HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY příspěvková organizace Zřizovatel: hlavní město Praha
VÝROČNÍ ZPRÁVA ROZBOR HOSPODAŘENÍ ZA ROK 2005
Určeno pro vnitřní potřebu organizace a účely zřizovatele. ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA
PLANETÁRIUM PRAHA
HVĚZDÁRNA ĎÁBLICE
PETŘÍN 205, 118 46 PRAHA 1
KRÁLOVSKÁ OBORA 233, 170 21 PRAHA 7
POD HVĚZDÁRNOU 768,
TEL. 257320540
TEL. 220999001-3, 233376452
182 00 PRAHA 8
IČO
064441
FAX
FAX
TEL. 283910644
DIČ
CZ00064441
245 005 519
E-mail
[email protected]
233376434
E-mail
pl anetar i u m@pl ane tar i u m.cz
E-mail
d ab l i ce ob s @ p l a n eta r i u m. cz
Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy v roce 2005 Příspěvková organizace Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy je osvětovou organizací přírodovědného charakteru, jejíž tradice sahá do konce 20. let minulého století, kdy byla Magistrátem hl. m. Prahy zřízena Štefánikova hvězdárna. Od té doby se stala organickou složkou pražské kultury a po sloučení s Planetáriem je největší institucí svého druhu v ČR. Jejím posláním je seznamovat širokou veřejnost s astronomií a příbuznými přírodními a technickými vědami a dále realizace odborné a výzkumné činnosti v oborech jejího působení. V současné době provozuje svoji činnost ve čtyřech objektech: Štefánikově hvězdárně na Petříně, Planetáriu Praha, Ďáblické hvězdárně a Kopernikově kopuli na Kleti (společné pracoviště s HaP české Budějovice). Návštěvníci: Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy navštívilo v roce 2005 téměř 140 000 osob. Na dobrém výsledku se nejvíce podílelo Planetárium se 102 574 návštěvníky (73,3%); na Štefánkovu hvězdárnu se přišlo podívat 32 707 osob (23,3%) a hvězdárnu v Ďáblicích navštívilo 4685 návštěvníků (3,4%). Zhruba 64% návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci. Více na straně 4
Programy pro školy: HaP nabízí programy od pohádek s astronomickou tématikou, před pořady pro žáky základních a středních škol až po specializované přednášky pro vysokoškolské studenty. V nabídce výukových pořadů je vždy alespoň jeden pořad pro konkrétní ročník základních i středních škol. S ohledem na osnovy jsou nejžádanější pořady pro 4.- 6. třídy základních škol. Programy pro veřejnost: Pořady pro veřejnost byly uváděny především o sobotách a nedělích, o prázdninách a ve všední dny večer. Kromě pořadů a přednášek v sálech Starvid a Cosmorama v Planetáriu a v promítacích sálech na Štefánikově hvězdárně a na hvězdárně v Ďáblicích probíhala na obou hvězdárnách denní i noční pozorování oblohy. Kurzy a kroužky: V roce 2005 probíhaly astronomické kroužky a astronomické kurzy. Jak kroužky tak kurzy jsou dvoustupňové – pro začátečníky a pokročilé. Kroužky jsou zaměřeny především na školní mládež, kurzy předpokládají základní středoškolské znalosti a účastní se jich jak studenti, tak dospělí zájemci o astronomii. Více na straně 13
Mimořádné akce: Přestože rok 2005 byl poměrně chudý na významnější astronomické jevy i události v kosmonautice, podařilo se připravit několik přitažlivých akcí pro veřejnost. Na začátku roku to byly akce připravené při příležitosti výzkumu Saturnova měsíce Titan sondou Huygens, jejíž model 1:1 vlastní výroby byl vystaven v Planetáriu, o prázdninách problematika hledání mimozemských civilizací, 40. let večerníčku a další. Dobře navštíveny byly rovněž velké tématické výstavy na Štefánikově hvězdárně. V listopadu bylo pro veřejnost připraveno několik akcí k 45. výročí existence Planetária. Více na straně 15
Výstavy: Kromě stálých výstav s astronomickou a kosmonautickou tematikou ve všech střediscích měli návštěvníci možnost shlédnout v Planetáriu a na Štefánikově hvězdárně více než 15 krátkodobých tématických výstav. Více na straně 17
2
Odborná činnost: Aktivita v odborných projektech se v roce 2005 soustředila zejména na vývoj softwaru pro robotický teleskop, neboť většina těchto projektů je na jeho funkci do značné míry závislá. Pozorovací projekty jsou přesně vymezené a jednotlivé projekty garantují odborní pracovníci HaP. Více na straně 19
Vydavatelské činnost: Hvězdárna a planetárium vydala vlastním nákladem přes 22 titulů s astronomickou tématikou. Z části se jednalo o dotisky oblíbených publikací Více na straně 22
Komerční aktivity: Doplňková činnost v sobě zahrnuje stejně jako v předchozích letech především pořádání mimořádných společenských akcí v prostorách Planetária i Štefánkovy hvězdárny a poskytování s tím souvisejících služeb jiným právnickým subjektům. Termíny těchto akcí jsou vybírány tak, aby nedošlo k negativnímu dopadu na působení v oblasti hlavní činnosti. Více na straně 23
Údržba a technický rozvoj: Pokračovala rozsáhlá rekonstrukce Štefánikovy hvězdárny. Díky poskytnutí dodatečných finančních prostředků bylo možné přikročit k budování bezbariérového pohybu ve veřejně přístupných prostorách Planetária. Více na straně 23
Mezinárodní spolupráce: HaP, respektive její zaměstnanci se účastnili činnosti v mezinárodních projektech a organizacích. Na konci roku se podařilo dohodnout podmínky na uvedení jednoho z programů Berlínského planetária v Praze. Více na straně 27
Handicapované osoby: V roce 2005 byla věnována zvýšená pozornost handicapovaným osobám. Byla zahájena výstavba systému umožňující bezbariérový pohyb v Planetáriu, probíhala příprava podobného záměru na Štefánikově hvězdárně. Byl připravován projekt nové výstavy na Štefánikově hvězdárně s ohledem na handicapované osoby a v Planetáriu byl zahájen projekt „Neviděná obloha“ Více na straně 29
Rozbor hospodaření: Celkové náklady na hlavní činnost dosáhly výše 27 486 tis. Kč, neinvestiční příspěvek ve výši 22 298 tis. Kč byl využit s maximální účelností. Hospodářský výsledek roku 2005 před zdaněním činil u hlavní činnosti 684 tis. Kč, u doplňkové činnosti 563 tis. Kč. Celkové výnosy v hlavní činnosti byly splněny na 117% a náklady na 99,6%, v doplňkové činnosti byly výnosy splněny na 177% a náklady na 117%. Více na straně 29
3
1. N Á V Š T Ě V N Í C I , P R O G R AM O V Á T V O R B A Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy navštívilo v roce 2005 téměř 140 000 osob. Na dobrém výsledku se nejvíce podílelo Planetárium se 102 574 návštěvníky (73,3%); na Štefánkovu hvězdárnu se přišlo podívat 32 707 osob (23,3%) a hvězdárnu v Ďáblicích navštívilo 4685 návštěvníků (3,4%). Zhruba 64% návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci.
1.1 PROGRAMOVÁ TVORBA V rámci HaP bylo v roce 2005 připraveno a uvedeno 8 nových pořadů Planetárium „Svět prstenů“ (Cosmorama) Cesta k Saturnu je v mnohém cestou zpět k základům sluneční soustavy. Saturnovy prstence a měsíce jsou modelem počátku, kdy se ve velkém srážely úlomky kamenů a ledu. Saturnův měsíc Titan je podobný prvotní Zemi. Přesto, nebo možná právě proto, se tady zachovaly původní stavební kameny života. „Cizí světy – Hledá se Země“ (Cosmorama) Program seznamuje diváky s metodami hledání planet mimo Sluneční soustavu, prezentuje současné výsledky a zamýšlí se nad možnostmi objevení planety podobné naší Zemi. „S jižním křížem nad hlavou“ (Cosmorama) Prodlužte si dovolenou a přijďte se podívat na souhvězdí jižní oblohy. Pořad je doprovázen názornými laserovými efekty. „Barvy východu“ (Starvid) Audiovizuální pořad o Asii doprovázený komentářem a originální elektronickou hudbou. Prostřednictvím více než 500 barevných fotografií se vypravíte například do Indonésie, Laosu, Kambodže, Mongolska či Indie. Jedna z kapitol vás seznámí se životem a tradicemi několika zajímavých etnických skupin, jiná vás zavede na významná poutní místa v povodí posvátné řeky Gangy. Prohlédnete si řadu osobitých přírodních krajin a dozvíte se, že jízda dopravím prostředkem může být při cestování po Asii často větším zážitkem než samotný cíl. „Za tajemstvím Betlémské hvězdy“ (Cosmorama) Pod hvězdnou oblohou Cosmoramy se pokusíme najít odpovědi na dávné otázky, týkající se astronomických symbolů Vánoc. Štefánikova hvězdárna: „Geologie Planet“ - pro žáky 7. – 9. třídy základních škol. Pořad dává poutavou formou meziplanetární mise odpovědi na základní otázky týkající se nejen vzniku a vývoje Země a Měsíce, ale i ostatních těles sluneční soustavy.
4
Zmiňuje se i o katastrofických srážkách kosmických těles a o vzniku a ranných vývojových stádiích sluneční soustavy. „Prahou astronomickou“ - se věnuje slavné minulosti Prahy spojené s astronomií a s významnými astronomickými památkami Prahy, které zároveň patří mezi turisticky velmi atraktivní objekty. Z tohoto důvodu plánujeme pořad v roce 2006 uvést i v anglické verzi. „Petr a Pavla – na jaře“ - První díl připravovaného čtyřdílného seriálu. Jarní díl je zavedl na louku rozmáčenou tajícím sněhem pod noční oblohu počátku jara. Pořad je vhodný zejména jako doplněk či alternativa večerního pozorování oblohy. Hvězdárna Ďáblice: „Báje o Perseovi“ – Příběh o Perseovi doplnění projekcí oblohy „Pohyby Země a čas“ – Základní pohyby a odvození časových jednotek
1.2 PLANETÁRIUM PRAHA Planetárium Praha nabízelo pro návštěvníky pořady v sálech Cosmorama, Starvid a v učebně. Kromě pořadů měli návštěvníci možnost shlédnout astronomickou výstavu ve foyeru, uvidět krátkodobé příležitostné výstavy, podívat se do malého planetária nebo do experimentální zahrady. Planetárium bylo otevřeno denně kromě pátků pro školní skupiny a pro veřejnost. Zhruba 70% návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci. Zhruba 80% tvořili návštěvníci programů v sále Cosmorama, 12% návštěvníci programů v sále Starvid a 3% návštěvníci akcí v učebně. Zbytek tvořili návštěvníci, kteří navštívili pouze astronomickou výstavu (návštěva výstavy jinak je zahrnuta v ceně vstupenek na pořady Planetária). V sále Cosmorama probíhala výuková i populárně naučná představení pod hvězdnou oblohou. Právě projekce hvězd na největší projekční plochu v České republice a jednu z největších v Evropě dělá Planetárium unikátním. Ve sále Starvid byly promítány pořady s astronomickou, kosmonautickou a zeměpisnou tématikou. Pokračovaly také tradiční cykly přednášek (Kosmonautická kronika, cestopisné besedy). Koncem roku bylo v sále Starvid instalováno nové digitální planetárium Digistar3. V současné době probíhá příprava pořadů pro tento systém. V učebně byly nabízeny speciální přednášky doplňující učivo především pro základní a střední školy. Ve foyeru Planetária bylo vedle stálé expozice možné shlédnout v první polovině roku model pouzdra Huygens, jež bylo jako součást sondy Cassini dopraveno k Saturnu a vypuštěno na povrch jeho měsíce Titan. Přestože Planetárium zaznamenalo mírný pokles návštěvnosti především v prvních měsících roku oproti letům předchozím, udržela se návštěvnost na průměrné úrovni a Planetárium navštívilo více jak 100 tisíc návštěvníků.
5
16000 14000 12000 10000 2005
8000
Průměr
6000 4000 2000 0 I
II
III
IV
V
VI
VII VIII
IX
X
XI
XII
Graf 1: Rozložení celkové návštěvnosti v roce 2005 v porovnání s průměrem od roku 1999
120000 115000 110000 105000 100000 95000 90000 85000 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Graf 2: Vývoj návštěvnosti Planetária Praha v letech 2000 – 2005
1.2.1 Programy pro školy Za poslední tři roky navštívilo Planetárium téměř 1300 škol, z toho každý rok opakovalo své návštěvy téměř 600 škol, 350 škol navštívilo Planetárium dva roky po sobě a 350 škol pouze v jednom ze tří sledovaných let. Základní školy představují 70% všech návštěv, zbylých 30% je rovnoměrně rozděleno mezi střední školy a mateřské školy. Většina škol a mateřských školek navštíví během školního roku Planetárium 1-2-krát. Maximální počet návštěv jednou školou za jeden školní rok je 15, více jak 10-krát navštíví Planetárium během jednoho školního roku vždy okolo deseti škol. Školní pořady jsou nabízeny od pondělí do čtvrtka ve třech sálech Planetária. Provozní přestávky byly minimalizovány na 15 minut, díky postupnému náběhu jednotlivých sálů je tak k dispozici deset termínů denně. Největší zájem je však samozřejmě o dopolední termíny, těch je však během školního roku maximálně 150. Zájem o dopolední termíny se projevuje i v obsazenosti sálu. Zatímco dopolední termíny bývají, i při běžné nemocnosti dětí, obsazeny od 70 do 90%, odpolední termíny bývají obsazeny jen z 50 až 25%.
