/rok) (Kč/kg) 09/07 10/07 11/07 12/07 01/08 02/08 03/08

32,15 29,95 26,27 27,80 35,37 33,27 34,30

DPH (Kč/kg)

DPH (Kč/kg)

P (Kč/kg)

P bez DPH (Kč/kg)

Dopad na kupující (%)

Dopad na výrobce (%)

1,53 1,43 1,25 1,32 2,92 2,75 2,83

– – – – 1,60 1,43 1,51

– – – – 7,57 5,47 6,50

– – – – 5,97 4,04 4,99

– – – – 473 383 430

– – – – 0 0 0

Zdroj: Vlastní výpočet

Cena vepřového masa se od září do listopadu postupně snižovala. K mírnému nárůstu došlo v prosinci, ale výraznější zvýšení se projevilo až v lednu, kdy se cena zvýšila o 7,57 Kč/kg a činila 35,37 Kč/kg. V únoru cena mírně poklesla, ale v březnu vzrostla na 34,30 Kč/kg. Stejným směrem se pohybuje i výše daně z přidané hodnoty. K většímu nárůstu daně z přidané hodnoty došlo na počátku roku 2008, kdy činila 2,92 Kč/kg, protože se zvýšila sazba daně z přidané hodnoty a prodejní cena. V únoru se výše daně snížila a v březnu vzrostla na 2,83 Kč/kg.

Změna sazby daně z přidané hodnoty byla v lednu 1,60 Kč/kg oproti prosinci, v únoru činila 1,43 Kč/kg a v březnu se mírně zvýšila na 1,51 Kč/kg. Změna ceny oproti prosinci byla nejvyšší v lednu. Tržby zkoumaného výrobce na počátku roku 2008 dosahovaly hodnoty 5,97 Kč/kg po odečtení daně z přidané hodnoty oproti prosinci, v únoru se projevilo snížení. V březnu opět mírné zvýšení.

V prvním čtvrtletí roku 2008 výrobce přesouval na kupující vepřového masa více než 100 % zvýšení daňového břemene v rámci daně z přidané hodnoty, proto se jedná

40

6 Incidence změny sazby DPH o neúnosný přesun daně. Spotřebitel tak nese celé zvýšení daňového břemene a ještě nad toto břemeno.

6.2.1.2 Firma Zeva

Také u tohoto průmyslového výrobce byly vypočítány následující ukazatele ve zkoumaném období, ze kterých se pak určilo, kdo nese daňové břemeno, jestli výrobce nebo kupující.

Tab. 2: Dopad změny sazby DPH u vepřového masa

Období P (měsíc/rok) (Kč/kg) 09/07 10/07 11/07 12/07 01/08 02/08 03/08

32,57 27,36 25,46 26,38 29,26 26,30 28,60

DPH (Kč/kg)

DPH (Kč/kg)

P (Kč/kg)

P bez DPH (Kč/kg)



1,55 1,30 1,21 1,26 2,42 2,17 2,36

– – – – 1,16 0,91 1,10

– – – – 2,88 -0,08 2,22

– – – – 1,72 -0,99 1,12

– – – – 248 0 202

– – – – 0 100 0


Cena vepřového masa se podle pozorování od září do listopadu snižovala. K vyššímu nárůstu ceny došlo až v lednu, a to o 2,88 Kč/kg oproti prosinci a činila 29,26 Kč/kg. V únoru se cena zase mírně snížila. V březnu dosahovala 28,60 Kč/kg. Podobným směrem se pohybovala výše daně z přidané hodnoty, kdy její největší nárůst je patrný na začátku roku 2008. Je to vlivem zvýšení cen a sazby daně z přidané hodnoty.

Změna daně z přidané hodnoty je nejvyšší v lednu oproti prosinci a činí 1,16 Kč/kg. Změna ceny se vyvíjela podobně. V lednu byla nejvyšší a dosahovala 2,88 Kč/kg oproti prosinci. Tržba sledovaného subjektu po odečtení daně z přidané hodnoty se v lednu a březnu zvýšila.

41

6 Incidence změny sazby DPH V lednu přesouvá výrobce na kupující více než celé daňové břemeno, jde o neúnosný přesun daně. V únoru vychází dopad na výrobce více než 100 % a přesun daně na kupující vychází v záporné hodnotě (to by ale znamenalo, že kupující na zvýšení sazby daně ještě vydělali při koupi dané komodity), v tomto případě je v tabulce uveden nulový dopad na kupující a 100 % dopad zvýšení daňového břemene na výrobce. V březnu se projevil opět neúnosný přesun daně na kupující.

6.2.1.3 Firma Český Brod

Ceny masa byly zkoumány také u firmy Český Brod. Jako sledovaný objekt byly vybrány tyto druhy masa: vepřová půlka, vepřová kýta bez kosti a hovězí zadní bez kosti. Měření cen opět probíhalo od září 2007 do března 2008. Po zaznamenání cen byly vypočítány jednotlivé proměnné, podle kterých se pak určil výsledný daňový dopad.

Tab. 3: Dopad změny sazby DPH u vepřové půlky


47,00 47,00 45,00 46,00 50,00 47,00 48,00

DPH (Kč/kg)

DPH (Kč/kg)

P (Kč/kg)

P bez DPH (Kč/kg)



2,24 2,24 2,14 2,19 4,13 3,88 3,96

– – – – 1,94 1,69 1,77

– – – – 4,00 1,00 2,00

– – – – 2,06 -0,69 0,23

– – – – 206 59 113

– – – – 0 41 0


Cena vepřové půlky byla v září i říjnu stejná, dosahovala 47,00 Kč/kg. V listopadu došlo k jejímu snížení o 2,00 Kč. Pak se cena zvyšovala. Největší nárůst je zřejmý v lednu, kdy cena vzrostla na 50,00 Kč/kg. Výše daně z přidané hodnoty se pohybuje stejným trendem jako cena. Největší změna proběhla v lednu, a to na 4,13 Kč/kg.

Změna daně z přidané hodnoty se prvním čtvrtletí roku 2008 oproti prosinci pohybuje v rozmezí od 1,69 Kč/kg do 1,94 Kč/kg, kdy nejvyšší hodnoty 1,94 Kč/kg dosahuje

42

6 Incidence změny sazby DPH v lednu, v tomto měsíci je také největší nárůst (4,00 Kč/kg) změny ceny. Tržba připadající na výrobce po odečtení daně z přidané hodnoty činila v lednu 2,06 Kč/kg oproti prosinci, v únoru se pak snížila a v březnu naopak zvýšila.

Daňový dopad zvýšení sazby daně z přidané hodnoty je v lednu a březnu neúnosný pro kupující, protože kupující nesou více než celé daňové břemeno. V únoru je dopad na výrobce nižší než dopad na kupující, kteří nesou 59 %. Podle daňové teorie se jedná o parciální přesun daně, kdy pro kupující je zvýšení ceny menší než velikost nové daně.

Tab. 4: Dopad změny sazby DPH u vepřové kýty bez kosti


87,00 87,00 86,00 88,00 96,00 94,00 94,00

DPH (Kč/kg)

DPH (Kč/kg)

P (Kč/kg)

P bez DPH (Kč/kg)



4,14 4,14 4,10 4,19 7,93 7,76 7,76

– – – – 3,74 3,57 3,57

– – – – 8,00 6,00 6,00

– – – – 4,26 2,43 2,43

– – – – 214 168 168

– – – – 0 0 0


Z tabulky 4 vyplývá, že cena vepřové kýty bez kosti u firmy Český Brod je v září a v říjnu totožná. V listopadu se objevuje mírný pokles ceny na 86,00 Kč/kg. V prosinci dojde ke zdražení vepřové kýty na 88,00 Kč/kg. Výrazný růst lze sledovat v lednu, kdy se cena zvýšila na 96 Kč/kg, což je největší změna ze všech sedmi měsíců. Únor a březen je charakterizován konstantní cenou 94,00 Kč za 1 kg vepřové kýty bez kosti. Stejným vývojem prochází i výše daně z přidané hodnoty, kdy razantní zvýšení je na počátku roku (změna daně z přidané hodnoty na 9 % a zvýšení cen) a dosahuje 7,93 Kč/kg.

Po vypočítání změny daně z přidané hodnoty lze stanovit, že v lednu byla nejvyšší, a to 3,74 Kč/kg. Změna ceny v lednu oproti prosinci byla 8,00 Kč/kg. V únoru a březnu se

43

6 Incidence změny sazby DPH projevil pokles o 2,00 Kč. Tržby zkoumaného výrobce po odečtení daně z přidané hodnoty jsou nejvyšší v lednu.

Ve všech třech měsících, ve kterých je zkoumán daňový dopad, dochází k neúnosnému přesunu daně na kupující, protože výrobce na ně přesouvá více než 100 % daňového břemene. Na výrobce zůstává v prvním čtvrtletí roku 2008 nulové daňové břemeno způsobené zvýšením daně.

Tab. 5: Dopad změny sazby DPH u hovězího masa zadní bez kosti


141,00 141,00 141,00 141,00 154,00 154,00 154,00

DPH (Kč/kg)

DPH (Kč/kg)

P (Kč/kg)

P bez DPH (Kč/kg)



6,71 6,71 6,71 6,71 12,72 12,72 12,72

– – – – 6,01 6,01 6,01

– – – – 13,00 13,00 13,00

– – – – 6,99 6,99 6,99

– – – – 216 216 216

– – – – 0 0 0


V tabulce 5 je poprvé sledováno hovězí maso, přesněji hovězí zadní bez kosti. Jeho cena se od září 2007 do března 2008 změnila jen jednou. Od září do prosince se cena ustálila na 141,00 Kč/kg. V lednu došlo ke zvýšení na 154,00 Kč/kg. Tato cena zůstala stejná až do března. Stejným trendem se vyznačuje i výše daně z přidané hodnoty, kdy v lednu vzrostla na téměř dvojnásobek oproti prosinci, a to na 12,72 Kč/kg, protože se zvýšila sazba daně a vzrostla cena.

