Výukový materiál pro projekt Elektronická školička reg. č. CZ.1.07/1.3.05/02.0041
ICT v mateřské škole a v prvních ročnících základní školy Mgr. Machýčková Ivana, 2010, s. 26
Materiál je publikován pod licencí Creative Commons - Uveďte autora-Neužívejte komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko.
ANOTACE
ANOTACE Kurz připravený jako prezenční s podporou e-learningu vede k rozvíjení digitální gramotnosti učitelů v MŠ a na 1. stupni ZŠ. Učitelé ocení výhody aplikování nových metod a forem výuky s efektivním vyuţitím ICT ve výuce, v přípravě na výuku a v organizaci školní administrativy. Kurz nabízí významný přehled informačních zdrojů na internetu. E-learningovou podporu účastníkům poskytuje v průběhu kurzu lektor a zkušený ICT metodik.
VZDĚLÁVACÍ CÍLE
VZDĚLÁVACÍ CÍLE
Zaměřit se na podporu profesionality učitele, tak aby byl schopen vyuţívat pro svou práci a výuku moderních vyučovacích metod a současně ICT nástrojů. Objasnit učitelům výhody a meze vyuţití ICT v edukačním procesu a jejich uplatnění v realizaci ŠVP pro předškolní i základní vzdělávání.
OBSAH 1 Moderní didaktické teorie a aktualizovaná Bloomova taxonomie. .................................................. - 5 1.1 Moderní didaktické teorie.......................................................................................................... - 5 1.2 Bloomova taxonomie ................................................................................................................ - 5 2 Co máme ve škole z ICT nástrojů – I. Část ...................................................................................... - 9 2.1 HW vyuţitelný pro výuku ......................................................................................................... - 9 2.2 SW vyuţitelný pro výuku ........................................................................................................ - 10 3 Co máme ve škole z ICT nástrojů – II. část ................................................................................... - 11 3.1 Začlenění ICT nástrojů podle RVP (Rámcový Vzdělávací Program) ..................................... - 11 3.2 ICT nástroje pro organizaci výuky .......................................................................................... - 12 3.3 Výukové programy .................................................................................................................. - 12 3.4 ICT nástroje pro komunikaci ................................................................................................... - 12 3.5 Informační systém školy a školní matrika ............................................................................... - 12 4 ICT v edukačním procesu............................................................................................................... - 14 5 Výukové objekty na internetu a jejich tvorba – I. část ................................................................... - 16 6 Výukové objekty na internetu a jejich tvorba – II. část .................................................................. - 17 7 Legislativa spojená s ICT ve školním prostředí ............................................................................. - 18 7.1 Slovníček základních pojmů pro legislativu............................................................................ - 19 7.2 Zdroje platných zákonů na internetu zdarma .......................................................................... - 19 8 Volný čas dětí, mládeţe s ICT ........................................................................................................ - 20 9 Nástroje ICT vyuţívané při projektovém vyučování ..................................................................... - 21 10 Závěrečné vyhodnocení ................................................................................................................ - 22 11 Seznam pouţitých zdrojů ............................................................................................................. - 23 12 Seznam obrázků ........................................................................................................................... - 25 13 Seznam tabulek............................................................................................................................. - 26 -
MODERNÍ DIDAKTICKÉ TEORIE A AKTUALIZOVANÁ BLOOMOVA TAXONOMIE. 1 Moderní didaktické teorie a aktualizovaná Bloomova taxonomie. 1.1 Moderní didaktické teorie Behaviorismus – tento název směru pochází z anglického slova ,,bahaviuor“ coţ je chování. Stoupenci toho směru se zabývali odpovídáním organismu na různé podněty. Omezují se však pouze na zaznamenávání tělesných, muskulárních a fyziologických reakcí, vědomí a mentální stavy povaţují za odvozené a nezachytitelné. Došli k závěru, ţe vývoj jedince je pouze učení se odpovědím na určité podněty [13]. Kognitivismus – proces učení, kterým se vytvářejí přesné spoje v mozku, coţ je prováděno pomocí ukládání vhodně kódovaných informací do paměti. Probíraná látka byla rozdělena na menší části a ty byly soustavně probírány a ţákům ,,tlučeny“ do hlavy. Vyhodnocení bylo ověřováno zkoušením [13]. Konstruktivismus - tento směr se jiţ dívá na učení jako na vlastní iniciativu, při níţ se znalosti rozšiřují spojením s dalšími lidmi na základě znalostí jiţ získaných. Tím dochází ke konstruování znalostí nových. Snaha o vytvoření co nejlepšího prostředí pro moţnosti propojení jednotlivých myšlenkových pochodů více lidí, při níţ dochází k co největší osobní aktivaci za účelem poznávání [13]. Konektivismus – je v překladu teorií pochopení. ,, Základem této teorie učení je budovat spojení mezi jednotlivými pojmy, příslušnými elementy výukového obsahu, oblastmi pouţití, ale především osobami - kolegy, spoluţáky a dalšími členy nějaké komunity, ať uţ formální či neformální [13] “. Pro představu tento směr kloubí poznatky různých lidí, kolegů, nástrojů, webových stránek, sociálních sítí atd., coţ jsou zkušenosti a informace z různých zdrojů.
1.2 Bloomova taxonomie ,, Taxonomie výchovných cílů (často nazývána Bloomova taxonomie), je hodnocení rozdílných cílů a dovedností, které nastavili učitelé pro studenty a děti (vzdělávací cíle). Taxonomie byla navrţena v roce 1955 Benjaminem Bloomem, výchovným psychologem na Univerzitě v Chicagu. Dělí vzdělávací cíle do tří okruhů: emocionální, senzomotorický a vzdělávací. Stejně jako jiné taxonomie, je Bloomova strukturovaná, coţ znamená, ţe učení se na vyšší úrovni je závislé na vědomostech a schopnostech na niţší úrovni. Výhodou Bloomovy taxonomie je motivovat učitele a zaměřit se na všechny tři okruhy, vytvořením více komparativní formy vzdělávání [14]“. Tabulka 1 Původní Bloomova taxonomie - byla jednodimenzionální a zahrnovala 6 hierarchicky řazených kategorií, které byly precizovány v subkategoriích [15]:
6. Evaluace 5. Syntéza
4. Analýza
3. Aplikace 2. Pochopení
6.20 Posouzení na základě vnějších kriterií 6.10 Posouzení interních prvků 5.30 Odvozování abstraktních vztahů 5.20 Vytváření plánu práce nebo zamýšlených operací 5.10 Vytváření komunikace 4.30 Analýza organizačních principů 4.20 Analýza vztahů 4.10 Analýza prvků 2.30 Extrapolace 2.20 Interpretace 2.10 Translace -5-
MODERNÍ DIDAKTICKÉ TEORIE A AKTUALIZOVANÁ BLOOMOVA TAXONOMIE. 1. Znalost
1.32 znalost teorií a struktur 1.31 znalost principů a generalizací 1.30 znalost univerzálií a abstrakcí 1.25 znalost metodologie 1.24 znalost kriterií 1.23 znalost klasifikací a kategorií 1.22 znalost trendů a posloupností 1.21 znalost konvencí 1.20 znalost způsobů a prostředků zacházení se specifickými fakty 1.12 znalost specifických faktů 1.11 znalost terminologie 1.10 znalosti prvků
Ovšem postupem času bylo nutné Bloomovu teorii posunout k vyvíjející se metodice vyučování, coţ se také stalo. Mezi léty 1995 aţ 1998 vypracovala skupina odborníků v čele s původním spoluautorem D. Krathwohlem revidovanou Bloomovu teorii [15]. ,, Nová taxonomie je tedy dvoudimenzionální a zahrnuje znalostní dimenzi, která má 4 kategorie – faktickou, konceptuální, procedurální a metakognitivní a dimenzi kognitivního procesu, kterou tvoří 6 kategorií - zapamatovat, porozumět, aplikovat, analyzovat, evaluovat, tvořit) [15]“. Tabulka 2 Taxonomická tabulka (revize Bloomovy taxonomie) [15]
ZNALOSTNÍ DIMENZE
1. Zapamatovat
DIMENZE KOGNITIVNÍHO PROCESU 2. 3. 4. 5. Rozumět Aplikovat Analyzovat Hodnotit
A. Znalost faktů B. Konceptuální znalost C. Procedurální znalost D. Metakognitivní znalosti
Původní verze
Revidovaná verze
hodnocení
tvořit
syntéza
hodnotit
analýza
analyzovat
aplikace
aplikovat
pochopení
rozumět
znalost
verbální aspekt
substantivní aspekt
zapamatovat samostatná znalostní dimenze
Obrázek 1 Porovnání původní a revidované verze Bloomovy taxonomie [15].