6
obsazenost sálu (%)
Odpolední termíny jsou využívány především mimopražskými školami v rámci celodenních výletů popřípadě školními družinami. Ani v jednom z těchto případů není prakticky možné využít plnou kapacitu sálů. Struktura začátků představení umožňuje kombinaci dvou pořadů v jednom sále i ve dvou různých sálech. Této možnosti využívají především střední školy, jedná se přibližně o 20 případů za rok.
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
85%
92%
86% 74%
72%
78% 62% 48% 38% 26%
09.00 09.15 09.45 10.15 10.45 11.00 11.30 13.15 13.30 15.00 začátky představení
Graf 3: Průměrná obsazenost kapacity sálu při jednotlivých školních představeních
Výukové i doplňkové programy jsou nabízeny pro všechny věkové kategorie ve všech sálech Planetária. Nejžádanějším však stále zůstává sál Cosmarama díky své unikátní projekční ploše i projekčnímu zařízení vytvářejícím iluzi hvězdné oblohy. V následujícím grafu jsou oranžově vyznačeny začátky představení v sále Cosmorama, která se uskutečnila v roce 2005, především v dopoledních termínech, až 140 oproti představením v sále Starvid (zeleně) a učebně (modře), kde se uskutečnilo 30 - 80 představení v daném termínu. Nižší počet pořadů v sále Starvid byl částečně způsoben i odstávkou sálu v měsíci září z důvodu instalace nového projekčního systému.
počet představení za rok
140 120 100 80 60 40 20 0 09.00
09.15
09.45
10.15
10.45
11.00
11.30
13.15
13.30
15.00
začátky představení
Graf 4: Počet školních představení konaných v daném čase během roku 2005
7
Školním zařízením jsou nabízeny 3 skupiny pořadů. Pro první seznámení dětí předškolního věku a dětí z prvních stupňů základních škol jsou určeny pohádky s astronomickou tématikou. Ty slouží nejen pro výklad základních astronomických pojmů, ale především jako první kontakt s projekčním sálem a jeho atmosférou. Základem pořadů pro školy je ucelená řada výukových pořadů plně respektujících osnovy základních a středních škol v oblasti přírodních věd (fyzika, zeměpis, biologie). Pro rozšíření znalostí jsou určeny pořady doplňkové. Pro mateřské školky jsou již tradičně vybrány pevné termíny konání představení, což zajišťuje poměrně vysokou obsazenost sálu okolo 70%. V roce 2005 bylo nabízeno mateřským školkám 7 pohádek v 64 termínech. Tato představení navštívilo přes 6 750 osob. V nabídce výukových pořadů je vždy alespoň jeden pořad pro konkrétní ročník základních i středních škol. V roce 2005 se konalo celkem 604 výukových představení pro více jak 55 tisíc osob. V následujícím grafu je možné porovnat počet uvádění jednotlivých výukových pořadů pro základní a střední školy. S ohledem na osnovy jsou nejžádanější pořady pro 4.- 6. třídy základních škol. V rozšířené nabídce bylo školám nabízeno 36 doplňkových pořadů. Na základě objednávek škol bylo uvedeno 248 představení pro více jak 17 tisíc osob. Z tohoto celkového poču bylo uváděno 64-krát 8 pohádek pro více jak 3600 dětí. Průměrná obsazenost doplňkových pořadů je 43%, což je mírně nižší než u pořadů výukových.
1.2.1.1 Programy v sále Cosmorama pro školy Pořady nabízené školním skupinám v sále Cosmorama je možné rozdělit podle typů do 3 základních skupin:
pohádkové příběhy, které nenásilnou formou seznamují mladší děti se základními poznatky o vesmíru pořady vázané na tématické bloky ve výuce jednotlivých ročníků programy, které rozšiřují školní výuku
Většina programů je plně automatických, dva programy pro menší děti jsou se živým lektorem. Pro mateřské školy jsou určeny vybrané pohádkové příběhy s astronomickou tématikou. Pro tyto nejmenší děti je připraveno první nenásilné seznámení s některými astronomickými pojmy formou pohádek s astronomickým námětem, který ale stále zůstává pohádkovým. Během několika posledních let se osvědčilo pevné stanovení termínů výhradně pro mateřské školky, jednak je zajištěn nejvýhodnější termín z hlediska denního rozvrhu těchto zařízení (začátek představení v 10:15 hod), jednak je možné respektovat jejich pedagogická a další specifika. V roce 2005 bylo pro mateřské školky sedm pohádkových příběhů, proběhlo celkem 64 představení, které navštívilo 6750 dětí. Pro základní školy jsou nabízeny 3 základní typy pořadů v sále Cosmorama: pohádkové příběhy s astronomickou tématikou (1. – 4. ročníky). živé přednášky vedené lektorem (1. – 4. ročníky). automatizované pořady pokrývající a rozšiřující probíranou látku (3. – 9. ročníky) V roce 2005 bylo uvedeno osm pohádkových příběhů, které na 56 představeních navštívilo 3677 dětí.
8
Šest výukových pořadů pro základní školy shlédlo na 319 představeních 40 044 žáků. Jednoznačně nejnavštěvovanějším pořadem jsou „Pohyby Země“ určené pro 5. a 6. ročníky, velmi žádaným je také „Vesmír kolem nás“ pro 3 a 4. ročníky. Tři výukové pořady pro střední školy shlédlo v roce 2005 při 58 představeních 4866 studentů. Doplňkové programy rozšiřující výuku jsou objednávány převážně pro žáky druhého stupně základních škol a studenty středních škol. Nejžádanějším pořadem byl, stejně jako v loňském roce, pořad „Noční obloha“ poskytující základní seznámení se souhvězdími a objekty, 6krát uváděný také v anglické verzi. Z populárně naučných pořadů byly nejžádanější „Bohové, faraóni a hvězdy“, „Čeká nás osud dinosaurů?“ a „Za tajemstvím betlémské hvězdy“. Celkem navštívilo 106 představení 8 773 osob.
1.2.1.2 Programy v sále Starvid pro školy Od února roku 2003 běží provoz pro školy v sále Starvid s novou programovou nabídkou. Výukové pořady z astronomie, „Výprava za zajatci Slunce“, shrnující základní znalosti o sluneční soustavě pro žáky 5. – 6. tříd ZŠ a „Vesmír a světlo“ pro žáky 7. - 9. tříd ZŠ a pro studenty SŠ. Jako doplňující pořad je nabízen program „Sedm divů vesmíru“ pro 2. stupeň ZŠ a SŠ. Zeměpisný pořad „Evropa“ pro 6. - 9. třídy ZŠ je zaměřený vedle geografických poznatků na aktuální otázky o Evropské unii. Jako doplňující pořady pro výuku zeměpisu a dějepisu bylo nabízeno 6 pořadů. V sále Starvid byly uváděny 3 výukové pořady. Na 130 představeních je shlédlo 7747 osob. U všech školních pořadů uváděných v sále Starvid byla standardně zajištěna vysoká obsazenost jednotlivých představení okolo 60% kapacity sálu. Dále bylo v roce 2005 uvedeno 7 doplňujících programů pro školy na 35 představeních pro 1571 osob.
1.2.1.3 Pořady v učebně pro školy Celkem bylo uváděno 5 typů přednášek. Při 101 představeních je shlédlo 2779 osob. Přednáška „Naší přírodou“ je uváděna ve dvou verzích – pro první a pro druhý stupeň základních škol.
1.2.2 Audiovizuální programy a přednášky pro veřejnost V roce 2005 bylo Planetárium v provozu celoročně s výjimkou krátkých přestávek nutných pro údržbu aparatury a dvou odstávek sálu Starvid z důvodu instalace nového projekčního systému a stavebních úprav spojených s bezbariérovým pohybem v Planetáriu. Během roku byly uváděny 1-2 pořady pro veřejnost ve večerních hodinách, o víkendech pak 5-7 pořadů denně a během prázdnin 3-4 pořady denně. V první polovině roku byla návštěvnost veřejnosti nižší než v letech předchozích, během prázdninových měsíců se však návštěvnost oproti předchozím roků výrazně vzrostla, v druhé polovině roku zůstala na průměrné úrovni. Snížení v září a v prosinci bylo částečně způsobeno odstávkou sálu Starvid a stavebními úpravami spojenými s bezbariérovým zpřístupněním Planetária.
9
16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% n de le
or ún
ec en en en en rv ět ez en ub v ř e v d k r č b če
n pe sr
ří zá
ec en ad in říj op s t o lis pr
Graf 5: Rozložení návštěvnosti pořadů pro veřejnost během roku 2005
1.2.2.1 Programy v sále Cosmorama Programy pro děti jsou uváděny vždy o víkendech od 10 hodin, o prázdninách pak v průběhu celého týdne dle programu. Výjimkou jsou jarní prázdniny, kdy je zachován režim z běžného školního roku, protože se prázdniny týkají vždy jen části škol. V roce 2005 bylo nabízeno 8 pohádek, o víkendech a prázdninách se konalo celkem 135 představení pro 5445 osob. Kromě osmi pohádek s astronomickou tématikou byla vždy jednou v měsíci ( s výjimkou prázdnin) uváděna přednáška „Obloha pro zvídavé děti“, ve které se děti mohly seznámit se základními údaji o vesmíru a také o aktuálním dění na obloze i v kosmickém výzkumu. V roce 2005 se konalo 10 přednášek pro celkem 921 návštěvníků. V roce 2005 byly pro sál Cosmorama připraveny tři nové audiovizuální programy pro veřejnost. Program „Svět prstenů“ byl věnován aktuální problematice průzkumu Saturnu sondou Cassini a byl připraven při příležitosti přistání pouzdra Huygens na měsíci Titan. Program „Cizí světy“ se zabýval planetami mimo Sluneční soustavu a nožným výskytem života ve vesmíru mimo Zemi. Program „S jižním křížem nad hlavou“ seznamoval návštěvníky s krásami jižní oblohy a umožnil tak návštěvníkům blíže poznat oblohu míst jejich letních dovolených . V roce 2005 bylo uváděno 11 pořadů, proběhlo 180 představení pro 5934 návštěvníků. Celkem bylo uváděno 5 večerních pořadů na 275 představení pro 4297 návštěvníků. Nabídka večerních pořadů byla v průběhu roku rozšířena o pořad „Bohové, faraóni a hvězdy“. Večerní pořady jsou uváděny během celého týdne. Z následujícího grafu průměrné obsazenosti sálu je patrné, že bez ohledu na uváděné pořady jsou 2 dny s výrazně vyšší návštěvností oproti ostatním.
10
35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Pondělí
Úterý
Středa
Čtvrtek
Sobota
Neděle
Graf 6: Průměrná obsazenost večerních pořadů pro veřejnost v jednotlivých dnech týdne v roce 2005
1.2.2.2 Programy v sále Starvid V sále Starvid bylo 9 audiovizuálních pořadů na 193 představení pro 2615 návštěvníků. Pořady v sále Stravid jsou uváděny o víkendech ve dvou odpoledních termínech. Vždy je uváděn jeden pořad s astronomickou tématikou a jeden pořad geografickocestopisný. U premiérových geograficko-cestopisných pořadů je pořad uváděn také jeden den večer během pracovního týdne. Zeměpisné přednášky se konaly pravidelně od ledna do května a od října do prosince vždy v pondělí od 18 hodin. Celkem bylo uspořádáno 23 zeměpisných přednášek a cestovatelských besed, připravovaných obvykle externisty, které navštívilo 416 osob. V roce 2004 se konalo 8 přednášek o zajímavostech z kosmického výzkumu v rámci „Kosmonautické kroniky“, které navštívilo 292 osob.
1.3 ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA Štefánikovu hvězdárnu navštívilo v roce 2005 téměř 33 tisíc návštěvníků, z toho bylo 9600 žáků a studentů v rámci školních výprav. Návštěvnost byla ve srovnání s předchozím rokem přibližně na stejné úrovni, pokles o necelá 2 % nelze pokládat za statisticky významný. Z dlouhodobého hlediska je ovšem patrný posun v zastoupení jednotlivých skupin návštěvníků. Počet dospělých návštěvníků od roku 1995 postupně mírně narostl o cca 10 %, zatímco počet dětských návštěvníků se během uplynulých deseti let snížil téměř na polovinu. Naopak počet školních výprav na Štefánikovu hvězdárnu se za poslední desetiletí prakticky zdvojnásobil. V případě školních výprav je nárust návštěvnosti zřejmě výsledkem cíleného zkvalitňování nabídky, rozšířené palety školních pořadů a v neposlední řadě důsledného zasílání aktuální nabídky jednotlivým školám. Návštěvnost přednášek a pořadů pro veřejnost zůstala oproti roku 2004 zhruba na stejné úrovni. Četnost astronomických přednášek se lehce zvýšila a konaly se přibližně dvakrát za čtvrtletí. Astronomické pořady pro děti i dospělé jsou pravidelnou součástí sobotní a nedělní programové nabídky. V letních měsících, byly operativně zařazovány do programové nabídky anglické i české programy pro nejširší veřejnost. Tato dynamická forma tvorby programové nabídky, 11
která se řídí zejména počtem potenciálních návštěvníků a je tedy odvozená například od aktuálního počasí, se velmi osvědčila a je vhodná pro svou vysokou efektivnost a malé provozní náklady.
1.3.1 Programy pro školy Z nabídky 10 pořadů pro základní a střední školy navštívilo hvězdárnu celkem 304 školních výprav, celkem 9600 žáků. V průběhu roku 2005 bylo do nabídky pořadů pro školy nově zařazeno pásmo „Geologie planet“ pro žáky 7. – 9. třídy základních škol. Pořad dává poutavou formou meziplanetární mise odpovědi na základní otázky týkající se nejen vzniku a vývoje Země a Měsíce, ale i ostatních těles sluneční soustavy. Zmiňuje se i o katastrofických srážkách kosmických těles a o vzniku a ranných vývojových stádiích sluneční soustavy. Dalším pořadem, zařazeným do nabídky školních programů, je „Petr a Pavla – na jaře.“ Tento pořad, koncipovaný primárně jako pořad pro dospělé, je vhodným doplňkem návštěvy žáků 9. třídy základních škol a středních škol.
