OBSAH: * schůzka ODV s biblickou úvahou * Stezka písmáků * MOST * Betlémské světlo * příběhy a poezie * názory a rozhovory * čtení na pokračování * informace a zprávy ____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Hle, posílám svého posla, aby připravil přede mnou cestu. vstoupí nenadále do svého chrámu Pán, kterého hledáte, posel smlouvy, po němž toužíte. Mal 2,17-3,1
Hrdina knihy “Rabín v neděli zaspal” (nevím ten název zcela přesně) říká jednu velice moudrou věc: to, co je pro náš vztah k Bohu velice důležité, tak důležité, že je třeba si to pravidelně připomínat, je skryto v náboženských svátcích. A tak vás zvu k zamyšlení nad tím, čím jsou pro nás důležité Vánoce. Ten příběh známe všichni, připomínáme si jej každý rok. S trochou nadsázky můžeme říci, že je to pro nás velice ohraná písnička. Zkusme se ale na něj podívat nově: co mi dnes tento příběh říká, čím je mi blízký... Izraelský národ byl pod nadvládou Římanů, někteří Izraelité s nimi kolaborovali, ale většina si přála se té poroby zbavit – osvobodit se od okupantů. I z tohoto důvodu očekávali příchod mesiáše, Syna Davidova. Představovali si ho především jako mocného vládce (viz například Micheáš 5,1), který sjednotí Boží lid a vyžene cizáky ze zaslíbené země. Hospodin jejich volání vyslyšel a poslal jim svého Syna. O vánocích si připomínáme už po staletí, že lidu toužícímu po mocném vládci bylo dáno bezbranné nemluvně, které se narodilo jako bezdomovec ve chlévě. Jak na ně tato skutečnost působila? Můžeme se ale dnes vžít do kůže tehdejších Izraelitů? Vždyť doba je jiná. Naši zemi už deset let nikdo neokupuje, užíváme svobody plnými doušky... Opravdu, je tomu tak? Nahlédněme do svého srdce. Neskrývá se tam někde touha po někom, kdo by konečně zajistil, aby se v této zemi dodržovaly zákony? Po nějakém politikovi, který by ono heslo, že pravda a láska zvítězí na lží a nenávistí dotáhl do konce? Po tom, který by rázně zametl s tuneláři a jehož strana by měla v programu odvracet lidi od bezduchého konzumu a přivádět je ke skutečným a nepomíjejícím hodnotám? A nebo v církvi – netoužíme potají po příchodu skvělého biskupa či kazatele, který bude dobrým pastýřem, nebude toužit po moci a bude naším milovaným služebníkem? Neočekáváme potají příchod nějaké skautské osobnosti, která by se vyrovnala A.B. Svojsíkovi či Tátovi Plajnerovi? Opravdu, netoužíme ve skrytu své duše po příchodu někoho takového? A neočekáváme ho někdy více, než příchod našeho bratra, mistra a Pána Ježíše? Ta naše situace se od té, ve které se tehdy nacházeli Izraelité, tak mnoho neliší. Tenkrát jim Hospodin poslal Mesiáše v podobě bezbranného nemluvněte. Posílá ho i nám. Proč Hospodin neposlal mocného bojovníka, ale mimino? Má to být nějaký “podařený” kanadský žertík? Má to snad znamenat, že náš nebeský Otec nebere naše problémy vážně? Že se nás snaží zesměšnit? Ne, to asi ne. Tak jaký je tedy význam toho, že nám Bůh neposílá někoho, kdo za nás vyřeší naše problémy, ale nemluvně? Co to znamená pro můj život? Co to znamená pro skauty? 1
Na ty poslední otázky vám nedám odpověď. Bude lépe, když ji budete sami hledat ve svém srdci. Pokuste se tyto otázky zahrnout do svých adventních rozprav s Hospodinem. Nevím, jaký bude výsledek, ale pokud se k nějaké odpovědi dopracujete, poodhalíte roušku tajemství onoho láskyplného a někdy stěží pochopitelného vztahu, který k nám má náš nebeský Otec, Syn i Duch svatý. Marek Bárta Prosincové setkání odboru duchovní výchovy se mimo jiné zabývalo: - zhodnocením republikového kola Stezky písmáků – velmi povzbudivé bylo vystupování i vědomosti dětských účastníků, avšak velký počet těch, kteří se bez omluvy nedostavili na závěrečné kolo, si pro příští rok vyžádá určitá organizační opatření; záměr pro příští ročník je uspořádat celorepublikové kolo v římskokatolickém prostředí (nejlépe chrám Nejsvětějšího srdce Páně na nám. Jiřího z Poděbrad); Edy poděkuje písemně sestře farářce Ireně Škeříkové; na lednovém jednání bude stanoven výběr biblických knih pro příští ročník; další podrobné informace začínají na této straně….. - internetové stránky ODV – v rámci celkové rekonstrukce www stránek Junáka předělává Karbous i stránky Odboru; předpokládá se, že plně funkční budou od začátku roku 2002 - Liliový kříž - br. místonáčelník Balů upozornil na potřebu znovu zveřejnit metodiku a způsob udělování; ODV pokládá za velmi důležité, aby nošení odznaku Liliového kříže dospělých (s bílým a černým podkladem) bylo skutečně vyjádřením postoje a schopnosti podporovat u mladších skautů naplňování podmínek této skautské křesťanské cesty; k tomuto problému se ještě podrobněji vrátíme v některém z dalších čísel - nové posily a směřování ODV – konečně jsme mezi sebou osobně uvítali místonáčelníka Balůa, kterého odbor požádal, aby pro příští období byl jeho předsedou; je rovněž shoda v tom, že odbor by měl být k dispozici Náčelnictvu a jemu v řídící linii podléhat; dále byl přítomen br. Vladislav Cialgo, duchovní správce poutního místa Hrádek u Vlašimi (velmi blízko Měsíčního údolí), absolvent ekumenické lesní školy s bohatými zkušenostmi v práci s dětmi a mladými lidmi; na základě doporučení Jožky Kopeckého a Edyho by měl v následujícím období být zástupcem ústředního diecézního rádce za Římskokatolickou církev br. biskupa Františka V. Lobkowicze. - zkoušky v odborné činovnické kvalifikaci „Myšlenkové základy skautingu a historie“ – komise vedená br. Merkurem udělila v prvním vyhlášeném termínu 30.11. toto oprávnění sedmi uchazečům; informativní instruktáž pro další účastníky bude koncem února, další zkušební termín komise hodlá vyhlásit na začátek dubna; koncem ledna začne pracovat druhá zkušební komise pro tuto OČK vedená Edym; zájemci se mu mohou hlásit písemně či e-mailem (
[email protected]) - z Kanady všechny zdraví a činnost ODV sleduje bratr Jaroslav Šlosárek – Jerry _____________________________________________________________________________________
STEZKA PÍSMÁKŮ Tato celostátní soutěž ve znalosti Bible
se konala ve dvou kolech jako vloni a skončila 17. listopadu 2001 v Praze s následujícími výsledky: A) Soutěž v 1. kole a postup do 2. kola První kolo tohoto již 2. ročníku soutěže proběhlo v měsících září - říjen 2001 korespondenčně, celkem v něm bylo přihlášeno 399 dětí a 3 soutěžící nad věkovým limitem 16 let včetně (tzv. „mimo soutěž“). Z toho bylo v kategorii mladších ve věku do 12 let včetně 262 soutěžících (v r. 2000 jich bylo 89) a v kategorii starších od 13 do 16 let včetně bylo přihlášeno 137 dětí (vloni to bylo 62 soutěžících). Obdobně jako v roce 2000 soutěž probíhala v týmech (pro mladší v počtu od 2 do 4
členů a pro starší v týmech po 2 členech) a soutěžili rovněž jednotlivci. Stejný zůstal také počet otázek s možností vybrat vždy ze tří odpovědí. Mladší kategorie měla 30 otázek a limit pro postup do 2. kola při 24 správných odpovědích, starší měli 50 otázek a postupovali při zisku nejméně 40 správných odpovědí. Otázky byly vybrány z biblických knih: Genesis, Exodus, 4 evangelia a 3 epištoly Janovy. Svá řešení soutěžních archů neodeslalo zpět celkem 92 dětí – ti si jen soutěž „vyzkoušeli 2
nanečisto“. Z několika míst však ohlásili místní dospělí pořadatelům, že si po odeslání soutěž ních archů sami nebo s přáteli soutěž v 1. kole rovněž vyzkoušeli (aniž by odesílali archy k opravě redakci měsíčníku Junáka „Na dobré stopě“). Celkem v roce 2000 organizovalo soutěž
v Praze 9 osob a místně (ve 20 menších i větších obcích a městech) 22 vedoucích a rodičů. V roce 2001 bylo v Praze opět 9 organizátorů, avšak v místech průběhu 1. kola to bylo (již ve 40 ob cích a městech) 58 dospělých spoluorganizátorů.
