říjen 2011
Ročník X
číslo 2
Již potřetí startuje soutěž Nejlepší třída šk. r. 2011/2012 Hodnocení tříd
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7-8 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
Září 9.B
říjen
9.A 7.C 4.C 8.C 8.B 4.A, 5.A 5.B 7.A 8.A 7.B 6.B 6.A 6.C 4.B
Celkové pořadí 1. 4.B 2. 9.B 3. 9.A 4. 5.A 5. 7.C 6. 4.C 7. 4.A 8. 7.A 9. 8.B
435 bodů 415 b. 302 b. 297 b. 238 b. 237 b. 150 b. 128 b. 126 b.
215 bodů 208 b. 151 b. 146 b. 82 b. 66 b. 63 b. 41 b. 36 b. 31 b. 29 b. 19 b. 7 b. 3 b. -1 b.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
10. 5.B 11. 8.C 12. 7.B 13. 8.A 14. 6.B 15. 6.A 16. 6.C
4.B 5.A 9.B 9.A 7.A 4.C 7.C 4.A 5.B 8.B 7.B 8.C 6.B 6.C 8.A 6.A
436 bodů 234 b. 200 b. 94 b. 92 b. 91 b. 87 b. 87 b. 65 b. 60 b. 20 b. 10 b. 7 b. 3 b. 2 b. 1 b.
106 b. 92 b. 49 b. 33 b. 26 b. 8 b. 6b
NÁVŠTĚVA Z UKRAJINY Ve škole jsme přivítali skupinu ukrajinských žáků, kteří byli hosty ZŠ Na Výsluní. V jejich rodné řeči je přivítala žákyně naší školy Ruslana Slava z 9.A , která se stala spolu s paní ředitelkou průvodkyní všech hostů po škole. Při přivítání řekla asi toto:
Dobrý den, vážení učitelé a žáci z Ukrajiny! Vítáme vás v naší škole. Jelikož i já pocházím z Ukrajiny, je mi velkou ctí vás seznámit s naší boleslavskou školou. Je nejstarší školou ze tří základních škol ve městě . Je velmi zachovalá a krásná, přestože za dva roky oslavíme 150. výročí od zahájení výuky. Žáci v naší republice navštěvují 9 let základní školu. Je rozdělena na dva stupně (1.-5.roč. a 6.9.roč.) K hlavní budově, ve které se nacházíme, patří tělocvična, dále ke škole patří další dvě budovy, tělocvična a hřiště. Nám se naše škola velmi líbí, protože jezdíme na výlety, exkurze, navštěvujeme různé kroužky. Myslím, že i vám se tu bude líbit, a to nejen ve škole, ale i ve městě. Přeji vám hezký zbytek vašeho času stráveného v České republice.
SVATOVÁCLAVSKÝ ŠACHOVÝ TURNAJ Čas letí neúprosně vpřed. Člověk si ani v běhu dní neuvědomuje jak rychle. A tak, když se počátkem října sešli naši mladí šachisté k dalšímu ročníku Svatováclavského šachového turnaje, mě samotného překvapilo, že je to již po deváté. Po deváté se děti sešly, aby bojovaly o krásné poháry, blyštivé medaile a další drobné ceny, které do turnaje věnovala škola, o voňavé a slaďoučké perníčky, jenž každoročně všem účastníkům turnaje napeče paní učitelka Hlavatá, a v neposlední řadě o zcela originální trička s šachovou tematikou, na jejichž výzdobě pracovala paní učitelka Polreichová. Všem zainteresovaným patří velký dík. A jak vše probíhalo? Už předem bylo jasné, že letošní ročník opět posune laťku s počtem účastníků výše. O šachy je mezi mládeží stále zájem. A tak v sobotu 8. října ráno zasedlo k šachovnicím 16 hráčů a hráček. Na rozdíl od předchozích let však nebojovali všichni v jedné skupině (v jednom turnaji), ale ve dvou. Důvod k rozdělení byl zcela prozaický. Jak „stárne“ turnaj, tak přibývají