1.3.2 Audiovizuální programy, přednášky a další akce pro veřejnost V roce 2005 byl připraven nový pořad pro veřejnost „Prahou astronomickou“, který se věnuje slavné minulosti Prahy spojené s astronomií a s významnými astronomickými památkami Prahy, které zároveň patří mezi turisticky velmi atraktivní objekty. Z tohoto důvodu plánujeme pořad v roce 2006 uvést i v anglické verzi. Druhý pořad, který byl v roce 2005 nově uveden pro veřejnost, je první díl plánovaného čtyřdílného seriálu rozhovorů „Petr a Pavla“. Jarní díl je zavedl na louku rozmáčenou tajícím sněhem pod noční oblohu počátku jara. Pořad je vhodný zejména jako doplněk či alternativa večerního pozorování oblohy.
1.3.3 Astronomická pozorování pro veřejnost Astronomická pozorování se konala pravidelně v otevírací době, tj. denně kromě pondělí, objednané exkurze byly přijímány i mimo otevírací hodiny. Dvakrát byla hvězdárna díky mimořádným astronomickým úkazům otevřena pro veřejnost i mimo otevírací dobu. Jednalo se zejména o akci „Noc vědců“ (23.9.) a zatmění Slunce (3.10.), které však bylo nepozorovatelné kvůli silné oblačnosti a dešti. V mimořádné otevírací době navštívilo hvězdárnu přes 400 návštěvníků.
1.4 HVĚZDÁRNA ĎÁBLICE Ďáblická hvězdárna je nejmenším střediskem s nejmenším počtem zaměstnanců. Hvězdárnu navštívilo celkem 4685 návštěvníků (veřejnost: 1276 školy: 3409). V roce 2005 stouply tržby jenom nepatrně oproti předchozímu roku. Celková návštěvnost poklesla, i přes nárůst školních pořadů, protože v roce 2005 nebyly žádné pozorovatelné mimořádné úkazy, které ovlivňují zájem veřejnosti. Na nižší návštěvnost má vliv poloha hvězdárny na okraji Prahy. Dalším limitujícím faktorem je velmi malá kapacita přednáškového sálu.
1.4.1 Přednášky pro školy V rámci provozu pro školy bylo uváděno 9 pořadů, které shlédlo při 106 představeních 3389 žáků. Součástí pořadů je i prohlídka hvězdárny a za dobrého počasí i pozorování denní oblohy.
12
1.4.2 Pořady pro veřejnost V r. 2005 bylo uspořádáno celkem 18 přednášek s astronomickou, kosmonautickou a přírodovědně cestopisnou tématikou. Dále se uskutečnilo 22 filmových večerů s podobnou náplní. Průměrná návštěvnost byla 10 osob.
1.4.3 Astronomická pozorování pro veřejnost Pozorování oblohy se konalo podle plánu vždy ve čtvrtek večer, 2x za měsíc i v pátek večer a každou neděli odpoledne. Dále se konala mimořádná pozorování u příležitosti výše zmíněných úkazů. Celkem se uskutečnilo, vzhledem k počasí, 83 pozorování.
2. K U R Z Y A K R O U Ž K Y , Z Á J M O V Á Č I N N O S T V roce 2005 probíhaly astronomické kroužky a astronomické kurzy. Jak kroužky tak kurzy jsou dvoustupňové – pro začátečníky a pokročilé. Kroužky jsou zaměřeny především na školní mládež, kurzy předpokládají základní středoškolské znalosti a účasní se jich jak studenti, tak dospělí zájemci o astronomii.
2.1 KURZY A KROUŽKY 2.1.1.1 Astronomický kroužek mládeže (Štefánikova hvězdárna) V červnu byly ukončeny oba běhy prvního a druhého ročníku Astronomického kroužku 04/05 a na podzim byly zahájeny na ně navazující běhy ročníku 05/06. Došlo ke sjednocení velké části výukových materiáIů, které tak mohly být efektivně využity pro web hvězdárny, kde se staly základem nové a oblíbené sekce „eLearning“. Do přednášek byly ovšem zařazovány i ryze praktické lekce, věnované práci s dalekohledy a pozorování oblohy. V roce 2005 došlo ke zvýšení ceny kroužku z 500 Kč na 800 Kč za jeden rok. Oba kroužky navštěvovalo 23 frekventantů. Za rok 2005 proběhlo v každém kroužku 34 lekcí.
2.1.1.2 Astronomický kurz I. ročník (Planetárium Praha) V průběhu roku 2005 proběhl závěrečný jarní semestr prvního ročníku astronomického kurzu 2004/2005, na který bylo přihlášeno 51 posluchačů. Kurz úspěšně ukončilo 28 posluchačů, kteří obdrželi osvědčení o absolvování kurzu, opravňující k postupu do 2. ročníku na Štefánikově hvězdárně. V říjnu byl podzimním semestrem otevřen ročník 2005/2006 pro 34 posluchačů. Jednotlivé lekce kurzu se konaly střídavě v sále Cosmorama, sále Starvid a v učebně, v závislosti na počtu posluchačů a na požadavcích na projekční techniku. Celkem proběhlo 27 lekcí.
2.1.1.3 Astronomický kurz II. ročník (Štefánikova hvězdárna) V květnu 2005 byl ukončen další běh II. ročníku dvouletého Astronomického kurzu 04/05, po kterém následovaly zkoušky pro uchazeče o činnost demonstrátorů na Štefánikově hvězdárně. V říjnu byl pak zahájen běh II. ročníku 05/06. Kurz je rozdělen do dvou semestrů, přičemž první se zaměřil na prohloubení znalostí získaných v I. ročníku a druhý semestr byl zaměřen více na praktickou pozorovatelskou a demonstrátorskou činnost. Další osvědčenou aktivitou jsou praktika, která v roce 2005 probíhala po každé lekci. V nich si frekventanti osvojují zacházení s přístroji, výklad k demonstrovaným objektům a zásady bezpečnosti práce se speciální pozorovací technikou. Absolvování určitého množství praktik je nezbytnou 13
podmínkou pro úspěšné absolvování kurzu. V lekcích, které to umožňují, je užíváno v maximální míře audiovizuální a výpočetní techniky. Také se ukázalo účelné zařadit do osnov kurzu jednu lekci věnovanou bezpečnosti práce s přihlédnutím k některým specifikům práce na hvězdárně. Astronomický kurz navštěvuje 23 frekventantů.
2.1.1.4 Prázdniny pod hvězdami Letní soustředění absolventů 1. a 2. ročníku Astronomického kurzu proběhlo na hvězdárně v Rokycanech v době od 11. do 17. 7. 2005. Pro potřeby výukových aktivit byl k dispozici celý areál hvězdárny s chatičkami a prakticky celá hvězdárna s přednáškovým sálem, klubovnou a za přítomnosti zaměstnance i kopule. Cílem tohoto soustředění je zejména praktická příprava absolventů pro práci demonstrátora a doplnění teoretických znalostí v některých oborech astronomie. Program akce je proto zaměřen zejména na pozorování noční oblohy, která je světelně podstatně méně znečištěna než v Praze a je proto vhodná k vyhledání a pozorování slabých objektů. Další částí programu byly astronomické přednášky a praktická cvičení z astronomie, jako je nácvik složení a ustavení dalekohledu, osvojení základních pravidel při nočním pozorování a základy navigace. Ubytování bylo zajištěno ve čtyřlůžkových dřevěných chatičkách. Stravu, ubytování a dopravu si zajišťoval každý účastník sám. Akce se zúčastnilo 13 úspěšných absolventů astronomického kurzu.
2.1.1.5 Astronomická expedice 25. ročník Mobilní Astronomické Expedice proběhl ve dnech 29. července - 7. srpna Na akci se podílelo celkem 29 účastníků, z toho 3 pracovníci ŠH. Cílem expedice bylo zejména zvýšení praktických i teoretických znalostí demonstrátorů tak, aby byly prakticky využitelné v jejím provozu. Novinkou bylo sledování několika průletů satelitů Adeos a Adeos II ve spolupráci s Družicovou pracovní skupinou na FJFI ČVUT. Fotografický program pracoval s astronomickou CCD kamerou SBIG ST-10, digitální jednookou zrcadlovkou Canon D100 a klasickými fotoaparáty jak ve spojení s výkonnými teleobjektivy tak s refraktory Zeiss 18“ a Celestron 11“. V sekci pozorovatelů proměnných hvězd bylo naměřeno několik neúplných křivek a jednotlivých měření pro program Medusa. Pozorovací aktivity APO (amatérské přehlídky oblohy) se účastnili především noví účastníci expedice a čerství absolventi astronomického kurzu.
2.2 ODBORNÉ SEKCE A ZÁJMOVÁ ČINNOST 2.2.1 Kosmo Klub (Planetárium Praha) V druhém pololetí 2005 začala při Planetáriu působit skupina věkově neomezených hlubších zájemců o kosmonautiku. V současnosti má 12 stálých členů a schází se v učebně nejméně jednou měsíčně.
2.2.2 Skupina pro kosmickou filatelii (Svaz českých filatelistů) (Planetárium Praha) Přidružená zájmová skupina, jejíž jádro tvoří nyní 13 stálých členů, se v Planetáriu sešla během kalendářního roku celkem 6x. Hlavní činností byla vzájemná výměna postálií a
14
vydávání interního členského věstníku. Její členové získali na mezinárodních filatelistických akcích opět několik ocenění.
2.2.3 Dovolená s dalekohledem Dovolená s dalekohledem je akce určená majitelům astronomické techniky a jejich rodinám, kterou Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy pořádá ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech. Její 16. ročník se konal v rekreačním středisku OAZA v osadě Pivoň v západních Čechách nedaleko Domažlic. V roce 2005 se této akce zúčastnilo 100 účastníků a organizátorů na celý týden a 8 hostů na jeden až tři dny. Zaměření DsD v roce 2005 bylo dáno skutečností, že po velkou část noci byl na obloze Měsíc. HaP hl. m. Prahy pro tuto akci zajišťuje rozesílání pozvánek, auto pro vlastní akci a jednu kontrolní návštěvu na táboře během jara, dále pozorovací techniku a přítomnost jednoho pracovníka. Zároveň se podílí na přípravě, programovém obsahu a výkonném zabezpečení celé akce.
3. M I M O Ř Á D N É AK C E Přestože rok 2005 byl poměrně chudý na významnější astronomické jevy i události v kosmonautice, podařilo se připravit několik přitažlivých akcí pro veřejnost. Na začátku roku to byly akce připravené při příležitosti výzkumu Saturnova měsíce Titan sondou Huygens, jejíž model 1:1 vlastní výroby byl vystaven v Planetáriu, o prázdninách problematika hledání mimozemských civilizací, 40. let večerníčku a další. Dobře navštíveny byly rovněž velké tématické výstavy na Štefánikově hvězdárně. V listopadu bylo pro veřejnost připraveno několik akcí k 45. výročí existence Planetária.
3.1.1.1 Svět prstenů, Huygens na Titanu (Planetárium Praha) Od 15. ledna 2005 Pro astronomickou výstavu ve foyeru byla připravena a průběžně aktualizována tematická velkoplošná projekce „Cíl:Saturn“. Od 15. ledna 2005 měli návštěvníci pražského Planetária mimořádnou příležitost prohlédnout si další unikátní model přístroje, který zkoumá sluneční soustavu která byla doplněna modelem pouzdra Huygens. Model v měřítku 1:1 je vybaven všemi detaily, které bychom našli na jeho předloze, tedy originální sondě Huygens. Nechybí ani padák, na kterém sonda sestoupila na povrch Titanu.
3.1.1.2 Dětský den (Štefánikova hvězdárna) 4. 6. 2005 I v roce 2005 byl pro děti uspořádán program k jejich svátku. Pro děti byla připravena soutěž „Hvězdná brána“. Děti se s její pomocí ocitly v minulosti a pro návrat zpět musely plnit na jednotlivých stanovištích úkoly týkající se astronomie a připomínající hlavní milníky historie astronomie. Současně probíhalo v jednotlivých kopulích pozorování a v přednáškovém sále promítání pořadů pro děti. Každé dítě za svůj výkon obdrželo malý dárek. Akce se zúčastnilo přibližně 200 dětí.
15
3.1.1.3 Cizí světy (Planetárium Praha) 10. července 2005 V neděli 10. července 2005 probíhala v prostorách Planetária Praha mimořádná akce "Cizí světy" pořádaná u příležitosti uvedení nového pořadu o planetách mimo Sluneční soustavu. Pro návštěvníky byl připraven celodenní program. Dopoledne pohádka, ve které se děti nenásilnou formou dozvěděli, že existují cizí planety - některé chladné, jiné zase žhavé a na některých může být i život. Odpoledne byl pro zájemce připraven bloh speciálních přednášek následovaný premiérou pořadu „Cizí světy“. Celá akce byla zakončena přednáškou paní Nagin Cox z Jet Propulsion Laboratory (NASA). Akci navštívilo 176 zájemců o problematiku a 38 dětí.
3.1.1.4 Noc vědců (Štefánikova hvězdárna) 23. 9. 2005 Na noc z pátku 23. na sobotu 24. září vyhlásila Evropská komise tzv. „Noc vědců“. Cílem této aktivity je zejména oboustranné přiblížení lidí a vědy. Štefánikova hvězdárna se do této aktivity zapojila mimořádnou otevírací dobou (do půlnoci) a mimořádným cyklem přednášek a pořadů pro veřejnost, které byly většinou zcela vyprodány. V průběhu této akce navštívilo hvězdárnu na 450 návštěvníků.