V prvním kole tedy řádně soutěžilo 307 dětí (v loňském 1. ročníku to bylo 151 dětí). Do 2. kola se kvalifikovalo celkem 134 soutěžících, a to: v mladší kategorii 84, ve starší 48 a „mimo pořadí“ 2 účastníci (vloni se kvalifikovalo 58 dětí a 2 „mimo pořadí“). B) 2. kolo soutěže, konané dne 17.11.2001 v Praze – Nuslích ve sboru ČCE K soutěži se dostavilo celkem 47 dětí (vloni ve sboru CASD v Praze – Vinohradech to bylo 43 dětí), z nichž v kategorii mladších účastníků jich soutěžilo 25 (vloni 26) a v kategorii starších 22 (vloni 17). Děti doprovodilo 20 vedoucích a rodičů (vloni to bylo 18 vedoucích a rodičů). Soutěž celkem organizovalo 14 vedoucích z Junáka a klubu Pathfinder s pomocníky z místního sboru ČCE (vloni to bylo 8 osob). Soutěže se stejně jako v r. 2000 zúčastnili 3 vedoucí biblické soutěže pro věk 16 a výše (stejně jako vloni). Reportáž pro Rádio Proglas opět zajistila redaktorka J. a) b)
Strejčková, redakce Advent Orion vyslala tentokrát dvě studentky žurnalistiky. Soutěž byla zahájena pobožností místní farářky ČCE Ireny Škeříkové, která pronesla také krátké kázání. V průběhu soutěže přítomní zpívali křesťanské písně za doprovodu tří kytar (hrál J. Janovčík - v Praze studující člen Slovenské reformované církve a dále doprovázeli I. Škeříková a Petr Adame, předseda klubu Pathfinder/CASD). Výsledky 2. kola soutěže byly v souladu s pravidly rozděleny do dvou kroků:
vyhodnocení absolventů 2. kola se ziskem pod limitem – v kategorii mladších měli tito soutěžící zisk mezi 10 až 12 body, starší docílili zisk mezi 13 – 16 body. vyhodnocení vítězů: První místo v kategorii mladších soutěžících získalo družstvo Sobotní školky CASD z Hodonína se ziskem 26 bodů ve složení Alexandr Ševčík, Martin Kapec a Michal Kapec. Druhé místo v kategorii mladších soutěžících získalo družstvo Junáka z Jihlavy, se ziskem 25 bodů, ve složení Hana Vystrčilová, Daniela Dokulilová a Alžběta Kvasničková. Třetí místo v kategorii mladších soutěžících získala družstva: a) klubu Pathfinder z Jihlavy, se ziskem 24 bodů, ve složení Jiří Szkuta, Luboš Hořínek a Ondřej Mikulka; b) náboženské obce ČSCH Kladno, se ziskem 24 bodů, ve složení Inka Jurková a Markéta Vlková; c) jednotlivá soutěžící z klubu Pathfinder v Liberci, se ziskem 24 bodů Petra Stehlíková. 3
První místo v kategorii starších soutěžících získal tým z klubu Pathfinder v Liberci se ziskem 49 bodů ve složení Michaela Stehlíková a Jana Stehlíková. Druhé místo v kategorii starších soutěžících získala jednotlivá soutěžící z klubu Pathfinder v Napajedlích, se ziskem 43 bodů Simona Wagnerová. Třetí místo v kategorii starších soutěžících nikdo nezískal. V průběhu soutěže dětí proběhla beseda přítomných vedoucích a rodičů se zástupci organizátorů, která nejen zhodnotila průběh 1. kola, ale také s ohledem na porovnání zkušeností z roků 2000 a 2001 doporučila: napříště organizovat místo dvou kategorií tři, a to pro věk do 9 let včetně, od 10 do 12 let včetně a od 13 do 16 let včetně; pro nejmladší kategorii zařadit většinu otázek spíše podle smyslu biblických textů nebo pasáží a nikoliv jen citace; v druhé kategorii provést kombinaci obou druhů otázek, v poslední kategorii nejsou změny třeba. Vedoucí dětí se pokusí organizátorům zaslat svá doporučení nebo příklad, jak si otázky představují, také písemně na adresu redakce Na dobré stopě. Přítomní doporučili organizátorům, aby připravili další 3. ročník na rok 2002. V rámci této besedy informovali zástupci vedení biblické soutěže pro dospělé jak o jejích přísnějších pravidlech tak o jejím plánovaném 3. ročníku pro Českou republiku také v roce 2002. Na závěr tomuto ekumenickému společenství požehnal P. Gereon T. Biňovec, O.Praem. Soutěž sponzorovali finančně: Ministerstvo kultury ČR (dotací na celou soutěž), Ústředí Junáka (uhradilo výtvarné provedení odznaků a uhradilo část režie), vydavatelství Advent Orion (které vytisklo odznaky a poskytlo knižní ceny pro vítěze) a rovněž redakce měsíčníku Na dobré stopě (uhradila další část režie a organizační náklady). Při propagaci soutěže spolupůsobila také Česká
biblická společnost a International Bible Society Czech Republic. Záštitu nad soutěží od loňska mají: římsko-katolický biskup ostravsko-opavský Mons. František V. Lobkovicz, synodní senior Českobratrské církve evangelické Mgr. Pavel Smetana, předseda Církve adventistů sedmého dne Karel Nowak, letos nově také patriarcha Církve československé husitské ThDr. Jan Schwarz.