Vzhledem k danému vývoji ceny hovězího zadního bez kosti je změna daně z přidané hodnoty v prvním čtvrtletí roku 2008 stejná oproti prosinci, činí 6,01 Kč/kg. Samozřejmě, že změna ceny je také v těchto třech měsících stejná a dosahuje 13,00 Kč/kg. Tržba sledovaného subjektu je v prvním čtvrtletí roku 2008 po odečtení daně z přidané hodnoty oproti prosinci opět totožná.

44

6 Incidence změny sazby DPH Hovězí zadní bez kosti představuje v lednu, únoru i březnu neúnosný přesun daně na kupující, kdy kupující nesou více než celé daňové břemeno.

6.2.1.4 Firma Sojka

Pro vzájemnou komparaci cen a daňového dopadu byly u firmy Sojka vybrány stejné výrobky jako u Českého Brodu. Opět bylo posuzováno, jaký daňový dopad zapříčinila změna sazby daně z přidané hodnoty.

Tab. 6: Dopad změny sazby DPH u vepřové půlky


46,00 46,00 45,00 46,00 48,00 45,00 47,00

DPH (Kč/kg)

DPH (Kč/kg)

P (Kč/kg)

P bez DPH (Kč/kg)



2,19 2,19 2,14 2,19 3,96 3,72 3,88

– – – – 1,77 1,53 1,69

– – – – 2,00 -1,00 1,00

– – – – 0,23 -2,53 -0,69

– – – – 113 0 59

– – – – 0 100 41


Cena vepřové půlky u Sojky má podobný vývoj jako cena stejné komodity u Českého Brodu. V září a v říjnu dosahovala 46,00 Kč/kg. V listopadu došlo k mírnému snížení ceny, v prosinci se naopak projevil její nárůst. Nejvyšší hodnotu dosahovala v lednu, a to 48,00 Kč/kg. Únor byl charakterizován poklesem o 3,00 Kč a v březnu se cena přiblížila k lednové. Podobně se vyvíjela také výše daně z přidané hodnoty. Největší nárůst byl zaznamenán na počátku roku 2008 díky růstu ceny a sazby daně z přidané hodnoty, činil 3,96 Kč/kg.

Změna daně z přidané hodnoty se pohybovala v rozmezí 1,53 Kč/kg až 1,77 Kč/kg. Největší dopad změny ceny oproti prosinci byl vypočítán v lednu (2,00 Kč/kg). Tržba po odečtení daně z přidané hodnoty se v lednu oproti prosinci zvýšila, naopak v únoru a v březnu se snížila.

45

6 Incidence změny sazby DPH V lednu byl zaznamenán dopad na kupující více než 100 %, protože výrobce na ně přenesl takové vysoké procento daňového břemene. Přesun byl neúnosný. V opačné pozici se nachází kupující v únoru, kdy veškeré zvýšení daně z přidané hodnoty nese pouze výrobce. Měsíc březen představuje pro kupující parciální přesun daně (59 %) a výrobce nese zbývající část.

Tab. 7: Dopad změny sazby DPH u vepřové kýty bez kosti


DPH (Kč/kg)

DPH (Kč/kg)

P (Kč/kg)

P bez DPH (Kč/kg)



4,62 4,62 4,43 4,43 8,01 8,01 8,01

– – – – 3,58 3,58 3,58

– – – – 4,00 4,00 4,00

– – – – 0,42 0,42 0,42

– – – – 112 112 112

– – – – 0 0 0

97,00 97,00 93,00 93,00 97,00 97,00 97,00


Cena vepřové kýty bez kosti se vyznačuje kolísáním ceny z 97,00 Kč/kg v září a v říjnu na 93,00 Kč/kg v listopadu a v prosinci. V lednu se cena zvýšila opět na 97,00 Kč/kg a tento trend pokračoval až do března, kdy cena zůstala pořád stejná. Nejvyšší nárůst výše daně z přidané hodnoty je zřejmý na počátku roku, kde jeho výše činí 8,01 Kč/kg. Totožná hodnota se vyskytuje i v únoru a v březnu.

Změna daně z přidané hodnoty je v prvním čtvrtletí 2008 oproti prosinci pořád stejná, dosahuje hodnoty 3,58 Kč/kg. Ten samý vývoj lze čekat i u změny ceny v těchto třech měsících oproti prosinci, změna ceny je 4,00 Kč/kg. Tržba po odečtení daně z přidané hodnoty je tím pádem v těchto měsících také totožná, představuje hodnotu 0,42 Kč/kg.

Z hlediska daňové teorie se u vepřové kýty bez kosti u všech tří měsíců jedná o neúnosný přesun daně.

46

6 Incidence změny sazby DPH Tab. 8: Dopad změny sazby DPH u hovězího masa zadního bez kosti


143,00 143,00 143,00 143,00 148,00 148,00 148,00

DPH (Kč/kg)

DPH (Kč/kg)

P (Kč/kg)

P bez DPH (Kč/kg)



6,81 6,81 6,81 6,81 12,22 12,22 12,22

– – – – 5,41 5,41 5,41

– – – – 5,00 5,00 5,00

– – – – -0,41 -0,41 -0,41

– – – – 92 92 92

– – – – 8 8 8


Z tabulky 8 je zřejmé, že u hovězího masa nedocházelo k výrazným výkyvům ceny. Cena se změnila jen jednou, a to v lednu, kde dosáhla úrovně 148,00 Kč/kg. Výše daně z přidané hodnoty se také moc neměnila. Pouze z prosince na leden se zvýšila o téměř dvojnásobek vlivem zvýšení ceny a sazby daně z přidané hodnoty na 12,22 Kč/kg.

Výše daně z přidané hodnoty byla v prvním čtvrtletí roku 2008 totožná, stejný jev se projevil také u změny daně z přidané hodnoty, která činí 5,41 Kč/kg ve všech těchto měsících. Vývoj změny ceny je také pořád stejný ve sledovaných měsících daňového dopadu, činí 5,00 Kč/kg. Tržba daného výrobce se v lednu, v únoru a v březnu po odečtení daně z přidané hodnoty oproti prosinci snížila.

Daňový dopad, který nese kupující v prvním čtvrtletí při nákupu hovězího zadního bez kosti, činí 92 %. Jde o parciální přesun daně. Sám výrobce ve všech třech měsících nese pouze 8 %.

6.2.1.5 Český statistický úřad

Ceny masa byly sledovány také u Českého statistického úřadu, který každý měsíc zveřejňuje průměrné ceny výrobců za dané měsíce v České republice. Byly vybrány takové typy masa, které se shodovaly s výrobky u ostatních zkoumaných výrobců. Ceny byly opět zjišťovány od září 2007 do března 2008.

47

6 Incidence změny sazby DPH Tab. 9: Dopad změny sazby DPH u hovězího masa zadního bez kosti


137,43 138,09 138,33 137,55 138,52 137,69 137,21

DPH (Kč/kg)

DPH (Kč/kg)

P (Kč/kg)

P bez DPH (Kč/kg)



6,54 6,58 6,59 6,55 11,44 11,37 11,33

– – – – 4,89 4,82 4,78

– – – – 0,97 0,14 -0,34

– – – – -3,92 -4,68 -5,12

– – – – 20 3 0

– – – – 80 97 100


Cena hovězího masa zadního bez kosti se v průběhu sledovaných měsíců pořád pohybovala mezi 137,00 – 138,00 Kč/kg. V září byla cena nízká oproti ostatním měsícům, dosahovala 137,43 Kč/kg. Cena postupně v říjnu a listopadu rostla. K mírnému poklesu na 137,55 Kč/kg došlo v prosinci, naopak v lednu se cena opět zvýšila na 138,52 Kč/kg. Následující měsíce se cena snižovala. Výše daně z přidané hodnoty postupovala stejným vývojem jako cena, nejvyšší hodnotu měla v lednu, a to 11,44 Kč/kg.

Změna daně z přidané hodnoty je nejvyšší v lednu oproti prosinci a činí 4,89 Kč/kg, v únoru a v březnu pak došlo k mírnému snižování. Změna ceny také dosáhla nejvyšší hodnoty v lednu oproti prosinci, a to 0,97 Kč/kg, potom nastal opět pokles. Tržba zkoumaného subjektu se v prvním čtvrtletí roku 2008 po odečtení daně z přidané hodnoty postupně snižovala oproti prosinci.

Dopad zvýšení sazby daně z přidané hodnoty u hovězího masa je na kupující velmi nízký. V lednu nesou 20 % ze zvýšení daně a v únoru pouze 3 %, oba měsíce poukazují na parciální přesun daňového břemene. V březnu je dokonce nulový přesun daně na kupující a veškeré zvýšení daně nese pouze výrobce.

48

6 Incidence změny sazby DPH Tab. 10: Dopad změny sazby DPH u vepřové kýty bez kosti


88,05 87,72 85,12 85,08 83,62 81,46 81,03

DPH (Kč/kg)

DPH (Kč/kg)

P (Kč/kg)

P bez DPH (Kč/kg)



4,19 4,18 4,05 4,05 6,90 6,73 6,70

– – – – 2,85 2,67 2,65

– – – – -1,46 -3,62 -4,05

– – – – -4,31 -6,29 -6,70

– – – – 0 0 0

– – – – 100 100 100 Zdroj: Vlastní výpočet

Z tabulky 10 vyplývá, že cena vepřové kýty bez kosti má mírně klesající charakter. V září byla cena nejvyšší ze všech pozorovaných měsíců, činila 88,05 Kč/kg a v březnu se pohybovala na nejnižší úrovni, a to 81,03 Kč/kg. Výše daně z přidané hodnoty dosahovala nejvyšší hodnoty opět v lednu (6,90 Kč/kg), kdy se zvýšila sazba daně a cena. Po tomto měsíci výše daně už klesala.