3.1.1.5 Večerníček slaví narozeniny 8. a 9. října 2005 O víkendu 8. a 9. října 2005 se HaP zapojilo do oslav 40. narozenin Večerníčku. V Planetáriu na děti čekala kromě tradičních programů projekce večerníčků "Rákosníček a hvězdy", tématická výstava obrázků z večerníčků, do speciálního Večerníčkova pasu mohly děti získat pohádkové razítko. Nejvíce se však nejen malí, ale i velcí návštěvníci, těšili na "živého" Rákosníčka, který přišel v sobotu i v neděli do Planetária děti pozdravit. Celá akce se setkala s mimořádným zájmem veřejnosti. V sobotu byl pro velký zájem program rozšířen o 2 pohádky. Během celého víkendu navštívilo Planetárium rekordních 1918 návštěvníků. Na Štefánikově hvězdárně byl o akci nečekaně velký zájem. Hvězdárnu za víkend navštívilo na 2300 návštěvníků, z toho téměř 1200 dětí. Na návštěvníky na hvězdárně čekala nejen tradiční prohlídka hvězdárny, dalekohledů, astronomické pořady a pozorování Slunce, ale také výstava obrázků z večerníčků a promítání seriálu Rákosníček a hvězdy.
3.1.1.6 45. výročí zahájení trvalého provozu Planetária (Planetárium Praha) 19.-20.11.2005 O víkendu 19.-20.11.2005 probíhal v Planetáriu mimořádný program u příležitosti 45. výročí zahájení provozu Planetária Praha. Každý návštěvník obdržel jako upomínku pohlednici s unikátním příležitostným razítkem (KAŠET) "45 let pod hvězdami Planetária". Návštěvníci - filatelisté (a samozřejmě i ostatní návštěvníci) si mohli po tyto dva dny zakoupit příležitostné známky (známky s kupony pro přítisky) vydané u příležitosti 45 let Planetária. Pro naše nejmenší 16
návštěvníky jsme připravili dopoledne vesmírných zajímavostí a her. V odpoledních hodinách probíhaly unikátní prohlídky technického zázemí Planetária, které se setkaly s velkým ohlasem z řad veřejnosti. během víkendu bylo uspořádáno mezi standardními pořady celkem 10 prohlídek, kterých se zúčastnilo 212 osob. Celkem během tohoto víkendu navštívilo Planetárium 1051 návštěvníků.
4. V Ý S T AV Y Kromě stálých výstav s astronomickou a kosmonautickou tematikou ve všech střediscích měli návštěvníci možnost shlédnout v Planetáriu a na Štefánikově hvězdárně více než 15 krátkodobých tématických výstav.
4.1 STÁLÁ ASTRONOMICKÁ VÝSTAVA VE FOYERU PLANETÁRIA Prohlídka výstavních prostor byla součástí návštěvy pořadů uváděných v Planetáriu, kromě toho bylo možné navštívit výstavu samostatně. Pouze výstavní prostory navštívilo 5424 osob. Světelné panely i informace na počítačových monitorech stálé výstavy z astronomie a kosmonautiky byly průběžně aktualizovány. V polovině roku bylo instalováno nové Telurium, o které je především ze stran pedagogů velký zájem. Exponát byl také použit zkušebně pro výuku nevidomých. V prostoru experimentální zahrady byly vedle samotného pěstování okrasných i užitkových rostlin při umělém osvětlení (simulujícím mj. podmínky kosmické lodi) doplňovány informační panely. Ve foyeru byl návštěvníkům k dispozici obchod s publikacemi, mapami a dalšími tituly o astronomii a příbuzných přírodovědných disciplínách, jejichž prodej zajišťovali odborní pracovníci Planetária. Součástí stálé expozice je i prostor Malého Planetária s expozicí optiky
4.2 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (PLANETÁRIUM) V prostoru vyhrazeném pro krátkodobé výstavy byly v roce 2005 instalovány tyto tématické expozice, volně vázané na aktuální programovou nabídku nebo astronomické a kosmonautické zajímavosti: „Albánie“ - fotografická výstava ke stejnojmennému programu „Svět prstenů“ - výstava u příležitosti získání nových poznatků o Saturnu a jeho měsících v rámci projektu Cassini-Huygens „Zničené Tatry“ - výstava aktuálních fotografií Radka Mischuta z Tater poničených vichřicí „Cizí světy“ - výstava ke stejnojmennému pořadu o planetách mimo Sluneční soustavu a o možnosti výskytu života na těchto planetách „Kamarádím se Sluncem“ - výstava dětských kreseb s tématikou Slunce ve spolupráci s agenturou Mertis „Obloha pod Jižním křížem“ - výstava k novému pořadu v sále Cosmorama o zajímavostech na jižní obloze „Večerníček“ - výstava u příležitosti 40. výročí zahájení vysílání Večerníčka (s doprovodným programem) „Srí Lanka - perla východu“ - fotografická výstava „Sametový vesmír“ - obrazy Miloše Kouteckého zobrazující hluboký vesmír na černém sametu
17
4.3 STÁLÁ ASTRONOMICKÁ VÝSTAVA NA ŠTEFÁNIKOVĚ HVĚZDÁRNĚ Prochází rozsáhlou rekonstrukcí, vzhledem k nutnosti stavebních úprav prostor byly v roce 2005 vystavené exponáty spíše redukovány. O to větší pozornost byla věnována krátkodobým výstavám ve výstavním sále hvězdárny
4.4 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA) 4.4.1.1 Mrazivý svět Saturnu Termín: leden – duben 2005 Tato výstava byla věnována planetě Saturn, která byla v lednu 2005 v opozici se Sluncem. Na 14. ledna navíc připadla historická událost – přistání modulu Huygens na Saturnově měsíci Titan. Výstava byla ihned doplněna o nejnovější informace, takže obrázky povrchu Titanu s podrobným popisem a prvními závěry byly návštěvníkům k dispozici již čtvrtý den po přistání.
4.4.1.2 Drtivá krása Termín: květen – červenec 2005 „Drtivá krása“ byl název tematické výstavy, která byla věnována impaktním událostem v historii Země, při kterých vznikla tzv. impaktní skla a tektity. Hlaví částí byla kolekce patrně nejkrásnějších impaktních skel – vltavínů. Exponáty na výstavu ochotně a bezúplatně zapůjčil jeden z největších sběratelů Vlatavínů na světě, pan Milan Prchal. Výstava se setkala s velkým zájmem veřejnosti a byla proto oproti původnímu plánu o měsíc prodloužena.
4.4.1.3 Stokrát za sekundu – jednou za život Termín: červenec – září 2005 Tato mimořádná výstava s podtitulem „Cesta do nitra hmoty a hlubin vesmíru“, pořádaná u příležitosti Mezinárodního roku fyziky, seznamovala návštěvníky s nejnovějšími poznatky o povaze hmoty, o jejím vztahu k celkovému uspořádání a vzhledu našeho vesmíru a o nejnovějších poznatcích na poli kosmologie. Významnou součástí byla instalace Wilsonovy mlžné komory, zapůjčené Katedrou fyziky FEL ČVUT v Praze, která umožňuje přímou vizualizaci stop prolétajících elementárních částic. I tato výstava se setkala s mimořádným úspěchem a byla o měsíc prodloužena.
4.4.1.4 Mars – znovu na dosah Termín: listopad – prosinec 2006 Tato akce, pořádaná u příležitosti opozice Marsu v listopadu 2005, navazovala na výstavu „Mars na dosah ruky“, která byla pořádána v roce 2003 v souvislostí s extrémním přiblížením Marsu k Zemi. Období kolem opozice Marsu však v roce 2005 připadlo na pozdní podzimní a zimní měsíce, takže akce nevzbudila takový zájem veřejnosti, jako v roce 2003. Přesto byla návštěvníky velmi příznivě hodnocena, mimo jiné i proto, že bylo k dispozici několik stereoskopických kukátek, vyrobených svépomocí v dílnách 18
hvězdárny, které umožňovaly vytvoření trojrozměrného obrazu povrchu Marsu.
4.5 KNIHOVNA ŠTEFÁNIKOVY HVĚZDÁRNY V roce 2005 byla knihovna otevřena pro veřejnost 116 výpůjčních dnů. Knihovních služeb využilo 603 čtenářů. Knihovna poskytla svým návštěvníkům 209 absenčních výpůjček a 899 výpůjček prezenčních. V průběhu roku 2005 byl do knihovny pořízen počítačový databázový systém OpenBiblio, který byl stávajícím knihovním fondem naplněn přibližně na 40 %. Zavedení výpůjčního informačního systému by v blízké budoucnosti mělo výrazně snížit nároky na pracovní zdroje, které jsou v současné době silně neefektivní a dle předběžných analýz je bude možné snížit až o 70 % bez toho, aby bylo nutné výrazně zmenšovat počet hodin otevírací doby knihovny.
4.6 KNIHOVNA PLANETÁRIA Lístková kartotéka knihovny Planetária byla převedena do počítačového knihovního programu ISIS. V tomto systému lze vyhledávat knihovní jednotky podle autora nebo názvu – i přibližného (pro potřeby výpůjček) a podle přírůstkových čísel (pro knihovnické práce). Je možné vyhledávat také podle věcných hesel, která jsou průběžně doplňována. Knihovní fond příruční odborné knihovny Planetária, slouží především pracovníkům HaP (pro veřejnost je určena knihovna ŠH) a byl stejně jako v předchozích letech průběžně doplňován. V prosinci byl a zahájena rekonstrukce knihovny, její dokončení se předpokládá v první polovině roku 2006.
5. O D B O R N Á Č I N N O S T Aktivita v odborných projektech se v roce 2005 soustředila zejména na vývoj softwaru pro robotický teleskop, neboť většina těchto projektů je na jeho funkci do značné míry závislá. Pozorovací projekty jsou přesně vymezené a jednotlivé projekty garantují odborní pracovníci HaP.
5.1 VĚDECKÁ ČINNOST 5.1.1 Výzkum částic kosmického prachu (řešitel: RNDr. J. Švestka) Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy prostřednictvím řešitele již od roku 1985 spolupracuje s ústavem MaxePlancka pro jadernou fyziku v Heidelbergu v SRN. Tak se rovněž podílí na experimentu umístěném na kosmické sondě Cassini, která se stala r. 2004 první umělou družicí Saturnu; ČR se tím poprvé v historii oficiálně účastní projektu NASA. Řešitel se rovněž jako jediný odborník z ČR podílí na koncepci mezinárodního projektu DUNE (Dust near Earth) pro studium prachových částic kolem Země; zapojil se též do přípravy projektu Europlanet (European Planetary Network), kterého se má zúčastnit 39 institucí ze 17 evropských zemí (z ČR jen naše organizace a Ústav fyz. chemie J. Heyrovského AV ČR). Vlastní práce spočívala r. 2005 zejm. ve:
19
- vyhodnocování a interpretaci výsledků měření analyzátorem kosmického prachu na sondě Cassini a porovnávání s výsledky měření detektory prach. částic na sondách Galileo a Ulysses; - výpočtech elektrického náboje prachových částic v okolí Země v souvislosti s projektem „prachového dalekohledu“ DUNE; - studiu elektr. náboje dutých nesférických prach. částic a jejich elektrostatické fragmentace; - výpočtech elektr. náboje nesférických mezihvězdných a mezigalaktických prach. částic. Výsledky činnosti byly presentovány mj. v souhrnné zprávě celého týmu In situ dust measurements in the inner saturnian system a v samostatných referátech na workshopu v Bernu a na prestižní konferenci Americké geofyzikální unie v San Franciscu. Kromě toho měl řešitel díky příslušným pozváním možnost referovat o výsledcích odborníkům na 3 špičkových pracovištích v USA (University of California, University of Colorado, University of Florida), v Holandsku (Ustav pro kosmický výzkum) a Německu (Jena). Pozvání přednášet na těchto pracovištích a konferencích (vč. úhrady cca dvou třetin celkových nákladů) je projevem uznání zahraničních odborníků.
5.1.2 Projekt simulace meziplanetárního prachu (řešitel: Mgr. I. Větvička, RNDr. J. Švestka, CSc.) V roce 2005 byly zahájeny přípravy projektu simulace meziplanetárního prachu, věnovaný interpretaci dat, získaných sondami Cassini a Galileo. Jejich aparatury měřily fyzikální vlastnosti částic meziplanetárního prachu, ale nebyly vybaveny na jeho fotografování. Víme tedy, jak se prach chová, ale nevíme, jak vypadá, jaký má tvar a o jeho chemickém složení a původu se můžeme jen dohadovat. Při výzkumu bude použito počítačové simulace rozložení náboje na prachové částici. Účelem je nalezení materiálu, který má fyzikální vlastnosti srovnatelné s meziplanetárním prachem zkoumaným sondami Galileo a Cassini. Nyní je testován program SIMION 7.0, zda může posloužit při počítačové simulaci meziplanetárního prachu.
5.1.3 Elektronický archiv historie hvězdárny (řešitel: RNDr. O. Hlad) V roce 2005 probíhalo další vyhledávání materiálů, které se týkají historie naší instituce a jejích odborných i popularizačních aktivit. Materiály byly převáděny do elektronické podoby, tříděny a popisovány tak, aby mohly být po skončení této fáze zařazeny do databázového vyhledávacího systému.
5.1.4 Práce v oblasti historických studií (řešitel: Mgr. P. Najser) V roce 2005 byla rozšířen materiál „objevitelé nebes“, který nyní obsahuje 102 portrétů nejvýznamnějších astronomů narozených před rokem 1850. Tento materiál bude základem informací obsažených v nově rekonstruované části výstavní expozice „Historie astronomie“. Pro tuto část výstavy byl rovněž připraven rozsáhlý materiál „Poklady starého hvězdářství“. Podklady pro oba materiály byly využity i při odborných přednáškách pro spolupracovníky hvězdárny, pro posluchače kurzů a kroužků mládeže, na Dovolené s dalekohledem aj. V roce 2005 byla také dokončena tvorba nového pořadu „Prahou astronomickou“.