Kromě členů těchto církví (jak na straně vedoucích či rodičů tak na straně dětí) se soutěže také v 1. kole účastnili členové Církve Bratrské a Evangelické církve metodistické. MOST - Misijní kongres dětí (zpráva organizátora o tomto Papežském misijním díle, které probíhalo od loňského podzimu)
4
Malí misionáři "vyrazili" do Krkonoš na 1. národní Misijní kongres dětí, který se konal ve Špindlerově Mlýně ve dnech 28. 30. září. Shromáždilo se asi kolem jednoho tisíce lidí.
v misiích. Špindlerův Mlýn přijal tuto akci velice dobře. Bezplatné ubytování zde našlo přes 400 účastníků kongresu, zdarma promítalo i místní kino pohádku pro děti, mnoho lidí přiložilo svou pomocnou ruku apod.
V prostoru Skiareálu Svatý Petr mohly děti vstoupit do všech kontinentů, které zde pro ně velice obětavě připravili převážně skauti z několika oddílů východních Čech. Patří jim za to veliký dík, protože velice citlivě představili návštěvníkům nejenom odlišné rysy různých kultur, ale i dobře vystihli potřeby chudých lidí a do různých soutěží zapojili i možnosti, jak jim pomoci. Děti obdržely na začátku Misijní pas, do kterého za splnění úkolů mohly získat razítka 5 kontinentů.
Cílem kongresu bylo seznámit děti s bohatstvím i bídou misijního světa a naučit je, aby bylo pro ně samozřejmostí vážit si všech lidí bez rozdílu a pomáhat podle možnosti tam, kde je třeba. Heslo tohoto setkání znělo: "Vy jste světlo světa." (Mk 5,14). Jsem přesvědčen, že všichni účastníci prozářili svojí přítomností nejenom místní hory, ale že paprsky pokoje, pravdy a Božího požehnání štědře rozdávají i ve svém okolí.
Posledním razítkem MISIONÁŘ 2001 dostaly děti i poslání, aby jako praví poslové pokoje "misionářovaly" ve svém okolí dobrým příkladem života se vzpomínkou na své chudé kamarády v misiích. Mnohé děti se také přihlásily do Misijního klubka, kde se zavázaly k tomu, že si alespoň jednou týdně v modlitbě vzpomenou na chudé děti a odřeknou si 1 bonbónek v jejich prospěch.
Za spolupráci děkuje a přeje vše dobré P. Jiří Šlégr, národní ředitel PMD
Redakce NDS bude sledovat, jak proběhnou přípravy na toto dílo v roce 2002 a bude čtenáře informovat. I my přejeme MOST vše dobré a hlavně doufáme, že skautská pomoc ještě vzroste.
Tím nastřádají postupně penízky, které podpoří skrze PMD konkrétní projekty
__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Interview po internetu: Kamil Nešetřil (e-mail
[email protected]), vůdce 38. střediska Junáka "Ječná" v Praze 2 se toto léto zúčastnil Národního výcvikového tábora Royal Rangers v ČR. Royal Rangers je mezinárodní křesťanská organizace, která u nás pracuje od začátku devadesátých let. Jejím cílem je přivádět děti ke Kristu a pomoci jim stát se jeho učedníky. Organizace pracuje na principech podobných těm skautským. RR vyvíjejí činnost vždy ve spolupráci s místním křesťanským sborem. Jeho odpovědi na otázky položené redakcí NDS, jsou následující: Jak jsi se jako skautský vůdce na takovou akci dostal ? O Royal Rangers jsem četl v časopise Život víry a líbilo se mi, že existuje křesťanská organizace skautského typu, která jde nekompromisně za svým cílem získávat lidi pro Krista. Chtěl jsem se o nich dozvědět více, ale přední hlídka (v terminologii RR něco jako oddíl) v Praze neexistuje, byl jsem proto pozván na Národní výcvikový tábor pro vedoucí RR ("vůdcovský kurz"). Co jsi tam načerpal ? Při příjezdu jsem byl zaskočen drsností, na kterou jsem nebyl z dosavadních skautských zkušeností zvyklý. První noc jsme šli spát po půlnoci a vstávali v pět hodin, protože jsme museli postavit celý tábor a připravit se na následující program. Celých pět dní bylo pak ve stylu neustálého tlaku, říkal jsem si proto jak jsem rád, že mám „modrou“ vojenskou knížku. Tlak však nebyl samoúčelný, měl z každého a do každého dostat maximum. Pokud má absolvent být vedoucím, musí něco snést a musí umět zvládat především sebe. Učili jsme se klasické skautské disciplíny i metodiku vedení. Na rozdíl od Junáka mají RR dokonale vypracovaný „mustr“ snad na všechno. Například nikdy nesekají dřevo na 5
normálním špalku u kterého se stojí, ale na cca 10 cm vysokém špalku u kterého se klečí. Důvod je prostý: pokud se dotyčný netrefí do špalku, zasekne se sekera do země a ne do nohy. Jenom co se týče práce v táboře mají spoustu dalších pravidel od otevření nože až po předpisové ukládání pracovního náčiní. Uvědomil jsem si na tom ohromnou zodpovědnost za děti, vůči které jsem časem mírně otupěl. Celý výchovný systém RR mě doslova nadchnul obzvláště svou cíleností a účelností. Jak Ti to prospěje ve skautské činnosti ? V rámci svého oddílu bych chtěl uplatňovat mnoho jednotlivostí, týkajících se jak již zmíněné bezpečnosti práce, tak spousty praktických nápadů. Celkovou práci RR nelze však přenést do Junáka jako takového, protože každá přední hlídka je budována bezpodmínečně ve spolupráci a z rozhodnutí konkrétního církevního sboru. Pokud i někdo ze čtenářů chce účinněji rozsévat evangelium mezi dětmi a měl by zájem se o RR dozvědět více nebo dokonce jet na Národní výcvikový tábor (což vřele doporučuji), ať se podívá na nově zpracované stránky http://www.royalrangers.zde.cz/ nebo se může rovnou obrátit na předsedu národní rady RR v ČR Petra Walacha. (Oldřichovice 328, 739 61, Třinec 1, tel.:0659324280,
[email protected]). Za rozhovor poděkoval: Kamzík
____________________________________________________________________________ Další zpovídání po internetu Od: "Pavel Opatřil" <
[email protected]> Komu: "Vladislav Jech"
Předmět: Re: Skautsky zpravodaj Datum: 23. XI 2001 1) Kamzík: Jsi pravidelným odběratelem Na dobré stopě - stačíš náš měsíčník podrobně číst a případně dávat dál, když sám organizuješ náročné akce pro "skautskou veřejnost", času nemáš nazbyt a sám vydáváš další zpravodaj? Pavel: Ano, myslím, že můžu říci, že Na dobré stopě přečtu vždy celý. Dávám ho také k dispozici v okruhu svých nejbližších spolupracovníků. I když i tady jsou určité rezervy.
