HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY. příspěvková organizace. Zřizovatel: hlavní město Praha VÝROČNÍ ZPRÁVA ROZBOR HOSPODAŘENÍ ZA ROK 2009

HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY příspěvková organizace Zřizovatel: hlavní město Praha

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROZBOR HOSPODAŘENÍ ZA ROK 2009

Určeno pro vnitřní potřebu organizace a účely zřizovatele. ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA

PLANETÁRIUM PRAHA

HVĚZDÁRNA ĎÁBLICE

PETŘÍN 205, 118 46 PRAHA 1

KRÁLOVSKÁ OBORA 233, 170 21 PRAHA 7

POD HVĚZDÁRNOU 768,

TEL. 257320540

TEL. 220999001-3, 233376452

182 00 PRAHA 8

IČO

064441

FAX

FAX

TEL. 283910644

DIČ

CZ00064441

245 005 519

E-mail

[email protected]

233376434

E-mail

pl anetar i u m@pl ane tar i u m.cz

E-mail

d ab l i ce ob s @ p l a n eta r i u m. cz

Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy v roce 2009 Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy je největší institucí svého druhu v ČR. Po instalaci nového digitálního projekčního systému v Planetáriu Praha je toto planetárium jedním z nejmoderněji vybavených planetárií v Evropě. Posláním instituce je především seznamovat širokou veřejnost s astronomií a příbuznými přírodními a technickými vědami. Je organickou částí pražské kultury a v současné době provozuje svoji činnost ve čtyřech objektech: Štefánikově hvězdárně na Petříně, Planetáriu Praha, Ďáblické hvězdárně a Koperníkově kopuli na Kleti (společné pracoviště s HaP České Budějovice). Návštěvníci: Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy navštívilo v roce 2009 přes 133 000 osob, což bylo zhruba o 5000 návštěvníků více, než v roce 2008. Počet návštěvníků vzrostl zejména díky úspěšné letní sezóně na Štefánikově hvězdárně, úspěšné uvedení nového projekčního systému v Planetáriu Praha v říjnu 2009 stačilo pouze vykompenzovat propad v návštěvě škol v listopadu a prosinci způsobený obavami z mexické chřipky. Nejvíce osob navštívilo Planetárium - 96 585 návštěvníků (72,3 %); na Štefánikovu hvězdárnu se přišlo podívat 30 939 návštěvníků (23,2 %) a hvězdárnu v Ďáblicích navštívilo 6 107 osob (4,6 %). Zhruba 58,8 % návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci. Více na straně 5

Programy pro školy: Programy HaP pokrývají všechny věkové kategorie, od pohádek s astronomickou tématikou pro předškolní děti, přes pořady pro žáky základních a středních škol až po specializované přednášky pro vysokoškolské studenty. V nabídce výukových pořadů je vždy alespoň jeden pořad pro konkrétní ročník základních i středních škol, což je mimořádné nejenom v českém, ale i celosvětovém měřítku. V Planetáriu Praha je postupně rozšiřována nabídka pořadů digitálního planetária Sky-Skan Definiti. Programy pro veřejnost: Pořady pro veřejnost byly uváděny především o sobotách a nedělích, ve všední dny večer a během školních prázdnin. Kromě pořadů a přednášek v sálech Starvid a Cosmorama v Planetáriu a v promítacích sálech na Štefánikově hvězdárně a na hvězdárně v Ďáblicích se na obou hvězdárnách uskutečňovala denní i noční pozorování oblohy. Na hvězdárnách je nabízena zájemcům také možnost individuálního astronomického pozorování. Kurzy a kroužky: V roce 2009 probíhaly astronomické kroužky a astronomické kurzy. Jak kroužky, tak kurzy jsou dvoustupňové – pro začátečníky a pokročilé. Kroužky jsou zaměřeny především na školní mládež, kurzy předpokládají základní středoškolské znalosti a účastní se jich jak studenti, tak dospělí zájemci o astronomii. Od školního roku 2009-2010 došlo k zásadním organizačním změnám jak v astronomickém kurzu, tak i astronomickém kroužku. Více na straně 16

Mimořádné akce: Jednoznačně nejvýznamnější akcí bylo zprovoznění nového celooblohového projekčního systému Sky-Skan Definiti v sále Cosmorama. Veřejnosti byl představen poprvé během speciálního VÍKENDU S NOVÝM PLANETÁRIEM ve dnech 19. – 20. 9. 2009. V červenci 2009 jsme si připomněli 40. výročí přistání prvních lidí na Měsíci. Na Štefánikově hvězdárně byl od července do září vystaven vzorek měsíční horniny dovezený

2

Apollem 11, který věnoval někdejší ČSSR prezident USA Richard Nixon. V Planetáriu byl připraven mimořádný program MĚSÍC – SNY A NADĚJE. V průběhu celého roku se všechna střediska podílela na oslavách Mezinárodního roku astronomie (IAY 2009) a to jak vlastními akcemi, tak i účastí na akcích pořádaných jinými institucemi Více na straně 18

Výstavy: Kromě stálých astronomických výstav ve všech střediscích proběhlo v průběhu roku v Planetáriu a na Štefánikově hvězdárně několik krátkodobých výstav. Více na straně 21

Odborná činnost: Po delimitaci vědeckého oddělení pokračovalo zejména pozorování zákrytů kosmických těles a pozorování proměnných hvězd. Přesně vymezené pozorovací projekty byly garantovány odbornými pracovníky HaP. Více na straně 24

Vydavatelská činnost: Hvězdárna a planetárium vydala vlastním nákladem několik titulů s astronomickou a příbuznou tématikou. Z větší části se jednalo o dotisky oblíbených publikací, případně jejich aktualizace. Mezi zcela nové patří Hvězdářská ročenka 2010. Více na straně 27

Komerční aktivity: Doplňkovou činnost v roce 2009 tvořilo především pořádání mimořádných společenských akcí v prostorách Planetária a Štefánikovy hvězdárny a prodej publikací a předmětů s astronomickou tématikou vymezených zřizovací listinou. O pořádání komerčních akcí byl nižší zájem než v uplynulých letech a to zejména v důsledku hospodářské krize. Více na straně 29

Údržba a technický rozvoj: Vzhledem k výraznému překročení tržeb bylo možné přistoupit k některým dlouho odkládaným akcím údržby – na hvězdárně Ďáblice se podařilo opravit fasádu a střechu poškozenou vandaly, v Planetáriu byly opraveny sluneční hodiny a vstupní plato zbaveno graffitti. Hlavní investiční akcí byla v roce 2009 instalace digitálního celooblohového projekčního systému Sky-Skan Definiti v Planetáriu Praha. Na Štefánikově hvězdárně proběhla rekonstrukce hlavní kopule (krytina, pohony pohyblivých částí). Na konci roku došlo k havárii hlavního ohřívače TUV v planetáriu a bylo nutné ho nahradit. Více na straně 29

Mezinárodní spolupráce: Byly udržovány rozsáhlé kontakty jak s profesními a zájmovými organizacemi podobného zaměření, tak hvězdárnami a planetárii po celém světě. Více na straně 34

Handicapované osoby: Systém bezbariérového přístupu v Planetáriu je využíván jednotlivci i objednanými skupinami; celkem bylo přepraveno přes 200 osob a uskutečněno 12 samostatných představení pro skupiny handicapovaných osob. Využití bezbariérového přístupu na Štefánikově hvězdárně limituje zejména bezbariérová úprava pozorovacích stanovišť (hlavní kopule). Více na straně 35

