Hypertenze a její souvislost s životním stylem

MASARYKOVA UNIVERZITA Léka ská fakulta Katedra ošet ovatelství

Petrželová Magda

Hypertenze a její souvislost s životním stylem Bakalá ská práce

Vedoucí práce: Mgr. Marta Šenky íková

Brno 2009

Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci vypracovala samostatn pod odborným vedením Mgr. Marty Šenky íkové a všechny použité a prostudované literární a odborné zdroje jsem uvedla v seznamu literatury.

V Brn dne ....................

podpis .............................

kuji své vedoucí Mgr. Mart Šenky íkové za odborné vedení, za cenné rady, ipomínky a podporu p i psaní bakalá ské práce a mé rodin a p íteli za zázemí a oporu, kterou mi p i studiu a psaní bakalá ské práce poskytovali a všem respondent m, kte í se mého dotazníkového šet ení zú astnili.

OBSAH

ÚVOD ………………………………………………………………………………….8 CÍLE A O EKÁVANÉ VÝSLEDKY

…………………………………………10

1

SYSTÉM KREVNÍHO OB HU …………………………………………12

1.1

Krev (sanguis)

1.2

Srdce (cor) …………………………………………………………………14

1.3

Anatomie cév

2

KREVNÍ TLAK ……………………………………………………………17

2.1

Mechanizmus vzniku krevního tlaku

2.2

Krevní tlak v žilním systému

2.3

Regulace krevního tlaku

2.3.1

Sympatické stimuly …………………………………………………………19

2.3.2

Antidiuretický hormon

2.3.3

Systém renin – angiotenzinogen – aldosteron

2.3.4

Atriální natriuretický faktor

2.3.5

Vazokonstrik ní látky

3

HYPERTENZE

3.1

Definice hypertenze

…………………………………………………22

3.2

Prevalence hypertenze

…………………………………………………23

3.3

Klasifikace hypertenze

…………………………………………………24

3.4

Prognóza arteriální hypertenze

3.4.1

Stanovení celkového kardiovaskulárního rizika …………………………25

3.5

Diagnostika hypertenze

3.5.1

Neinvazivní metody m ení krevního tlaku

…………………………………………………………12

…………………………………………………………15

…………………………………17

…………………………………………18

…………………………………………………18

…………………………………………………20 …………………………20

…………………………………………21

…………………………………………………21

…………………………………………………………22

…………………………………………25

…………………………………………………26

-4-

…………………………26

3.5.1.1

M ení krevního tlaku Korotkovou technikou

3.5.2

P ímá metoda m ení krevního tlaku

4

RIZIKOVÉ FAKTORY PODÍLEJÍCÍ SE NA VZNIKU ESENCIÁLNÍ HYPERTENZE

4.1

……………….…………28

………………………….………29

…………………………………………………………30

ehled faktor podílející se na vzniku esenciální hypertenze

………….30

4.1.1

Genetická zát ž a hypertenze

…………………………………….……31

4.1.2

Faktory zevního prost edí podílející se na vzniku hypertenze

4.1.2.1

Nadm rný p ívod sodíku …………………………………………………32

4.1.2.2

Nedostate ný p ívod draslíku, vápníku a magnézia

4.1.2.3

Obezita a krevní tlak

4.1.2.4

Vliv alkoholu a kou ení na krevní tlak

4.1.2.5

Psychosociální zát ž

5

LÉ BA HYPERTENZE …………………………………………………36

5.1

Farmakologická lé ba hypertenze …………………………………….……36

5.1.1

Léky na vysoký krevní tlak …………………………………………………37

5.1.1.1

Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (inhibitory ACE, ACE-I)…..37

5.1.1.2

Léky blokující receptory pro angiotenzin (AII-antagonisté, sartany)

5.1.1.3

Beta-blokátory

5.1.1.4

Blokátory vápníkových kanál (kalciový antagonisté, antagonisté vápníku,

……….…31

…………….……32

…………………………………………………33 ……………………………….…34

…………………………………………………35

..…38

…………………………………………………………38

blokátory vápníku) …………………………………………………………38 5.1.1.5

Diuretika (mo opudné léky)

5.1.1.6

Vazodilata

………………………………….………39

nebo centráln p sobící léky

………………….………39

5.1.1.7 Centrální atomisté imidazolinových receptor (moxonidin, rilmenidin) ..…39 5.2

Specifika lé by hypertenze u starších osob

5.3

Lé ba hypertenze pomocí alternativních metod ……………….…………40

5.4

Nefarmakologická lé ba hypertenze

-5-

……………………….…40

……………………….…………41

5.4.1

Souhrnný nefarmakologický program v lé

5.4.2

Zm na výživových a stravovacích zvyklostí

5.4.3

P ehled doporu ených potravin

5.4.4

Redukce nadváhy a omezení p ívodu sodíku

5.4.5

Ostatní dietní doporu ení …………………………………………………46

5.4.6

Redukce spot eby alkoholu …………………………………………………47

5.4.7

Abstinence nikotinu

5.4.8

Omezení terapie zvyšující krevní tlak

5.4.9

Dynamický aerobní trénink…………………………………………………48

5.4.10

Relaxa ní terapie

6

KONTROLY PACIENTA …………………………………………………50

6.1

Compliance nemocných k lé

6.1.1

Evropská doporu ení pro zlepšení compliance (podle ESH, ESC 2007) ..…51

7

PODPORA PREVENCE KARDIOVASKULÁRNÍCH ONEMOCN NÍ…52

8

OŠET OVATELSKÁ PÉ E A HYPERTENZE …………………….……54

8.1

Posouzení stavu pot eb pacienta s hypertenzí

8.1.1

Informace ošet ovatelské anamnézy

9

EDUKACE …………………………………………………………………58

9.1

Nejd ležit jší oblasti edukace

9.2

Informa ní materiály

10

METODIKA ŠET ENÍ A ORGANIZACE PR ZKUMU

10.1

Volba výzkumné metody a její zd vodn ní

10.2

Výsledky šet ení a jejich analýza ………………………………….………61

10.3

Charakteristika výzkumného vzorku

10.4

Analýza dotazník

DISKUZE

hypertenze…………….....…41 ………………….………42

……………………………….…………43 ……………….…………45

…………………………………………………47 …………………….……………47

…………………………………………………………49

…………………………………….……50

…………………….……55

…………………………….……56

…………………………….……………59

…………………………………………………60 …….……61

…………………….……61

………………………….………62

…………………………………………………………63

…………………………………………………………….………….103 -6-

NÁVRH NA

EŠENÍ ZJIŠT NÝCH NEDOSTATK

A NÁVRH

PRO

PRAXI

…………………………………………………………….…………110

ZÁV R

…………………………………………………………….…………112

ANOTACE

…………………………………………………………….…………116

LITERATURA A PRAMENY

…………………………………….………….118

SEZNAM ZKRATEK

……………………………………………….……….122

SEZNAM TABULEK

………………………………………….…………….124

SEZNAM GRAF

…………………………………………………….………….126

SEZNAM P ÍLOH ……………………………………………………….……….128 ÍLOHY

……………………………………………………………….……….129

-7-

ÚVOD

Výcvik ke zdraví - to st ídmost v jídle a píle v námahách. Hippokratés z Kóu Nemoci elte, než p ijde. Perseus Celou polovinu všech úmrtí ve vysp lém sv cévní onemocn ní. P

p edstavují úmrtí na srde

–

in je mnoho, avšak nevhodný životní styl hraje u t chto

onemocn ní velkou roli. Stres, nedostatek pohybu a špatné stravování je v dnešní usp chané dob na denním po ádku mnoha lidí. V bakalá ské práci jsem se zabývala Hypertenzí a její souvislostí s životním stylem. Mnoho lidí i nemocných trpící hypertenzí si neuv domují její vážnost, asto je hypertenze podce ována, protože samotná ukon uje život z ídka, neuv domují si její vliv na závažnost komplikací a podíl vzniku u dalších chorob. V eské republice se prevalence hypertenze ve v kové kategorii 25 – 64 let pohybuje kolem 35 % a to se z etelným nár stem ve vyšších kových kategorií. Alarmující je výskyt hypertenze u 60 % ob an ve v ku vyšším než 65 let. Celkov se u nás po et hypertonik pohybuje kolem 1500000 obyvatel, ale uspokojivé hodnoty krevního tlaku pouze 18 – 20 % hypertonik .1 Pokud si neuv domí celá naše populace závažnost hypertenze a nutnost její lé by, která zdaleka nespo ívá jen v užívání lék , ale celkové zm

životního stylu, budou tato nelichotivá

ísla jenom nar stat. Jako nejv tší rizikový faktor u srde

cévních onemocn ní je

podíl obezity a vysoký podíl krevních tuk u pacient trpící hypertenzí. Bakalá ská práce se skládá z ásti teoretické, kde jsem do úvodu za adila anatomii cévního systému a kapitolu o krevního tlaku, kdy tyto ásti považuji za st žejní p i pochopení vlastní hypertenze. Další kapitola se v nuje samotné hypertenzi a velký d raz jsem kladla na kapitoly týkající se rizikových faktor podílejících se na vzniku esenciální hypertenze a na možnosti lé

, p evážn

nefarmakologické.

Nastínila jsem problematiku compliance nemocných, ošet ovatelské pé e a program na podporu zdraví a zmínila jsem se o možnostech edukace hypertonik . V empirické 1

HYPERTENZE.EU [online], Filozofie, dostupné z : www.hypertenze.eu/soubory/filozofie, [cit. 2009-

04-04].

-8-

ásti uvádím výsledky dotazníkového šet ení, které bylo zam eno na životní styl respondent a jejich informovanost o faktech týkající se hypertenze. Bakalá skou práci jsem se snažila psát tak, aby sloužila jako zdroj fakt

a

nových informací nejen ve ejnosti, ale i st edním zdravotnickým pracovník m a student m ošet ovatelských program .

-9-

CÍLE PRÁCE A O EKÁVANÉ VÝSLEDKY

Cíl 1 Zjistit, zda pacienti s primární hypertenzí byli informováni o lé

hypertenze a

jak tato doporu ení dodržují. ekávané výsledky: -

ekávám, že více než 50 % respondent

bylo informováno o lé

hypertenze praktickým léka em -

ekávám, že více než 50 % respondent m jsou poskytované informace týkající se hypertenze srozumitelné

-

ekávám, že více než 35 % dotázaných kou í

-


neprovádí pravideln

pohybovou aktivitu -

ekávám, že více než 50 % respondent m je doporu ována jako vhodná pohybová aktivita ch ze

-

ekávám, že více než 20 % respondent konzumuje alkohol v nadm rné mí e

-

ekávám, že více než 75 % respondent se po zahájení lé by bude cítit lépe

-

ekávám, že kompenzované hodnoty krevního tlaku bude mít mén než 25 % respondent

Cíl 2 Zjistit, v jaké mí e se u pacient

s hypertenzí vyskytuje obezita, DM, cévní

choroby a zvýšený podíl krevních tuk . ekávané výsledky: -

ekávám, že více než 40 % respondent trpí obezitou

-

ekávám, že u 20 % respondent se sou astn vyskytly cévní choroby

- 10 -

-

ekávám, že více než 15 % respondent trpí sou astn DM

-

ekávám, že více než 40 % respondent má ve své anamnéze zvýšený podíl krevních tuk

Cíl 3 Zjistit, jaké informa ní zdroje pacienti s hypertenzí využívají p i získávání nových informací a jaký zp sob získávání nových informací by uvítali. ekávané výsledky: -

ekávám, že více než 50 % respondent vyhledává informace aktivn

-


získává informace od

praktického léka e -

ekávám, že by více než 50 % respondent uvítalo získávat informace z brožur

Cíl 4 Zjistit, kolik respondent

bude mít genetickou predispozici ke vzniku

hypertenze. ekávaný výsledek: - o ekávám, že pozitivní rodinnou anamnézu bude uvád t více než 30 % respondent

- 11 -

1 SYSTÉM KREVNÍHO OB HU

Soustava krevního ob hu je uzav ený systém sloužící k ob hu krve.2

1.1 Krev (sanguis)

Tekutá tká – krev plní v organizmu n kolik funkcí, jednak p ivádí ke tkáním kyslík a odvádí oxid uhli itý, ke tkáním rozvádí stavební látky a zp t odvádí produkty látkové vým ny, zásadní význam má v obranyschopnosti organizmu a podílí se na udržování stálé t lesné teploty. Množství krve se liší podle t lesné hmotnosti lov ka, obecn m žeme íct, že p edstavuje 7 % hmotnosti t la. Ztráty krve do 500 ml je organizmus schopen doplnit bez v tších potíží. Nebezpe né jsou náhlé ztráty a ztráty vyšší jak 1500 ml. Krev se skládá ze dvou složek: tekuté krevní plazmy a krvinek. Plazma se skládá z vody, bílkovin, minerálních solí a dalších látek jako jsou vitamíny, hormony, cukry atd. Je nažloutlé barvy. Objem plazmy p edstavuje 55 – 65 % objemu krve. V plazm

voln

plavou krevní bu ky,

ervené a bílé. Krvinky vznikají

v krvetvorné kostní d eni. Krvetvorná tká se nachází v d Zni ení nebo poškození krvetvorné kostní d en

ových dutinách ady kostí.

vede k zástav

tvorby krvinek

a k t žkému poškození obranyschopnosti organismu. Erytrocyty ( ervené krvinky) mají životnost asi 110 – 120 dní. Bu ky po vyzrání ztrácí svoje jádro a proto se nemohou dále d lit. Hlavní funkcí erytrocyt je p enos kyslíku

v organizmu

pomocí

erveného

krevního

barviva

–

hemoglobinu.

Na hemoglobin se však ale velmi dob e váže oxid uhelnatý, poté se nem že navázat kyslík a dochází k vnit nímu dušení, protože tkán nedostávají dostate né množství kyslíku.3 Leukocyty (bílé krvinky) jsou bu ky, které mají jádro, proto jsou schopné d lení. Jejich hlavní funkcí je zajišt ní obranyschopnosti organizmu. Podle p ítomnosti 2

Srov. FIALA, P.; VALENTA, J.,a EBERLOVÁ, L. Anatomie pro bakalá ské studium ošet ovatelství. s. 34.

3

Srov. DYLEVSKÝ, I., Základy funk ní anatomie lov ka, s. 66 – 71.

- 12 -

i nep ítomnosti r zn barvitelných zrní ek uvnit leukocyt

rozlišujeme leukocyty

na granulocyty – s granuly a agranulocyty – bez zrní ek. Obranyschopnost organismu zabezpe ují bílé krvinky v podstat

dvojím

zp sobem: pohlcováním a následným rozložením mikroorganism nebo jiných cizorodých látek, tvorbou protilátek, které chrání organismus, nap . tak, že zabra ují rozmnožování choroboplodných organism . Bílé krvinky se mohou aktivn

pohybovat, prostupují st nou cév mimo

išt a dostávají se tak do tkání k míst m zran ní a míst m, kde dochází k pr niku mikroorganism do t la. Krevní desti ky jsou mnohem menší než krvinky, proto se snadno dostávají do míst, kde dojde k porušení cévní st ny. Nárazem na okraje poškozených cév se velmi k ehké desti ky lámou a rozbíjejí. Obsah se vylévá do krve a látky uvol ované do krve zahajují krevní srážení. Dále dojde ke zpomalení krevního proudu v míst poškození a to podporuje vytvo ení krevní sraženiny – trombu a tím k zástav krvácení. Pochody sm ující k zástav krvácení trvají asi 1 – 3 minuty. Ke krevnímu srážení m že ale docházet i uvnit cév – tam, kde je porušen jejich hladký vnit ní povrch. Vytvo í se krevní sraženina – trombus, který m že úpln uzav ít pr tok krve do p íslušné krajiny nebo orgánu. Tká

je tím zbavena krevního

zásobení a rozpadá se. Krevní sraženina se m že v krevním proudu utrhnout a je nesena krví až na místo, které je užší než objem sraženiny. Pohybující se krevní zátka – embolus, ucpává pr svit menších cév (mozkové cévy, v

ité cévy srdce, cévy plic)

a tím zastavuje nebo omezuje p ívod krve do dané oblasti. Mnoho etné emboly mohou vy adit i velmi rozsáhlé oblasti

4

išt (plíce). 4


- 13 -

1.2 Srdce (cor)

Srdce zajiš uje ob h krve v organizmu. Nachází se v mezihrudí nad bránicí ve vazivovém vaku, který nazýváme osrde ník (perikard). Srdce má ty i základní ásti, dv p edsín a dv komory. Do pravé p edsín (atrium dextrum) p itéká krev vracející se z orgán a tkání, jímž odevzdala kyslík, pravá komora (ventriculus dexter) ijímá krev z pravé p edsín a vypuzuje ji do plic, kde se op t okysli uje. Krev z plic se pak vrací do levé p edsín (atrium sinistrum) plicními žilami (venae pulmonales). Malý krevní ob h nazýváme ob h krve z pravé komory p es plíce. Systémový (velký) ob h je kolob h okysli ené krve z levé p edsín do t la. Na p ední stran pravé i levé p edsín je výb žek nazývaný ouško (auricula dextra a auricula sinistra). Mezi pravou a levou p edsíní je p epážka (septum interartriale), stejn tak jako mezi pravou a levou komorou (septum interventriculare). Rozd lující anatomicky i funk

srdce na ást pravou a levou (tzv. pravé a levé

srdce). Mezi pravou p edsíní a pravou komorou je chlope

trojcípá (valva

tricuspidalis), sm rující tok krve z p edsín do komory a zabra ující zp tnému toku, tzv. regurgitaci. Mezi levou p edsíní a komorou je chlope

dvojcípá (valva

bicuspidalis, mitralis) se stejnou funkcí. Cípy t chto chlopní jsou proti obrácení do edsíní zadržovány šlašinkami. Na za átku velké tepny vycházejí z pravé komory, plicnice (truncus pulmonalis), jsou t i polom sí ité chlopn tvaru vlaštov ích hnízd (valva trunci pulmonalis, valvae semilunares), obdobn jsou uspo ádány semilunární chlopn p i odstupu hlavní tepny, aorty, z levé komory (valva aorta). Vnit ní endoteliární vrstava se nazývá endokard, svalová vrstva myokard a zevní obal epikard. Epikard je zárove vnit ní vrstvou osrde níkového vaku perikardu.Uvnit perikardiálního vaku je malé množství tekutiny umož ující volný pohyb srdce i stazích srde ní svaloviny. Srde ní sval je zásoben okysli enou krví tepnami vycházejícími z ko ene aorty v míst semilunárních chlopní, pravou a levou v

itou tepnou. Krev ze srde ního

svalu po odevzdání kyslíku se vrací do pravé p edsín jednak p ímo drobnými žilami, jednak v tší žilou sbírající krev z žilních v tví probíhajících podél v

5

itých tepen.5

Srov. FIALA, P.; VALENTA, J. a EBERLOVÁ, L., Anatomie pro bakalá ské studium ošet ovatelství, s. 35-36.

- 14 -

Systola je stah srde ní svaloviny, kdy dojde k vypuzení krve z jednoho srde ního oddílu do druhého. Diastola je relaxace svaloviny, umož uje napln ní srde ního oddílu krví. Podn ty pro srde ní akci vycházejí z autonomního aparátu uloženého v srde ní svalovin . Základní rytmus 68 – 72 systol za minutu je udáván uzlíkem uloženým v horní st

pravé p edsín . Vzruchy vycházející z tohoto uzlíku jsou rozvád ny

do pravé p edsín a dále na další uzlík uložený v oblasti p echodu pravé p edsín v pravou komoru. Z tohoto uzlíku pak vychází tzv. His v svazek, d lící se na pravé a levé Tawarovo raménko, rozvád jí vzruchy do pravé a levé komory. Kone ným lánkem p evodu vzruchu na srde ní svalovinu jsou tzv. Purky ova vlákna.

i poruše vedení vzruchu ze sinuatriálního uzlíku na komory se ujímá funkce

uzlík atrioventrikulární, ten však udává rytmus mnohem pomalejší, kolem 40/min. Frekvence systol je rovn ž ovlivn na autonomními vegetativními nervy – sympatikus srde ní akci urychluje, parasympatikus zpomaluje.6 Srde ní funkci zajiš ují dva druhy srde ních bun k: bu ky pracovního myokardu (bu ky svalové, kontraktilní) bu ky p evodního (vodivého) systému ást myokardu nazývaná srde ní vodivý systém je vybavená schopností vytvá et vzruchy, vyvolávat kontrakci okolního pracovního myokardu a rozvád t vzruchy srde ní svalovinou. P evodní systém tvo í specializované bu ky, lišící se od bun k pracovního myokardu anatomickou stavbou a elektrofyziologickými vlastnostmi. 7

1.3 Anatomie cév

Vnit ní vrstvu st ny cév tvo í hladké ploché bu ky. St ední vrstva cév je nejsiln jší a je tvo ena hladkou svalovinou, která umož uje pružnost cév a také umož uje m nit jejich pr svit a tak regulovat pr tok krve.8 6

Srov. FIALA, P.; VALENTA, J. a EBERLOVÁ, L., Anatomie pro bakalá ské studium ošet ovatelství, s. 35-36.

7

Srov. KOLÁ ,J. a KOLEKTIV., Kardiologie pro sestry intenzivní pé e a studenty medicíny, s. 27.

8


- 15 -

Zevní

vrstvu

cév

tvo í

vazivový

obal.

Podle

stavby

cévní

st ny

rozlišujeme: tepny, žíly a vláse nice. Tepny (artérie) jsou pružné, silnost nné trubice, ve kterých protéká okysli ená krev pod vyšším tlakem. Žíly (vény) mají tenkou a poddajnou st nu, odkysli ená krev jimi protéká pomalu, pod nízkým tlakem. Vláse nice p edstavují nejrozsáhlejší ást cévního

išt . Jsou to tenkost nné trubi ky

o velmi malém pr svitu (pod 1 mm). Krev jimi protéká pomalu, v tšinou pod nízkým tlakem. Kapiláry zabezpe ují vlastní látkovou vým nu tkání. Jedin p es st nu kapilár že docházet k p estupu kyslíku, živin a odpadových látek. Tepny a žíly mají st ny íliš silné a k žádnému transportu látek p es jejich st nu v nich nedochází. Tká ová cirkulace je upravena takto: tepny do orgán a tkání

vláse nice (látková vým na)

menší tepenné v tve vstupující drobné odvodné žíly

žíly.

tšina orgán má cévní zásobení hned z n kolika tepen nebo je zásobena n kolika tvemi jedné tepny. Proto p i uzáv ru jedné tepny m že být orgán zásobován z náhradního (kolaterálního) zdroje. Pro jednotlivé tkán

i celé orgány je také

mimo ádn d ležité, dochází-li k uzáv ru náhle nebo postupn , a jde-li o orgán, který má dostate né náhradní zásobení. Rychlost uzáv ru je d ležitá, protože rozhoduje o dob , která je tkání poskytnuta na otev ení kolaterálního

išt . K orgán m velmi

citlivým na uzáv r p ívodných cév pat í: srde ní sval, mozková tká a o ní sítnice.9

9


- 16 -

2 KREVNÍ TLAK

V této kapitole vysv tlím pojem krevní tlak, dále se budu v novat principu vzniku krevního tlaku a možnostmi jeho regulace.

2.1 Mechanismus vzniku krevního tlaku

Díky krevnímu tlaku proudí krev z místa vyššího tlaku do míst s nižším tlakem. Podmínkou cirkulace krve je tlakový gradient, který je udržovaný inností srdce. Díky rytmické pulzní schopností srdce dochází k tomu, že po pom rn krátké vypuzovací fázi (systola komor) následuje další fáze (diastola), b hem níž jsou polom sí ité chlopn uzav eny a krev se posouvá dále díky pružníkové funkci velkých tepen do tepének a kapilár.

i zvýšení srde ní frekvence b hem práce se zkracuje jak doba

systoly tak diastoly, diastola se však zkracuje rychleji. V systole krevní tlak prudce stoupne k maximu – systolický krevní tlak. Ke konci diastoly klesne k minimu diastolický krevní tlak. Rozdíl mezi ob ma tlaky nazýváme tlakovou amplitudou. St ední tlak znamená hodnotu krevního tlaku pr se k hodnot diastolického tlaku p

rného, vypo ítává se tak, že

te jedna t etina tlakové amplitudy.

V systémovém ob hu je krevní tlak pr

rn p tkrát vyšší než v plicním ob hu.

Nejvyšší tlak je ve velkých tepnách, v aort a plicnici. V arteriolách tlak prudce klesá, což odpovídá jejich funkci p i udržování periferního odporu. Krevní tlak je ur en: pracovní funkcí srdce periferním odporem objemem cirkulující krve viskozitou krve10

10

Srov. JIRÁK, Z. a KOLEKTIV., Fyziologie pro bakalá ské studium na ZSF OU, s. 71-72.