-6-
dimenze kognitivního procesu
6. Tvořit
MODERNÍ DIDAKTICKÉ TEORIE A AKTUALIZOVANÁ BLOOMOVA TAXONOMIE. Tabulka 3 Dimenze kognitivního procesu [15]
Kategorie a alternativní názvy definice a příklady kognitivní proces 1. Zapamatovat - uloţení a vybavení znalosti z dlouhodobé paměti identifikování poznávání faktů důleţitých událostí z dějin ČR 1.1 Poznávání a rozpoznávání znovuvybavování vybavování faktů důleţitých událostí z dějin ČR 1.2 Vybavování 2. Porozumět - konstruování významu na základě získaných sdělení včetně ústního, písemného nebo grafického vyjádření vysvětlování, změna jedné podoby vyjádření v jinou (např. číselné 2.1 Interpretace parafrázování, podoby ve jmennou); parafrázování důleţitých projevů reprezentování, a dokumentů překládání ilustrování nalézání specifických příkladů nebo ilustrací konceptů a 2.2 Doložení instalování principů (např. předkládání příkladů různých uměleckých a příkladem malířských směrů) kategorizování, určení, ţe něco patří k určité kategorii (konceptu nebo 2.3 Klasifikování podřazování principu), označení pozorovaného nebo popsaného jevu 2.4 Sumarizování 2.5 Usuzování
2.6 Porovnávání
abstrahování, generalizování vyvozování závěrů, extrapolování, interpolování, předpovídání rozlišování, srovnávání, připojování
abstrahování tématu nebo hlavních bodů, např. napsat krátké shrnutí po předvedení události na videu odvození logického závěru z prezentované informace, např. při učení cizích jazyků vyvození gramatického pravidla z uvedených příkladů zjišťování vztahu mezi dvěma myšlenkami, které spolu souvisí, nebo předměty a jejich podobnostmi, např. porovnávání historických událostí se současnou situací
vytváření modelu příčiny a následku v systému (např. objasnění příčin důleţitých událostí ve Francii koncem 18.st.) 3. Aplikovat – uţití postupu nebo struktury v různých situacích provádění aplikování postupu na známý úkol, např. dělit celé číslo 3.1. Vykonávání jiným celým číslem na více desetinných míst aplikování postupu na neznámý úkol, např.určit, v jakých 3.2. Zavádění uţití situacích je vhodné pouţít 2. Newtonův zákon (implementace) 4. Analyzovat – rozloţení materiálu na části a určení, jaký je vzájemný vztah částí vztahují a v jakém jsou vztahu k celkové struktuře nebo účelu vydělování, rozlišení podstatných a nepodstatných částí 4.1 Rozlišování rozlišování, v prezentovaném materiálu, např. rozliš ve slovním zaměřování se, matematickém příkladu důleţitá a nedůleţitá čísla vyčleňování hledání souladu, určování, jak jednotlivé prvky zapadají do struktury nebo 4.2 Uspořádání integrování, jak v jejím rámci fungují , např. při historickém vytváření schemat, vysvětlování uspořádání různých argumentů pro a proti strukturování odhalování určit stanovisko, hodnotu nebo záměr, který se skrývá v předloţeném materiálu, např. podle názorů autora 4.3. Přisuzování obsaţených ve stati usuď, jaké je jeho polické přesvědčení 5. Hodnotit - posouzení podle daných kriterií a standardů 2.7 Vysvětlování
konstruování modelů
-7-
MODERNÍ DIDAKTICKÉ TEORIE A AKTUALIZOVANÁ BLOOMOVA TAXONOMIE. 5.1 Kontrolování
koordinování, zjišťování, monitorování, testování
Zjištění nekonzistencí nebo rozporů uvnitř procesu nebo produktu, určování, zda proces nebo produkt je vnitřně konzistentní, zjištění efektivity procesu, jak byl zaveden/implementován,např. určit, zda vědecké závěry respektují zjištěná data.