3

Rozbor hospodaření: Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy měla pro rok 2009 schválený neinvestiční příspěvek ve výši 23 590 tis. Kč. Vzhledem k přijatým úsporným opatřením a současnému překročení plánovaných výnosů o 1 208 tis. Kč, došlo k nedočerpání schváleného neinvestičního příspěvku a to i přes to, že organizace musela uhradit 1 333 tis. Kč za audit přikázaný usnesením RHMP. Nedočerpaný neinvestiční příspěvek ve výši 938 tis. Kč (173 tis. Kč nevyčerpané dotace na výplaty, 765 tis. Kč nevyčerpané dotace na provoz) organizace při vyúčtování vrátila podle pokynů ke zpracování účetní závěrky. Použitý neinvestiční příspěvek činil 22 652 tis. Kč. Hospodářský výsledek roku 2009 činil u hlavní činnosti 22 652 tis. Kč. Čistý hospodářský výsledek v doplňkové činnosti činil 165 tis. Kč. Celkové výnosy v hlavní činnosti byly 6 408 tis. Kč (splněno na 123 %), náklady v hlavní činnosti na 101 %, ve vedlejší činnosti byly výnosy splněny na 183 % a náklady na 188 %. Celkově jsou výnosy roku 2009 výrazně lepší než v roce 2008 (o 487 tis. Kč). Výsledky let 2009 a 2008 nelze ovšem zcela mechanicky srovnávat, protože díky změněné metodice účetnictví se část zisku z prodeje publikací přesunula do doplňkové činnosti. Pokud by byla metodika stejná, byly by výnosy roku 2009 vyšší o více než 800 tis. Kč. Poměr mezi neinvestičním příspěvkem a tržbami z hlavní činnosti byl 0,28. U obdobných zahraničních institucí je tento koeficient mezi 0,2 – 0,3 (V ČR neexistuje srovnatelné zařízení). Více na straně 36

4

1. N Á V Š T Ě V N Í C I , P R O G R AM O V Á T V O R B A Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy navštívilo v roce 2009 přes 133 000 osob, což bylo zhruba o 5000 návštěvníků více, než v roce 2008. Počet návštěvníků vzrostl zejména díky úspěšné letní sezóně na Štefánikově hvězdárně, úspěšné uvedení nového projekčního systému v Planetáriu Praha v říjnu 2009 stačilo pouze vykompenzovat propad v návštěvě škol v listopadu a prosinci způsobený obavami z mexické chřipky. Nejvíce osob navštívilo Planetárium - 96 585 návštěvníků (72,3 %); na Štefánikovu hvězdárnu se přišlo podívat 30 939 návštěvníků (23,2 %) a hvězdárnu v Ďáblicích navštívilo 6 107 osob (4,6 %). Zhruba 58,8 % návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci.

1.1 PROGRAMOVÁ TVORBA V rámci HaP bylo v roce 2009 připraveno a uvedeno 13 nových pořadů, z toho 8 v Planetáriu, 4 na Štefánikově hvězdárně a 1 na Hvězdárně v Ďáblicích. Planetárium: „Skřítek na cestách“ (Cosmorama) premiéra únor 2009 nový program Další příběh z nového cyklu pohádek spojených motivem malého pohádkového obyvatele planetária. V tomto dílu se děti dozvědí, co se všechno stalo, když se skřítek rozhodl jet na dovolenou a proč je důležité vybrat si ten správný balík. Kromě toho se v příběhu seznámí se souhvězdími nejen naší, ale i jižní oblohy. „Pohyby Země“ (Sky-Skan Definiti) premiéra říjen 2009 nová verze pro celooblohový projekční digitální systém Sky-Skan Definiti Otáčí se obloha nad námi nebo se otáčí planeta Země? Proč se střídají roční doby? Stojí Slunce nehybně na místě? Odpovědi na tyto a další otázky naleznou děti programu při fantastické cestě vesmírem. „Vesmír blízký i vzdálený“ (Sky-Skan Definiti) premiéra listopad 2009 nová verze pro celooblohový projekční digitální systém Sky-Skan Definiti Pořad určený pro žáky druhého stupně základních škol. Seznamuje je nejen se sluneční soustavou, ale i se vzdálenými vesmírnými objekty. Současně předvádí možnosti nového projekčního systému SkySkan Definiti.

5

„Měsíční sen“ (Sky-Skan Definiti) premiéra září 2009 nová verze pro celooblohový projekční digitální systém Sky-Skan Definiti Cesta na Měsíc – odvěká touha lidí. Měsíc v mýtech starověkých národu i ve světle současných znalostí. Program Apollo jako vyvrcholení lidských snah o dobývání kosmu „Praha korunovaná hvězdami“ (Sky-Skan Definiti) premiéra září 2009 nový program Putování po stopách Keplerova pobytu v Praze. Program seznamuje s bohatou astronomickou minulostí Prahy a současně vysvětluje, jak Kepler odvodil své dva zákony. V závěru představuje kosmickou sondu pojmenovanou Kepler, jejímž cílem je hledání planet mimo Sluneční soustavu. Program byl připraven k Mezinárodnímu roku astronomie (IAY 2009) „Most mezi břehy času“ (Sky-Skan Definiti) premiéra září 2009 nový program Pořad představuje historii jedné z nejpozoruhodnějších pražských památek, kamenného mostu, který je po celém světě znám jako Karlův most. Každý návštěvník Prahy chce tuto stavbu spojující ušlechtilou gotickou konstrukci s ponurým půvabem barokní sochařské galerie vidět na vlastní oči, ale málokdo si uvědomuje, jak velký vliv měla při jeho stavbě tehdejší astronomie. „Povídání pro zvídavé děti - výlet do vesmíru, poprvé s novým projekčním systémem“ (Sky-Skan Definiti) premiéra listopad 2009 Modifikace oblíbeného pořadu pro systém SkySkan Definiti. V hodinovém vyprávění mají děti unikátní příležitost prohlédnout si zblízka Sluneční soustavu, porovnat velikosti a vzdálenosti planet a zjistit, co všechno ji vlastně tvoří. Na Zemi se vypravíme na severní pól, abychom viděli, jak vypadá polární noc i den. A také se podíváme, jak vypadají hvězdy na rovníku. Ukázat souhvězdí je pro nové planetárium skutečná hračka – jak ale souhvězdí vypadají, když se na ně díváme odjinud? A co tajemní mimozemšťané? pořad je uváděn střídavě s původní verzí pro planetárium Cosmorama

6

„ZA TAJEMSTVÍM BETLÉMSKÉ HVĚZDY“ (Sky-Skan Definiti) premiéra prosinec 2009 nová verze pro celooblohový projekční digitální systém Sky-Skan Definiti K neodmyslitelným vánočním symbolům patří betlémská hvězda v podobě komety nad jesličkami. Jedinou původní zprávu o „Hvězdě nad Betlémem“ nacházíme v Novém zákonu v Evangeliu podle Svatého Matouše. Co přivedlo mudrce do Betléma? Jaký to byl tajemný úkaz, který dnes známe jako „betlémskou hvězdu“? Byla to neznámá kometa, výbuch supernovy, neobyčejné seskupení planet nebo něco docela jiného? Je vůbec možné po tak dlouhé době vyřešit tuto záhadu, která po staletí fascinovala křesťanský svět? Štefánikova hvězdárna: „Petr a Pavla – Letní příběh“ premiéra červen 2009 Třetí díl příběhů o výpravách dvou mladých lidí pod noční oblohu, tentokrát letní. V rozhovorech se divák seznámí se souhvězdími letní oblohy, hvězdokupami či meteory. Titulkované multimediální sekvence předělující mluvené slovo jsou věnovány mlhovinám či periodickým pohybům Země a vzniku ročních dob. Pořad je zpracován velmi populární až odlehčenou formou a je určen starší mládeži a dospělým. „Astronomical Prague“ premiéra duben 2009 Anglická verze pořadu „Prahou astronomickou“ je určena zahraničním turistům, kteří tvoří v letních měsících velkou část návštěvníků. Pořad shrnuje více než tisíciletou historii astronomie v Praze. „Tajemství vesmíru“ premiéra prosinec 2009 Jak vesmír funguje? Jaké základní fyzikální jevy jej utvářejí? Pořad má společný dvacetiminutový úvod, ke kterému si může objednávající volně vybrat z následujících desetiminutových bloků: závěrečná stádia hvězdného vývoje, kosmologie, vznik hmoty, pozemské dalekohledy, vesmírné dalekohledy. 7

„Ztracená civilizace“ premiéra listopad 2009 Mayové nás fascinují proto, že byli poznamenáni jakýmsi druhem nebeské posedlosti, vykovali pouta mezi nebem a téměř každou složkou lidské činnosti, a oslavovali je nejen ve svých psaných knihách, ale také ve svém umění, architektuře a sochařství. Hvězdárna Ďáblice: „Od lidského oka k dalekohledům“ Premiéra pro veřejnost říjen 2009 Pořad vysvětluje vlastnosti oka, principy zobrazení základními optickými prvky, historii, druhy a typy dalekohledů.