3) K.: Brněnská diecése pořádá akce, které jsou hojně navštěvovány; jak to fysicky zvládáš, jaké a kolik máš spolupracovníků? Pavel: Už několik let se osvědčil systém několika pravidelných aktivit v rámci celého roku. Je to víkendové táboření, Skautský máj a Skautsky podzim. Probíhají vždy v nějakém pěkném místě naší diecéze. Mohu říci, že k jejich úspěšnosti asi přispívá několik faktorů:
2) K.: Onehdy br. At-pui na odboru duchovni výchovy Junáka informoval, ze se duchovní rádci ŘKC věnují skautkám a skautům bez ohledu na to, zda patří k Junáku, nebo k dalším skautským společenstvím. Máte v Brněnské diecési kontakty s YMCA-skauty nebo s SSSČR či Skautingem ABS? Pavel: Spolupráci s YMCA-skauty se mi dosud nepodařilo navázat, což mne mrzí, protože oni přece tak zdůrazňují duchovní principy skautingu. Se skauty ABS jsem byl v blízkém kontaktu, několik mých známých k nim v začátku přestoupilo, ale po čase se navrátilo zpět. Asi to nemá cenu v teto chvíli rozebírat, stručně řečeno: kontakty byly a už nejsou. A se SSSČR mám trochu kontakty s brněnskými a také z Brněnce i Jevíčka.
–
Krása přírody v daném místě.
–
Společenství známých (i když přijíždějí i "neznámí").
–
Trochu nových skautských dovedností.
–
Špetka duchovna.
V sobotu bývá vždy celodenní hra. Účast je 200-300 lidí, máj už jsme rozdělili na setkání pro starší a pro mladší. S potěšením musím říci, že stále častěji přijíždějí i "nevěřící" i když škatulkování nemám vůbec rád, tedy ti, kteří jsou někde na začátku své duchovní cesty a nebrání se dalším krokům. Diecézní pouť je jednodenní akce s tradicí a vždy je přítomen i brněnský biskup. 6
Pořádáme ještě Diecézní vzdělávací seminář, duchovni obnovu pro činovníky (víkendovou) a teď nově Víkend pro činovníky, tedy celodenní hru pro ty, kteří jinak na jarech a podzimech jsou třeba na stanovišti. Je jasné, že bez pomocníků bych to naprosto nezvládal. Je to okolo tisíce lidí, kteří se za rok našich aktivit zúčastní. Časem se utvořily dvě pracovní skupiny, "pozořická" a "blanenská", které pomáhají technicky i ideově při víkendových tábořeních. Jinak mam takové své tajné přání vytvořit síť spolupracovníků z jednotlivých částí diecéze. Ona už je určitě utvořena, ale jsou v ni ještě rezervy. A jak vždy, někdo s vedením oddílu začíná a jiný končí, tak někdy jsou v návaznosti kontaktů hluchá místa a trvá dost dlouho, než se udělá další krok. Ale to už je úděl života a znamení, že nějak žijeme.
Božího slova. Zkrátka: Boží oslovení a lidská odpověď v praxi. 6) K.: X. valný sněm Junáka je za námi na co Ti valný sněm Junáka odpověděl a v čem Tě neuspokojil? Pavel: Jsem v zásadě optimista, ale po sněmu trošku optimismu ztrácím, nevím, co si mohu od zvoleného týmu přát. Opravdu nevím. 7) K.: Kdykoliv se lidé opravdu snaží (podle br. Amundsena: Nedělejte nic "jako", ale opravdově...“), tak myslí dopředu - jaké jsou Tvoje plány "na prahu dalšího století" samozřejmě ve vztahu ke skautování? Pavel: Určitě bych si přál, aby z našich diecézních akci stále odjížděli lidé spokojení, s potěšením v duši. Také abychom byli otevření Božímu Duchu a u něj hledali svoji budoucnost. I v diecézních aktivitách. Ale neskautuji jenom v diecézi, nýbrž i v místě svého působení, v RájciJestřebí. Tam teď rozjíždíme něco speciálnějšího pro rovery, tak věřím, že to dobře dopadne. A ještě mám jeden dlouhodobý cíl, vybudovat nějakou diecézní základnu, malé tábořiště se zázemím. Nejenom pro naše aktivity, ale i pro různé jiné využití. Je toho určitě mnoho, co bych si přál, ale učím se být vděčný za každý krůček dopředu. Ve vztazích k Bohu, lidem i k sobě. Jak nás to stále učí naše základní skautské principy.
4) K.: V právě probíhající soutěži ve znalosti Bible je o celou jednu třetinu více přihlášených než vloni na 1. ročníku - jak jste na soutěž upozorňovali u vás? Pavel: Tak tady musím pokorně přiznat, že jsem to moc nepropagoval, nějak jsem prošvihl termíny. 5) K.: Z Brna a okolí bylo přihlášeno na 30 dětí z různých skautských oddílů a křesťanských společenství a to je jasný důkaz ekumenického působení - myslíš si, že je to "zásluha" organizátorů nebo tak působí sama Bible? Pavel: Určitě je to obojí, zásluha lidí o dobrou věc a stálá inspirace
Za rozhovor poděkoval: Kamzík
__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Chvála rodu Chvála předkům, kteří nade mnou drží ochrannou ruku svou, kteří mě objímají láskou svou. Chvála všem, kteří naslouchali srdcím svým a neochvějně kráčeli za naplněním svého osudu.
Chvála těm, kteří svými útrapami a trápením, svými pochybnostmi a nejistotou dláždili cestu novému životu. Chvála Bohu za to,
že jsme, že spolu tvoříme jednotu, generace za generací, synové, dcery a jejich rodiče, na věky věků. Alena Břeňová 2001
7
NOSNÉ TÉMA ____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
K tématu Duch svatý má nejen vztah k blížící se vánoční době, ale je také závažné pro dobu, ve které žijeme: Zamysleme se nad tím, co čteme v dopisu Galatským (kap. 5, verš 22): „Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání.“ Zimní příběh, který přetiskujeme z letošního čtvrtého dílu příručky „Mana pro každý tento den“, není od našeho tématu daleko, spíše naopak: Byl jednou jeden muž. Měl dům, volka, kravku, oslíka a stádo ovcí. Chlapec, který to stádo hlídal, měl malého psa, vlněný kabátek, pastýřskou hůl a lampu. Na zemi ležel sníh. Bylo chladno a chlapec mrzl. Nechránil ho ani ten vlněný kabátek. Chlapec prosil muže: „Mohl bych se ohřát ve tvém domě?“ „Nemohu se dělit o teplo, dříví je drahé.“ Tak odpověděl muž a nechal chlapce stát na zimě. Tu ten uviděl na nebi velikou hvězdu. Pomyslil si: Co to znamená? Vzal pastýřskou hůl a lampu a vydal se na cestu. „Bez chlapce tu nezůstanu“, řekl psík a šel v jeho stopách. „Bez psa tu nezůstaneme“, řekly ovce a šly v jeho stopách. „Bez ovcí tu nezůstanu“, řekl oslík a šel v jejich stopách. „Bez oslíka tu nezůstanu“, řekla kravka a šla v jeho stopách. „Bez kravky tu nezůstanu“, řekl volek a šel jejích stopách. Najednou je tu nějaké ticho, pomyslel si muž, který seděl u kamen. Volal na chlapce, ale marně. Šel do stáje, a ta byla prázdná. Podíval se do ohrady - a ovce tam nebyly. „Chlapec utekl a všechna zvířata mi ukradl“, křičel muž, když objevil stopy ve sněhu. Sotva se však vydal chlapce pronásledovat, začalo sněžit. Zvedla se sněhová vichřice, vlezla muži pod šaty a štípala ho do těla. Muž zakrátko nevěděl kudy kam. Zapadal do sněhu stále hlouběji. „Už nemohu dál“, sténal a volal o pomoc. Tu se vichřice utišila. Přestalo sněžit a muž spatřil na nebi velikánskou hvězdu. Co ta hvězda znamená? pomyslel si. Hvězda stála nad nějakým chlévem uprostřed pole. Malým okénkem se dralo ven světlo pastýřské lucerny. Muž šel blíž, a když otevřel dveře, spatřil všechny, které hledal, ovce, oslíka, kravku, volka, psíka i chlapce. Byli shromážděni kolem jeslí. V jeslích leželo dítě. Usmívalo se na něho, jako když ho očekávalo. „Jsem zachráněn“, zvolal muž a poklekl u jeslí vedle chlapce. Druhého dne ráno se vrátili muž, chlapec, ovce, oslík, kravka, volek a také psík domů. Všude ležel sníh. Bylo chladno. „Pojď dovnitř“, řekl muž chlapci. „Mám dost dřeva. Podělíme se o teplo.“ Napsal M. Bollinger, přeložili Jarmila a Zdeněk Svobodovi ____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