Změna daně z přidané hodnoty se pohybovala v rozmezí od 2,65 Kč/kg do 2,85 Kč/kg. K největší změně došlo v lednu a činila 2,85 Kč/kg. Protože nejvyšší cena ze všech měsíců byla v září, proto změna ceny v měsících, ve kterých byl sledován daňový dopad oproti prosinci vycházela v záporných hodnotách. Vzhledem k danému vývoji změny ceny a změny daně z přidané hodnoty se tržba výrobců v prvním čtvrtletí roku 2008 po odečtení daně z přidané hodnoty oproti prosinci snižovala.

Ve všech třech měsících veškeré daňové zvýšení nese pouze výrobce. 6.2.2 Daňová incidence změny sazby DPH u mléka kravského V této kapitole byl sledován vývoj ceny kravského mléka u firmy Břežany, firmy Litobratřice a také u Českého statistického úřadu. Vzhledem k tomu, že všichni disponovali stejnou komoditou, mohlo dojít k vzájemnému porovnání mezi těmito dvěma výrobci a Českým statistickým úřadem. Ze zaznamenaných cen se pak

49

6 Incidence změny sazby DPH vypočítaly jednotlivé proměnné, které jsou podstatné pro určení daňového dopadu změny sazby daně z přidané hodnoty. Graf 8: Vývoj ceny mléka kravského

Mléko kravské 12,00

Cena (Kč/l)

10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 09/07

10/07

11/07

12/07

01/08

02/08

03/08

Měsíce od záři 2007 do března 2008 Břežany

Litobratřice



Z následujícího grafu je patrný velmi podobný cenový vývoj mléka kravského u dvou výrobců a Českého statistického úřadu. V žádném měsíci nedochází k výraznému výkyvu ceny. Od září do listopadu lze vidět pomalý růst ceny. V prosinci u firmy Břežany a podle Českého statistického úřadu dochází k poklesu ceny oproti listopadu. U firmy Litobratřice se cena od listopadu do prosince nezměnila. Leden je u firmy Litobratřice a u Českého statistického úřadu charakteristický největším nárůstem ze všech sledovaných měsíců, a to 10,77 Kč/l (Litobratřice) a 10,10 Kč/l (Český statistický úřad). Následující měsíce se vyznačují snižováním ceny. 6.2.2.1 Firma Břežany

V následující tabulce je zachycena daňová incidence změny sazby daně z přidané hodnoty u mléka kravského, které dodává firma Břežany.

50

6 Incidence změny sazby DPH Tab. 11: Dopad změny sazby DPH u mléka kravského Období P (měsíc/rok) (Kč/l) 09/07 10/07 11/07 12/07 01/08 02/08 03/08

8,23 9,23 9,90 9,69 9,91 9,96 9,70

DPH (Kč/l)

DPH (Kč/l)

P (Kč/l)

P bez DPH (Kč/l)

0,39 0,44 0,47 0,46 0,82 0,82 0,80

– – – – 0,36 0,36 0,34

– – – – 0,22 0,27 0,01

– – – – -0,14 -0,09 -0,33



– – – – 61 75 3

– – – – 39 25 97


Cena mléka v průběhu sledovaných sedmi měsíců různě kolísala, jednou došlo k zvýšení, poté zase k snížení ceny. Nejnižší cena byla zachycena v září, kdy mléko stálo 8,23 Kč/kg. Nejdražší cena se vyskytla v únoru, a to 9,96 Kč/l. Výše daně z přidané hodnoty byla vypočítána nejvyšší na přelomu roku 2007 a 2008, tedy v lednu vlivem změny daně a zvýšením ceny.

V lednu a v únoru byla změna daně z přidané hodnoty stejná (0,36 Kč/l), v březnu došlo ke snížení na 0,34 Kč/l oproti prosinci. Změna ceny se v měsících daňového dopadu pohybovala mezi 0,01 Kč/l a 0,27 Kč/l mléka. Tržba zkoumaného výrobce se oproti prosinci v prvním čtvrtletí roku 2008 snižovala po odečtení daně z přidané hodnoty.

V lednu a únoru byl vyšší daňový dopad na straně kupujících a v březnu na straně výrobce.

6.2.2.2 Firma Litobratřice

I zde je počítán daňový dopad u mléka kravského. Opět se v tabulce nachází důležité ukazatelé pro výpočet daňové incidence.

51

6 Incidence změny sazby DPH Tab. 12: Dopad změny sazby DPH u mléka kravského Období P (měsíc/rok) (Kč/l) 09/07 10/07 11/07 12/07 01/08 02/08 03/08

8,52 9,50 10,30 10,30 10,77 10,74 10,41

DPH (Kč/l)

DPH (Kč/l)

P (Kč/l)

P bez DPH (Kč/l)

0,41 0,45 0,49 0,49 0,89 0,89 0,86

– – – – 0,40 0,40 0,37

– – – – 0,47 0,44 0,11

– – – – 0,07 0,07 -0,26



– – – – 118 110 30

– – – – 0 0 70


Cena, za kterou se prodávalo mléko, se v daných sedmi měsících pohybovala od 8,52 Kč/l do 10,77 Kč/l. V září bylo mléko nejlevnější, stálo pouze 8,52 Kč/l, ostatní měsíce se cena zvyšovala. Od ledna, kdy cena dosáhla 10,77 Kč/l, došlo pak opět k poklesu ceny. Výše daně z přidané hodnoty postupovala stejným směrem jako cena. Nejvyšší hodnota byla v lednu a v únoru (0,89 Kč/l) a nejnižší v září (0,41 Kč/l), protože zde byla ještě 5 % sazba daně.

Změna daně z přidané hodnoty byla v lednu i v únoru totožná oproti prosinci a činila 0,40 Kč/l. Změna ceny má klesající charakter. V lednu byla 0,47 Kč/l oproti prosinci, v následujících měsících už jenom klesá. Tržba z daného výrobku se lednu a v únoru zvýšila oproti prosinci po odečtení daně z přidané hodnoty a v březnu naopak snížila.

V lednu a v únoru přesouvá výrobce na kupující mléka více než 100 % zvýšení daňového břemene. Z hlediska daňové teorie jde o neúnosný přesun daně na kupující. V březnu je daňový dopad na kupující poměrně nízký, nesou 30 % a výrobce nese 70 % zvýšeného daňového břemene.

6.2.2.3 Český statistický úřad

Ceny mléka byly zaznamenávány i u Českého statistického úřadu, který eviduje každý měsíc průměrné ceny jednotlivých komodit v České republice.

52

6 Incidence změny sazby DPH Tab. 13: Dopad změny sazby DPH u mléka kravského

Období (měsíc/rok)

P (Kč/l)

DPH (Kč/l)

DPH (Kč/l)

P (Kč/l)

P bez DPH (Kč/l)



09/07 10/07 11/07 12/07 01/08 02/08 03/08

8,14 8,55 9,47 9,98 10,10 10,07 10,02

0,39 0,41 0,45 0,48 0,83 0,83 0,83

– – – – 0,35 0,35 0,35

– – – – 0,12 0,09 0,04

– – – – -0,24 -0,27 -0,31

– – – – 33 25 11

– – – – 67 75 89


Cena mléka byla opět sledována od září 2007 do března 2008. V září cena dosahovala 8,14 Kč/l, což je nejnižší hodnota ze zkoumaných cen. Od října do ledna docházelo k mírnému navyšování ceny, v lednu vzrostla až na 10,10 Kč/l. Od února stabilně klesala. Největší nárůst výše daně z přidané hodnoty byl v prvním čtvrtletí roku 2008, tento nárůst činil 0,83 Kč/l. Změna daně z přidané hodnoty byla v prvním čtvrtletí roku 2008 oproti prosinci stejná a dosahovala hodnoty 0,35 Kč/l. Zato změna ceny byla v těchto třech měsících odlišná. Nejvyšší byla v lednu (0,12 Kč/l), v dalších měsících se snižovala až došla k 0,04 Kč/l v březnu. Tržba jednotlivých výrobců se v měsících daňového dopadu po odečtení daně z přidané hodnoty neustále snižovala. Na daňovém dopadu se podílely vzájemně kupující i výrobci, nižší dopad v lednu, únoru i březnu nesli kupující, s postupem měsíců se pro ně daňový dopad snižoval. Naopak výrobci nesli v každém měsíci vyšší daňové břemeno. 6.2.3 Daňová incidence změny sazby DPH u obilovin Daňová incidence byla identifikována také u obilovin. Jako komodity byly z obilovin vybrány pšenice potravinářská, ječmen sladovnický a žito potravinářské. Sledování cen probíhalo u Plodinové burzy a u Českého statistického úřadu. Opět byl vypočítán daňový dopad u jednotlivých komodit.

53

6 Incidence změny sazby DPH Graf 9: Vývoj ceny pšenice potravinářské Pšenice potravinářská 8000,00

Cena (Kč/t)

7000,00 6000,00 5000,00 4000,00 3000,00 2000,00 1000,00 0,00 09/07

10/07

11/07

12/07

01/08

02/08

03/08

Měsíce od září 2007 do března 2008 Český Statistický úřad

Plodinová burza


Z grafu 9 vyplývá, že cena pšenice potravinářské podle Českého statistického úřadu je nižší než u Plodinové burzy. Od září do října pšenice zlevnila u obou. V listopadu cena podle Českého statistického úřadu pořád stoupá, ovšem u Plodinové burzy lze vidět mírný pokles. Od prosince až do března je patrný velmi rostoucí trend pšenice. Nejvyšší cena je u obou v březnu, a to 6 705,00 Kč/t u Plodinové burzy a 6 098,00 Kč/t u Českého statistického úřadu.