zjištění nekonzistentností mezi produktem a vnějšími kritérii, určení, zda produkt je z vnějšího hlediska konzistentní; zjištění příslušnosti procedury pro daný problém, např. posoudit, která ze dvou metod je lepší pro řešení daného problému 6. Tvořit – vytváření nových vnitřně soudrţných celků z jednotlivých prvků, reorganizace prvků do nového znaku nebo struktury 6.1 Vytváření vytváření hypotéz Vytváření hypotéz na základě daných kritérií, např. pro navrhování sledování pozorovaného jevu 6.2 Plánování Navrţení procedury pro uskutečnění určitého úkolu, např. konstruování naplánovat výzkum daného historického tématu 6.3.Tvorba Návrh produktu, např. vystavět obydlí pro konkrétní účely. 5.2 Kritizování
posuzování
Tabulka 4 Znalostní dimenze [15]
Hlavní typy a subtypy Příklady A. Znalost faktů - základní prvky, které musí studenti znát, aby byli obeznámeni s disciplinou a byli schopni řešit její problémy Aa. znalost terminologie technická slovní zásoba, hudební symboly, Ab. znalost specifických detailů a prvků hlavní přírodní zdroje, spolehlivé zdroje informací B. Znalost konceptů - vzájemné vztahy mezi základními prvky uvnitř větších struktur, které umoţňují jejich vzájemné fungování Bb. Znalost klasifikací a kategorií Období geologického času, formy obchodního vlastnictví Bb. Znalost principů a generalizací Pythagorova věta Bc. Znalost teorií, modelů a struktury evoluční teorie, struktura Kongresu C. Procedurální znalost – jak něco dělat, metody dotazování, kriteria pro pouţívání dovedností algoritmů, technik a metod Ca. Znalost specifických oborových dovedností dovednost pracovat s vodovými barvami, Cb. Znalost speciálních oborových technik a algoritmus dělení celých čísel metod technika interview, vědecká metoda Cc. Znalost kriterií pro pouţití příslušných postupů kriteria, která rozhodují o uţití 2. Newtonova zákona kriteria potřebná pro rozhodnutí o uţití příslušné metody určující obchodní náklady D. Metakognitivní znalosti – obecné znalosti o tom, jak poznáváme a uvaţování o vlastním myšlení Da. Znalost strategie chápání systému rozdělení jednotného obsahu předmětu do jednotlivých kapitol v učebnici; znalost pouţívání heuristiky Db. Znalost kognitivních úkolů včetně znalosti uvědomění si poţadavků různých úkolů kontextu a podmínek Dc. sebepoznání uvědomění si úrovně vlastních znalostí a moţností
Pro více informací a kompletním přehledu o Bloomově revidované verzi taxonomie se lze dočíst v dokumentu, který je uloţen na webové adrese : aplikace.msmt.cz/DOC/NHRevizeBloomovytaxonomieedukace.doc
-8-
CO MÁME VE ŠKOLE Z ICT NÁSTROJŮ – I. ČÁST 2 Co máme ve škole z ICT nástrojů – I. Část Zkratka ICT je převzatá z anglického sousloví ,,Information and Communication Technology [1]“. Český překlad tohoto sousloví znamená informační a komunikační technologie. Informační a komunikační technologie jsou dnes nedílnou součástí vyučování na všech úrovních vzdělání. Počínaje mateřskými školami a konče celoţivotním vzděláváním. Znalost a vyuţití všech těchto technologií je svým způsobem nutností pro pozdější uplatnění v různých sférách pracovního procesu. U dětí v útlém věku můţe být zdánlivě prospěšné opomíjení vyuţití moderních technologií, které budou zásadní pro jejich další profesní vývoj. Domnívat se, ţe děti později doţenou nastavený trend v této oblasti je mylný. Je moţné uvést příklad u dětí minulého desetiletí, které se s ICT nástroji seznamovali jiţ v pokročilém věku. Tyto děti braly ICT nástroje jako vymoţenost a moţnost pohodlného trávení volného času. Dodnes mnohdy nedokáţí vyuţívat tyto nástroje efektivně, protoţe jim chyběla průprava v oblasti ICT nástrojů jiţ v raném věku. Vyuţití ITC nástrojů je ve školách či školkách na několika úrovních.
Ţáka (dítěte) – pro výuku, pro vedení dokumentace, pro sebevzdělávání, úpravu fotografií, filmů atd. Učitele – pro výuku, pro sebevzdělávání… Ředitele – pro vedení organizace, pro sebevzdělávání, pro vedení dokumentace, výuku, kontakt s úřady i učiteli Nepedagogického pracovníka – administrativní prostředek pro tyto zaměstnance.
2.1 HW využitelný pro výuku Zkratka HW pochází z anglického slova ,,HardWare“, coţ v českém ekvivalentu znamená tvrdý předmět neboli fyzicky pevné části všech ICT technologií. HW vyuţitelný pro výuku lze zběţně rozdělit do několika částí:
HW pro snímání dat HW pro úpravu dat HW pro vizualizaci dat HW pro přenos dat HW pro uchování dat
HW pro snímání dat Patří zde prvky, které zaznamenávají data a převádí je do digitální nebo analogové podoby. Mezi nejznámější HW pro snímání dat patří: mikrofon, fotoaparát (dnes především digitální), kamera (opět převládá digitální), skener, mobilní telefon (zahrnující mnoho snímajících zařízení), stolní počítač, notebook, netbook, tablet, interaktivní tabule a další snímače. HW pro úpravu dat Pro úpravu dat slouţí v dnešní době především počítače, mezi kterými zaujímají značnou část notebooky , netbooky a tablety (notebook – přenosný počítač s úhlopříčkou obrazovky nejčastěji 15“, netbook – daleko menší neţ notebook kolem 11“, ne tak výkonný slouţící pro uţívání internetu a práce v dopravě atd., tablet je notebook s otočnou obrazovkou, která po překlopení vrchního víka vytvoří psací plochu na horní části notebooku). Velmi oceňovaným HW nástrojem pro výuku a úpravu
-9-
CO MÁME VE ŠKOLE Z ICT NÁSTROJŮ – I. ČÁST dat je interaktivní tabule, která slouţí jako snímací HW, HW pro úpravu dat a také umoţňuje tato tabule přímou vizualizaci bezprostředně upravených dat. HW pro vizualizaci dat Vizualizace dat umoţňuje podat všem v okolí náhled nebo přehled o nasnímaných a upravených datech. Data lze vizualizovat pomocí různých monitorů, projektorů, interaktivních tabulí, televizí, tiskáren, ale i frézek nebo soustruhů, které tvoří dokonce 3D modely. HW pro přenos dat Neodmyslitelnou součástí pro propojení HW pro snímání, úpravu a vizualizaci dat je HW pro přenos dat. Tímto HW jsou myšleny sběrnice, síťové kabely, rozvodné kabely. Propojením všech HW komponent získáme kompletní ICT HW. HW pro uchování dat Pro uchování dat se běţně u počítačů pouţívají pevné disky. Kapacity těchto disků jsou aţ několik TB (Terabajtů). K uchování dat slouţí rovněţ pevné disky s podobou kapacitou. Tyto disky se vyrábějí v provedeních 2,5“ nebo 3,5“. Dalšími moţnými zařízeními pro přenos dat jsou flash disky. Lze na ně ukládat aţ desítky Giga Bajtů. Moţným způsobem pro zápis dat jsou i paměťové karty různých druhů. Nejrozšířenější jsou paměťové karty SD a micro SD. Jako paměťová média existují i Blue Ray disky,. DVD disky a CD disky, které se vyrábějí jako přepisovatelné v označení RW nebo jednoúčelově uţívaná nepřepisovatelná média. Praktické cvičení - Popsat a diskutovat nad druhy HW, který máte ve škole či školce a obeznámit kolegy s pozitivními i negativními zkušenostmi spjaté s jeho uţíváním.
2.2 SW využitelný pro výuku Zkratka SW pochází z anglického sousloví SoftWare a český ekvivalent odpovídá měkkému předmětu, nebo měkké části ICT technologií, jíţ bývá program. Pro obsluhu a funkci digitálního HW je zapotřebí mít ekvivalentní SW. Ten nám umoţňuje obsluhu a správný chod HW. Více o SW vyuţitelném pro výuku v kapitole 3.
