Využívání ICT v praxi

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra matematiky, statistiky a informačních technologií

Využívání ICT v praxi

Bakalářská práce

Autor:

Evženie Hájková Informační technologie, MPIS

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Vladimír Beneš

Duben, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 28. dubna 2011

Evţenie Hájková

Poděkování: Tímto způsobem bych chtěla poděkovat svému vedoucímu práce Ing. Vladimíru Benešovi za veškerý čas a odborné rady, které mi při přípravě této práce věnoval. Moje poděkování patří také mému manţelovi, rodině, kamarádům a kolegům, kteří mě podporovali při celé délce studia.

Anotace Tématem této práce je vyuţití ICT při výuce zejména na základních školách, historie a trendy budoucího vývoje vyuţití ICT ve školství. Další důleţitou částí této práce jsou moţnosti vyuţívání ICT ţáky v jejich volném čase pro zábavu a další vzdělávání. V této práci jsou také blíţe popsány současné techniky a prostředky ICT vyuţívané při výuce v České republice. Závěr práce obsahuje porovnání vyuţití ICT ve školství v České republice a v ostatních vybraných zemích.

Annotation The theme of this thesis is the use of ICT in teaching especially at primary schools, the history and future development trends of ICT in education. The possibilities of using ICT by students in their leisure time for fun and training are another important part of this thesis. There is also more detailed description of contemporary techniques and components of ICT, which are used in teaching in the Czech republic. The conclusion of this thesis includs comparing of the use of ICT in education in the Czech Republic and in other selected countries.

Obsah Úvod ................................................................................................. 7 1 Historie využití výpočetní techniky ve školství ....................... 8 1.1

Nultá generace počítačů v ČSSR ................................................................................. 9

1.2

První generace počítačů v ČSSR ............................................................................... 10

1.3

Druhá generace v ČSSR ............................................................................................ 11

1.4

Třetí generace v ČSSR ............................................................................................... 13

1.5

Čtvrtá generace .......................................................................................................... 14

1.6

Projekt Internet do škol .............................................................................................. 15

2 ICT a současné základní školství ........................................... 20 2.1

ICT pro ţáky na základních školách .......................................................................... 20

2.2

ICT pro učitele na základních školách ....................................................................... 21

2.3

Prostředky ICT vyuţívané k výuce ............................................................................ 21

2.3.1

Notebook, netbook ............................................................................................. 21

2.3.2

Datový projektor ................................................................................................. 22

2.3.3

Interaktivní tabule ............................................................................................... 23

2.3.4

Vizualizér ........................................................................................................... 24

2.3.5

Elektronický hlasovací systém, multimice ......................................................... 25

2.3.6

Interaktivní učebna ............................................................................................. 26

2.3.7

Tablet .................................................................................................................. 26

2.4

Metody vyuţívané k výuce ........................................................................................ 27

2.4.1

Internet ................................................................................................................ 27

2.4.2

Výukové objekty ................................................................................................ 27

2.4.3

SIS na základních školách .................................................................................. 29

2.4.4

E-knihovna ......................................................................................................... 29

2.4.5

E-learning ........................................................................................................... 30

2.4.6

E-učebnice .......................................................................................................... 31

2.4.7

E-sešit ................................................................................................................. 32

3 ICT a volný čas žáků............................................................... 33 3.1

World Wide Web (WWW, web) ............................................................................... 33

3.2

Elektronická pošta (E-mail) ....................................................................................... 33

3.2.1

Rizika emailu: ..................................................................................................... 34 5

3.3

ICQ............................................................................................................................. 35

3.4

Skype ......................................................................................................................... 35

3.5

Sociální sítě (Social Networks) .................................................................................. 36

3.5.1

Facebook............................................................................................................. 36

3.5.2

Spoluţáci.cz ........................................................................................................ 37

3.6

Nebezpečí sociálních sítí ........................................................................................... 38

4 Trendy vývoje .......................................................................... 40 4.1

Projekt EU peníze školám ......................................................................................... 40

4.1.1 4.2

Vyuţívání USB flash disků učiteli ..................................................................... 41

Vývoj prostředků ICT ................................................................................................ 41

4.2.1

Tablet .................................................................................................................. 41

4.2.2

Počítač Razer Switchblade ................................................................................. 43

4.2.3

Kapesní projektor ............................................................................................... 43

4.2.4

Počítače v zrcadlech a kuchyňských linkách...................................................... 44

4.3

Pátá generace počítačů ............................................................................................... 45

5 Vyhodnocení ............................................................................ 46 Závěr .............................................................................................. 50

6

Úvod Informační a komunikační technologie se od svého vzniku během relativně krátké doby rozšířily do mnoha odvětví lidské činnosti, ve kterých našly široké moţnosti uplatnění. Vyuţití ICT ve školství, takřka na všech úrovních vzdělávacího procesu, nejen při samotné výuce, ale i v rámci domácí přípravy nebo ve volném čase ţáků, není v tomto ohledu ţádnou výjimkou. Podobně jako v jiných oborech, tak i v oblasti školství s sebou zavedení a vyuţívání ICT nepřináší jen výhody a přínosy, ale je spojeno i s celou řadou specifických problémů a hrozeb technického nebo uţivatelského charakteru. Úvodní část práce je věnována představení jednotlivých fází vývoje prostředků výpočetní techniky v bývalé ČSSR a jejich porovnání s vývojem v ostatních zemích. Dále se práce snaţí zmapovat rozsáhlé a do jisté míry hektické projekty na zavedení a rozšíření ICT do škol po roce 1989 včetně dosaţených výsledků a zjištěných nedostatků. Druhá kapitola je zaměřena na prvky ICT, se kterými se lze v současné době setkat na základních školách v České republice. Zabývá se jejich funkcionalitou, mírou rozšíření a úrovní uţivatelských znalostí u učitelů a ţáků. U hardwarových prostředků jsou také popsány moţnosti jejich vzájemného propojení pro účely interaktivní výuky, u softwarových prostředků pak zase naopak moţnosti jejich uplatnění v rámci virtuálního vzdělávání. Další kapitola popisuje uplatnění ICT především při vyhledávání informací, komunikaci a sdílení informací ve volném čase ţáků. Opět jsou zde zmíněny výhody, které v rámci těchto činností ICT poskytují, ale i moţná rizika se kterými se ţáci nejen v souvislosti s populárními sociálními sítěmi mohou setkat a základní pravidla prevence a ochrany proti nim. V závěru práce jsou představeny projekty, které by měly v nejbliţší době zlepšit vybavení základních škol prostředky ICT a podpořit jejich další vyuţívání, spolu s některými technologickými novinkami, které naznačují moţné další směry vývoje ICT. Celkové zhodnocení současného vyuţití ICT ve školství a obecně ve společnosti v České republice a jeho srovnání s některými vybranými zeměmi práci uzavírá.

7

1

Historie využití výpočetní techniky ve školství1

V bývalé ČSSR nebyly pro výrobu a vývoj výpočetní techniky právě příznivé podmínky. V důsledku mezinárodní politické situace existovala v této době spolupráce a odběratelskododavatelské vztahy v oblasti výpočetní techniky se zeměmi tzv. západní Evropy, USA a dalšími na velmi nízké úrovni. Vzhledem k těmto skutečnostem byla moţnost nákupu komponent výpočetní techniky omezena ve větší míře na země tzv. východního bloku, se socialistickým státním zřízením, sdruţené ve společenství RVHP. Pro účely dalšího výkladu je uveden následující přehled jednotlivých stupňů vývoje počítačů. Většina zdrojů dělí vývoj informační techniky do několika generací. Obrázek 1: Přehled generací počítačů a jejich charakteristických vlastností

Zdroj: www.historiepocitacu.cz/obecny-prehled-generaci-pocitacu.html, úprava autora

1

Zdroj: http://www.historiepocitacu.cz/obecny-prehled-generaci-pocitacu.html

8

1.1

Nultá generace počítačů v ČSSR

Pro počítače této generace byly typické reléové obvody. Počítače nulté generace slouţily většinou pro vědecké výpočty, proto se většinou nacházely ve vědeckých nebo univerzitních prostorách. V Ústředním ústavu matematickém (ÚUM) začal doc. Antonín Svoboda v roce 1950 zakládat oddělení, které se zabývalo matematickými spoji. V roce 1950 se začalo v laboratoři matematických strojů Ústředního ústavu matematického pracovat na vzniku prvního československého reléového samočinného počítače. Na vývoji prvního samočinného počítače v ČSSR se podílel doc. Antonín Svoboda a kolektiv pracovníků výše uvedeného ústavu. Na základě reorganizace v Československu vznikl v roce 1955 Ústav matematických sstrojů ČSAV. Výrobou reléové části počítače se zabýval národní podnik Aritma-Vokovice, výroba bubnové paměti byla svěřena národnímu podniku Tesla – Elektronika. První uvedení počítače bylo původně stanoveno na rozmezí let 1955 aţ 1956, z důvodu zpoţdění dodávky relé se ale jeho představení opozdilo. Ke zdrţením při výrobě dále přispívala skutečnost, ţe Ústav matematických strojů nebyl dostatečně vybaven technologickými součástkami, pracovníky, ani finančními prostředky. První samočinný reléový počítač SAPO byl tedy zprovozněn aţ v roce 1957 na Loretánském náměstí. Během několika následujících měsíců byly provedeny první výpočty a v dubnu 1958 byl SAPO uveden do běţného provozu. Po dvou letech provozu však vznikl na reléových částech poţár, který zapříčinil usazený prach. SAPO byl poničen pouze asi ze 2%, ale pro svoji zastaralost jiţ nebyla oprava rentabilní. Zbylé funkční části počítače byly v roce 1962 rozebrány a rozdány středním odborným školám a Národnímu technickému muzeum sídlícímu v Praze. V západní Evropě a USA, kde jsou za počátek nulté generace povaţována 30. a 40. léta minulého století, byly v této době jiţ pouţívány elektronkové počítače.

9

Obrázek 2: Počítač SAPO

Zdroj: http://www.historiepocitacu.cz/fotogalerie-historie-pocitacu.html

1.2

První generace počítačů v ČSSR

Tato generace počítačů jiţ pracovala s registry, které obsahovaly elektronkové klopné obvody. V roce 1958 se Ústav matematických strojů ČSAV přejmenoval na Výzkumný ústav matematických strojů. V Československu začali v roce 1958 zaměstnanci Výzkumného ústavu matematických strojů pracovat na vzniku velkého univerzálního elektronkového počítače pro zpracování hromadných dat, vědeckotechnické výpočty a automatizované řízení výrobních procesů. Tento projekt byl opět pod vedením doc. Antonína Svobody. U tohoto počítače došlo opět ke zpoţdění od předpokládaného termínu zprovoznění, a to především z důvodu jiţ zmíněných nedostatečných kapacit ve Výzkumném ústavu matematických strojů a nedostatečných výrobních kapacit v dodavatelském podniku Aritma. Národní podnik Aritma měl v té době zároveň na starosti vývoj abecedně číselných děrnoštítkových strojů pro sčítání lidu v ČSSR. První elektronkový počítač byl tedy dokončen aţ v roce 1963 pod názvem EPOS 1. Tento samočinný počítač byl víceprogramový, tzn. umoţňoval řešení více programů najednou. Další významný pokrok spočíval ve skutečnosti, ţe EPOS 1 byl schopen identifikovat chyby a opravit je, aniţ by tím byl pozastaven prováděný výpočet. V roce 1965 byly provedeny státní zkoušky výpočetního automatu (jak byl v té době nazýván) EPOS 1. Zkoušky realizovala společnost SKVT2 za účasti odborníků ze SSSR. Závěr státní zkoušky potvrzuje ověření a zvládnutí základních problémů samočinných počítačů. Dále uvádí toto tvrzení:

2

SKVT je zkratka Státní komise pro vědu a techniku

10

„Tento matematický stroj nemá ve své kategorii v rámci RVHP podobný ekvivalent.“ Zdroj: http://www.historiepocitacu.cz/stredni-elektronkovy-pocitac-epos-1.html

Navzdory výsledkům státní zkoušky však EPOS 1 nebyl vzhledem k poruchovosti a dalším problémům nikdy sériově vyráběn. Počítače této generace zpravidla obsahovaly základní jednotku s ovládacím stolem, obrazové nebo feritové paměti, aritmetickou jednotku a bubnovou paměť. Vstupním zařízením byl zpravidla snímač děrných štítků (děrné pásky) a jako výstupní zařízení slouţil elektrický psací stroj nebo řádková tiskárna. V západních zemích probíhal vývoj počítačů první generace od druhé poloviny 40. let aţ do konce 50. let a vznikaly zde např. počítače s názvy ENIAC, EDVAC, SSEC a URAL. Obrázek 3: Počítač EPOS 1

Zdroj: www.historiepocitacu.cz/fotogalerie-historie-pocitacu.html

1.3

Druhá generace v ČSSR

Hlavním rozdílem oproti první generaci počítačů jsou registry s tranzistorovým obvodem. Ve Výzkumném ústavu matematických strojů začal spolu s počítačem EPOS 2 i vývoj počítače MSP. Jednalo se o malý samočinný počítač, který zpočátku nebyl povaţován za důleţitý. Význam vývoje počítače MSP zvýšilo usnesení ústředního výboru KSČ v oblasti výpočetní techniky národního hospodářství. Hlavními úkoly počítače MSP byly vědeckotechnické výpočty a matematicko-ekonomické úlohy. Nakonec se vývoj a výroba tohoto počítače opozdily z důvodu připravované licenční výroby sovětského stroje SETUŇ. Později se ukázalo, ţe Sovětský svaz zájem o sériovou výrobu SETUNě v Československu neměl. 11

Následně pokračovala další fáze projektu, nazvaná jiţ MSP 2. Na výzkumu a vývoji MSP 2 spolupracoval Výzkumný ústav matematických strojů se slovenským podnikem Konstruktiva Trenčín. MSP 2 byl v roce 1965 představen veřejnosti na výstavě v Brně. Jeho největší výhody spočívaly v připojení většího počtu vstupních a výstupních zařízení a jednoduchém programování. V roce 1966 začal být sériově vyráběn v Závodech průmyslové automatizace v Čakovicích a byl instalován v domácích podnicích a na akademických pracovištích. MSP 2 je povaţován za první samočinný počítač, který se v Československu začal sériově vyrábět. Ve Výzkumném ústavu matematických strojů v roce 1960 začaly práce na počítači nazvaném EPOS 2. Při jeho vývoji byly vyuţity podklady a zkušenosti z vývoje počítače první generace EPOS 1. Sériová výroba počítače EPOS 2 začala v roce 1968 v podniku ZPA Čakovice pod označením ZPA 600. O tři roky později začal být vyráběn jeho zdokonalený nástupce ZPA 601. Celkový počet vyrobených kusů počítačů ZPA 600 a ZPA 601 dosáhl třiceti kusů, ale jiţ v roce 1973 byla sériová výroba těchto počítačů ukončena. Tyto počítače byly nasazeny v různých podnicích. Počítač ZPA 600 byl dodán např. Vojenským stavbám nebo Ústředí výpočetní techniky dopravy. ZPA 601 byl instalován přímo v národním dodavatelském podniku ZPA. Podnik ZPA Čakovice vyrobil jeden model počítače ZPA 200. Jednalo se o malý tranzistorový samočinný počítač, který měl niţší velikost hlavní feritové paměti a pouţíval jen jeden program. V západních zemích vznikaly počítače druhé generace od 2. poloviny 50. let aţ do první poloviny 60. let. Mezi počítače druhé generace řadíme ve světě například tyto typy IBM 1401, IBM 7090, ZUZE 23 a sovětský MINSK 22. Obrázek 4: Počítač EPOS 2

Zdroj: www.historiepocitacu.cz/fotogalerie-historie-pocitacu.html

12

1.4

Třetí generace v ČSSR

Základním rysem této generace byly monolitické a hybridní integrované obvody. Jednalo se o tři stupně integrace SSI3, MSI4 a LSI5. Mezičlánkem mezi druhou a třetí počítačovou generací se v Československu stal počítač TESLA 200. Podnik VHJ TESLA začal uvaţovat o výrobě číslicového počítače, k jeho výrobě ale bylo nutné opatřit licenci. Z výběru několika zahraničních dodavatelů byla nakonec vybrána a odkoupena licence na PC Bull-General Eletric GAMMA 140/145 z Francie. Po získání licence se rozběhl projekt TESLA 200, který měl za úkol zejména umoţnění hromadného zpracování dat z různých odvětví a výpočtů pro vědeckotechnické a inţenýrské účely. Součástky a periferní zařízení pro výrobu TESLA 200 byly nejprve dodávány ze zahraničí, ale díky spolupráci národních podniků TESLA Roţnov a TESLA Lanškroun byly posléze nahrazeny československými produkty. V roce 1967 byl počítač TESLA 200 představen veřejnosti na Mezinárodním strojírenském veletrhu, který se konal v Brně. Jiţ v letech 1967 aţ 1969 byl tento počítač vyráběn sériově. Po typu TESLA 200 následovaly jeho další verze TESLA 230 a TESLA 270. Počítač TESLA 200 představoval pro ČSSR v té době významný hospodářský přínos. Tyto počítače byly jako první ve větším počtu dodávány do výpočetních středisek, podniků a vzdělávacích pracovišť. Na konci roku 1969 byla mezi státy SSSR, PLR, NDR, MLR, BLR a ČSSR podepsána mezinárodní dohoda, která obsahovala úmluvu o vytvoření nových prostředků výpočetní techniky a jejich následného vyuţití v národním hospodářství. V následujících měsících se k dohodě připojila i Kuba a Rumunsko. Výsledkem dohody měl být společný výzkum, vývoj, výroba a dodávky strojů a zařízení jednotného systému elektronických počítačů třetí generace (dále jen JSEP). Hlavním pracovištěm pro výzkum a vývoj JSEP v Československu se stal Výzkumný ústav matematických strojů. První etapa programu JSEP-R1 (1968-1974) měla za cíl vyvinout počítače 3. generace, které budou navzájem kompatibilní. U této generace počítačů se nejčastěji vycházelo z počítačů IBM 370. Československo mělo své zásluhy na vývoji jednoho typu počítače a přibliţně

3

Small Scale Integration (malá integrace obvodů)

4

Middle Scale Integration (střední integrace obvodů)

5

Large Scale Integration (velká integrace obvodů)

13

30 druhů periferních zařízení. Pro zajištění jednotného přístupu v rámci JSEP, byly v kaţdém státě vybrány nebo zřízeny instituce tzv. Národní organizace technické obsluhy (NOTO). V ČSSR se jednalo o tyto podniky: n. p. Kancelářské stroje (ČSR) a n. p. Datasystém (SSR) pro počítače JSEP typu EC 1010 aţ EC 1040 a Ústředí pro výpočetní techniku Tesla pro počítače JSEP typu EC 1050 a EC 1060. Realizace druhé etapy programu JSEP-R2 začala kolem roku 1977. Tato etapa také nejčastěji vycházela z parametrů počítače IBM 370. Prvním navrţeným počítačem této etapy v Československu byl EC 1025, který disponoval kvalitnějším hardwarovým vybavením, modulovou výstavbou procesorů a virtuální pamětí. Následovníkem se stal počítač EC1026 vybavený pomalejší hlavní pamětí doplněnou o rychlou vyrovnávací paměť. Operačním systémem obou počítačů byl DOS 3, který podporoval programovací jazyky FORTRAN, COBOL, PASCAL a PL/1. Obrázek 5: EC 1021

Zdroj: http://www.historiepocitacu.cz/fotogalerie-historie-pocitacu.html

1.5

Čtvrtá generace

Základní charakteristikou této generace je pouţívání velmi vysoké integrace obvodů (VSLI) tzn. řídící procesor je spolu s pamětí uloţen v jednom integrovaném obvodě. Dalším významným prvkem je miniaturizace počítačů a jejich součástek, zvyšování výkonu a velikosti pamětí. Do čtvrté generace je řazena třetí etapa programu JSEP R-3. Tato etapa byla zahájena počátkem 80. let, kdy v Československu začal vývoj počítače EC 1027. Do ukončení výroby 14

tohoto typu počítače v roce 1989 bylo zhotoveno 300 kusů. Poslední počítač EC 1027 byl vyřazen z provozu v roce 1994. Představitelé této generace jsou jiţ zmíněný EC 1027, SM 52/12 a v zahraničí IBM 308X. Tato generace není dosud ukončena. Počítače, které se v současnosti vyrábějí, mají v zásadě stejnou konstrukci jako zmínění představitelé této generace.

1.6

Projekt Internet do škol6

Významný milník v zavádění ICT do škol pro účely výuky představuje projekt Internet do škol, označovaný zkratkou „Indoš“. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy v roce 2000 vypracovalo dokument s názvem „Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ)“, který v témţe roce schválila vláda. Hlavním cílem dokumentu bylo rozšíření pevného připojení k internetu v rozmezí od roku 2001 do roku 2003 v cca 3 620 školách. Mezi další záměry patřilo vybudování lokální sítě ve školách, následné dodání serveru spolu s 25 000 koncovými stanicemi a v neposlední řadě proškolení uţivatelů, které mělo proběhnout během 7 měsíců. V roce 2001 byl vypracován a vládou schválen rozvinutý dokument pod názvem „Plán realizace státní informační politiky ve vzdělávání“, který znamenal změnu skladby projektu. Dle dostupných zdrojů byl celý projekt rozdělen do 3 samostatných projektů: „Projekt, "Informační gramotnost", se zabývá vzděláváním a informační gramotností samotných učitelů, knihovníků a občanů.“ „Projekt, "Výukový software a informační zdroje", se zabývá zaváděním informačních a komunikačních technologií do výuky, informačními zdroji a multimediálními nástroji. Součástí tohoto projektu je mj. i zprovoznění centrálního vzdělávacího portálu.“ „Projekt, "Infrastruktura", se zabývá vybavováním škol výpočetní technikou a jejich připojováním k Internetu.“ Zdroj: : http://www.earchiv.cz/b01/b0700001.php3