Graf 10: Vývoj ceny ječmene sladovnického

Cena (Kč/t)

Ječmen sladovnický 8000,00 7000,00 6000,00 5000,00 4000,00 3000,00 2000,00 1000,00 0,00 09/07

10/07

11/07

12/07

01/08

02/08

03/08

Měsíce od září 2007 do března 2008 Plodinová burza



Cena ječmene sladovnického je opět nižší podle Statistického úřadu ve všech sledovaných měsících. Z grafu je zřejmé, že k výrazným výkyvům ceny v průběhu

54

6 Incidence změny sazby DPH daných měsíců nedocházelo. U Plodinové burzy se cena v říjnu oproti září snížila, ovšem podle Českého statistického úřadu došlo ke zvýšení. Od listopadu až do března je viditelný pomalý nárůst ceny, podle Statistického úřadu je tento růst pouze do února. Nejvyšší cena ze všech měsíců byla u Plodinové burzy v březnu, a to 7 097,00 Kč/t a u Českého statistického úřadu v únoru činila 6 549,00 Kč/t. Graf 11: Vývoj ceny žita potravinářského

Cena (Kč/t)

Žito potravinářské 7000,00 6000,00 5000,00 4000,00 3000,00 2000,00 1000,00 0,00 09/07

10/07

11/07

12/07

01/08

02/08

03/08

Měsíce od září 2007 do března 2008 Plodinová burza



Z předcházejícího grafu ceny žita potravinářského je patrný výraznější nárůst ceny od září do října u Českého statistického úřadu a téměř stejná cena v lednu u obou pozorovaných subjektů. U Plodinové burzy došlo v říjnu k poklesu oproti září, listopad a prosinec se také vyznačovaly snižováním ceny žita, ovšem od ledna se už projevil růst. Vývoj ceny podle Českého statistického úřadu byl trochu odlišný. Od září do prosince se cena zvyšovala. Od ledna do únoru došlo k poklesu a v březnu bylo zaznamenáno malé zvýšení ceny. Největší cena byla u Plodinové burzy v březnu, a to 6 110,00 Kč/t a u Českého statistického úřadu v prosinci, a to 5 590,00 Kč/t. 6.2.3.1 Plodinová burza

Na Plodinové burze dochází k obchodování se zemědělskými komoditami rostlinného charakteru, z těchto komodit byly vybrány a analyzovány následující tři komodity.

55

6 Incidence změny sazby DPH Tab. 14: Dopad změny sazby DPH u pšenice potravinářské Období (měsíc/rok)

P (Kč/t)

DPH (Kč/t)

DPH (Kč/t)

P (Kč/t)

P bez DPH (Kč/t)

09/07 10/07 11/07 12/07 01/08 02/08 03/08

6 200,00 6 267,00 6 176,00 6 121,00 6 477,00 6 572,00 6 705,00

295,24 298,43 294,10 291,48 534,80 542,64 553,62

– – – – 243,32 251,16 262,14

– – – – 356,00 451,00 584,00

– – – – 112,68 199,84 321,86



– – – – 146 180 223

– – – – 0 0 0


Cena pšenice potravinářské v roce 2008 prudce rostla. V září stála tuna pšenice 6 200,00 Kč, v říjnu cena mírně vzrostla, ale od listopadu do prosince zase poklesla. Razantní růst lze vidět v lednu, kdy se pšenice prodávala za cenu 6 477,00 Kč/t, v únoru za cenu 6 572,00 Kč/t a nejvyšší cena byla evidována v březnu, a to 6 705,00 Kč/t. Výše daně z přidané hodnoty se pohybovala podobným směrem jako cena. Největší nárůst je zřejmý v březnu a činí 553,62 Kč/t.

Změna daně z přidané hodnoty je nejnižší v lednu oproti prosinci. Změna ceny má také zvyšující charakter jako změna daně z přidané hodnoty, pohybuje se v rozmezí mezi 356,00 Kč/t a 584,00 Kč/t. Tržba sledovaného subjektu se v prvním čtvrtletí roku 2008 postupně zvyšuje po odečtení daně z přidané hodnoty.

Výrobce přesouvá na kupující pšenice potravinářské ve všech třech měsících více než 100 % zvýšení daňového břemene, jedná se o neúnosný přesun daně. V lednu nesou kupující 107 %, v únoru 109 % a v březnu 118 %.

56

6 Incidence změny sazby DPH Tab. 15: Dopad změny sazby DPH u ječmene sladovnického Období (měsíc/rok)

P (Kč/t)

DPH (Kč/t)

DPH (Kč/t)

P (Kč/t)

P bez DPH (Kč/t)

09/07 10/07 11/07 12/07 01/08 02/08 03/08

6 724,00 6 645,00 6 743,00 6 786,00 7 064,00 7 069,00 7 097,00

320,19 316,43 321,10 323,14 583,27 583,68 585,99

– – – – 260,12 260,54 262,85

– – – – 278,00 283,00 311,00

– – – – 17,88 22,46 48,15



– – – – 107 109 118

– – – – 0 0 0


Cena ječmene sladovnického postupně roste. V říjnu je cena ze všech sledovaných měsíců nejlevnější, činí 6 743 Kč/t. Od října se cena zvedá a nejvyšší hodnoty dosahuje v březnu, kdy cena dosáhla až na 7 097 Kč/t. Výše daně z přidané hodnoty má nejvyšší nárůst v březnu, a to 585,99 Kč/t. Od ledna výše daně vzrostla na téměř dvojnásobek oproti prosinci, protože došlo ke zvýšení sazby daně z přidané hodnoty a zvýšení ceny.

Změna daně z přidané hodnoty se vyvíjí od 260,12 Kč/t do 262,85 Kč/t. K postupnému zvyšování změny ceny dochází od ledna do března oproti prosinci. Nejvyšší změna je v březnu a činí 311,00 Kč/t. Výsledná tržba v těchto tří zkoumaných měsících se postupně zvyšuje po odečtení daně z přidané hodnoty.

Tak jako pšenice představuje i ječmen sladovnický neúnosný přesun daně pro kupující, kteří nesou celé zvýšení daňového břemene a ještě nad toto břemeno. Nejvyšší daňový dopad je zřejmý v březnu, kde nesou 118 %.

57

6 Incidence změny sazby DPH Tab. 16: Dopad změny sazby DPH u žita potravinářského Období (měsíc/rok)

P (Kč/t)

DPH (Kč/t)

DPH (Kč/t)

P (Kč/t)

P bez DPH (Kč/t)

09/07 10/07 11/07 12/07 01/08 02/08 03/08

5 710,00 5 816,00 5 712,00 5 644,00 5 995,00 6 065,00 6 110,00

271,90 276,95 272,00 268,76 495,00 500,78 504,50

– – – – 226,24 232,02 235,73

– – – – 351,00 421,00 466,00

– – – – 124,76 188,98 230,27



– – – – 155 181 198

– – – – 0 0 0


Nejdražší cena žita potravinářského je patrná v březnu, kde dosahuje až 6 110,00 Kč/t. Nejlevnější je cena v září. Od prosince se projevuje rostoucí charakter ceny. Výše daně z přidané hodnoty se pohybuje podobným trendem jako cena, nejvyšší hodnota je opět v březnu, a to 504,50 Kč/t.

Změna daně z přidané hodnoty dosahuje rozsahu od 226,24 Kč/t do 235,73 Kč/t. Změna ceny se vyvíjí obdobně jako změna daně, také od ledna do března roste oproti prosinci. Tržba daného subjektu se stejně jako u pšenice a u ječmene v prvním čtvrtletí roku 2008 zvyšuje po odečtení daně z přidané hodnoty.

Pro kupující není nákup žita potravinářského moc výhodný, protože opět pro ně představuje neúnosný přesun daně, protože nesou více než 100 % nárůst daňového břemene.

6.2.3.2 Český statistický úřad Pšenice, ječmen a žito bylo sledováno také u Českého statistického úřadu, který zveřejňuje průměrné ceny těchto komodit za celou Českou republiku. Po evidování cen se opět počítaly dané proměnné důležité pro daňovou incidenci.

58

6 Incidence změny sazby DPH Tab. 17: Dopad změny sazby DPH u pšenice potravinářské Období (měsíc/rok)

P (Kč/t)

DPH (Kč/t)

DPH (Kč/t)

P (Kč/t)

P bez DPH (Kč/t)

09/07 10/07 11/07 12/07 01/08 02/08 03/08

5 133,00 5 591,00 5 819,00 5 806,00 5 876,00 6 015,00 6 098,00

244,43 266,24 277,10 276,48 485,17 496,65 503,50

– – – – 208,70 220,17 227,02

– – – – 70,00 209,00 292,00

– – – – -138,70 -11,17 64,98



– – – – 34 95 129

– – – – 66 5 0


Cena pšenice potravinářské roste. Nejnižší hodnota byla v září, a to 5 133,00 Kč/t a nejdražší cena byla v březnu, kde stála 6 098,00 Kč/t. Cena měla opět výrazně rostoucí charakter. Výše daně z přidané hodnoty se pohybovala stejným směrem jako cena, největší nárůst úrovně daně z přidané hodnoty je zřejmý v březnu a činí 503,50 Kč/t.

Nárůst změny daně z přidané hodnoty se zvyšoval od ledna, kde dosáhla změna daně na 208,70 Kč/t oproti prosinci. Změna ceny také rostla od ledna do března. Nejvyšší hodnotu dosahovala proto v březnu, a to 292,00 Kč/t oproti prosinci. Tržba výrobců se v lednu a v únoru po odečtení daně z přidané hodnoty snížila, v březnu naopak došlo ke zvýšení.

V lednu a v únoru je dopad změny sazby daně z přidané hodnoty rozdělen mezi kupující a výrobce, kde kupující nesou 34 % v lednu a 95 % v únoru. V březnu nesou více než 100 % zvýšení daně, proto je zde neúnosný přesun daně pro kupující.