- 17 -

Protože nápl

tepenného

išt

se fyziologicky nem ní, tak jako se p íliš

nem ní viskozita krve, podílejí se na výši aktuálního krevního tlaku dva první faktory: pracovní funkce srdce a periferní odpor.11

2.2 Krevní tlak v žilním systému

Krevní tlak ve velkých žilách je negativní. Proto jsou nebezpe ná na p íklad otev ená poran ní krku: do žíly se m že nasát vzduch a vznikne vzduchová embolie. V žilách dolních kon etin m že dlouhodobý vysoký tlak p i stoji spolu s oslabením žilní st ny a špatnou funkcí chlopní v žilách vyvolat vznik m stk – žilních varix .12

2.3 Regulace krevního tlaku

Krevní zásobení orgán

a tkání závisí na jejich

innosti. Pokud se místn

nahromadí katabolity, dojde k vazodilataci a tím zv tšenému prokrvení orgánu. Místní vazodilatace jsou vyrovnávány vazokonstrikcí v jiných, v té dob ne inných oblastech, i zachování relativn stálého st edního krevního tlaku. Pro optimální perfúzi orgán je nezbytné udržování stálého st edního tlaku. Je t eba zajistit nejen jeho minimální úrove , ale také chránit organismus p ed p íliš vysokými hodnotami tlaku. To lze jen v p ípad , že je dynamická rovnováha mezi velikostí minutového výdeje srdce a cévního odporu. Ob veli iny se neustále m ní, asto zna vlivem exogenních a endogenních podn

a na sob nezávisle,

. Proto musí v organizmu existovat

regula ní mechanismy, za ú elem udržení hodnot pom rn stálého st edního tlaku za m nících se okolních podmínek. Regula ní systémy ovliv ují funkci a dlouhodob i skladbu kardiovaskulární soustavy. Ta se m ní také p i hemodynamických zát žích nebo s postupujícím v kem: m ní se skladba elastických tepen, v nichž p ibývá kolagen, m ní se tlouš ka st ny tepének, m ní se i skladba endotelových bun k a v srde ních komorách p ibývá vazivo.

11

Srov. JIRÁK, Z. a KOLEKTIV., Fyziologie pro bakalá ské studium na ZSF, s. 71-72.

12

tamtéž, s. 74.

- 18 -

Nervový regula ní systém upravuje zm ny tlaku b hem sekund nebo minut. Pomalejší je systém renin – angiotenzin. Dlouhodob

je výška krevního tlaku

udržována pomocí kontroly objemu t lesných tekutin ledvinami. 13 ,,P i vzestupu tlaku se z baroreceptor dostane proud impuls aferentní dráhou do prodloužené míchy. Stimulované kardioinhibi ní centrum reaguje zvýšenou aktivací vagu a snížením po tu sympatických stimul k srdci a cévám. Pokles srde ní frekvence i tepového výdeje spolu s arterionální dilatací sníží krevní tlak k výchozí hodnot . P i náhlém poklesu tlaku se naopak sníží po et impuls Z vazomotorického

centra

se

reflexn

zvýší

frekvence

i

síla

z receptor . srde ních

stah a vazokonstrikcí periferní rezistence.“14 Pokud je vyšší krevní tlak po delší dobu, receptory reagují mén výrazn . Zde se potom uplat uje renální ízení tekutin – soli a vody. Soub žn s baroreceptory modulují krevní tlak receptory v plicním ob hu a v p edsíních, zvýší se tepový výdej a frekvence stah .

echodný vzestup tlaku se upraví reakcí baroreceptor ,

zvýšený objem pak regulací objemu tekutin. Krátkodobá kolísání tlaku systolického i diastolického m že vzniknout i psychické nepohod , v rekonvalescenci. Významné trvalé odchylky tlaku jsou vždy projevem zm ny periferní cévní rezistence. 15

2.3.1 Sympatické stimuly Sympatické stimuly p evládají nad normální reflexní regulací. Baroreceptory se p i stresové reakci nebo vzestupu tlaku p i fyzické zát ži nastaví na vyšší úrove . V noci pak p i poklesu tlaku

na úrove

nižší.

Tato

krátkodobá a neuplat uje se p i dlouhodobé regulaci tlaku krve.16

13

Srov. FEJFAR, Z. a P EROVSKÝ, I., Klinická fyziologie krevního ob hu, s.99-100.

14

tamtéž, s. 99.

15

Srov. tamtéž, s. 99 – 100.

16

Srov. FEJFAR, Z. a P EROVSKÝ, I., Klinická fyziologie krevního ob hu, s. 100.

- 19 -

adaptace je však

2.3.2 Antidiuretický hormon Antidiuretický hormon (dále jen ADH) – arginin vazopresin vzniká v neurosekretorických bu kách v hypotalamu. Uvol uje se nervovými podn ty vyslanými

z baroreceptor

a

p edevším

z osmoreceptor .

Hypotalamické

osmoreceptory reagují na vzestup koncentrace Na+ v mimobun né tekutin a uvoln ný ADHD zvýší zp tnou resorpci vody v distálních tubulech a ve sb rných kanálcích ledvin. Ve vyšších koncentracích ADHD (vazopresin) stahuje hladké cévní svaly v mikrocirkulaci a zvyšuje efekt noradrenalinu.17

2.3.3 Systém renin – angiotenzinogen - aldosteron Homeostázu tlaku krve dlouhodob zajiš uje renální mechanismus – udržování rovnováhy mezi p íjmem soli a vody a jejich vylu ování. Renální kontrolní mechanismus je ízen systémem renin – angiotenzinogen – aldosteron . P i poklesu krevního tlaku se vazokonstrikcí renálních tepének sníží pr tok krve ledvinami i glomerulární filtrace a zvýší osmotická zp tná resorpce vody v tubulech. Oba mechanismy se tak podílejí na nižší tvorb mo i a na sníženém vylou ení sodíku. Angiotenzin II krom

toho stimuluje tvorbu aldosteronu v zona glomerulosa

nadledvin. Aldosteron zvýší zp tnou resorpci filtrované tekutiny v renálních tubulech a tím i objem mimobun né tekutiny. Renin je enzym vznikající v bu kách uložených juxtaglomerulárn . P i poklesu krevního tlaku, objemu krve nebo koncentrace sodíku v plazm , se sympatickým podn tem vylou í do krve. Bu ky secernující renin reagují i na snížený pr tok krve ve vasa affererentia glomerul . V krvi renin odšt pí 10 terminálních aminokyselin z alfa2 – globulinu. Tím vznikne angiotenzin I, jehož vazokonstrik ní aktivita je minimální. sobením angiotenzin konvertujícího enzymu (dále jen ACE), který vzniká v endotelových bu kách, se odšt pí další dv

aminokyseliny a vznikne výrazn

vazokonstrik ní angiotenzin II. Asi 90 % p em ny angiotenzinu I na angiotenzin II se odehrává v endotelu plicních cév.18

17


18

Srov. FEJFAR, Z. a P EROVSKÝ, I., Klinická fyziologie krevního ob hu, s. 100 – 101.

- 20 -

Aldosteron vzniká v zona glomerulosa nadledvin stimulací angiotenzinu II. Zvyšuje aktivitu sodíkového kanálu a tím resorpci soli a vody. Proto se zvyšuje plazmatický volum a p i zvýšeném žilním návratu stoupá minutový výdej srde ní. Sekrece aldosteronu nezávisle na angiotenzinu II nastane p i vzestupu koncentrace kalia v krvi. P i déle trvající sekreci stimuluje aldosteron také tvorbu vazivové tkán v hypertofickém myokardu a v cévách. Nežádoucí projevy aldosteronu jsou: retence natria, ztráta kalia a magnezia, vzestup krevního tlaku, dysfunkce baroreceptor , tvorba vaziva v myokardu a komorové arytmie. Význam sodíku podtrhuje i to, že reakce cévních sval na angiotenzin II se m ní podle koncentrace sodíku v krvi. Je-li nízká, zvýší se sekrece aldosteronu víc než vazokonstrikce. Naopak p i vysoké koncentraci sodíku je v tší vazokonstrikce, ale sekrece aldosteronu je ztlumena.19

2.3.4 Atriální natriuretický faktor Atriální natriuretický faktor vzniká v srdci tlakem na jeho st nu p i zvýšeném žilním návratu. Zvyšuje glomerulární filtraci i pr tok krve ledvinami a tím vylou í s l a vodu. Je vlastn

p irozeným antagonistou angiotenzinu v regulaci homeostázy

krevního tlaku a volumu. 20

2.3.5 Vazokonstrik ní látky Vazokonstrik ní látky - p es ledviny vedou k retenci sodíku a vody a tedy k vzestupu objemu mimobun né tekutiny, mají také natriuretický efekt.21

19

Srov. FEJFAR, Z. a P EROVSKÝ, I., Klinická fyziologie krevního ob hu, s. 100 – 101.

20

Srov. tamtéž, s. 101.

21

Srov. tamtéž, s. 101.

- 21 -

3 HYPERTENZE

Hypertenze je rizikovým faktorem, který zvyšuje pravd podobnost, že dojde k porušení funkce cévní st ny a tím ke vzniku infarktu myokardu a dalším komplikacím. 22

3.1 Definice hypertenze

,,Za arteriální hypertenzi ozna ujeme opakované zvýšení TK

140/90 mm Hg

nam ené minimáln p i dvou r zných návšt vách. Vedle této systolicko – diastolické hypertenze je nutno diagnostickou a lé ebnou pozornost v novat i tzv. izolované systolické hypertenzi, definované jako systolický TK

140 mm Hg a sou asn

diastolický TK < 90 mm Hg.“23 Definice a klasifikace jednotlivých kategorií krevního tlaku je uvedena v tabulce 1. Tab. 1 Definice a klasifikace jednotlivých kategorií krevního tlaku (v mm Hg)24 Kategorie

Systolický tlak

Diastolický tlak

Optimální

< 120

< 80

Normální

120 - 129

80 - 84

Vysoký normální

130 -139

85 - 89

Hypertenze I. stupn

140 - 159

90 - 99

Hypertenze II. stupn

160 - 179

100 - 109

Hypertenze III. stupn

180

Izolovaná

140

systolická

110 < 90

hypertenze

22 23

Srov. JEDLI KA,P., Vysoký krevní tlak – nic se ned je?, s. 25. ESKÁ SPOLE NOST PRO HYPERTENZI [online], Doporu ení diagnostických a lé ebných postup u

arteriální hypertenze – verze 2007, Dostupné z www: http://www.hypertension.cz/index.php?id_document=8276, [ cit. 2008-12-12]. 24

tamtéž.

- 22 -

Profesor Špinar ve své publikaci uvádí výskyt hypertenze u 5 % osob ve v ku 20 – 30 let, u 20 – 30 % osob kolem ty icítky, u 30 – 40 % osob kolem 50 let a u více než 60 % osob nad 65 let. Celkov to znamená 1 500 000 hypertonik v R.25

3.2 Prevalence hypertenze

Prevalence hypertenze v R v dosp lé populaci ve v ku 25-64 let se pohybuje kolem 35 % se z etelným nár stem prevalence ve vyšších v kových skupinách. Tyto údaje vycházejí ze screeningového vyšet ení náhodn vybraného reprezentativního vzorku populace v roce 2000-2001.26 I p esto, že lidé v dí o svém onemocn ní, nám n které epidemiologické studie ukazují nelichotivá data: 50 % lidí, kte í ješt

nemají komplikace, p estože v dí o svém vysokém

krevním tlaku, se necht jí lé it, pacienti si st žují, že je léka nedostate informoval, léka i si st žují na špatnou spolupráci s nemocným 50 % lidí, kte í již prod lali závažnou komplikaci (infarkt, cévní mozkovou íhodu…) se lé í, ale nemají krevní tlak dob e kontrolován – lé ba je nedostate ná 25 % lidí, kte í již prod lali závažnou komplikaci, se nelé í v bec, nebo nepravideln a zcela nedostate pouze 25 % lidí, kte í prod lali závažnou komplikaci, se lé í a má krevní tlak dob e kontrolován (< 140/90 mm Hg)27

25

Srov. ŠPINAR, J., VÍTOVEC,J. a kolektiv., Jak dob e žít s nemocným srdcem, s. 20.

26

Srov. ESKÁ SPOLE NOST PRO HYPERTENZI [online], Doporu ení diagnostických a lé ebných postup u

arteriální hypertenze – verze 2007, Dostupné z www: http://www.hypertension.cz/index.php?id_document=8276, [cit. 2008-12-12]. 27

Srov. ŠPINAR, J., VÍTOVEC,J. a kolektiv., Jak dob e žít s nemocným srdcem, s. 21.

- 23 -

Výška krevního tlaku se b hem života m ní, nejnižší hodnoty jsou v období tství. S postupujícím v kem stoupá víc tlak systolický než diastolický. Ve stá í bývá i zvýšené tuhosti tepen vysoký tlak systolický a nízký tlak diastolický.28

3.3 Klasifikace hypertenze

Podle etiopatogeneze rozlišujeme hypertenzi na primární (esenciální), u které neznáme vlastní vyvolávající p

inu, a hypertenzi sekundární, kde je zvýšený krevní

tlak d sledkem patologického stavu (renální, endokrinní atd.). Diagnózu esenciální hypertenze stanovíme vylou ením p

iny sekundární hypertenze. U hypertenzní

populace se vyskytuje asi v 90 % esenciální hypertenze, zatímco sekundární hypertenze jen v 10 %. Odlišení sekundární formy od esenciální hypertenze je d ležité pro možnosti specifické lé by, která m že vést u potenciáln odstranitelných p (primární

hyperaldosteronismus,

renovaskulární

hypertenze,

in

feochromocytom,

koarktace aorty aj.) v asných stádiích k vymizení hypertenze. Na

sekundární

hypertenzi m žeme pomýšlet také u náhlého zhoršení nebo náhlého za átku závažné hypertenze, u rezistence na lé bu nebo p i p ítomnosti klinických a laboratorních známek nazna ujících možnost sekundární p

iny hypertenze. P edchozí t íd ní podle

vývojových stádií má své nedostatky, ale zatím byla ponechána pro specifickou diagnostiku, i když evropská doporu ení pro hypertenzi již tuto klasifikaci neuvádí. Podle tohoto t íd ní d líme hypertenzi do stadia I (prosté zvýšení TK bez orgánových zm n), stadium II, kde vedle vyššího TK jsou již p ítomny známky subklinického orgánového postižení, avšak bez výrazn jší poruchy jejich funkce. Stadium III pak edstavuje hypertenzi s t žšími orgánovými zm nami. 29

28

Srov. FEJFAR,Z., Srdce v labyrintu sv ta, s. 194.

29


arteriální hypertenze – verze 2007, Dostupné z www: http://www.hypertension.cz/index.php?id_document=8276, [cit. 2008-12-12].

- 24 -

3.4 Prognóza arteriální hypertenze

Prognóza arteriální hypertenze závisí jednak na hodnotách krevního tlaku, ale také na p ítomnosti

i nep ítomnosti mnoha rizikových faktor . Musíme si

také uv domit, že pro prognózu onemocn ní je rozhodující výše krevního tlaku dosažena p i lé

, nikoliv výše krevního tlaku p ed lé bou.30

Hypertenze je závažn jší s kombinací se zm nami krevního lipidového spektra a tato kombinace p edstavuje nejzávažn jší riziko pro rozvoj kardiovaskulárních onemocn ní. 31

3.4.1 Stanovení celkového kardiovaskulárního rizika ,,P i ur ování celkového kardiovaskulárního rizika postupujeme podle barevných nomogram vycházejících z projektu SCORE, který provádí odhad rizika fatálních kardiovaskulárních p íhod v následujících 1O letech… Uvedené barevné nomogramy (viz. p íloha .1 a .2) vycházejí z mortalitních údaj základních

rizikových

reprezentativního

faktor

vzorku

eské

kardiovaskulárních populace…

eské republiky a hodnot onemocn ní

získaných

K asymptomatickým

u

jedinc m

istupujeme na základ odhadu celkového kardiovaskulárního rizika (rizikové faktory uvedeny v p íloze .3 Faktory ovliv ující prognózu hypertonik ). Odhad rizika úmrtí na kardiovaskulární onemocn ní vychází z v ku, pohlaví, ku áckých zvyklostí, hodnot systolického tlaku a celkového cholesterolu nebo pom ru celkového a HDLcholesterolu, který má význam používat pouze u osob se sníženou koncentrací HDLcholesterolu (<1,0 mmol/l u muž , 1,2 mmol/l u žen). Diabetiky 1. typu

30



Srov. KONGRES EVROPSKÉ KARDIOLOGICKÉ SPOLE NOSTI 2007, [online], TISKOVÁ ZPRÁVA –

Arteriální hypertenze, Dostupné z www: yourcomm.cz/OBEZITA/Tiskova%20zprava.doc, [cit. 2009-02-02].

- 25 -

s mikroalbuminurií a všechny diabetiky 2. typu považujeme automaticky za osoby s vysokým kardiovaskulárním rizikem.“32

3.5 Diagnostika hypertenze

Hodnota krevního tlaku získaná p i m ení je z technického hlediska závislá na: metod

(auskulta ní,

oscilometrická,

ultrazvuková,

digitální

fotopletysmografie, invazivní techniky) metodice (klinické m ení, domácí m ení, ambulantní monitorování krevního tlaku) místu m ení (a. brachialis, a. radialis, prstové artérie) esnosti a spolehlivosti p ístroje33 Jak nej ast ji se dozvíme, že máme vysoký krevní tlak: 1. dostavíme-li se na preventivní prohlídku, 2. p ijdeme-li k léka i ze zcela jiného d vodu (úraz, nemoc), 3. hypertenze se za ne projevovat nej ast ji jako bolest hlavy, pop . závrat atd., 4. hypertenze se projeví poškozením n kterého orgánu (srde ní infarkt, cévní mozková p íhoda, selhání ledvin …).34

3.5.1 Neinvazivní metody m ení krevního tlaku Rozeznáváme t i hlavní možnosti kontroly krevního tlaku:

32

ESKÁ SPOLE NOST PRO HYPERTENZI [online], Doporu ení diagnostických a lé ebných postup u


Srov. SOU EK, M.; KÁRA, T. a kolektiv, Klinická patofyziologie hypertenze, s. 110.

34

Srov. ŠPINAR, J.; VÍTOVEC,J. a kolektiv, Jak dob e žít s nemocným srdcem, s. 21.

- 26 -

1. Kontrola léka em (sestrou) v ambulanci je základem správné lé by. O frekvenci kontrol rozhoduje hodnota krevního tlaku a závažnost komplikací. Zpravidla p i zahajování lé by bývají kontroly ast jší, n kdy i 2 – 3krát za m síc. Jestliže je lé ba nastavena a krevní tlak kompenzován a je i dob e kontrolován samotným pacientem, jsou dostate né kontroly jedenkrát za 3 – 6 m síc . Optimální je kontrolovat krevní tlak nemocného ráno, p ed další dávkou léku. Krevní tlak by se m l pohybovat v hodnotách nižších než 140/90 mm Hg.35 2. Kontrola nemocným pomocí domácích tonometr

tzv. selfmonotoring

nej ast ji digitálními tlakom ry, je stále více využívána. P esn jší jsou ístroje s klasickou manžetou na paži, než p ístroje na záp stí nebo na prst. Pr

r m ení v domácím prost edí by nem l p ekro it 135/85 mm Hg.36

Samostatné m ení krevního tlaku nemocným i jeho okolím, nám pom že podrobn ji posoudit efekt lé by a zlepšuje i comlianci nemocných. Musíme si, ale dávat pozor na použití mén p esných (polo)automatických systém je t eba jejich

astá kalibrace za použití rtu ového sfygmomanometru.

Výhodn jší je proto používat p esn jší sfygmomanometry po p edchozí instruktáži, dostate ném tréninku a kontrole techniky m ení léka em. Hodnoty krevního tlaku m ené pacientem jsou v tšinou nižší než hodnoty krevního tlaku nam eného ve zdravotnickém za ízení. Mezi úskalí m ení nemocnými pat í možnost neurotizace u úzkostných jedinc

a možnost

nep esného m ení. 37 3. 24hodinové monitorování krevního tlaku tzv. Holterovské monitorování o tomto použití rozhoduje vždy léka . Domácí m ení krevního tlaku á 24hodinové m ení krevního tlaku mohou pomoci odhalit dv zajímavé formy hypertenze: hypertenze bílého plášt (nemocný má v ordinaci léka e asto vysoký krevní tlak, v domácím prost edí je však krevní tlak v optimálních hodnotách)

35


36


37

Srov. WIDIMSKÝ,J.,Jr., Arteriální hypertenze minimum pro praxi, s. 14.

- 27 -

maskovaná hypertenze (nemocný má v ordinaci léka e asto normální krevní tlak, p i domácím m ení je však krevní tlak opakovan vyšší38 Indikace k 24 hodinovému monitorování krevního tlaku jsou: 1. t žká hypertenze 2. rezistence hypertenze na terapii 3. podez ení na epizodickou hypertenzi 4. podez ení na syndrom bílého plášt 5. diabetická vegetativní dysautonomie 6. ov ování ú innosti nových farmak a výzkumné d vody a kolapsové stavy Mezi z ejmé nevýhody pat í vyšší cena, možnost technických artefakt .39

3.5.1.1 M ení krevního tlaku Korotkovou technikou Tato metoda spo ívá v m ení krevního tlaku na paži pomocí tonometru a fonendoskopu. Manžeta tonometru se musí nafouknout nad hladinu o ekávaného krevního tlaku a pak se pomalu vypouští. Korotkovy fenomény se objeví a znovu vymizí v závislosti na pr toku krve danou tepnou.40 t fází je charakterizováno takto: I.

první z jasných, opakovaných zvuk , které svým charakterem p ipomínají zvuk kapajícího kohoutku, koinciduje p ibližn

se znovu objevením

hmatného pulzu II.

zvuky jsou tlumen jší a delší, mají n kdy charakter intermitentního šelestu

III. zvuky se op t stávají ost ejší a hlasit jší IV. zvuky se zeslabují, jsou tlumené, mén jasné a m kké V.

zvuky kompletn mizí41

38

Srov. ŠPINAR, J.; VÍTOVEC,J. a kolektiv. Jak dob e žít s nemocným srdcem. s. 26.

39

Srov. KONGRES EVROPSKÉ KARDIOLOGICKÉ SPOLE NOSTI 2007, [online].,TISKOVÁ ZPRÁVA –

Arteriální hypertenze, Dostupné z www: yourcomm.cz/OBEZITA/Tiskova%20zprava.doc, [cit. 2009-02-02]. 40

tamtéž.

41

tamtéž.

- 28 -

Tlak, p i kterém se Korotkovy fenomény poprvé objevují (fáze I.), odpovídá systolickému krevnímu tlaku. Diastolický krevní tlak u dosp lých ode ítáme jako za átek V. fáze, tj. jako hodnotu, p i které je slyšet poslední zvuk nebo za átek ticha. Vhodné velikosti manžet jsou uvedeny v tabulce 2. Doporu uje se, aby ší ka gumového vaku odpovídala 40 % obvodu horní kon etiny, délka gumového vaku by la odpovídat 80 % obvodu paže u dosp lých, u d tí 100 %. Pokud bychom použili nedostate nou ší ku manžety, ovlivnila by se nám hodnota krevního tlaku do vyšších hodnot. Naopak použití úzké manžety dává falešné nízké hodnoty krevního tlaku. Nep ímá

metoda

m ení

krevního

tlaku

je

diagnostických a terapeutických studií a hojn

dostate

p esná

pro

adu

užívána, protože je praktická,

jednoduchá, levná a neinvazivní. 42 Tab. 2 Vhodné velikosti manžet43 manžeta

Ší ka

gumového Délka

gumového Obvod paže (cm)

vaku (cm)

vaku (cm)

novorozenecká

3

6

<6

kojenecká

5

15

6-15

tská

8

21

16-21

malá dosp lá

10

24

22-26

dosp lá

13

30

27-34

velká dosp lá

16

38

35-44

stehenní dosp lá

20

42

45-52

3.5.2 P ímá metoda m ení krevního tlaku Tato metoda je využívána u pacient tlakov nestabilních a hospitalizovaných na odd leních ARO a JIP. Metoda využívá intraarteriáln zavedeného katétru. Proto není vhodná pro opakovaná m ení u ambulantních pacient jedinc ani pro rozsáhlé screeningové akce.

42

Srov. WIDIMSKÝ, J. a kolektiv., Hypertenze, s. 35-42.

43

Srov. tamtéž.