6

Zdroj: http://www.earchiv.cz/i_itedu.php3

15

Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy se rozhodlo pro řešení těchto projektů tzv. centralizací, výběrem jednoho dodavatele, který realizoval dodávky do škol pomocí subdodavatelů. Dalším zásadním bodem byla skutečnost, ţe se školy nestaly vlastníky vybavení. Vlastníkem vybavení zůstal dodavatel, jediná výjimka se týkala sítí LAN, jejichţ rozvody byly zahrnuty do majetku škol. Posledním bodem bylo připojení škol k internetu řešené školním intranetem. Bylo rozhodnuto, ţe školy se budou muset nejprve připojit ke svému intranetu, který bude teprve následně připojen k veřejné síti. Jiţ pro rok 2001 byl určen záměr vybavit v cca cca 70 % škol přinejmenším jednu učebnu počítači, které budou mít připojení k internetu, a zbývajících cca 30 % škol jedním počítačem s připojením k internetu. V roce 2001 měla vláda v plánu na projekt III „Infrastruktura“ uvolnit částku cca 1,32 miliardy korun, ale tato částka musela být vyčerpána do konce roku. MŠMT 18. dubna 2001 vypsalo výběrové řízení na generálního dodavatele. Do výběrového řízení se přihlásilo 6 zájemců, ale jiţ při otevírání obálek jich bylo 5 vyřazeno. Jediným zbývajícím zájemcem bylo sdruţení společností AutoCont OnLine a Český Telecom, které bylo podpořeno dalšími významnými partnery (HP, Microsoft…). Na začátku října roku 2001 byl realizován i jiný projekt, který však nebyl s projektem „internet do škol“ nijak provázán. Jednalo se o dodávku 150 počítačů spolu s připojením k internetu pro 4 vybrané školy. Tyto počítače dodala společnost Internet OnLine, která byla ve společném vlastnictví Českého Telecomu a Úřadu pro veřejné informační systémy. Na konci roku 2001 bylo sdruţení AutoCont OnLine a Český Telecom na veletrhu „Invex“ vyhlášeno za konečného vítěze výběrového řízení na generálního dodavatele projektu III. „Infrastruktura“. Podle dostupných zdrojů zde byl celý projekt Internet do škol prohlášen za Akci roku 2001 a vedla se debata o „Informaci pro 21. století“. Na veletrhu se také vedla diskuze na téma peněz, které se nestihnou na tento projekt v roce 2001 vyčerpat. Mimo jiné zde zazněl návrh na vyuţití peněz na splácení dluhu vysokých škol, ale nakonec bylo rozhodnuto, ţe peníze se převedou na stejný projekt do příštího roku. Dále byly na veletrhu Invex schváleny podmínky pro zapojení jednotlivých škol do projektu „Internet do škol“. Kaţdá škola, která měla zájem o účast, musela potvrdit zadání a vypracování konkrétního dílčího projektu. Celému projektu téměř do konce roku chyběl generální auditor, kterým se po vyhlášení vítěze výběrového řízení stala společnost Chemcomex. Generální auditor měl mít na starosti mimo 16

jiné dohled nad realizací poţadavků dodavateli a zároveň na plnění závazků a dohodnuté spolupráce ze strany zúčastněných škol. Později se AutoCont OnLine a Český Telecom rozhodli oddělit své sluţby za účelem lepších dodávek. Na základě této změny bylo změněno i financování projektu III., kdy stát hradí náklady na připojení přímo Telecomu a za ostatní dodávky platí AutoCont OnLine. Obrázek 6: Náklady na projekt III.

Zdroj: http://www.earchiv.cz/b02/b0506001.php3, úprava autora

Tyto náklady je nutno rozpočítat mezi 3620 škol, které jsou zúčastněné projektu. Kaţdá škola měla v dosavadní chvíli jiné vybavení. Dle zveřejněného dodatku smlouvy, podepsané roku 2002 s generálním dodavatelem, jsou náklady hrazené státem rozděleny:

17

-

„jednorázově 48.195,- Kč, za "aktivaci Komplexní sluţby ICT na jednom SKP",

-

„průběţně 3.005,80 Kč, za "Komplexní sluţby ICT na SKP/měsíc:“ o „357,- Kč měsíčně je za aplikační sluţby (MS Office, Microsoft Visual Studio Professional), síťové a adresářové sluţby (sítě LAN, file serving), za přístup k Internetu a intranetu (pro www a ftp, lokální firewall), za poštovní sluţby, za sluţby CIS a za sluţby Call Centra (sluţby S4, S5, S8, S9, S10 a S11 z katalogu sluţeb GD)“, o „1.451,80 Kč měsíčně je za samotné SKP (za počítač jako takový) a za souborové a tiskové sluţby (sluţby S1, S2, S3, S6, S7)“, o „1197,- Kč měsíčně je za komunikační infrastrukturu (sluţby MPLS sítě, sluţby dohledového centra ČT, sluţby Internetu), a za technickou podporu komunikační infrastruktury (sluţby S12 a s13). Toto zřejmě lze z rozhodující části povaţovat za náklady na školský intranet, který v původní koncepci schválené vládou vůbec nebyl“. Zdroj: http://www.earchiv.cz/b02/b0619001.php3

Dle dostupných zdrojů provázely projekt III. „Infrastruktura“ problémy a spory, které byly řešeny NKÚ. V souvislosti s realizací projektu „Internet do škol“ byla podána i řada trestních oznámení, nikdo však odsouzen nebyl z důvodu nedostatku důkazů nebo nenalezení konkrétního viníka. V květnu 2004 byla podepsána nová dohoda mezi MŠMT, AutoCont Online a Českým Telecom a 2 dodatky k jiţ existujícím smlouvám k projektu III. Nová dohoda a nové dodatky měly přinést změnu a zlepšit postavení MŠMT v celém projektu III „Infrastruktura“. Na základě výše podepsaných dokumentů byl stanoven konec projektu na 31. srpna 2005. Smlouva s generálním dodavatelem byla ukončena v rozmezí let 2004 a 2005. I přes tuto skutečnost MŠMT získalo finanční podporu od státu na centrálně hrazené připojení škol k internetu ve výši cca 1 miliardu korun za rok. V letech 2005-2006 byla částka vyuţita na zajištění centrálního připojení škol a v dalších letech 2007-2010 měla být vyuţita k zajištění komunikační a informačních sluţeb v těchto školách. K realizaci této fáze jiţ ale nedošlo, od začátku roku 2007 stát přestal platit centrální připojení škol a nebyl znám ani způsob jeho další úhrady v budoucnu. Na základě této skutečnosti přestala společnost 18

Telefonica O2 Czech Republik v říjnu 2007 poskytovat školám centrální připojení, které mělo být hrazeno státem, a místo něj nabídla školám připojení k internetu, které by si hradily samostatně z vlastních prostředků. Centrální připojení škol k internetu financované státem nebylo po celý rok 2007 řešeno. Aţ v roce 2008 přišlo MŠMT s novým návrhem, který se týkal zavádění ICT do škol. Zároveň usnesení vlády č. 422 ukládalo MŠMT povinnost vypracovat dokument „Návrh koncepce rozvoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání“. Dle nového návrhu by se rozvoj ICT ve školství měl ubírat opačnou cestou, neţ bylo centralizované pojetí projektu „Internet do škol“. Zavádění ICT by mělo být zaloţeno na samostatné iniciativě jednotlivých škol. Kaţdá škola by si měla připojení k internetu a ostatní potřebné technologické vybavení pořídit podle vlastního uváţení s finančním přispěním státu. Dle zdroje by školy měly od státu obdrţet jednu šestinu nákladů na připojení k internetu a potřebné technologické vybavení, zbývajících pět šestin by mělo být financováno samotnými školami spolu s přispěním Evropských fondů. Dovolila bych si zde citovat cíl „Návrhu koncepce rozvoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání“: „Hlavním cílem projektu rozvoje informačních technologií je z centra, případně z úrovně krajů, iniciovaná podpora dosaţení takového stavu, který umoţňuje standardní vyuţití informačních technologií jak ve výuce většiny předmětů, jako i standardního informačního a komunikačního nástroje pedagogických pracovníků a ţáků škol. Zároveň je důleţitým cílem podpora vytvoření takového informačního prostředí právě v oblasti školství, které umoţní na úrovni krajů i centra pruţně reagovat na potřeby a očekávání jinak decentralizovaného systému řízení jednotlivých škol, případně školských zařízení.“ Zdroj: http://www.earchiv.cz/b08/b1015001.php3

Dle nezávislého publicisty a konzultanta Jiřího Peterky nejsou v návrhu řešeny konkrétní cíle a jejich dosaţení, ale oproti původnímu projektu je zde velmi dobře popsána finanční stránka projektu. V návrhu je nejen řešeno vybavení škol a jejich připojení, ale i vzdělávání pedagogů, sledování dat, kvalita a dohlíţení na konečné výsledky vzdělávání ve školách.

19

2

ICT a současné základní školství7

Informační a komunikační technologie jsou vyuţívány ve vzdělávacích zařízeních na všech úrovních, vysokými a středními školami, odbornými učilišti, základními a dokonce i mateřskými školami. Kaţdé z uvedených zařízení vyuţívá ICT k různým účelům a díky tomu se setkává s řadou specifických problémů. Na základních školách je za jeden z hlavních problémů ICT povaţováno samotné technické vybavení. V současné době velice rychlý vývoj hardwaru takřka kaţdým rokem sniţuje poměr cena/výkon. Doba ţivotnosti hardwarových komponent se v dostupných zdrojích uvádí přibliţně v rozmezí 2 – 3 let. Školní zařízení jsou proto nuceny k pravidelné obnově jednotlivých částí ICT. Ţáci vyuţívají počítač k výuce především ve svých školách (92 %), druhým nejčastějším místem, kde za tímto účelem vyuţívají ICT, se stává jejich domov. V České republice mohou ţáci dále pracovat s počítači především v knihovnách a kavárnách, kterých však vyuţívá pouhých 7 %.

2.1

ICT pro žáky na základních školách8

Základní školy jsou zpravidla vybaveny dostatečným mnoţstvím počítačů určených pro potřeby ţáků, k tomuto stavu pomohl i výše uvedený projekt „Internet do škol“. Dle dostupného zdroje jiţ takové úrovně bohuţel nedosahuje kvalita ICT. Počítačové učebny jsou ve 44 % škol vybaveny počítači staršími více neţ 5 let. Zastaralé hardwarové vybavení neposkytuje vhodné prostředí pro instalaci a provoz softwaru potřebného k výuce. Samotná správa zastaralých ICT, zajišťovaná především externími kvalifikovanými správci, je pro školy velmi finančně náročná. Dotace ze státního rozpočtu navíc v této oblasti klesly přibliţně o 80 %.

7

Zdroj: http://www.ct24.cz/domaci/66982-pocitace-na-skolach-jsou-zastarale-ucitele-je-temer-nepouzivaji/; http://www.csicr.cz/cz/85106-vyrocni-zprava-csi-za-skolni-rok-20082009

8

Zdroj: http://www.praha.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_ve_skolstvi

20

2.2

ICT pro učitele na základních školách

Situace je opačná v případě hardwarového vybavení pro učitele, které je podstatně novější v porovnání s vybavením pro studenty, ale naopak není v dostatečném mnoţství. Vlastní počítač má k dispozici jen 10 % - 15 % učitelů, ostatní se o počítač dělí se svými kolegy. Jeden počítač často sdílí aţ 3 učitelé, kteří díky tomu nemají dostatečnou dobu na jeho vyuţití pro přípravu k výuce. Mnoho učitelů působících na základních školách nemá v oblasti ICT dostatečnou kvalifikaci, v některých případech mohou být znalosti učitelů dokonce na niţší úrovni neţ u jejich ţáků. Učitelé vyuţívají ICT především pro účely domácí přípravy ţáků, kdy jim mohou v elektronické podobě zadávat úkoly k vypracování, zasílat o hodinách prezentované materiály atd. Při samotné výuce pouţívá ICT jen cca 20 % učitelů, zpravidla pouze k prezentaci učebních materiálů.

2.3

Prostředky ICT využívané k výuce

Školy nejvíce vyuţívají prostředky ICT v povinných předmětech a v dalších volitelných formách vzdělávání v tomto oboru. Při výuce nachází uplatnění celá řada různých prostředků ICT určených pro různé účely.

2.3.1 Notebook, netbook9 2.3.2.1

Učitelský notebook (prezentační notebook)

Notebook by měl splňovat potřebné parametry pro danou formu výuky. Prezentační notebook zároveň tvoří základ pro kvalitní interaktivní výuku. Učitel pomocí notebooku přenáší prezentovaný výklad na další zařízení, která má k dispozici. Mezi ně patří např. datový projektor, interaktivní tabule, koncová zařízení ţáků či vizualizér. 2.3.2.2

Netbook pro žáky 1. stupně

Moderní technologie netbooku, je navrţena tak, aby odolala polití tekutinou, proraţení klávesnice, olámání některých částí a dalším poškozením, která můţe nepozornost ţáků způsobit. Povrch netbooku je zpravidla pogumovaný a velmi odolný.