5.2 ODBORNÁ POZOROVÁNÍ V obou pražských hvězdárnách i společném pracovišti v Koperníkově kopuli na Kleti probíhala odborná astronomická pozorování a měření podle vypsaných interních odborných pozorovacích projektů, na nichž se podílejí i demonstrátoři Štefánikovy hvězdárny. Pozorování a měření se prováděla v následujících oborech: Slunce, zákryty hvězd Měsícem, zákryty hvězd planetkami, pozorování meteorů, pozorování objektů pomocí CCD kamery.
20
5.2.1 Pozorování zákrytů hvězd Měsícem na hvězdárně Ďáblice V roce 2005 pokračoval program pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy Sluneční soustavy.Výsledky byly odesílány na hvězdárnu Valašské Meziříčí a do IOTA/ES kvůli vyhodnocení evropské soutěže pozorovatelů YICOM. O výsledcích referoval pracovník hvězdárny na Evropském sympoziu o zákrytových projektech v Helsinkách, Finsko. Hvězdárna obdržela diplom od Českého národního výboru VT 2004 jako poděkování za aktivní účast v evropském projektu zaměřeném k pozorování vzácného astronomického jevu – přechodu Venuše před Sluncem 8.června 2004.
5.2.2 Hledání extrasolárních planet na Štefánikově hvězdárně V roce 2005 se podařilo získat několik testovacích a kalibračních spekter, jejichž cílem bylo ukázat funkčnost navrženého systému. Dále probíhaly především teoretické přípravy, výpočty parametrů optického kabelu a návrhy konstrukce jeho koncových částí. Nové i obecné poznatky byly publikovány například v Československém časopise pro fyziku či na řadě externích přednášek a seminářů.
5.2.3. Sluneční sekce I přes možnost zaznamenávat stav sluneční fotosféry jinými způsoby má tento způsob pozorování stále svůj význam a pozorování jsou žádána mezinárodními organizacemi. Důvodem je jednoduchost pozorování a především zachování souvislé řady pozorování Slunce stejným způsobem. Na Štefánikově hvězdárně probíhají tato pozorování s menšími přestávkami od roku 1929. Všechna pozorování probíhala v hlavní kopuli ŠH. Zákresy sluneční fotosféry pořizovali pozorovatelé zapojení do činnosti sluneční sekce v období od 13.1.2005 do 18.12.2005. Celkem bylo pořízeno 113 kreseb ve 113 dnech. Na zakreslování se podílelo 20 pozorovatelů. Napozorované kresby byly ihned zpracovávány pomocí programu Sun. Napozorovaná data byla zasílána jednak do SIDC v Bruselu (relativní číslo a související ukazatele) a Volkssternwarte v Padderbornu (ISindex a související ukazatele). Sekce pokračovala ve vydávání nepravidelného zpravodaje Skvrna, určeného především pracovníkům a demonstrátorům Štefánikovy hvězdárny, jehož cílem je mimo jiné zprostředkovat astronomické a astrofyzikální novinky související zásadním způsobem se Sluncem, nejčastěji pozorovaným objektem na Štefánikově hvězdárně. V roce 2005 bylo připraveno především zvláštní vydání, které obsahuje cizojazyčné texty o Slunci, jež mají za cíl zvýšit úroveň provádění zahraničních návštěvníků. Dále byli demonstrátoři seznamováni s aktualitami prostřednictvím nástěnky v klubovně demonstrátorů na ŠH.
5.2.4 Společné pracoviště v Koperníkově kopuli na Kleti V roce 2005 proběhlo omezené množství výjezdů, což bylo způsobenou z části nepříznivým počasím a ale nejvíce rozsáhlou rekonstrukcí Staré kopule, kterou prováděla budějovická strana. V době stavby došlo k výraznému zhoršení pozorovacích podmínek v okolí stavby a proto souhlasila pražská strana s dočasným pozastavením výjezdů. 21
V roce 2005 se uskutečnilo 5 pozorovacích výjezdů a dva servisní výjezdy. Náplň pozorovacích výjezdů tvořila především astronomická fotografie včetně použití CCD kamery a zácvik demonstrátorů. Pokusně byl použit také digitální fotoaparát Nikon D100 pro noční astrofotografii, které se zaměřilo především na srovnání výsledků při různých nastaveních na stejném objektu. Ze získaných výsledků je nyní možné vyvodit nejlepší možná nastavení pro toto použití. Kvalita snímků nedosahuje sice kvality výsledků z kamery ST-10, což bylo i předpokládáno, avšak ukazuje, že jisté omezené použití fotoaparátu je možné – především na jasné a velké objekty nebo k pořizování přehledových snímků větších ploch na obloze. Servisní výjezdy se zaměřily na generální opravu montáže dalekohledu a úpravy elektrické instalace.
6. V Y D AV AT E L S K Á Č I N N O S T Hvězdárna a planetárium vydala vlastním nákladem přes 22 titulů s astronomickou tématikou. Z části se jednalo o dotisky oblíbených publikací
6.1 Ediční činnost HaP v roce 2005 V roce 2005 byly vydány následující vlastní publikace a materiály: název Planetárium Praha Roční doby na Saturnu Slunce s planetami Mlhovina Rosseta Průběh zatmění Měsíce Kosmonaut na plošině manipulátoru
náklad /ks/ vydání
specifikace
1000 nový tittul pohlednice 1000 dotisk pohlednice 4000 dotisk pohlednice 2000 dotisk pohlednice 2000 dotisk pohlednice 1000 dotisk pohlednice
22
Země z kosmického prostoru Kolize galaxií Spirální galaxie NGC 4414 Cosmorama Mars s oblaky Mlhovina Pelikán Pexeso - kosmonautika Pexeso - souhvězdí raketoplán - házedlo puzzle - Země puzzle - astronaut Hvězdářská ročenka 2006 otočná mapka oblohy kotouč - sluneční soustava šňůrka s potiskem Planetárium tričko s potiskem
5000 dotisk 2000 dotisk 1000 dotisk 1000 nový titul 2000 dotisk 1000 dotisk 2000 dotisk 4000 dotisk 2000 nový titul 4000 dotisk 2000 dotisk 1800 nový titul 4000 dotisk 4000 dotisk 200 100
pohlednice pohlednice pohlednice pohlednice pohlednice pohlednice Hra Hra Hra Hra Hra Kniha pomůcka pomůcka pomůcka ostatní
Současná ediční politika naší organizace je zaměřená na velmi kvalitní, avšak rychle prodejné publikace, snadno dostupné i dětem a mládeži.
7. K O M E R Č N Í AK T I V I T Y Doplňková činnost v sobě zahrnuje stejně jako v předchozích letech především v pořádání mimořádných společenských akcí v prostorách Planetária i Štefánkovy hvězdárny a poskytování s tím souvisejících služeb jiným právnickým subjektům. Termíny těchto akcí jsou vybírány tak, aby nedošlo k negativnímu dopadu na působení v oblasti hlavní činnosti. Firemní společenské a prezentační akce jsou pořádány především v Planetáriu, které nabízí unikátní podmínky. Celkem v Planetáriu proběhlo 12 akcí a to především v jarních a podzimních měsících. Již v předchozím roce se do doplňkové činnosti zapojila Štefánkova hvězdárna. Možnosti hvězdárny jsou ale v tomto směru omezené především z kapacitních důvodů. Na Štefánikově hvězdárně proběhly 4 akce. Díky vyššímu zapojení hvězdárny do vedlejší činnosti a především díky zvýšenému zájmu o uspořádávání společenských akcí a jejich prezentací v Planetáriu se rok 2005 svými výnosy z doplňkové činnosti zařazuje mezi nejúspěšnější. Celkové výnosy činily 971 tis. Kč, což je 177 % plánovaných výnosů.
8. Ú D R Ž B A A T E C H N I C K Ý R O Z V O J Pokračovala rozsáhlá rekonstrukce Štefánikovy hvězdárny. Řada akcí plánovaných na rok 2005 se zpozdila protože bylo nejprve nutné nalézt řešení pro bezbariérový pohyb po hvězdárně. To bylo velmi komplikované vzhledem k památkové ochraně objektu. V Planetáriu bylo ve sále Starvid instalováno digitální planetárium DIGISTAR3 SP2. Díky poskytnutí dodatečných finančních prostředků bylo možné přikročit k budování bezbariérového pohybu ve veřejně přístupných prostorách Planetária.
23
8.1.1 Investiční akce a akce mimořádného charakteru
Planetárium 8.1.1.1 Bezbariérový pohyb v Planetáriu INVESTICE: 2 000 000,-Kč CELKOVÉ NÁKLADY: k 31.12. vyčerpáno 1 841 507,60 Kč, k 31.3.2006 předpoklad 2 250 000,Díky pochopení MHMP se v roce 2005 podařilo z větší části zrealizovat bezbariérový pohyb ve veřejně přístupných prostorách v Planetáriu. Budova Planetária byla projektována v 50.tých letech 20.století a bezbariérovost nebyla řešena. Hlavním systémem je svislá hydraulická plošina, propojující sály Cosmorama a Starvid s foyerem a malou výstavou. Aby byla možná její instalace, bylo nutné odstranit část hlavního vnitřního schodiště na západní straně. Dalšími prvky systému jsou šikmá schodová plošina u šatny a komunikační systém (přivolání pořadatelské služby). Situaci s instalací velmi komplikovala nevyjasněná památková ochrana objektu, proto bylo stavební povolení vydáno až 19.12.2005. Až do doby vydání stavebního povolení nebylo možné objednávat potřebnou technologii. Přes obrovské nasazení dodavatelských firem i pracovníků technického oddělení (pracovalo se i v době vánočních svátků) se zpoždění nepodařilo dohnat a systém bude uveden do provozu zřejmě v březnu 2006. HLAVNÍ PŘÍNOS: Zpřístupnění veřejně přístupných prostor Planetária pro handicapované občany bez nutnosti zásahu do vnějšího pláště budovy.
8.1.1.2 Instalace digitálního planetária Digistar DS3 SP2 do sálu Starvid INVESTICE: 1 229 876,-Kč CELKOVÉ NÁKLADY: 1 229 876,-Kč Instalací systému DS3 do sálu Starvid byla zakončena modernizace sálu Starvid zahájená v roce 2002 a současně zahájen přechod Planetária Praha na plně digitální projekci. DS3 je softwarový simulátor, který obsahu trojrozměrný model vesmíru. Na rozdíl od klasického planetária dokáže zobrazit pohled na hvězdnou oblohu nejenom ze Země, ale v podstatě z kteréhokoliv místa vesmíru. Umožňuje tak lépe vysvětlit některé partie z astrofyziky, kosmologie, teorie relativity atd. V současné době probíhá příprava nových pořadů pro tento systém. HLAVNÍ PŘÍNOS: Na digitálním trojrozměrném modelu lze některé problémy vysvětli lépe než s klasickým planetáriem.
8.1.1.3 Modernizace projektoru VPH-G70 v sále Cosmorama INVESTICE: 385 000,-Kč CELKOVÉ NÁKLADY: 69 222,-Kč Projektor VHP-G70 je hlavní (a do současnosti jediný) datový projektor. Pro závadu na elektronice byl delší dobu mimo provoz a byl nahrazován slabším projektorem VHP-G50, což vzhledem k projekčním podmínkám nebylo optimální. V projektoru byla v rámci modernizace vyměněna kompletně elektronika (některé díly s novou fukcionalitou) a bylo provedeno její znovu-nastavení. Úspora oproti předpokládaným nákladům byla dosažena
24
tím, že nebylo nutné měnit tři projekční obrazovky. Po proměření parametrů se totiž ukázalo, že jsou zhruba v polovině životnosti a že jejich výměna v současné době by nebyla efektivní. HLAVNÍ PŘÍNOS: zlepšení datové projekce v sále Cosmorama.
8.1.1.4 Pořízení nového Teluria INVESTICE: 270 000,-Kč CELKOVÉ NÁKLADY: 307 020,-Kč Během roku 2004 bylo provedeno několik zásadních zákroků na Teluriu (v provozu od sedmdesátých let minulého století). Bohužel se přes veškeré úsilí a výměnu některých částí nepodařilo exponát uvést do provozuschopného stavu. Vzhledem k tomu, že exponát byl vyroben z dílů armádního elektromechanického protiletadlového zaměřovače z padesátých let, šance na efektivní opravu byly minimální. Proto bylo rozhodnuto zakoupit Telurium nové. Běžně dostupná školní teluria nesplňují požadavky (rozměry, funkcionalita). V polovině roku se podařilo získat speciální výstavní exponát, který díky nezávislému pohonu všech pohybu umožňuje mnohem lépe vysvětlit hlavní pohyby Země a Měsíce, vznik zatmění Slunce a Měsíce atd. Exponát byl také použit zkušebně pro výuku nevidomých – použitá technologie umožňuje dotýkání případně zastavování pohybů dotekem aniž by došlo k poškození zařízení. (tato možnost je samozřejmě využívána výhradně nevidomými – ostatní návštěvníci se modelu dotýkat nemohou) HLAVNÍ PŘÍNOS: Rozšíření edukativních možností výstavy.
8.1.1.5 Upgrade software systémů v sále Cosmorama INVESTICE: 250 000,-Kč CELKOVÉ NÁKLADY: 289 884,-Kč Byl proveden upgrade řídícího software planetária Cosmorama a řídícího systému diaprojekce. Hlavní přínos je ve sladění činnosti systémů se systémem záložního napájení. Nyní dojde k automatickému obnovení plného provozu cca do 40s po výpadku proudu (15s trvá spouštění záložního zdroje). Dále v byla u nových verzí obou systémů vylepšena diagnostika, zlepšena vzájemná spolupráce a odstraněny známe softwarové chyby. V případě systému řízení diaprojekce bylo zlepšeno řízení výběru diapozitivu a některé ovládací možnosti. V případě řídícího systému planetária Cosmorama byla vylepšeno ovládání z ručního pultu, implementována analema a je k dispozice modul Ethernetové komunikace, což do budoucna umožní nahrazení problematické komunikace pře síť Arcnet. HLAVNÍ PŘÍNOS: Zvýšení spolehlivosti systémů v sále Cosmorama.
