/
i SV!l00JMrnNS t I duben 2013 "St'astnYje lid, ktery dovede oslavovat, chadi, Hospodine. v Zlif'i tve twife. V tvem jmbm jasaji Ilstavicne a honosi se tvOIlspravedlnosti. Nebot' 0/ jsi leskem jejich moci a tvOIlpNzni roste nase sUa Aleillja." (2188/89,16-18) Moji mill, pro~ivame - to slovo obsahove naznacuje vet§f intenzitu zajmu a nasazeni - takZe bych jej asi nemel ~ivat v te souvislosti, dobu velikonoeni. Proc - pnive vetsi intenzita zajrnu a nasazenf (v tomto pi'ipade v projevech zbofuosti: tedy vdecnosti Pauu Je~isi, nikoli statistickeho poteSelJi farMe) mizi pravidelne a rychle ji~ v oktavu velikonocnim. Je to mlsledek (lS1:upuprof!itmimu svetu. Ten je ~el Bohu v nasich krajinach obsahly a trvaly. Vsimli jste si napi'iklad jak maIo se v techto Casech k Velikonociun ji~ posHa blahopf3.nf? Jake jsou k tern stale fidSim u~fvany dopisnice a texty ? To rozhodne neodpovfda ryzvaul k "nove eva.ngelizaci". To ~ se zaregistrovalo i na odpoved.nychrnfstech, tak se vytvofil pojem "preevangelizace". V praxi ovsem vypadajf tak zvane "preevangelizacni" snahy talc, ~e je tendence lakat pohanskou vei'ejnost do kostela zabavnimi programy, ktere souvisejf s radostnou zvesti Je~iSe Krista zpusobem tefto uchopitelnym, uvedomfme - Ii si, t.e vyhnal z chrlitnu v Jeruzaleme ty, kdo tam komercne zajist'ovali mibo~enskYprovoz a ne zabavu.... Za daH~itragikomickY prvek povafuji zavMeni civilniho pozdravu do ~ivota mfstnich cirkvf a instituci. Zvonive "dobry den", jirn~ jsem cas od Casu poeastovau i v nasem kostele, je sice pekny pozdrav, ale rozhodne nenf upozomenfm na existenci Boha a spasitelnou obet' Jet.lse Krista Je to sice "sve~i veti'ik" v naSelll prosti'edi pro nekoho, kdo je vnfma jako zatllchle. Ale woven vetftk, ktery pomaIla vyfoukat, co je~e zbylo z ceIistve ki'est'anske kultury, k nf~ patfila ucta k bo~llllU domu a pozdravy nepokryte zjevujicf existenci osob vdecnych za vykoupeni. Pokud se vydavame touto cestou, nahrazujeme sice stare norym, ale zarovei\. ki'est'anske pohanskYrn. At' dellitll co delilln, takh1e si novou evangelizaci nedok~i pi'edstavit ani za cenu intoxikace. K tomu, abycholll si "zbytecne nedelali starosti" 0 spasu svei'enych, je tu pekna hypoteza Karla Ralmera, t.e vsichni lide jsou vlastne anonymni ki'est'ane. Vtipny posti'eh, jehot. autora z ohleduplnosti neuvedu je ten, t.e se ki'est'ane takovYch zasad mohou nekornu jevit, jako anonyrnnf pohane. Obavlitll se, ~e nekdy i sanlotnemu Pauu Bolm. Pokud nas to znepokojuje, je to s narni jeste dobre: dokud ~ijeme (ale nevfme jak dlouho jeSte) v tomto Case a prostoru, muzeme velikonocnf radost nyni trvale citovanou v liturgii, vyjadfit (lCaStina spoleenych modlitbach, vzajenmou uctou a snaSenlivostf, charitou a navstevou nemocnych, ti'eba. Muzeme take konstatovat, ~e vsechno nejak dopadlle. U~proto ~e je gravitace. Jenomk Kristus na konci velikonocnf doby zcela negravitacne vystoupil na Nebesa. A my bychomjej meli nasledovat. Kdo chee, ten muze.... Ke spravnemu rozhodnuti Yam ~elmaul.