- 29 -

nebo u asymptomatických

4 RIZIKOVÉ FAKTORY PODÍLEJÍCÍ SE NA VZNIKU ESENCIÁLNÍ HYPERTENZE

U více než 95 % osob s hypertenzí neodhalíme její p

inu, proto nazýváme tuto

hypertenzi esenciální. Na jejím vzniku se podílí vrozená náchylnost, která se projeví i p sobení nep íznivých vliv prost edí a nevhodného životního stylu. 44 ,,Esenciální hypertenze je multifaktoriálním onemocn ním, kde výše krevního tlaku je ur ována komplexní interakcí t í základních mechanism : genetických faktor , vliv zevního prost edí a aktivity endogenních regula ních mechanism .“45

4.1 P ehled faktor podílející se na vzniku esenciální hypertenze

1. faktory genetické monogenní hypertenze u vzácných forem sekundárních hypertenzí polygenní typ d di nosti u esenciální hypertenze 2. faktory zevního prost edí nadm rný p ívod sodíku a nedostate ný p ívod draslíku a ho íku zvýšený p ívod kalorií, obezita – zvlášt obezita typu jablka zvýšený p ívod alkoholu, stres a socioekonomický status 3. poruchy endogenních regula ních mechanism a metabolické odchylky centrální a periferní nervový systém, baro-receptory poruchy glukózové tolerance, inzulinorezistence, diabetes mellitus46

44


45

WIDIMSKÝ, J. a kolektiv., Hypertenze, s. 57.

46

Srov. WIDIMSKÝ, J. a kolektiv., Hypertenze, s. 57.

- 30 -

Tab. 3 Výskyt kardiovaskulárních rizikových faktor u hypertonik :47

Rizikový faktor

Procenta %

kou ení

35 %

celkový cholesterol

40 %

HDL cholesterol

25 %

obezita (BMI nad 30)

40 %

diabetes mellitus

15 %

hyperinzulinémie

50 %

ICHS

20 %

sedavý zp sob života

> 30 %

4.1.1 Genetická zát ž a hypertenze O genetické dispozici primární hypertenze již nikdo nepochybuje. M žeme íci, že hypertenze je polygenní a multifaktoriální onemocn ní, v n mž hraje významnou roli interakce n kolika gen a životního prost edí. Z klinické medicíny je dlouho známo,

že

hypertenzní

choroba

vykazuje

asto

familiární

Allemand a Weidmann zjistili v roce 1995, že d ti hypertenzních rodi pr

výskyt. mají

rn vyšší hodnoty krevního tlaku, i když pod hranicí hodnot, než jejich stejn

sta í vrstevníci rodi

majících normální hodnoty krevního tlaku. ,,Jako pozitivní

rodinou anamnézu hodnotíme výskyt arteriální hypertenze, mozkov íhod a náhlého úmrtí na kardiovaskulární p

cévních

iny u muž do 55 let a u žen do 65 let

u p ímých p íbuzných.“ Podle Horkého (1994) se podíl genetické složky na vzniku esenciální hypertenze odhaduje na 30 %.48

4.1.2 Faktory zevního prost edí podílející se na vzniku hypertenze

V této kapitole jsou popsány faktory zevního prost edí a jejich souvislosti s hypertenzí. 47

Srov. FILIPOVSKÝ,I., Studie ASCOT: zm nila se lé ba hypertenze?. 2006. u ební text

48

Srov. tamtéž.

- 31 -

4.1.2.1 Nadm rný p ívod sodíku Hypertenze je vzácná u obyvatel, v jejichž strav

je minimální množství

kuchy ské soli. Vysoký krevní tlak také klesne p i spot eb soli menší než 60 mmol za 24 hodin. Dnešní p íjem sodíku kolísá mezi 100 až 300 mmol (5,8 – 17,5 g NaCl) za 24 hodin. 49 U populací, kde denní p íjem nep esáhne 50 mmol/24 hodin (p ibližn 3 gramy soli za den) je pr hypertenze. V pr

rný krevní tlak nízký, zcela výjime

dosahuje hodnot hranice

hu života nedochází k jeho obvyklému vzestupu. Ale u populací

s p ívodem sodíku nad 100 mmol/den (p ibližn 6 gram soli za den) je vzestup krevního tlaku s v kem závislý na p ívodu soli. To nazna uje existenci ur ité hranice v p ívodu sodíku k tomu, aby se krevní tlak zvyšující efekt sodíku uplatnil. Tato hranice je individuální a jist ovlivn na i genetickými vlivy. 50 ,,Rovn ž terapeutický efekt snížení p ívodu kuchy ské soli na 5-6 gram za den na pokles krevního tlaku u hypertonik sv

í pro významný podíl p ívodu sodíku na

vzniku a udržování hypertenze.“51

4.1.2.2 Nedostate ný p ívod draslíku, vápníku a magnézia Zdá se, že zvýšený p ívod draslíku má ochranný efekt p edevším na vznik cévních mozkových p íhod. Snižuje systolický i diastolický krevní tlak. Tento efekt je výrazn jší u hypertonik než u normotonik a u osob s vysokým p ívodem sodíku. Zvýšený p ívod draslíku m že mít i kardioprotektivní efekt nezávislý na jeho ú inku na krevní tlak.52 ,,V observa ních studiích je zvýšený p ívod kalcia a magnézia asto spojen s nižším krevním tlakem. V klinických studiích je však ú inek suplementace kalciem a magnéziem na výši krevního tlaku mén konzistentní. Stávající výsledky nepodporují plošnou suplementaci kalciem nebo magnéziem v obecné populaci jako

49


50


51 52

WIDIMSKÝ, J. a kolektiv., Hypertenze, s. 63. Srov. tamtéž.

- 32 -

prost edek ke snížení krevního tlaku. Suplementace kalciem je vhodná u starších osob, které nekonzumují adekvátní množství vápníku.“53

4.1.2.3 Obezita a krevní tlak Krevní tlak stoupá s p ibýváním na váze. Obézní osoby mají také hypertenzi a tém

ast ji

vždy inzulínovou rezistenci a zvýšené hladiny krevních lipid .

tšina z nich má ale i rodinnou zát ž hypertenze. Prognosticky nep íznivé jsou zvlášt u osob s rozložením tuku kolem pasu, tzv. centrální, androidní typ. V kontrastu s tím nemají inzulínovou rezistenci ženy s p evahou tuku na hýždích a stehnech (periferní, hruškový typ obezity). Zm na rozložení tuku však u nich za íná v menopauze.54 Redukce t lesné hmotnosti se ukázala jako velmi d ležitá u obézních hypertonik , kde vede k poklesu krevního tlaku a až u 20 % leh ích hypertonik k jeho trvalé normalizaci. Proto redukce p íjmu kalorií a fyzická aktivita vedoucí ke zmenšení t lesné hmotnosti pat í mezi nejú inn jší nefarmakologické postupy v lé hypertenze.55 Stav výživy pacienta hodnotíme podle BMI indexu (váha (v kg)/výška (m2). Podle BMI stanovíme kategorii, do které pacient spadá, jednotlivé kategorie jsou uvedeny v tabulce . 4 Tab. 4 Rozd lení hmotnostních kategorií podle BMI56 BMI

Váhová ktegorie

pod 18,5

podváha

18,5 - 24,9

normální rozmezí

25 - 29,9

nadváha

30 - 39,9

obezita

40 a více

žká obezita

53

WIDIMSKÝ, J. a kolektiv, Hypertenze, s. 63.

54


55

Srov. WIDIMSKÝ, J. a kolektiv, Hypertenze, s. 63-64.

56

BMI (Body Mass Index) - Index t lesné hmotnosti,[online] Dostupné z www:

http://info.hubnout.kvalitne.sweb.cz/tabulky.htm [cit. 2009-12-03].

- 33 -

Podle posledních výzkum

je z ejmé, že hodnota BMI neodráží p esn stav

výživy jednotlivce. Obvod pasu je ukazatelem, který m že ukázat výši rizika jednotlivce. Míra kardiovaskulárního rizika spojená s obvodem pasu je uvedena v tabulce . 557 Tab. 5 Závislost rizika KVO na obvodu pasu58 riziko ICHS

muži

ženy

normální

pod 94 cm

pod 80 cm

zvýšené

94 – 101 cm

80 – 87 cm

zna

nad 102 cm

nad 88 cm

zvýšené

4.1.2.4 Vliv alkoholu a kou ení na krevní tlak ,,Konzumace

alkoholických

nápoj

je

astou

sou ástí

nutri ních

návyk a životního stylu nejen v naší, ale i celé evropské populaci i USA. Mírná konzumace je spojena s nižší mortalitou než úplná abstinence a mortalita se op t zvyšuje u nadm rné spot eby.“59 Malé dávky alkoholu nám rozši ují cévy. P i dávkách alkoholu nad 30-40 gram denn

stoupá krevní tlak. Vzestup tlaku je zp soben sympatickou stimulací zvyšující

minutový srde ní výdej i frekvenci tep . Presorický efekt mizí po n kolika dnech abstinence. Alkohol je nezávislým rizikovým faktorem pro hypertenzi. U žen jsou dávky alkoholu zvyšující krevní tlak asi o t etinu nižší než u muž . Vysv tluje se to p edevším v tším vst ebáním alkoholu.60 Epidemiologickými studiemi nebyla prokázána p ímá souvislost mezi kou ením a krevním tlakem, ale kou ení výrazn ovliv uje vznik ischemické choroby srde ní, proto se u hypertonik doporu uje nekou it.61 Vykou ení cigarety po p echodném podrážd ní vagu zvyšuje hladinu katecholamin , u silných ku ák dlouhodob , navozuje tachykardii, zvýšení krevního 57

Srov. ŠPINAR,J.; VÍTOVEC,J.; ZICHA,J. a kolektiv, Hypertenze, diagnostika a lé ba, s. 54-56.

58

Srov. WILHELM, Z.; NOVÁKOVÁ, Z., Praktická cvi ení z fyziologie pro studenty bakalá ských obor , s. 59.

59

Srov. ŠIMON,J. A. a ŠÍPOVÁ,I., Novinky v lé

60


61

Srov. WIDIMSKÝ, J. a kolektiv, Hypertenze, s. 56.

hypertenze, s. 55.

- 34 -

tlaku, spot eby kyslíku. Karbonylhemoglobin snižuje transportní kapacitu krve, snižuje kontraktilitu a zvyšuje agregaci desti ek. Karbonylhemoglobin i nikotin poškozují endotel cév. 62

4.1.2.5 Psychosociální zát ž Na klinické manifestaci hypertenze se mohou podílet opakované stresové situace. Osoby pracující ve stresových podmínkách mají hypertenzi ast ji než osoby žijící v klidném prost edí. Nižší socioekonomické postavení v pr myslov rozvinutých spole enstvích je spojeno s vyšším výskytem hypertenze, její horší kontrolou a nižší adherencí k terapii. 63 Každý živý organizmus se proti stresu brání. Sou ástí obrany u lov ka je mimo jiné i zvýšení krevního tlaku. Po zdolání stresu se krevní tlak vrací k p vodním normálním hodnotám. Trvalé p sobení stresových faktor však m že vyústit v trvalé zvýšení krevního tlaku, které pak již není životn nutnou obrannou reakcí, ale stává se chorobou.64

62

Srov. ŠPINAR,J.; VÍTOVEC,J.; ZICHA,J. a kolektiv, Hypertenze, diagnostika a lé ba, s. 56.

63

Srov. WIDIMSKÝ, J. a kolektiv, Hypertenze, s. 64.

64

Srov. TOME KOVÁ,M., Vysoký krevní tlak – skryté nebezpe í, s. 11.

- 35 -

5 LÉ BA HYPERTENZE

Lé ba hypertenze je dlouhodobá až celoživotní. Cílem lé by není jen snížení krevního tlaku, ale jeho normalizace, dosažení hodnot nižších než 140/90 mm Hg. Taková úprava krevního tlaku obvykle vede i k úprav

regula ních mechanizm

hodnoty krevního tlaku, ke zlepšení až úprav orgánových komplikací a zpomalení vývoje aterosklerózy.65 Hlavním cílem lé by je snížení rizika kardiovaskulárních íhod. Hypertenzi umíme velmi dob e lé it. V asným za átkem terapie zabráníme výskytu v tšiny komplikací, p edevším vývoji srde ní nedostate nosti z p etížení srdce a krvácení do mozku. Práv na lé

arteriální hypertenze jsou vid t úsp chy ve

vývoji ú inných lék a pé e o nemocného.66

5.1 Farmakologická lé ba hypertenze

Primárním cílem je dlouhodobé snížení kardiovaskulárního rizika, ovlivn ní mortality a morbidity, nejen snížení krevního tlaku. Základní pravidla pro zahájení farmakologické lé by uvádí tabulka 6.67 Tab. 6 Zahájení farmakologické lé by hypertenze68 krevní tlak 180/110

zahájení lé by ihned

150-179/95-109

ihned p i postižení cílových orgán , jinak do m síce

140-149/90-94

do m síce p i postižení cílových orgán , jinak do t í m síc

vysoký normální tlak

do m síce p i postižení cílových orgán , diabetes mellitus, po cévní mozkové p íhod , po infarktu myokardu, renální postižení

65

Srov. ŠIMON,J. A. a ŠÍPOVÁ,I., Novinky v lé

66


67

Srov. SOVOVÁ,E.; HR KOVÁ,Y.; MARE KOVÁ,J.,; KMONÍ KOVÁ,A., Hypertenze pro praxi – pro léka e,

hypertenze, s. 24-25.

studenty, sestry, pacienty, s. 56. 68


- 36 -

5.1.1 Léky na vysoký krevní tlak Léky

podáváme

samostatn

(monoterapie)

nebo

antihypertenziv. Na lé bu vysokého krevního tlaku Evropská a

v kombinaci

více

eská spole nost pro

hypertenzi doporu uje p t skupin lék : inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu, neboli ACE-inhibitory blokátory receptor pro angiotenzin II, neboli sartany beta-blokátory blokátory vápníkových kanál , neboli kalciový antagonisté diuretika chto p t skupin je n kdy dopln no (pro speciální p ípady a vybrané skupiny nemocných) dalšími, jako nap íklad: centráln p sobící léky antagonisté imidazolinových receptor

69

5.1.1.1 Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (inhibitory ACE, ACE-I) Mechanizmus ú inku: ,,Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE-I) jsou léky bránící tvorb

angiotenzinu II, který zp sobuje vazokonstrikci, vede

k hypertofii srde ní svaloviny, poškození ledvin, urychlení rozvoje aterosklerózy. Inhibitory ACE-I mají vazodilata ní ú inek na cévy, snižují nároky na srde ní práci, zmenšují jizvu po srde ním infarktu, zpomalují rozvoj aterosklerózy, brání poškození ledvin.“70 ,,ACE inhibitory pat í k nejvýznamn jším antihypertenziv m s mnoha prokázanými

organoprotektivními

ú inky

u

nekomplikovaných

stejn

jako u komplikovaných hypertonik a jsou výhodné vzhledem k jejich metabolickým ink m.“71

69


70

Srov. ŠPINAR, J.; VÍTOVEC,J. a kolektiv, Jak dob e žít s nemocným srdcem, s. 128-129.

71

ŠPINAR,J.; VÍTOVEC,J.; ZICHA,J. a kolektiv, Hypertenze, diagnostika a lé ba, s. 81.

- 37 -

5.1.1.2 Léky blokující receptory pro angiotenzin (AII-antagonisté, sartany) Mechanizmus ú inku: Tyto léky blokují ú inek angiotenzinu II p ímo na receptorech, na rozdíl od ACE-inhibitor , které blokují jeho vznik.72

5.1.1.3 Beta-blokátory Mechanizmus ú inku: Beta-blokátory pat í mezi ú inné prost edky v terapii kardiovaskulárních onemocn ní. Blokují receptory (beta-adrenoreceptory

1,2) –

vazebná místa pro katecholaminy (adrenalin a noradrenalin) v srdci a cévách. Katecholaminy p i dlouhodobém p sobení zužují cévy s následným vzestupem krevního tlaku, zvyšují spot ebu kyslíku v srdci s následným poškozením srde ního svalu, zrychlují srde ní frekvenci a vyvolávají poruchy srde ního rytmu, ale také nap íklad stimulací 2- receptor dochází k dilataci pr dušek. Beta-blokátory d líme podle toho, jak blokují jednotlivé receptory – neselektivní blokují oba typy receptor 1.73

1 i 2, kardioselektivní blokují p evážn

5.1.1.4 Blokátory vápníkových kanál

(kalciový antagonisté, antagonisté

vápníku, blokátory vápníku) Mechanizmus ú inku: Rozeznáváme t i skupiny kalciových antagonist dihydropyriny,

skupinu

diltiazemu

a

skupinu

verapamilu.

–

Nejpoužívan jší

dihydropyridiny snižují nap tí hladké svaloviny cévní st ny blokováním vstupu vápníku do bun k hladkého svalstva cév, ímž dochází ke snížení krevního tlaku. U nemocných s anginou pectoris zvyšují zásobení srdce krví, a tím zlepšují p ísun kyslíku, což snižuje etnost záchvat bolesti a spot ebu nitroglycerinu.74

5.1.1.5 Diuretika (mo opudné léky) Mechanizmus ú inku: Diuretika zabra ují zp tnému vst ebávání sodíku, draslíku a chlorid v ledvinách. Výsledkem je zvýšené vylu ování t chto minerál s vodou. Zvyšuje se rovn ž vylu ování draslíku, ho íku a vápníku. Rozlišujeme t i skupiny 72


73

Srov. tamtéž.

74

Srov. tamtéž.

- 38 -

diuretik: slabší thiazidová (hydrochlorthiazid), siln jší kli ková (furosemid) a diuretika draslík šet ící (spironolakton a amilorid). 75

5.1.1.6 Vazodilata

nebo centráln p sobící léky

Alfa-blokátory Mechanizmus ú inku: V d sledku poklesu systémového cevního odporu zablokováním vazokonstrik ních receptor alfa-1 snižují krevní tlak. P sobí p ízniv na

zvýšenou

hladinu

krevních

tuk ,

protože

snižují

koncentraci

triacylglycerol a celkového cholesterolu, p ispívají též ke zmenšení zbytn lé levé srde ní komory, omezují shlukování krevních desti ek, snižují sklon k tvorb krevních sraženin. Užívají se hlavn

u nemocných se zbytn ním prostaty a sou asnou

hypertenzí. 76

5.1.1.7 Centrální atomisté imidazolinových receptor (moxonidin, rilmenidin) Mechanizmus ú inku: Zp sobují pokles cévního odporu v t le, a tím pokles nadm rn zvýšeného krevního tlaku. 77

5.2 Specifika lé by hypertenze u starších osob

Prognózu hypertenze u osob starších 50 let nám ur uje systolický tlak. Lé bu zahajujeme vždy rad ji nefarmakologickou lé bou. Farmakologická lé ba hypertenze starších osob má svoje specifika: za ínáme malou dávkou antihypertenziv krevní tlak snižujeme pomalu, ne více než o 10 mm Hg za m síc používáme menší dávky lék , obvykle polovi ní dávky používáme zásadn léky p sobící 24 hodin 75


76

Srov. tamtéž.

77

Srov. tamtéž.

- 39 -

nezapomínáme na laboratorní kontroly i rozhodování o lé i lé

p ihlížíme k p ítomnosti dalších onemocn ní78

hypertenze u starších osob musíme být velmi opatrní, co se týká výb ru

vhodných antihypertenziv, protože mohou siln reagovat na lé bu diuretik dehydratací a ne ekané reakce mohou vzniknout p i p ísných dietních opat eních. M ení tlaku by lo probíhat v sed i ve stoje, jelikož se stává, že v sed je u starších lidí tlak vyšší než ve stoje. Také bychom m li tyto pacienty pou it, že prudká zm na polohy ze sedu do stoje by mohlo zp sobit závrat .79

5.3 Lé ba hypertenze pomocí alternativních metod

Krevní tlak nám m že ovlivnit ada bylinek, proto p i vhodném výb ru bychom této síly mohli využít bu jako prevence nebo podp rné metody farmakologické lé by. Bylinky m žeme použít rozmanit , na p ípravu aj , odvar a nebo jako p ídavk do jídel. 80

Dobrým lékem na vysoký krevní tlak jsou: kop ivy ( erstvé i sušené), z kterých si m žeme p ipravit aj nebo p idat do jídel medu kový aj, který nám i zpomaluje tep aj z kv tu erného bezu, který zárove p sobí antiskleroticky hloh a p esli ka polní aj rooibos, který obsahuje d ležité minerály pro zdravé srdce, zelený aj

78

Srov. WIDIMSKÝ, J. a WIDIMSKÝ,J.jr., Esenciální a sekundární hypertenze pro praxi, s. 153-156.

79

Srov. MÜHLHAUSER, I.; SAWICKI, P.; DIDJURGEIT, U.; LOJDOVÁ, E., Jak zvládat sv j krevní tlak?, s. 98-

99. 80

Srov. MANDŽUKOVÁ,J., Zázra né léky p írody, s. 77-80.

- 40 -

Pomáhat snížit krevní tlak m že i ada b žných potravin: denní dávka 1-2 stroužk

esneku

enový nápoj a celer, erstvá š áva z ervené epy smíchaná s medem v jisté mí e i konzumace banán , cibule, raj at a fazole81

5.4 Nefarmakologická lé ba hypertenze

Nefarmakologická terapie musí být nedílnou sou ástí lé by všech nemocných s hypertenzí. Její význam je ale stále podce ován, a tak se ada nemocných, asto jen s krátkodobou anamnézou mírného zvýšení krevního tlaku dostává do kolob hu medikamentózních zásah , i když by pro n nefarmakologický p ístup poskytoval dosta ující ešení. Cílem nefarmakologické lé by však není pouze snížení krevního tlaku sm rem k normálním hodnotám, ale také redukce celkového kardiovaskulárního rizika, které se zvyšuje s v kem a nezdravými návyky civilizace.

5.4.1 Souhrnný nefarmakologický program v lé

hypertenze

redukce nadváhy omezení p ívodu sodíku ostatní dietní zm ny redukce spot eby alkoholu abstinence nikotinu omezení terapie zvyšující krevní tlak dynamický aerobní trénink relaxa ní terapie 82

81

Srov. MANDŽUKOVÁ,J., Zázra né léky p írody, s. 77-80.

82

Srov. WIDIMSKÝ, J. a WIDIMSKÝ,J.jr., Esenciální a sekundární hypertenze pro praxi, s. 55.

- 41 -

5.4.2 Zm na výživových a stravovacích zvyklostí Opat ení na zlepšení výživy zahrnují n kolik pravidel: stravu s omezením celkového tuku (maximáln 30 % z celkové energie), nasycených tuk

(maximáln

10 % z celkové energie) a cholesterolu

(maximáln 300 mg za den) redukci p íjmu sodíku (5-6 gram NaCl denn ) zvýšení p íjmu draslíku (7,8 až 11 gram draslíku denn ) Množství celkového tuku by nem l p esáhnout 75 gram denn , a to v etn skrytých tuk . WHO doporu uje, aby maximální dávka cholesterolu z potravy nep esahovala 300 mg za den. Cholesterol obsahují všechny potraviny živo išného vodu, jeho obsah je vyšší v poživatinách, které pocházejí ze specializovaných tkání.83 Výživa hypertonika se obecn nemusí lišit od zdravého lov ka dodržujícího zásady správné výživy. Skupina odborník formulovala v roce 1998 zásady správné výživy spole

s WHO v tzv. Fond based dietary guidelines jako dvanáct krok ke

zdravé výživ .84 Tato doporu ení uvádím v p íloze . 4.

5.4.3 P ehled doporu ených potravin které potraviny jsou p i diet doporu ené, jiné pouze v omezeném množství a kterým druh m potravin by se hypertonici m li úpln vyvarovat. TUKY spot ebu všech tuk je nutno snížit v omezeném množství jsou dovoleny rostlinné oleje a rostlinné tuky s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin nevhodné konzumovat je máslo, sádlo, vype ený tuk, palmový a kokosový olej, margaríny a oleje neznámého p vodu 83


84

Srov. ŠPINAR,J.; VÍTOVEC,J.,;ZICHA,J. a kolektiv, Hypertenze, diagnostika a lé ba, s. 59-61.

- 42 -

RYBY vhodné jsou všechny mo ské a sladkovodní ryby vyvarovat bychom se m li rybím vnit nostem, rybám v majonéze, kaviáru MASO vhodné je maso ku ecí, kr tí, králík, zv ina, telecí a sójové maso v omezeném množství je vhodné zcela o išt né maso hov zí a vep ové a dr beží šunka nevhodné je konzumovat maso, na kterém je ponechán viditelný tuk, dále husa,kachna, slepice, uzená a mletá masa, vnit nosti, paštiky, tu né maso a veškeré uzená ské výrobky MLÉ NÉ VÝROBKY vhodné je konzumovat nízkotu né podmáslí, tvaroh, acidofilní mléka, nízkotu né jogurty a kefíry v omezeném množství mléko, st edn tu né sýry do 30 % tuku v sušin a mlé né výrobky do 2 % tuku v sušin

85

mezi nevhodné potraviny se adí plnotu né mléko, tu ný tvaroh, smetana do kávy, šleha ka, smetana, sušené a kondenzované mléko, smetanové jogurty a zmrzliny, sýry smetanové a sýry s vyšším obsahem tuku než 30 % VEJCE vaje né bílky m žeme konzumovat v libovolném množství dovolena jsou 1-2 vejce týdn a to jen k p íprav pokrmu vyhnout bychom se m li vaje ným žloutk m a majonézovým salát m ZELENINA vhodná je veškerá erstvá, mražená i sušená zelenina v libovolném množství, brambory adíme mezi zeleninu zakázaná je smažená zelenina, smažené výrobky z brambor 85

Srov. CÍFKOVÁ a KOL., Kardiovaskulární prevence v klinické praxi, s. 16.