8.1.1.6 Instalace automatické meteorologické stanice na terase Planetária CELKOVÉ NÁKLADY: cca 100 tis. Kč (součást investice „robotizace dalekohledu“) V srpnu byla na terase Planetária instalována automatická meteorologická stanice Vantage II Pro. Stanice vyhodnocuje aktuální meteorologickou situaci a výsledky aktualizované každých pět minut si zájemci mohou prohlédnout na webových stránkách Planetária Praha (www.planetarium.cz/meteo). Kromě toho jsou pro zájemce k dispozici měsíční statistické soubory, kde jsou všechny měřené veličiny ukládány po půl hodinách. Stanice slouží jako
25
záložní pro meteorologickou stanici na Štefánikově hvězdárně (robotický dalekohled). Součástí meteorologické stanice je i čidlo oblačnosti, které na základě měření teploty oblohy je schopno určit, zda pozorování brání nějaká oblačnost. HLAVNÍ PŘÍNOS: Získávání meteorologických dat.
Štefánikova hvězdárna 8.1.1.7 Rekonstrukce kanceláří ve východní části prvního patra INVESTICE: 586 234,- Kč CELKOVÉ NÁKLADY: 586 234,- Kč Ve druhém čtvrtletí byla provedena plánovaná rekonstrukce kanceláří ve východní části prvního patra ŠH. V daných prostorách proběhla instalace stropních podhledů, nových svítidel, rekonstrukce vytápění a byly nataženy nové elektrické a telekomunikační rozvody. V kanceláři pod pozorovacím domečkem byla zrekonstruována podlaha tak, aby došlo k jejímu výškovému vyrovnání s ostatními prostorami prvního patra hvězdárny. Kanceláře byly taktéž vybaveny novým nábytkem.
8.1.1.8 Rekonstrukce východní kopule INVESTICE: 1 079 096,- Kč CELKOVÉ NÁKLADY: 1 079 096,- Kč V rámci plánovaného zprovoznění robotického dalekohledu MARK byly zrekonstruovány prostory východní kopule. V kopuli byla instalována zvýšená podlaha pro eliminaci přenášení otřesů z místnosti na dalekohled. Rekonstrukcí prošly též stěny a schodiště kopule. Na vstupu do kopule byly instalovány speciální dveře oddělující kopuli od vytápěných prostor patra hvězdárny. V rámci rekonstrukce byly nataženy nové elektrické a řídící rozvody pro robotický dalekohled. Spolu s rekonstrukcí kopule a přilehlých kancelářských prostor byla přizpůsobena také místnost před vstupem do kopule, která se stala řídícím centrem budoucího robotického dalekohledu.
8.1.1.9 Dokončení rekonstrukce kotelny Štefánikovy hvězdárny V průběhu roku 2005 došlo k zapojení tepelného čerpadla vzduch-voda o výkonu 5 – 40 kW. Instalace si vyžádala drobné stavebné úpravy, zejména instalaci kvalitních základů a odpružení pod vlastním tělesem čerpadla. Stavba byla úspěšně zkolaudována a čerpadlo bylo uvedeno do provozu. HLAVNÍ PŘÍNOS: modernizace systému, provozní úspory
Hvězdárna Ďáblice 8.1.1.10 Citlivější kamera pro pozorování V roce 2005 byla pořízena nová podstatně citlivější TV kamera pro pozorování zákrytů Měsícem.
26
8.2.1. Údržba výpočetní techniky Ve všech střediscích byla zajišťována vlastními silami údržba výpočetní techniky. Byl zaveden profesionální systém auditu software, který průběžně kontroluje spouštěný software na podnikových počítačích. V této souvislosti byly ještě na konci roku pořízeny některé potřebné licence. Na základě dobrých zkušeností se systémem ve „hřibu“ byl pořízen modul hlavního skladu pro sklad publikací a skladový modul pro Štefánikovu hvězdárnu. Současně se podařilo vyřešit počítání pohledů a dalších drobných publikací speciální počítací váhou. Významné je také přímé propojení všech skladů. Na konci roku byly čtyři telefonní linky převedeny na IP telefonii, což by mělo umožnit významné úspory provozních nákladů. V souvislosti s tím byla navýšena rychlost pevného připojení na 2Mbit/s a počet veřejných IP adres na osm.
8.3.1. Údržba pozorovací techniky Ve všech střediscích byla zajišťována vlastními silami údržba pozorovací techniky. Na Štefánikově hvězdárně se podíleli zejména na vývoji nového softwaru pro robotický dalekohled.
8.4.1. Běžná údržba Ve všech objektech byla prováděna vlastními silami běžná údržba objektů. Na Ďáblické hvězdárně ve spolupráci s Místním úřadem Ďáblice pokračovali pracovníci střediska průběžně v péči o okolí hvězdárny, odstraňování náletových křovin a výsadbě ušlechtilejších dřevin. V Planetáriu se pracovníci údržby významným způsobem podíleli na úspěšném zvládnutí prací kolem bezbariérového pohybu v Planetáriu.
9. S P O L U P R Á C E S J I N Ý M I I N S T I T U C E M I , S L U Ž E B N Í C E S T Y HaP, respektive její zaměstnanci se účastnili činnosti v mezinárodních projektech a organizacích. Na konci roku se podařilo dohodnout podmínky na uvedení jednoho z programů Berlínského planetária v Praze.
9.1. ODBORNÉ SEMINÁŘE V únoru 2005 se v Planetáriu uskutečnilo setkání vedoucích a odborných pracovníků většiny hvězdáren a planetárií, kteří měli mj. možnost seznámit se s naší programovou činností i s moderní projekční technikou vč. tzv. nafukovacích mobilních planetárií. Odborní a vědečtí pracovníci se dle svého zaměření individuálně zúčastňovali specializovaných tuzemských akcí, pořádaných jinými institucemi, kde obvykle též přednášeli. Mj. šlo o letní astronomickou expedici v Úpici, Astronomický víkend v Ostravě, Dny s Astropisem, celostátní kosmonautický seminář ve Valašském Meziříčí aj.
9.2 SPOLUPRÁCE S JINÝMI ODBORNÝMI INSTITUCEMI 9.2.1 Spolupráce s institucemi v ČR Také v roce 2005 pokračovala spolupráce a výměna zkušeností s ostatními hvězdárnami a planetárii v ČR (zejména Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Ostrava, Prostějov, Úpice, Rokycany, Valašské Meziříčí, Teplice). Dva vedoucí pracovníci zastupovali naši instituci v radě Sdružení hvězdáren a planetárií, která je reprezentativním orgánem institucí našeho typu vůči MK ČR a podíleli se aktivně jejích zasedání, přípravě akcí a společných projektů (M. Grün byl na příští dva roky zvolen předsedou, členem rady byl do konce roku též J. Šifner). 27
Několik pracovníků bylo zastoupeno v řídicích orgánech České astronomické společnosti, jejímž kolektivním členem naše organizace je. Velmi dobré pracovní kontakty byly rozvíjeny rovněž s příslušnými odbory vrcholových orgánů státní správy, jmenovitě MŠMT a MK. Trvale kvalitní jsou též pracovní vztahy s pracovišti Astronomického ústavu AV ČR, Vysokou školou J. A. Komenského, MFF UK, Masarykovou univerzitou v Brně, Gymnáziem Ch. Dopplera v Praze a Českou kosmickou kanceláří o.p.s.; čestným předsedou její dozorčí rady je M. Grün, který byl rovněž jmenován do poradní rady MŠMT pro kosmické aktivity.
9.2.2 Spolupráce se zahraničními institucemi Rozvoj další spolupráce s ostatními velkými světovými Planetárii nebylo možné realizovat plně podle našich potřeb vzhledem k tomu, že z úsporných důvodů bylo nutno výrazně omezit zahraniční služební cesty. Pokračovaly však kontakty s nimi, zejména s celosvětovou Mezinárodní společností Planetárií (IPS), v níž působí J. Šifner jako předseda Technické komise IPS. V rámci dlouhodobé vědecké spolupráce při výzkumu kosmického prachu se rovněž pokračovalo v externích pracovních kontaktech s Institutem M. Plancka pro jadernou fyziku v Heidelbergu. J. Švestka při své návštěvě USA znovu potvrdil, že patří mezi přední světové specialisty v oblasti výzkumu kosmického prachu. J. Mánek působil jako vicepresident IOTA (Mezinárodní časové a zákrytové asociace) pro planetkové zákryty. Z uvedeného je zřejmé, že naše organizace si i v roce 2005 zachovala dobré mezinárodní renomé, avšak v roce 2006 bude nutno zvýšit objem uvolněných prostředků na zahraniční cesty pro tyto účely.
9.3 ZAHRANIČNÍ SLUŽEBNÍ CESTY 9.3.1.1. Satellite Laser Ranging Station, Graz, Rakousko Martin Fuchs uskutečnil ve dnech 15-18.3.2005 pracovní cestu za účelem pozorování na observatoři v rakouském Grazu. Pozorování byla konána ve spolupráci s pracovní skupinou na půdě na Fakulty jaderného a fyzikálního inženýrství ČVUT, která pracuje na vývoji nových metod sledování umělých družic. Dále byla navštívena hvězdárna J. Keplera ve Steinbergu a satelitní přijímací stanice v Aflenz, zajišťující provoz družic Intelsat a Eutelsat.
9.3.1.2. Sympozium ESOP XXVI – Helsinki, Finsko Václav Přibáň se aktivně zúčastnil 24. konference ESOP (European Sympozium on Occultations Projects), věnované zákrytům a zatměním, vč. samostatného referátu. Sympozium pořádala IOTA/ES ve spolupráci s Finskou astronomickou společností URSA ve dnech 26.8. – 31.8.2005 v Helsinkách. Počet účastníků byl dosti malý, celkem 22 osob ze 7 států Evropy, avšak jak obsah přednesených referátů, tak místa navštívená rámci exkurzí, byly velice zajímavé (hvězdárna Astronomického ústavu Helsinské univerzity, Radioastronomická observatoř Helsinské univerzity, Finský geodetický ústav v Metsähovi, hvězdárna Tuorla univerzity v Turku s metrovým dalekohledem, hvězdárna URSA z fondů EU, vědecké centrum Heureka s novým velkým planetáriem).
28
9.3.1.3. Výzkumné ústavy v USA a Nizozemí, odborné konference Jiří Švestka uskutečnil studijní návštěvy na špičkových světových pracovištích, zabývajících se studiem kosmického prachu: Gainesville (University of Florida), Boulder (University of Colorado v USA), La Jolla (University of California), ESTEC (Noordwijk). Na všech měl možnost diskutovat výsledky své práce a přednést o nich referáty, specificky zaměřené na různé aspekty výzkumu. (mj. výsledky měření na amerických sondách Ulysses a Galileo a výsledky ze sondy Cassini, na jejímž experimentu se přímo podílel). O svých výsledcích hovořil rovněž na workshopu v Bernu a na prestižní konferenci Americké geofyzikální unie.
10. H AN D I C AP O V AN É O S O B Y V roce 2005 byla věnována zvýšená pozornost handicapovaným osobám. Byla zahájena výstavba systému umožňující bezbariérový pohyb v Planetáriu, probíhala příprava podobného záměru na Štefánikově hvězdárně. Byl připravován projekt nové výstavy na Štefánikově hvězdárně s ohledem na handicapované osoby a v Planetáriu byl zahájen projekt „Neviděná obloha“. Ani budova Planetária, ani budovy obou hvězdáren nebyly projektovány jako bezbariérové. V roce 2005 byla korunována úspěchem dlouhodobá snaha o vytvoření možnosti bezbariérového pohybu ve veřejně přístupných prostorách Planetária a na Štefánikově hvězdárně. V obou případech se podařilo získat kladné stanovisko orgánu památkové péče k úpravám, které by vedly ke snazší dostupnosti obou objektů pro handicapované osoby. V případě Planetária byla stavba zahájena v prosinci 2005 s předpokládaným terminem dokončení v únoru 2006, v případě Štefánikovy hvězdárny předpokládáme zahájení stavby v březnu 2006. Souběžně s řešením bezbariérového pohybu probíhaly práce na návrhu řešení úprav stálých astronomických výstav v obou střediscích tak, aby byly využitelné i pro nevidomé nebo jinak handicapované osoby. V Planetáriu tak vzniká například koncept „Neviděná obloha – dotýkejte se prosím“, který má za cíl přiblížit astronomii a astronomické přístroje nevidomým dětem. Součástí tohoto konceptu je i snaha o individuální přístup k nevidomým návštěvníkům. Pokud o to mají zájem a je-li to z časových důvodů možné, jsou naši pracovníci ochotni se jim věnovat. Taková spolupráce je oboustranně výhodná, protože umožňuje našim pracovníkům získat cenné praktické zkušenosti při tvorbě astronomických pomůcek a modelů pro nevidomé. Na podzim 2005 se podařilo zakoupit nové Telurium, které díky své konstrukci umožňuje aby se ho nevidomí dotýkali aniž by hrozilo nebezpečí úrazu nebo poškození modelu. Model tak umožňuje vysvětlit základní principy oběhu Země kolem Slunce, Měsíce kolem Země, vzniku zatmění a dalších.
11. R O Z B O R H O S P O D AŘ E N Í , V N I T Ř N Í Z Á L E Ž I T O S T I O R G AN I Z AC E Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy obdržela pro rok 2005 neinvestiční příspěvek ve výši 22 298 tis. Kč. Celkový hospodářský výsledek roku 2005 před zdaněním činil u hlavní činnosti 684 tis. Kč u vedlejší činnosti 563 tis. Kč. Celkové výnosy v hlavní činnosti byly splněny na 117% a náklady na 99,6%, ve vedlejší činnosti byly výnosy splněny na 177% a náklady na 117%.