8
TVŮJ SEN
Napsal prodejce Nového prostoru Miloslav 092 v čísle 73/2001
Otevíráš oči, mneš si je, jsi v šoku, alespoň mi tak připadáš. Jsi nervózní. Usedám vedle Tebe a ptám se Tě, co se stalo? Začínáš vyprávět. 0 tom, co máš za sebou, o tom co se Ti dnes zdálo. Pláčeš. Hladím Ti vlasy a říkám Ti: "Byl to Tvůj velký sen, jestli se naplní - bude to dobré, ale věř, nebo spíše mysli na to, zda to někomu pomůže". Přestáváš plakat. Usmíváš se na mě, jsi teď v tomto momentě jako slunce, které svítí na naší krásnou zem. Jako blahodárné světlo svítí do všech temných koutů, do zákoutí i do naší duše. Dívám se na Tebe a vím, že máš duši čistou, neposkvrněnou lakotou, sobectvím a pýchou. Mám Tě strašně rád, ale nemohu (nesmím) to říkat a je to velká škoda. Jako Tvůj sen, jako i můj sen, tak bych si přál hodně lásky a porozumění. Z toho je pak štěstí, že nejsem na tomto světě sám, že se mohu dívat a vnímat tě takového jaký jsi. Tvůj sen, Tvá zkušenost i Tvůj život jsou jedno velké bohatství, ze kterého lze neustále brát, ale hlavně dávat a tak mít jednou svůj velký pohled, který je ze všech nejlepší, nikdo Ti ho nemůže vzít. A to je Tvůj sen. Zcela určitě se naplní, protože do toho dáváš všechno. Ať žije TVŮJ SEN o lásce, štěstí a pomoci. Přetištěno na základě "permanentního" souhlasu redakce NP ____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
živen, zaopatřován a vychováván svými rodiči a učiteli dříve, než dospěje, a vydá plody ze své výchovy, studia a práce, když přijde jeho čas." "Ale rabi," vykřikli žáci zděšením, "rodíli se člověk, aniž by se svobodně rozhodl, je-li živen a vychováván, aniž by to chtěl, a vydává-li plody své píle v dospělosti, aniž by k tomu přitakal, pak je jen opakovaně manipulován a žádnou svobodnou vůli vůbec nemá!" "Má i nemá," namítl rabi Koljodea. "Co myslíte, že by se stalo s olivovníkem, kdyby se rozhodl, že přestane přijímat vláhu a obnaží se horkému slunci?" "Uschl by," odpověděli žáci. "Dobře, a co by se stalo s člověkem, kdyby se ve svém chlapeckém věku rozhodl, že odmítne péči rodičů a píli svým učitelům?" "Zplaněl by jako jabloň a jeho plody by zhořkly," řekli žáci opět. "Správně jste odpověděli," pochválil je rabi Koljodea a spokojeně se vrátil do svého domu, aby pokračoval ve studiu Tóry.
Podobenství o svobodné vůli V časopise Bratrstvo č.8/2000 tento příběh převyprávěl Jaroslav Sýkora.
Jednou přišli učedníci za rabim Koljodeou z Chachamova, aby se ho zeptali: "Rabi, jak je to se svobodnou vůlí?" A rabi Koljodea jim řekl: "Se svobodnou vůlí je to jako s člověkem, který šel na trh, aby tam koupil malý olivovník. Zaplatil, odnesl jej domů, zasadil ho a zalil. Když toto vše učinil, vrátil se do domu a pokračoval ve studiu Tóry. Čas plynul a olivovník rostl. Někdy jej zalíval sám rabi Koljodea, jindy jeho žena, soused nebo jej zavlažil déšť. Olivovník rostl a rostl podle toho, jak mnoho byl zavlažován, mohutněl a mohutněl podle toho, jak silné bylo slunce, a vydával plody a dával je podle toho, jaká byla roční doba. A podobně je to i s člověkem a jeho svobodnou vůlí. Člověk se rodí, aniž by o tom mohl sám rozhodnout, je
_____________________________________________________________________________
Řešení poctivé i rozumné Vyskytne-li se v celostátním periodiku článek o skautech - a není to rovnou o nějakém průšvihu na táboře či s pedofilním vedoucím, je to samo o sobě důvod k malé oslavě. Když tedy Zbyněk Petráček věnoval nedávno v časopise Respekt skautům hned celou půlstránku, rozhodně je třeba mu za to poděkovat. Psát o skautech - stejně jako o každém, kdo se dnes nějak stará o výchovu dětí a mladých lidí - rozhodně nepatří k běžné novinářské rutině. 9
Ve svém článku „Junáci Pravdy a Lásky“ se Z. Petráček poněkud rozsáhleji zabývá historií - což sice nemůže škodit, snad jen v porovnání s tím, kolik prostoru mu zůstalo na současnost, se jí zabýval příliš dlouze. Český skauting má za sebou už přece jenom jedenáct let novodobé historie - a ta rozhodně není nezajímavá. Je to konec konců skoro třetina veškeré historie svobodného skautingu u nás. Sama skutečnost, že si dokonce přečetl - byť zdá se zběžně - opravdu zásadní dokument českých skautů Strategii Junáka do roku 2005, je dalším kladem jeho počinu. Pochybnosti o tom, zda přece jenom dostatečně pochopil současný český skauting, vzbuzuje ovšem poslední odstaveček, nazvaný Bůh a nic. Snaží se v něm konfrontovat první ze tří základních principů skautingu - tradičně formulovaný jako Duty to God (Povinnost k Bohu) - s tím, jak je naplňován v Junáku. V jeho současném znění totiž - po více než dvouleté diskusi v období prosinec 89 až květen 92 - bylo zvoleno netradiční označení „Transcendence“ - totiž nejvyšší Pravda a Láska. To se Zbyňku Petráčkovi jeví jako příkladná česká obezlička. Není samozřejmě zdaleka první, kdo vznáší takovou výhradu. Kdyby se o problém pečlivěji zajímal, věděl by ovšem, že rozhodně takové prvoplánové obviňování vůbec neodpovídá tomu, jak byl celý problém ve skutečnosti řešen. Kořen toho, proč i Zbyněk Petráček snadno „naletěl“ tomuto dojmu, je jistě v tom, že tak, jako většina Čechů, má velmi chabé religionistické znalosti. Jinak by si totiž nepletl duchovní rozměr s religiozitou. Ani v tom není zdaleka první. Když se u nás v prosinci 89 (tehdy jsem napsal první článek, ve kterém jsem navrhoval toto řešení s Pravdou a Láskou, přijaté potom 4. sněmem v roce 1992) začala debata o nutnosti jasně se přihlásit ke "spirituální dimenzi" (= duchovnímu rozměru), většina starých skautů začala protestovat, že se rozhodně nepodřídí katolické církvi. Naprosto nebyli schopni rozlišovat mezi duchovním, náboženským a církevním. A přitom jde o skutečnosti, které je nezbytné dobře