- 43 -

OVOCE ovoce je nejlépe konzumovat v syrovém stavu povoleny je konzumovat kompoty p ipravené za pomoci nekalorického sladidla zakázané je kandované ovoce, kompoty a marmelády s cukrem LUŠT NINY A OBILNINY dovoleno je konzumovat hrách, fazole,

ku, sójové boby a výrobky z nich,

krupky, pohanku, jáhle, celozrnnou pšenici, rýži, ovesné vlo ky a otruby, vlákninové k upky a bezvaje né t stoviny86 PE IVO konzumovat by se m l tmavý chléb, celozrnné výrobky, dalamánky a pe ivo z tmavé mouky v omezeném množství netu né pe ivo vynechat by se m li cukrovinky, sladké pe ivo, tu né krémové pe ivo, máslové výrobky, smažené pe ivo, mou níky z listového t sta a okoláda87

5.4.4 Redukce nadváhy a omezení p ívodu sodíku Kombinace hypertenze a obezity je v populaci velmi astá a bylo prokázáno, že zvyšuje kardiovaskulární riziko. Až 70 % variability krevního tlaku u muž a 60 % u žen je možno p

íst t lesné nadváze. Epidemiologické studie dokázaly, asociace

mezi t lesnou hmotností a krevním tlakem je velmi významná. Navíc se prokázalo, že obezita sama o sob m že být p i lé hmotnosti

inou hypertenze.88

hypertenze hraje d ležitou roli pokles hmotnosti. P i menším poklesu se

krevní

tlak

snižuje

a

je

možné

po ítat

s ur itou

redukcí

systolického i diastolického krevního tlaku na každý redukovaný kilogram. Režimová opat ení bez poklesu hmotnosti m la tendenci mírn zlepšit diastolický tlak. (dle studie 86


87


88


- 44 -

TOHP II 2001). Základem každé lé by obezity je dietní lé ba a podobn je i d ležitým základem lé by hypertenze. D ležitá je reduk ní dieta. Nejp esv

iv jší výsledky

ukázala studie DASH, která kombinovala dva dietní efekty – omezení soli a zvýšení íjmu ovoce a zeleniny. V i b žnému p íjmu 150 mmol natria na den (odpovídá 3,5 g sodíku a 8,7 natrium chloridu) byl porovnán p íjem pod 100 mmol/den a pod 50 mmol/den. P esun p íjmu sodíku z vysokého do st edního pásma snižuje systolický a diastolický tlak o 1-2 mm Hg. P íjem ovoce a zeleniny snižuje krevní tlak rovn ž až o 5 mm Hg. Oba postupy jsou efektivní zejména v kombinaci.89 Pr

rný p ívod soli obyvatel eské republiky je vyšší než 12 g/denn , zatímco

fyziologická pot eba organismu je 5 gram soli denn . Je t eba si uv domit, že více než 75 % celkového p ívodu soli u naší populace pochází z pr myslov vyráb ných potravin, tedy z t chto zdroj , jež jejich produkci nelze ovlivnit na individuální úrovni. Zásadou pro omezení p ívodu soli je tedy na prvním míst vyvarování se pravidelné konzumace uzenin, slaných sýr , instan ních polévek ze sá konzerv a výrobk

, masových a rybích

tzv. rychlého ob erstvení (pizza, hamburger, hot-dog …).

Jednozna ným požadavkem je nedosolování pokrm

p ed a b hem konzumace

a st ídmé solení p i va ení v domácím prost edí. 90

5.4.5 Ostatní dietní doporu ení ÍDAVEK DRASLÍKU Korekce hypokalemie m že snižovat krevní tlak. Ale stále jsou potraviny s vyšším obsahem draslíku v naší diet

nahrazovány p ipravovanými pokrmy

s vysokým obsahem sodíku. Mechanizmus, kterým p sobí draslík na snížení krevního tlaku, není zcela jasný. Zvýšený p ísun draslíku má také ochranný ú inek na výskyt cévních mozkových p íhod.91

89

Srov. SVA INA, Š., Hypertenze p i obezit a diabetu, s.59-61.

90

Srov. ŠPINAR,J.; VÍTOVEC,J.,; ZICHA,J. a kolektiv, Hypertenze, diagnostika a lé ba, s. 61.

91


- 45 -

ÍDAVEK VÁPNÍKU U skupiny pacient bylo zjišt no, že p ídavek 1-2 gramu vápníku denn m že snižovat krevní tlak. Efekt není však zatím dostate používání preparát

prozkoumán na to, aby podpo il

se zvýšeným obsahem vápníku b žn

v prevenci

i lé

hypertenze. Krom toho nadm rná suplementace vápníkem zvyšuje riziko tvorby ledvinných kamen .92 DALŠÍ DIETNÍ NÁVYKY Jen

málo

dob e

kontrolovaných

studií

ukázalo,

že

nižší

p íjem

nasycených a vyšší p íjem nenasycených mastných kyselin v konzumovaných tucích snižuje krevní tlak. D ležité je, že pokles krevního tlaku byl významn jší, pokud byla nízkotu ná dieta kombinovaná se zvýšeným p íjmem vlákniny a protein . Vliv na kardiovaskulární choroby má i antioxida ní ú inek vitamín C a E.93 KONZUMACE KOFEINU íve doporu ený striktní zákaz kávy, p ípadn

nahrazení pitím kávy

bezkofeinové není nutné. Kofein vede k p echodnému zvýšení krevního tlaku i tepové frekvence, p ímý vztah pro b žná množství kávy však nebyl prokázán. Proto kávu zcela nezakazujeme, doporu ujeme však její omezení na 1 – 2 šálky denn , a to spíše kávu p ekapávanou než klasickou zalévanou (tureckou).94 Epidemiologickými studiemi bylo prokázán kladný vliv užívání zeleného aje na výskyt hypertenze.95

5.4.6 Redukce spot eby alkoholu ,,Doporu ení pro prevenci ICHS v klinické praxi z roku 1998 i Doporu ení pro lé bu hypertenze zaujala stanovisko tolerující mírnou spot ebu alkoholu a to do 30 gram

/den u muž

a 20 gram /den u žen.“96 Tato mírná spot eba toleruje

92

Srov. tamtéž.

93


94

Srov. ŠPINAR,J.; VÍTOVEC,J.,;ZICHA,J. a kolektiv, Hypertenze, diagnostika a lé ba, s. 56.

95

Srov. STEJSKAL, P.Kladný vliv zeleného aje, [online], dostupné z

www:http://www.celostnimedicina.cz/kladny-vliv-zeleneho-caje-doc-mudr-pavel-stejskal-csc.htm [cit. 2009-0202]. 96

WIDIMSKÝ, J. a kolektiv, Hypertenze, s. 64.

- 46 -

denn u muž 0,8 litru piva nebo 3 dl vína p ípadn jednu odlivku destilátu a o t etinu mén u žen. Pro jednotlivce je velmi obtížní ur it, jaké množství alkoholu je p íliš. Existují totiž výrazné rozdíly v toleranci alkoholu, které závisí na množství alkoholdehydrogenázy jak v játrech, tak p edevším i v žaludku, nebo

práv ona

reguluje rychlost vst ebání alkoholu. Ženy mají všeobecn jen asi polovi ní množství žalude ní alkoholdehydrogenázy než muži. 97

5.4.7 Abstinence nikotinu I když n které studie neprokázaly p ímou souvislost mezi kou ením a hypertenzí, je striktní zákaz kou ení samoz ejmou sou ástí lé by hypertenze. P i odvykání se asto setkáváme s nep íznivým nár stkem hmotnosti, kterou musíme sledovat.98

5.4.8 Omezení terapie zvyšující krevní tlak Zm nu lé by provádíme vždy až po konzultaci s odborníkem z oboru, který danou lé bu indikoval, tak abychom mohli jednozna

zvážit riziko medikace a její

prosp ch pro nemocného. D slední bychom m li být p edevším u hormonální antikoncepce a nesteroidních antiflogistik, jejichž užívání asto není nutné. Nej ast jší lékové skupiny, jejichž negativní vliv na krevní tlak je všeobecn znám: která hormonální kontraceptiva nesteroidní antiflogistika kortikoidy a anabolické steroidy sympatomimetika a amfetaminu podobné látky tricyklická antidepresiva carbenoxolon, léko ice, anorektika99 97


98


99


- 47 -

5.4.9 Dynamický aerobní trénink Pravidelná fyzická aktivita má výrazný efekt na dlouhodobé snížení krevního tlaku. U obézních pak více podporuje udržení získané nižší hmotnosti než vlastní redukci hmotnosti. V každém p ípad je pravidelné zvýšení fyzické aktivity v rozsahu nejmén 30 minut, vytrvalostní aerobní zát že t ikrát týdn , tak jak je doporu ováno obézním, velmi vhodné i pro hypertoniky. Je d ležité, aby se léka i pacient

na

fyzickou aktivitu ptali, nejen p i prvním vyšet ení, ale i p i kontrolách. Je velmi ležité i monitorování krevního tlaku p ed a po zát ži. P i náhlém zatížení netrénovaného jedince m že krevní tlak po zát ži i stoupat. P i rozumném postupném zatížení pacienta je vid t velký efekt na redukci tlaku, což motivuje pacienta k dalšímu pravidelnému cvi ení. 100 Intenzitu tréninku je vhodné stanovit pomocí

tepové frekvence. Každý

organizmus m že dosáhnout jen ur ité maximální výše tepové frekvence (dále jen TFmax), která závisí na v ku. TFmax = 220-v k. Aby pacient zvýšil svou kardiovaskulární výkonnost, m l by p i aktivit

dosahovat tepové frekvence,

která je stanovena na 70 až 80 % maximální tepové frekvence. Neplatí to p esn pro pacienty, co užívají betablokátory. U starších pacient by tepová frekvence nem la ekro it 110/min. 101

5.4.10 Relaxa ní terapie Akutní i chronický psychosociální stres stimuluje sekreci adrenalinu. Pracovní stres byl v ad studií spojen se zm nou diety, a to p edevším s v tší konzumací tuk a alkoholu, což se dále podílí na zvyšování sympatické nervové aktivity, a tím rizika kardiovaskulárních chorob v etn se mohou stát

hypertenze. Sou ástí boje proti stresu

n které z dostupných relaxa ních praktik, nap . technika postupné

svalové relaxace, jóga, ínské dechové cvi ení, hypnózu, psychoterapii. Ukazuje se, že tém

všechny formy relaxa ní terapie vedou ke krátkodobému snižování krevního

tlaku. Tato forma psychické a fyzické relaxace m že svým zp sobem pomoci

100

Srov. SVA INA, Š., Hypertenze p i obezit a diabetu, s. 62.

101


- 48 -

k redukci celkového kardiovaskulárního rizika, krom již zmín ného efektu v lé hypertenze.102

102

Srov. SOU EK, M.; KÁRA, T. a kolektiv, Klinická patofyziologie hypertenze, s. 560-561.

- 49 -

6 KONTROLY PACIENTA

i zjišt ní hypertenze a nasazení lék

jsou doporu ovány kontroly ast jší

( jedenkrát za 2-4 týdny). P i dosažení cílových hodnot u pacient

s nízkým

kardiovaskulárním rizikem a s mírnou hypertenzí sta í kontroly jednou za 6 m síc . U pacient s vyšším kardiovaskulárním rizikem a st ední a t žkou hypertenzí mají být kontroly ast jší. Pokud pacient nedosahuje cílových hodnot i p es intenzivní terapii, je nutné ho odeslat na specializovaná pracovišt . Je vhodné jednou ro ípadné postižení cílových orgán .

kontrolovat

103

6.1 Compliance nemocných k lé

Bohužel, i p es rozší ení medikamentózní lé by je dnes dokumentováno, že pouze u t etiny všech hypertonik vede lé ba k normalizaci krevního tlaku. Jednou z hlavních p ady faktor

in tohoto stavu je snížená compliance nemocných k lé

v d sledku

(absence symptom , chronická lé ba nevedoucí k vylé ení, vedlejší

inky lék apod.).104 Ke zlepšení compliance jsou doporu ována tato opat ení: vysv tlit cíle a nutnost lé by pohovo it o nemoci a lé

s pacientem (event. i s p íbuznými), eduka ní

materiály atd. motivovat nemocného domácím m ením krevního tlaku a udržovat kontakt podávat léky 1krát denn v co nejnižších dávkách nem nit osv

103

enou lé bu, ale zm nit lé bu v p ípad vedlejších ú ink

105

Srov. SOVOVÁ,E.; HR KOVÁ,Y.; MARE KOVÁ,J.; KMONÍ KOVÁ,A., Hypertenze pro praxi – pro léka e,


Srov. tamtéž.

105

Srov. KONGRES EVROPSKÉ KARDIOLOGICKÉ SPOLE NOSTI 2007, [online]. TISKOVÁ ZPRÁVA –

Arteriální hypertenze, Dostupné z www: yourcomm.cz/OBEZITA/Tiskova%20zprava.doc, [cit. 2009-02-02].

- 50 -

6.1.1 Evropská doporu ení pro zlepšení compliance (podle ESH, ESC 2007) informovat pacienta o riziku hypertenze a benefitu efektivní lé by pacientovi podat písemné a slovní instrukce o lé

, do lé by zapojit rodinu

používat co nejjednodušší lé bu pacienta pou it o vhodnosti domácího m ení a režimových opat eních novat velkou pozornost nežádoucím ú ink m mluvit s pacientem o jeho problémech106

106


studenty, sestry, pacienty, s. 66.

- 51 -

7 PODPORA PREVENCE KARDIOVASKULÁRNÍCH ONEMOCN NÍ

které pojiš ovny si uv domily význam prevence a d ležitost správného životního stylu v prevenci kardiovaskulárních onemocn ní, za ali vydávat eduka ní materiály, p ispívat na eduka ní pobyty a za adili do svých zdravotních program bezplatný screning kardiovaskulárních onemocn ní. Oborová zdravotní pojiš ovna zam stnanc

bank, pojiš oven a stavebnictví

za adila do svých zdravotních program Prevenci kardiovaskulárních onemocn ní, která je dostupná všem ve v kovém rozmezí od 40 do 60 let 1krát ro

zdarma

a je zde zahrnuto komplexní vyšet ení kardiologem, laboratorní biochemické vyšet ení a EKG. Cíl programu: p edcházet kardiovaskulárním onemocn ním a snížit riziko onemocn ní srdce a cév. Všeobecná zdravotní pojiš ovna

R nabízí na svých internetových stránkách

program prevence ŽIJ ZDRAV , kde se klient dozví o zdravém životním stylu, zahrnuje informace týkající se boje proti obezit , p íjem energie, doporu uje vhodné pohybové aktivity, jídelní ky a klienti si zde mohou vypo ítat své BMI. V rámci preventivních prohlídek, na které má klient právo ve dvouletých intervalech se provádí od 40 roku v ku ve ty letých intervalech vyšet ení EKG, v 18, 40, 50 a 60 letech se provádí bezplatné vyšet ení cholesterolu a tukových látek v t le a od 45 roku v ku se ve dvouletých intervalech provádí vyšet ení glykémie. Dále pojiš ovna vydává tišt ný asopis v programu

tení pro zdraví, kde jsou lánky zam eny na obezitu,

aterosklerózu, srde ní infarkt a jejich souvislosti s životním stylem. Zam stnanecká pojiš ovna Škoda za adila do svých preventivních program balí ek preventivních ošet ení v rámci prevence kardiovaskulární prevence pro klienty do 65 let Zdravotní pojiš ovna Metal – Aliance nabízí adu preventivních program , mezi nimiž je za azena prevence vzniku aterosklerózy pro klienty od 40 roku v ku a zahrnuje p ísp vky na rekondi ní pobyty. Nabízí program cvi ení, plavání a masáží

- 52 -

v ade za ízeních. Podporuje internetový program Škola zdraví, který se mimo jiné zabývá vysokým krevním tlakem, kou ením, obezitou, nemocemi srdce a cév atd…107

107

Srov. informace ze zdravotnických pojiš oven [online], dostupné z www

:http://www.finance.cz/pojisteni/seznamy/zdravotni-pojistovny, [cit. 2002-02-27].

- 53 -

8 OŠET OVATELSKÁ PÉ E A HYPERTENZE

Hypertenze je jedno z nej ast jších onemocn ní sou asné populace. Základem pé e je prevence a edukace, ve které sestry hrají d ležitou a nezastupitelnou roli. Jsou asto prvními zdravotníky v kontaktu s pacientem a musejí jej um t co nejlépe informovat. Individuální ošet ovatelskou pé i sestry organizují podle krok ošet ovatelského procesu. Zajímají se o to, jaké ošet ovatelské problémy se u jednotlivých nemocných vyskytují. Rozpoznávají je pomocí diagnostických prvk , ke kterým pat í ur ující znaky, související nebo rizikové faktory jednotlivých ošet ovatelských diagnóz klasifikace NANDA – International. Nalezené ošet ovatelské problémy (aktuální, potencionální nebo eduka ní) sestry pomáhají pacientovi zmírnit nebo odstranit.108 Ošet ovatelská pé e má svá specifika v ambulancích léka pé i.

V ambulancích

se

setkáváme

v tšinou

a p i hospitaliza ní

s kompenzovanými

pacienty

icházejícími na pravidelnou kontrolu krevního tlaku, tak s klienty, kte í ješt o svém vysokém krevním tlaku neví. Hospitalizace u hypertonika zpravidla ukazuje na dekompenzovanou hypertenzi a nebo výskyt komplikací. Dle toho, v které ásti zdravotnického za ízení se s pacientem setkáváme, podle jeho stavu, schopnosti vnímání, intelektu a mnoha dalších faktor musíme k pacientovi a ošet ovatelské pé i p istupovat. Odlišná ošet ovatelská pé e bude v ambulancích, specifická p i hospitalizaci. V ambulanci musíme prvotn správným zp sobem zm it krevní tlak pacienta, vyhnout bychom se m li všem artefakt m, které by nám nam enou hodnotu krevního tlaku mohly zkreslit (mezi n

adíme nesprávn

zvolenou ší i a délku manžety

tonometru, nedodržení doporu eného po tu m ení p i jedné kontrole – výsledný krevní tlak by m l být pr

rem ze t ech m ení p i jedné kontrole, p íliš rychlé

snižování tlaku v manžet , fyzická indispozice vyšet ujícího a tzv. digital precedens, kdy podv dom chceme nam it ur itou hodnotu krevního tlaku, dále nevhodný typ tonometru – nejlepší a nejp esn jší jsou rtu ové tonometry). V úvahu bychom m li 108


studenty, sestry, pacienty, s. 66-69.

- 54 -

brát i možnost výskytu syndromu bílého plášt , proto bychom m li pacient m doporu it

selfmonitoring,

v kterém

ale

musí

být

dostate

proškoleni

a nepostradatelná je i manuální zru nost pacienta i jeho nejbližších (doporu ené schéma m ení krevního tlaku v domácím prost edí uvádím v p íloze . 5). Dále se musíme zam it na anamnézu a to když pacient p ichází do ambulance poprvé, ale také na dopln ní anamnézy p i opakovaných návšt vách. Sestra hraje v této oblasti ležitou roli, pacienti se sest e ast ji sv í, už jen proto, že rozhovor se sestrou je mén formální a asto i proto, že se jim ur ité informace mohou zdát nevýznamné a necht jí s nimi léka e zat žovat. Na sest e je tedy úloha všechny informace posoudit a p edat léka i. A na druhou stranu sestra by se m la ujistit, že pacient léka i rozum l a informace vždy zopakovat. Pacienti trpící hypertenzí vyžadují opakovanou edukaci, nem lo by být pravidlem, že se pacientovi podají informace jednou a tím se bere pacient za dostate

informovaného. Je t eba informace neustále opakovat, dopl ovat

a také zp tnou vazbou zjistit, jak pacient daným informacím porozumn l a jak doporu ená opat ení dodržuje. Pokud sestra zjistí problém p i dodržování režimových opat ení, m la by být pacientovi nápomocná, pomoci mu nalézt ešení. Pacient by m l t, že se na svého ošet ujícího léka e a sestru m že kdykoli obrátit. Do l žkového nemocni ního za ízení se pacient dostává nej ast ji pro idružené onemocn ní, pro které je hypertenze jednou z vyvolávajících p

in i pro

dekompenzaci lé by hypertenze, která m že vyústit v adu komplikací od hypertenzní krize až po infarkt myokardu. Pacienti jsou v této fázi

asto vyd šení, mnozí

se dostávají do nemocnice poprvé, proto bychom k nim podle toho m li p istupovat, nezat žovat je hned spoustou informací, musíme zajistit a uspokojit pacientovi základní pot eby (nutnost pacientových pot eb zobrazuje Maslowova pyramida v p íloze . 6) a až to pacient v stav dovolí, zam it se na konkrétn jší podávání informací, edukaci.

8.1 Posouzení stavu pot eb pacienta s hypertenzí

K tomu, aby byly sestry schopné posoudit stav pot eb pacienta – rozpoznávat ošet ovatelské problémy, m ly by znát medicínské poznatky, ke kterým pat í základní

- 55 -

informace o etiologii, patofyziologii, o rozd lení hypertenze, projevech, vyšet ovacích metodách a lé

.

Posouzení je rozd leno na dv oblasti: na získání informací ošet ovatelské anamnézy na

rozpoznání

problém

p ítomných

diagnostických

prvk

ošet ovatelských

109

Zdrojem informací k posouzení je: rozhovor s pacientem rozhovor s rodinnými p íslušníky pozorování pacienta a použití fyzikálních vyšet ení, test , škál (které jsou v kompetenci sestry) studium zdravotnické dokumentace110

8.1.1 Informace ošet ovatelské anamnézy Zjiš ujeme: edchozí návyky (kou ení, pití kávy, silného aje, výskyt stresu, fyzické námahy…) a p edchozí medikace íve získané znalosti pacienta týkající se krevního tlaku a zp sobu m ení edchozí výskyt nauzey, závratí, bolestí hlavy (jak

asto, v jakých

souvislostech, jaké intenzity) vyskytování podrážd nosti a negativního citového rozpoložení zjiš ujeme informace z p edchozího období, ke kterým pat í:

109



Srov. tamtéž.

- 56 -

o stav

v domí,

dezorientace,

psychomotorický

neklid,

k

e,

somnolence až kóma o bolest (lokalizace, intenzita, charakter, výskyt v závislosti na ase a pohybu) o stav dýchání (dušnost, ortopnoe, chr pky na plicích) o smyslové vnímání (poruchy zraku, sluchu a kompenza ní pom cky) o fyzickou aktivitu spojenou s výskytem závratí a únavou o stav k že (otoky, teplotu k že) o vyprazd ování (hematurii, sníženou diurézu, frekvenci a charakter stolice) o schopnost komunikace (dezorientace, zmatenost, schopnost chápání a porozum ní informacím) o užívané léky, dávkování, reakce na n (alergie…) o životospráva (kou ení, výživa, alkohol, stres, celkový životní styl) o charakter spánku a výskyt chrápání, poruch spánku, potíže s usínáním) 111

111

Srov. SOVOVÁ,E.; HR KOVÁ,Y.; MARE KOVÁ,J.; KMONÍ KOVÁ,A., Hypertenze pro praxi – pro

léka e, studenty, sestry, pacienty, s. 68-69.

- 57 -

9 Edukace

Každý pacient by m l znát alespo

základní informace o své chorob .

Informovaný a spolupracující pacient má lépe kompenzovanou chorobu, než pacient neinformovaný

i

informovaný

nedostate

.

Edukace

je

v ošet ovatelství

nezastupitelná. A p edevším u chronických onemocn ních jako je nap íklad hypertenze je její úloha nezbytná a jedine ná. Edukaci lze provád t n kolika formami výuky: 1. individuální výukou 2. hromadnou výukou i plánování edukace si musíme uv domit: PRO

chceme edukovat (nap .nedostate né znalosti pacienta a tím špatná

kompenzace hypertenze…) KOHO chceme edukovat (v úvahu musíme vzít v k, etnické a typologické odlišnosti jedince, sociální možnosti pacienta nap íklad p i zajišt ní diety…) OBSAH edukace (teorie, praktický nácvik, zkušenosti z praktické innosti…) KDY ( v jakých asových jednotkách, v jaké posloupnosti…) JAK (strategii u ení, u ební metodu, organizace asu…) ZA JAKÝCH PODMÍNEK (legislativní rámec, klima, eduka ní prost edí, spolupráce, eduka ní materiály…) S JAKÝM O EKÁVANÝM EFEKTEM (co chceme, aby se pacient nau il, prakticky zvládal …) 112

112

Srov. JU ENÍKOVÁ, P. ,studijní materiály p edm tu edukace, 2008.