29
11.1 HLAVNÍ ČINNOST Tržby z hlavní činnosti Neinvestiční příspěvek Náklady na hlavní činnost Hospodářský výsledek před zdaněním
5 873 tis. Kč 22 298 tis. Kč 27 486 tis. Kč - 21 614 tis. Kč
11.1.1. Výnosy
tržby (tis. Kč)
6500 6000 5500 5000 4500 4000 2000
2001
2002
2003
2004
2005
roky
Graf 7: Vývoj výnosů v letech 2000 až 2005
Celkově jsou výnosy roku 2005 mírně nižší než za předchozí rok (o necelá 2,5%). Zejména počátek, ale i celý rok 2005 byl ve srovnání s rokem 2004 o poznání chudší na zajímavé astronomické úkazy a události v kosmonautice ( v roce 2004 výjimečná viditelnost planet na obloze, přistání dvou robotických sond na Marsu atd). Z důvodů instalace nového digitálního systému v sále Starvid střediska Planetárium bylo rovněž nutno na určitou dobu omezit provoz v tomto sále. Stejně tak došlo k částečnému omezení provozu z důvodů stavebních úprav v souvislosti se stavbou bezbariérového přístupu. Zejména nemnoho úkazů a také krátká, ale nezbytná omezení provozu pro veřejnost, se projevilo na návštěvnosti, která byla nižší než v předchozím roce. I přes tuto nepřízeň se nám podařilo překročit plánované výnosy o téměř 900 tis. Kč (17%) a to díky dobře se vyvíjející návštěvnosti především v období od konce letních prázdnin až do konce roku. Skladba výnosů je obdobná jako v letech předchozích. Opět se na výnosech nejvyšší měrou podílí tržby ze vstupného, z prodeje zboží a astrobusu. Pokles návštěvnosti, vzhledem k předchozím dvěma mimořádným rokům, snížil nejen výnosy ze vstupného, ale současně také ze samotného prodeje publikací. Naopak jsme dokázali udržet a ještě zvýšit velký zájem o výjezdy astrobusu. Oproti předchozímu roku se zvýšily (díky mimořádné aktivaci zboží) výnosy v této položce. Celkový počet osob, které navštívily některé z naších středisek činí 139 966. Na tomto výsledku se nejvíce podílí Planetárium se 102 574 návštěvníky, na Štefánkovu hvězdárnu se přišlo podívat 32 707 osob a hvězdárnu v Ďáblicích navštívilo 4685 návštěvníků. Celkově jsme překročili plánované ukazatele návštěvnosti o 1066 osob.
30
ROK 2005 5 873 3 928 1083 493 104 61 179 14 11
VÝNOSY CELKEM vstupné tržby za prodané zboží tržby za prodané zboží poštou astrobus poštovné a balné aktivace služeb přijatý úrok ostatní výnosy
podíl na výnosech % 67 19 8 2 1 3 0,3 0,2
Tabulka 1: Skladba výnosů HaP v roce 2005 (v tis. Kč)
11.1.2. Náklady
náklady (tis.Kč)
30000 29000 28000 27000 26000 2000
2001
2002
2003
2004
2005
roky
Graf 8: Vývoj nákladů v letech 2000 až 2005
V porovnání s upraveným rozpočtem pro rok 2005 jsou celkové náklady nižší o 112 tis. Kč. Celková výše nákladů byla cíleně koordinována v souladu s vývojem tržeb v hlavní činnosti a zisku v doplňkové činnosti. V průběhu listopadu nám byl ze strany MHMP zaslán dopis s nově navrhovanou metodikou výpočtu daně z příjmů pro příspěvkové organizace. Tuto metodiku jsme konzultovali s několika daňovými poradci. Stanoviska poradců ke způsobu výpočtu daně se výrazně lišila, od MHMP jsme závazné stanovisko také neobdrželi. Z těchto důvodů jsme se po konzultaci s daňovým poradcem firmy EURO – TREND GROUP (obdržená metodika pocházela od této firmy) rozhodli přizpůsobit další výdaje tak, abychom byli schopni splnit své daňové povinnosti bez výrazné finanční pomoci MHMP. Z těchto důvodů neproběhly ke konci roku některé plánované nákupy a akce údržby.
11.1.2.1 Spotřebované nákupy Celkové náklady na spotřebované nákupy překročily náklady dané upraveným rozpočtem o 15 %, takže došlo k jejich navýšení o 473 tis. Kč.
Spotřebované nákupy byly čerpány na 95%, což odpovídá upravenému rozpočtu. V souvislosti s rekonstrukcí kanceláří na ŠH a probíhající modernizací výstavy na hvězdárně došlo k většímu plánovanému nákupu drobného hmotného majetku, celkově tak byly náklady na drobný hmotný majetek překročeny o 56%.
31
Položka spotřeba energie je vyšší než činil plán o 96 tis. Kč (o 8%). I toto mírné překročení lze však považovat za úspěch daných úsporných opatření, vzhledem k neustálému růstu cen všech druhů energií. Čerpání nákladů v položce prodej zboží úzce souvisí s tržbami za prodané zboží. Tyto náklady jsou vyšší než plánované, neboť i tržby byly v této oblasti překročeny. Celkový objem nákladů tvoří cca 80% objemu tržeb, což odpovídá naší průměrné marži za prodej zboží.
11.1.2.2. Služby
Optimalizací prováděných úklidových prací, bez snížení kvality těchto prací, se nám podařilo snížit náklady v této kategorii. Oproti roku 2004 došlo k výraznému snížení o 162 tis. Kč. Vhodnou volbou operátora a dalšími úspornými opatřeními jsme snížili čerpání nákladů v položce výkony spojů o 85 tis. Kč. Úspora ve srovnání se schváleným rozpočtem činí 11 %. V položce opravy a údržba došlo k výraznému nedočerpání nákladů ve srovnání s plánem. Náklady byly čerpány jen do výše necelých 60 %. V průběhu roku probíhaly plánované práce na údržbě a opravě budov. Některé akce plánované údržby se však nepodařilo realizovat. Například oprava propadajícího se plata před Planetáriem nebyla započata z důvodů průtahů ve vyřizování jednotlivých potřebných povolení. Po jejich vyřízení již bylo pozdě zahájit opravu (klimatické a technologické podmínky). Některé méně důležité akce byly také odloženy z důvodů výše uvedených opatření na konci roku (opatření kvůli platbě daní). V poslední čtvrtině roku se nám podařilo nalézt řešení a vypracovat projekt pro bezbariérové zpřístupnění budovy pro tělesně handicapované návštěvníky. Po obdržení dotace z prostředků HMP jsme v co nejkratší době zahájili práce na instalaci výtahové plošiny. Prioritu v té době dostaly stavební úpravy na bezbariérovém přístupu. Původně plánované akce údržby v této části budovy byly odloženy nebo i zrušeny, neboť jich již nebude vlivem stavebních úprav zapotřebí. úspory na cestovném ve výši 44 tis. Kč bylo dosaženo částečným omezením a také vhodným rozvržením služebních cest.
11.1.2.3. Osobní náklady Osobní náklady byly splněny na 99 %.
Schválený rozpočet předpokládal celkem 48 přepočtených pracovníků, tj. na náš vlastní návrh o jednoho méně než v předchozích letech. Důvodem snížení stavu bylo především obtížné získávání nových kvalifikovaných a odborně způsobilých zaměstnanců při nabízených platových podmínkách pod celostátním průměrem spolu s odchodem dlouhodobých zaměstnanců do důchodu či ukončením pracovních poměrů některých zaměstnanců. K těmto problémům personální a mzdové politiky organizace se připojila i nutnost zvýšení tarifních platů, vyplývající ze zákona, takže po schválení Radou HMP byl limit krytý zřizovatelem navýšen o 300 tis. Kč z vlastních prostředků organizace (vykrytý zvýšením výnosů a úsporami). Uvedené problémy ovlivňovaly průběžně celý rok 2005, takže se vedení organizace rozhodlo naplnit stav pouze na 98%, tj. 47 přepočtených pracovníků. Díky lepší organizaci a dělbě práce přitom nedošlo ke snížení množství plněných úkolů ani jejich kvality. Při platné metodice tak bylo ze zřizovatelem krytého limitu prostředků na platy odečteno 50 % původně plánovaného průměrného platu, tj.101,7 tis. Kč. Položka ostatní osobní náklady byla čerpána jen ze 78 % a to do výše 188 tis. Kč. Oproti roku 2004 se nám podařilo zcela splnit požadavek na zaměstnávání ZPS. Nepodařilo se nám sice zaměstnat více než jednu invalidní pracovnici, ale zvýšili jsme
32
objem zboží objednávaného u firem, které zaměstnávají pracovníky se ZPS, což postačilo na vykrytí zákonného požadavku.
11.1.2.3. Odpisy -
Čerpání v položce odpisy bylo splněno na 100 % v souladu se schváleným i upraveným rozpočtem. Podařilo se realizovat a uvést do provozu všechny původně naplánované investiční akce.
11.2. DOPLŇKOVÁ ČINNOST Hospodářský výsledek před zdaněním Hospodářský výsledek po zdanění
+563 tis. Kč +417 tis. Kč
V roce 2005 bylo realizováno celkem 18 akcí v rámci doplňkové činnosti. Na doplňkové činnosti se podle svých možností podílela všechna tři střediska HaP. Celkové tržby činily 971 tis. Kč, náklady 408 tis. Kč. Planetárium 12 akcí 843 tis. Kč Štefánikova hvězdárna 4 akce 121 tis. Kč Ďáblice 2 akce 7 tis. Kč
11.3 VÝDAJE NA INVESTIČNÍ AKCE Celkové investice
5 702 tis. Kč
V roce 2005 byly realizovány následující akce, finančně kryté vlastními zdroji v rámci investičního fondu. Nová výstava vč.staveb.úprav – ŠH
299 599,-Kč
Pokračování akce zahájené v roce 2004 – 2. etapa
Rekonstrukce východní části ŠH - bezbariérový přístup
586 234,-Kč 1. etapa
Modernizace projektoru VPH – G70
69 222,-Kč Ukončeno v roce 2005
Robotizace dalekohledu ŠH
1 079 096,-Kč Ukončeno v roce 2005
Nové telurium
307 020,-Kč Ukončeno v roce 2005
Upgrade softwaru Cosmoramy
289 884,-Kč Ukončeno v roce 2005
Ve druhé polovině roku byla schválena a zahájena akce s finanční podporou MHMP. Na akci byly poskytnuty prostředky ve výši 2 000 000,-Kč. Bezbariérový pohyb v Planetáriu akce č. 8575
1 841 507,-Kč
předpokládané zakončení únor 2006
33
V roce 2005 bylo na tuto akci proinvestováno cca 1 842 tis. Kč. Zbývající finanční prostředky ve výši cca 158 tis. Kč (tj. 8%) bychom potřebovali převést z roku 2005 do roku 2006. Dokončení stavby předpokládáme do konce února. Dvouměsíční zpoždění odpovídá skluzu, který vznikl čekáním na schválení přidělení investičních prostředků a vyřizováním různých potřebných povolení. Celkově bylo z fondu reprodukce majetku použito na investice Z prostředků MHMP bylo poskytnuto na investice
3 860 931,-Kč 1 841 507,-Kč
12 V N I T Ř N Í Z Á L E Ž I T O S T I O R G AN I Z AC E Vnitropodniková struktura a ekonomika vycházely i nadále ze střediskového způsobu řízení, umožňujícího efektivní řízení a maximální hospodárnost. Zvýšená pozornost byla soustavně věnována důslednému uplatňování kontrolních mechanismů, zavedení pružné pracovní doby, evidenci a zabezpečení majetku, trvalé požární prevenci a dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
12.1 STRUKTURA ORGANIZACE Střediska Štefánikova hvězdárna i Planetárium Praha mají shodně po dvou odděleních: programovém a technicko-provozním; přímo v působnosti ředitele jsou vědeckometodické odd. a ekonomické odd. Pro jednotlivé oblasti činnosti, tj. programovou a vědeckou činnost, pro techniku a provoz a pro věci ekonomické jsou z řad vedoucích specializovaných oddělení jmenováni zástupci ředitele. Obdobně jsou jmenováni vedoucí středisek. Plnění výkonových ukazatelů a hospodářské výsledky dokazují, že současná organizační struktura HaP je efektivní. Potvrzuje to i objem a kvalita prací v provozní a technické oblasti, což ve svém důsledku vedlo ke zlepšení programové činnosti pro veřejnost.
12.2 PERSONÁLNÍ OTÁZKY Dlouhodobý problém zajištění kvalitních odborných pracovníků s ochotou vysokého pracovního nasazení při průměrné mzdě nižší než je pražský průměr se bohužel ani s přechodem na nový platový systém tak, jak mohl být realizován, nezměnil. Nicméně se podařilo odborná oddělení doplnit tak, aby byla zajištěna provozuschopnost středisek a optimalizovat konkrétní obsazení všech vedoucích funkcí. Pozitivně se projevila dlouhodobá práce s mládeží, protože většina nově přijatých odborných pracovníků prošla našimi vlastními vzdělávacími kurzy; pozornost byla věnována i dalšímu vzdělávání dosavadních zaměstnanců. V souladu s příslušným nařízením vlády byly provedeny změny tarifních platů, avšak při předchozích platových úpravách r. 2004 již byla vyčerpána reserva pro příp. další zvyšování platů. Proto bylo zapotřebí požádat o zvýšení limitu mzdových prostředků minimálně o 300 tisíc Kč; tato částka však nebyla kryta zřizovatelem, nýbrž z vlastních provozních úspor a vyšších tržeb. Racionální struktura spolu se zlepšenou dělbou práce umožnila snížit v roce 2005 limit počtu zaměstnanců na 48 a nakonec obsadit jen 47 pozic, aniž by došlo ke snížení objemu činnosti HaP. V příštím období se vedení zaměří na detailní analýzu efektivnosti práce v jednotlivých oblastech s cílem dosáhnout jejího dalšího zvýšení (pro rok 2006 byl na vlastní návrh snížen počet přepočtených pracovníků na 46) a současně přizpůsobit pracovní náplně některých pozic změněným požadavkům vývojových trendů.