roky i dětem. Kdysi prvňáčci či druháci, dnes už dorostenci – Pavel Zolman, Pavlína Jará, Martin Kliment a Josef Šír. Aby si mohli zavzpomínat na své začátky a zároveň, aby si mohli zahrát i přes svůj „pokročilý“ věk, vytvořil jsem pro ně vlastní skupinu. Jejím vítězem se stal Pavel Zolman (9.B) před Martinem Klimentem. Hlavní turnaj se hrál jako obvykle na sedm kol švýcarským systémem. Roli favorita nakonec se štěstím splnil Zbyněk Jarý (7.C), který v turnaji zvítězil již potřetí v řadě za sebou (mimochodem je jediným hráčem, který se zúčastnil všech devíti ročníků). Na paty mu po celou dobu vytrvale dýchal Adam Wagner, jenž skončil druhý jen díky horšímu pomocnému hodnocení. Třetí místo vybojovala Sandra Drobňáková. Kategorii mladších žáků vyhrál trochu překvapivě, ale zcela zaslouženě, jeden z nejmladších účastníků - Filip Quaiser (2.A). Mgr.Josef Jarý
Staroboleslavský klíč – školní kolo – účast 37 žáků 1. František Novotný 2. Karolína Šestáková 3. Miloš Beer
9.A (postup do finále) 9.A (postup do finále) 7.C
Přírodovědný klokan Kategorie KADET – žáci 8. a 9.tříd – účast 29 žáků 1. Jakub Hřídel 82 bodů (z max.120 bodů) 2. Štěpán Truhlařík 75 b. 3. Matěj Pavlík 72 b.
9.A 9.B 9.B
Turnaj - stolní tenis – školní kolo 6.-7.roč. chlapci 1. Hřebíček Jakub 7.C 2. Svoboda Milan 6.A 3. Lang Petr 5.A
1. 2. 3.
dívky Zolmanová Kateřina 6.A Obdržálková Nikol 7.C Novotná Eva 6.A
8.-9.roč. Chlapci 1. Zolman Pavel 9.B 2. Týč Ondřej 9.B 3. Čeněk Adam 9.A
dívky 1. Zolmanová Kateřina 6.A 2. Arazimová Kristýna 9.A 3. Černá Karolína 9.B
Drakiáda Dne 14.10. se žáci 1.C vydali pouštět draky. Počasí jim moc nepřálo. Sem tam se dokonce někdo zamotal do šňůr draka. Na prvním místě se umístil Matyáš Taraba spolu s Aničkou Hovorkovou, druhé místo obsadili Eliška Čiháková a Honza Veselý a na místě třetím skončil Lukáš Havránek a Maruška Tesařová. Myslím, že se drakiáda povedla. Šárka Čiháková 5.B
Karlštejn V pátek 21.října jsme se zúčastnili zajímavé exkurze na Karlštejn. Počasí nám přálo a po určité době jsme dorazili k cíli naší cesty. Na parkovišti jsme se rozdělili na tři menší skupinky. Samotná návštěva Karlštejna se netýkala jenom hradu, ale prošli jsme si i Muzeum voskových figurín a Muzeum betlémů. Na hradě nás všechny okouzlila kaple sv. Kříže, kde jsme obdivovali deskové obrazy mistra Theodorika, výzdobu kaple a repliku říšských korunovačních klenotů. Obdivovali jsme i hloubku hradní studně. Ani Muzeum voskových figurín nás nezklamalo. U vchodu nás okouzlil kaleidoskop, dále jsme si prohlédli dílny středověkých řemeslníků a postavy významných lidí. V Muzeu betlémů na nás dýchla tradice Vánoc. Cestou domů jsme si o svých zážitcích vyprávěli. žáci 7.A a 7.C
z hodin slohu