- 58 -

Materiáln didaktické prost edky jsou veškeré p edm ty materiální povahy, které jsou využívány v edukaci a slouží jako podp rný prost edek k dosažení stanovených cíl Klasifikace materiáln didaktických prost edk : I.

ební pom cky

II.

technické výukové prost edky

III.

organiza ní a reprografická technika

IV.

výukové prostory a jejich vybavení

V.

vybavení edukanta a edukátora113

9.1 Nejd ležit jší oblasti edukace

Sestra by m la pacienta edukovat v n kolika oblastech a to: ve správném užívání medikament (pravidelnost, správná asová doba) v nácviku domácího m ení krevního tlaku (selfmonitoring) v oblasti vhodné výživy a stravování (restrikce soli, tuk , cukr …) ve výb ru vhodné sportovní aktivity (vytrvalostní trénink, nevhodná statická lesná zát ž) ve vyvarování se stresovým situacím v nácviku relaxa ních technik o omezení spot eby alkoholu o vhodnosti zanechat kou ení

113

Srov. JU ENÍKOVÁ, P., studijní materiály p edm tu edukace, 2008.

- 59 -

9.2 Informa ní materiály

informa ní materiály nám poskytují zdravotní pojiš ovny a m ly by být pacient m dostupné jak v ambulancích léka , tak p i hospitalizaci dalšími zdroji informací jsou knižní publikace, internet oblíbenými se stávají i eduka ní pobyty, které organizují zdravotní pojiš ovny, ale i neziskové organizace (nap íklad Svaz postižených civiliza ními chorobami v eské republice)

- 60 -

10 METODIKA ŠET ENÍ A ORGANIZACE PR ZKUMU

Dotazníkové šet ení jsem provád la u pacient , kte í se lé í s hypertenzí a použila jsem metodu anonymního dotazníkového šet ení. Dotazník je m rný prost edek, který se skládá z pe liv p ipravených a správn formulovaných otázek, jejichž cílem je zjistit a získat názory a fakta od skupiny respondent . Nespornou výhodou je i jistá jednoduchost p i vypl ování. Další výhodou je rychlý a ekonomický zp sob sb ru dat od velké skupiny respondent . Mezi nevýhody dotazníku je fakt, že informace mohou být respondenty zám rn zkresleny a další nevýhodou m že být neochota respondent p i vypl ování dotazník a malá návratnost. 10.1 Volba výzkumné metody a její zd vodn ní Po konzultaci s vedoucí práce jsem sestavila 31 položkový dotazník (viz. p íloha . 7), který jsem zpracovala na základ stanovených cíl a o ekávaných výsledk . Cílová skupina respondent byli lidé, kte í se lé í s diagnózou hypertenze. Otázky jsem zam ila na životní styl respondent a jejich informovanosti v této problematice. Dotazník se skládá z otázek otev ených (otázky

íslo 2, 3, 7, 18, 22, 28),

polootev ených (otázky 5, 8, 9, 11, 12, 13, 17, 19, 20, 23, 24, 25, 26, 30, 31) a otázek uzav ených (1, 4, 6, 10, 14, 15, 16, 21, 27, 29). Použití dotazníkové metody se mi jevilo pro mé šet ení nejvhodn jší. ed realizací dotazníkového šet ení jsem provedla pilotní studii na 10 respondentech a na základ

p ipomínek jsem upravila dotazník, aby byl pro

respondenty p ehledn jší a snazší pro vypln ní. 10.2

Výsledky šet ení a jejich analýza V této kapitole budou uvedeny výsledky výzkumného šet ení. Vyhodnocení

dotazník v etn zpracování výsledk do graf a tabulek jsem provedla pomocí programu Microsoft Excel 2003 a

Microsoft Word 2003. Každá položka je

zpracována do tabulky v absolutní etnosti (po et respondent , odpov dí) i relativní etnosti (procentuální zastoupení respondent ) a pro lepší názornost dopln na grafem v relativní etnosti.

- 61 -

10.3 Charakteristika výzkumného vzorku Dotazníky byly ur eny pro osoby s hypertenzí a zam eny na jejich životní styl a informovanost. Dotazníky jsem distribuovala pomocí 4 praktických léka

a dále

prost ednictvím rodiny a p átel ve svém širokém okolí, abych získala reprezentativní vzorek i od lidí, kte í nemusí pravideln docházet na kontroly ke svému léka i. Výzkumné šet ení probíhalo od listopadu 2008 do února 2009. Celkem jsem distribuovala 160 dotazník , návratnost byla 91 dotazník (tj. 56,79 %). 8 dotazník jsem musela vy adit pro neúplnost informací. Zpracovávala jsem tedy data z 83 dotazník . Do pr zkumu jsem se za adila všechny pacienty s hypertenzí bez ohledu na k.

- 62 -

10.4 Analýza dotazník Položka . 1 Pohlaví Tab. 7 Pohlaví respondent Pohlaví pacient

Absolutní etnost

Relativní etnost (%)

Ženy

44

53,01 %

Muži

39

46,99 %

Celkem

83

100,00 %

46,99 %

53,01 %

Ženy Muži

Graf 1 Pohlaví respondent Dotazníkového šet ení se zú astnilo 83 respondent (100 %), z toho je 44 žen (53,01 %) a 39 muž (46,99 %).

- 63 -

Položka . 2 Uve te prosím Váš v k Tab. 8 V k respondent k pacient

Absolutní etnost


do 40 let

3

3,61 %

41 - 65 let

60

72,29 %

66 let a více

20

24,10 %

Celkem

83

100,00 %

Graf 2 V k respondent Respondenti jsou ve v kovém rozmezí od 30 do 92 let. Pro p ehledn jší vyhodnocení jsem si respondenty rozd lila do t í v kových kategorií. Ve v ku do 40 let byli 3 dotázaní (3,61 %), nejv tší skupinu tvo í lidé ve v kové kategorii od 41 do 65 let a to 60 respondent (72,29 %) a poslední skupinou jsou lidé nad 66 let, kde je 20 respondent (24,10 %).

- 64 -

Položka . 3 Uve te prosím Vaši váhu a výšku Tab. 9 BMI respondent BMI

Absolutní etnost


do 18,5

2

2,41 %

18,6 - 24,9

11

13,25 %

25,0 - 29,9

30

36,14 %

30,0 - 34,9

38

45,78 %

nad 40,0

2

2,41 %

Celkem

83

100,00 %

Graf 3 BMI respondent Na základ hmotnosti a výšky jsem vyhodnotila BMI respondent . BMI do 18,5 tedy podváhu mají 2 respondenti (2,41 %), BMI 18,6 – 24,9 normální hmotnost má 11 respondent (13,25 %). Nadváhou BMI 25,0 – 29,9 trpí 30 respondent (36,14 %), nejv tší skupina 38 respondent (45,78 %) trpí obezitou a 2 respondenti (2,41 %) trpí na t žkou obezitu. Jelikož se výskyt kardiovaskulárních rizik odvíjí od BMI hypertonik , nejsou získaná data lichotivá.

- 65 -

Položka . 4 Kde žijete Tab. 10 Místo bydlišt Místo bydlišt

Absolutní etnost

Vesnice


50

60,24 %

sto

33

39,76 %

Celkem

83

100,00 %

39,76 % 60,24 %

Vesnice sto

Graf 4 Místo bydlišt 50 respondent

(60,24 %) uvedlo jako místo svého bydlišt

respondent (39,76 %) uvedlo jako místo svého bydlišt m sto.

- 66 -

vesnici, 33

Položka . 5 Kou íte? Tab. 11 Po et ku ák mezi dotázanými Po et ku ák

Absolutní etnost


Ano

24

28,92 %

Ne

59

71,08 %

Celkem

83

100,00 %

28,92 %

Ano

71,08 %

Ne

Graf 5 Po et ku ák mezi dotázanými Mezi respondenty je 24 ku ák (28,92 %), nekou í v tšina dotázaných a to 59 respondent (71,08 %). Protože kou ení výrazn ovliv uje vznik ischemické choroby srde ní, doporu uje se hypertonik m nekou it. Jelikož vidím i d ležitou informaci v tom, kolik cigaret ku áci vykou í denn , jsou tato data dále rozpracována do tabulky . 12 a graficky znázorn na v grafu 6.

- 67 -

Tab. 12 Po et vykou ených cigaret za den Absolutní etnost

Relativní etnost

ku ák

ku ák (%)

do 5 cigaret

8

33,33 %

6 - 10 cigaret

9

37,50 %

11 - 20 cigaret

6

25,00 %

nad 21 cigaret

1

4,17 %

Celkem

24

100,00 %

Po et cigaret denn

Graf 6 Po et vykou ených cigaret za den Z 24 ku ák

(100 %) uvádí, že vykou í denn do 5 cigaret 8 respondent

(33,33 %), 9 ku ák (37,50 %) kou í 6-10 cigaret denn , množství 11-20 cigaret denn vykou í 6 ku ák (25,00 %) a 1 respondent (4,17 %) uvádí, že vykou í více než 21 cigaret denn .

- 68 -

Položka . 6 Pijete alkohol ? Tab. 13 Konzumace alkoholu Konzumace alkoholu

Absolutní etnost


Ano

42

50,60 %

Ne

41

49,40 %

Celkem

83

100,00 %

49,40 %

50,60 %

Ano Ne

Graf 7 Konzumace alkoholu 42 respondent

(50,60 %) uvádí, že alkohol konzumuje a 41 respondent

(49,40 %) jsou abstinenti. Jelikož alkohol v malých dávkách m že p sobit jako prevence kardiovaskulárních chorob, následuje otázka, kde je p esn ji rozd leno množství konzumovaného alkoholu.

- 69 -

Položka . 7 Uve te kolik vypijete daného alkoholu a vyberte jednu možnost Tab. 14 Množství konzumovaného alkoholu denn (muži) Množství alkoholu u muž

do 30 gram alkoholu/den nad 30 gram alkoholu/den Celkem

Absolutní etnost


4

17,39 %

19

82,61 %

23

100

Graf 8 Množství konzumovaného alkoholu denn (muži)

- 70 -

Tab. 15 Množství konzumovaného alkoholu denn (ženy) Množství alkoholu u žen do 20 gram alkoholu/den nad 20 gram alkoholu/den Celkem

Absolutní etnost


11

57,89 %

8

42,11 %

19

100

Graf 9 Množství konzumovaného alkoholu denn (ženy) Tabulky a grafy nám rozpracovávají p edcházející položku, vyjad ují, zda respondenti, kte í uvedli, že alkohol konzumují, konzumují alkohol do doporu eného množství, které je u muž 30 gram alkoholu za den a u žen 20 gram alkoholu za den. Zjistila jsem, že do daného limitu konzumuje alkohol 4 muži (17,39 %) a 11 žen (57,89 %), kte í alkohol konzumují. Nad doporu ené množství konzumuje alkohol 19 muž (82,61 %) a 8 žen (42,11 % ) konzumujících alkohol.

- 71 -

Položka . 8 Trpí n kdo z vašich pokrevních p íbuzných hypertenzí = vysokým krevním tlakem? (matka,otec,sourozenci) Tab. 16 Výskyt hypertenze v rodin Výskyt hypertenze v rodin

Absolutní etnost


Ano

46

55,42 %

Ne

15

18,07 %

Nevím

22

26,51 %

Celkem

83

100,00 %

26,51 %

55,42 %

Ano Ne Nevím 18,07 %

Graf 10 Výskyt hypertenze v rodin 46 respondent

(55,42 %) uvádí, že se v rodinné anamnéza u p ímých

íbuzných hypertenze vyskytla, 22 respondent

(26,51 %) o rodinném výskytu

hypertenze neví a 15 respondent uvedlo, že se v dané linii v jejich rodin hypertenze nevyskytla.

- 72 -

Tab. 17 Výskyt hypertenze u p íbuzných íbuzní s hypertenzí

Absolutní etnost


Matka

33

71,74 %

Otec

18

39,13 %

Sourozenci

18

39,13 %

Graf 11 Výskyt hypertenze u p íbuzných Protože jsem cht la blíže zjistit, kdo s rodiny se s hypertenzí lé í/lé il, byla otázka v dotazníku cílen rozd lena na odpov di matka, otec a sourozenci. Zde mohli respondenti uvád t více položek. Z celkového po tu respondent , kte í uvedli pozitivní rodinou anamnézu se ve 33 odpov dích (71,74 %) vyskytla hypertenze u matky, v 18 odpov dích (39,13 %) byl uveden otec a stejný po et odpov dí 18 (39,13 %) se vyskytlo u položky sourozenec.

- 73 -

Položka

.

9

Kdo

vám

hypertenzi

(vysoký

krevní

tlak)

poprvé

diagnostikoval/zjistil? Tab. 18 P ehled léka . kte í diagnostikovali hypertenzi Hypertenzi diagnostikoval

Absolutní etnost


Praktický / závodní léka

71

85,54 %

Odborný léka - endokrinolog

1

1,20 %

Odborný léka - dietolog

1

1,20 %

Odborný léka - kardiolog

9

10,84 %

Odborný léka - gynekolog

1

1,20 %

Celkem

83

100,00 %

Graf 12 P ehled léka

. kte í diagnostikovali hypertenzi

Nejv tší skupina 71 respondent (85,54 %) uvedla, že jim hypertenzi poprvé diagnostikoval praktický/ závodní léka , druhá skupina 9 respondent uvedla, že jim hypertenzi poprvé diagnostikoval odborný léka respondent

(10,84 %)

– kardiolog, 1

(1,20 %) uvedl, že mu hypertenzi poprvé potvrdil diabetolog, dále 1

respondent (1,20 %) uvedl, že mu hypertenzi poprvé diagnostikoval endokrinolog a také jen 1 respondentce (1,20 %) poprvé zjistil hypertenzi gynekolog.

- 74 -

Položka . 10 Jak dlouho se s hypertenzí (vysokým krevním tlakem) lé íte? Tab. 19 Délka lé by hypertenze u respondent Délka lé by hypertenze

Absolutní etnost


mén než 1 rok

20

24,10 %

mén než 5 rok

29

34,94 %

5 - 10 rok

21

25,30 %

11 rok a víc

13

15,66 %

Celkem

83

100,00 %

Graf 13 Délka lé by hypertenze u respondent Tabulka a graf nám ukazují, jak dlouho se s hypertenzí respondenti lé í, 20 respondent (24,10 %) uvedlo, že se s hypertenzí lé í mén než 1 rok, mén než 5 let se s hypertenzí lé í 29 respondent (34,94 %), 5 – 10 let lé by uvádí 21 respondent (25,30 %) a víc než 11 rok se s hypertenzí lé í 13 respondent (15,66 %).

- 75 -

Položka . 11 Chodíte pravideln

na kontroly ke svému léka i? (praktický

léka ,specialista) Tab. 20 Pravidelnost návšt v u léka e Kontroly u léka e

Absolutní etnost


ne

22

26,51 %

Ano, 1x za týden

1

1,20 %

Ano, 1x za 14 dní

4

4,82 %

Ano, 1x za m síc

8

9,64 %

Ano, 1x za 2 m síce

4

4,82 %


30

36,14 %


4

4,82 %

Ano, 1x za p l roku

9

10,84 %

Ano, 1x za rok

1

1,20 %

Celkem

83

100,00 %

Graf 14 Pravidelnost návšt v u léka e

- 76 -

22 respondent

(26,51 %) uvádí, že na kontroly ke svému léka i pravideln

nechodí. 30 respondent (36,14 %) uvedlo, že na kontroly ke svému léka i dochází pravideln jednou za 3 m síce, 9 respondent (10,84 %) uvádí, že ke svému léka i dochází pravideln jednou za p l roku. 8 respondent (9,64 %) dochází na pravidelné kontroly jedenkrát do m síce, 4 respondenti (4,82 %) uvádí, že ke svému léka i dochází pravideln jednou za 4 m síce, další 4 respondenti (4,82 %) uvedlo, že na pravidelné kontroly dochází jednou za 2 m síce a další 4 respondenti (4,82 %) dochází na pravidelné kontroly každých 14 dní. Jeden respondent (1,20 %) uvedl, že na pravidelné kontroly dochází každý týden a jeden respondent (1,20 %) chodí ke svému léka i pouze jedenkrát do roka.

- 77 -

Položka . 12 Byl(a) jste pou en/pou ena o dietních opat eních týkajících se lé by vysokého krevního tlaku? Tab. 21 Pou ení pacient o dietních opat eních týkajících se lé by hypertenze Pacienty pou il

Absolutní etnost


Léka

59

71,08 %

Sestra

9

10,84 %

Z médií

1

1,20 %

Kardiolog

3

3,61 %

Nebyli pou eni

18

21,69 %

Graf 15 Pou ení pacient o dietních opat eních týkajících se lé by hypertenze V této otázce jsem cht la zjistit, zda byli respondenti pou eni o dietních opat eních a pokud ano, kdo informace týkající hypertenze poskytuje nej ast ji. V této položce mohli respondenti uvést více odpov dí. Z šet ení bylo zjišt no, že nej ast ji pacienty o dietních opat eních p i hypertenzi informuje léka , tuto možnost uvedlo 59 respondent (71,08 %), druhou po etn jší skupinou bylo 18 respondent (21,69 %) , kte í uvedli, že o dietních opat eních pou eni nebyli. 9 respondent (10,84 %) bylo pou eno sestrou, 3 respondenti (3,61 %) byli pou eni kardiologem a v jedné odpov di respondent uvedl, že byl pou en z médií.

- 78 -

Položka

. 13 Byly Vám doporu eny sportovní aktivity, pohyb? (dopl te,

prosím) Tab. 22 Doporu ení aktivit Doporu ené aktivity

Absolutní etnost


Ano

50

60,24 %

Ne

33

39,76 %

Celkem

83

100,00 %

39,76 % 60,24 %

Ano Ne

Graf 16 Doporu ení aktivit Tabulka nám zobrazuje, zda byla respondent m doporu ena pohybová sportovní aktivita. Vhodná sportovní

i

i pohybová aktivita byla doporu ena 50

respondent m (60,24 %) a 33 respondent m (39,76 %) nebyla zdravotníky nabídnuta a doporu ena vhodná pohybová aktivita.

- 79 -

Tab. 23 Doporu ené vhodné aktivity Doporu ené aktivity

Absolutní etnost


Plavání

11

22,00 %

Procházky

40

80,00 %

Jízda na kole

8

16,00 %

Jakýkoliv pohyb

9

18,00 %

80,00 % 80,00 % 70,00 % 60,00 % 50,00 % 40,00 %

Plavání 22,00 % 16,00 %

30,00 %

18,00 %

Procházky Jízda na kole

20,00 %

Jakýkoliv pohyb

10,00 % 0,00 %

Plavání

Procházky

Jízda na kole

Jakýkoliv pohyb

Graf 17 Doporu ené vhodné aktivity V tabulce a grafu je uvedeno, které pohybové

innosti jsou pacient m

s hypertenzí doporu ovány nej ast ji. V této otázce mohli respondenti uvést více možností. Vycházím z po tu respondent , kterým byla pohybová aktivita doporu ena 50 respondent . Nejvíce doporu ovány byly respondent m procházky, tuto možnost uvedlo 80 % respondent . 22,00 % respondent

uvedlo, že jim bylo doporu eno

plavání, 16,00 % respondent m byla doporu ena jízda na kole a 18,00 % respondent uvedlo, že jim pohybová aktivita doporu ena byla, ale ne konkrétní vhodná.

- 80 -

Položka . 14 Byly informace, které Vám byly poskytnuty srozumitelné? Tab. 24 Srozumitelnost poskytnutých informací Srozumitelnost informací

Absolutní etnost


Ano

22

26,51 %

Spíše ano

48

57,83 %

Spíše ne

1

1,20 %

Ne

12

14,46 %

Celkem

83

100,00 %

Graf 18 Srozumitelnost poskytnutých informací

22 respondent (26,51 %) uvádí ano, tzn. že poskytované informace jsou jim pln srozumitelné, možnost spíše ano uvádí 48 respondent (57,83 %), možnost spíše nesrozumitelné uvádí 1 respondent (1,20 %) a jako zcela nesrozumitelné udává 12 respondent (14,46 %).

- 81 -

Položka

. 15 Od jaké hranice mluvíme o hypertenzi? (možno uvést více

odpov dí) Tab. 25 Odpov di respondent Hranice hypertenze 120/80 mm Hg – 139/89 mm Hg Od 130/80 mm Hg u pacient trpící diabetem Hodnoty vyšší než 140/90 mm Hg

Absolutní etnost Relativní etnost (%) 4 4,82 %

Nevím

11

13,25 %

52 22

62,65 % 26,51 %

Graf 19 Odpov di respondent V této otázce jsem cht la, zda respondenti ví, od jakých hodnot m žeme hovo it o hypertenzi. V této položce bylo možno uvést více odpov dí. 52 respondent (62,65 %) uvedlo, že o hypertenzi mluvíme od hranice 140/90 mm Hg, 11 respondent (13,25 %) uvedlo, že o hypertenzi u osob s diagnózou diabetes mellitus m žeme hovo it od hranice 130/80 mm Hg, 4 respondenti (4,82 %) uvedli nesprávnou odpov a to že za hypertenzi se považuje krevní tlak v hodnotách v rozmezí 120/80 mm Hg – 139/89 mm Hg a 22 respondent (26,51 %) odpov

- 82 -

lo na tuto otázku nevím.

Položka . 16 Ovliv uje hypertenzi pití erné kávy? Tab. 26 Vliv erné kávy na hypertenzi Vliv kávy na hypertenzi

Absolutní etnost


Ano

62

74,70 %

Ne

9

10,84 %

Nevím

12

14,46 %

Celkem

83

100,00 %

14,46 % 10,84 % Ano Ne Nevím

74,70 %

Graf 20 Vliv erné kávy na hypertenzi 62 respondent (74,70 %), uvedlo, že pití erné kávy hypertenzi ovliv uje a odpov

ne uvedlo 9 respondent (10,84 %), možnost nevím zvolilo 12 respondent

(14,46 %).

- 83 -

Položka . 17 Uve te následky nelé ené hypertenze Tab. 27 Uvedené následky nelé ené hypertenze Následky hypertenze

Absolutní etnost


Infarkt

37

44,58 %

Ateroskleróza

3

3,61 %

Nevolnost

2

2,41 %

Poškození ledvin

1

1,20 %

Poškození zraku

1

1,20 %

Bolest hlavy

6

7,23 %

Závrat

4

4,82 %

Otoky

1

1,20 %

Dušnost

2

2,41 %

CMP

9

10,84 %

ICHS

8

9,64 %

Smrt

2

2,41 %

Nevím

28

33,73 %

44,58 %

33,73 %

2,41 % 9,64 % 3,61 %

10,84 % 2,41 % 1,20 % 4,82 %

7,23 % 1,20 %

Graf 21 Uvedené následky nelé ené hypertenze

- 84 -

2,41 % 1,20 %

Infarkt Ateroskleroza Nevolnost Poškozní ledvin Poškození zraku Bolest hlavy Závrat Otoky Dušnost CMP ICHS Smrt Nevím

Respondenti v této položce, která zjiš ovala, jaká následky nelé ené hypertenze znají, mohli uvést více odpov dí. 44,58 % respondent uvedlo jako následek nelé ené hypertenze infarkt, 10,84 % respondent

uvádí jako následek hypertenze cévní

mozkovou p íhodu, 9,64 % respondent uvedlo ischemickou chorobu srde ní, 7,23 % respondent uvedlo bolesti hlavy, 4,82 % respondent uvádí závrat jako následek nekompenzované hypertenze, 3,61 % respondent uvedlo vznik aterosklerózy, 2,41 % respondent uvedlo nevolnost, 2,41 % respondent uvedlo dušnost a 2,41 % respondent uvádí jako následek nelé ené hypertenze smrt. 33,73 % respondent na tuto otázku odpov

lo nevím.

- 85 -

Položka

.

18

Jaké

maximální

množství

soli

denn

je

vhodné

konzumovat?(dopl te, prosím) Tab. 28 Množství konzumace soli Množství soli

Absolutní etnost


do 6 gram /denn

51

61,45 %

nad 6 gram /denn

32

38,55 %

Celkem

83

100,00 %

38,55 %

do 6 gr/denn nad 6 gr/denn

61,45 %

Graf 22 Množství konzumace soli 51 respondent (61,45 %) správn uvedlo, že se doporu ená konzumace soli pohybuje do 6 gram za den a zbylých 32 respondent (38,55 %) nesprávn uvedlo, že se doporu ená konzumace soli pohybuje v hodnotách nad 6 gram soli denn .