Od lidského oka

k dalekohledům

1.2 PLANETÁRIUM PRAHA Planetárium bylo otevřeno denně kromě pátků, které jsou vyhrazeny pro technickou údržbu. Na jaře a podzim bylo nutno několikrát pro velký zájem otevřít pro školy i v pátek dopoledne. Planetárium bylo otevřeno i v době prázdnin a státních svátků. Pro školní objednané skupiny byly nabízeny termíny od pondělí do čtvrtka od 8.45 hodin do 16 hodin, v případě zájmu mohly školy navštívit planetárium i mimo tuto dobu, v termínech určených pro veřejnost. Pořady jsou uváděny v sálech Cosmorama a Starvid, pro školní skupiny je navíc využívána i učebna. Součástí návštěvy pořadů je i prohlídka výstavních prostor Planetária. Stálou výstavu je možné navštívit rovněž samostatně.

15%

2%

3%

80%

Cosmorama

Starvid

Učebna

Výstava

Graf 1: Rozložení návštěvnosti podle jednotlivých sálů Planetária v roce 2009

8

Podíl objednaných školních skupin v roce 2009 představoval 70 % z celkového počtu návštěvníků Planetária. Veřejnost – včetně dětí účastnících se akcí pro veřejnost představovala 30 %, ale její podíl na tržbách Planetária byl více než 44 %. Celkový počet návštěvníků Planetária byl o zhruba 2 500 osob nižší než v roce 2008, ale tržby byly o 490 tis. Kč vyšší. Tuto situaci lze vysvětlit uvedením dražších pořadů nového systému SkySkan Definiti a současně strachem veřejnosti z chřipkové epidemie v závěru roku (to se projevilo i rušením objednávek ze strany škol). Podíl návštěvníků sálu Cosmorama stoupl ve srovnání s loňským rokem o 4 %, takže pořady v sále Cosmorama shlédlo 80 % návštěvníků, 15 % v sále Starvid, 3 % především školních výprav navštívilo přednášky v učebně. V ceně vstupenky je i prohlídka stálé astronomické výstavy, pouze výstavu bez shlédnutí pořadu navštívily 3 % návštěvníků. V sále Cosmorama probíhala od počátku roku instalace a seřizování nového projekčního systému Sky-Skan Definiti. Práce byly koordinovány tak, aby bylo možné zachovat provoz starého systému Cosmorama a aby nebyl narušen provoz pro veřejnost a školy. Nový systém byl slavnostně uveden do provozu 19. září 2009. Postupně jsou pro něj připravovány nové pořady (v roce 2009 bylo pro nový systém připraveno 7 pořadů), ale ještě nejméně pět let budou muset být v provozu oba systémy současně, aby zůstala zachována stávající ucelená programová nabídka, zejména pro školy. V sále Starvid byly promítány pořady s astronomickou, kosmonautickou a zeměpisnou tématikou. Geografické pořady byly ponechány v nabídce pouze pro předem objednané skupiny. O víkendech a o prázdninách byly pro veřejnost uváděny již výhradně astronomické pořady plně využívající možností digitálního planetária Digistar3. Vedle tradičních cyklů přednášek kosmonautické kroniky a cestovatelských besed bylo uspořádáno několik speciálních přednášek. Učebna sloužila především k zajištění speciálních přednášek pro školní skupiny. V odpoledních hodinách byla využívána pro některé přednášky 1. ročníku astronomického kurzu a pro schůzky Kosmo Klubu. Stálá expozice ve foyeru Planetária byla udržována v provozuschopném stavu a byly prováděny drobné dílčí změny – při příležitosti 40. výročí přistání lidí na Měsíci byla doplněna vitrína s modely raket projektu Apollo. Celkové tržby za vstupné dosáhly 3 947 tis. Kč, což je o více než 14 % víc než v roce 2008.

115000

4 000 000 Kč

návštěvnost

105000

3 200 000 Kč 3 000 000 Kč 2 800 000 Kč

100000 95000

2 600 2 400 2 200 2 000

90000 85000 80000 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

000 000 000 000

tržba

3 800 000 Kč 3 600 000 Kč 3 400 000 Kč

110000

Kč Kč Kč Kč

2009

Graf 2: Vývoj návštěvnosti a tržeb Planetária Praha v letech 2002 – 2009

9

1.2.1 Programy pro školy Školní pořady byly nabízeny od pondělí do čtvrtka ve třech sálech Planetária. Přestávky mezi pořady byly minimalizovány na 15 minut. Díky posunu začátků programů u jednotlivých sálů je tak pro školní skupiny k dispozici jedenáct termínů denně. Největší zájem je samozřejmě o dopolední termíny, těch však bylo během školního roku, také díky svátkům a školním prázdninám, v roce 2009 pouze 153. Struktura začátků představení umožňuje při jedné návštěvě kombinaci dvou pořadů v jednom sále i ve dvou různých sálech. Této možnosti využívají především střední školy a mimopražské základní školy, a to i přes to, že pozorné sledování dvou pořadů představuje pro děti značnou zátěž. 2 pořady v jeden den navštívila školní skupina z jedné školy ve 119 případech. V roce 2009 navštívilo Planetárium více než 1 800 objednaných školních skupin z 852 pražských i mimopražských škol. Většina škol navštívila v roce 2009 Planetárium pouze jednou, skupiny ze 180 škol navštívily Planetárium dvakrát a častěji. Stejně jako v předchozích letech představují skupiny ze základních škol 69 % všech návštěv, zbylých 31 % je téměř rovnoměrně rozděleno mezi střední školy (14 %) a mateřské školy (18 %). Odpolední termíny využívají především mimopražské školy v rámci celodenních výletů, popřípadě školní družiny. V těchto případech ale není reálné využít plné kapacity sálů. Základem programové nabídky pro školy je ucelená řada výukových pořadů, plně respektujících osnovy základních a středních škol v oblasti přírodních věd (fyzika, zeměpis, biologie). Školám jsou nabízeny 3 skupiny pořadů. Pro první seznámení dětí předškolního věku a dětí z prvních stupňů základních škol s vesmírem jsou určeny pohádky s astronomickou tématikou. Ty slouží nejen pro výklad základních astronomických pojmů, ale především jako první kontakt s projekčním sálem a jeho atmosférou. 80%

Obsazenost sálu (%)

70% 60%

63%

63%

53%

66% 59%

58%

51%

50%

43%

40%

40% 26%

30%

21%

20% 10% 0% 8:45

9:00

9:15

10:00

10:15

10:45

11:15

11:30

13:15

13:30

15:00

Začátky představení

Graf 3: Průměrná obsazenost pořadů v daných časech

Další skupinu tvoří výukové pořady, vždy alespoň jeden pořad pro konkrétní ročník základních i středních škol. Třetí skupinou jsou doplňkové pořady, které rozšiřují výuku. V roce 2009 se konalo ve všech sálech celkem 504 výukových představení pro více než 41 tisíc žáků. Pro mateřské školy bylo uspořádáno 86 představení pro více než 8 100 osob.

10

Zbylých 248 představení pro více než 18 tisíc žáků představovaly pohádky a doplňkové pořady (ne přímo vázané na rámcové vzdělávací plány). S ohledem na rámcové vzdělávací plány jsou nejžádanější pořady pro 4.- 6. třídy základních škol.