59

6 Incidence změny sazby DPH Tab. 18: Dopad změny sazby DPH u ječmene sladovnického Období (měsíc/rok)

P (Kč/t)

DPH (Kč/t)

DPH (Kč/t)

P (Kč/t)

P bez DPH (Kč/t)

09/07 10/07 11/07 12/07 01/08 02/08 03/08

5 323,00 5 789,00 5 981,00 6 271,00 6 369,00 6 549,00 6 464,00

253,48 275,67 284,81 298,62 525,88 540,74 533,72

– – – – 227,26 242,12 235,10

– – – – 98,00 278,00 193,00

– – – – -129,26 35,88 -42,10



– – – – 43 115 82

– – – – 57 0 18


V září šlo ječmen sladovnický koupit za cenu 5 323,00 Kč/t. Od září do února docházelo k postupnému navyšování ceny. V únoru byla cena 6 549,00 Kč/t. V březnu došlo k mírnému poklesu ceny, a to na 6 464,00 Kč/t. Podobný trend byl zachycen také u výše daně z přidané hodnoty, kde nejvyšší nárůst byl v únoru. Je to zapříčiněno zvýšením ceny a sazby daně z přidané hodnoty.

Změna daně z přidané hodnoty dosahuje v lednu 227,26 Kč/t oproti prosinci, v únoru to je 242,12 Kč/t a v březnu 235,10 Kč/t. Změna ceny se pohybovala v rozmezí od 98,00 Kč/t do 278,00 Kč/t. Tržba výrobců se v lednu po odečtení daně z přidané hodnoty oproti prosinci snížila, v únoru došlo k zvýšení a v březnu opět poklesla.

Dopad daně byl v lednu a v březnu rozdělen mezi kupující a výrobce, kdy kupující nesly 43 % a 82 %, podle daňové teorie se jednalo o parciální přesun daně pro kupující. V únoru byl vypočítán více než 100 % nárůst daňového břemene pro kupující, jednalo se o neúnosný přesun daně. Na výrobce zůstává v únoru nulové břemeno způsobené zvýšením sazby daně.

60

6 Incidence změny sazby DPH Tab. 19: Dopad změny sazby DPH u žita potravinářského Období (měsíc/rok)

P (Kč/t)

DPH (Kč/t)

DPH (Kč/t)

P (Kč/t)

P bez DPH (Kč/t)

09/07 10/07 11/07 12/07 01/08 02/08 03/08

4 399,00 5 056,00 5 363,00 5 590,00 5 497,00 5 419,00 5 424,00

209,48 240,76 255,38 266,19 453,88 447,44 447,85

– – – – 187,69 181,25 181,66

– – – – -93,00 -171,00 -166,00

– – – – -280,69 -352,25 -347,66



– – – – 0 0 0

– – – – 100 100 100 Zdroj: Vlastní výpočet

Z tabulky 19 je zřejmé, že cena v září je nejnižší ze sledovaných měsíců, dosahuje 4 399,00 Kč/t. Od září do prosince žito zdražovalo. Od ledna šla cena žita dolů, v únoru až na 5 419,00 Kč/t. V březnu se cena žita zvýšila pouze o 5,00 Kč/t oproti únoru. Nejvyšší nárůst výše daně z přidané hodnoty lze vidět v lednu, činí 453,88 Kč/t.

Změna daně z přidané hodnoty se vyvíjí od 181,25 Kč/t do 187,69 Kč/t. Největší změna je v lednu oproti prosinci. Změna ceny dosahuje v prvním čtvrtletí roku 2008 oproti prosinci záporných hodnot, protože ceny jsou nižší než cena v prosinci. Tržby výrobců se v prvním čtvrtletí roku 2008 po odečtení daně z přidané hodnoty oproti prosinci snížily.

Ve všech třech měsících nesli kupující nulové daňové břemeno a veškeré zvýšení daně nesou výrobci.

6.3 Shrnutí přesunu zvýšeného daňového břemene V následujících tabulkách lze vidět shrnutí daňového přesunu u jednotlivých komodit. Protože u každého výrobce byl vypočítán v daných měsících jiný daňový dopad na kupujícího a také jiný daňový přesun, bylo nutné uvést v závorkách, o který sledovaný subjekt se jedná. Jednotlivé daňové dopady na kupující jsou rozděleny podle jejich výše do čtyř skupin: 0 %, 1 % - 50 %, 51 % - 100 % a více než 100 %. V této kapitole jsou také uvedeny nejdůležitější faktory, které působily na změnu cen u vybraných komodit.

61

6 Incidence změny sazby DPH 6.3.1 Maso

Pro ucelenější představu, jak se podílely ceny na daňovém dopadu na kupující, byly vytvořeny souhrnné tabulky, ve kterých jsou znázorněny jednotlivé daňové přesunu na kupující u daných komodit.

Tab. 20: Daňový přesun u vepřového masa Měsíc/rok 01/08 02/08 03/08

Rozmezí daňového dopadu na kupující (%) (firma Břežany / firma Zeva) Více než 100 / Více než 100 Více než 100 / 0 Více než 100 / Více než 100

Daňový přesun (firma Břežany / firma Zeva) Neúnosný / Neúnosný Neúnosný / Nulový Neúnosný / Neúnosný Zdroj: Vlastní výpočet

Z tabulky 20 je zřejmé, že při koupi vepřového masa u obou sledovaných výrobců převládá neúnosný daňový přesun na kupující, kteří nesou více než celkové daňové břemeno.

Zvýšení ceny vepřového masa v lednu 2008 u firmy Břežany i u firmy Zeva bylo způsobeno především situací ve světě. Došlo ke zvýšení ceny obilovin, protože se po nich zvýšila poptávka, hlavně v Číně a Indii, proto se také zvedla cena krmných obilovin pro prasata. Dále se na evropském trhu projevila nedostatečná nabídka masa z důvodu zvýšení ceny odbytových prasat. Hlavně kvůli těmto vlivům se cena vepřového masa v lednu zvýšila, pouze v malé míře se na zvýšení podílela změna sazby daně z přidané hodnoty.

Tab. 21: Daňový přesun u vepřové půlky Měsíc/rok 01/08 02/08 03/08

Rozmezí daňového dopadu na kupující (%) (firma Český Brod / firma Sojka) Více než 100 / Více než 100 51-100 / 0 Více než 100 / 51-100

Daňový přesun (firma Český Brod / firma Sojka) Neúnosný / Neúnosný Parciální / Nulový Neúnosný / Parciální Zdroj: Vlastní výpočet

62

6 Incidence změny sazby DPH Z tabulky 21 je zřejmé, že v lednu přenesli výrobci na kupující více než 100 % zvýšení daňového břemene. Únor byl pro kupující vepřové půlky příznivý, protože přesun daně na ně byl u firmy Český Brod pouze částečný a u firmy Sojka nulový, proto větší část daňového břemene nesli výrobci. V březnu byl na kupující uvalen u firmy Český Brod neúnosný přesun daně a u firmy Sojka pouze parciální přesun. Tento rozdíl v daňovém přesunu na kupující v březnu u sledovaných výrobců je způsoben tím, že firma Český Brod prodává vepřovou půlku ve zmiňovaných měsících za vyšší cenu, a proto kupující nesou vyšší daňové břemeno.

Protože ceny vepřové půlky byly vysoké už v září (viz. kapitola 6.2, tabulky 6 a 3), a to 47,00 Kč/kg u firmy Český Brod a 46,00 Kč/kg u firmy Sojka, potom se cena mírně snižovala až do prosince. V lednu opět stoupla na 50,00 Kč/kg u firmy Český Brod a na 48,00 Kč/kg u firmy Sojka, je možné, že zde zapůsobil oznamovací efekt daně.

Výrobci věděli, že se zvýší sazba daně z přidané hodnoty, proto ji zohlednili ve svých cenách ještě dříve, než zákon o změně začal platit, proto se zvýšily ceny už v září. Na lednové ceny mělo vliv zvýšení ceny krmných plodin, kvůli kterému mírně vzrostla i cena vepřové půlky. Působení změny sazby daně z přidané hodnoty se v cenách roku 2008 moc neprojevilo, jeví se jako nevýznamný faktor.

Tab. 22: Daňový přesun u vepřové kýty bez kosti Měsíc/rok 01/08 02/08 03/08

Rozmezí daňového dopadu na kupující (%) (firma Český Brod / firma Sojka / ČSÚ) Více než 100 / Více než 100 / 0 Více než 100 / Více než 100 / 0 Více než 100 / Více než 100 / 0

Daňový přesun (firma Český Brod / firma Sojka / ČSÚ) Neúnosný / Neúnosný / Nulový Neúnosný / Neúnosný / Nulový Neúnosný / Neúnosný / Nulový Zdroj: Vlastní výpočet

Z tabulky 22 vyplývá, že kupující nesou ve všech třech měsících u firmy Český Brod a u firmy Sojka neúnosný přesun daně. Pouze podle výsledků Českého statistického úřadu se projevil v těchto měsících nulový daňový přesun na kupující. Je to způsobeno tím, že ceny vepřové kýty bez kosti od ledna do března podle Českého statistického úřadu klesaly. Tím pádem se v ceně od ledna roku 2008 neprojevilo zvýšení sazby daně. Podle vývoje cen u Českého statistického úřadu lze odhadnout, že se od září do prosince

63

6 Incidence změny sazby DPH projevil oznamovací efekt daně, protože cena v září dosáhla až na 88,05 Kč/kg, což je nejvyšší hodnota ze všech sedmi měsíců. Cena v ostatních měsících až do prosince se pohybovala také vysoko oproti lednu.

Ceny se v lednu 2008 (viz. tabulky 4,7,10, kapitola 6.2) zvýšily o 13,00 Kč/kg oproti prosinci u firmy Český Brod a o 4,00 Kč/t u firmy Sojka. Toto zvýšení mohlo být zapříčiněno vnějšími vlivy, jak již bylo zmíněno zdražením krmných plodin a nedostatečnou nabídkou masa na evropském trhu. Zvýšení sazby daně z přidané hodnoty zde působilo minimálně. Ovšem v jakém poměru se na ceně v lednu podílely světové vlivy lze těžko odhadnout.