- 86 -

Položka . 19 Zajímáte se aktivn o informace týkající se vhodné životosprávy? Tab. 29 Aktivní získávání informací Aktivní

získávání

Absolutní etnost


Ano, z médií

19

22,89 %

Ano, informace od rodiny

4

4,82 %

Ano, od léka e

6

7,23 %

Ano, z brožur

5

6,02 %

Ne

51

61,45 %

informací

Graf 23 Aktivní získávání informací U této položky mohli respondenti uvést více odpov dí. 51 respondent (61,45 %) uvádí, že se o informace aktivn nezajímá, 19 respondent (22,89 %) vyhledává nové informace z médií, 6 respondent aktivn ptá léka e, 5 respondent

(7,23 %) se na informace ohledn životosprávy (6,02 %)

za zdroj získávání nových informací

ozna ilo brožury a 4 respondenti (4,82 %) uvedli jako zdroj informací rodinu.

- 87 -

Položka

. 20 Jaký zp sob získávání nových informací by vám nejvíce

vyhovoval? (je možno ozna it více odpov dí) Tab. 30 Zp sob získávání informací Zp sob

získávání

Absolutní etnost


Od léka e

65

78,31 %

Od sestry

34

40,96 %

Z p ednášek a diskuzí

7

8,43 %

Eduka ní pobyty

16

19,28 %

Brožury a letá ky

33

39,76 %

Média

41

49,40 %

Jiné

0

0,00 %

informací

Graf 24 Zp sob získávání informací U této položky mohli respondenti uvést více odpov dí. Nejv tší skupina 65 respondent (78,31 %) uvedla, že by jim nejvíce vyhovovalo, kdyby je informoval léka , 41 respondent m (49,40 %) by vyhovovalo, kdyby nové informace mohli získávat z médií, 34 respondent m (40,96 %) by vyhovovalo, kdyby jim nové informace poskytovala sestra u léka e, 33 respondent m (39,76 %) by vyhovovali jak zdroj nových informací brožury a letá ky, 16 respondent

- 88 -

(19,28 %) by uvítalo

eduka ní pobyty a 7 respondent

(8,43 %) by nové informace cht li získávat

z p ednášek a diskuzí. Položka . 21 P isolujete si va ené pokrmy? Tab. 31 P isolování pokrm isolování pokrm

Absolutní etnost


Ano

47

56,63 %

Ne

36

43,37 %

Celkem

83

100,00 %

43,37 %

56,63 %

Ano Ne

Graf 25 P isolování pokrm 56,63 % respondent

si va ené pokrmy p isoluje a 43,37 % respondent

uva ené pokrmy již nesolí.

- 89 -

si

Položka . 22 Kolik nealkoholických tekutin denn vypijete?(ne adíme sem erný aj a ernou kávu) Tab. 32 Množství tekutin Relativní etnost

Množství tekutin

Absolutní etnost

do 1,5 l/osobu/den

37

44,58 %

1,6 - 2 l/osobu/den

29

34,94 %

nad 2,1 l/osobu/den

17

20,48 %

Celkem

83

100,00 %

20,48 %

(%)

44,58 %

do 1,5 l/osobu/den 1,6 - 2 l/osobu/den nad 2,1 l/osobu/den 34,94 %

Graf 26 Množství tekutin 44,58 % respondent uvedlo, že za den vypijí do 1,5 litru tekutin. Od 1,6 litru do 2 litr za den vypije 34,94 % respondent a nad 2,1 litru tekutin vypije 20,48 % respondent . Do tekutin nebyla zapo ítána erná káva a erný aj.

- 90 -

Položka . 23 Které tekutiny preferujete? (možno ozna it více odpov dí) Tab. 33 P ehled preferovaných tekutin Preferované tekutiny

Absolutní etnost


Neperlivá voda

41

49,40 %

Minerálka

48

57,83 %

Ovocný aj

34

40,96 %

Ovocné š ávy

20

24,10 %

erný aj

16

19,28 %

erná káva

25

30,12 %

2

2,41 %

Jiné

57,83 %

60,00 % 50,00 %

49,40 %

40,00 % 30,00 % 20,00 %

Neperlivá voda 40,96 %

Minerálka Ovocný aj

30,12 %

Ovocné š ávy

24,10 % 19,28 %

erný aj arná káva Jiné

10,00 %

2,41 % 0,00 %

Graf 27 P ehled preferovaných tekutin U otázky preferovaných tekutin mohli respondenti uvést více odpov dí. Není ležité jenom množství konzumovaných tekutin, ale i jejich výb r.

erný aj, erná

káva a minerálky nejsou pro hypertoniky ve v tším množství vhodné a p ijímat by se li jen výjime 41 respondent

. U 48 respondent (57,83 %) jsou nejvíce preferované minerálky, (49,40 %) preferuje neperlivou vodu, 34 respondent

(40,96 %)

preferuje ovocný aj, 25 respondent (30,12 %) uvádí jako preferovanou tekutinu ernou kávu. Ovocné š ávy preferuje 20 respondent (24,10 %) a erný aj preferuje 16 respondent (19,28 %). 2 respondenti (2,41 %) uvádí jiné tekutiny (pivo).

- 91 -

Položka . 24 Jak asto konzumujete instantní jídla, paštiky a uzeniny? Vyberte jednu možnost (uve te množství v dkg nebo po et porcí). Tab. 34 Respondenti konzumující nevhodné potraviny Absolutní

Konzumace nevhodných potravin

etnost


Ano

74

89,16 %

Ne

9

10,84 %

Celkem

83

100,00 %

10,84 %

Ano Ne 89,16 %

Graf 28 Respondenti konzumující nevhodné potraviny 74 respondent (89,16 %) konzumuje potraviny, které jsou v diet pro hypertoniky nevhodné (instantní jídla, paštiky, uzeniny) a zbylých 9 respondent (10,84 %) uvedlo, že tyto potraviny nekonzumují v bec.

- 92 -

Tab. 35 Konzumace nevhodných potravin Absolutní

Množství jídla

etnost


1 jídla / denn

9

12,16 %

do 3 paštik / týdn

26

35,14 %

do 10 dkg uzenin / denn

33

44,59 %

nad 1 jídla / denn

8

10,81 %

nad 3 paštiky / týdn

22

29,73 %

nad 10 dkg uzenin / denn

31

41,89 %

Graf 29 Konzumace nevhodných potravin Pro p ehlednost jsem dále rozd lila do tabulky a grafu, kolik respondent konzumuje nevhodné potraviny vztaženo na den. Z výsledk je z ejmé následující: 1 instantní jídlo denn konzumuje 9 respondent (12,16 %) a více než 1 jídlo konzumuje 8 respondent (10,81 %) konzumující instantní jídla. Do 10 dkg uzenin denn zkonzumuje 33 respondent (44,59 %) a nad 10 dkg uzenin konzumuje denn 31 respondent (41,89 %) konzumující uzeniny. Do 3 paštik týdn konzumuje 26 respondent (35,14 %) a nad 3 paštiky týdn konzumuje 22 respondent (29,73 %) konzumující paštiky.

- 93 -

Položka . 25 Sledujete hodnoty Vašeho krevního tlaku doma? Tab. 36 Monitorace krevního tlaku v domácím prost edí Sledování krevního tlaku

Absolutní etnost


Dle pot eby

2

2,41 %

2x denn

3

3,61 %

Denn

8

9,64 %

Týdn

11

13,25 %

2x za týden

2

2,41 %

3x za týden

3

3,61 %

2x - 3x týdn

1

1,20 %

2x za m síc

1

1,20 %

sí

3

3,61 %

Nesleduji

49

59,04 %

Celkem

83

100,00 %

Graf 30 Monitorace krevního tlaku v domácím prost edí

- 94 -

Krevní tlak doma nesleduje 49 respondent (59,04 %), kte í tvo í nejpo etn jší skupinu. 11 respondent

(13,25 %) monitoruje sv j krevní tlak jednou týdn , 8

respondent (9,64 %) monitoruje sv j krevní tlak denn a 3 respondenti (3,61 %) si í krevní tlak dvakrát denn . 3 respondenti (3,61 %) si m í krevní tlak t ikrát do týdne a další 3 respondenti (3,61 %) si monitorují krevní tlak jednou za m síc. 2 respondenti (2,41 %) si m í krevní tlak dvakrát do týdne. Jeden respondent (1,20 %) si m í krevní tlak dvakrát do m síce a jeden respondent (1,20 %) si monitoruje krevní tlak dvakrát až t ikrát do týdne a dva respondenti (2,41 %) uvádí, že si krevní tlak m í dle pot eby.

- 95 -

Položka . 26 Užíváte pravideln léky na vysoký krevní tlak dle doporu ení léka e? Tab. 37 Pravidelnost užívání lék Užívání lék

Absolutní etnost


Ano, pravideln

52

62,65 %

Ob as zapomenu

29

34,94 %

Ne neužívám

2

2,41 %

Jiné

0

0,00 %

Celkem

83

100,00 %

70,00 %

62,65 %

60,00 % 50,00 % 40,00 %

Ano, pravideln

34,94 %

Ob as zapomenu Ne neužívám

30,00 % 20,00 %

2,41 %

10,00 % 0,00 %

Graf 31 Pravidelnost užívání lék Tabulka a graf nás seznamují s tím, zda respondenti užívají léky na vysoký krevní tlak pravideln . Je patrné, že léky užívá pravideln 52 respondent (62,65 %), ob as zapomene lék užít 29 respondent

(34,94 %) a léky zám rn neužívají 2

respondenti (2,41 %). Jinou možnost žádný respondent neudal.

- 96 -

Položka . 27 Cítíte se po zahájení lé by vysokého krevního tlaku lépe? Tab. 38 Vliv lé by na hypertenzi – subjektivní pocit respondent Vliv lé by na hypertenzi

Absolutní etnost


Ano

26

31,33 %

Spíše ano

36

43,37 %

Spíše ne

6

7,23 %

Ne

1

1,20 %

Nepozoruji to

14

16,87 %

Celkem

83

100,00 %

43,37 %

45,00 % 40,00 % 35,00 %

31,33 %

Ano

30,00 %

Spíše ano

25,00 %

Spíše ne 16,87 %

20,00 %

Nepozoruji

15,00 % 10,00 %

Ne

7,23 %

5,00 %

1,20 %

0,00 %

Graf 32 Vliv lé by na hypertenzi – subjektivní pocit respondent Možnost spíše ano uvedlo 36 respondent (43,37 %), možnost ano uvedlo 26 respondent (31,33 %). Zm nu nepozoruje 14 respondent (16,87 %), možnost spíše ne uvedlo 6 respondent (7,23 %) a jeden respondent (1,20 %) uvádí, že se po zahájení lé by lépe necítí.

- 97 -

Položka . 28 Uve te Vaše hodnoty krevního tlaku, která Vám byly nam eny i posledních t ech kontrolách Tab. 39 Hodnoty krevního tlaku respondent v asovém pr

hu posledních

ech m eních Hodnoty krevního tlaku respondent

Absolutní etnost

1.m ení 2.m ení 3.m ení 1.m ení 2.m ení 3.m ení

Hodnoty nižší než 5 130/85 Hodnoty 13012 139/85-89 hodnoty vyšší než 66 139/89 Celkem


83

2

3

6,02 %

2,41 %

3,61 %

7

24

14,46 %

8,43 %

28,92 %

74

56

79,52 % 89,16 % 67,47 %

83

100,00 %

83

Graf 33 Hodnoty krevního tlaku respondent v asovém pr

100,00 %

100,00 %

hu posledních

ech m eních V této položce respondenti nebo zdravotní pracovníci (léka , všeobec. sestry) uvád li hodnoty krevního tlaku p i posledních t ech m eních. Jako kritérium pro šet ení jsem brala hodnoty vysokého normálního tlaku a dále hodnoty vyšší a nižší od této hranice.

i prvním m ení

lo hodnoty nižší než 130/85 mm Hg 5 respondent - 98 -

(6,02 %), v hodnotách 130-139/85-89 mm Hg se pohybovalo 12 respondent (14,46 %) a hodnoty vyšší než 139/89 mm Hg m lo 66 respondent (79,52 %).

i druhém

ení byly zjišt ny následující hodnoty: krevní tlak nižší než 130/85 mm Hg m li 2 respondenti (2,41 %), 7 respondent

(8,43 %) m lo krevní tlak v hranicích 130-

139/85-89 mm Hg a 74 respondent (89,16 %) m lo krevní tlak vyšší než 139/89 mm Hg.

i t etím m ení, kde jsem p edpokládala, že krevní tlak respondent by m l být

kompenzován jsem zjistila následující: 3 respondenti (3,61 %) m li krevní tlak nižší než 130/85 mm Hg, 24 respondent (28,92 %) se nacházelo v hodnotách 130-139/8589 mm Hg a 56 respondent (67,47 %) m lo p i t etím m ení krevní tlak vyšší než 139/89 mm Hg.

- 99 -

Položka . 29 Trpíte n jakou z t chto chorob? Tab. 40 P idružené onemocn ní respondent idružené choroby

Absolutní etnost


Diabetes mellitus

20

24,10 %

Vysoká hladina tuk v krvi

38

45,78 %

Onemocn ní srdce

14

16,87 %

12

14,46 %

22

26,51 %

Ischemická choroba dolních kon etin Nevím

50,00 %

45,78 %

45,00 %

Diabetes mellitus

40,00 %

Vysoká hladina tuk v krvi

35,00 % 30,00 % 25,00 % 20,00 % 15,00 %

26,51 %

24,10 % 16,87 %

14,46 %

Onemocn ní srdce Ischemická choroba dolních kon etin Nevím

10,00 % 5,00 % 0,00 %

Graf 34 P idružené onemocn ní respondent U této položky mohli respondenti uvést více odpov dí. Nejvíce respondent 38 (45,78 %) uvedlo, že trpí vysokou hladinu tuk v krvi, na diabetes mellitus se lé í 20 respondent

(24,10 %), onemocn ním srdce trpí 14 respondent

(16,87 %) a 12

respondent (14,46 %) se lé í sou asn i na ischemickou chorobu dolních kon etin. 22 respondent (26,51 %) neví, zda n kterou z výše uvedených chorob trpí.

- 100 -

Položka . 30 Provozujete pravideln

vytrvalostní sportovní aktivity (rychlá

ch ze, b h,plavání,turistika) po dobu 30-45minut? Tab. 41 Frekvence sportovních aktivit

Sportovní aktivity

Absolutní etnost


Ano, denn

10

12,05 %

Ano, týdn

12

14,46 %

Ano, 2x za týden

7

8,43 %

Ano, 3x za týden

1

1,20 %

1

1,20 %

Ne, neprovozuji

52

62,65 %

Celkem

83

100,00 %

sí

Graf 35 Frekvence sportovních aktivit Na otázku, která byla zam ena na pohybovou aktivitu respondent v intervalu 30 - 45 minut odpov

lo 52 respondent (62,65 %), že pohybovou aktivitu neprovádí,

12 respondent (14,46 %) vytrvalostní aktivitu v daném intervalu vykonává jednou týdn , 10 respondent (12,05 %) uvádí, že vytrvalostní aktivity v daném intervalu vykonává každý den, 7 respondent (8,43 %) provádí vytrvalostní aktivitu v daném - 101 -

intervalu dvakrát do týdne. Jeden respondent (1,20 %) provádí vytrvalostní aktivity ikrát do týdne a jeden respondent (1,20 %) provádí vytrvalostní sportovní aktivity pouze jednou za m síc. Položka . 31 Myslíte si, že se hodnoty krevního tlaku dají ovlivnit správným stravováním a sportovní aktivitou? Tab. 42 Názory respondent Vliv stravování na krevní tlak

Absolutní etnost


Ano

65

78,31 %

Ne

18

21,69 %

Celkem

83

100,00 %

21,69 %

Ano 78,31 %

Ne

Graf 36 Názory respondent V této položce jsem cht la zjistit názor respondent

na ovlivn ní hodnot

krevního tlaku pomocí vhodné životosprávy. Velká v tšina respondent 78,31 % si myslí, že správné stravování a pohybová aktivita m že pozitivn ovlivnit hodnoty krevního tlaku, zatím co ale 21,69 % respondent si nemyslí, že by se hodnoty dali vhodným životním stylem ovlivnit.

- 102 -

DISKUZE

V bakalá ské práci jsem se zam ila na životní styl pacient , kte í trpí hypertenzí. Sb r dat byl proveden pomocí dotazníkového šet ení. Celkov

jsem

vyhodnocovala data od 83 respondent . Jak jsem uvedla v metodické ásti práce, výsledky mohou být zkresleny v d sledku vybrané metody sb ru dat – dotazníku. Respondenti mohli informace zám rn zkreslit, dále p i analýze položky . 28 jsem hodnoty krevního tlaku rozd lila dle nejnov jší klasifikace

eské kardiologické

spole nosti, kde hodnota krevního tlaku 140/90 mm Hg a vyšší je klasifikována jako hypertenze I. stupn , zatím co hodnota krevního tlaku 139/89 mm Hg se hodnotí jak vysoký normální krevní tlak. Otázka zde nastává, jak p esn

je krevní tlak

v ambulancích monitorován, zde m že dojít ke zkreslení informací, pomocí rozdílných ících p ístroj

(rtu ový, digitální …). V diskuzi uvádím pro srovnání klinické

studie a bakalá ské práce Lucie Murníkové z roku 2007 a Olgy Fialové z roku 2008. Mezi respondenty bylo mužské pohlaví zastoupeno v 46,99 % a ženské pohlaví v 53,01 %. Rozd lení dle pohlaví bylo významné pro vyhodnocení položky zabývající se množstvím konzumace alkoholu. Do svého dotazníkového šet ení jsem se snažila za adit všechny v kové kategorie, respondent

do 40 let bylo 3,61 %, nejv tší

kategorii tvo ili respondenti ve v ku od 41 do 65 let a 24,10 % respondent bylo straších 66 let. Respondenti jsou z m st i vesnic. Jelikož podle studie ASCOT se vyskytuje obezita u 40 % hypertonik , bylo pro nezbytné zjišt ní BMI respondent , zjišt ná data, i když probíhala na menším vzorku respondent

tuto skute nost potvrzuje. Obezita se vyskytla u 45,78 %

respondent , Olga Fialová ve své bakalá ské práci, která byla zam ena na dietní opat ení p i hypertenzi, uvádí ve výsledcích zjišt nou obezitu u 32 % muž a 48 % žen a Lucie Murníková ve své bakalá ské práci zam enou na hypertenzi zmapovala obezitu u 34,89 % respondent . T žkou obezitou trpí 2,41 % respondent , nadváhu lo 36,14 % respondent a naopak podváhu jen 2,41 % respondent . V hodnotách normální hmotnosti se vyskytovalo pouze 13,25 % respondent . P itom výsledky ze studie TAIM: Trial of Antihypertensive Interventions and Management, kde studie sledovala 787 nemocných ve v ku 21 – 65 let s TKd 90-100 mm Hg, studie prokázala, že redukce t lesné hmotnosti o více jak 4,5 kg je svým ú inkem na redukci TK

- 103 -

srovnatelná s medikamentózní lé bou monoterapií. Tato zjišt ní nejsou lichotivá, ale s ohledem na další položku, která zjiš ovala pohybovou aktivitu (nejmén 30 minut), odpov

lo 62,65 % respondent , že pravidelnou pohybovou aktivitu neprovozuje

bec, což m že být jednou z p

in nadm rné hmotnosti respondent . Lucie

Murníková ve své bakalá ské práci nezaznamenala pravidelnou fyzickou aktivitu u 53, 49 % respondent . Op t studie ASCOT uvádí jako jedním z rizikových faktor u hypertonik sedavý zp sob života (u více než 30 % sledovaných hypertonik ). Velkým rizikovým faktorem je kou ení, u hypertonik se škodlivost kou ení zdvojnásobuje, p esto 28,92 % respondent uvedlo, že kou í. P íznivé je, že 71,08 % respondent

si tuto skute nost uv domuje a nekou í. Zatím co ve výzkumu Olgy

Fialové bylo 66 % neku ák muž a 76 % neku

ek žen. Výsledky šet ení jsou tém

shodné. Jsou známy a potvrzeny kardioprotektivní ú inky alkoholu, 50,60 % respondent alkohol konzumuje. Ve srovnání s bakalá skou prací Olgy Fialové jsou data op t shodná, Olga ve svém výzkumu zjistila, že alkohol konzumuje 80 % muž a 28 % žen, Lucie Murníková ve své bakalá ské práci m la tém

57 % respondent ,

kte í alkohol konzumují. Zarážející ale je, že 82,61 % muž , kte í uvedli, že alkohol konzumují, užívá alkohol v nadm rné mí e a to v dávce vyšší než 30 gram alkoholu za den. Bohužel zde neplatí pravidlo s ítání, tedy neznamená, že když jednou za týden si dá lov k sedminásobnou dávku denního limitu, tak že je vše v po ádku. Lepší výsledky byly zjišt ny u žen, které v 57,89 % konzumují alkohol v limitu, který je ozna ován za kardioprotektivní, tedy do množství 20 gram alkoholu za den. Podle Horkého (1994) se podíl genetické složky na vzniku esenciální hypertenze odhaduje na 30 %, cht la jsem tedy zjistit, zda se mi tato skute nost potvrdí. 55,42 % respondent

uvedlo, že se v jejich rodin

hypertenze vyskytla a to u rodi

i

sourozenc , Olga Fialová ve své bakalá ské práci uvádí genetickou zát ž u 62 % muž a u 34 % žen. Op t jsou naše výsledky velmi podobné. 26,51 % respondent nev

lo,

zda n kdo v jejich rodin hypertenzí trpí a prokazateln uvedlo, že se hypertenze u rodi

i sourozence nevyskytla jen u 26,51 % respondent . Nej ast ji respondenti

uvád li výskyt hypertenze u své matky 71,74 %, u otce a sourozence byla relativní etnost v odpov dích stejná a to 39,13 %. Jelikož v eské republice jsou ze zákona doporu ené preventivní prohlídky u praktického léka e každé dva roky, o ekávala jsem, že velké v tšin respondent m

- 104 -

hypertenzi diagnostikoval práv praktický léka , tuto skute nost uvedla nadpolovi ní tšina a to 85,54 % respondent , 10,84 % respondent m hypertenzi poprvé diagnostikoval odborný léka – kardiolog. Jako léka e poprvé diagnostikujícího hypertenzi uvedlo po 1,20 % respondent

gynekologa, 1,20 % dietologa a

endokrinolog diagnostikoval hypertenzi jednomu respondentovi. Položka 10 dále zjiš ovala, jak dlouho se respondenti s hypertenzí lé í. Délka lé by by m la ovlivnit nejen hodnoty krevního tlaku, ale i informovanost týkající se hypertenze obecn . Mén než 1 rok se s hypertenzí lé í 24,10 % respondent , mén než 5 let 34,94 % respondent , lé bu 5 – 10 let uvádí 25,30 % respondent a déle než 11 rok se s vysokým krevním tlakem lé í 15,66 % respondent . Tyto skute nosti se promítly v další položce, která zjiš ovala, jaká je frekvence návšt v respondent u léka e. Dle doporu ení odborník sta í kontroly u kompenzovaného pacienta jednou za 3 – 6 m síc , p

emž kontroly u pacient , kterým byla hypertenze nov

diagnostikována nebo u pacient nekompenzovaných by m la být frekvence návšt v vyšší. Jednou týdn chodí ke svému léka i 1,20 % respondent , jednou za 14 dní 4,82 % respondent , jednou za m síc navštíví svého léka e 9,64 % respondent . Jednou za 2 m síce navštíví svého léka e 4,82 % respondent . Nejv tší skupina 36,14 % respondent chodí na pravidelné kontroly jednou za 3 m síce. Tyto údaje si myslím, že jsou pozitivní, ukazují nám, že ada pacient je v této otázce sv domitá. ikrát do roka navštíví léka e 4,82 % respondent a jedenkráte za p l roku 10,84 % respondent . Jde li o pacienty kompenzované, je tato frekvence dosta ující. 1 respondent 1,20 % navšt vuje léka e jen jednou do roka a bohužel 26,51 % respondent na pravidelné kontroly ke svému léka i nechodí a tudíž zna

podce uje

lé bu hypertenze. Proto v dalších položkách, které zjiš ovaly, zda byli respondenti pou eni o dietních opat eních a zda jim byla doporu ena pohybová aktivita odpov

lo 21,69 % respondent , že o dietních opat eních pou eni nebyli a 32,67 %

respondent

uvedlo, že jim nebyla doporu ena žádná vhodná pohybová aktivita.