DEŠTNÍK Deštník je úplně obyčejná věc. Má ho doma asi každý. Deštníky jsou různé. Mají různé barvy i velikosti. I já mám doma deštník. Je úplně celý černý. Není to žádný obr, ale není ani moc malý. Je prostě tak akorát velký, abych se pod něj v klidu schovala. Můj deštník má stříbrnou konstrukci. Už je několikrát slepovaná izolepou, protože moje mladší sestra ty stříbrné drátky už několikrát polámala. Z konstrukce vede delší stříbrná tyč a na ní je dřevěná zahnutá světle hnědá rukojeť. Když jsem byla mladší, tak jsem na tu rukojeť napsala písmeno V, aby každý věděl, že ten deštník je můj a že na něj nemá sahat. Moje sestra se toho ale vůbec nedrží. Mám svůj deštník moc ráda a nikdy bych ho nechtěla za žádný jiný deštník vyměnit. Veronika Bystrá 7.B
POZOR!!! Schránka v prvním patře !!! Pokud se stydíte přijít do ředitelny osobně nebo nemáte čas, můžete hodit svůj nápad, dotaz nebo stížnost do bílé schránky v 1.patře hlavní budovy. Šárka Čiháková 5.B
Kristýna Arazimová - Církevní stezka Staré Boleslavi Vítám vás na naučné stezce ve Staré Boleslavi, kde vás seznámím s nejslavnějšími církevními stavbami. Provedu vás 5 kostely, které patří mezi historické i kulturní památky města. Doufám, že se vám má církevní naučná stezka bude líbit. Naše cesta začne u kaple blahoslaveného Podivena. Stavba je pojmenovaná podle společníka sv. Václava Podivena. Tato kaple byla postavena roku 1738 podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzehofera . Dnes stojí vedle autobusového nádraží ve Staré Boleslavi. Jedná se o barokní stavbu na kruhovém půdorysu se třemi téměř obdélníkovými výklenky. Naše druhá zastávka je u poutního chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Ten je postaven na místě starého kostelíka Panny Marie a sv. Jiří. Chrám se začal stavět roku 1617 pod dohledem italského stavitele Jaccoppa de Vaccani ve stylu raného baroka. Chrám byl dokončen a vysvěcen roku 1623. Poutním místem se stal kostel poté, co tu bylo uloženo Paládium české země. Podle pověstí blahoslavený Podiven zakopal paladium do země. To po stoletích našel rolník při polních pracích. Paládium bylo poté uloženo do chrámu. Lidé a věřící z celé země se k němu potom chodili modlit.
Naší třetí zastávkou bude basilika sv. Václava. Ta byla postavena nad starobylým kostelem sv. Kosmy a Damiána. Právě toto místo se stalo dějištěm dramatických událostí. 28. září 935 (v dřívější tradici 929) zde měl nechat Boleslav zavraždit svého bratra Václava. Dnešní podoba basiliky byla vysvěcena roku 1046.
Čtvrtou, předposlední zastávkou je kostel sv. Klimenta. Tento kostel je postaven v románském stylu a stojí hned vedle basiliky sv. Václava. Je nejstarší památkou ve Staré Boleslavi, která se dochovala skoro ve stejné podobě a patří k nejstarším chrámovým stavbám v českých zemích vůbec.
A teď již pátá a také poslední zastávka a tou je kaple sv. Rocha. Její poloha jasně naznačuje, kudy vedla původní cesta. Teď je zde možno z původní stavby vidět pouze apsidu, neboť kapli museli zbořit kvůli stavbě cesty.
Tímto naše Církevní stezka Staré Boleslavi končí. Doufám, že jste si jí užili a že se vám líbila.