rozlišovat: Duchovní je nejobecnější - a týká se všech lidí ("orgánem duchovního života" je svědomí, jak přesně upozornil Václav Havel ve svém památném projevu z února 1990 v americkém Kongresu). Zvláštním případem kultivace toho duchovního je to, co je náboženské. A jen něco z toho, co je náboženské, má povahu toho církevního (totiž jen v rámci křesťanského náboženství). Aby Zbyněk Petráček a jemu podobní neupadali do zbytečného podezření, že čeští skauti sehráli se světovým skautingem "levárnu", upozorňuji na diskusi, která se vede už od první třetiny minulého, tedy 20. století. Oč se jedná? Stručně to vyjádřil jeden z největších katolických teologů 20. století Karl Rahner ve studii "Meditace o slově Bůh": Samozřejmost, s níž se přestává s Bohem počítat, se zřetelně odráží ve znehodnocení slova "Bůh". Existuje sice ještě slovo "Bůh", ale o Bohu neříká vůbec nic. Zda tomu tak bylo vždycky, je jiná otázka. Dnes rozhodně působí jako nějaké vlastní jméno. Musí se vědět odjinud, co se jím míní. Neříká nic o tom, co označuje. A nemůže fungovat ani jako ukazováček, který poukazuje na to, s čím se setkáváme bezprostředně za slovem - jako je tomu třeba u slov "strom", "slunce" nebo "stůl". Tohle napsal K. Rahner v roce 1969. A jeho vrstevník, významný protestantský teolog Paul Tillich, už dvacet let před tím ve svém stěžejním díle "Otřásání základů" říká toto: Jméno této nekonečné a nevyčerpatelné hlubiny a základu všeho bytí je Bůh. Tato hlubina je to, co se slovem "Bůh" míní. A jestliže pro vás toto slovo moc neznamená, přeložte si jej a mluvte o hlubinách svého života, o zdroji své bytosti, o tom, co se vás týká nejvíc a co přijímáte vážně a bez jakékoli výhrady. Abyste to dokázali, budete možná muset zapomenout na všechno tradiční, čemu jste se o Bohu naučili, třebas i samo to slovo. Neboť víte-li, že Bůh znamená hlubinu, víte o něm hodně. Pak se už nemůžete nazývat ateistou nebo nevěřícím. Nemůžete totiž myslet nebo říkat: Život nemá hloubku! Život je mělký. Bytí samo je jenom povrch. Kdybyste dokázali tohle tvrdit úplně vážně, pak jste ateisté; ale jinak nejste. Kdo ví o hlubině, ví o Bohu. Diskuse u nás v Junáku ani se zahraničními partnery nebyla tehdy snadná. Stačí si uvědomit, že i dnes proces naší integrace do EU je "velkou" obdobou toho, co jsme my, čeští skauti, absolvovali začátkem devadesátých let vůči skautingu světovému. Skutečnost, že za 10
formulaci "....sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce..." se postavili i zástupci různých křesťanských církví - od římskokatolíků, přes evangelíky a husity až k adventistům, byla pro světové skautské ústředí významným svědectvím toho, že to myslíme vážně. Ostatně závěrečná jednání spolu s tehdejším českým náčelníkem Václavem Břicháčkem vedl v Ženevě ústřední duchovní rádce za Římskokatolickou církev biskup František V. Lobkowicz. To, co by mělo zajímat nás i Zbyňka Petráčka, je, jestli toto řešení otevírá dnešním chlapcům a děvčatům ve skautingu cestu k opravdovému duchovnímu životu, nebo ne. Moje osobní zkušenosti z posledních pěti let, kdy jsem přítomen vůdcovským lesním kurzům, které absolvují už mladí lidé, kteří do Junáka přicházeli po listopadu 89, stejně jako výsledky komplexního šetření o hodnotových orientacích mladých skautů a skautek, které jsme si v letech 2000 až 2001 nechali vypracovat, svědčí jednoznačně o tom, že námi zvolené řešení bylo velmi dobré: pro většinu mladých lidí, kteří procházejí skautingem, není už duchovní život něčím zatuchlým, odpudivým či zbytečným, ale je lákavou možností vlastních objevů. Kdyby se tomuhle příště Zbyněk Petráček věnoval, možná, že by to bylo zdrojem objevů i pro něj. Jiří Zajíc předseda odboru duchovní výchovy Junáka _____________________________________________________________________________________ JEDNO VÝROČÍ 80. LET TRVÁNÍ SKAUTINGU ____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Letošní začátek listopadu naše středisko prožilo vzpomínkou na svou historii. O prvním listopadovém víkendu jsme uspořádali několik akcí v rámci oslav 80. výročí založení prvního skautského oddílu v Kobylisích, jehož následovníkem je současné středisko "SEVER". Zahájením bylo vzpomenutí na naše bývalé členy, kteří již nejsou mezi námi. Dohodnuté skupinky z jednotlivých oddílů střediska se v předvečer oslav vydaly na pražské hřbitovy k jejich hrobům položit kytičku a uctít jejich památku. Sobota 3. listopadu začala "Dnem otevřených dveří střediska SEVER" u nás v klubovně na Svornosti a v jejích přilehlých prostorách. Celé dopoledne bylo připraveno především pro děti z blízkého okolí, tedy nejvíce pro ty kobyliské. Naši skauti a skautky z dětských oddílů již od časného rána připravovali prostory uvnitř kluboven. V té chlapecké se připravovali skauti na předvádění znalostí, které by měl každý správný zálesák znát. Takže přicházející dětský návštěvník měl například možnost seznámit se s pravou turistickou mapou, vyzkoušet si, jak se zachází s buzolou nebo si třeba uvázat nějaký ten uzel. Dole v klubovně skautek se zas návštěvníci mohli podívat a vyzkoušet si různé rukodělné prácičky. Například složit origami, vyzkoušet si drhání nebo vyrobit si pěkný náramek z korálků navlečených na silonovém vlasci. A zdaleka ne vše bylo jen pro dívky, stejně jako nahoře u skautů uvítali i zástupkyně slabšího pohlaví. A ve velké společné klubovně byly k vidění oddílové kroniky od těch nejstarších až po ty, ve kterých ještě inkoust nestačil pořádně zaschnout. Na dalších stolech byla připravena k nahlédnutí alba s fotografiemi z výletů a táborů. Pro toho, koho by zajímaly tábory, tu byly modely některých táborových staveb. A kdo se nechtěl hromadami archiválií prohrabovat, mohl se na nejzajímavější události ze života střediska podívat v komponované projekci na velké plátno. Od deváté hodiny se areál klubovny začíná plnit příchozími návštěvníky. Každý, kromě zálesáků, kteří mrštně proklouzli uvítacímu výboru, dostává pamětní lístek a celá rodina navíc upomínkový perníček ve tvaru historického znaku 24. střediska. 11