1.2.1.1 Programy v sále Cosmorama pro školy Programy v sále Cosmorama jsou promítány opticko-mechanickým planetáriem Cosmorama a jeho přídavnými systémy a od října 2009 také novým digitálním planetáriem Sky-Skan Definiti. Vzhledem k množství školních programů a nutnosti zachování kontinuity programové nabídky budou v průběhu následujících pěti let postupně do nabídky zařazovány nové programy systému Sky-Skan Definiti, které budou postupně nahrazovat programy planetária Cosmorama. Proto budou nejméně po tuto dobu používány souběžně oba systémy. Programy v sále Cosmorama jsou plně automatizovány, komentář čtou ze záznamu známí herci. Pouze několik programů pro menší děti je přednášeno živě. To umožňuje lepší kontakt s dětmi, který je v tomto věku nutný. Pro mateřské školy jsou určeny vybrané pohádkové příběhy s astronomickou tématikou. Pohádky mají sice astronomický námět, ale současně si zachovávají ráz pohádky. V pevně stanovených termínech bylo nabízeno 9 různých pohádek s astronomickými motivy. Během roku bylo uspořádáno 86 představení pro celkem 8 141 osob. Obsazenost představení pro mateřské školky se pohybuje okolo 57 %, čímž se řadí mezi pořady s nejvyšší průměrnou obsazeností sálu. To je způsobeno mimo jiné tím, že pro mateřské školky jsou rezervovány speciální termíny, což mimo jiné umožňuje respektovat jejich pedagogická a další specifika. Základním školám je nabízeno šest výukových pořadů. 253 představení shlédlo 29 505 žáků. Stále nejnavštěvovanějším pořadem jsou „Pohyby Země“ určené pro 5. a 6. ročníky, velmi žádaným je také „Vesmír kolem nás“ pro 3. a 4. ročníky. Průměrná obsazenost výukových pořadů pro základní školy dosahuje téměř 57 %. Výukové pořady doplnilo jedenáct pohádkových příběhů, které na 66 představeních navštívilo 5 025 dětí ze základních škol. Obsazenost pohádek se pohybuje v průměru okolo 48 %. Pro střední školy byl v sále Cosmorama v roce 2009 uváděn pouze jeden výukový pořad, který shlédlo při 27 představeních 2 177 studentů. Střední školy dále navštěvují v sále Cosmorama především doplňkové pořady o hvězdné obloze. Většina pořadů pro střední školy byla přesunuta do sálu Starvid, jehož technika umožňuje lépe předvést vysvětlované jevy. Doplňkové programy rozšiřující výuku jsou objednávány převážně pro žáky druhého stupně základních škol a studenty středních škol. Mezi nejnavštěvovanější patří pořady věnované hvězdné obloze - „Pozorujeme oblohu“ (uváděný 51krát pro více než 5 tisíc osob) a „Noční obloha“ (uváděný 43krát v české verzi a 6krát v anglické verzi pro celkem více než 3 tisíce osob). Dále je v nabídce 12 doplňkových pořadů, které byly objednávány v průběhu roku dva až jedenáctkrát. Celkem navštívilo 142 představení více než 11 tisíc osob. Průměrná obsazenost doplňkových pořadů je 29 %, což je výrazně nižší než u pořadů výukových. To je dáno tím, že si tyto pořady objednávají většinou jednotlivé třídy.

11

1.2.1.2 Programy v sále Starvid pro školy V sále Starvid jsou nabízeny 4 výukové pořady pro druhý stupeň základních škol a pro střední školy. Tři pořady s astronomickou tématikou využívají digitálního planetária, čtvrtý pořad „Evropa“ patří mezi pořady zeměpisné. Celkem se v roce 2009 konalo 147 představení pro téměř 8 tisíc osob. Průměrná návštěvnost těchto představení byla 49 %. Z osmi doplňkových programů rozšiřujících výuku jsou 3 astronomické, zbylých 5 jsou geografické pořady. V roce 2009 se konalo 40 představení pro 1 871 osob. Průměrná návštěvnost těchto pořadů se pohybovala okolo 34 %.

1.2.1.3 Pořady v učebně pro školy Učebna je využívána pro živé přednášky z oblasti ochrany přírody, geografie, fyziky a astronomie. V roce 2009 bylo uváděno 6 tématických přednášek v 77 termínech pro celkem 2 133 osob. Nejčastěji (34krát) byla uváděna přednáška „Naší přírodou“, která je přednášena ve dvou verzích pro první a druhý stupeň základních škol. Mezi často objednávané přednášky patří přírodopisné besedy pro první stupeň „Co učil čáp na rybníce“ (15krát) a „Na veverčí stezce“ (17krát).

1.2.2 Audiovizuální programy a přednášky pro veřejnost V roce 2009 bylo Planetárium v provozu celoročně, údržba aparatury a instalace nových systémů byla naplánována tak, aby omezovala provoz minimálním způsobem. Na základě doporučení auditu byla zrušena večerní představení v neděli večer a v pondělí večer (od 19.30). Jednalo se o termíny s nízkou průměrnou návštěvností, kdy návštěvnost nedosahovala 10 %. Tato změna sice znamenala pokles celkového počtu návštěvníků o cca 500 - 600 osob, současně však vedla k úspoře nákladů. Cestopisné besedy byly přesunuty na úterý od 18.00, kde alternují kosmonautickou kroniku. Ve všedních dnech během roku s výjimkou pondělí a pátku byly uváděny 1-2 pořady pro veřejnost v odpoledních a večerních hodinách, o víkendech pak 5 pořadů denně a během prázdnin 4 pořady denně. V roce 2009 se po dařilo zachovat trend vzrůstající návštěvnosti veřejnosti, celková návštěvnost vzrostla oproti předchozímu roku o více než 1000 návštěvníků. Celkem navštívilo pořady a přednášky pro veřejnost 26 544 osob. 30000 30000 25000 25000 20000 20000 15000 15000 10000 10000 5000 5000

00 r.2002 r.2002

r.r.2003 r. 2006 r. 2007 r. r.2007 2008 r. 2009 2003 r.2004 r.2004r.2005 r.2005 r. 2006 r. 2008

Graf 4: Návštěvnost veřejnosti v Planetáriu v letech 2002 – 2009

12

1.2.2.1 Programy v sále Cosmorama V roce 2009 bylo v sále Cosmorama kromě speciálních přednášek uváděno pro veřejnost 30 audiovizuálních pořadů; proběhlo 679 představení pro více než 20 tisíc návštěvníků. Od září 2009 postupně nabíhaly pořady pro nový systém Sky-Skan Definiti. Programy pro děti byly uváděny vždy o víkendech od 10 hodin, o prázdninách pak v průběhu celého týdne od 15 hodin. Výjimkou byly jarní prázdniny, kdy byl zachován režim z běžného školního roku, protože se prázdniny týkají vždy jen části škol. V roce 2009 bylo nabízeno 7 pohádek, o víkendech a prázdninách se konalo celkem 152 představení pro 7 149 osob. Kromě sedmi pohádek s astronomickou tématikou byla první neděli v každém měsíci (s výjimkou prázdnin) uváděna přednáška „Obloha pro zvídavé děti“, ve které se děti mohly seznámit se základními údaji o vesmíru a také s aktuálním děním na obloze i zajímavostmi z kosmického výzkumu. Tento pořad se dočkal ve čtvrtém čtvrtletí alternace „Povídání pro zvídavé děti“, které je promítáno novým projekčním systémem. I pro příští rok zůstane zachováno stejné schéma, kdy jeden měsíc je program uváděn z planetária Cosmorama a druhý měsíc z nového systému. V roce 2009 se konalo 10 představení pro celkem 1176 návštěvníků. V roce 2009 bylo uváděno v sále Cosmorama pro veřejnost 20 pořadů, z toho bylo 6 premiérových a 8 bylo uváděno jako pořady večerní. V odpoledních termínech se uskutečnilo 246 představení pro více než 7 405 osob. Ve večerních termínech se uskutečnilo 230 představení pro více než 3 tisíce osob.