71,08 % respondent bylo o diet pou eno léka em, 10,84 % respondent o dietních opat eních pou ila sestra a 3,61 % respondent o diet pou il kardiolog. 1 respondent 1,20 % uvedl, že informace týkající se dietních opat ení získal z médií, bakalá ská práce Olgy Fialové uvádí, že bylo pou eno 80 % muž a 92 % žen, op t se dá íci, že informovanost se v obou bakalá ských prací pohybuje ve stejné relativní etnosti. edpokládala jsem, že nej ast ji budou zdravotníci jako vhodnou pohybovou aktivitu - 105 -

doporu ovat procházky a tak také 39,60 % respondent uvedlo, 10,89 % respondent m bylo doporu eno plavání a oblíbená jízda na kole byla doporu ena 7,92 % respondent m. 8,91 % respondent m nebyla doporu ena žádná konkrétní vhodná aktivita, pouze pohyb. Jelikož není d ležité jen pacienty náležit pou it, ale vždy bychom se m li ujistit, že jsou poskytnuté informace pro pacienty srozumitelné a že jsou schopni je zp tn reprodukovat, za adila jsem do dotazníku položku, zjiš ující tuto skute nost a to, zda jsou informace respondent m srozumitelné. Možnost ano zvolilo 26,51 % respondent , odpov

spíše ano uvedlo 57,83 % respondent , spíše nerozumí 1

respondent - 1,20 % a poskytnutým informacím nerozumí 14,46 % respondent . Jelikož 84,34 % respondent

uvedlo, že rozumí

i spíše rozumí poskytovaným

informacím, cht la jsem si tuhle skute nost ov it ve v domostních položkách dotazníku. 62,65 % respondent znalo definice hypertenze, 13,25 % respondent ví, že u pacient

trpící na DM hodnoty krevního tlaku od 130/80 znamenají hypertenzi.

4,82 % respondent m uvedlo špatnou definici hypertenze a 26,51 % respondent bec nev

lo, od jaké hodnoty krevního tlaku hovo íme o hypertenzi.

O tom, že nadm rné pití erné kávy má negativní vliv na hodnoty krevního tlaku správn v

lo 74,70 % respondent , 10,84 % respondent se domnívalo, že erná

káva hypertenzi neovliv uje a 14,46 % respondent neznalo na tuto otázku odpov

.

Následky nelé ené hypertenze neznalo 33,73 % respondent , nej ast ji respondenti ve svých odpov dích 44,58 % uvád li jako následek nelé ené hypertenze infarkt myokardu. Onemocn ní aterosklerózu uvádí v odpov dích u 3,61 % respondent , dále se v odpov dích respondent

vyskytly tyto odpov di: nevolnost

2,41 %, poškození ledvin 1,20, poškození zraku 1,20 %, bolest hlavy 7,23 %, závrat 4,82 %, otoky 1,20 %, dušnost 2,41 %, cévní mozková p íhoda 10,84 %, ischemická choroba srde ní 9,64 % a 2 respondenti – 2,41 % uvedli jako následek nelé ené hypertenze smrt. Doporu enou konzumaci soli dle dietních opat ení pro hypertoniky znalo 61,45 % respondent . P itom restrikce soli a redukce hmotnosti je dle studie TOHP-1: Trial of Hypertension Prevention nejefektivn jší nefarmakologickou lé bou. Jelikož pro edukaci a osv tu je d ležité, jak by si lidé p áli nové informace získávat, za adila

- 106 -

jsem do dotazníku otázku na tuto informaci zam enou. Cht la jsem v

t, zda si lidé

informace aktivn vyhledávají a které zdroje nej ast ji využívají. Bohužel o nové informace se aktivn nezajímá v tšina respondent a to 61,45 %. 22,89 % respondent

uvádí, že informace aktivn

získává z médií, zde se nám

potvrzuje vliv medií. 7,23 % respondent získává nové informace od léka e, pouze 6,02 % respondent získává informace z brožur a 4,82 % získává nové informace od své rodiny. Domnívala jsem se, že nejvíce respondent bude nové informace získávat z brožur, bohužel tahle domn nka se mi nepotvrdila. Myslím si, že p

ina m že být

v tom, že prakti tí léka i, ale i léka i v nemocni ních za ízeních nemají dostatek t chto informa ních materiál

a tedy nemají tu možnost dát každému pacientovi tento

materiál k nastudování, je to podle m chyba. Drtivá v tšina 78,31 % respondent by si p ála nové informace získávat od léka e, menší procento 40,96 % respondent by si álo získávat nové informace od všeobecných sester, 39,76 % respondent by za zdroj nových informací uvítalo brožury a letá ky. Více nových informací by cht lo 49,40 % respondent získávat z médií, 19,28 % respondent by volilo eduka ní pobyty a jen 8,43 % respondent by cht lo nové poznatky získávat z p ednášek a diskuzí. Další ást otázek byla zam ena na životní styl respondent , va ené pokrmy si isoluje 56,63 % respondent , což je o n co více, než ve svém pr zkumu uvádí Olga Fialová, zjistila, že si p isoluje jídlo 42 % muž a 28 % žen. Pitný režim respondent se do 1,5 l tekutin pohybuje u 44,58 % respondent , 1,6 – 2 l tekutin denn vypije 34,94 % respondent a nad 2 litry tekutin vypije 20,48 % respondent . Jak jsem uvád la výše, není d ležité jen množství tekutin, ale i jejich typ, další položka zjiš ovala, které tekutiny respondenti preferují. Z výsledk vyplývá, že nejvíce respondent

57,83 % preferuje minerální vody, což není vhodné, protože

obsahují adu minerál , mezi kterými je i sodík, o jehož vlivu na hypertenzi se zmi uji v teoretické ásti práce. Velmi oblíbená je i neperlivá voda, tu preferuje 49,40 % respondent , oblíbený u 40,96 % respondent je i ovocný aj.

ernou kávu preferuje

30,12 % respondent , ovocné š ávy jsou oblíbené u 24,10 % respondent a erný aj preferuje 19,28 % respondent .

erná káva a erný aj m že ve v tším množství

nep ízniv ovlivnit krevní tlak. Od respondent

jsem cht la i podrobn ji zjistit, zda ve svém jídelní ku

konzumují i potraviny, které nejsou v diet - 107 -

pro hypertoniky nevhodné, protože

obsahují mnoho soli a konzerva ních látek. Za tyto potraviny považuji instantní jídla, paštiky a uzeniny. 89,16 % respondent uvedlo, že tyto potraviny se v jejich jídelní ku vyskytují. Nekonzumuje je 10,84 % respondent . Pro efektivní lé bu hypertenze by bylo dobré, kdyby si pacienti doma sami monitorovali krevní tlak a hodnoty zapisovali, pomohlo by to léka i ke stanovení správné medikamentózní lé by a selfmonitoring by vedl i k lepší complianci nemocných k lé

. Proto m nepot šili výsledky mého šet ení, kdy jsem zjistila, že

59,04 % respondent si krevní tlak sami nemonitorují. Zbylých 40,96 % respondent selfmonitoring provádí. Ve srovnání s bakalá skou prací Olgy Fialové moje šet ení selfmonitoringu dopadlo mén p ízniv ji, protože selfmonitoring Olga Fialová uvádí u 70 % žen a 32 % muž . Zatím co Lucie Murníková šet ením zjistila selfmonitoring u 44,18 % respondent , což je výsledek tém

shodný s výsledky mého šet ení.

Na výsledku lé by má velký vliv i užívání lék na hypertenzi. Pravideln užívá léky 62,65 % respondent , zatímco Lucie Murníková ve své práci uvádí, že pravideln léky užívá 89,53 % respondent . Možnost ob as zapomenu uvedlo 34,94 % respondent , odpov

neužívám zám rn

uvedlo 2,41 % respondent , možnosti

odpov di jiné nevyužil žádný z respondent . V položce 27 jsem cht la zjistit subjektivní pocit respondent a to, zda se po zahájení lé by vysokého krevního tlaku cítí lépe. Zm nu nepozoruje 16,87 % respondent , necítí se lépe jeden respondent - 1,20 %, možnost spíše ne uvedlo 7,23 % respondent , spíše lépe se cítí velká v tšina respondent a to 43,37 %, a jednozna lépe se cítí 31,33 % respondent . V položce 28 respondenti sami nebo s pomocí zdravotník

uvád li hodnoty

krevního tlaku p i posledních t ech m eních. P edpokládala jsem, že vývoj v ase by l ukázat lepší hodnoty krevního tlaku, že by respondenti m li být p i t etím m ení kompenzovaní. Jak ale uvádí prof. MUDr. Ji ím Widimským, DrSc., je podle n j dob e kompenzováno jen 1/8 hypertonik , podle studií provedených v eské republice má dobré hodnoty krevního tlaku, za které je dnes považována hodnota 130-139/85-89 ibližn 20 % hypertonik . P i t etím m ení m lo tyto hodnoty 28,92 % respondent , hodnoty nižší m lo 3,61 % respondent a celých 67,47 % respondent m lo hodnoty vyšší než 139/89. Lucie Murníková ve své bakalá ské práci m la vzorek 34,88 %

- 108 -

respondent

hodnoty v rozmezí 130–139/85–89. Výsledek tedy nepatrn lepší, než

který jsem p i svém výzkumu zjistila já. Dle studie ASCOT, se u více než 40 % hypertonik vyskytuje zvýšený podíl krevních tuk , v mém šet ení uvedlo 45,78 % respondent zvýšený podíl krevních tuk . Dále dle studie ASCOT se DM u hypertonik vyskytuje ve více než 15 %, v mém šet ení uvedlo DM 24,10 % respondent . Ischemickou chorobu srde ní m li pacienti zkoumaní ve studii ASCOT ve více než 20 %, v mém šet ení onemocn ní srdce uvedlo 16,87 % respondent . Ischemickou chorobou trp lo 14,46 % respondent . O žádném z t chto p idružených onemocn ních neví 26,51 % respondent , což neznamená, že jimi netrpí. Jsem si však v doma toho, že studie ASCOT probíhala na v tším po tu dotázaných (testovaných) osob a tím porovnání s takovou studií nemusí být p esné. Další porovnávanou položkou se studií ASCOT byla pohybová aktivita, kdy ve studii ASCOT vedlo sedavý zp sob života více než 30 % respondent , v mém šet ení pravidelnou pohybovou aktivitu neuvedlo 62,65 % respondent , což se mi zdá neuspokojivé, vzhledem k tomu, že v k v tšiny respondent se pohyboval do 65 let. Kritérium byla pohybová aktivita, která by trvala nejmén

30 minut. Denn

doporu enou frekvenci provádí 12,05 % respondent , týdn

provádí 14,46 %

respondent pohybovou aktivitu, 2 do týdne sportuje 8,43 % respondent , 3 za týden cvi í 1,20 % respondent

a m sí

vykonává pohybovou aktivitu 1 respondent

1,20 %. Pradávné moudro praví, že vylé it m žeme jen toho, kdo opravdu vylé en chce být, proto se mi zdálo d ležité, abych do svého dotazníkového šet ení zahrnula názor respondent , a to, zda si myslí, že se hodnoty krevního tlaku dají ovlivnit správnou životosprávou. 78,31 % respondent si myslí, že životní styl m že ovlivnit hodnoty krevního tlaku, 21,69 % respondent takový názor nemá.

- 109 -

NÁVRH NA

EŠENÍ ZJIŠT NÝCH NEDOSTATK

A DOPORU ENÍ PRO

PRAXI

Pomocí analýzy mého šet ení bych pro praktické využití navrhovala následující: o zam it preventivní programy zdravotních pojiš oven na ob any v produktivním v ku, pracující, jelikož po 40 roku v ku se hypertenze v naší populaci za íná objevovat u velké v tšiny obyvatelstva, bylo by tedy vhodné, kdyby se i zam stnavatelé zapojili do prevence spole

se

zdravotními pojiš ovnami, nap . formou zajišt ní správného a zdravého stravování, zdravotní pojiš ovny by mohli poskytovat v tší finan ní podpory na r zné druhy pohybových aktivit (plavání, aerobik…) a zam stnavatelé

by také

mohli

p ispívat

na

pohybové

aktivity

zam stnanc , tyhle navrhované zm ny by m li p isp t k tomu, aby se hodnoty BMI ob an pohybovali v optimálních hodnotách, tedy normální hmotnosti o zdravotníci by m li podrobn ji znát všechny rizikové faktory, které na vznik hypertenze p sobí, aby mohli všechny pacienty, nejen hypertoniky správn

edukovat, bylo by tedy vhodné, kdyby se zavedli seminá e

zabývající se touto problematikou a novinkami a všichni zdravotni tí pracovníci by m li povinnost se takového seminá e se ú astnit v pravidelných intervalech (nap . jednou za 2 roky) o zd raz ovat škodlivost kou ení, nap . v ordinacích i na odd leních by mohli být vhodné eduka ní materiály, které by škodlivost kou ení zd raz ovali a byli zam eny na pacienty, kte í kou í o pacient m by se m lo více doporu ovat, než zakazovat, zdravotníci by tedy mohli vhodnou formou pacienty pou it o kardioprotektivním ú inku malé dávky alkoholu, zd raznit se ale musí množství, tedy doporu it vhodné množství konzumace alkoholu, ale z stane na pacientovi, jak s touto informací naloží o velkou roli v prevenci a edukaci hraje praktický léka a všeobecná sestra pracující u praktického léka e, pacienti k nim mají d

- 110 -

ru, znají je již

delší dobu, navíc tito zdravotníci mají v tšinou tu výhodu, že znají podrobn

i rodinnou anamnézu pacienta, mohli by tedy vhodná

doporu ení týkající se životosprávy poskytovat nap . manželským pár m zárove a spole o

hledat alternativy ešení nežádoucích faktor

i každém kontaktu s pacientem by zdravotníci m li zjistit, zda pacient doporu eným opat ením rozumí a zda je dodržuje

o poskytnout každému pacientovi s hypertenzí eduka ní materiál a p i každé p íležitosti nabídnout další nové materiály, v ambulancích léka , ale i v nemocnicím, materiály nenechávat ležet voln , jak tomu bývá, ale edávat je pacient m osobn , v p ípad nejasností nabídnout a zajistit možnost konzultace s odborníky (poradny pro odvykání kou ení, nutri ní terapeuti…) o vytvo ení eduka ních program na internetu, za adit do médií programy zabývající se zdravím životním stylem o propagace selfmonitoringu zdravotníky (nap . p i preventivních akcích jako jsou Dny zdraví a podobn )

- 111 -

ZÁV R

V bakalá ské práci jsem se zabývala vlivem životního stylu na hypertenzi. Práce je rozd lena na ást teoretickou a ást empirickou. V úvodní teoretické ásti je ucelen zpracována daná problematika pomocí dostupných zdroj . V empirické

ásti

bakalá ské práce, jsem se zabývala v domostmi, názory, postoji a informovaností hypertonik o životním stylu. Pro empirickou ást jsem stanovila následující 4 cíle: Cíl 1 Zjistit, zda pacienti s primární hypertenzí byli informováni o lé hypertenze a jak tato doporu ení dodržují. Cíl 2 Zjistit, v jaké mí e se u pacient s hypertenzí vyskytuje obezita, DM, cévní choroby a zvýšený podíl krevních tuk . Cíl 3 Zjistit, jaké informa ní zdroje pacienti s hypertenzí využívají p i získávání nových informací a jaký zp sob získávání nových informací by uvítali. Cíl 4 Zjistit, kolik respondent

bude mít genetickou predispozici ke vzniku

hypertenze. Cíle mé práce byly spln ny. K jednotlivým cíl m byl stanoven jeden i více o ekávaných výsledk . ekávané výsledky k cíli 1: ekávám, že více než 50 % respondent hypertenze praktickým léka em.

bylo informováno o lé

ekávaný výsledek byl potvrzen, 71,08 %

respondent bylo o nefarmakologické lé

(dietních opat eních) pou eno praktickým

léka em, p edpokládám, že je tomu díky prvotní diagnostice hypertenze praktickými léka i, kdy hypertenzi 85,54 % respondent m diagnostikoval práv praktický léka . 60,24 % respondent m byly doporu eny vhodné pohybové aktivity. ekávám, že více než 50 % respondent m jsou poskytované informace týkající se hypertenze srozumitelné. Tento mnou o ekávaný výsledek byl potvrzen. 26,51 % respondent m byly poskytnuté informace pln

srozumitelné a 57,83 %

respondent m byly poskytnuté informace spíše srozumitelné. Na v domostní otázky týkající se definice hypertenze dokázalo správn odpov - 112 -

t 62,65 % respondent

a 13,25 % respondent

znalo definici hypertenze pro pacienty s DM. 74,70 %

respondent správn uvedlo, že erná káva m že ovlivnit hodnoty krevního tlaku. Následky nelé ené hypertenze um lo vyjmenovat 66,27 % respondent a doporu enou konzumaci soli znalo 61,45 % respondent , z toho plyne, že jsou respondent m poskytnuté informace srozumitelné. ekávám, že více než 35 % dotázaných kou í. Tento o ekávaný výsledek nebyl potvrzen, jen 28,92 % respondent uvedlo, že kou í. ekávám, že více než 35 % respondent neprovádí pravideln pohybovou aktivitu. Tento o ekávaný výsledek se mi potvrdil, 62,65 % respondent neprovádí pravideln pohybovou aktivitu. ekávám, že více než 50 % respondent m je doporu ována jako vhodná pohybová aktivita ch ze. Tento o ekávaný výsledek se mi potvrdil, ch ze byla doporu ena 80 % respondent m. ekávám, že více než 20 % respondent konzumuje alkohol v nadm rné mí e. O ekávaný výsledek byl potvrzen, nad 30 gram alkoholu za den p ijímá denn 82,61 % respondent alkoholu denn

muž , kte í uvedli, že alkohol konzumují. Nad 20 gram

p ijímá 42,11 % žen respondentek, které uvedly, že alkohol

konzumují. ekávám, že více než 75 % respondent se po zahájení lé by bude cítit lépe. Tento o ekávaný výsledek potvrzen nebyl, jednozna

lépe se cítí 31,33 %

respondent m a spíše lépe se cítí 43,37 % respondent . Celkov tedy zm ny k lepšímu udává 74, 70 % respondent . ekávám, že kompenzované hodnoty krevního tlaku bude mít mén než 25 % respondent . Za kompenzované jsem považovala hodnoty nižší než 140/90mm Hg. Tento o ekávaný výsledek se potvrdil p i 1. a 2. m ení. V 1. m ení lo kompenzované hodnoty krevního tlaku 20,28 % respondent , ve 2. m ení m lo kompenzované hodnoty 10,84 % respondent . P i t etím m ení m lo kompenzované hodnoty krevního tlaku 32,53 % respondent . A koli se mi o ekávaný výsledek zcela nepotvrdil, jsou mnou zjišt ná fakta p i t etích me eních p ízniv jší, než p vodní ekávaný výsledek. Za nekompenzovaným stavem m že stát životní styl respondent , 56,63 % respondent si p isoluje pokrmy, 57,83 % respondent preferuje

- 113 -

konzumaci minerálních vod, 89,16 % respondent konzumuje instantní jídla, paštiky a uzeniny. 34,94 % respondent ob as zapomene užít léky na hypertenzi a 2,41 % respondent léky neužívá zám rn ekávám, že více než 25 % respondent

nebude dodržovat doporu ená

opat ení týkající se lé by hypertenze. Tento o ekávaný výsledek se mi potvrdil. 26,51 % respondent

nechodí na pravidelné kontroly ke svému léka i. Ob as

zapomene užít léky 34,94 % respondent a zám rn léky neužívá 2,41 % respondent ,

ekávané výsledky k cíli 2: ekávám, že více než 40 % respondent

trpí obezitou. Tento o ekávaný

výsledek byl potvrzen, 45,78 % respondent m lo BMI nad 30, tedy obezitou. ekávám, že u 20 % respondent

se sou astn vyskytly cévní choroby.

ekávaný výsledek byl potvrzen, na onemocn ní srdce se lé í 16,87 % respondent a u 14,46 % respondent se vyskytla ischemická choroba dolních kon etin. ekávám, že více než 15 % respondent

trpí sou astn

DM. I tento

ekávaný výsledek se mi potvrdil, na diabetes mellitus II. typu se sou astn lé í 24,10 % respondent . ekávám, že více než 40 % respondent má ve své anamnéze zvýšený podíl krevních tuk . O ekávaný výsledek byl potvrzen, 45,78 % respondent

uvedlo

vysokou hladinu krevních tuk .

ekávané výsledky k cíli 3: ekávám, že více než 50 % respondent bude ve vyhledávání informací aktivní. Bohužel se mi tento o ekávaný výsledek nepotvrdil, 61,45 % respondent informace aktivn nevyhledává, aktivní je tedy pouze 48,55 % respondent . Dále jsem zjistila, že neaktivní jsou respondenti i v selfmonitoringu, 59,04 % respondent si sv j krevní tlak nemonitoruje. ekávám, že by více než 50 % respondent uvítalo získávat informace z brožur. Tento o ekávaný výsledek nebyl potvrzen. Jen 39,76 % respondent

by

uvítalo jako zdroj nových informací brožury a letá ky. Od léka e by cht lo být - 114 -

informováno nejv tší procento respondent a to 78,31 %. Na druhé p

ce oblíbenosti

se umístily média a to u 49,40 % respondent . Od všeobecné sestry by cht lo být informováno 40,96 % respondent , eduka ní pobyty jako zdroj nových informací by uvítalo 19,28 % respondent a jen malá ást respondent 8,43 % by volila p ednášky a diskuze jako zdroj nových informací.

ekávaný výsledek k cíli 4: ekávám, že pozitivní rodinnou anamnézu bude uvád t více než 30 % respondent . Tento o ekávaný výsledek mi byl potvrzen, genetickou predispozici uvedlo 55,42 % respondent .

Jako pozitivní v mém šet ení vidím názor respondent , kde 78,31 % respondent uvedlo, že si myslí, že se hodnoty krevního tlaku dají ovlivnit vhodnou životosprávou. Mén

pozitivní jsou však výsledky, které jsem

uvedla výše. P esto, že pacienti jsou informováni v 78,31 %, výše uvedená doporu ení nedodržují, je zde ale skupina 24,10 % respondent

s v kem

nad 65 let, pro které m že být obtížn jší uvedená doporu ení dodržovat, nemusí je správn pochopit a ne všechna doporu ení mohou být pro tuto skupinu pacient

p ijatelná a vhodná vzhledem k jejich p idruženým

onemocn ním.

- 115 -

ANOTACE

íjmení a jméno autora: Instituce:

Petrželová Magda Masarykova

Univerzita,

Léka ská

fakulta,

Katedra ošet ovatelství Název práce:

Hypertenze a její souvislost s životním stylem

Vedoucí práce:

Mgr. Marta Šenky íková

Po et stran:

128

Po et p íloh:

7

Rok obhajoby:

2009

Klí ová slova:

hypertenze, nefarmakologická lé ba, životní styl, rizikové faktory

Bakalá ská práce pojednává o vysokém krevním tlaku a možnosti jeho ovlivn ní životním stylem. Jejím obsahem je popis krevního ob hu, dále fyziologie krevního tlaku a patofyziologie hypertenze. Velká

ást je v nována rizikovým

faktor m, které se na vzniku hypertenze podílejí a zabývám se nefarmakologickou lé bou hypertenze. Cílem mé práce bylo zjistit, zda jsou pacienti informováni o režimových opat ení, kdo pacienty nej ast ji informuje a jak tato doporu ení dodržují, s jakými dalšími nemocemi se lé í. Také jsem cht la zjistit, jaký zp sob informací by pacient m nejvíce vyhovoval a jaký je názor respondent hypertenze životním stylem.

- 116 -

na možnost ovlivn ní

ANNOTATION

Surname and first name:

Petrželová Magda

Institution:

Masaryk University, Faculty of Medicine, Department of Nursing

Title of the work:

Hypertension and connection to life styl

Supervisor of the work:

Mgr. Marta Šenky íková

Number of pages:

128

Number of enclosures:

7

Year of defense:

2009

Key words:

hypertension, unpharmacological treatment, life styl, risk factors

Bachelor thesis deals about high blood pressure and possibility influence to life style. It´s content is description of blood circulation, physiology blood pressure and pathophysiology hypertension. Large part is paid risk factors, which to establishment hypertension involved and dealing with unpharmacological treatment hypertension. Target my bachelor thesis was determinet information of patients about mode measures, who patients information most and how observe recommendations with such other diseases be treated. Also I wanted to determine, which way acquisitin new informatin suit patients and what is respondents view of possibility influence hypertension to life style.

- 117 -

LITERATURA A PRAMENY

CÍFKOVÁ, R.; LINHART, A.; MONHART, V.; PERUŠI OVÁ, J.; ROSOLOVÁ, H.; ŠPINAR, J.; TESA , V.; VÍTOVEC,J. Kardiovaskulární prevence v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2001. 105 s. ISBN 80-7262-090-8

DYLEVSKÝ, I. Základy funk ní anatomie lov ka. 1. vyd. Praha: Manus, 2007. 194 s. ISBN 978-80-86571-00-3

FEJFAR,Z. Srdce v labyrintu sv ta. 2. vyd. Praha: Makropulos, 1997. 359 s. ISBN 8086003-03-5

FEJFAR, Z. a P EROVSKÝ, I. Klinická fyziologie krevního ob hu. 3. vyd. Praha: Galén, 2002. 361 s. ISBN 80-7262-130-0

FIALA, P.; VALENTA, J. a EBERLOVÁ, L. Anatomie pro bakalá ské studium ošet ovatelství. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004. 136 s. ISBN 80-246-0804-9

FIALOVÁ, O., Dietní opat ení p i lé

hypertenze a mezipohlavní rozdíly,

bakalá ská práce, Masarykova univerzita, 2008.