9

Zdroj: http://www.vyukainteraktivne.cz/

21

Pro mladší ţáky je určen tzv. nettop. Jedná se o velmi malý počítač, který řeší základní výpočetní úlohy, správu dokumentů (Word, Excel atd.) či prohlíţení internetových stránek. Nettop má pro ţáky oproti běţným netbookům řadu výhod mezi které patří malé rozměry, nízká hmotnost, spotřeba energie a cena. 2.3.2.3

Netbook pro žáky 2. stupně

Ţáci na tomto stupni mohou pouţívat jiţ klasické notebooky či netbooky. Důraz je kladen na velikost, mobilitu, případně dotykové ovládání monitoru atd. Netbooky výrazně podporují a zvyšují moţnosti interaktivní výuky.

2.3.2 Datový projektor10 Datový projektor je zařízení, které umoţňuje přenést aktuální zobrazení na monitoru počítače na projekční plochu. Projekční plochou mohou být zdi učeben, různé druhy pláten nebo interaktivní tabule. Projekci lze rozdělit na dva pohledy: 1) přední projekce – datový projektor je umístěn před projekční plochou. Výhodou tohoto způsobu je moţnost vyuţití jakékoliv projekční plochy. Mezi největší nevýhody naopak patří moţné oslnění přednášejícího a zastínění projekce. 2) zadní projekce – datový projektor je umístěn za projekční plochou. Výhodou tohoto způsobu jsou volný pohyb před projekčním plátnem, neoslnění přednášejícího a nezastínění projekce. Nevýhodou je naopak potřeba speciálního projekčního plátna. Obrázek 7: Datový projektor

Zdroj: http://www.interaktivnitabule-activ.cz

10

Zdroj: http://www.a-techservice.cz/pronajem-pronajem_projekcnich_platen-2.html

22

Rozdělení datových projektorů dle využití: 11 A) Ultralehké datové projektory Ultralehký datový projektor je určen pro individuální pouţití pro menší počet posluchačů. Tento přístroj má přibliţně rozměry velikosti A5 a jeho hmotnost se pohybuje okolo 1,5 kg. Díky své velikosti a hmotnosti je velmi snadno přenositelný a vhodný zejména pro mobilní prezentace. B) Osobní datové projektory Osobní datový projektor je určen také pro mobilní prezentace. Jeho předností je hmotnost do 5 kg a malé rozměry. Instalace nastavení parametrů obrazu je automatická. Pro svou relativně nízkou cenu je často vyuţíván také jako domácí kino. C) Mobilní datové projektory Mobilní datový projektor větších rozměrů neţ osobní datový projektor má všestranné vyuţití. Navzdory názvu však není vhodný pro časté přenášení. Prezentace s tímto výkonnějším projektorem jiţ mohou být pro větší skupiny posluchačů. D) Konferenční datové projektory Konferenční datový projektor je vyuţíván převáţně v konferenčních sálech, školících místnostech a veletrzích.

Zpravidla jsou tyto sály kvalitně ozvučeny a je zde připojen

mikrofon. Jedná se o nejvýkonnější datový projektor, ke kterému lze připojit více zdrojů.

2.3.3 Interaktivní tabule12 Je tvořena velkou projekční plochou, na kterou je promítán obraz z počítače pomocí výše uvedeného datového projektoru. Povrch tabule bývá zpravidla tvrdý, vysoce odolný proti poškrábání a otřesům. Projekční plocha je většinou matně bílé barvy, na které díky jejímu povrchu nevznikají přesvětlená místa. Tabule můţe být připevněna ke zdi učebny nebo na pojízdném stojanu. Pracovat s interaktivní tabulí či ovládat jejím prostřednictvím připojený počítač lze pomocí ukazovátka, speciálního pera nebo pouhým dotykem prstu. Interaktivní tabuli je moţné samozřejmě vyuţít pouze jako obyčejnou projekční plochu nebo bílou tabuli,

11

Zdroj: http://www.systemonline.cz/clanky/jak-vybrat-vhodny-datovy-projektor.htm

12

Zdroj: http://www.ppc-online.cz/index.php?object=General&articleId=102&menuId=3

23

na kterou lze psát fixem. Interaktivní tabule při výuce umoţňuje aktivní zapojení ţáků a touto formou zvyšuje atraktivitu jejího obsahu. Server www.tydenik-skolstvi.cz uvádí, ţe v roce 2009 se vyuţívaly interaktivní tabule v následujících poměrech. Při výuce vůbec nevyuţívá interaktivní tabuli 0,4 % škol a 10,7 % škol pouze výjimečně. Dále bylo zjištěno, ţe 41,3 % škol pouţívá interaktivní tabuli méně neţ na polovinu času výuky, 23,3 % škol právě na polovinu času výuky, 15,5 % škol více neţ polovinu času výuky a 8,8 % škol téměř po celou dobu výuky. Interaktivní tabule je nejčastěji pouţívána při výuce přírodovědných předmětů (71,2 %) a cizích jazyků (68,6 %). Obrázek 8: Interaktivní tabule

Zdroj: http://www.interaktivnitabule-activ.cz

2.3.4 Vizualizér13 Vizualizér je zařízení, které snímá předlohy, kterými mohou být např. různé dokumenty a předměty. Dokáţe snímat 2D a 3D objekty, texty, obrázky a některá zařízení jsou schopná pořídit i videozáznam. Pro snadnější a flexibilnější práci má vizualizér zoom, kterým lze podle potřeby předlohu přiblíţit. Vizualizéry jsou zpravidla vybaveny vestavěným LED modulem, který umoţňuje snímat i průhledné folie jako je to moţné u zpětného projektoru. Nasnímanou předlohu exportuje vizualizér na monitor nebo pomocí datového projektoru na projekční plochu. Pořízený záznam můţeme také uloţit přímo do paměti vizualizéru, která má kapacitu několik desítek obrázků nebo pomocí speciálního SW do počítače, lze uloţenou předlohu dále upravovat a zpracovávat.

13

Zdroj: http://www.ppc-online.cz/index.php?object=General&articleId=43&menuId=3

24

Obrázek 9: Vizualizér

Zdroj: http://www.ppc-online.cz/index.php?object=General&articleId=43&menuId=3

2.3.5 Elektronický hlasovací systém, multimice14 Systém bezdrátového připojení jednoho ţáka nebo celé skupiny ţáků k počítači učitele, který můţe být propojen přes datový projektor i s interaktivní tabulí, umoţňuje ţákům aktivní zapojení do výuky. Systém mohou vyuţívat i tělesně postiţení ţáci. Učitel můţe díky propojení interaktivní tabule se svým počítačem snadno a rychle zjistit znalosti svých ţáků nebo společně s nimi pracovat na daném úkolu. Systém je také často vyuţíván při vyplňování testů, různých anket a dotazníků. Elektronický hlasovací systém obsahuje přijímač, který zabezpečuje připojení daného počtu bezdrátových myší nebo hlasovacích zařízení. Kaţdá myš nebo hlasovací zařízení je označeno příslušným identifikačním znaménkem, aby bylo moţné jednoznačně určit autora odpovědí. Obrázek 10: Elektronický hlasovací systém

Zdroj: http://www.interaktivnitabule-activ.cz

14

Zdroj: http://www.ppc-online.cz/index.php?object=General&articleId=119&menuId=3

25

2.3.6 Interaktivní učebna15 Jedná se o místnost vybavenou výše uvedenými navzájem propojenými prostředky ICT. Mezi základní prvky interaktivní učebny patří počítač, datový projektor a interaktivní tabule. Pro zvýšení kvality výuky mohou být dále v interaktivní učebně umístěny vizualizéry a hlasovací zařízení. Takto zařízená učebna umoţňuje snadnou a rychlou prezentaci podkladů, které jsou uloţeny v počítači nebo přineseny ţáky pomocí USB flash disků. Během prezentace lze do podkladů zasahovat přes projekční plochu (interaktivní tabuli) a provedené změny následně ukládat. Obrázek 11: Interaktivní učebna

Zdroj: http://www.ppc-online.cz/index.php?object=General&articleId=11&menuId=7

2.3.7 Tablet16 Zařízení obsahuje aktivní plochu a bezdrátové pero, kterým mohou ţáci psát své poznámky na aktivní plochu. Záznam je z aktivní plochy přenášen v elektronické podobě do počítače, ke kterému je tablet připojen. Ţáci mohou uloţené záznamy později upravovat, tisknout nebo zaslat vyučujícímu pomocí elektronické pošty.

15 16

Zdroj: http://www.ppc-online.cz/index.php?object=General&articleId=11&menuId=7 Zdroj: http://www.ppc-online.cz/index.php?object=General&articleId=120&menuId=3

26

Obrázek 12: Tablet

Zdroj: http://www.interaktivnitabule-activ.cz

2.4

Metody využívané k výuce

2.4.1 Internet17 Mnoho studentů vyuţívá při svém vzdělávání internet. V České republice internet pro vzdělávací účely slouţí z 82 % k vyhledávání informací ke studovaným předmětům, následuje vyhledávání informací o moţnostech studia nebo nabídce kurzů. Nejméně je internet vyuţíván k účasti na on-line vzdělávacích kurzech. Obrázek 13: Vyhledávání informací

Zdroj: http://czso.cz

2.4.2 Výukové objekty18 Tištěné učebnice a další studijní materiály nelze aktualizovat a mohou tudíţ mnohdy obsahovat zastaralé informace. K výraznému zlepšení v této oblasti přispívají právě elektronické neboli digitální výukové objekty.

17

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/domacnosti_a_jednotlivci

18

Zdroj: http://ondrej.neumajer.cz/?item=vyukove-objekty-jako-pomocna-ruka-ucitelum

27

Dle Davida A. Wileyho lze povaţovat za výukový objekt kterýkoliv digitální zdroj, jeţ lze opakovaně vyuţít k podpoře vzdělání. Oficiální definice výukového objektu podle Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE): „Výukový objekt je jakákoli digitální nebo nedigitální entita, která můţe být pouţita v učení, vzdělávání a výuce“. Zdroj: http://ondrej.neumajer.cz/?item=vyukove-objekty-jako-pomocna-ruka-ucitelum

Na začátku zrodu výukových objektů stáli autoři e-learningových kurzů, kteří chtěli opakovaně pouţívat jiţ vytvořené celistvé informace k tvorbě dalších materiálů. Následně tyto informace začali nabízet ostatním autorům, kteří jejich části dále upravovali a doplňovali. Výukové objekty lze volně šířit v tzv. „open-source“ formě. Původně open-source slouţil výhradně pro šíření softwaru, ale později se rozšířil i na výukové objekty. V podstatě se jedná o druh programů, které můţe kdokoli dále legálně upravovat. Program je dostupný se svým zdrojovým kódem a vývojovými nástroji. Po provedení úprav programu je jejich tvůrce přidán do seznamu autorů tzv. credits. Ve školství se tyto programy dají povaţovat za ideální variantu pro šíření výukových objektů. Příkladem na internetu dostupných open-source projektů mohou být i operační systém Linux, e-learningový systém Moodle nebo kancelářský balík OpenOffice. Podoba elektronických výukových objektů můţe být různá od obrázků, videí, textů, zvukových záznamů, přednášek, prezentací aţ po zadání domácích úkolů aj. Výukové objekty jsou zpravidla ukládány do internetových úloţišť, které slouţí jako komunikační webové stránky. Zde mohou učitelé ukládat, stahovat, diskutovat a hodnotit výukové objekty případně jen sdílet svoje zkušenosti a znalosti. Nejčastěji vyuţívané úloţiště pro výukové objekty jsou portály http://www.rvp.cz/ nebo http://veskole.cz/. Vznikl téţ český soubor veřejných licencí (Creative Commons), který dostatečně ochraňuje autorské práva. Tyto licence dovolují šíření a úpravu výukových objektů za určitých podmínek, jakými jsou např. zveřejnění původního autora a šíření upravené verze pod stejnou nebo slučitelnou licencí původní verze. Takto šířené výukové objekty nesmí být pouţívány pro komerční účely.