1.2.2.2 Programy v sále Starvid V roce 2009 byly v sále Starvid návštěvníkům z řad veřejnosti nabízeny ve všední dny příležitostné speciální přednášky a pravidelné cykly přednášek „Kosmonautické kroniky“ a „Cestovatelských besed“. O víkendech, svátcích a prázdninách bylo uváděno 5 plně automatizovaných audiovizuálních pořadů využívajících digitálního planetária. V roce 2009 se uskutečnila projekce 200 audiovizuálních pořadů pro 4 019 návštěvníků. Zeměpisné přednášky se konaly pravidelně od ledna do května vždy v pondělí od 18 hodin a od října do prosince vždy v úterý od 18 hodin. Celkem bylo uspořádáno 20 zeměpisných přednášek a cestovatelských besed, připravovaných obvykle externisty, které navštívilo 655 osob. V roce 2009 bylo uspořádáno 9 přednášek cyklu „Kosmonautická kronika“ pro 163 osob.

1.3 ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA Štefánikovu hvězdárnu navštívilo v roce 2009 téměř 31 tisíc návštěvníků, z toho asi 6500 žáků a studentů v rámci školních výprav. Oproti roku 2008 se jedná o nárůst návštěvnosti o zhruba 33 % a ve srovnání s rokem 2007 o 21% . Tento významný nárůst lze vysvětlit zejména relativně příznivými meteorologickými podmínkami, výběrem atraktivní programové nabídky a také větším důrazem na reklamu a propagaci. Zvýšené návštěvnosti také částečně prospěla globální propagace Mezinárodního roku astronomie. Astronomická pozorování probíhala zejména v pravidelné otevírací době, která byla pro veřejnost o sobotách a nedělích rozšířena o jednu hodinu (celkem o cca 100 pozorovacích hodin) a v pondělí pro školní výpravy. Mimořádně byla hvězdárna otevřena u příležitosti Oslav Prahy (26.-28.6. 2009), Dětského dne (31.5.2009) a Noci vědců (25.9.2009).

13

1.3.1 Programy pro školy Otevírací doba určená školním výpravám byla od září 2009 rozšířena i na pondělí, které bylo dosud zavíracím dnem. Nabídka školních představení byla v roce 2009 rozšířena z 15 pořadů na 17 pořadů a 5 živých přednášek. Této nabídky využilo 281 školních výprav, celkem 6525 žáků. Nejnavštěvovanějšími pořady byly „Země jako planeta“ pro 5. ročník ZŠ, který navštívilo přes 20 % výprav, a „Lety ke hvězdám“ pro 6.-7. ročník ZŠ, který navštívilo 16 % výprav. Zatímco celkový počet žáků se oproti roku 2008 prakticky nezměnil, počet školních výprav narostl o cca 4 %. Potvrzuje se tak trend z minulých let, daný stále menším průměrným počtem žáků ve třídách. Nově byl do nabídky školních pořadů zařazen program „Petr a Pavla – Letní příběh“, určený zejména posledním ročníkům základních škol a středním školám, jako doplněk výuky pro střední školy byl nabídnut také pořad „Tajemství vesmíru“, zaměřený zejména na fyzikální popis zajímavých dějů ve vesmíru, podaný přístupnou formou. Nově byly do nabídky pořadů pro střední školy zařazeny živé přednášky, z nichž některé byly z kapacitních důvodů převedeny z Planetária: „Gravitace“: Proč je gravitace základní silou, která dává vesmíru jeho pozorovanou podobu? Jaké jsou zákonitosti a důsledky jejího působení? A jaké další síly ve vesmíru působí? „Teorie relativity“: Přednáška ukazuje, že speciální a obecná teorie relativity jsou přirozeným důsledkem “rozumných” předpokladů a shrnuje jejich základní principy a důsledky. „Energie a ekologie“: Co je to vlastně energie a k čemu ji potřebujeme? Jak je energie získávána a jaký je vliv její výroby na životní prostředí? Existují k současným variantám přijatelné alternativy? „Minulost a budoucnost vesmíru“: Jak vesmír vzniknul a proč se rozpíná? Co je to temná hmota a energie? Jaká je budoucnost vesmíru a jak získáváme informace, které nám dávají odpovědi na tyto otázky? „Od Stonehenge k vesmírnému dalekohledu“: Současný pohled na vesmír je výsledkem jeho několikatisíciletého vývoje. Přednáška vytyčuje milníky astronomie a ukazuje jejich souvislosti.

Návštěvnost astronomických pořadů v letech 2003 – 2009 3500 3000 2500 2000

děti

1500

dospělí

1000 500 0

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Graf 5: Srovnání návštěvnosti astronomických pořadů v letech 2003 – 2009.

1.3.2 Audiovizuální programy, přednášky a další akce pro veřejnost Astronomické přednášky pořádala Štefánikova hvězdárna v roce 2009 s výjimkou prázdninových měsíců jednou měsíčně, astronomické pořady pro děti i dospělé byly uváděny 14

jednak jako pravidelný doplněk sobotní a nedělní prohlídky hvězdárny, jednak byly v letních měsících operativně zařazovány do programové nabídky. V období školního roku se též dvakrát měsíčně konaly přednášky pro demonstrátory a zaměstnance HaP. V roce 2009 byly do programové nabídky pro dospělé nově zařazeny pořady „Petr a Pavla – Letní příběh“, anglicky mluvený pořad „Astronomical Prague“ a pořad „Ztracená civilizace“. Návštěvnost astronomických pořadů vzrostla oproti průměru z předchozí let o přibližně 25 %, jak dokládá graf 5. Významný nárůst zaznamenala zejména návštěvnost pořadů pro dětské diváky.

1.3.3 Astronomická pozorování pro veřejnost Astronomická pozorování se konala pravidelně v otevírací době, tj. denně kromě pondělí, objednané exkurze byly přijímány i mimo otevírací hodiny. Třikrát byla hvězdárna mimořádně otevřena díky astronomickým úkazům či u jiné příležitosti i mimo otevírací dobu. Jednalo se o Oslavy Prahy (26.-28.6. 2009), Dětský den (31.5.2009) a Noc vědců (25.9.2009). V mimořádné otevírací době navštívilo hvězdárnu přes 4000 návštěvníků.

1.3.4 Astrobus (astronomická pozorování na letních táborech a školách v přírodě) Programu Astrobusu – mobilní astronomické observatoře s projekční technikou - využilo v průběhu školního roku celkem 17 škol v přírodě (1009 dětí) a o prázdninách 28 letních táborů (1786 dětí). Celkem tedy program Astrobusu shlédlo 2795 dětí. V rámci programu Astrobusu také probíhal prodej publikací z nabídky HaP.

1.4 HVĚZDÁRNA ĎÁBLICE Návštěvnost hvězdárny oproti minulému roku poklesla. Navštívilo ji celkem 6 107 osob, z toho veřejnost 1 386 (-31,25 %) a školy 4 721 (+7,4 %). Pokles byl pravděpodobně způsoben atraktivnější nabídkou Štefánikovy hvězdárny, která způsobila odliv návštěvníků hvězdárny Ďáblice.

1.4.1 Přednášky pro školy Pro školy bylo uvedeno 14 pořadů ze 17 nabízených. 159 představení shlédlo 4 721 žáků včetně pedagogického doprovodu. Samozřejmou součástí pořadů je prohlídka přístrojového vybavení hvězdárny a za příznivého počasí i pozorování denní oblohy (Slunce, Venuše příp. Měsíc).

1.4.2 Pořady pro veřejnost Uskutečnilo se celkem 55 akcí. Z toho bylo 18 specializovaných přednášek s astronomickou, kosmonautickou a přírodovědně cestopisnou tématikou; 21 akcí představovaly filmové večery a zbytek pořady pro veřejnost s podobnou náplní.