Exkurze biologického kroužku - Krkonoše Vyrazili jsme s panem učitelem Jedličkou do Krkonoš. Pan řidič, který nás vezl minibusem, byl hodný a vyvezl nás až k Brádlerovým boudám. Tam jsme se ubytovali a šli jsme na večeři. Byla výborná. Poté jsme si přinesli notebooky a mluvili jsme o tom, jak by měla vypadat slušná power point prezentace. Pak nás pan učitel rozdělil do skupin a každé skupině přidělil nějakou skupinu savců žijících v ČR. Během celého školního roku máme na každého savce žijícího v ČR udělat prezentaci. V každé z nich musí být stránka obsahující zařazení do systému, fotky, zajímavosti a použitou literaturu. Druhý den jsme dostali snídani, oběd jsme si vzali s sebou, protože jsme vyrazili hned ráno. Šli jsme okruh asi 17 km okolo Martinovy boudy. Tam byla betonová skruž s vodou, která byla zamrzlá. A legrace byla, když jsme ulomili kus ledu a mrštili s ním doprostřed, kde se krásně roztříštil. Byla to legrace, ale my jsme museli jít dál, protože Martinova bouda byla hned na začátku cesty. Dalším důvodem proč pokračovat byla skutečnost, že všechen led, na který jsme dosáhli, byl již roztříštěn na tisíce malých kousků. Dalším významným bodem bylo Vysoké Kolo. Celá ta hora vypadala jako porostlá trávou, ale byl to jen lišejník, který rostl na kamenech. Zajímavé je, že do velikosti pětikoruny může růst až 50 let. Také je velice odolný, jen tak ho neservete ani botou. Na Vysokém Kole je další bouda, ale protože je polská, tak nevím, jak se jmenuje. Také tam je docela veliká propast, u které je nádherná vyhlídka. Po další chvíli chůze jsme došli k prameni Labe. Tam jsme se nasvačili, ale protože jsme se zastavili, začala mi být OBROVSKÁ zima. Naštěstí hned, jak jsme se vydali dál, jsem se zase chůzí zahřál. Kus za pramenem byla Labská bouda. Bohužel architekt, který ji projektoval, vůbec namyslel na to, že bude v horách. Vypadá strašně. Pak přišel na řadu kopec, šli jsme naštěstí jen malé převýšení, tak to byla hračka. Poté krátká rovinka, mírné klesnutí a už zase stojíme u Martinovy boudy. Všichni jsme se zase vrhli k té betonové skruži, protože zase zamrzla. A tak nastalo druhé kolo lámání, házení a rozbíjení ledu. A teď nastal nejlepší závěr dne. Štěstí mi ale přálo, tak jsem si sundal batoh. Když jsem se nakláněl pro obzvlášť vzdálený led, dostal jsem se do pozice, kdy hlava a horní část těla byla těžší než ta dolní. A to nemohlo být napořád. Spadl jsem tam v možná -2°C, ale naštěstí jsem si nějakým manévrem udržel suchou hlavu. A štěstí mě neopustilo ani tentokrát - Brádlerova bouda byla jen asi 0,5km vzdálená od té Martinovy. Tak jsem se s panem učitelem vydal usušit se do hotelu. Rychle jsem se převlékl a zjistil, že jsem měl v kapse mobil. Ale přežil to. Po večeři jsme měli ještě trochu času na to, abychom dodělali ve skupině 2 prezentace. Když jsme byli hotovi, tak jsme si je promítali. Měli tam totiž dataprojektor. Pak jsme chvíli hráli americké prší a byla večerka. Všichni jsme šli chrnět, abychom byli vyspalí na nedělní výlet. Ráno jsme vstávali v 08:45, takže jsme byli vyspinkaní až až. Po snídani byl zase čas na pokročení v prezentacích. Pak jsme vyrazili na mnohem kratší okruh okolo Ptačích kamenů, jedné boudy, která už vyhořela a kousek jsme šli stejnou cestou jako v sobotu. Vrátili jsme se na oběd. Po něm přijel minibus zase až nahoru, abychom se nemuseli vláčet s krosnami. Cesta zpět ke škole proběhla bez potíží. Bylo to nádherné! Vojtěch Káně 5. A