- 10 -
CO MÁME VE ŠKOLE Z ICT NÁSTROJŮ – II. ČÁST 3 Co máme ve škole z ICT nástrojů – II. část 3.1 Začlenění ICT nástrojů podle RVP (Rámcový Vzdělávací Program) Vzhledem k stále se zvyšujícímu počtu ICT nástrojů ve školách se pomalu přihlíţí k jejich začlenění do RVP. Z tohoto důvodu vznikl v roce 2008 ICT panel Výzkumného ústavu v pedagogického v Praze [18]. Tento panel má za úkol ,, připravit argumenty a podklady pro didaktickou inovaci národního ICT kurikula. [18]“ Nejdříve se ICT panel zabýval myšlenkami proč je zapotřebí současné znění RVP v oblasti ICT měnit [18]. Je zbytečné v tomto dokumentu všechny tyto myšlenky uvádět, ale je moţné se o nich dozvědět více na webové adrese: http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/2989/PROC-A-JAKINOVOVAT-POJETI-ICT-V-RAMCOVYCH-VZDELAVACICH-PROGRAMECH.html/ ICT panel rovněţ dospěl k doporučením, která by byla vhodná a zde jsou některá z nich [18]:
Inovace oblasti ICT v dokumentech RVP musí ruku v ruce probíhat s inovací jiných oborů. Učitelé ve všech oborech musí vytvářet pro ţáky podmínky pro získávání dovednosti vyhledávání, třídění, vyuţívání informací z různých zdrojů atd. Je nutné podporovat učitele ve výkonu této funkce, přispívat systémově k jejich vzdělávání, sdruţování a šíření příkladů dobré praxe. Je nutné zdůrazňovat jeho nezastupitelnou roli při tvorbě školního vzdělávacího programu. ICT panel navrhuje rozdělit tematické celky vzdělávacího oboru ICT na dva celky: digitální technologie informatika
Od počátku vzdělávání ţáka je postupně kladen největší důraz na základní dovednosti v aplikacích a jejich bezpečné a efektivní vyuţití (oblast digitální technologie), postupně se v kurikulu přidávají oblasti informatiky jako vědního oboru úměrně vzhledem k věku ţáků a hodinovým dotacím Podoba zjišťování a hodnocení ICT dovedností (testování ţáků na konci ZŠ) musí být v souladu s celkovým pojetím vzdělávací oblasti ICT. Doporučuje se vytvářet systémově a průběţně předpoklady pro prezentaci a šíření příkladů dobré praxe učitelů všech oborů, kteří efektivně vyuţívají ICT ve výuce. Je navrţeno, aby se ICT kompetence staly nedílnou a vyţadovanou součástí poţadovaných dovedností pro vykonávání učitelské profese. V současné době jiţ není bez dovedností učitele smysluplně a efektivně zařadit prostředky ICT do vzdělávacího procesu obecně moţné dosahovat poţadovaných očekávaných výstupů u ţáků. V těchto dovednostech je třeba učitele vzdělávat. Doporučuje se v maximální moţné míře podporovat semináře, konference, tematicky zaměřené weby a diskusi obecně. Doporučuje se do hodnocení zapojit odbornou veřejnost.
Co se týče vyučování s podporou ICT, rozmáhá se v mnoha zemích model 1:1, který počítá s jedním počítačem pro jednoho studenta. Rovněţ se začíná s tímto modelem ruku v ruce šířit model 1:1:1, který navíc počítá s počítačem pro kaţdého učitele. ICT panel měl proto za úkol vybrat vhodná PC (netbooky – viz 2. kapitola), k uţívání ve vyučování [19]. Výsledky jsou na této webové adrese: http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/2990/INSPIRACE-K-INOVACI-VZDELAVACI-OBLASTI-–-ICTPANEL-VUP-V-ROCE-2008.html/
- 11 -
CO MÁME VE ŠKOLE Z ICT NÁSTROJŮ – II. ČÁST Mimo jiné měl ICT panel vyhledat podobné řešení situace, a sice implementaci ICT do RVP v jiných zemích [19]. Tyto výsledky jsou rovněţ uvedeny na webu, viz odstavec pojednávající o vyučování 1:1:1.
3.2 ICT nástroje pro organizaci výuky Nástroje pro organizaci výuky – textový editor, tabulkový editor, nástroj pro tvoření prezentací jako software pro projektor nebo software pro multimediální tabuli. Je zapotřebí si uvědomit, ţe jsou vytvořeny různé druhy office programů. Některé z nich jsou volně šiřitelné např. Openoffice.org, jiné je nutné zakoupit např. Microsoft office. Rozdíl mezi nimi ve funkčnosti je nepatrný a je převáţně na zvyku kaţdého uţivatele, nakolik se s daným balíčkem editorů sţije.
3.3 Výukové programy Pedagogové mohou při své práci ve vyučovacích hodinách v hojné míře vyuţívat software na podporu výuky. Nejznámějšími dodavateli výukového softwaru jsou: TERASOFT, LANGMASTER, SILCOM a spousta dalších. Bývají dodávány také v multilicenci. Těmito programy můţe učitel zpestřit výuku a nabídnout dětem a ţákům zajímavou formu učení. Existují také výukové programy pro děti a ţáky s vývojovými poruchami učení např. DisEdice od firmy GEMIS nebo program BREPTA pro děti s vadami řeči. Děti a ţáci mohou doma k procvičení vyuţívat také četné on-line programy.
3.4 ICT nástroje pro komunikaci Nástroje pro komunikaci – e-mail klienti různých poskytovatelů či tvůrců, SMS brána, chat klienti – ICQ, JABBER, SKYPE, MESSENGER, FACEBOOK a další programy slouţící pro vzájemnou bezplatnou komunikaci přes internet. SMS brána umoţňuje odesílat z webových stránek SMS (Short message service – Systém krátkých zpráv. Jedna ze sluţeb buňkové sítě GSM [9]). Operátor Vodafone má odesílání těchto zpráv bez omezení. U operátora Eurotel lze poslat SMS zprávu, která obsahuje pouze 60 znaků. Operátor T-mobile má odesílání zpráv zdarma v rámci SMS brány pouze do sítě Tmobile. SMS bránu také nabízejí emailoví klienti na internetu.
Přímé odkazy na SMS bránu jednotlivých mobilních operátorů http://www.vodafonesms.cz/?locale=cz http://sms.t-zones.cz/open.jsp http://sms.1188.cz/?sms=gate Praktické cvičení – Vypsat, které z těchto programů pouţíváte a sdělit kolegům jaké máte s nimi zkušenosti.
3.5 Informační systém školy a školní matrika ,,Informační systém je soubor lidí, metod a technických prostředků, zajišťujících sběr, uchování, analýzu a prezentaci dat určených pro poskytování informací v oblasti vzdělávání. Umoţňují výrazně zefektivnit fungování celé vzdělávací instituce. V dnešní době jiţ můţou informační systémy zahrnovat evidenci ţáků (školní matrika), zaměstnanců, evidenci klasifikace, tisk vysvědčení a třídních výkazů, grafické zpracování prospěchu, přípravu úvazků, sestavení rozvrhu hodin, plánování akcí školy, suplování, inventarizaci majetku, rozpočet školy, evidenci knih v knihovně a jejich půjčování, tvorbu tematických plánů atd. [11]“.