1.4.3 Astronomická pozorování pro veřejnost Pozorování se konala vždy ve čtvrtek večer, 1x za měsíc v pátek večer a každou neděli odpoledne. Celkem se uskutečnilo, vzhledem k počasí, 71 pozorování. 15

2. K U R Z Y A K R O U Ž K Y , Z Á J M O V Á Č I N N O S T V roce 2009 probíhaly astronomické kroužky a astronomické kurzy podobně jako v uplynulých letech. Od školního roku 2009/2010 byl astronomický kroužek změněn na jednoletý a byly také upraveny osnovy prvního ročníku astronomického kurzu. Kroužky jsou zaměřeny především na školní mládež, kurzy předpokládají základní středoškolské znalosti a účastní se jich jak studenti, tak dospělí zájemci o astronomii.

2.1 KURZY A KROUŽKY 2.1.1 Astronomický kroužek mládeže (Štefánikova hvězdárna) Ve školním roce 2009/2010 byl zahájen běh nového jednoletého astronomického kroužku. Dřívější dvouletý kroužek byl ukončen. V nové podobě je kroužek pouze jednoletý, obsah jednotlivých lekcí a řešených úloh je obměňován tak, aby zájemci mohli do kroužku chodit opakovaně. Obsah a osnovy kroužku byly kompletně přepracovány, jednotlivé lekce kroužku jsou nyní propojeny hrou, jejímž cílem je úspěšné absolvování Akademie vesmírných cestovatelů. Součástí výuky byla i praktická pozorování v kopulích hvězdárny, tři návštěvy Planetária a exkurze na pracoviště AsÚ AVČR v Ondřejově a do IQParku v Liberci. Pro vybrané absolventy bylo uspořádáno letní soustředění „Prázdniny pod hvězdami“, viz 2.1.1.4. Kroužek nyní navštěvuje 22 frekventantů.

2.1.2 Astronomický kurz I. ročník (Planetárium Praha) V první polovině roku byl ukončen jarní semestr prvního ročníku astronomického kurzu 2008/2009, na který bylo přihlášeno 52 posluchačů. Kurz úspěšně ukončilo 19 posluchačů, kteří obdrželi osvědčení o absolvování kurzu, opravňující k postupu do 2. ročníku na Štefánikově hvězdárně. V říjnu 2009 byl zahájen podzimní semestr ročníku 2009/2010. Došlo k výměně vedoucího kurzu a zároveň byly v návaznosti na úpravu osnov 2. ročníku a oddělení Demonstrátorského kurzu upraveny osnovy prvního ročníku kurzu. Výukové materiály (prezentace) jsou posluchačům přístupné na webu, do výuky byly zařazeny i úlohy simulující měření velkými dalekohledy a citlivými přístroji. V roce 2009 proběhlo 10 lekcí ze školního roku 2009/2010. Lekce probíhaly zejména v Planetáriu v sále Cosmorama, dvě lekce proběhly na Štefánikově hvězdárně. Zatraktivnění kurzu vedlo ke zvýšení počtu přihlášených frekventantů na 66.

2.1.3 Astronomický kurz II. ročník (Štefánikova hvězdárna) V květnu 2009 byl ukončen další běh II. ročníku dvouletého Astronomického kurzu 2008/2009. Pro úspěšné absolventy kursu následovaly přístrojové a demonstrátorské zkoušky, po nichž je frekventant schopen samostatně pracovat s pozorovací technikou a provádět návštěvníky hvězdárny. V říjnu byl pak zahájen běh nově otevřeného II. ročníku Základního astronomického kurzu 2009/2010. Astronomický kurz byl nově doplněn o tzv. demonstrátorský kurs tak, aby II. ročník mohli absolvovat frekventanti zajímající se pouze o astronomii a nikoli o další spolupráci s hvězdárnou. Astronomický kurz byl rozšířen o nové lekce prohlubující znalosti frekventantů. Do demonstrátorského kurzu byly přesunuty lekce sloužící k výchově pozorovatele a demonstrátora Štefánikovy hvězdárny, jako jsou rétorika nebo zásady provádění návštěvníků po Štefánikově hvězdárně. Jeho součástí jsou i přednášky, které byly dříve součástí kontinuálního Astronomického kursu III. Druhý ročník Astronomického kurzu 2009/2010 navštěvuje 19 frekventantů.

16

2.1.4 Prázdniny pod hvězdami (Štefánikova hvězdárna) Soustředění pro frekventanty astronomického kroužku proběhlo v termínu od 16. 8. do 22. 8. 2009 na hvězdárně v Rokycanech, která nabízí pro tyto akce vhodné zázemí a méně znečištěnou oblohu, než jaká je v hlavním městě. Ubytování, stravu, dopravu a pojištění si hradil každý účastník sám (cca 1200 Kč), Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy odvedl každý účastník poplatek ve výši 400 Kč. Na programu byly astronomické přednášky a praktická cvičení z astronomie, jako je nácvik složení a ustavení dalekohledu, osvojení základních pravidel při nočním pozorování, pozorování Slunce a základy navigace (určení geografických souřadnic s pomocí sextantu, hodinek a astronomických tabulek). Po dobu akce účastníci plnili astronomické úkoly, které byly pravidelně vyhodnocovány a nejlepší účastníci byli nakonec odměněni. Letošní akce se zúčastnilo celkem 12 účastníků. Akci personálně zajišťovali 4 pracovníci.

2.2 ZÁJMOVÁ ČINNOST 2.2.1 Kosmo Klub (Planetárium Praha) V roce 2009 pokračovala činnost „Kosmo Klubu“ (občanské sdružení) - věkově neomezené skupiny hlubších zájemců o kosmonautiku, jejíž činnost garantují odborní pracovníci Planetária. V roce 2009 se schůzky členů konaly v učebně vždy jednou měsíčně a navštěvovalo je průměrně 15 osob.

2.2.2 Astronomický klub (Štefánikova hvězdárna) Nově založený Astronomický klub je určen zaměstnancům HaP, vybraným úspěšným absolventům II. ročníku astronomického kurzu a demonstrátorům HaP. Členové klubu mohou v rámci dalšího zvyšování své kvalifikace provádět návštěvníky Štefánikovy hvězdárny, mají možnost se zúčastnit pozorovacích projektů ve sluneční, CCD, zákrytové a popularizační sekci, a jsou pro ně pravidelně pořádány přednášky na různá astronomická a fyzikální témata. V roce 2009 bylo v rámci Astronomického klubu uspořádáno 12 přednášek, frekventanti kursu se podíleli na několika pozorovacích projektech (viz dále).

2.2.3 Mobilní astronomická expedice (Štefánikova hvězdárna) Na základě projektu podaného skupinou demonstrátorů bylo schváleno zapůjčení mobilní pozorovací techniky pro konání 29. ročníku Mobilní astronomické expedice. Expedice proběhla ve dnech 7. – 16. srpna na tradičním tábořišti - v obci Zachotín v kraji Vysočina. Expedice se zúčastnilo a na chodu se podílelo celkem 16 účastníků. Z tradičních aktivit programu lze zmínit pozorování meteorů, méně běžná jsou vizuální a fotografická pozorování Měsíce včetně zakreslování detailů jeho povrchu (termín letošní expedice připadl na týden od úplňku k poslední čtvrti). Jeden večer byl věnován pozorování pro veřejnost, kterého se zúčastnilo cca 30 obyvatel Zachotína a okolí. O expedici vyšel článek na titulní straně sobotního vydání Pelhřimovského Deníku. Obrázek: Kráter Picolomini a Rupes Altai (Alžběta Kadlecová).