Telo Kristovo - cirkev V nasem minulem zamysleni jsme mluvili 0 eucharistii jakoZto "tele Kristove". Telem Kristorym se vsak neoznacuje jen eucharistickY chleb, ale tez spolecenstvi verfefeh, kteri eucharistii slav!. Tedy cfrkev je telem Kristorym, protoze krest'ane, kteri Krista veucharistii prijimaji, se s nim v Duchu svatem stavaji ,Jedno telo a jedna duse" (3. eucharisticka modlitba). Predevsim teologie po Druhem vatikanskem koncilu znovu obnovila tuto starobylou myslenku: Cirkev vznika z eucharistie. Siaveni mse svate tedy neni jen jedna z mnoha cinnosti cfrkve, nybrz je "zdrojem a vrcholem zivota cfrkve". Tuto uzkou souvislost mezi eucharistii a cirkvi se pokusime kratce vylozit. Jezisova posledni vecere souvisi s Paschou Izraele. Pri tom to svatku si starozakonni lid pripominal vysvobozeni z Egypta, a proto i sve zrozeni jakoZto Boziho Iidu. Svatek vsak nebyl pouze pripominkou, ale stalym zdrojem zivota a jednoty Izraele. JeziSova slova posledni vecere vsak neodkazuji jen na Paschu Izraele, nybd take na smlouvu na Sinaji. Obe· udalosti maji pro Izrael konstitutivni vyznam. JeziS jako Beranek obetovany za spasu sveta ustanovuje na zaklade nove smlouvy nove, univerzalni spolecenstv!. Centrem JeziSovy posledni vecere je jeho telo, vydane za spasu sveta, ktere je novym chramem, norym kultem, sjednocuje kfest'any k nove a vyssi jednote nez kult a chram starozakonni. Apostol Pavel mluvi 0 cirkvi jako Kristove tele ve 12. kapitole Prvniho listu Korint'anum: "Vy jste telo Kristovo, a kaZdy z vas je jednim z jeho udu" (l Kor 12,27). Toto vyjadreni vsak rovnez neni pouhou metaforou, nybd vyjadruje eucharisticky charakter cfrkve: "Neni kalich pozehnani, za nejz dekujeme, ucasti na krvi Kristove? A neni chJeb, ktery lameme, ucasti na tele Kristove? Protoze je jeden chleb, jsme my mnozi jedno telo, nebot' vsichni marne podfl na jednom chlebu." (l Kor 10,16-17). Proto, jak shmuje Joseph Ratzinger, "vyjadfeni, ze cfrkev je tela Kristovo, znamena, ze eucharistie, v niz nam Pan dava sve telo a vytvari jedno telo z nas, je trvale misto vznikani cirkve." Kristus neni tedy pouze zakladatel cfrkve, ci jeji pouhy Ideov)' llcitel a vzor, nybrZ staly eucharistickY princip jejiho zivota ajejijednoty. Eucharisticke pojeti cirkve rozvinul v dejinach predevsim svatY Augustin. Tento cirkevni otec popisuje eucharistii jako zvlastni pokrm, ktery neni jako ostatni jidlo vstfeban v cloveka, nybrZ opacne: Clovek se premenuje v eucharistickY pokrm, v Krista, ktereho prijima. Tato myslenka vyjadruje zakladni rozmer eucharistie: Cim vice se clovek promenuje v Krista, tim
neztnici, ale stale vice nachazi svou vlastni identitu ve spolecenstvi cirkve, ve spolecenstvi bratri a sester. Co to pro nas znamena konkretne? Kdyz slavime msi svatou, Kristus nas vyvadi z vezeni vnitrni samoty a spojuje se s nami v jednote lasky. Takto Jezis vytvari z izolovanych jedincu svou cirkev. To ovsem znamena, ze ti, ktefi pfijimaji Krista veucharistii, si nemohou b)it lhostejni, nebo zit ve vzajemne nenavisti. Nase mezilidske vztahy jsou skutecnosti velice krehkou a casto velmi komplikovanou, v eucharistii vsak nachazime uzdraveni a posileni nasi slabe lidske lasky. Nase lidske souziti v cirkvi zde na zemi neprozivame jako trvaly stay harmonie, ale jako cestu k vecnosti, a proto take jako cestu plnou napeti i sporu. Na teto ceste nas vsak eucharisticky Pan provazi a stale znovu a znovu nas mezi sebou smiruje a sjednocuje.