Je zajímavé, že u firmy Český Brod a u firmy Sojka vychází poměrně vyšší daňový přesun na kupující (neúnosný) než přesun podle výsledků Českého statistického úřadu (nulový přesun). Tento výrazný rozdíl v daňovém dopadu může být způsobem jiným výběrem pozorovaných subjektů. Český statistický úřad si vybírá velké množství subjektů (zejména dominantní firmy na trhu, méně pak střední a malé firmy) v rámci celé České republiky. Sledovaní výrobci firma Český Brod a firma Sojka se nachází ve Středočeském kraji. Vybraní výrobci jsou poměrně malé firmy, proto nemají takový prostor pro své marže, nemají velké zisky. Snaží se daňové břemeno přesunout hned na kupující. Také mají vyšší ceny, protože nemůžou tolik tlačit na snižování svých nákladů a nedokáží moc ovlivnit ceny různých surovin jako někteří větší výrobci, které sleduje Český statistický úřad.

Tab. 23: Daňový přesun u hovězího masa zadního bez kosti Měsíc/rok 01/08 02/08 03/08

Rozmezí daňového dopadu na kupující (%) (firma Český Brod / firma Sojka / ČSÚ) Více než 100 / 51-100 / 1-50 Více než 100 / 51-100 / 1-50 Více než 100 / 51-100 / 0

Daňový přesun (firma Český Brod / firma Sojka / ČSÚ) Neúnosný / Parciální / Parciální Neúnosný / Parciální / Parciální Neúnosný / Parciální / Nulový Zdroj: Vlastní výpočet

Z tabulky 23 je zřejmé, že na kupující u firmy Český Brod je uvalen neúnosný daňový přesun. U zkoumaného subjektu firmy Sojka přenesou výrobci na kupující pouze částečné daňové břemeno, protože se u nich jedná o parciální přesun daně. Podle

64

6 Incidence změny sazby DPH výsledků Českého statistického úřadu je v lednu a únoru parciální přesun daně na kupující a v březnu se jedná o nulový přesun daně na kupující.

Firma Český Brod přenáší na kupující ve sledovaných měsících vyšší část zvýšeného daňové břemeno než firma Sojka a než výrobci, které sleduje Český statistický úřad. Je to zapříčiněno cenovým růstem v daných měsících. Díky tomu je vlastně změna ceny vyšší než změna daně z přidané hodnoty, proto se jedná o neúnosný přesun daně. Nulový daňový přesun v březnu podle výsledků

Českého statistického úřadu je

ovlivněn tím, že statistický úřad si vybírá zejména dominantnější výrobce na trhu, kteří díky svým ziskům můžou vzít celkové daňové břemeno na sebe. Dále mají větší vyjednávající sílu při jednání s dodavateli a můžou více hýbat s cenami výrobků.

Na zvýšení ceny hovězího masa zadního bez kosti měla vliv hlavně situace ve světě, která je zmíněna už u předchozích druhů masa.

6.3.2 Mléko

Také u této komodity byly vytvořena ucelená tabulka s daňovými přesuny a popsány faktory, které působily na vývoj cen v průběhu pozorování.

Tab. 24: Daňový přesun u mléka kravského Měsíc/rok 01/08 02/08 03/08

Rozmezí daňového dopadu na kupující (%) (firma Břežany / firma Litobratřice / ČSÚ) 51-100 / Více než 100 / 1-50 51-100 / Více než 100 / 1-50 1-50 / 1-50 / 1-50

Daňový přesun (firma Břežany / firma Litobratřice / ČSÚ) Parciální / Neúnosný / Parciální Parciální / Neúnosný / Parciální Parciální / Parciální / Parciální Zdroj: Vlastní výpočet

Z tabulky je viditelné, že převládá parciální přesun daně na kupujícího, kdy nese pouze část ze zvýšeného daňového břemene. Pouze v lednu a únoru u firmy Litobratřice na kupující spadá neúnosný přesun daně. Tento přesun je způsoben vyšší cenou zkoumané komodity v měsících daňového dopadu.

65

6 Incidence změny sazby DPH Mléko začalo zdražovat už na podzim roku 2007 (u firmy Břežany i firmy Litobratřice k tomu došlo už v listopadu, podle Českého statistického úřadu až v prosinci, viz tabulky 11,12,13 v kapitole 6.2). Růst ceny mléka ovlivnila především Čína. Poptávala více mléčných výrobků než obvykle (pro zdravější životosprávu svého obyvatelstva), a protože Austrálie a Nový Zéland nereagovali příliš rychle na tuto poptávku, musela Čínu zásobovat Evropa, která ale byla omezena evropskými kvótami.

Díky tomu došlo ke zvýšení ceny mléka, což mělo za následek také jeho zdražení na podzim u sledovaných subjektů. Ovšem protože se cena mléka začala mírně zvyšovat už od září, je možné, že u něho dochází k oznamovacímu efektu daně. Ale v jakém poměru působil na cenu mléka oznamovací efekt a v jakém poměru světové vlivy lze těžko identifikovat.

6.3.3 Obiloviny

Pro každý druh obiloviny byla opět vytvořena tabulka s daňovým přesunem na kupující u Plodinové burzy a s daňovým přesunem podle výsledků u Českého statistického úřadu.

Tab. 25: Daňový přesun u pšenice potravinářské Měsíc/rok 01/08 02/08 03/08

Rozmezí daňového dopadu na kupující (%) (Plodinová burza / ČSÚ) Více než 100 / 1-50 Více než 100 / 51-100 Více než 100 / Více než 100

Daňový přesun (Plodinová burza / ČSÚ) Neúnosný / Parciální Neúnosný / Parciální Neúnosný / Neúnosný Zdroj: Vlastní výpočet

Podle tabulky 25 se u kupujících u Plodinové burzy v měsících lednu, únoru a březnu jednalo o neúnosný přesun daně, kdy nesli více než 100 % zvýšení daňového břemene.

Podle Českého statistického úřadu pšenice potravinářská v lednu a únoru představovala parciální přesun daně na spotřebitele a v březnu neúnosný daňový přesun. Tento patrný rozdíl v daňovém dopadu na kupující v lednu a v únoru u Plodinové burzy a podle výsledků Českého statistického úřadu je ovlivněn rozdílnou cenou pšenice u těchto

66

6 Incidence změny sazby DPH subjektů. Samozřejmě, že u Plodinové burzy byla pozorována vyšší cena v daných měsících. Může to být způsobeno tím, že ceny jsou více ovlivněny světovým děním.

Cena pšenice potravinářské začala stoupat už od září a tento rostoucí trend pokračoval až do března. Růstu cen této komodity napomohla hlavně Čína, Indie a Rusko. Prosazovali kvalitnější potraviny pro své obyvatele a tím došlo k navýšení ceny obilí především v prosinci 2007. Přispěla k tomu i vyšší poptávka po biopalivech, které pro svoji výrobu potřebují velké množství zemědělské plochy na pěstování daných plodin, proto zbylo méně místa pro pěstování například pšenice. Nízká zásoba pšenice ve světě také zapříčinila zvýšení cen.

Tyto všechny faktory se podílely na růstu ceny pšenice potravinářské. Protože ceny pšenice se zvyšovaly už od září, je pravděpodobné, že zde od této doby do prosince působil oznamovací efekt daně. Nelze přesně kvantifikovat, která příčina růstu ceny na podzim 2007 převládala, jestli situace ve světě nebo oznamovací efekt.

Tab. 26: Daňový přesun u ječmene sladovnického Měsíc/rok 01/08 02/08 03/08

Rozmezí daňového dopadu na kupující (%) (Plodinová burza / ČSÚ) Více než 100 / 1-50 Více než 100 / Více než 100 Více než 100 / 51-100

Daňový přesun (Plodinová burza / ČSÚ) Neúnosný / Parciální Neúnosný / Neúnosný Neúnosný / Parciální Zdroj: Vlastní výpočet

Jako u pšenice potravinářské tak i zde je vidět, že ječmen sladovnický představuje pro kupující neúnosný přesun daně ve všech třech měsících. Výrobci na ně přenáší více než 100 % daňového břemene. Podle výsledků Českého statistického úřadu se v lednu a v březnu jedná o parciální přesun (je způsoben nižší cenou ječmene než u Plodinové burzy) a v únoru o neúnosný.

Cena ječmene sladovnického opět prudce roste nahoru hlavně od listopadu. Tento rostoucí charakter je způsoben děním ve světě. Z velké části se o to zapříčinila vyšší poptávka po lepších potravinách hlavně v Asii, zvyšující se produkce biopaliv především ve vyspělejších zemích a nízká zásoba obilovin ve světě. Opět je možné, že

67

6 Incidence změny sazby DPH od září působil oznamovací efekt daně. Tento efekt ale nejde dobře identifikovat, proto to jsou pouhé domněnky.

Tab. 27: Daňový přesun u žita potravinářského Měsíc/rok 01/08 02/08 03/08

Rozmezí daňového dopadu na kupující (%) (Plodinová burza / ČSÚ) Více než 100 / 0 Více než 100 / 0 Více než 100 / 0

Daňový přesun (Plodinová burza / ČSÚ) Neúnosný / Nulový Neúnosný / Nulový Neúnosný / Nulový Zdroj: Vlastní výpočet

Podle tabulky 27 se u žita potravinářského jednalo o neúnosný přesun daně, kdy kupující nesli v prvním čtvrtletí roku 2008 více než 100 % zvýšení daňového břemene. Naopak podle výsledků Českého statistického úřadu byl u kupujících v těchto měsících nulový daňový přesun, to znamená, že se jich zvýšení daně vůbec nedotklo.

Opět je velice výrazný rozdíl daňového přesunu v jednotlivých měsících mezi Plodinovou burzou a výsledky Českého statistického úřadu. Na Plodinové burze jsou poměrně vyšší ceny, které se určují podle výsledné nabídky a poptávky po komoditě. Obchodují se zde různé přebytky obilí a cena obilí je více ovlivněna celosvětovou situací v produkci a spotřebě, než u ekonomických subjektů, které si ke svému zkoumání vybírá Český statistický úřad, proto je zde také vyšší cena žita. A také výrobci, kteří nabízí žito k prodeji na Plodinové burze, nemají určitě takový prostor pro to, aby sami pokryli celé daňové břemeno. Snaží se ho co nejvíce přesunout na kupující.