34
12.3 VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM Vnitřní systém finančních kontrol v organizaci, optimalizovaný r. 2004 byl v průběhu roku 2005 pouze aktualizován zejm. formou příkazů ředitele v souvislosti s právními předpisy a na základě vlastních zkušeností. V současnosti účinně zabezpečuje maximální hospodárnost jak při sestavení a čerpání rozpočtu, tak v obl. správy a evidence majetku a jeho efektivního využívání; jeho nastavení zároveň neomezuje operativnost hospodaření organizace. Základem je samostatná interní směrnice s návazností na související směrnice, prováděcí předpisy a příkazy ředitele. Finanční kontrole podléhají veškeré finanční prostředky, se kterými naše organizace hospodaří. Jedná se o výnosy a náklady vlastního rozpočtu v činnosti hlavní i doplňkové, příspěvek a dotace z rozpočtu hl. m. Prahy, ev. další zdroje, náklady na materiál, energii, služby (telefon, úklid), cestovné, mzdové náklady, investiční náklady, náklady na opravy a udržování, odpisy dlouhodobého majetku atd.; rovněž sem patří kontrola nakládání s majetkem svěřeným organizaci (např. správné zařazení majetku do jednotlivých druhů účtové osnovy, správné stanovení pořizovací hodnoty, správné financování majetku v případě rekonstrukcí a přestaveb, zaúčtování technického zhodnocení majetku, kontrola peněžních prostředků, cenin, sbírek apod.). Důležitou činností na úseku kontroly hospodaření s majetkem je jeho inventarizace. Součástí finanční kontroly je rovněž kontrola plnění finančních závazků, vyplývajících z povinností organizace coby zaměstnavatele (např. odvody sociálního a zdravotního pojištění). Řídicí kontrola je v organizaci prováděna při přípravě finančních operací před jejich schválením (předběžná řídící kontrola), při průběžném sledování uskutečňovaných operací až do jejich konečného vypořádání (průběžná řídící kontrola) a po vyúčtování a při následném prověření vybraných operací v rámci hodnocení dosažených výsledků a správnosti hospodaření (následná řídící kontrola). Kontrolní činnosti jsou vykonávány průkazně a potvrzeny podpisem. Zaměstnanci, kteří plní v organizaci kontrolní funkce na úseku řídící kontroly jsou: příkazci operací (vedoucí zaměstnanci kromě ved. ekonomického odd.), správce rozpočtu (není příkazcem) a hlavní účetní (není příkazcem). Další vzájemnou kontrolu vytváří odlišný okruh pracovníků, vybavených podpisovým právem pro bankovní styk. Čerpání neinvestičního příspěvku zřizovatele bylo r. 2005 účelné a hospodárné, v některých položkách rozpočtu se (byť s problémy) podařilo dosáhnout úspor. Hospodaření naší organizace v hodnoceném účetním období bylo velmi úspěšné: výnosy v hlavní činnosti byly o 15% vyšší než stanovoval plán na r. 2005, vyšší byly rovněž výnosy z doplňkové činnosti. Čerpání vyšší příjmové položky bylo využito maximálně efektivně: ke krytí zvýšených provozních nákladů, nákladů na údržbu (opravy havarijního charakteru) a k pořízení potřebného přístrojového a provozního technického vybavení. Úspěšné hospodaření bylo mj. podmíněno pracovní iniciativou většiny zaměstnanců a podpořeno vnitřním kontrolním systémem vč. průběžného sledování řešených problémů vedoucími pracovníky. Vnitřní kontrolní systém naší organizace nezjistil žádné nedostatky, které by nepříznivě ovlivnily činnost organizace; výsledky hospodaření tomu odpovídají. Při řídicích kontrolách v rámci vnitřního kontrol. systému nebyla za r. 2005 zjištěna žádná manka ani škody; inventarizace hmotného a nehmotného majetku, zásob a materiálu k 31.12.2005 proběhla ve smyslu zákona o účetnictví podle příkazu ředitele 2005/11, porovnáním stavu fyzického s účetním nebyly shledány žádné rozdíly. Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy má podle zák. 435/2004 Sb. v plat. znění povinný podíl zaměstnávání dvou osob se zdravotním postižením. Zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením (§ 81, 2a) a odběrem výrobků (§ 81, 2b) se podařilo splnit povinný limit, takže (na rozdíl od předchozího roku) nebyl nutný odvod do státního rozpočtu. Další vlastní finanční kontrolní aktivity naší organizace se řídily především požadavky vnějších kontrolních skupin níže uvedených. Kromě toho byly prováděny mj. kontrola a
35
doplnění personální agendy, kontrola zařazení zaměstnanců do platových tříd, série kontrol na úseku BOZP, PO a zabezpečení hmotného majetku. Žádná kontrolní zjištění nebylo nutné předávat k dalšímu řízení podle zvláštních právních předpisů. V průběhu roku 2005 proběhly v naší organizaci následující vnější kontroly ze strany zřizovatele: OKP MHMP – Kontrolní skupina odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu MHMP provedla následnou kontrolu plnění nápravných opatření přijatých k odstranění nedostatků zjištěných finanční kontrolou odboru kultury MHMP v roce 2003 při "dodržování zákona o zadávání veřejných zakázek č. 119/94 Sb v platném znění, zadávaných fyzickým osobám - zaměstnancům organizace a při uzavírání vedlejších pracovních poměrů se zaměstnanci". Výsledná zpráva konstatuje, že z 11 úkolů souboru nápravných opatření zůstal do konce 1. čtvrtletí 2005 nesplněn pouze jeden: organizaci se totiž v několika případech nepodařilo dodržet formálně správně vypracovanou interní směrnici, týkající se nerovnoměrného rozvržení pracovní doby. Již v průběhu trvání kontroly byl organizací připravena systémová změna, jejíž zavedení bylo v návrhu na odstranění nedostatků organizaci uloženo. O okamžitém zavedení pružné pracovní doby (od 1.7.2005) a zárukách systému kontroly evidence a dodržování byl kontrolní orgán v daném termínu informován. OKČ MHMP – Odbor kontrolních činností MHMP v červenci 2005 vykonal následnou kontrolu plnění opatření přijatých k odstranění nedostatků zjištěných při předchozí "finanční kontrole vybraných úseků hospodaření za r. 2002 a 2003". Výsledná zpráva konstatovala, že termínovaná opatření byla splněna, opatření trvalého charakteru jsou plněna průběžně.
12.4 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI Vedení HaP věnovalo této oblasti zvýšenou pozornost i během roku 2005. Byly provedeny všechny zákonem stanovené revize a prohlídky; zjištěné (vesměs jen drobné) závady byly průběžně odstraňovány. Uskutečnila se rovněž veškerá potřebná periodická školení na tomto úseku. Realizovalo se několik cvičných požárních poplachů s nácvikem evakuace budovy; z toho jeden v provozních podmínkách vč. návštěvníků Planetária. Celoročně byla efektivně využívána smlouva o poskytování závodní zdravotní preventivní péče praktickou lékařkou MUDr. P. Šullovou. Lékařka je seznámena s pracovišti HaP a zúčastňuje se osobně akcí, souvisejících s ochranou zdraví zaměstnanců. Všichni nově přijímaní pracovníci procházejí vstupními prohlídkami, byly realizovány rovněž preventivní prohlídky stávajících zaměstnanců s ohledem na jejich pracovní zařazení. Během roku 2005 nedošlo k žádným pracovním úrazům ani mimořádným událostem.
36
OBSAH 1. NÁVŠTĚVNÍCI, PROGRAMOVÁ TVORBA
4
1.1 Programová tvorba
4
1.2 Planetárium Praha 1.2.1 Programy pro školy 1.2.1.1 Programy v sále Cosmorama pro školy 1.2.1.2 Programy v sále Starvid pro školy 1.2.1.3 Pořady v učebně pro školy 1.2.2 Audiovizuální programy a přednášky pro veřejnost 1.2.2.1 Programy v sále Cosmorama 1.2.2.2 Programy v sále Starvid
5 6 8 9 9 9 10 11
1.3 Štefánikova Hvězdárna 1.3.1 Programy pro školy 1.3.2 Audiovizuální programy, přednášky a další akce pro veřejnost 1.3.3 Astronomická pozorování pro veřejnost
11 12 12 12
1.4 Hvězdárna Ďáblice 1.4.1 Přednášky pro školy 1.4.2 Pořady pro veřejnost 1.4.3 Astronomická pozorování pro veřejnost
12 12 13 13
2. KURZY A KROUŽKY, ZÁJMOVÁ ČINNOST
13
2.1 Kurzy a kroužky 2.1.1.1 Astronomický kroužek mládeže (Štefánikova hvězdárna) 2.1.1.2 Astronomický kurz I. ročník (Planetárium Praha) 2.1.1.3 Astronomický kurz II. ročník (Štefánikova hvězdárna) 2.1.1.4 Prázdniny pod hvězdami 2.1.1.5 Astronomická expedice
13 13 13 13 14 14
2.2 Odborné sekce a zájmová činnost 2.2.1 Kosmo Klub (Planetárium Praha) 2.2.2 Skupina pro kosmickou filatelii (Svaz českých filatelistů) (Planetárium Praha) 2.2.3 Dovolená s dalekohledem
14 14 14 15
3. MIMOŘÁDNÉ AKCE 3.1.1.1 Svět prstenů, Huygens na Titanu (Planetárium Praha) 3.1.1.2 Dětský den (Štefánikova hvězdárna) 3.1.1.3 Cizí světy (Planetárium Praha) 3.1.1.4 Noc vědců (Štefánikova hvězdárna) 3.1.1.5 Večerníček slaví narozeniny 3.1.1.6 45. výročí zahájení trvalého provozu Planetária (Planetárium Praha)
4. VÝSTAVY
15 15 15 16 16 16 16
17
4.1 Stálá astronomická výstava ve foyeru Planetária
17
4.2 Krátkodobé výstavy (Planetárium)
17
4.3 Stálá astronomická výstava na Štefánikově hvězdárně
18
4.4 Krátkodobé výstavy (Štefánikova hvězdárna)
18
37
4.4.1.1 Mrazivý svět Saturnu 4.4.1.2 Drtivá krása 4.4.1.3 Stokrát za sekundu – jednou za život 4.4.1.4 Mars – znovu na dosah
18 18 18 18
4.5 Knihovna Štefánikovy hvězdárny
19
4.6 Knihovna Planetária
19
5. ODBORNÁ ČINNOST
19
5.1 Vědecká činnost 5.1.1 Výzkum částic kosmického prachu (řešitel: RNDr. J. Švestka) 5.1.2 Projekt simulace meziplanetárního prachu (řešitel: Mgr. I. Větvička, RNDr. J. Švestka, CSc.) 5.1.3 Elektronický archiv historie hvězdárny (řešitel: RNDr. O. Hlad) 5.1.4 Práce v oblasti historických studií (řešitel: Mgr. P. Najser)
19 19 20 20 20
5.2 Odborná pozorování 5.2.1 Pozorování zákrytů hvězd Měsícem na hvězdárně Ďáblice 5.2.2 Hledání extrasolárních planet na Štefánikově hvězdárně 5.2.3. Sluneční sekce 5.2.4 Společné pracoviště v Koperníkově kopuli na Kleti
20 21 21 21 21
6. VYDAVATELSKÁ ČINNOST 6.1 Ediční činnost HaP v roce 2005
22 22
7. KOMERČNÍ AKTIVITY
23
8. ÚDRŽBA A TECHNICKÝ ROZVOJ
23
8.1.1 Investiční akce a akce mimořádného charakteru 8.1.1.1 Bezbariérový pohyb v Planetáriu 8.1.1.2 Instalace digitálního planetária Digistar DS3 SP2 do sálu Starvid 8.1.1.3 Modernizace projektoru VPH-G70 v sále Cosmorama 8.1.1.4 Pořízení nového Teluria 8.1.1.5 Upgrade software systémů v sále Cosmorama 8.1.1.6 Instalace automatické meteorologické stanice na terase Planetária 8.1.1.7 Rekonstrukce kanceláří ve východní části prvního patra 8.1.1.8 Rekonstrukce východní kopule 8.1.1.9 Dokončení rekonstrukce kotelny Štefánikovy hvězdárny 8.1.1.10 Citlivější kamera pro pozorování 8.2.1. Údržba výpočetní techniky 8.3.1. Údržba pozorovací techniky 8.4.1. Běžná údržba
9. SPOLUPRÁCE S JINÝMI INSTITUCEMI, SLUŽEBNÍ CESTY
24 24 24 24 25 25 25 26 26 26 26 27 27 27
27
9.1. Odborné semináře
27
9.2 Spolupráce s jinými odbornými institucemi 9.2.1 Spolupráce s institucemi v ČR 9.2.2 Spolupráce se zahraničními institucemi
27 27 28
9.3 Zahraniční služební cesty 9.3.1.1. Satellite Laser Ranging Station, Graz, Rakousko 9.3.1.2. Sympozium ESOP XXVI – Helsinki, Finsko 9.3.1.3. Výzkumné ústavy v USA a Nizozemí, odborné konference
28 28 28 29
38
10. HANDICAPOVANÉ OSOBY
29
11. ROZBOR HOSPODAŘENÍ, VNITŘNÍ ZÁLEŽITOSTI ORGANIZACE
29
11.1 Hlavní činnost 11.1.1. Výnosy 11.1.2. Náklady 11.1.2.1 Spotřebované nákupy 11.1.2.2. Služby 11.1.2.3. Osobní náklady 11.1.2.3. Odpisy
30 30 31 31 32 32 33
11.2. Doplňková činnost
33
11.3 Výdaje na investiční akce
33
12 VNITŘNÍ ZÁLEŽITOSTI ORGANIZACE
34
12.1 Struktura organizace
34
12.2 Personální otázky
34
12.3 Vnitřní kontrolní systém
35
12.4 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
36
39