o obdarovani Jako mala holcickajsem vefila, ze darky nosi JeziSek. V me naivni pfedstave roztomily chlapecek s nadlidskou silou a ohromnou mosnou. Neco mezi kulturistou, kouzelnikem a sladk)im ruzolfchTI miminkem. Jak jinak by totiz donesl darky vsem detem? Kdyz jsem pobrala trochu rozumu, pochopila jsem, ze je potreba radovat se ze vsech darku pod vanocnim stromkem, nebot' v opacnem pfipade zarmoutim sve darce (iiz bylo jasne, ze darky nenosi ruzolfci kulturista). Pravdou je, ze u mekousu (rozumejte - mekke darky- tzn. ponozky, pletene kamase, v lepsim pfipade svetr) to stalo trochu premahani. © Ptate se, proc Vam tady povidam 0 vanocich? Pocasi venku by mne mohlo inspirovat, ale je to uplne jinak. Docela nedavno jsem pochopila, ze darek nemusi mit jen materiaIni podobu. Vubec to neni ta uhledna krabice s nadhernou masH. A uz vubec nemusi byt spojen s vanoci Cijinym v)iznamnym dnem. \ Chtela bych na tomto miste podekovat vsem zpevakum, se kterymi se potkavam kazdy t)iden na pravidelnych zkouskach, a spolecne se snazime, abychom svym zpevem alespoii trochu ozdobili bohosluzby v nasem kostele. Mili zpevacci, jsem s Varni moc rada, vazim si velice Vasi spolecnosti a prace, kterou s velkou vytrvalosti vykonavate. Chtela bych take podekovat panu farari. Jiz nekolik let vytvari bajecne zazemi pro nase zkousky - vlidne prijeti, praskajici dfevo v krbu, salek tepleho caje. Podporuje nas i financne. Jen diky nemu muzeme kazdorocne vyrazit na vYlet. Minuly t)iden zakoupil, za nemaly financni obnos, pro sbor elektricke
varhany, diky kterym budeme moci zpivat i v pripade,ze nebudeme mit varhanika. Pane faniri, patfi Yam velke podekovani za vse, co pro nas delate. A v neposledni rade mne radosti naplnuje spoluprace se sborem evangelicke cirkve, ktera jiz trva nekolik let. Letosni spolecne zpivani pri bohosluzbe na Hod Bozi velikonocni to jen potvrzuje. Sbormistryne evangelickeho sbom, pani Jana Uhlikova, je take dobrodincem naseho sbom. Neni to poprve, co doprovazela sbor na varhany. Casto take dochazela na nase zkousky a vypomohla radou ci s v)tberem skladeb. Jsem velice vdecna za tyto dary, kterych se mi dostava. Preji vsem v tom to velikonocnim case, at' muzete prozivat stejnou radost, jakou jsem naplnena ija. Preji Yam, at' dokazete najit radost ve vsednodennich vecech a udalostech, ktere nam mnohdy pripadaji jako samozrejmost, ale samozrejmosti nejsou. Dekuj i Bolm, ze mohu pauit do farnosti, kde se maji tide radi a vzajemne si pomahaji. Barbara Ccistkaw] Mil i ctenari SML, o kostele sv. Martina v Tosovicichjsem mnoho nezjistil a k me Iitosti se ani s nikym u neho nebo v nem nepotkal, presto jsem pri jeho navsteve mel velkou radost, ze jsem si ho mohl prohlednout. Jiz pfi jeho prvnim spaueni jsem mel velkou radost, pfipadalo mi jakoby nekdo prenesl vez hradu Bouzova, zmensil ji a vztycil na pruceli tohoto nevelkeho kostela. Pri blizsim prozkoumani nejde vsak 0 presnou kopii, ale oM veze jsou si dost podobne. Navzdory lidske nepfitomnosti jsem si kostel mohl prohlednout i uvniu, protoze byl pfistupny od vchodu az k lanu natazenemu uprostred a opatrenemu ceduli s napisem NEVSTUPOVAT, ALARM. fotografie z kostelajsou na webovych strimktich http://voset.rajce.idnes.czJll_dovolena_2012_ kostel_ svateho _Martina_Tosovi ce_pondeli/ Obec Tosovice (nemecky Tasch'endorf), nyni cast mesta Odry v okrese Novy Jicin, se rozklada 4 km severov)tchodne od Oder, na mimem navrsi mezi kopci Hvezdova (434m) a Mlynsk)rm kopcem (396m) v nadmorske vysce 402 m., na okraji Chranene krajinne oblasti Poodfi od r. 1991 a okraji Prirodniho parku Oderske vrchy od r. 1994 V obci je v)tznacny strom (lipa velkolista) .. Tosovicemi prochazi silnice z Oder do Fulneka. K Odram byly Tosovice pripojeny 1. 1. 1976. V r. 1850 mely Tosovice 368 obyvatel, v roce 1950 po dosidleni 264 obyvatel, v roce 2001 zde trvale zilo 207 obyvatel, v roce 2002 205 obyvatel. V roce 2009 zde bylo evidovano 66 adres. V obci je Sbor dobrovolnych hasicu se zbrojnici, prodejna potravin a pohostinstvi.