17

3. M I M O Ř Á D N É AK C E Jednoznačně nejvýznamnější akcí bylo zprovoznění nového celooblohového projekčního systému Sky-Skan Definiti v sále Cosmorama. Veřejnosti byl představen poprvé během speciálního VÍKENDU S NOVÝM PLANETÁRIEM ve dnech 19. – 20. 9. 2009. V červenci 2009 jsme si připomněli 40. výročí přistání prvních lidí na Měsíci. Na Štefánikově hvězdárně byl od července do září vystaven vzorek měsíční horniny dovezený Apollem 11, který věnoval někdejší ČSSR prezident USA Richard Nixon. V Planetáriu byl připraven mimořádný program MĚSÍC – SNY A NADĚJE. V průběhu celého roku se všechna střediska podílela na oslavách Mezinárodního roku astronomie (IAY 2009) a to jak vlastními akcemi, tak i účastí na akcích pořádaných jinými institucemi.

3.1 AKCE K MEZINÁRODNÍMU ROKU ASTRONOMIE Rok 2009 byl vyhlášen Mezinárodní astronomickou unií Mezinárodním rokem astronomie – jedním z důvodů bylo 400. výročí publikování prací Johanesa Keplera ve spisku Astronomia nova a 400. výročí použití dalekohledu k astronomickým pozorováním. K oslavám mezinárodního roku astronomie se připojila i Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy. Součástí akcí bylo:

3.1.1 Cyklus

přednáškových

odpolední

na Štefánikově hvězdárně doplněných o astronomické pořady a exkurze na pracoviště robotického dalekohledu MARK. Přednášková odpoledne sestávala ze tří krátkých přednášek, které ze tří úhlů pohledu popisovaly jedno společné téma – vynález dalekohledu a rozvoj pozorovací techniky (23.5.), pohled na vesmír (25.4.) a nejjasnější objekty na obloze (13.6.). Mezinárodnímu roku astronomie byl věnován i trojdílný přednáškový cyklus na téma Život ve vesmíru (25.9.) a pozorování Jupiteru o Galileovských nocích (22.-24.10.).

3.1.2 Od lidského oka k dalekohledům (Hvězdárna Ďáblice) Nový pořad pro veřejnost i školy probírá vlastnosti oka, principy zobrazení základními optickými prvky, historii, druhy a typy dalekohledů.

3.1.3 Pozorování vzájemných zákrytů měsíců Jupiteru a Saturnu (Hvězdárna Ďáblice) Mezinárodní pozorovací kampaň PHEMU 09 – pozorování vzájemných zatmění a zákrytů měsíců Saturnu a Jupiteru. Kampaň organizoval v rámci mezinárodního roku astronomie IMCCE ( Institut de mécanique Celeste et de calcul des éphémérides ), Paříž, Francie. Vyhodnocené světelné křivky byly odeslány organizátorům.

3.1.4 Praha korunovaná hvězdami (Planetárium Praha) Nový pořad pro systém Sky-Skan Definiti – Nejen putování po stopách Keplerova pobytu v Praze, ale i seznámení s nejnovějšími výsledky při hledání planet mimo Sluneční soustavu

3.1.5 Cyklus přednášek připravený k IAY 2009 (Hvězdárna Ďáblice) Cyklus přednášek na hvězdárně Ďáblice: Galileo Galilei – osobnost, doba, objevy; Slunce dalekohledem; Od lidského oka k dalekohledům.

18

3.2 KRÁTKODOBÉ AKCE 3.2.1 Dětský den (Štefánikova hvězdárna) 31. května 2009 Hlavním motivem dne dětí byla oslava 40. výročí přistání prvního člověka na jiném kosmickém tělese – Měsíci. Děti hledaly místo pro postavení základny na Měsíci, z níž by v příštích letech mohla startovat vesmírná expedice mířící na Mars. Po zodpovězení všech otázek a vyřešení všech úkolů na jednotlivých stanovištích umístěných po celé hvězdárně děti našly vhodné místo pro takovou základnu. V jednotlivých kopulích současně probíhalo pozorování a v přednáškovém sále promítání pořadů pro děti

3.2.2 PLANETÁRIUM DĚTEM - sobota se skřítkem 6. června 2009 Na sobotu 6. června 2009 připravilo Planetárium Praha speciální program pro své nejmenší návštěvníky. Prostřednictvím pohádek o skřítkovi, malém obyvateli našeho Planetária, se děti dozvěděly nejen o tom jak funguje planetárium, ale i zajímavosti o vesmíru, souhvězdích a naší Zemi. Ve třech termínech (10, 15 a 17 h) byly uváděny pohádky Skřítek v Planetáriu a Skřítek na cestách. Po každé pohádce měly děti výjimečnou příležitost zúčastnit se prohlídky Planetária „po skřítkových stopách“, která je zavedla i do míst, kam se návštěvníci běžně nedostanou.

3.2.3 Oslavy Prahy (Štefánikova hvězdárna) 26. – 28. června 2009 Štefánikova hvězdárna se zapojila do prvního ročníku oficiálních oslav hlavního města Prahy. Kromě běžně přístupných míst (hlavní a západní kopule, výstavní prostory a sál) probíhala každou půl hodinu exkurze na pracoviště robotického dalekohledu MARK a v promítacím sále byly uváděny každou hodinu pořady z vlastní tvorby hvězdárny. Dne 27. 6. ve 21.30 a 23.00 proběhla přednáška prof. RNDr. Petra Kulhánka, CSc. na téma „Vznik a budoucnost vesmíru“.

3.2.4 MĚSÍC – SNY A NADĚJE (Planetárium Praha) 20. 7. 1969 ve 20.17 h UT přistáli první lidé v lunárním modulu Eagle z lodi Apolla 11 na povrchu Měsíce v Mare Tranquillitatis. Planetárium Praha připravilo při této příležitosti mimořádný program. Obsahoval projekci historických filmů o jednotlivých misích projektu Apollo, blok přednášek - Měsíc jako těleso, historie projektu Apollo a budoucnost letů na Měsíc a večerní pořad v sále Cosmorama „Měsíční sen“. Pro děti se konaly hry a soutěže ve foyeru Planetária, soutěž o nejlepší skafandr (viz titulní strana) a projekce pohádky Anička a nebešťánek – letní příběh v sále Cosmorama.

19

3.2.5 VÍKEND S NOVÝM PLANETÁRIEM (Planetárium Praha) V pražském Planetáriu byl uveden do provozu nový digitální celooblohový systém 19.-20. září 2009 Digitální projekční systém Sky-Skan Definiti posunul možnosti Planetária daleko za obvyklé hranice. Unikátní technologie umožňuje ukázat velmi názorně pohyb hvězd v prostoru a čase. Můžeme snadno dokázat, že hvězdy nejsou zavěšeny na nebeské klenbě, tak jak se nám zdá při pohledu ze Země, ale rozmístěny v prostoru. Slavnostní premiéra systému se uskutečnila 17. 9. 2009 za účasti primátora hl.m. Prahy. Pro veřejnost bylo slavnostní uvedení do provozu připraveno na víkend 19.20. 9. 2009 Každý den se uskutečnila tři představení, která seznamovala návštěvníky s možnostmi a konstrukcí nového planetária. Představení byla odstupňována podle věku, dopoledne bylo představení určené především dětem, potom následovalo představení pro rodiče a děti a v podvečer se konalo představení určené odborníkům. Pro děti byly také ve foyeru připraveny po celý víkend různé zábavné úkoly.