- 12 -
CO MÁME VE ŠKOLE Z ICT NÁSTROJŮ – II. ČÁST Do školní matriky (evidence dětí, ţáků nebo studentů) patří podle zákona (zákon č. 561/2004 Sb.) § 28 tyto údaje [10]:
Školní matrika školy podle povahy její činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti, ţákovi nebo studentovi
a) jméno a příjmení, rodné číslo, státní občanství a místo trvalého pobytu, b) údaje o předchozím vzdělávání, včetně dosaţeného stupně vzdělání, c) obor, formu a délku vzdělávání, jde- li o střední a vyšší odbornou školu, d) datum zahájení vzdělávání ve škole, e) údaje o průběhu a výsledcích vzdělávání ve škole, vyučovací jazyk, f) údaje o tom, zda je dítě, ţák nebo student zdravotně postiţen, včetně údaje o druhu postiţení, nebo zdravotně znevýhodněn; popřípadě údaj o tom, zda je dítě, ţák nebo student sociálně znevýhodněn, pokud je škole tento údaj zákonným zástupcem dítěte nebo nezletilého ţáka nebo zletilým ţákem či studentem poskytnut, g) údaje o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a o zdravotních obtíţích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, h) datum ukončení vzdělávání ve škole; údaje o zkoušce, jíţ bylo vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole ukončeno, i) jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu a adresa pro doručování písemností, telefonické spojení.
Školní matrika školského zařízení podle povahy jeho činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti, ţákovi nebo studentovi
a) jméno a příjmení, rodné číslo, státní občanství a místo trvalého pobytu, b) datum zahájení a ukončení školské sluţby nebo vzdělávání, c) údaje o zdravotní způsobilosti, popřípadě o zdravotních obtíţích, které by mohly mít vliv na poskytování školské sluţby nebo vzdělávání, d) údaje o tom, zda je dítě, ţák nebo student zdravotně postiţen, včetně údaje o druhu postiţení, nebo zdravotně znevýhodněn; popřípadě údaj o tom, zda je dítě, ţák nebo student sociálně znevýhodněn, pokud je škole tento údaj zákonným zástupcem dítěte nebo nezletilého ţáka nebo zletilým ţákem či studentem poskytnut, e) označení školy, v níţ se dítě, ţák nebo student vzdělává, f) jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu a adresa pro doručování písemností, telefonické spojení.
- 13 -
ICT V EDUKAČNÍM PROCESU 4 ICT v edukačním procesu
Obrázek 2 Postupné začleňování ICT do edukačního procesu dle UNESCO [16].
Objevování ICT (Emerging stage) Uplatňování ICT (Apllying stage) Prolnutí s ICT (Infusing stage) Přerod s ICT (Transforming stage)
Objevování ICT – V této fázi stojí školy na počátku procesu začleňování ICT do jejich výuky. Mnohdy se jedná o podnět zřizovatele nebo jiné nadřízené instituce, která dodá potřebné technické vybavení. Toto vybavení je zejména určeno pro správu školy a management na úrovni uţívání textového editoru, tabulkového editoru, poštovních klientů či orientaci na internetu, coţ je základní počítačová gramotnost. Při školení učitelů je v této fázi převáţně kladen důraz na moţnosti ICT ne jen ve školství [16]. Uplatňování ICT – Tato fáze nastává, pokud škola a učitelé uplatňují kladný přístup k ICT. Nezastupitelnou úlohu ve vzdělávacím procesu má stále učitel. Je uţ, ale schopen vyuţívat PC jako pomocníka. Učitelé vyhledávají především takové nástroje, které mohou vnést do vyučování vizualizaci a objasnění dané problematiky pomocí softwaru pro navrhování, kreslení a konstruování [16]. V této fázi si jiţ budují učitelé důvěru k počítačům ve výuce a mění metodiku výuky. Avšak mnohdy bývá pravdivou příčinou, ţe učitelé nejsou schopni implementovat počítače do všech částí výuky, jak by se jim zdálo vhodné z důvodu nedostatku těchto ICT technologií ve školách [16]. Prolnutí ICT – Hlavním znakem prolnutí ICT ve školách je všeobecná integrace do ŠVP. Učitelé jiţ jsou schopni vyuţívat plně při vyučování ICT technologie, vyuţívají je pro plnění školní agendy a dalších povinností. ŠVP se mění a blíţí se dnešnímu trendu implementace ICT do škol [16]. Tento přístup umoţňuje aktivním a tvořivým učitelům se seberealizovat v podobě vytvořených prezentací, a dalších výukových materiálů. Také je zde potřeba učitelů shromaţďovat se a sdělovat si
- 14 -
ICT V EDUKAČNÍM PROCESU poznatky z různých oborů, kombinace různých vyučovacích metod, coţ se nazývá projektové vyučování. Moţným typickým příkladem je další vzdělávání učitelů pomocí ICT [16]. Přerod s ICT – Školy, které vyuţívají ICT k přeměně, se nacházejí ve stádiu přerodu s ICT. Školy jiţ berou ICT jako samozřejmost a ve ŠVP se úplně soustředí na ţáka. Umoţňují mu podle různých metod učit se novým věcem a dovednostem. ICT je vyučováno jako samostatný předmět a je propojováno ve všech dalších předmětech. Pomocí ICT jsou na škole propojeni učitelé i ţáci a je zde prostor pro nové metody, které lze vyuţívat kreativním způsobem pro řešení individuálních potřeb ţáka [16]. Praktické cvičení - Popsat školiteli, ve kterém stupni ICT ve vzdělávání se Vaše ZŠ či MŠ nachází. Rovněţ sdělit, které kroky je potřeba učinit aby se mohla ZŠ či MŠ posunout dále v edukačním procesu s ICT.
- 15 -
VÝUKOVÉ OBJEKTY NA INTERNETU A JEJICH TVORBA – I. ČÁST 5 Výukové objekty na internetu a jejich tvorba – I. část Slovní spojení výukový objekt lze nejlépe popsat oficiální definicí dle Institute of Electrical and Electronics Engineers – IEEE: Výukový objekt je jakákoli digitální nebo nedigitální entita1, která můţe být pouţita v učení, vzdělávání a výuce [2]. Tvoření výukových objektů a jejich ukládání na veřejně dostupných serverech je z důvodu efektivního vyuţití jiţ vytvořeného prvku, který lze bez problémů integrovat do výuky jako názornou ukázku. Proto, aby si byl učitel před hodinou schopen výukové objekty vyhledat, musí být tyto objekty vhodně popsány daty o datech čili metadaty, pro které existují standarty a specifikace [2]. Úloţiště výukových objektů lze rozdělit na:
Úloţiště – zde jsou uloţeny všechny soubory, ze kterých se metadatový objekt skládá [2]. Metadatový vyhledávač objektů – zde jsou pouze odkazy pomocí metadat na objekty uloţené na jiných serverech, ne však na těch s metadatovými vyhledávači [2].