Vysvětlovat, kde se na co mohou podívat a kde si co zkusit, je snad zbytečné. Už jsou tu nadháněči buď od skautů nebo od skautek a lákají přišedší na prohlídku kluboven. To ale není vše, co tu je nachystá- no. Za rohem mezi dvěma stromy je natažena nefalšované lanová lávka, u hřiště je pro ty menší házení na Balůa, na stěně přístavku je zavěšen terč pro šipky, dole u garáží si zase mohou ti neposednější proběhnout překážko- vou trať. Pro technické typy je tu zatloukání hřebíků - výborná příprava na táborovou stavbu stanů a pro ty, kdo mají přesnou mušku, ještě střelba na plechovky jako na správné pouti. A pokud se někdo málo hýbal a byla mu zima, nemusel zoufat. Přímo u vchodu do kluboven se vařil čaj, který bylo možné kdykoli ochutnat. Zkrátka, každý si mohl vybrat podle svých potřeb. A to také návštěvníci dělali. Někdy neodolali ani rodiče a přidali se k soutěžení a dovádění také. No a udržet naše členy čtyřiadvacítky jen tak se dívat? Kdo to kdy viděl! Pravda, někteří měli své důležité úkoly, ale i ty někdo jiný na chvilku zastoupil, aby si také mohli užít. Převážně starší a bývalí členové pak zároveň se sledováním toho mumraje vzpomínali na doby, kdy se tady nebo ještě ve staré klubovně takhle proháněli oni. Ještě, že konec Dne otevřených dveří byl stanoven na dvanáctou hodinu. Nebýt chuti na pořádný oběd, mnozí z návštěvníků by si ani neuvědomili, jak čas při takovém pohybu rychle ubíhá. Pro některé hosty už dnes veškerý pohyb končí, ne tak pro osazenstvo čtyřiadvacítky. Nás čeká rychle po sobě sklidit náčiní, nasytit se a už se chystáme na další část dne, kterou je „Skautské setkání“ v Salesiánském divadle. "Skautské setkání" je vrcholnou akcí oslav. Bylo koncipováno jako pásmo, v němž vyprávění o jednotlivých historických etapách střediska historií střediska střídají výstupy připravené současnými skauty a skautkami. Setkání se konalo v Salesiánském divadle na Kobyliském náměstí. Při vstupu opět návštěvníci dostávají pamětní lístky a mohou si zakoupit "Výročnici" - publikaci s přehledem historie 24. střediska za celých 80 let, stejně jako zde mohou získat obálku prvního dne s příležitostným razítkem oslav. V předsálí si mohou prohlédnout výběr z dochovaných kronik, fotografie a jiné historické artefakty (Smutnou skutečností je ovšem to, že se jedna z těch starších a tedy i cennějších kronik ztratila). Rámec této minivýstavky je tvořen postery s komponovanými informacemi jednotlivých oddílů střediska, která se po skončení Setkání přesunou do výlohy Obvodní knihovny v Klapkově ulici č. 26. Zde vydrží až do završení oslav dne 19. listopadu uskutečněním zádušní mše v kostele Sv. Terezičky na Kobyliském náměstí. A od tří hodin, respektive od čtvrt na čtyři již běží program podle předpokladu, počínaje vystoupením jednoho z nejstarších pamětníků, bývalého vůdce střediska, odchovance Foglarovy "Dvojky", Jiřího Dvořáka - Sopky. Povídání o historii střídají vystoupení dětí a k tomu všemu jako doplnění běží videoprojekce výběru historických dokumentů k příslušným obdobím. V závěru Skautského setkání došlo na slavnou událost pro celý skautský obvod. Představitelé Obvodní rady Junáka Praha 8 Ludmila Zikánová a Petr Vopálka spolu se zástupcem Rady OS Pražského kraje Juliusem Müllerem předali činovníkům, kteří se významně zasloužili o rozvoj a fungování organizace Junák, čestná ocenění : Medaile díků, Řád skautské vděčnosti, a dvě vysoká vyznamenání bronzovou a stříbrnou Syrinx. Tím vlastně symbolicky podtrhli význam nepřetržité práce všech skautů ať již ze čtyřiadvacítky nebo z ostatních složek Junáka. Před závěrečnou společnou večerkou celý program zakončilo vystoupení našich oldskautů Jaroslava a Zdeny Wittmayerových a Jany Pražákové, kteří nám zanotovali několik krásných skautských písní. Jako zástupce vyšších složek Junáka - svazu skautů a skautek ČR jsme uvítali tiskového zpravodaje Ústřední rady Junáka a redaktora skautských časopisů Skaut - Junák a Junák hlásí, Václava Noska -Windyho. Starosta Junáka - svazu skautů a skautek ČR Jiří Navrátil se na Skautské setkání nemohl dostavit a přišel 12
nás podpořit až ve večerních hodinách na Společenský večer, pořádaný v naší klubovně na Svornosti. Děkujeme. Ve zhodnocení Skautského setkání je třeba jen říct, že pro příště budeme muset lépe volit poměr mezi povídáním o historii a vstupy současných skautů, kde se letos na současnost, nepochybně pro velkou zajímavost historických svědectví, dostalo velmi málo času a zvláště pro mladší byl pak pořad poněkud zdlouhavý. Zprávu zaslal: Petr Brabec – Juan
SKAUTSKÉ ČTENÍ K TÉMATU SPIRITUALITY NA POKRAČOVÁNÍ Z knihy „Drumherum und mittendrin, Special: Spiritualität“, autoři: Martin Lätzel, Gustav Denecke, Christine Abel, Mattias Borst, vydal Georgs-Verlag Neuss v r. 2001, "POHLED ZVENČÍ I ZEVNITŘ,zvláštnosti spirituality" přeložila a upravila Anna Velichová – Ida. (3. pokračování)
Ježíš Kristus – kompas k životu?! Jakožto skautům a skautkám je nám svěřeno zacházeni s mapou a kompasem, ale označit Ježíše Krista za kompas k životu, to se zdá tomu či onomu přece jen trochu přehnané. Jako křesťanský skautský svaz /*pozn. překl.: Němečtí skauti sv. Jiří - DPSG/ se orientujeme na život a poselství Ježíše Krista. Kdo se seznámil se základními rysy našeho životního názoru, rychle zjistí, že zde Ježíšův život a příklad slouží jako základ. Jako křesťané a křesťanky jsme následovníky Ježíše Krista. Následovat Krista znamená žít v bratrském společenství, zastávat názor "vědomého výchovného, sociálního a politického jednání z víry" /Stanovy DPSG, str.17/. V Kristově společenství "můžeme dýchat, smát se i plakat, nepotřebujeme skrývat své obavy a těžkosti, své naděje a sny; zde se nepočítá prestiž, můžeme být prostě sami sebou, skryti v lásce lidí, skryti v Boží lásce" /Stanovy str. 16/. Umožníme-li svým světluškám a vlčatům tuto zkušenost na oddílovce, v akcích i v každodenním životě, předáváme jim to, čím mínil Ježíš boží království a dáváme jim i "kompas" pro další cestu životem. Ježíš nám ukazuje stopu životem. Proto je také důležité, abychom vycházeli z konkrétních zkušeností světlušek a vlčat. Na oddílovkách a při akcích prožívají vlčata a světlušky přátelství v oddíle. Na výpravách pociťují, co je myšleno slovem "souputník – ten, kdo putuje s tebou" … nebo když se jich na slibové slavnosti ptají, zda jsou připraveni být bratrem či sestrou všech skautek a skautů světa /pozn. překl.: je tím míněn slib nejmenších členů DPSG/. Jako vůdci a vůdkyně máme možnost stavět na těchto zkušenostech světlušek a vlčat a představit Ježíše jako svého bratra, přítele a souputníka. Ježíš chce jít s námi životem, chce být při nás, když věříme i pláčeme, hádáme se a usmiřujeme, sbíráme nápady a něco slavíme. Ježíš není přítomen v oddíle jen tehdy, když slavíme bohoslužbu, ale "kde jsou dva nebo tři jsou shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich" /Matouš, 18,20/ - a to je právě ten případ na každé oddílovce.