Protože je žito potravinářské také obilovina, veškeré faktory, které ovlivnily změnu ceny pšenice a ječmene, se týkají samozřejmě i této komodity. Viditelné to je hlavně u Plodinové burzy, kdy cena začala rychle růst především od prosince (viz kapitola 6.2, tabulky 16,19). Podle měření u Českého statistického úřadu je zřejmé, že cena začala růst od září do prosince, ovšem od ledna do března došlo k poklesu ceny. Tento vývoj mohl být zapříčiněn tím, že výrobci věděli o zvýšení daně z přidané hodnoty už dřív před rokem 2008. Proto mírně zvýšily ceny už od září, ještě než vstoupil v platnost zákon o změně sazby daně. Tomuto efektu se říká oznamovací efekt daně. Opět je to pouze úvaha, protože tento efekt nejde úplně identifikovat.

68

6 Incidence změny sazby DPH 6.3.4 Grafické znázornění jednotlivých přesunů daňového břemene

Pro lepší představivost ohledně zmiňovaných přesunů daně na kupující byly zkonstruovány grafy. Zahrnují všechny sledované komodity podle měsíců daňového dopadu a určují, u kolika z nich došlo k neúnosnému, parciálnímu nebo nulovému přesunu daně. Tento poměr jednotlivých přesunů je uveden v procentech.

Graf 12: Podíl přesunů daňového břemene u zkoumaných komodit v lednu 2008 Leden 2008

10,53%

31,58%

57,89%

Neúnosný

Parciální

Nulový


Z grafu vyplývá, že největší podíl zabírá neúnosný přesun daně, při kterém výrobci na kupující přenesou více než celé daňové břemeno. Jejich podíl má hodnotu 57,89 %, což znamená, že více než polovina sledovaných komodit v lednu představovala neúnosný přesun daně. Parciální přesun daně představovalo jen 31,58 % a nulový přesun pouze 10,53 % ze zkoumaných komodit. Celkově byly měřeny ceny u 19 komodit u různých výrobců, Plodinové burzy a Českého statistického úřadu, u 11 (například u vepřového masa, vepřové půlky, pšenice potravinářské u Plodinové burzy) z nich došlo k neúnosnému přesunu, 6 z nich představovalo parciální přesun (například mléko u firmy Břežany, pšenice potravinářská a mléko u Českého statistického úřadu) a pouze u 2 (žito potravinářské a vepřová kýta bez kosti u Českého statistického úřadu) z nich byl nulový daňový přesun. Proto byl leden typický především přesunutím více než 100 % daňového břemene na kupující dané komodity.

69

6 Incidence změny sazby DPH Graf 13: Podíl přesunů daňového břemene u zkoumaných komodit v únoru 2008

Únor 2008

21,05% 47,37%

31,58%

Neúnosný

Parciální

Nulový


V únoru 2008 už k takovému velkému neúnosnému přesunu u zkoumaných komodit nedošlo. Tento přesun se vyskytl u 9 komodit (například u vepřové kýty bez kosti a hovězího zadního bez kosti u firmy Český Brod, ječmene potravinářského u Plodinové burzy) a zabírá dohromady 47,37 % z celkového znázorněného grafu. Zbylá procenta jsou rozdělena mezi parciální přesun daně, na který připadá 31,58 % (6 komodit, například vepřová půlka u firmy Český Brod, mléko u firmy Břežany a u Českého statistického úřadu) a nulový přesun, který zabírá 21,05 % (4 komodity, například vepřová půlka u firmy Sojka a vepřová kýta u Českého statistického úřadu).

Je zřejmé, že únoru zahrnuje největší poměr neúnosného přesunu daně, ovšem parciální přesun také přestavuje poměrně velkou část, u něho je dobré, že daňové břemeno bylo rozděleno mezi kupující a výrobce a nepodíleli se na něm jen kupující. Nejlépe se mají kupující těch komodit, které představovaly nulový přesun daně, všechno daňové břemeno bylo pokryto výrobci.

70

6 Incidence změny sazby DPH Graf 14: Podíl přesunů daňového břemene u zkoumaných komodit v březnu 2008

Březen 2008

15,79%

52,63% 31,58%

Neúnosný

Parciální

Nulový


Na první pohled je zřejmé, že v březnu převládá neúnosný daňový přesun na kupující, který činí 52,63 %. Velkou míru přibližně jednu třetinu zabírá také parciální přesun, a to 31,58 % a zbytek připadá na nulový přesun daně, který má hodnotu 15,79 %. Z celkového součtu 19 komodit připadá 10 (například vepřové maso, vepřová půlka u firmy Český Brod, pšenice potravinářská, ječmen sladovnický u Plodinové burzy) z nich na neúnosný, 6 (například mléko, vepřová půlka u firmy Sojka, ječmen u Českého statistického úřadu) z nich na parciální a 3 (žito potravinářské, vepřová kýta bez kosti u Českého statistického úřadu) z nich na nulový daňový přesun.

Ze tří popsaných grafů je jasné, že u většiny komodit byla převaha neúnosného přesunu daně na kupující, kteří nesli více než 100 % zvýšení daňového břemene.

71

7 Diskuze a závěr

7. Diskuse a závěr Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu dopadů změny sazby daně z přidané hodnoty v České republice, identifikovat efekty této změny v rámci výrobců a kupujících zdaněných komoditou a formulovat doporučení pro daňovou politiku České republiky.

Analýza daňové incidence změny sazby daně z přidané hodnoty byla kvantifikována na základě pozorování cen vybraných komodit (maso, mléko, obilí) u 4 průmyslových a 2 zemědělských výrobců, Plodinové burzy

a u Českého statistického úřadu.

Pozorování bylo prováděno od září 2007 do března 2008. Prostřednictvím cen těchto sledovaných subjektů byl určen konkrétní dopad změny sazby daně z přidané hodnoty z 5 % na 9 % na kupující a výrobce v prvním čtvrtletí roku 2008. Daňový dopad se pak vztahuje k prosinci.

Z analyzovaných výsledků lze usoudit, že zvýšení cen komodit od ledna 2008 bylo ovlivněno především světovými vlivy. Změna sazby daně z přidané hodnoty se jeví jako nevýznamný faktor. Významnější bylo působení jiných vnějších faktorů.

Cena všech obilovin vzrostla už v prosinci z důvodu rostoucí poptávky Číny, Indie a Ruska po kvalitnějších potravinách. V roce 2007 došlo k špatné úrodě obilovin hlavně v Austrálii a Kanadě. Poptávku Číny a ostatních zemí musela pokrýt Evropa. Stále více států se snaží využívat proces výroby alternativních obnovitelných energií, proto se snižují plochy na pěstování například pšenice a na zabrané zemědělské půdě se pěstují plodiny pro výrobu biopaliv. Kvůli těmto všem faktorům začala velice výrazně stoupat cena obilovin.

Cena masa se odvíjela od ceny obilovin, protože se z nich vyrábí krmné směsi pro prasata. Na cenu mléka měla vliv v prosinci Čína, která po něm zvýšila svoji poptávku. Typičtí producenti Austrálie a Nový Zéland nestačily reagovat na její požadavek, proto mléko začala dodávat Evropa. Ta byla ovšem omezena kvótami Evropské unie pro

72

7 Diskuze a závěr mléko. Nemohla si dovolit vyrobit více než bylo nutné. Opět došlo k zvýšení cen, které se projevilo i v České republice.

Nelze opomenout také oznamovací efekt daně, který využili výrobci ještě před rokem 2008, protože věděli o zvýšení sazby daně z přidané hodnoty. Proto došlo ke zvýšení cen některých komodit už v září. Patrné je to zejména u pšenice potravinářské, ječmene sladovnického, žita potravinářského nebo mléka. Ovšem tento efekt lze těžko identifikovat, proto nelze přesně určit, do jaké míry se projevil.

Z uvedených tabulek a ze znázorněných grafů daňového přesunu na kupující a výrobce v prvním čtvrtletí roku 2008 je patrné, že při koupi většiny komodit převládá neúnosný přesun daně na kupující. V tomto případě výrobci přesouvají na kupující více než celé daňové břemeno. Nejvíce je to viditelné právě v lednu, kdy 11 (což je 58 %) z celkových 19 komodit představuje tento neúnosný přesun daně. Pouhých 11 % komodit zaujímá nulový přesun daně na spotřebitele, to znamená, že veškeré zvýšení daňového břemene pokryje výrobce. V únoru převládá neúnosný přesun daně na kupující u 9 komodit. V březnu opět největší podíl daňového přesunu připadá na neúnosný přesun daně.

Pro posouzení daňové incidence byly záměrně sledovány také ceny vybraných komodit u Českého statistického úřadu, aby mohlo dojít k porovnání jednotlivých cenových vývojů s vybranými výrobci. Ovšem vypočítané výsledky daňových dopadů na kupující a výrobce se v některých případech od sebe navzájem lišily. Může to být způsobeno tím, že každý ze zkoumaných výrobců má jinou obchodní a cenovou politiku, se kterou chce vstoupit na trh.

Většina komodit představovala pro kupující u sledovaných výrobců větší zvýšení daňového břemene než podle výsledků u Českého statistického úřadu. Tento rozdíl v daňovém dopadu může být způsobený odlišným výběrem zkoumaných subjektů. Český statistický úřad počítá průměrné ceny komodit podle údajů od ekonomických subjektů, které má ve své databázi (je jich kolem 500) a vybírá si spíše dominantnější firmy na trhu, ve svém vzorku má také ale střední či menší firmy. Sledovaní výrobci v této diplomové práci se řadí mezi menší společnosti. Nemají takový velký zisk na

73

7 Diskuze a závěr pokrytí zvýšeného daňového břemene, proto se ho snaží hned přesunout na kupující. Také nedokáží moc snížit své náklady a nemůžou tolik hýbat s cenami svých výrobků.