IVANOVOVÁ, K.; JURÍ KOVÁ, L.Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zam ením. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 98 s. ISBN 978-80-244-1832-2.

JEDLI KA,P. Vysoký krevní tlak – nic se ned je?. 1. vyd. Havlí Brod: hypertenze.eu., 2007. 111 s. ISBN 978-80-239-9943-3

- 118 -

v

JIRÁK, Z. a KOLEKTIV. Fyziologie pro bakalá ské studium na ZSF OU. 2. vyd. Ostravská univerzita: Zdravotn sociální fakulta, 2005. 248 s. ISBN 80-7368-092-0

KOLÁ ,J. a KOLEKTIV. Kardiologie pro sestry intenzivní pé e a studenty medicíny. 3. vyd. Praha: Akcenta, 1998. 415 s. ISBN 80-86232-06-09

MANDŽUKOVÁ,J. Zázra né léky p írody. 1. vyd. Benešov: Start, 2008. 198 s. ISBN 978-80-86231-45-7

MURNÍKOVÁ. L., Esenciální hypertenze u starších osob, Bakalá ská práce. Masarykova univerzita, 2007.

MÜHLHAUSER, I.; SAWICKI, P.; DIDJURGEIT, U.; LOJDOVÁ, E. Jak zvládat sv j krevní tlak?. 1. vyd. Olomouc: Alda, 1996. 109 s. ISBN 80-85600-27-7

SOVOVÁ,E.; HR KOVÁ,Y.; MARE KOVÁ,J.; KMONÍ KOVÁ,A. Hypertenze pro praxi – pro léka e, studenty, sestry, pacienty. 1. vyd. Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 118 s. ISBN 978-80-244-1968-8

SOU EK, M.; KÁRA, T. a kolektiv. Klinická patofyziologie hypertenze. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. 649 s. ISBN 80-247-0227-4

SVA INA, Š. Hypertenze p i obezit a diabetu. 1. vyd. Praha: Triton, 2007. 134 s. ISBN 80-7254-911-1

ŠAFRÁNKOVÁ, A.; NEJEDLÁ, M. Interní ošet ovatelství I.. 1. vyd.Praha: Grada, 2006. 280 s. ISBN 80-247-1148-6

- 119 -

ŠIMON,J. A a ŠÍPOVÁ,I. Novinky v lé

hypertenze. 1. vyd. Praha: Geum, 2004.

88 s. ISBN 80-86256-36-7

ŠPINAR,J.; VÍTOVEC,J.; ZICHA,J. a kolektiv. Hypertenze, diagnostika a lé ba. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. 215 s. ISBN 80-7169-736-2

ŠPINAR, J.; VÍTOVEC,J. a kolektiv, Jak dob e žít s nemocným srdcem. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 256 s. ISBN 978-80-247-1822-4

TOME KOVÁ,M. Vysoký krevní tlak – skryté nebezpe í. 1. vyd. Praha: Triton, 1996. 16 s. ISBN 80-85875-22-5

WIDIMSKÝ, J. a kolektiv. Hypertenze. 1. vyd. Praha: Triton, 2002. 422 s. ISBN 807254-249-4

WIDIMSKÝ,J.,Jr. Arteriální hypertenze minimum pro praxi. 1. vyd. Praha: Triton, 1998. 75 s. 80-85875-59-4

WIDIMSKÝ, J. a WIDIMSKÝ,J.jr. Esenciální a sekundární hypertenze pro praxi. 1. vyd. Praha: Triton, 2005. 247 s. ISBN 80-7254-711-9

WILHELM, Z.; NOVÁKOVÁ, Z. Praktická cvi ení z fyziologie pro studenty bakalá ských obor . 1. vyd. Brno: MU, 2004. 71 s. ISBN 80-210-2601-4.

elektronické zdroje: BMI

(Body Mass Index) - Index t lesné hmotnosti,[online] Dostupné z www:

http://info.hubnout.kvalitne.sweb.cz/tabulky.htm [cit. 2009-12-03].

- 120 -

ESKÁ SPOLE NOST PRO HYPERTENZI [online], Doporu ení diagnostických a lé ebných postup

u arteriální hypertenze – verze 2007, Dostupné z www:

http://www.hypertension.cz/index.php?id_document=8276, [cit. 2008-12-12].

informace

ze

zdravotnických

pojiš oven

[online],

dostupné

z

www:http://www.finance.cz/pojisteni/seznamy/zdravotni-pojistovny, [cit.2002-02-27].

HYPERTENZE.EU [online], Filozofie, dostupné z www:www.hypertenze.eu/soubory/ filozofie, [cit. 2009-04-04].

KONGRES

EVROPSKÉ

TISKOVÁ

ZPRÁVA

KARDIOLOGICKÉ –Arteriální

SPOLE NOSTI

hypertenze,

2007,

Dostupné

[online],

z

www:

yourcomm.cz/OBEZITA/Tiskova%20zprava.doc, [cit. 2009-02-02].

MASLOWOVA

PYRAMIDA

POT EB,

[online],

dostupné

z www:

http://ografologii.blogspot.com/2008/04/abraham-maslow-pyramida-potreb.html, [cit. 2002-04-10].

STEJSKAL,

P.,

Kladný

vliv

zeleného

aje,

[online],

dostupné

z

www:http://www.celostnimedicina.cz/kladny-vliv-zeleneho-caje-doc-mudr-pavelstejskal-csc.htm [cit. 2009-02-02].

VÝŽIVOVÁ

DOPORU ENÍ

CINDI,

[online],

dostupné

z

www:stepup-

fitness.cz/download/vyziva/vyzivova.doporuceni_CINDI.doc, [cit. 2009-02-03].

ební texty FILIPOVSKÝ,I. Studie ASCOT: zm nila se lé ba hypertenze. 2006 JU ENÍKOVÁ, P. studijní materiály p edm tu edukace. 2008

- 121 -

SEZNAM ZKRATEK

a. - arteria ACE – angiotenzin konvertující enzym ACE-I – inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu ADH – antidiuretický hormon aj. – a jiné ARO – anesteziologicko – resuscita ní odd lení BMI – body mass index cm – centimetr R- eská republika DASH - Dietary Approaches to Stop Hypertension dl – decilitr DM – diabetes mellitus EKG - elektrokardiograf ESH, ESC - European Society of Hypertension/European Society of Cardiology gr - gram HDL - High-density lipoprotein ICHS – ischemická choroba srde ní JIP – jednotka intenzivní pé e KVO – kardiovaskulární onemocn ní l - litr min – minut ml – mililitr mm – milimetr mm Hg – milimetry rtu ového sloupce

- 122 -

mmol – milimol Na+ - sodík NaCl – chlorid sodný tab. - tabulka TK – krevní tlak TKd – diastolický krevní tlak TOHP - Trial of Hypertension Prevention tzv. – tak zvané USA – Spojené státy americké WHO - World Health Organization

- 123 -

SEZNAM TABULEK

Tab. 1 Definice a klasifikace jednotlivých kategorií krevního tlaku (v mm Hg) Tab. 2 Vhodné velikosti manžet

..…22

……………………………….…………29

Tab. 3 Výskyt kardiovaskulárních rizikových faktor u hypertonik Tab. 4 Rozd lení hmotnostních kategorií podle BMI Tab. 5 Závislost rizika KVO na obvodu pasu

.…………31

………………….………33

………………………….………34

Tab. 6 Zahájení farmakologické lé by hypertenze ………………………….………36 Tab. 7 Pohlaví respondent

…………………………………………………………63

Tab. 8 V k respondent

…………………………………………………………64

Tab. 9 BMI respondent

…………………………………………………………65

Tab. 10 Místo bydlišt

…………………………………………………………66

Tab. 11 Po et ku ák mezi dotázanými

……………………………….…………67

Tab. 12 Po et vykou ených cigaret za den ……………………………….…………68 Tab. 13 Konzumace alkoholu

…………………………………………………69

Tab. 14 Množství konzumovaného alkoholu denn (muži) …………….……………70 Tab. 15 Množství konzumovaného alkoholu denn (ženy) ………………….………71 Tab. 16 Výskyt hypertenze v rodin

…………………………….……………72

Tab. 17 Výskyt hypertenze u p íbuzných

………………………………….………73

Tab. 18 P ehled léka

kte í diagnostikovali hypertenzi

Tab. 19 Délka lé by hypertenze u respondent Tab. 20 Pravidelnost návšt v u léka e

…………………….……74

………………………….………75

…………………………………….……76

Tab. 21 Pou ení pacient o dietních opat eních týkajících se lé by hypertenze Tab. 22 Doporu ení aktivit

..…78

…………………………………………………………79

Tab. 23 Doporu ené vhodné aktivity …………………………………………………80 Tab. 24 Srozumitelnost poskytnutých informací - 124 -

…………………………………81

Tab. 25 Odpov di respondent

…………………………………………………82

Tab. 26 Vliv erné kávy na hypertenzi

…………………………………………83

Tab. 27 Uvedené následky nelé ené hypertenze Tab. 28 Množství konzumace soli

……………………….…………84

…………………………………………………86

Tab. 29 Aktivní získávání informací

…………………………………………87

Tab. 30 Zp sob získávání informací

…………………………………………88

Tab. 31 P isolování pokrm

…………………………………………………………89

Tab. 32 Množství tekutin

…………………………………………………………90

Tab. 33 P ehled preferovaných tekutin

…………………………….……………91

Tab. 34 Respondenti konzumující nevhodné potraviny

……………….…………92

Tab. 35 Konzumace nevhodných potravin …………………………….……………93 Tab. 36 Monitorace krevního tlaku v domácím prost edí Tab. 37 Pravidelnost užívání lék

……………….…………94

…………………………………………………96

Tab. 38 Vliv lé by na hypertenzi – subjektivní pocit respondent Tab. 39 Hodnoty krevního tlaku respondent v asovém pr eních

……….…………97

hu posledních t ech

…………………………………………………………………………98

Tab. 40 P idružené onemocn ní respondent Tab. 41 Frekvence sportovních aktivit Tab. 42 Názory respondent

……………………….………..100 ………………………………….……..101

………………………………………………..102

- 125 -

SEZNAM GRAF

Graf 1 Pohlaví respondent

…………………………………………………63

Graf 2 V k respondent

…………………………………………………………64

Graf 3 BMI respondent

…………………………………………………………65

Graf 4 Místo bydlišt

…………………………………………………………66

Graf 5 Po et ku ák mezi dotázanými

…………………………………………67

Graf 6 Po et vykou ených cigaret za den

…………………………………………68

Graf 7 Konzumace alkoholu

…………………………………………………69

Graf 8 Množství konzumovaného alkoholu denn (muži) …………………………70 Graf 9 Množství konzumovaného alkoholu denn (ženy) …………………………71 Graf 10Výskyt hypertenze v rodin

…………………………………………72

Graf 11 Výskyt hypertenze u p íbuzných

…………………………………………73

Graf 12 P ehled léka . kte í diagnostikovali hypertenzi Graf 13 Délka lé by hypertenze u respondent Graf 14 Pravidelnost návšt v u léka e

…………………………74

…………………………………75

…………………………………………76

Graf 15 Pou ení pacient o dietních opat eních týkajících se lé by hypertenze .…78 Graf 16 Doporu ení aktivit …………………………………………………………79 Graf 17 Doporu ené vhodné aktivity

…………………………………………80

Graf 18 Srozumitelnost poskytnutých informací Graf 19 Odpov di respondent

…………………………………………………82

Graf 20Vliv erné kávy na hypertenzi

…………………………………………83

Graf 21 Uvedené následky nelé ené hypertenze Graf 22 Množství konzumace soli

…………………………………81

…………………………………84

…………………………………………………86

Graf 23 Aktivní získávání informací

…………………………………………87

Graf 24 Zp sob získávání informací

………………………………….………88

- 126 -

Graf 25 P isolování pokrm Graf 26 Množství tekutin

…………………………………………………89 …………………………………………………………90

Graf 27 P ehled preferovaných tekutin

…………………………………….……91

Graf 28 Respondenti konzumující nevhodné potraviny

………………….………92

Graf 29 Konzumace nevhodných potravin …………………………………………93 Graf 30 Monitorace krevního tlaku v domácím prost edí Graf 31 Pravidelnost užívání lék

…………………………94

…………………………………………………96

Graf 32 Vliv lé by na hypertenzi – subjektivní pocit respondent Graf 33 Hodnoty krevního tlaku respondent v asovém pr eních

…………97

hu posledních t ech

…………………………………………………………………………98

Graf 34 P idružené onemocn ní respondent Graf 35 Frekvence sportovních aktivit Graf 36 Názory respondent

…………………….…………..100 ………………………………….……..101

………………………………………………..102

- 127 -

SEZNAM P ÍLOH íloha . 1

Barevné nomogramy vycházející z projektu SCORE……………..…129

íloha . 2

Barevné nomogramy vycházející z projektu SCORE………………..130

íloha . 3

Faktory ovliv ující prognózu hypertonik

íloha . 4

Fond based dietary guidelines……………………………………..…132

íloha . 5

Doporu ené schéma m ení krevního tlaku v domácím prost edí…...133

íloha . 6

Maslowova pyramida pot eb…………………………………………134

íloha . 7

Dotazník……………………………………………………………...135

- 128 -

(M – muži, Ž-ženy)….…131

íloha . 1

Barevné nomogramy vycházející z projektu SCORE114

114



- 129 -

íloha . 2

Barevné nomogramy vycházející z projektu SCORE115

115



- 130 -

íloha . 3

Faktory ovliv ující prognózu hypertonik

(M – muži, Ž-ženy)116

Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocn ní použité ke stratifikaci rizika podle projektu SCORE V k Pohlaví Kou ení Hodnoty systolického TK Hodnoty celkového cholesterolu nebo pom r celkový cholesterol/HDL-cholesterol Poškození cílových orgán /subklinické orgánové poškození Hypertrofie levé komory srde ní (EKG: kritéria podle Sokolowa- Lyonse > 38 mm; Cornella > 2 440 mm x ms; echokardiogram: index hmotnosti levé komory M

125, Ž

110 g/m2)

Sonograficky prokázané ztlušt ní arteriální st ny (tlouš ka intimy-medie spole né karotidy

0,9 mm

nebo p ítomnost aterosklerotického plátu) Aortální (karotidofemorální) rychlost pulsové vlny nad 12 m/sec Pom r kotníkového/brachiálního TK pod 0,9 Mírný vzestup sérové koncentrace kreatininu (M 115–133, Ž 107–124 mol/l) Nízká glomerulární filtrace (< 60 ml/min/1,73 m2,

1,3 ml/s/1,73 m2)

Mikroalbuminurie (30–300 mg/24 hod. nebo pom r albumin/kreatinin M

22, Ž

31

mg/g kreatinin) Manifestní kardiovaskulární a renální onemocn ní Cévní onemocn ní mozku: ischemická cévní mozková p íhoda, mozkové krvácení, tranzitorní ischemická ataka Postižení srdce: infarkt myokardu, angina pectoris, koronární revaskularizace, chronické srde ní selhání Renální postižení: diabetická a nediabetická nefropatie, pokles renálních funkcí (sérový kreatinin M > 133, Ž > 124 mol/l; proteinurie, > 300 mg/24 hod.) Postižení periferních tepen, pokro ilá retinopatie

116



- 131 -

íloha . 4

Fond based dietary guidelines117 1. Zdravá výživa je založena na pestré a rozmanité strav více rostlinného než živo išného p vodu 2. Chléb, obilniny, t stoviny, rýže nebo brambory mají být konzumovány kolikrát denn 3. Jezte rozmanité druhy zeleniny a ovoce, nejlépe erstvé, n kolikrát denn 4. Pravidelným umírn ným cvi ením, nejlépe každý den, si udržujte t lesnou váhu v doporu eném rozmezí (BMI s hodnotami mezi 20 až 25) 5. Kontrolujte p íjem tuk (ne více než 30% denní energie) a v tšinu nasycených tuk nahrazujte nenasycenými rostlinnými oleji nebo m kkými margaríny 6. Nahrazujte tu né maso a masné výrobky fazolemi, lušt ninami,

kou,

rybami, dr beží nebo libovým masem 7. Konzumujte nízkotu né mléko a jeho produkty (kefír, kyselé mléko, jogurt a sýr), které mají nízký obsah tuku i soli 8. Vybírejte potraviny s nízkým obsahem cukru a rafinovaný cukr jezte st ídm , omezujte konzumaci slazených nápoj a sladkostí 9. Volte stravu s nízkým obsahem soli. Celkový p íjem soli by nem l p esahovat jednu

ajovou lži ku denn (6 gram ), v etn soli obsažené v chlebu a

zpracovaných, uzených a konzervovaných potravinách (všeobecná jodizace soli je d ležitá p i endemickém nedostatku jódu) 10. Pokud konzumujete alkohol, omezujte p íjem maximáln na dva nápoje denn (každý s obsahem maximáln 10 g alkoholu) 11.

ipravujte jídla nezávadným a hygienickým zp sobem. Úpravou dušením, pe ením nebo v mikrovlnné troub snižujte podíl tuk , olej , soli a cukr

12. Podporujte výhradní výživu kojením po dobu 6 m síc

a doporu ujte

zavád ní vhodných potravin ve správných intervalech b hem prvních let života 117

ŠPINAR,J.; VÍTOVEC,J.; ZICHA,J. a kolektiv, Hypertenze, diagnostika a lé ba, s. 59-61.

- 132 -

íloha . 5

Doporu ené schéma m ení krevního tlaku v domácím prost edí118

118

JEDLI KA,P. Vysoký krevní tlak – nic se ned je?,p íloha

- 133 -

íloha . 6

Maslowova pyramida pot eb119

119

MASLOWOVA PYRAMIDA POT EB, [online], dostupné z www:

http://ografologii.blogspot.com/2008/04/abraham-maslow-pyramida-potreb.html, [cit. 2002-04-10].

- 134 -

íloha 7 Dotazník

Vážená paní, Vážený pane, Jsem studentkou 3. ro níku oboru Všeobecná sestra na Léka ské fakult Masarykovy univerzity. Obracím se na Vás s prosbou o spolupráci s vypln ním následujícího dotazníku. Dotazník je anonymní, slouží jako podklad k vypracování mé bakalá ské práce. Prosím Vás, abyste se nad otázkami zamyslel(a) a odpov

l(a) dle

skute nosti. Pokyny pro vypln ní dotazníku: - správnou odpov zak ížkujte,kde je uvedeno,ozna te více odpov dí i dopl te -

dotazník vypl te jen v p ípad ,že trpíte na vysoký krevní tlak Magda Petrželová, LF MU

1. Pohlaví o Žena o Muž

2. Uve te prosím Váš v k o ……… rok

3. Uve te prosím Vaši váhu a výšku o Váha ……………… kg o Výška ……………… cm

4. Kde žijete o Vesnice o sto

5. Kou íte? o Ne o Ano, uve te kolik cigaret za den …………………....................................................................................

6. Pijete alkohol ? o Ano o Ne, jsem abstinent Pokud jste na otázku íslo 6 odpov l/odpov la záporn ,pokra ujte otázkou íslo 8, pokud jste odpov l/odpov la ano,pokra ujte otázkou íslo 7 - 135 -

7. Uve te kolik vypijete daného alkoholu a vyberte jednu možnost Pivo (v litrech)

Víno (v decilitrech)

Tvrdý alkohol (v decilitrech)

o Denn , uve te množství

…………… …………… ……………

o Obden, uve te množství

…………… …………… ……………

o Týdn , uve te množství

…………… …………… ……………

o Jednou za 14 dní, uve te množství

…………… …………… ……………

o Jednou za m síc, uve te množství

…………… …………… ……………

8. Trpí n kdo z vašich pokrevních p íbuzných hypertenzí = vysokým krevním tlakem? (matka,otec,sourozenci) o Ano, uve te prosím kdo ………………………………………………………………………… o Ne o Nevím

9. Kdo vám hypertenzi (vysoký krevní tlak) poprvé diagnostikoval/zjistil? o Praktický léka /závodní léka o Odborný léka , uve te který ……………………………………………………………………

10. Jak dlouho se s hypertenzí (vysokým krevním tlakem) lé íte? o o o o

Mén než 1 rok Mén než 5 let 5 až 10 let 11 let a více

11. Chodíte pravideln na kontroly ke svému léka i? (praktický léka ,specialista) o Ano, uve te jak asto ………………………………………………………………………… o Ne

- 136 -

12. Byl(a) jste pou en/pou ena o dietních opat eních týkajících se lé by vysokého krevního tlaku? o Ano,uve te prosím, kdo Vás pou il ………………………………………………………………………… o Ne

13. Byli Vám doporu eny sportovní aktivity, pohyb? (dopl te, prosím) o Ano, uve te které a kdo Vás pou il …………………………………………………………………… o Ne

14. Byly informace, které Vám byly poskytnuty srozumitelné? o o o o

Spíše ano Ano Spíše ne Ne

15. Od jaké hranice mluvíme o hypertenzi? (možno uvést více odpov dí) o hodnoty v rozmezí 120/80 mmHg – 139/89 mmHg o od hodnoty 130/80 mmHg u pacient trpící diabetem mellitem (cukrovkou) o od hodnoty vyšší než 140/90 mmHg o nevím

16. Ovliv uje hypertenzi pití erné kávy? o Ano o Ne o Nevím

17. Uve te následky nelé ené hypertenze o …………………………………………………………………………

o Nevím

18. Jaké maximální množství soli denn je vhodné konzumovat?(dopl te, prosím) o ……..gram /denn

- 137 -

19. Zajímáte se aktivn o informace týkající se vhodné životosprávy? o Ano o Ne o Pokud ano,napište,kde tyto informace získáváte ……………………………………………………………………

20. Jaký zp sob získávání nových informací by vám nejvíce vyhovoval? (je možno ozna it více odpov dí) o Informace od léka e o Informace od sestry o ednášky a diskuze o Eduka ní pobyty o Brožury a letá ky o Informace z médií (televize,rádio,internet) o Jiné …………………………………………………………………………

21. P isolujete si va ené pokrmy? o Ano o Ne

22. Kolik nealkoholických tekutin denn vypijete?(ne adíme sem erný aj a ernou kávu) o Uve te ……………… litr

23. Které tekutiny preferujete? (možno ozna it více odpov dí) o o o o o o o

Neperlivou vodu Minerálky Ovocný aj Ovocné š ávy erný aj erná káva Jiné, uve te: ……………………………………………………………………

- 138 -

24. Jak asto konzumujete instantní jídla, paštiky a uzeniny? Vyberte jednu možnost (uve te množství v dkg nebo po et porcí). Instantní jídla

Paštiky

uzeniny

o Denn , uve te množství

…………… …………… ……………

o Týdn , uve te množství

…………… …………… ……………

o Jednou za m síc, uve te množství

…………… …………… ……………

o Nekonzumuji

25. Sledujete hodnoty Vašeho krevního tlaku doma? o Ano,uve te jak asto …………………………………………..…………… o Ne

26. Užíváte pravideln léky na vysoký krevní tlak dle doporu ení léka e? o Ano,užívám pravideln o Ob as zapomenu o Ne,neužívám zám rn ,uve te d vod …………………………………………………………………… …………. o Jinak …………………………………………………………………………

27. Cítíte se po zahájení lé by vysokého krevního tlaku lépe? o o o o o

Spíše ano Ano Spíše ne Ne Zatím jsem zm nu nepozoroval/nepozorovala

28. Uve te Vaše hodnoty krevního tlaku, která Vám byly nam eny p i posledních t ech kontrolách o …………………………………… o …………………………………… o …………………………………… - 139 -

29. Trpíte n jakou z t chto chorob? o Diabetes mellitus (cukrovka) o Vysoká hladina tuk v krvi (cholesterol…) o Onemocn ní srdce (p . Ischemické choroby srdce,kornat ní tepen) o Ischemická choroba dolních kon etin (nedokrvení dolních kon etin) o Nevím

30. Provozujete pravideln vytrvalostní sportovní aktivity (rychlá ch ze, b h,plavání,turistika) po dobu 30-45minut? o Ano,uve te jak asto ………………………………………………………… o Ne,uve te d vod …………………………………………………………………… ……………

31. Myslíte si, že se hodnoty krevního tlaku dají ovlivnit správným stravováním a sportovní aktivitou? o Ano o Ne o Své tvrzení krátce vysv tlete: ……………………………………………………………………

kuji Vám za pe livé vypln ní, ochotu a as, který jste dotazníku noval(a).

- 140 -

Hypertenze a její souvislost s životním stylem

Recommend Documents