28

2.4.3 SIS na základních školách19 Studijní informační systém (SIS) se v současné době rozšiřuje i na základní a střední školy. Uţivatelé systému jsou rozděleni do několika skupin. Na základních školách tak většinou existují skupiny učitelů, rodičů a ţáků. Kaţdá z nich má v systému nastavena různá přístupová práva. Členové dané skupiny si vytvoří své uţivatelské profily, ke kterým mají přístup přes zabezpečené připojení. K přihlášení do systému uţivatelé potřebují identifikační údaje, zpravidla se jedná o jméno a heslo. Ţáci mohou z domova SIS vyuţívat k vyzvednutí uloţených úkolů, ke stahování studijních materiálů, případně ke komunikaci s učiteli. Studentský informační systém ţákům dále poskytuje kontrolu a přehled nad jejich prospěchem a docházkou. Rodiče mají prostřednictvím SIS moţnost získat informace o škole a být v přímém kontaktu s učiteli. SIS jim zároveň umoţňuje také kontrolovat prospěch, docházku, rozvrh a další důleţité informace týkající se jejich dětí. Učitelé vyuţívají SIS ke komunikaci s ţáky, jejich rodiči a s dalšími spolupracovníky a zaměstnanci školy. Dále zde mají moţnost ukládat studijní materiály, zapisovat změny rozvrhů, vyhodnocovat prospěch jednotlivých ţáků a oznamovat ostatní informace, které se týkají studia a jednotlivých ţáků.

2.4.4 E-knihovna20 Jedná se o portál, kde je uloţen obsah knih, učebnic, studijních materiálů a dalších dokumentů potřebných ke studiu v elektronické podobě. Portál je zpravidla rozdělen do několika sekcí, které se dále dělí podle tematických okruhů. Kaţdá sekce obsahuje seznam autorů spolu s názvy knih jednotlivých autorů. Ţáci mohou mít v rámci studia přístup do různých e-knihoven. Vyhledávání potřebné literatury je velice jednoduché a intuitivní, většinou stačí zadat jméno autora a následně vybrat název hledané knihy. Tento název má podobu hypertextového odkazu21, který zobrazí obsah poţadované knihy.

19

Zdroj: http://www.studijni-informacni-system.cz

20

Zdroj: http://www.educaweb.cz/e-knihovna/e-knihovna/

21

Vyhledání adresy, na které je obsah knihy uloţen

29

2.4.5 E-learning22 Společně s vývojem informačních a komunikačních technologií začal vznikat a vyvíjet se i vzdělávací proces nazývaný jako „e-learning“. Tento pojem není přesně definován a díky vytváření „e-learningu“ v různých časových etapách a jeho neustálým vývojem ho lze chápat různými způsoby. „E-learning je v podstatě jakékoli vyuţívání elektronických materiálních a didaktických prostředků k efektivnímu dosaţení vzdělávacího cíle s tím, ţe je realizován zejména/nejenom prostřednictvím počítačových sítí. V českém prostředí spojován zejména s řízeným studiem v rámci LMS.“ „E-learning je vzdělávací proces, vyuţívající informační a komunikační technologie k tvorbě kursů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia.“ „E-learning je forma vzdělávání vyuţívající multimediální prvky - prezentace a texty s odkazy, animované sekvence, video snímky, sdílené pracovní plochy, komunikaci s lektorem a spoluţáky, testy, elektronické modely procesů, atd. v systému pro řízení studia (LSM)23.“ Zdroj: http://www.xasp.cz/E-LEARNING/POSTUPY/elearning-postupy-zakladni-informace.asp

E-learning lze povaţovat za vzdělávací proces a současně i za postup, který je vyuţíván k produkci kurzů či k šíření studijních materiálů. E-learning lze vyuţít také pro vzájemnou komunikaci ţáků a učitelů. E-learningové kurzy mohou být zaměřeny na konkrétní oblast nebo na souhrnné informace. K absolvování e-learningového kurzu je samozřejmě nutné disponovat počítačem, dále záleţí na zvolené formě kurzu. Některé společnosti nabízejí kurzy prostřednictvím internetu, kdy je nutné mít i dostatečně rychlé připojení k internetu, jiné formou kurzů na CD nebo jiném pevném nosiči. V současné době je na vzestupu tzv. m-learning. Jedná se o vyuţití mobilních telefonů, organizérů a jiných komunikačních nástrojů. Tyto nástroje lze připojit k internetu a mají postačující výkon pro spouštění videosekvencí.

22

Zdroj: http://www.xasp.cz/E-LEARNING/POSTUPY/elearning-postupy-zakladni-informace.asp; http://www.infonia.cz/elearning

23

Learning Management System

30

Vlastní spuštění těchto kurzů je velmi jednoduché. Po registraci, kdy je zájemci přiděleno ID a heslo, si lze otevřít poţadovaný kurz, který můţe být rozdělen do více sekcí. Jednotlivé sekce mohou obsahovat studijní materiály, texty, slovníky, obrázky, animace, videa, ale i zkušební testy. V těchto kurzech je zpravidla znázorněna animace prováděných postupů a zároveň

jsou

vysvětleny

v textové

i

zvukové

podobě.

Výhodou

je

moţnost

okamţitého vyzkoušení dané problematiky. Další velká výhoda tohoto vzdělávacího procesu spočívá ve volném přístupu ke kurzům, dle časových moţností účastníka, na kterémkoliv počítači.

2.4.6 E-učebnice24 Jedná se o učebnice, popř. knihy, které má ţák k dispozici ke staţení v elektronické podobě na internetu, na CD-ROMu nebo ve veřejných knihovnách. E-učebnice uznává a řídí se platnými učebními osnovami a zpravidla je rozdělena do několika kapitol. Kaţdá kapitola je dále rozdělena do tří sloupců. Hlavní část učebnice se nachází uprostřed a je v ní umístěn výklad a ukázky textů. Sloupec je ukončen seznamem doporučené literatury k tématu. V levém a pravém krajním sloupci jsou umístěny zajímavosti, fotografie, doporučené internetové stránky, úkoly ţákům a další tipy např. na výlety a filmy vztahující se k tématu. Jestliţe je v textu obsaţeno cizí slovo, je u něj uvedena i jeho správná výslovnost. K prohlíţení e-učebnic je opět nutné disponovat počítačem s libovolným internetovým prohlíţečem. Výhodou e-učebnice je její rozšířený obsah, který je uspořádán atraktivní vizuální formou. Dále je elektronická učebnice zpracována didakticky (doporučená četba či internetové stránky, tipy na exkurze a výlety apod.). Obrázek 14: E-učebnice

Zdroj: http://www.eucebnice.cz

24

Zdroj: http://www.eucebnice.cz, http://www.eucebnice.cz/literatura/index.html

31

2.4.7 E-sešit25 E-sešit znamená online vedení elektronického dokumentu. Elektronický sešit lze vytvořit pro jakýkoliv předmět a lze ho spustit pomocí počítače, mobilního zařízení či iPadu. Elektronický sešit lze v současné době pouţívat v online i offline verzi. Původně byla moţnost pouţívat elektronický sešit jen online, ale z důvodu nedostatečného připojení k internetu ve školách bylo umoţněno uţívání tohoto sešitu offline. Přihlášení a registrace k e-sešitu probíhá přes sociální síť Facebook a Twitter, kde je moţné elektronický sešit jednoduše sdílet s kamarády a spoluţáky. Do sešitu jsou zapisovány poznámky z výuky, které lze později formátovat a připojovat k nim různé tabulky, grafy, fotografie a další informace. To znamená, ţe poznámky z výuky můţe zapisovat jen jeden ţák, který můţe později tento sešit sdílet pomocí sociální sítě s ostatními ţáky a zároveň do něj zapisovat nové poznámky, přepisovat a doplňovat informace. Další funkci, kterou elektronický sešit dovoluje je vytváření taháků. Obrázek 15: Školní sešit na Facebooku

Zdroj: http://www.google.cz

25

Zdroj: http://skolnisesit.cz/

32

3

ICT a volný čas žáků

Informační a komunikační technologie ţáci vyuţívají vzdělávacích zařízení na všech úrovních, vysokými a středními školami, odbornými učilišti, základními a dokonce i mateřskými školami. Kaţdé z uvedených zařízení vyuţívá ICT k různým účelům a díky tomu se setkává s řadou specifických problémů.

3.1

World Wide Web (WWW, web)26

Informační systém www vytvořil Tim Berners-Lee ve společnosti CERN. V roce 1990 byl spuštěn první webový server na světě info.cern.ch. Za účelem kontroly a dohledu nad dalším vývojem WWW byla koncem roku 1994 zaloţena společnosti World Wide Web Consortium (W3C). World Wide Web je informační systém zaloţený na vzájemném propojení webových stránek, jejich částí a dalších dokumentů prostřednictvím hypertextových odkazů. Jednoduché kliknutí na hypertextový odkaz (autorem vybrané slovo nebo slovní spojení) přemístí uţivatele na zvolené místo (jinou webovou stránku, jinou část dokumentu atd.). Pro běţného uţivatele to znamená velmi jednoduchou, intuitivní moţnost pohybu mezi internetovými stránkami a dokumenty při získávání potřebných informací. Nesmím opomenout zmínit vyhledávače jakými jsou např. Bing, Google a další. Jedná se funkci, kdy pomocí vyhledávače lze zadat jakékoliv heslo a vyhledávač okamţitě zobrazí webové stránky, kde poţadované heslo nalezl. 27

3.2

Elektronická pošta (E-mail)28

Elektronická pošta je komunikační sluţba v rámci internetu vyuţívaná pro soukromou, školní a pracovní komunikaci. Umoţňuje odesílání a přijímání zpráv jednomu nebo více adresátům. Zpráva můţe obsahovat přílohy, které mají menší datovou velikost. Přílohou můţe být text, video, fotografie, odkaz na www stránku nebo jiné dokumenty. Při odesílání zprávy lze

26

Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/World_Wide_Web

27

Zdroj: http://www.google.com/support/webmasters/bin/answer.py?hl=cs&answer=70897

28

Zdroj: http://www.bezpecnyinternet.cz

33

poţadovat automatické zaslání potvrzení o doručení, případně přečtení zprávy adresátem nebo určit příznak důleţitosti zprávy. Elektronická komunikace je v zásadě realizována dvěma způsoby. Placené řešení zpravidla vyuţívají podniky a naopak freemailové sluţby veřejnost. Poskytovatelů freemailových sluţeb je velké mnoţství např. Seznam, Google, Volný apod. Emailová adresa má tři základní části. První část určuje uţivatele, druhá část je znak tzv. @ „zavináč“29 a třetí část se nazývá doména. Základní tvar má tedy podobu: uţivatel@doména.cz. Příklad emailového adresy: [email protected]

3.2.1 Rizika emailu: Pouţívání elektronické pošty s sebou přináší i určitá rizika a hrozby. Mezi ty základní, na které by si měl uţivatel dát pozor, patři následující. spam – nevyţádaný elektronický email, který je zaslán na velké mnoţství emailových adres. Adresa odesílatele zpravidla neexistuje nebo je místo ní uvedena adresa příjemce. Autor spamu se většinou dá jen velmi obtíţně dohledat. Spamem jsou nejčastěji masově rozesílána reklamní sdělení, která se nezaměřují na určitou skupinu uţivatelů a jejichţ cílem je výnos, phishing – jedná se o elektronický email, jehoţ cílem je získat citlivé údaje (přístupová hesla, čísla karet apod.) adresáta. Elektronický email můţe obsahovat např. odkaz na podvodnou webovou stránku, která se snaţí napodobit originální webovou stránku banky či jiné instituce, a výzvu k zadání těchto údajů z nějakého fiktivního důvodu (jejich záloha, aktualizace atd.). Napodobené stránky jsou velmi věrohodné a těţko rozeznatelné od skutečných. Obranou proti phishingu je dodrţování několika základních pravidel: 1. přihlašovat se pouze přes webové stránky na oficiální adrese příslušné instituce (ignorace odkazů v emailu),

29

Znak oddělující název uţivatele a název domény

34

2. banky a ostatní instituce nikdy neţádají o přihlašovací údaje prostřednictvím emailu, 3. uţívání zabezpečeného připojení, 4. phishing pocházející ze zahraničí má často velmi špatný překlad a skloňování slov, 5. aktualizací prohlíţeče či emailového klienta.