Tosovice se prvne pfipominaji v r. 1362 jako sOllcast oderskeho panstvi. Z r. ] 38] pochlizi zminka 0 vysadach zdejsiho fojtstvi, udeleneho jakemusi Hefmanskemu. V r. ] 673 se tosovicti zucastnili selskeho povstani, proti sve vrchnosti, pficemz rychtar byl uveznen. Od poccitku 18. stol. bylo obecnim pecetnim znamenim majuskulni pocatecni pismeno m'lzvu obce - T. Soucasti obce byl i dfeveny vetrny mlyn, stal jihovychodne od obce v nadmofske vysce 447 m, u polni cesty z Tosovic k b}'vale hospode Pocheta v osade Hvezdova (Sternfeld), 0 to ve vzdalenosti 900 m j ihorychodne od kostela v Tosovicich. Pomistni jmeno "Mlynsky kopec" (Mi.ihlberg) severne od Tosovic nesouvisi se zadnym vetrnym mlynem, nybd dostal sve jmeno podle blizkeho stareho vodniho "Tosovskeho mlYlla" c. 43 na Husim potoku. Stfedoveke osidleni az po konec druhe svetove valky bylo ciste nemecke, po roce 1918 s Ilepatrnou ceskou mensinou. V Tosovicich se narodil sochaf a fezbaf Jan Schindler (1822 - 1893), ktery se podilel na ryzdobe videnske opery, radnice a umeleckohistorickeho muzea ve Vidni.Nejryznamnejsi firmou jsou Keramicke zavody, na vyrobu kachli pro krbova kamna. Od roku 2002 je v obci v provozu Ski centrum se dvemi umele vybudovanymi sjezdorymi drahami s umelym zasnezovanim V letech ] 5 ] 0-] 9] 0 stal v Tosovicich dfeveny kostel zasveceny sv. Martillovi. Nynejsi kostel byl vystaven v letech 1914-1916. Vnitfni zafizeni puvodniho dfeveneho kostela bylo zcasti pfevezeno a uchovano ve Slezskem zemskem muzeu v Opave (oltar sv. Trojice, obraz Madonyapod.). Kostel je jedllolodni, je vystaven uprostfed hfbitova a stavebnim materialem byl kamen a palella cihla. Pfedni portaJ tvofi kulata vez s mensimi postranimi vezickami. Vez i vezicky jsou ukonceny jehlanovite a na jejich koncich jsou umisteny kfize. Ve vezi je mensi zvon. Vchod do kostela tvofi masivni obloukova vyzdoba. Nad vchodem je sousosi sV. Alzbety, sytici chlebem hladove. Strop kostela je obloukoviry, tvoTici kfizovou kopuli. Na bocnich stenach je po jednom velikem, obloukovitem okne. Okna jsou malovana a znazorlluji Kfest a Umuceni Pane. Kneziste je proti lodi zuzeno a oddeleno jednim schodem. Na evangelijni strane je kazatelna zhotovena z americkeho modfinu. Na protejsi strane v rohu je umistena socha Panny Marie Lurdske. V knezisti je oltar s dfevenym svatostankem. Oltafni obraz znazorlluje sv. Martina sediciho na koni a davajiciho cast plaste zebrakovi. Z kneziste vede vchod do sakristie. Na kurujsoujednomanualove varhany. Autorem kostela je Leopold Bauer (1. zafi ]872 Krnov - 7. fijna ]938 Videii), rakousky a pfedevsim slezsky architekt, ktery na pocatku 20. stoleti
opustil katolickou cirkev, ale roku 1906 se do nf vn'itil, nebot' si tim zajistil adopci bohateho Bratislavana Gezy Arpada Szlubka a zacal se psat jako Bauer - Szlubek. Tento ziStny krokjej materialne zaopatril a mohl se tak dale venovat jen tvurcf cinnosti. Benedikt Jelinek