Zde je několik webových serverů kde je moţné výukové objekty nalézt a stáhnout: http://dilleo.osu.cz/dilleo2/ http://www.edubrana.cz/ http://www.veskole.cz/ http://www.zkola.cz/zkedu/ http://www.merlingo.cz/ http://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavní_strana http://www.edu.cz/ http://www.vuppraha.cz/ http://rvp.cz/ Na tomto portále lze nahlédnout, jak by mohla vypadat vaše webová stránka třídy, popřípadě oddělení ve školce. http://www.pripravy.estranky.cz/
Praktické cvičení - Připravte si prezentaci ve Vámi oblíbeném prezentačním programu do Vámi vyučovaného předmětu, pro práci se třídou v MŠ, kterou poté umístíte na jeden z webů. Vaši kolegové po uvedení místa úloţiště si jej budou moci stáhnout a otevřít na svém PC. Pro oznámení, kde je daný objekt umístěn, se doporučuje rozeslat emaily kolegům.
1
Entita je to co je, nebo-li něco co existuje i kdyţ jen jako abstrakce [12].
- 16 -
VÝUKOVÉ OBJEKTY NA INTERNETU A JEJICH TVORBA – II. ČÁST 6 Výukové objekty na internetu a jejich tvorba – II. část Příběhy – světový trend metodické pomoci učitelů Výukové metody se s postupem času mění, utvářejí se nové, avšak někteří k nim nemají důvěru. Pokud se nové metody zavádí a nejsou k nim adekvátní výsledky, lze tento pesimismus pochopit. Pokud se ovšem jedná jiţ o výukovou metodu, která má pozitivní výsledky v mnoha zemích, lze s jistotou říci, ţe přístup některých vyučujících je nevhodný. Z tohoto důvodu je zapojena do toho kurzu i moderní výuková metoda, lépe řečeno celý balík, který lze přesně pojmenovat jako narativní metody. Pokud pouţijeme český ekvivalent, hovoříme o vyprávěcích metodách[7]. Tyto metody vyuţívají jako prostředek pro sdělení informací příběhy z různých literatur, obrázků, fotek, ba dokonce i dětských kníţek. Např. v severských zemích pouţívají tyto narativní metody a v testech obstály děti vyuţívající narativních metod výborných výsledků. Tyto metody vyuţívají oněch příběhů, které si děti vzkazují navzájem, pomocí řeči, písma nebo malůvky. Ţáci jsou nenásilně nuceni umět někomu vzkázat příběh a vysvětlit posluchači oč v příběhu jde, ať uţ se jedná o verbální či neverbální podání celého příběhu. V severských státech je s oblibou, kdyţ ţáci vyloţí svůj příběh učiteli, ten jej zapíše a poté jej starší ţák přeloţí do angličtiny nebo do jiného jazyka. Původní autor myšlenky tohoto příběhu poté doplní svůj příběh grafickými úpravami (malbami, barvami) a tím se dotváří celá smyčka, která můţe několikrát proběhnout a ţáci si onu informaci ukládají více krát na různá místa v mozku, čímţ jej rozvíjí a rozšiřují [8]. Praktické cvičení - Vyzkoušejte ve trojicích realizovat nějaký příběh, který bude jeden vyprávět, druhý jej zapíše do grafického editoru (asi 10 řádků), i s úpravami podle norem psaní, třetí přeloţí text do cizího jazyka, který všichni ovládají a ten první, přeloţený text graficky doladí opět v PC, posléze texty vytisknete a odevzdáte školiteli, v záhlaví obou dokumentů budou jména všech tří zúčastněných. Praktické cvičení pro MŠ – zjednodušte úkol tak aby byl vyuţitelný i pro MŠ, např. nechejte dětem vytvořit obrázek podle příběhu.
- 17 -
LEGISLATIVA SPOJENÁ S ICT VE ŠKOLNÍM PROSTŘEDÍ 7 Legislativa spojená s ICT ve školním prostředí ITC nástroje nejsou spjaty pouze se samotnou informačně technologickou podstatou, ale také s legislativou, která se k nim váţe. Jedním z nejdůleţitějších a mnohdy opomíjených faktorů je ochrana jiţ vytvořeného díla podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. (http://business.center.cz/business/pravo/zakony/autorsky/). Mnozí lidé kopírují rozsáhlé dokumenty se slovy: ,,však je to jen pro mě a pro ţáky“, ale tím se mýlí. Z textů, animací, tabulek lez čerpat zásadní informace a myšlenky, které lez poté pouţít pro svou vlastní práci, ale je zapotřebí uvést uţité zdroje a tímto se jiţ nikdo nestaví mimo zákon. Dále jsou opomíjeny licence programů. Pro vyuţití ve školství existuje mnoho tzv. Open-Source programů, kterými jsou např. elearningový systém moodle, balík kancelářských aplikací OpenOffice.Org, různé internetové prohlíţeče ( Firefox, Opera, Safari…), či poštovní klient např. Thunderbird. O výukových objektech jiţ byla řeč, jen je nutné si uvědomit, ţe také podléhají autorskému zákonu jako všechny aplikace či texty. V roce 2009 byla zveřejněna česká verze Crative Commons (v překladu něco jako tvůrčí společenství). Toto společenství ,,si zaklade za cíl rozšířit mnoţství autorských děl dostupných veřejnosti k legálnímu vyuţívání a sdílení. Creative Commons nabízí škálu různých licenčních schémat, která drţitelům autorských práv umoţňují nabídnout některá práva na uţívání díla veřejnosti, zatímco jiná práva jim stále zůstávají. Cílem je omezit potíţe, které platné autorské zákony kladou sdílení informací [17] “. ,,Licence Creative Commons vznikají kombinací několika základních vlastností, které popisují, jaká práva si chce drţitel autorských práv podrţet a jakých si přeje se vzdát. Existují čtyři základní vlastnosti [17] “: Attribution (zkratka by): Umoţňuje ostatním rozmnoţovat, rozšiřovat, vystavovat a sdělovat dílo a z něj odvozená díla pouze při uvedení autora. Noncommercial (nc): Umoţňuje ostatním rozmnoţovat, rozšiřovat, vystavovat a sdělovat dílo a z něj odvozená díla pouze pro nevýdělečné účely. No Derivative Works (nd): Umoţňuje ostatním rozmnoţovat, rozšiřovat, vystavovat a sdělovat pouze dílo v původní podobě, nikoli díla z něj odvozená. Share Alike (sa): Umoţňuje ostatním rozšiřovat odvozená díla pouze za podmínek identické licence.
Pro větší přehlednost a zájem http://www.creativecommons.cz/
jsou
v dostupnosti
i
oficiální
české
webové
Obrázek 3 Příklad užití licence Creative Commons na webu.