3.3

ICQ30

Jedná se o komunikační program vytvořený v roce 1996 izraelskou společností „Mirabilis“, kterou společně zaloţili Fair Goldfinger, Arik Vardim, Sefi Vigiser a Ammon Amir. V roce 1998 se program poprvé objevil pod názvem ICQ. Program je volně a zdarma dostupný na internetu. Pomocí tohoto programu mezi sebou mohou jeho uţivatelé posílat textové zprávy tzv. instant messaging31, komunikovat „chatovat“ s více uţivateli najednou, zasílat dokumenty, fotografie a další soubory a mají moţnost hrát flashové hry. Po registraci je kaţdému novému uţivateli přiřazeno jeho identifikační číslo (UIN) ve tvaru xxx-xxx-xxx, které je neměnné. Uţivatele ICQ lze vyhledávat na základě jeho UIN, e-mailu či přezdívky.

3.4

Skype32

Autory tohoto programu jsou Niklas Zennström a Janus Trios. První veřejná verze byla vydána v roce 2003. Program poskytuje přímou textovou, hlasovou a obrazovou komunikaci jednotlivých uţivatelů mezi sebou (peer-to-peer, klient–klient). Skype je volně dostupný na internetu a lze jej zdarma instalovat na počítač obdobně jako ICQ. Komunikace mezi uţivateli v rámci programu je zdarma, uţivatel má moţnost chatování, ale i uskutečnění videohovoru s vyuţitím webové kamery. Volání do vnějších pevných a mobilních sítí je za poplatek.

30

Zdroj: http://icq6download.cz

31

Jedná se o sluţbu, pomocí níţ mohou uţivatelé komunikovat v reálném čase

32

Zdroj: http://skype.kvalitne.cz/

35

V současné době jsou jiţ v prodeji mobilní telefony pro sluţbu Skype. Fungují jako běţné mobilní telefony, nejsou propojené s počítačem a lze je téţ vyuţít jako fotoaparát, MP3 přehrávač, pro sledování mobilní televize a internet.

3.5

Sociální sítě (Social Networks)

Velice populární je vyuţívání ICT ke komunikaci prostřednictvím sociálních sítí. Sociální síť vzniká za účelem virtuálního propojení uţivatelů, kteří spolu sdílejí společné zájmy či záţitky, rodinné vazby atd. Sociální sítě umoţňují uţivatelům mezi sebou kromě komunikace sdílet fotografie, videa, domlouvat si schůzky, hrát hry, šířit a zveřejňovat informace apod. Ţáci mohou sociální sítě vyuţívat i ve vztahu se školou. Mezi základní kladné vlivy patří zlepšení komunikace ţáků prostřednictvím sociálních sítí, komunikace mezi školou a rodiči a moţnost vyuţití sociální sítě jako prostředku pro doučování.33 Sociální sítě jsou zároveň vyuţívány jako marketingový nástroj různých společností. Prezentace společnosti pomocí sociálních sítí pomáhá vylepšit vztahy s veřejností a získat nové zákazníky. Mezi nejpopulárnější české sociální sítě patří např. Spoluţáci.cz, Lidé.cz nebo Líbim se ti.cz, nejznámější mezinárodní sociální sítě, kterých je velké mnoţství pak představují např. Facebook, Twitter.

3.5.1 Facebook34 Facebook byl původně zaloţen Markem Zuckerbergem pro studenty Harvardské univerzity, kde studoval. Později se rozšířil na další univerzity a stal se přístupným pro všechny uţivatele s univerzitní e-mailovou adresou (.edu, .ac, atd.) Od srpna 2006 je přístupný všem zájemcům s jedinou výjimkou, uţivatelé musí být starší 13 let. Jedná se o druh sociální sítě, pomocí níţ probíhá komunikace mezi uţivateli, kteří mezi sebou udrţují virtuální vztahy a získávají nové přátele. Kromě funkcionality sociálních sítí popsané

33

Zdroj: http://www.ped.muni.cz/z21/knihy/2010/26/26/texty/cze/strach_c.pdf

34

Zdroj: http://www.facebook-cz.com/

36

výše umoţňuje Facebook připojení do různých sociálních sítí nebo skupin, vytváření diskusních fór a také slouţí jako nástroj pro zábavu. Mezi největší lákadla pro budoucí i stávající uţivatele Facebooku patří hry, které umoţňují hrát on-line proti ostatním. Mezi tři nejoblíbenější hry se dostaly Farm Ville, uţivatel zde buduje svoji farmu, o kterou se stará, Mafia Wars, cílem je stát se největším a nejobávanějším mafiánem a Pet Societly, uţivatel se stará o svého virtuálního mazlíčka.

3.5.2 Spolužáci.cz35 Projekt Spoluţáci.cz byl původně provozován portálem Atlas.cz, v roce 2004 si většinový podíl tohoto projektu kupuje portál Seznam.cz a mění jeho grafiku. Cílem projektu bylo umoţnit nalezení bývalých spoluţáků, vzájemnou výměnu informací, nalezení kontaktů, výměnu fotografií a organizace setkání bývalé třídy. „Předmětem projektu 10003 je podpora organizačních iniciativ k uspořádávání setkání bývalých spoluţáků, absolventů středních nebo vysokých škol, jejichţ cesty se po společném studiu rozešly po celé ČR i do zahraničí. Výměnou svých poznatků a zkušeností při vzájemných setkáních lze dosáhnout zvýšení ţivotní úrovně jejich dnešních rodin.“ Zdroj: http://www.atomcz.com/index.php?id=20&project=3

Při zakládání třídy musí být dodrţena základní pravidla. Musí být uveden oficiální název školy, oficiální název třídy (můţe být doplněn o další dodatečné údaje) a rok ukončení studia na škole. Kaţdá správně zaloţená škola má jedinečné ID36, které slouţí pro případný přesun, hledání či mazání třídy. Mezi další pravidla, která je nutné dodrţovat, patří zejména zákaz zakládání na portálu jiţ existujících tříd, zadávání chybných údajů o ukončení studia či vkládání erotických, nemorálních dokumentů nebo jakýchkoliv odkazů na webové stránky s podobnou tematikou nebo vkládání vulgárních výrazů. Pro vytvoření profilu ţáka musí mít uţivatel na portálu Seznam.cz zaloţen e-mail. Uţivatel musí při přihlášení do vybrané třídy znát odpověď na vstupní otázku, poté získá přístup k uloţeným profilům jeho spoluţáků, učitelů, fotografiím, dokumentům, k diskusím třídy

35

Zdroj: http://napoveda.seznam.cz/cz/pravidla-trid.html

36

ID znamená unikátní číslo třídy, které umoţňuje jakékoliv zařizování s danou třídou např: ID třídy: 660989

37

nebo školy. Mezi nejoblíbenější funkce Spoluţáků.cz patří nástěnka, kam mohou přihlášení uţivatelé, ţáci příslušné třídy, umístit rychlé vzkazy ostatním.37

3.6

Nebezpečí sociálních sítí38

V rámci sociálních sítí by uţivatelé měli také dodrţovat základní pravidla, mezi která patří zejména poskytnout o sobě co nejméně osobních a citlivých informací. Dětem a nezletilým je doporučováno neuvádět věk z důvodu prevence zneuţití jejich důvěry a dalších nebezpečí. Další pravidlo se týká ochrany soukromí a sdílení profilu. Kaţdý uţivatel by se měl zamyslet nad tím, komu zpřístupní svůj profil a uvědomit si do jaké míry ostatním zpřístupní své soukromí poskytováním informací o svém ţivotě a názorech. Jako příklad nečekaného důsledku publikování těchto informací můţe být pracovnice jedné firmy, která vystavila na svůj status informaci, ţe přišla do zaměstnání pozdě o několik hodin. Poté co si toto sdělení na Facebooku přečetla její vedoucí, byla propuštěna. Níţe uvedené pojmy charakterizují nejčastější duhy nebezpečného jednání, kterému mohou být uţivatelé a ţáci zejména v prostředí internetu a sociálních sítí vystaveni:39 o Cyberbullying (kyberšikana) – jedná se o formu šikany ve virtuálním prostředí, kterou lze velmi snadno realizovat formou šíření pomluv, vydíráním, vystavením kompromitujících videí apod. Kyberšikana znamená zejména u ţáků psychické týrání, které můţe v nejhorších případech končit i sebevraţdou. o Cybergrooming - ve virtuálním světě mohou nebezpeční jedinci např. pedofilové snadno zneuţít uvedení jiného věku nebo pohlaví k navázání bliţšího kontaktu s potencionální obětí. o Cyberstalking – tento pojem je odvozen z angl. výrazu stalking, který v reálném světě znamená sledování a pronásledování oběti. Cyberstalking znamená pronásledování pomocí komunikačních prostředků např. prostřednictvím sociálních sítí, kdy je neustálým zasíláním nechtěných zpráv, vyhroţováním a jiným obtěţováním u oběti vyvoláván pocit strachu a bezmoci.

37

Zdroj: http://napoveda.seznam.cz/cz/spoluzaci/lide-top-10-dotazu/

38

Zdroj: http://bezpecnyinternet.cz/

39

Zdroj: http://www.ped.muni.cz/wtech/03_studium/teps/rizika_soc_siti.pdf

38

o Flaming – tento termín by se dal jednoduše vysvětlit jako nepřátelské chování. Jedná se především o uráţky, pomluvy a jiné negativní informace, které jsou umisťovány na sociálních sítích, diskusních fórech a dalších virtuálních místech. Cílem tohoto jednání je poškození oběti. o Hoax – označuje šíření poplašných zpráv, jejichţ cílem je vystrašit příjemce a přimět ho k ukvapeným činům. Zpráva zpravidla vybízí k přeposlání ostatním např. spoluţákům, kamarádům. Zpráva se většinou nezakládá na pravdě a není nijak nebezpečná. o Sexting

–

výraz

pro

šíření

zpráv

s erotickým

podtextem

elektronickými

komunikačními prostředky nebo na sociálních sítích. Obsahem takto zaměřených zpráv jsou především fotografie, obrázky či videa nejčastěji publikované po rozchodu či hádce partnerů. Pro ochranu před hrozbami a bezpečné pouţívání informačních a komunikačních technologií byly vytvořeny webové stránky, na kterých se děti, mladiství, rodiče i učitelé dozvědí uţitečné rady, tipy a případnou pomoc. o Horká linka o Richard má problém o E-nebezpečí o Pomoc on-line o Pomoc hot-line o Saferinternet

39

4

Trendy vývoje

4.1

Projekt EU peníze školám 40

Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy zastřešuje projekt EU peníze školám, kterému byla přidělena částka 4,5 miliardy Kč. Cílem tohoto projektu je rozvíjení okruhů vzdělávání na základních školách mimo hlavní město Prahu, které mají v této oblasti dlouhodobé problémy. Jedná se o novou podporu pod názvem „Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách.“, která byla rozdělena do následujících oblastí: čtenářská a informační gramotnost, cizí jazyky, vyuţívání ICT, matematika, přírodní vědy, finanční gramotnost, inkluzivní vzdělávání. Do projektu se mohou zapojit všechny základní školy sídlící mimo hlavní město Prahu, jestliţe splní základní podmínky pro jejich přijetí. Kaţdá škola musí vyplnit jednotný formulář. Vyplněné formuláře budou přijímány do vyčerpání přidělených peněţních prostředků, nejpozději však do 20. prosince 2012. Na kaţdou školu zařazenou do projektu připadá částka 30.000 Kč a na kaţdého jejího ţáka dalších 4.300 Kč. Pro základní školy na území hlavního města Prahy byl určen projekt realizovaný v roce 2009 s názvem „Zkvalitnění vzdělávání v základních školách na území hlavního města Prahy“ s přidělenou částkou 140 milionů Kč. Peníze byly vyuţity na pořízení učebnic a učebních pomůcek. Do projektu se zapojilo více neţ 600 základních škol v Praze.