Diecezni setkani mlade.ze s otcem Biskupem 2013 Letos jsme vyrazili na setkani tri, Jakub ,Samuel a Honza. Cesta do Plzne byla mraziva a zdlouhava. Vyrazili jsme v pul druM odpoledne. V Kariovych Varech si chlapci vyzkouse!i sami koupit jizdenku v autobuse do Plzne, slo jim to na vybornou. Kolem pul pate jsme dorazili do Plzne. Na biskupstvi se pomalu schazela mladez, jak Plzeiiska, tak mladez z cele dieceze. V sest hodin vecer to vypuklo, v katedrale zapel pevecky sbor znamou pfsnicku You Reise My Up a kfizova cesta zacata. Bylo to silne. Lidf kolem 250 az 300. Na kazdem zastaveni se vystrfdala jedna farnost, ktera se prihlasila k neseni kffze a vzdy u zastaveni predvedla divadlo nebo nejary pribeh s kfest'anskou tematikou. I nase hochy jsem zpovzdali sledoval, jak se pripojili k nejake farnosti a nesli kHz. Bylo to dojemne a zaroven silne. Lide, chlapci, pratele a take !ide, ktere jsem ani neznal, ale vsichni se modli a kraceji za kfizem. Po skonceni jsme sli na biskupstvi, kde jsme dostali nejakou miiamku, kluci se seznamili s norymi kamarady. Noc jsme stravili u Salesianu Dona Bozka. Tam jsme se seznamili s mladezi z Horsovskeho Tyna a Domazlic. Modlitba v kapli a tichy zpev z Taize me dosta!i, bylo mi opravdu dobre. Rano snidanicka a pak jsme vyrazili na sraz mhideze, ktery se konal v sale stfednilio odbomeho uciliste elektrotechnickeho Plzeii Skvriiany. Zacaly chvaly, pak pfisli moderatofi,ti pozvali na podium biskupa mons. Frantiska Radkovskeho. Ten nas vsechny pfivital a zapalil vekou svici, na podiu se objevil prvni host, reziser Jifi Strach. Pfekvapilo me ze patfi spiSe db konzervativni casti katolicke cirkve a ma rad tradicni msi sv. i kdyz se nevyhyba take msi novo-cirkevni. Dale pokracoval sraz mladeze tim, ze bylo biskupovi pfedano 20 ruzi od 20 mladych lidi z nasi dieceze, protoze dieceze slavi letos 20 let. Pak pustil Petr Blazek, feditel DCM, prezentaci, na ktere byli mladi, ktefi se narodili pfed 20 lety a fotky jak vypadaji dnes. Kdyzjim bylo mene, tak dali fotku nejblizsi terminu pfed 20 lety. Program pokracoval skupinkami ktere vedli animatoi'i a bohoslovci. DalSim hostern byl PRAGE CELLO QUARTET, ktery zahral Zllarne melodie z filmu. Po pfestavce nasledovalo sveceni ratolesti a mse svata, kterou slouzil Mons. Frantisek RadkoYsky. Na zpatecni cestu pro nas pfijel nUS
Pater, kluci z toho meli velkou radost, na Patera se eely den tt::sili. V aute jsme si vypniveli zazitky ze srazu mladeze a uz se tesime na dalSi rocnik :-) p.asist. J. Neveceral Pletenf pomlazek na fare. Dekujeme panu Vincurkovi ze venoval svuj volny cas a ucil plest ehlapee z nasi famosti pomlazky. Tesfme se na pristi rok, moe dekujeme, dorost od sv. Martina. 30.4. Bude prespavacka na vezi + opekani buM, kdo bude mit zajem, tak se hlaste u Honzy, s sebou karimatku a spaeak .. Na signaleeh nova fota a prezentaee + v elektronieke podobe Blog Svatomartinske listy. SML cte na signaleeh kolem 70 lidi za mesic. Dekuji za ruzne podmety a napady ktere mate. Pomahajf tak vytvaret zive spolecenstvi v nasi famosti. Diky moe Honza
1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5
Radostny ruzenec Antonin Sterzik p. Pidrmanova Lucie Daiikova p. Matejkova p. V. Gejgusova Ruzenec svetla p. Kfizova p. Graseova p. Jakubesova p. Cihak Helenka Ki'izova p. Sterzik p. Pecenkova p. Pavel Netahlo MUDr. Pavel Kfiz p. Sedlakova Bolestny ruzenec p. Palenikova p. Petr Zettl p. Petr Fryvaldsky p. Tararik p. Dagmar Matysova p. Petr Netahlo p. Gederova p. Hiklova p. Rychtarova p. Vincurkova Slavny ruzenec p. Jaroslav Biba Jakub Palenik Martin Panek Sarka Gregorova Mirka Gederova p. Hrachovcova p. Jelinek p. Bedliva p. Wlinscherova p. Fryvaldska p. Vlkova p. Koubova p. Rissova p. Nevecei'al p. Kocova
p. KrafCikova p.Tyrmerova Mudr. Fibich Josef Sterzik p. Sterzikova manz. Kolenovi p. Pavel Vinct1rek .'