- 18 -
stránky:
LEGISLATIVA SPOJENÁ S ICT VE ŠKOLNÍM PROSTŘEDÍ 7.1 Slovníček základních pojmů pro legislativu Zákon - ,,obecně závazný právní předpis přijatý zákonodárným sborem (parlamentem) [3]“. Vyhláška - ,, Vyhláška je druh podzákonného právního předpisu. Vyhlášku ve smyslu právní terminologie smí vydat jako prováděcí předpis k zákonu ústřední orgán státní správy (například ministerstvo) nebo i jiný úřad, který k tomu zákon zmocní). Prováděcím předpisem můţe kromě vyhlášky být téţ nařízení vlády – k nim bývá dáváno zmocnění v záleţitostech týkajících se více resortů [4]“. Prováděcí předpis - ,, Prováděcí předpis je právní předpis vydaný na základě konkrétního zákonného zmocnění a určený k upřesnění obsahu právní normy obsaţené v zákoně. Prováděcím předpisem je zejména vyhláška ústředního správního orgánu (například ministerstva) nebo nařízení vlády. Charakter prováděcího předpisu mají také nařízení kraje nebo obce, jeţ jsou vydávány radami těchto samosprávných jednotek v přenesené působnosti státní správy [5].“ Metodický pokyn – Metodickým pokynem je myšleno doporučení ČSN - ,, je chráněné označení českých technických norem. ČSN bylo rovněţ oficiální označení československých státních norem (od roku 1964), od roku 1991 československých norem (československých technických norem). Tvorbu a vydávání ČSN v současné době zajišťuje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví [6]“.
7.2 Zdroje platných zákonů na internetu zdarma V dnešní době jiţ není zapotřebí kupovat nákladné a rozsáhlé sbírky zákonů. Je moţné si najít nejnovější vydání zákonů přímo na internetu, avšak za potřebí, rozlišovat pravdivé a nepravdivé internetové zdroje. http://www.zakonycr.cz/?akce=software&tree=1&akcekrok=sw_zakony http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/registry-databaze-legislativa-pravo/zdroje-pravnich-predpisu-nainternetu/1001856/2150/ http://zakonyzdarma.blogspot.com/ http://www.esipa.cz/sbirka/?utm_source=topkontakt-partner&utm_medium=topkontakt http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/699/place
Praktické cvičení - Nalezněte další webové servery, na kterých lze bezplatně stahovat, nebo číst nové zákony. Uloţte si je do textového editoru a celý dokument vloţte na svůj flash disk.
- 19 -
VOLNÝ ČAS DĚTÍ, MLÁDEŢE S ICT 8 Volný čas dětí, mládeže s ICT Vyuţití ICT nástrojů ve volném čase dětí je naprosto běţnou záleţitostí. Nesetkávají se s ICT nástroji pouze ve svém volném čase, ale jedná se o pokračování vyuţívání ICT technologií ze škol, školek, v pozdějším věku brigád. Podstatným faktorem ale zůstává, aby děti zacházely s těmito nástroji ke svému rozvoji, nikoli k zastavení svého vývoje. Neţ dítě nabude zodpovědnosti zacházet vhodně s ICT nástroji, je nutné ho k tomu vést. Ve všem tom informačně komunikačním haraburdí se skrývá mnoho nástrah, kterým děti musí čelit. Zmíním asi modelovou situaci ne jedné rodiny. Dítě přijde domů, zapne počítač, televizi, brouzdá po internetu, hraje nereálné hry, a při tom rodiče mají klid, dítě nezlobí, a tak nějak je neruší od jejich vlastní pohody. Je toto v pořádku? Ne není. ICT nástroje by měly být především účelné. Ano, pokud se děti naučí rozeznávat účelovost od běţného mrhání času u PC a vyvíjí tvůrčí činnost k jejich rozvoji, poté je vyuţití ICT technologií ve volném čase opravdu na místě. Specifikovat lze několik nebezpečí:
Nerozeznání skutečnosti Vyuţívání pouze klávesnice ke komunikaci a neschopnost přímé komunikace z očí do očí Nástrahy spojené s různými falešnými nabídkami na internetu od neznámých osob
Právě u rodičů bývá mnohdy zakopaný pes. Svou nedůsledností a nevěnováním pozornosti dítěti, vytváří někdy aţ závislý vztah dětí s počítačem. Rodič by měl dítěti ukázat, jak a k čemu se nástroje ICT vyuţívají, kdy je jejich vyuţití nutné, kdy se jedná o maření času a kdy o zábavu. Je zřejmé, ţe informačně komunikační technologie se rozvíjí pouze ,,několik let“. Ovšem je spodivem, ţe právě tato nedůslednost se děje i u mladých rodin, které by uţ těmto nástrahám měly umět čelit, a vysvětlit dítěti nebo jej donutit, ţe virtuální svět není skutečný. Dnešní děti by měly mít moţnost, pokud to není reálné v rodině, především ve školách či školkách se s těmito ICT nástroji setkávat. Učitelé by se měli vcítit do role správných rodičů a zkoušet jim vysvětlit všechny tyto nástrahy virtuálního světa. Rovněţ by se měla v hodinách informatiky omílat neustále dokola problematika a nástrahy virtuálního světa, dokud je děti nebudou mít zaryty hluboko v paměti. Zejména u malých dětí je důleţité vybudovat jakýsi zdravý respekt, nikoliv však obavu z vyuţívání ICT nástrojů. Moţným způsobem jak upoutat děti je vyprávění pravdivých případů a příběhů, kdy děti uvěřili a nerozeznali virtuální realitu od reality skutečné. Praktické cvičení - Nalezněte 10 případů, které pouţijete jako příklady, kdy děti nerozeznaly virtuální realitu od reality skutečné, nebo uvěřili podvodníkům, seznámily se s nesprávnými lidmi, apod. Praktické cvičení – Vytvořte dotazník pro děti cca. 10 otázek a pro rodiče cca. 10 otázek o tom kolik děti vyuţívají ICT ve volném čase. Odpovědi vyhodnoťte v tabulkovém editoru a graficky znázorněte v grafech.