40

Zdroj: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/eu-penize-skolam/zakladni-informace-o-projektu

40

4.1.1 Využívání USB flash disků učiteli41 S probíhajícími projekty dochází ke zlepšování vybavení škol novými technologiemi a postupně se zvyšuje i jejich vyuţití při výuce. V učebnách, které jsou vybaveny prostředky ICT, například interaktivní tabulí, mohou učitelé vyměnit dosud pouţívané tištěné učební pomůcky za USB flash disk, kde mají uloţeny veškeré potřebné prezentace, testy a jiné materiály vztahující se k výuce daného předmětu. Příkladem můţe být základní škola Máj II v Českých Budějovicích, která má k dispozici sedm interaktivních tabulí, které jsou pouţívány ve všech vyučovaných předmětech. Velkým přínosem dle ředitelky této školy je větší zájem ţáků o výuku a spokojenost učitelů, kteří absolvovali pro práci s interaktivní tabulí školení. Škola splnila podmínky projektu EU pro přidělení finanční dotace a za přidělené peníze plánuje nákup dalších několika interaktivních tabulí.

4.2

Vývoj prostředků ICT

4.2.1 Tablet 2.3.2.4

Motorola Xoom tablet42

V lednu 2011 proběhla v Las Vegas konference CES (Customer Electronics Show), na které byla představena novinka od společnosti Motorola, nový tablet „Motorola Xoon tablet“, který byl oceněn jako nejlepší novinka veletrhu. Společnost Motorola věřila, ţe tento její nový produkt sesadí Apple iPad z nejvyšší pozice v tomto segmentu trhu. Tablet obsahuje přední a zadní kameru, jedna z nich navíc oproti Apple iPadu dokáţe zaznamenávat video v HD kvalitě a dále se chlubí větším displejem 10,1 palce s vyšším rozlišením 1280 x 800. Motorola Xoom tablet byl mezi prvními zařízeními vybavenými operačním systémem Google Android, který podporuje multitasking43. S příchodem níţe popsané novinky iPad 2 společnosti Apple byl tento tablet z vrcholné pozice na trhu sesazen.

41

Zdroj: http://www.novinky.cz/veda-skoly/228857-ucitele-chodi-do-trid-s-flash-diskem.html

42

Zdroj: http://ces.cnet.com/8301-32254_1-20027500-283.html?tag=mncol

43

Operační systém provádí několik úloh (procesů) současně

41

Obrázek 16: Motorola Xoom tablet

Zdroj: http://i.i.com.com/cnwk.1d/i/tim/2011/01/05/xoomlarge.png

2.3.2.5

iPad 244

Tenký a lehký tablet představený společností Apple umoţňuje díky své váze a oválným tvarům snadné drţení v rukou a má pohodlné ovládání. IPad2 umoţňuje stejně jako jeho předchůdce zejména prohlíţení internetu, čtení e-mailů, knih, sledování videa a jiné uţitečné funkce vhodné i pro ţáky. Tato novinka má LCD displej s rozměrem 9,7 palce a je vybaven dvěma jádry v jednom čipu A5, které umoţňují oproti podobným produktům vyšší rychlost (iPad 2 je čtyřikrát rychlejší neţ Motorola Xoom tablet). Tablet má operační systém iOS 4.3 a rychlý internetový prohlíţeč Safari. IPad 2 disponuje rovněţ dvěma kamerami umístěnými na přední a zadní straně. Přední kamera umoţňuje tzv. FaceTime (videokonference) a zadní kamera umoţňuje natáčet video v HD kvalitě. Výdrţ baterie tabletu je 10 hodin provozu a 30 dní v stand-by modu. IPad2 je dodáván v černém nebo bílém provedení, ale můţe být oţiven doplňkovým barevným krytem. Na krytu jsou magnetické příchytky, kterými ho lze se pohodlně přichytit k tabletu a současně ho lze vyuţít jako stojánek nebo podloţku.45 IPad 2 je zároveň i ekologickým výrobkem, displej neboli povrch displeje neobsahuje arsen, měď ani PVC, hliník a sklo, které tělo tabletu obsahuje, jsou recyklovatelné.

44

Zdroj: http://www.apple-mac.cz/apple/ipad-2-tenci-lehci-bily-ale-hlavne-steve-jobs-vypada-dobre

45

Zdroj: http://www.chip.cz/clanky/hardware/2011/03/ipad-2-uveden

42

Obrázek 17: iPad 2

Zdroj: http://www.novinky.cz/internet-a-pc/229123-co-umi-ipad-2.html

4.2.2 Počítač Razer Switchblade46 Tento počítač byl také představen na veletrhu CES a oceněn jeho návštěvníky. Jedná se o přenositelný počítač určený zejména pro hraní her s dotykovým displejem a dynamickou hmatovou klávesnici, která umoţňuje úpravu jejího rozvrţení a konfigurace. Obrázek 18: Razer Switchblade

Zdroj: http://ces.cnet.com/razer-reveals-switchblade?tag=mncol

4.2.3 Kapesní projektor47 Jiţ v roce 2004 byly představeny první prototypy kapesních projektorů. Hlavní myšlenkou kapesního projektoru bylo promítání videí, fotografií a dalších dokumentů uloţených v mobilních telefonech. Mobilní telefony mají menší velikost zobrazení a tak je někdy velmi obtíţné si pohodlně prohlédnout uloţený obsah. Kapesní projektor měl být řešením těchto problémů.

46

Zdroj: http://ces.cnet.com/razer-reveals-switchblade?tag=mncol

47

Zdroj: http://www.inovace.cz/for-high-tech/it-digitalni-technologie/clanek/nastup-kapesnich-projektoru/

43

Kapesní projektor je vybaven baterií pro vlastní napájení a lze k němu připojit mobilní telefon nebo jen samotnou paměťovou kartu. Obraz můţe být promítán na libovolnou vhodnou plochu např. dveře, sedadlo v dopravním prostředku nebo i na tělo jiné osoby. Kapesní projektor lez vyuţít jak pro pracovní účely např. různé prezentace tak pro soukromé účely např. promítání fotografií. Mezi hlavní výhody patří jeho velikost, snadná přenositelnost, váha a promítací schopnosti. Je třeba zmínit i nevýhody zařízení, které představuje krátká doba provozuschopnosti závislá na kvalitě baterie, menší rozlišení a především pořizovací cena. Dostupné zdroje uvádí budoucí trţní potenciál v zabudování projektoru přímo do mobilního telefonu nebo notebooků. Obrázek 19: Kapesní projektor

Zdroj: http://www.inovace.cz/for-high-tech/it-digitalni-technologie/clanek/nastup-kapesnich-projektoru/

4.2.4 Počítače v zrcadlech a kuchyňských linkách48 Společnost Corning přichází s inovativní vizí, která by měla zdokonalit vztah lidí a počítačů. Představa této společnosti spočívá v zabudování počítačů přímo do kuchyňských linek, zrcadel a osobních automobilů. Zařízení by se ovládala dotykovým displejem a slouţila by ke čtení zpráv, psaní e-mailů, práci s dokumenty či videohovorům. Ţáci by zabudované počítače mohli vyuţívat k opakování učiva při dalších denních činnostech a aktivitách jako např. při čištění zubů, přípravě svačiny atd.

48

Zdroj: http://www.novinky.cz/internet-a-pc/hardware/228209-moderni-pocitace-se-budou-ukryvat-vzrcadlech-i-kuchynskych-linkach.html

44

I společnost Microsoft před dvěma lety publikovala myšlenku jednoho kapesního zařízení, které by nahradilo notebooky, mobily, PDA a další kapesní zařízení. Pomocí tohoto chytrého zařízení by bylo moţné, plánovat a organizovat svůj osobní čas, být v kontaktu s přáteli, ale zároveň i např. dopředu nastartovat auto či ohřát si jídlo v mikrovlnné troubě.

4.3

Pátá generace počítačů49

Předpokladem generace počítačů, která by představovala další zásadní milník ve vývoji informačních technologií je umělá inteligence. Počítače a ostatní stroje by měli disponovat inteligentním chováním. Pojem inteligentní chování není dosud přesně definován, ale je spojován s výrazem inteligence ve smyslu pouţívání lidského rozumu. Základní myšlenka spočívá v řešení úloh, které by nebylo zaloţené na předem definovaných algoritmech, ale na hledání těchto algoritmů. Měření rychlosti by mělo být určováno v logických úsudcích za jednotku času. Tato generace je zatím na začátku svého výzkumu.

49

Zdroj: http://www.historiepocitacu.cz/obecny-prehled-generaci-pocitacu.html

45

5

Vyhodnocení50

Informační a komunikační technologie jsou významnou součástí mnoha odvětví lidské činnosti. Znalost jejich vyuţití a práce s nimi je tak pro uplatnění jednotlivce v těchto oborech stále důleţitější. Statistický úřad České republiky provedl ve druhém čtvrtletí roku 2008 průzkum, který byl zaměřen na vyhodnocení pouţívání osobního počítače obyvateli České republiky. Ze zjištěných údajů vyplývá, ţe 67 % populace (ve věku 16 a více let) ve svém ţivotě počítač vyuţilo alespoň jednou a pravidelnými uţivateli je 59 % populace (dále jen uţivatelé). Celkem tedy podle statistik vzrostl počet uţivatelů počítače v porovnání s rokem 2003 o 21%. Největší skupinu uţivatelů počítače tvoří mladí lidé věku od 16 - ti do 26 - ti let, nejméně pak počítač vyuţívají lidé ve věku 75 - ti let a vyšším. Pokud bychom chtěli porovnat vyuţití osobního počítače podle dosaţeného stupně vzdělání jeho uţivatelů, pak největší podíl zastávají vysokoškolsky vzdělaní lidé (88 %), následují středoškolsky vzdělaní lidé s maturitou (72 %) a nejmenší skupinou jsou lidé se základním vzděláním (14 %). Pro zajištění objektivnosti tohoto porovnání byl vybrán vorek populace starší 25 - ti let. Počítače jsou nejvíce vyuţívány k soukromým účelům v domácnostech (87 %), dále v zaměstnání (43 %) a nejméně ve školách (17 %).

50

Zdroj: http://czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/550031AA96/$File/970108k-CZ_II.3.pdf

46

Obrázek 20: Použití osobního počítače v České republice

Zdroj: : http://czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/550031AA96/$File/970108k-CZ_II.3.pdf

Z dostupných statistik České statistického úřadu dále vyplývá, ţe v roce 2010 mělo osobní počítač 59 % domácností a připojení k internetu 56 % domácností. Více počítače a připojení k internetu vyuţívají domácnosti s dětmi. Podle údajů zveřejněných statistickým úřadem Eurostat mělo v roce 2010 osobní počítač v průměru 74 % domácností a připojení k internetu 70 % domácností zemí Evropské unie. Procento domácností vybavených osobním počítačem a připojením k internetu v České republice je stále niţší neţ průměr v Evropské unii. Před šesti lety mělo v České republice 100 ţáků k dispozici průměrně necelých 9 počítačů, z nichţ bylo 7,4 připojeno k internetu. V roce 2010 vzrostl ve školách tento poměr na 13,5 počítače pro 100 ţáků, z nichţ bylo 12,8 připojeno k internetu.51 Srovnání vyuţití prostředků ICT při výuce na základních školách v České republice a zemích EU uvádí studie z roku 2006. Níţe uvedený graf znázorňuje průměrné procento vyuţití ICT na 1. a 2. stupni základních škol ve vybraných zemích.52

51

.