Poptávka po potravinách je elasticky nízká, proto u těchto komodit dochází k velkému daňovému přesunu spotřebních daní na spotřebitele. Dále konkurence na trhu je pouze mezi určitými výrobci jednotlivých komodit, proto dochází k velkému přesunu daňového břemene na kupující. Tento předpoklad byl zjištěn i u této diplomové práce, protože kupující většinou nesli celé zvýšení daně.

Daň z přidané hodnoty zaujímá v daňové soustavě České republiky z rozpočtového hlediska velmi významné místo, proto patří mezi důležité příjmy státního rozpočtu. Jakékoliv změny v jejích sazbách se dotknou konečného spotřebitele, který je touto daní zatížen. Protože tato daň postihuje spotřebu (je skrytá v ceně zboží a služeb), má dopad na všechny sociální vrstvy obyvatelstva včetně těch nejchudších.

V lednu 2008 došlo ke zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty. Touto změnou se zvýšila daňová zátěž na zboží, zejména na potraviny. V České republice tak došlo ke zvýšení nepřímého zdanění obyvatelstva, které kvůli regresnímu charakteru daně z přidané hodnoty dopadlo hlavně na obyvatele s nižšími příjmy. I přesto, že touto právní úpravou dojde k nárůstu výnosů této daně do státního rozpočtu, může způsobit negativní zásah do životní úrovně některých obyvatel. Z těchto důvodů bych České republice doporučila ponechat sníženou sazbu daně z přidané hodnoty na 5 %.

Protože více než 60 % rozpočtových příjmů je tvořeno právě nepřímými daněmi, měl by být tento systém nepřímých daní výhodný pro stát a zároveň přijatelný pro plátce daní. Musí být zajištěna rovnováha mezi schopností vlád daň vybírat, daňovou konkurenceschopností, přiměřenými náklady podniků na zajištění souladu s daňovou legislativou a národními či sociálními potřebami.

74

8 Informační zdroje

8. Informační zdroje 1. DAVID, P. Teorie daňové incidence s praktickou aplikací. 1.vyd. Brno: CERM, 2007. 111 s. ISBN 978-80-7204-522-8.

2. HOŘEJŠÍ, B. a kol. Mikroekonomie. 4.vyd. Praha: Management Press, 2006. 573 s. ISBN 80-7261-150-X.

3. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 3. vyd. Praha: ASPI, 2003. 263 s. ISBN 80- 86395-84-7.

4. KUBÁTOVÁ, K. a kol. Moderní průvodce daňovým systémem. bez vyd. Praha: Grada, 1994. 231 s. ISBN 80-7169-020-1.

5. KUBÁTOVÁ, K. a VYBÍHAL, V. a kol. Optimalizace daňového systému ČR. 1. vyd. Praha: EUROLEX, 2004. 179 s. ISBN 80-86861-05-8.

6. KUBÁTOVÁ, K. a VÍTEK, L. Daňová politika. Teorie a praxe. 1. vyd. Praha: CODEX Bohemia, 1997. 259 s. ISBN 80-85963-23-X.

7. MUSGRAVE, R. A. a MUSGRAVEOVÁ, P.B. Veřejné finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Management Press, 1994. 946 s. ISBN 80-85603-76-4.

8. PUDIL, P. a kol. Zdanění a efektivnost. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. 158 s. ISBN 80-86861-07-4.

9. SIKOROVÁ, E. a kol. Účetnictví a daně České republiky v kontextu vstupu ČR do Evropské unie. 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2004. 148s. ISBN 80-7248-272-6.

10. 77/388/EHS Šestá směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o sladění zákonů členských států týkajících se daní z obratu.

75

8 Informační zdroje 11. ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. 1. vyd. Praha: Linde, 2006. 250 s. ISBN 80-7201-593-1.

12. ŠIROKÝ, J. Daňové teorie. S praktickou aplikací. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2003. 249 s. ISBN 80-7179-413-9.

13. VYBÍHAL, V. Veřejné finance. 1. vyd. Hradec Králové: E.I.A., 1995. 218 s. ISBN 80-85490-45-5.

14. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

15. Agrární portál. Ceny surovin [online]. 2000 - 2008, [cit.2008-04-20]. Dostupné z:.

16. Česká národní banka. Růst cen [online]. 2003 - 2008, Dostupné

z:

[cit.2008-03-10].

media_2008/cl_08_080117.html>.

17. Český statistický úřad. Indexy cen zemědělských a průmyslových výrobců a indexy spotřebitelských cen potravinářského zboží za prosinec 2007 [online]. 2008,

poslední

revize

12.

2.

2008,

[cit.2008-02-10].

Dostupné

z:.

17. Český statistický úřad. Indexy cen zemědělských a průmyslových výrobců a indexy spotřebitelských cen potravinářského zboží za bžezen 2008 [online].

2008,

poslední

revize

12.

2.

2008,

[cit.2008-02-10].

Dostupné z: .

18. Finanční noviny. Ceny průmyslových výrobců [online]. 1995 - 2008, [cit.200802-10].

Dostupné

z:

=302087 >.

76

8 Informační zdroje 19. FinWeb. Komodity [online]. 1996 - 2008,

[cit.2008-03-10]. Dostupné z:

. 20. Jatky Český Brod. Ceník [online]. 2008, [cit.2008-03-10]. Dostupné z: < http://www.jatkycb.cz/02-cenik.php>.

21. Ministerstvo financí ČR. Směrnice [online]. 2008, [cit.2008-03-10]. Dostupné z: .

22. Plodinová burza Brno. Ceny komodit [online]. 2008, poslední revize 15. 4. 2008, [cit.2008-03-10]. Dostupné z: .

23. Plodinová burza Brno. Ceny komodit [online]. 2008, poslední revize 15. 3. 2008, [cit.2008-03-10]. Dostupné z: .

23. Plzeňský deník. Růst cen potravin [online]. 2005, [cit.2008-03-10]. Dostupné z: .

24. Sojkovi. Aktuální ceník masa [online]. 2008, [cit.2008-03-10]. Dostupné z: .

77

9 Seznamy

9 Seznamy Seznam zkratek ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad D – poptávka DPH – daň z přidané hodnoty Ex – rovnovážný stav ekonomiky v x-tém období Kč – česká koruna kg – kilogram ks – kus l – litr MC – mezní náklady MR – mezní příjmy Px, px – cena v x-tém období Qx – množství v x-tém období S – nabídka t – tuna tab – tabulka tx – výše daně v x-tém období - změna (například DPH, P, P bez DPH)

78

9 Seznamy

Seznam tabulek Tab. 1: Dopad změny sazby DPH u vepřového masa Tab. 2: Dopad změny sazby DPH u vepřového masa Tab. 3: Dopad změny sazby DPH u vepřové půlky Tab. 4: Dopad změny sazby DPH u vepřové kýty bez kosti Tab. 5: Dopad změny sazby DPH u hovězí maso zadní bez kosti Tab. 6: Dopad změny sazby DPH u vepřové půlky Tab. 7: Dopad změny sazby DPH u vepřové kýty bez kosti Tab. 8: Dopad změny sazby DPH u hovězí maso zadní bez kosti Tab. 9: Dopad změny sazby DPH u hovězí maso zadní bez kosti Tab. 10: Dopad změny sazby DPH u vepřové kýty bez kosti Tab. 11: Dopad změny sazby DPH u mléka kravského Tab. 12: Dopad změny sazby DPH u mléka kravského Tab. 13: Dopad změny sazby DPH u mléka kravského Tab. 14: Dopad změny sazby DPH u pšenice potravinářské Tab. 15: Dopad změny sazby DPH u ječmene sladovnického Tab. 16: Dopad změny sazby DPH u žita potravinářského Tab. 17: Dopad změny sazby DPH u pšenice potravinářské Tab. 18: Dopad změny sazby DPH u ječmene sladovnického Tab. 19: Dopad změny sazby DPH u žita potravinářského Tab. 20: Daňový přesun u vepřového masa Tab. 21: Daňový přesun u vepřové půlky Tab. 22: Daňový přesun u vepřové kýty bez kosti Tab. 23: Daňový přesun u hovězího masa zadního bez kosti Tab. 24: Daňový přesun u mléka kravského Tab. 25: Daňový přesun u pšenice potravinářské Tab. 26: Daňový přesun u ječmene sladovnického Tab. 27: Daňový přesun u žita potravinářského

79

9 Seznamy

Seznam grafů Graf 1: Nadměrné daňové břemeno Graf 2: Daň placená na různých stranách trhu Graf 3: Daňová incidence při částečném přesunu daně Graf 4: Vývoj ceny vepřového masa Graf 5: Vývoj ceny vepřové půlky Graf 6: Vývoj ceny vepřové kýty bez kosti Graf 7: Vývoj ceny hovězího masa zadního bez kosti Graf 8: Vývoj ceny mléka kravského Graf 9: Vývoj ceny pšenice potravinářské Graf 10: Vývoj ceny ječmene sladovnického Graf 11: Vývoj ceny žita potravinářského Graf 12: Podíl přesunů daňového břemene u zkoumaných komodit v lednu 2008 Graf 13: Podíl přesunů daňového břemene u zkoumaných komodit v únoru 2008 Graf 14: Podíl přesunů daňového břemene u zkoumaných komodit v březnu 2008

80

10 Přílohy

10 Přílohy Příloha č. 1: Vývoj cen masa v měsíčních intervalech Příloha č. 2: Vývoj cen mléka v měsíčních intervalech Příloha č. 3: Vývoj cen obilovin v měsíčních intervalech Příloha č. 4: Vývoj cen masa u firmy Český Brod Příloha č. 5: Vývoj cen masa u firmy Sojka Příloha č. 6 : Vývoj cen obilovin u Plodinové burzy

81

Incidence změny sazby DPH v ČR. Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

Recommend Documents