- 20 -
PROJEKTOVÉ VYUČOVÁNÍ S ICT NÁSTROJI 9 Nástroje ICT využívané při projektovém vyučování Nástroje ICT vyuţívané v projektech jsou svou škálou téměř nevyčerpatelné. Záleţí především, jaké moţnosti se objevují ve školách či školkách. Nakolik je to či ono zařízení schopné modernizovat ICT nástroje k výuce nejrůznějších předmětů. Při přípravě projektů lze vyuţít HW pro snímání informací, pro úpravu informací a pro vizualizace informací ve formě monitoru, plátna či interaktivní tabule a dalších moţných výstupních zařízení. Není ovšem nutností vţdy zpracovávat celé projekty zcela od píky, ale lze vyuţít moţných a veřejně přístupných výukových objektů na internetu nebo od kolegů ve škole či školce. Rozdělení HW i SW ICT nástrojů jiţ bylo zmíněno ve druhé kapitole. Doporučením snad zůstává pouţívat ICT nástroje, pokud je to moţné. Také je důleţité brát zřetel na to, aby ţáci vnímali, co jim hodlá vyučující sdělit a jakým způsobem. Někteří vyučující se domnívají, ţe pokud vše napíší do prezentace, a jejich výkladem bude pouze odklikání jednotlivých slidů. Tento systém výuky je rovněţ nevhodný! Ţák ztratí zpětnou vazbu, dívá se na plátno, ale po pár minutách jiţ nevnímá co na něm je, a jen se těší na konec nudné hodiny. Není zapotřebí se obávat pouţít digitální fotoaparát, vyfotit několik fotografií pro děti ve škole či školce a poté diskutovat ne jen v prezentaci jak se kdo tváří a podobně, případně na interaktivní tabuli dětem umoţnit upravit vlasy, dokreslit vousy a další prvky. Také lze pouţít mikrofon pro zaznamenání zvuků a dětem tyto zvuky přehrávat aby zjistily, co nebo kdo tyto zvuky vydává. Pouţít digitální kameru a vytvořit krátký film o průběhu dne ve škole či školce. Pouţívat scanner a dodat dětským malůvkám digitální podobu. A další a další vstupní či výstupní zařízení lze aplikovat do výuky. Výhody a nevýhody projektového vyučování s vyuţitím ICT: Výhodou je pomoc při přípravě (vyhledávání informací), dokumentaci a zapracování a archivaci projektu. Moţnost sdílení pro ostatní pedagogy školy (případně jiných škol). Nevýhodou je potom udrţení pozornosti ţáků při vyhledávání informací (jsou li na internetu, často inklinují k odklonu od tématu, nebo pouze kopírují nebo memorují obsah), zneuţití autorských práv. Zde můţete naleznout několik odkazů na projekty ve výuce pro ZŠ i pro MŠ: http://www.otevrene-vyucovani.cz/ov/projekty/projekty.htm http://www.msbrumov.estranky.cz/clanky/nase-projekty.html
Praktické cvičení - Jaké nástroje ICT pouţíváte pro své projekty, ukázky Vašich prací. Praktické cvičení - Vytvořte projekt pro Váš vyučovaný předmět, kterým bude základem co nejvíce snímacích zařízení (dig. fotoaparát, dig. kamera, scanner, mikrofon a další moţnosti jako je klávesnice, interaktivní tabule) a pamatujte, ţe fantazii se meze nekladou.
- 21 -
ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ 10 Závěrečné vyhodnocení Tento výukový materiál slouţí pedagogům jako přehled a příklad toho, jak lze ve své praxi co nejvíce vyuţívat ICT. Navazuje také na moderní didaktické teorie a propojenost s nimi. Dotýká se také současného obsahu v rámci RVP. Materiál dává pedagogům příklady, kde najít potřebné informace, nabádá je k zamyšlení nad vyuţitím ve své práci, zadává jim úkoly tak, aby jejich splněním docházelo k naplňování stanovených cílů. Pokud učitel prostuduje celý materiál a splní všechny poţadované úkoly, splní vzdělávací cíle, stanovené v úvodu. Je jen na něm, jak potom nabyté informace vyuţije v praxi.
- 22 -
SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ 11 Seznam použitých zdrojů [1] ICT - význam zkratky, obor Počítače a informační technologie | ZKRATKY.cz [online]. 2008-1128 [cit. 2010-08-20]. ICT. Dostupné z WWW:
. [2] NEUMAJER, Ondřej. Elektronické výukové objekty a jejich úloţiště v ČR - Ondřej Neumajer domovská stránka [online]. listopad 2007 [cit. 2010-08-26]. Ondrej.neumajer.cz. Dostupné z WWW: . [3] KUČERA, Radek & daughter. Zákon - ABZ.cz: slovník cizích slov [online]. 2005-2006 [cit. 2010-08-25]. Pojem zákon . Dostupné z WWW: . [4] Vyhláška. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 2009-11-07 [cit. 2010-08-25]. Dostupné z WWW: . [5] Prováděcí předpis. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 2008-12-07 [cit. 2010-09-04]. Dostupné z WWW: . [6] ČSN. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 2010-08-22 [cit. 2010-09-04]. Dostupné z WWW: . [7] KUČERA, Radek & daughter. Zákon - ABZ.cz: slovník cizích slov [online]. 2005-2006 [cit. 2010-08-25]. Pojem narativní. Dostupné z WWW: http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/slovo/narativni-naratyvni [8] PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Metodický portál RVP - články [online]. 2006-01-18 [cit. 2010-09-04]. Čtenářská gramotnost a výukové aktivity v českých školách. Dostupné z WWW: . [9] SMS - význam zkratky, obor Počítače a informační technologie | ZKRATKY.cz [online]. 2009-0724 [cit. 2010-09-04]. SMS. Dostupné z WWW: . [10] Z á k o n [online]. 2004-09-24 [cit. 2010-09-04]. O předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Dostupné z WWW: . [11] Školní informační systém. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 2010-02-17 [cit. 2010-09-04]. Dostupné z WWW: . [12] Entita - slovník cizích slov online [online]. 2005-2010 [cit. 2010-09-04]. Entita. Dostupné z WWW: . [13] Konektivismus a příklady propojování znalostí z různých zdrojů | Nové metody vzdělávání [online]. 2008-11-17 [cit. 2010-09-04]. Nové metody vzdělávání. Dostupné z WWW:
- 23 -
SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ . [14] Bloomova taxonomie. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 2009-12-24 [cit. 2010-09-04]. Dostupné z WWW: . [15] HUDECOVÁ, Dagmar. Revize Bloomovy taxonomie edukačních cílů [online]. Publ. 2003-10-3 [cit. 2010-09-03]. Dokument MS Word. Dostupný z WWW: . [16] NEUMAJER, Ondřej . Jak integrovat ICT do vzdělávání – model UNESCO (4) - Ondřej Neumajer - domovská stránka [online]. 2010-05-01 [cit. 2010-09-04]. Ondrej.Neumajer.cz. Dostupné z WWW: . [17] Creative Commons. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 2005-02-19, last modified on 2010-08-01 [cit. 2010-09-04]. Dostupné z WWW: . [18] NEUMAJER, Ondřej. Metodický portál RVP - články [online]. 2009-02-14 [cit. 2010-09-05]. ISSN 1802-4785. Proč a jak inovovat pojetí ICT v rámcových vzdělávacích programech. Dostupné z WWW: . [19] NEUMAJER, Ondřej. Metodický portál, Články: „Inspirace k inovaci vzdělávací oblasti – ICT panel VÚP v roce 2008“ [online]. 14. 02. 2009.[cit.05. 09. 2010.]. ISSN 1802-4785. Dostupný z WWW: .
- 24 -
SEZNAM OBRÁZKŮ 12 Seznam obrázků Obrázek 1 Porovnání původní a revidované verze Bloomovy taxonomie [15]................................... - 6 Obrázek 2 Postupné začleňování ICT do edukačního procesu dle UNESCO [16]. .......................... - 14 Obrázek 3 Příklad uţití licence Creative Commons na webu. .......................................................... - 18 -
- 25 -
SEZNAM TABULEK 13 Seznam tabulek Tabulka 1 Původní Bloomova taxonomie [15] ................................................................................... - 5 Tabulka 2 Taxonomická tabulka (revize Bloomovy taxonomie) [15]................................................. - 6 Tabulka 3 Dimenze kognitivního procesu [15] ................................................................................... - 7 Tabulka 4 Znalostní dimenze [15] ....................................................................................................... - 8 -
- 26 -