""
Simon Sterzik Matous Sterzik B. Sterzikova p. Ruzickova p. Zettlova
Pi'ipravujeme z Paterem akci Noc kostelu na hrade, kdo by mel napad jak obohatit program d~jte vedet. Sheercharity pokracuje i nadaIe :-) pastor. asist. Jan Nev~efal tel.737422878, email:
[email protected] Modlitby za nejmenIl duben 2013
za odvahu a ochotu krest'anu pracovat ve zdravotnictvi Lum-gickj kalendtif na DUBEN 2013
1.duhna 7. dubna 8. dubna 14.duhna 16.duhna 21. dubna 23. dubna 24. duhna 25. dubna 28. duhna 29. dubna
pondeli nedele pondeli nedele utery nedele utery stI'eda 6tvrtek nedele pondeli
Narozeniny
vefarnosti
2. dubna 5. dubna 6. dubna 6. dubna
pond~li velikonocniho oktavu 2. nedele velikonocni Slavnost Zvestovani Pane 3. nedelevelikono6ni sv. Bernadetta Soubirousova 4. nedele velikonocni sv. Vojtecha,biskupa a mucednika sv. Jiti sv. Marka,evangelisty 5. nedelevelikono6ni sv. Katetiny Sienske, pannya ullitelky DUREN
cirkve, patronky Evropy
2013
Arnold Sterzik ml. Zdenek Krejci pan Vaclav BedlivY pan JosefTararik
7. dubna pani Irma Soubustova 10. dubna Terezie Castkova 19. dubna Mirka Gederova 26. dubna pani Dagmar Matysova 27. dubna Simon Sterzik Blahoprejeme a vyprosujeme Bof.i pof.ehntini
Mili ctenari SML, letosni velikonoee pfipodly ve vztohu k vydavtmi SML ponekud mimo. Minule cislo vyslo ctyfi tjJdny pred nimi a toto cislo vyehazi jit tjJden po nieh, proto jsem Jim zde nevenovol nmoho prostoru. 0 eo mene prostoru mely zde, 0 to vfee jsem se no ne tesil, 0 to vfee jsem je s'radostf protival a 0 to viee jsem i letos nodsen z jejieh prubehu v nasi fornosti, predevsim pak z prlibehu liturgie a hlavne sboroveho zpevu. Na sborovyeh zkouskQch jsme se na velikonoce pfipravovali ut 0 Noveho roku a i pres nervozitu a napeff pfed bohoslutbami jsme zazpivoli k vetSi slave Botl s radostl a chuff. Vzhledem ke sve pfislusnosti ke zpevakum i k ministrantlim, jsem mohl bohoslutby sledovat z obou konctt naseho krasneho kostela 0 mel jsem motnost radovat se ze zpivani i z poslouchani. DalSi pfflezitost zazpivat si a protit liturgieke svatky mame vsiehni at v mesfci kvetnu, 9. oslavime Nanebevstoupeni Pane, 19. Seslani Dueha svateho, 26. Slavnost Nejsvetejsi trojice a 30. Tela a Krve Pane, ale to bude at v kvelnu. Benedikt Jelinek