13
Jako zacházení s mapou a kompasem musí být i užívání "Ježíšova kompasu" stále znovu zkoušeno a procvičováno. Jdeme-li někdy špatným směrem, je v naší křesťanské víře krásné to, že se můžeme neustále obracet na druhou stranu a Ježíš nám odpustí naše chyby a slabosti i dodá odvahu k novému začátku.
______________________________________________________________________ *pozn. německý název tohoto svazu je "Deutsche Pfadfinderschaft Sankt Georg" (viz též kontakt uveřejněný v NDS č.102) (pokračování příště)
Svá pf 2002 nám zaslali: Br. Ladislav Rusek – Šaman (spolu s vedlejším krásným obrázkem). P. Jiří Šlégr, národní ředitel PMD, jehož zprávu otiskujeme v tomto čísle. Ses. Alena Břeňová – Ještěrka (jak sama říká přítelkyně skautů) přeje pěknou předvánoční i vánoční pohodu a mnoho dobrého novém roce 2002 ! Rovněž redakce měsíčníku srdečně přeje všem předplatitelům požehnané vánoční svátky a vše dobré do roku 2002!
v
MEZINÁRODNÍ BIBLICKÁ SPOLEČNOST V ČESKÉ REPUBLICE (INTERNATIONAL BIBLE SOCIETY – CZECH REPUBLIC) Zpráva určená
křesťanským učitelům, vychovatelům a pracovníkům s dětmi a mládeží účastníkům jednodenního semináře 23. března 2002 v Praze V Praze 2. 11. 2001 Vážení bratři a sestry, většina z Vás již vlastní učebnici a metodickou příručku Chrise Wrighta „Současné problémy očima křesťanů“. Chceme Vám poděkovat za Vaše dopisy a telefonáty, ve kterých nám jako spoluvydavatelům vyjadřujete vděčnost za tuto publikaci. Je to pro nás ujištěním, že jsme jejím vydáním vyplnili mezeru v oblasti křesťanské etiky a výchovné literatury. Chris Wright je mezinárodně uznávaný křesťanský pedagog. Odbornou praxi získal nejenom ve Velké Británii, ale v celé řadě dalších zemí. V současné době působí na mezinárodní křesťanské škole v Jeruzalémě. Naše radost z vydání jeho knihy je však znásobena skutečností, že Chris Wright přijal naše pozvání a přijede do České republiky, aby Vám předal zkušenosti, jak s jeho učebnicí úspěšně pracovat. Kromě dvoudenního semináře, který je určen těm, kdo se zaváží, že vyškolí nejméně dvacet dalších pracovníků s mládeží, je ochoten uspořádat ještě jednodenní instruktážní seminář pro pracovníky, kteří se v církvích věnují výchově mládeže. Na rozdíl od dvoudenního semináře, který je na přání autora limitován maximálním počtem 40 účastníků, nebude tento jednodenní omezen, jestliže počet zájemců nepřekročí kapacitu místností, které máme k dispozici. Pokud by se však hlásilo větší množství, nebude možné později došlé přihlášky akceptovat. Věříme, že tuto nabídku přijmete a svou aktivní účastí se připojíte k tomuto významnému a pro naši mladou generaci tolik prospěšnému programu. Na dalších stranách najdete bližší informace a přihlášku, o jejíž bezodkladné vyplnění Vás prosíme. S bratrskými pozdravy Mgr. Milan Hlouch, v.r. národní koordinátor IBS-ČR
Jiří Drejnar, v.r. národní ředitel IBS-ČR 14
Obsah semináře:
Jak pracovat s učebnicí Ch.Wrighta „Životní problémy očima křesťanů” (Metodika, praktické návody, diskuze)
Přednášející:
Chris Wright
křesťanský pedagog s dlouholetými mezinárodními zkušenostmi, v současné době ředitel mezinárodní školy v Jeruzalémě, a
Sid Freeman pedagog, vedoucí pracovník školní inspekce, v současné době poradce v oblasti výchovy ve Velké Británii. (Přednášky budou s překladem do češtiny) Místo konání: Praha (o přesném místu bude rozhodnuto podle počtu zájemců – všem přihlášeným bude včas oznámeno) Učebnice a metodická příručka jsou nezbytnými pomůckami pro účastníky semináře. Obě publikace spolu s případným dalším materiálem bude možné zakoupit na místě. Všem přihlášeným zašleme včas bližší informace, případné nezbytné textové materiály a podrobný program.
Přihláška k účasti na jednodenním semináři
„Současné problémy očima křesťanů“ pořádaném 23. března 2002 v Praze Přihlašuji se závazně k účasti na semináři: Jméno a příjmení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Povolání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bydliště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSČ . . . . . . . . Tel/fax . . . . . . . . . . . E-mail . . . . . . . . . . . Jako učitel(ka) pracuji s mladými lidmi – - v církvi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . - v organizaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Potřebné publikace Chrise Wrighta:
mám
nemám
Na místě zakoupím publikace Chrise Wrighta: ... ks - Životní problémy očima křesťanů – učebnice (210 Kč) ... ks – Životní problémy očima křesťanů – komplet pro učitele (učebnice + metod.příručka - 400 Kč) Datum: podpis _____________________ Poznámka: redakce NDS projednala, že se na tento seminář mohou přihlásit i naši čtenáři. 15
Tato publikace má dvě části: 1) vlastní učebnici pro děti (avšak vhodnou i pro dospělé) 2) metodický materiál, vhodný (nejen) pro učitele/lektory. Komplet lze objednat anebo koupit v nakladatelství LUXPRESS, s.r.o. ve Veletržní 24, 170 00 Praha 7 celkem za 400,-Kč. Mail to: [email protected] http://www.biblenet.cz tel./fax (02)20397260
NA DOBRÉ STOPĚ – duchovní rádce skautských oddílů * Vydává: Odbor duchovní výchovy Junáka v počtu 200 výtisků * * Redakce: Vladislav Jech ([email protected]) * 198 00 Praha 9, Zelenečská 34, 198 00 Praha 9, tel. 02/81865223, Jiří Zajíc ([email protected]) a Petr Krampl ([email protected]). * * Technické zázemí: Zuzana Vankeová a David Čančík. * * Předplatné pro rok 2002 zasílejte redakci podle těchto pravidel: pro dodání poštou 100,-Kč, příspěvek čtenářů webových stránek 45,-Kč; sponzorské předplatné je neomezeno. * * Prosíme o přesné údaje. * Bez jazykové korekce. * 16