Zdroj: http://www.novinky.cz/internet-a-pc/229764-pocitac-nema-doma-vic-nez-tretina-cechu-v-ramci-euzaostavame.html

52

Zdroj: http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/i2010/docs/studies/final_report_3

47

Obrázek 21: Využívání PC při výuce na základních školách

Zdroj: http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/i2010/docs/studies/final_report_3.pdf, úprava autora

Podle mezinárodní organizace OECD53 navštěvovalo v roce 2006 více neţ 99 % ţáků ve všech členských zemích (kromě Brazílie, Indonésie a Tuniska) školu vybavenou více neţ jedním počítačem. V Lichtenštejnsku, USA, Austrálii, Koreji a dalších zemích připadá průměrně nejméně ţáků na jeden počítač, pět nebo dokonce méně. Průměrně největší počet ţáků na jeden počítač připadá naopak v Tunisku, Brazílii, Rusku a v dalších zemích, přibliţně 20 ţáků a více. Porovnání průměrného počtu počítačů na ţáka ve všech členských zemích OECD v roce 2006 je uvedeno v následujícím grafu.54

53

Organication for economic co-operation and development

54

Zdroj: http://www.oecd.org/dataoecd/28/4/35995145.pdf

48

Obrázek 22: Počet počítačů na žáka

Zdroj: http://www.oecd.org/dataoecd/28/4/35995145.pdf

49

Závěr Historie vyuţití ICT ve vzdělávacím procesu a jeho aktuální trendy se liší v závislosti na jednotlivých regionech a státech. Obecně lze říci, ţe nejvíce je dosaţená míra a další rozvoj vyuţití ICT ve školství kromě technologického pokroku ovlivněn zejména ekonomickou a politickou situací v dané zemi. Nové prostředky ICT zpravidla přináší další funkcionalitu a stále příznivější poměr cena/výkon, na druhé straně jsou však spojeny s dalšími investicemi na jejich pořízení. K výrazné změně v rozvoji vyuţití ICT došlo v České republice po roce 1989. Školství nebylo v tomto směru oproti jiným oborům výjimkou, i kdyţ na rozdíl např. od ekonomické sféry nebyl přínos a kladný efekt ICT v této oblasti tak snadno a poměrně rychle měřitelný. Tato skutečnost spolu s omezenými finančními prostředky převáţně ze státního rozpočtu je hlavní příčinou ještě stále ne zcela vyhovujícího stavu kvality a mnoţství ICT vybavení vzdělávacích zařízení.

Vyuţití

ICT

na

za celoevropským průměrem.

základních V současné

školách době

v České je

republice

zůstává

jeho další rozvoj

stále

podporován

zejména různými projekty a akcemi vyhlašovanými Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky za přispění fondů Evropské Unie, které by neměly provázet problémy jako podobné akce v nedávné minulosti. Kromě jiţ zmíněných kladů, které ICT v rámci interaktivní výuky, vzdělávání na dálku nebo komunikace se školou ţákům nabízí, je vyuţití ICT zejména v jejich volném čase spojeno i s celou řadou nových hrozeb nejen technologického charakteru. Problémy související především s různými formami šikanování a útoků ve virtuálním prostředí mohou mít velmi váţné následky a včasná prevence ţáků, především formou osvěty je zde zcela na místě. Stručný přehled vyuţití prostředků ICT v prostředí zejména základních škol uzavírá náhled na některé moţnosti jejich dalšího technologického vývoje a porovnání hlavních ukazatelů spojených s touto problematikou u vybraných zemí.

50

Seznam použité literatury [1]

A-TechService [online]. 2009 [cit. 2010-10-11]. Pronájem projekčního plátna. Dostupné z WWW: .

[2]

Benchmarking Access and Use of ICT in [online]. 2006 [cit. 2011-04-01]. Europa.eu. Dostupné z WWW: .

[3]

Bezpečný internet [online]. 1996-2011 [cit. 2010-06-01]. Dostupné z WWW: .

[4]

CES 2011 CNET Blogs [online]. 2011 [cit. 2011-03-15]. CES: Motorola reveals iPad. Dostupné z WWW: .

[5]

CES 2011 CNET Blogs [online]. 2011-01-06 [cit. 2011-03-10]. CES: Razer reveals Switchblade. Dostupné z WWW: .

[6]

ČT24 [online]. 2009-09-16 [cit. 2010-11-17]. Počítače na školách jsou zastaralé, učitelé je téměř nepouţívají. Dostupné z WWW: .

[7]

EDUCA [online]. 2008 [cit. 2010-10-17]. E-knihovna - EDUCA - Moderní vzdělání. Dostupné z WWW: .

[8]

Education center [online]. 2011 [cit. 2010-11-03]. Co je elearning. Dostupné z WWW: .

[9]

Google [online]. 2011 [cit. 2010-12-20]. Základy vyhledávače Google. Dostupné z WWW: .

[10]

HAZDRA, Adam. INOVACE.CZ [online]. 2008-12-23 [cit. 2011-03-17]. Nástup kapesních projektorů. Dostupné z WWW: . ISSN 18026206.

[11]

Icq 6.5 download v češtině [online]. 2009 [cit. 2011-01-15]. Dostupné z WWW: .

[12]

II.3. POUŢITÍ OSOBNÍHO POČÍTAČE JEDNOTLIVCI [online]. 2008 [cit. 201006-05]. Dostupné z WWW: .

[13]

INFONIA [online]. 2010 [cit. 2010-11-06]. Příprava elearningových kurzů na míru. Dostupné z WWW: .

51

[14]

Informační technologie ve školství [online]. 2010 [cit. 2010-11-17]. Dostupné z WWW: .

[15]

Interaktivní tabule - ACTIVPARTNER [online]. 2010-2011 [cit. 2010-11-15]. Dostupné z WWW: .

[16]

Interaktivní výuka - Techniky a doplňky [online]. 2010 [cit. 2010-11-17]. Dostupné z WWW: .

[17]

IPad 2 [online]. 2011 [cit. 2011-03-12]. Apple iPad iPod iPhone. Dostupné z WWW: .

[18]

JANOUŠ, Marek. CHIP online [online]. 2011 [cit. 2011-03-22]. IPad 2 uveden!. Dostupné z WWW: .

[19]

KOVÁŘ, Petr. Historie výpočetní techniky v Československu [online]. 2005-2011 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: .

[20]

MŠMT ČR [online]. 2006 [cit. 2011-03-05]. EU peníze školám. Dostupné z WWW: .

[21]

Nadace A TOM [online]. 2004-2011 [cit. 2011-02-21]. Projekt. Dostupné z WWW: .

[22]

NEUMAJER, Ondřej. Výuková objekty jako pomocná ruka učitelům. Moderní vyučování [online]. 2010, 16, [cit. 2010-10-12]. Dostupný z WWW: . ISSN 1211-6858

[23]

Novinky.cz [online]. 2011-03-18 [cit. 2011-04-02]. Moderní počítače se budou ukrývat v zrcadlech i kuchyňských linkách. Dostupné z WWW: .

[24]

Novinky.cz [online]. 2011-03-25 [cit. 2011-04-17]. Učitelé chodí do tříd s flash diskem. Dostupné z WWW: .

[25]

Novinky.cz [online]. 2011-04-04 [cit. 2011-04-17]. Počítač nemá doma víc neţ třetina Čechů, v rámci EU zaostáváme. Dostupné z WWW: .

[26]

OECD [online]. 2006 [cit. 2011-04-04]. Are Students Ready for a Technology Rich World?. France : OECD PUBLICATIONS. 159 s. Oborová práce. Programme for International Student Assessment. Dostupné z WWW: . ISBN 92-64-03608-3.

[27]

Pedagogická fakulta MU [online]. 2010 [cit. 2011-02-23]. Dostupné z WWW: .

52

[28]

PETERKA, Jiří. E-archiv Jiřího Peterky [online]. 2000-2010 [cit. 2011-02-03]. Dostupné z WWW: .

[29]

PPC-online [online]. 2002-2008 [cit. 2010-09-20]. Produkty. Dostupné z WWW: .

[30]

SÁRKÖZI, Radek. Elektronické učebnice [online]. 2001 [cit. 2010-11-27]. Elektronické učebnice - vzdělávací portál. Dostupné z WWW: .

[31]

Skype -download, instalace, fórum, návody, jak dobít kredit, video, tipy, triky pro Skype - : VoIP Software [online]. 2003 [cit. 2011-01-15]. Dostupné z WWW: .

[32]

STRACH, Jiří. SOCIÁLNÍ SÍTĚ A JEJICH VLIV NA ZMĚNY [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2010. 9 s. Referát. Pedagogická fakulta MU. [cit. 2011-0401]. Dostupné z WWW: .

[33]

Studijni informační systém [online]. 2009 [cit. 2010-01-13]. Dostupné z WWW: .

[34]

Školní sešit [online]. .

[35]

ŠPITÁLNÍK, Michal. Jak vybrat vhodný datový projektor. IT SYSTEMS. 2005, 12, s. 73. [cit. 2010-12-27]. Dostupný také z WWW: . ISSN 1802-615X.

[36]

TOP 5 dotazů [online]. 1996-2011 [cit. 2011-02-21]. Dostupné z WWW: .

[37]

Vítejte na Facebooku [online]. 2011 [cit. 2011-02-14]. Dostupné z WWW: .

[38]

Výroční zpráva ČŠI za školní rok 2008/2009. In Výroční zpráva ČŠI za školní rok 2008/2009 [online]. Praha: TAURIS, 2010 [cit. 2010-12-13]. Dostupné z WWW: .

[39]

World Wide Web. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 2003, last modified on 2011 [cit. 2010-12-17]. Dostupné z WWW: .

2011

[cit.

53

2010-12-17].

Dostupné

z

WWW:

Seznam obrázků Obrázek 1: Přehled generací počítačů a jejich charakteristických vlastností ............................. 8 Obrázek 2: Počítač SAPO ........................................................................................................ 10 Obrázek 3: Počítač EPOS 1 ...................................................................................................... 11 Obrázek 4: Počítač EPOS 2 ...................................................................................................... 12 Obrázek 5: EC 1021 ................................................................................................................. 14 Obrázek 6: Náklady na projekt III. ........................................................................................... 17 Obrázek 7: Datový projektor .................................................................................................... 22 Obrázek 8: Interaktivní tabule .................................................................................................. 24 Obrázek 9: Vizualizér ............................................................................................................... 25 Obrázek 10: Elektronický hlasovací systém............................................................................. 25 Obrázek 11: Interaktivní učebna............................................................................................... 26 Obrázek 12: Tablet ................................................................................................................... 27 Obrázek 13: Vyhledávání informací......................................................................................... 27 Obrázek 14: E-učebnice............................................................................................................ 31 Obrázek 15: Školní sešit na Facebooku.................................................................................... 32 Obrázek 16: Motorola Xoom tablet .......................................................................................... 42 Obrázek 17: iPad 2 ................................................................................................................... 43 Obrázek 18: Razer Switchblade ............................................................................................... 43 Obrázek 19: Kapesní projektor ................................................................................................. 44 Obrázek 20: Pouţití osobního počítače v České republice....................................................... 47 Obrázek 21: Vyuţívání PC při výuce na základních školách ................................................... 48 Obrázek 22: Počet počítačů na ţáka ......................................................................................... 49

54