3.2.6 Noc vědců (Štefánikova hvězdárna) 25. září 2009 Noc vědců je mezinárodní akce, vyhlašovaná každoročně v rámci 7. rámcového programu Evropské komise. Hvězdárna se k akci připojila již pátým rokem a opět se jí na tuto akci podařilo získat dotaci z grantu EK. Ve výstavním sále hvězdárny byla zahájena výstava "Svědectví z kosmu". Mezi exponáty se nacházely i vzorky nejvzácnějších meteoritů vůbec – totiž těch, které pocházejí z Měsíce a z Marsu. V přednáškovém sále se od 19:30 uskutečnila trojice přednášek na téma „Cizí světy“, věnovaná výzkumu extrasolárních planet a možnostem života na těchto vzdálených světech. Každou půl hodinu probíhaly exkurse na pracoviště robotického dalekohledu MARK, a to včetně ukázky jeho funkce, pořizování snímků CCD kamerou a zpracování CCD snímků pro zjištění přechodů extrasolárních planet. V promítacím sále se uskutečnil maraton multimediálních pořadů pocházejících z původní tvorby HaP. V kopulích probíhalo pozorování noční oblohy. V objektu hvězdárny byla instalována stanoviště s ukázkami odborné práce, jako je vyhodnocování kreseb sluneční fotosféry či měření okamžiku zákrytu hvězd Měsícem. Před hvězdárnou byly instalovány přednáškové stany, ve kterých probíhal program Astrobusu. První část programu byla určena především dětem a skládala se z besedy kombinované s promítáním obrázků, animací i filmů. Bylo rovněž uskutečněno pozorování mobilními dalekohledy. Po 22. hodině se program Astrobusu opakoval ve verzi pro dospělé. Hvězdárnu navštívilo přibližně 1500 návštěvníků.

20

4. V Ý S T AV Y , K N I H O V N Y V roce 2009 byly pro návštěvníky k dispozici stálé astronomické výstavy ve všech třech střediscích. Kromě těchto stálých výstav s astronomickou a kosmonautickou tématikou měli návštěvníci možnost shlédnout 7 krátkodobých tématických výstav. Čtyři v Planetáriu a tři na Štefánikově hvězdárně.

4.1 STÁLÁ ASTRONOMICKÁ VÝSTAVA VE FOYERU PLANETÁRIA Stálou astronomickou expozici bylo možné navštívit jako součást některého z pořadů uváděných v Planetáriu nebo samostatně. Většina návštěvníků spojovala návštěvu výstavy s návštěvou některého z představení. Velký zájem dětí vzbuzovalo multimediální centrum s replikami skafandrů a dálkově ovládanými vozítky na povrchu Marsu a expozicí kosmických technologií. V prostoru experimentální zahrady byly pěstovány okrasné i užitkové rostliny při umělém osvětlení za použití živných roztoků (simulace podmínek na orbitální stanici). Součástí stálé expozice je i prostor Malého planetária s expozicí optiky. Ve foyeru byl návštěvníkům k dispozici obchod s publikacemi, mapami a dalšími tituly o astronomii a příbuzných přírodovědných disciplínách, jejichž prodej zajišťovali odborní pracovníci Planetária.

4.2 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (PLANETÁRIUM) V prostoru vyhrazeném pro krátkodobé výstavy byly v roce 2009 instalovány čtyři tématické expozice, částečně vázané na aktuální programovou nabídku a částečně na významné události v astronomii a kosmonautice:

4.2.1 výstavy k pořadům „Egypt: bohové, faraóni a hvězdy“ - výstava k pořadu uváděnému v sále Cosmorama – Bohové, faraoni a hvězdy. Představuje stavby starého Egypta i astronomii té doby.

4.2.2 výstavy s astronomickou a kosmonautickou tématikou „Čtyřnozí kosmonauti – o zvířatech vyslaných do vesmíru“ – do vesmíru se před kosmonauty lidskými vydala řada zvířecích výzkumníků. Jak probíhala jejich cesta, jaký byl jejich další osud? Někteří i přežili a otevřeli cestu ke kosmickým letům člověku.

„Projekt Apollo - 40. výročí přistání prvního člověka na Měsíci“ – v roce 2009 uplynulo už 40 let od první cesty lidí na Měsíc. Bohatý obrazový materiál připomínal průběh i výsledky těchto šesti unikátních kosmických výprav.

„Jak se cestuje vesmírem? (fantazie a skutečnost)“ – výstava seznamovala s možnostmi cestování do vesmíru a s technikou, která to umožňuje. Naznačovala i nové koncepce letů do našeho blízkého okolí, sluneční soustavy.

21

4.3 STÁLÁ ASTRONOMICKÁ VÝSTAVA NA ŠTEFÁNIKOVĚ HVĚZDÁRNĚ Pro ovládání interaktivní hvězdné mapy v západní části stálé výstavy byl vyvinut nový ovládací software. Důraz byl kladen na maximálně přehledné a hierarchické uspořádání. Mapa zobrazuje jak obrazce souhvězdí, tak hvězdy uvnitř hranic souhvězdí. Souhvězdí lze volit podle viditelnosti v ročních dobách, zvláštní sekce je věnována zvířetníku. Mapa zobrazí i vybrané nehvězdné objekty a souhvězdí jižní oblohy. Ovládací software též dokáže zobrazit názvy souhvězdí - kromě standardní češtiny a latiny i dalších 20 světových jazyků. Jako doplněk k informačním PC na výstavě byl vypracován systém testů, ve kterých si návštěvníci mohou ověřit získané znalosti. Pro vizualizaci kosmického záření byl vyvinut zábleskový indikátor průletu mionových částic, který bude v roce 2010 umístěn v zadní části výstavy. Jeho účelem je ukázat návštěvníkům četnost, s jakou částice kosmického záření dopadají na Zemi. Indikátor je připojen na detektor mionových částic, který se nachází v místnosti oddělené od návštěvnického provozu. Detektor při průletu částice kosmického záření vyšle impuls, který je přenášen kabelem k indikátoru. Indikátor je pro zvýšení atraktivity vybaven stroboskopickou výbojkou, která po přijetí impulsu vytvoří krátký záblesk vysoké intenzity. Tímto způsobem je návštěvníkům zprostředkován výstup z detektoru kosmických částic, který samotný nelze z technických a prostorových důvodů běžně předvádět veřejnosti.

4.4 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA) „Vesmírné rekordy“ Vesmírné objekty jsou velmi rozdílné. Přestože je Slunce v porovnání se Zemí obrovské, existují hvězdy, které jsou tisíckrát větší, ale také hvězdy tisíckrát menší. Výstava Vesmírné rekordy měla za úkol návštěvníkům předvést rozmanitost vesmíru – nejhlubší údolí a nejvyšší hory ve sluneční soustavě, hvězdy tak husté, že hrací kostka z jejich materiálu by vážila miliony tun či objekty, které by při přiblížení natáhly lidské tělo tak, že by z něj byla tenká nitka.

„Návrat na Měsíc“ Výstava byla věnována 40. výročí přistání člověka na Měsíci. Ústředním exponátem výstavy byl vzorek měsíční horniny dovezený Apollem 11, který věnoval někdejší ČSSR prezident USA Richard Nixon. Vzorek pro výstavu bezplatně zapůjčil Vojenský historický ústav. Dalšími exponáty byly ukázky dobového tisku, model otisku boty skafandru v měsíčním regolitu, nebo model rakety Saturn V. Výstava byla široce medializována a mezi veřejností měla velký ohlas. Výstavu navštívilo přes 7000 návštěvníků.

„Svědectví z kosmu“ Výstava byla věnována vzniku a historii sluneční soustavy. Informace na panelech byly doplněny ukázkami meteoritů pocházejících z různých období vývoje sluneční soustavy. Mezi nejvýznamnější exponáty patřily dva vzorky lunárních meteoritů (obdobných se na světě vyskytují pouhé desítky). V období do konce října 2009 byl vystaven též vzorek SNC meteoritu Zagami, který pochází z planety Mars. O shlédnutí 22

meteoritu byl mezi veřejností značný zájem, proto bude opětovně vystaven na počátku roku 2010.

4.5 KNIHOVNA ŠTEFÁNIKOVY HVĚZDÁRNY Knihovna hvězdárny byla v roce 2009 otevřena pro veřejnost 67 výpůjčních dnů. Služeb knihovny využilo 202 čtenářů, 2 čtenáři se zaregistrovali nově. Knihovna poskytla svým čtenářům 38 absenčních zápůjček a 242 zápůjček z presenčního fondu, celkem tedy 280 zápůjček. Mezi uživatele knihovny patří zejména studenti VŠ, dále návštěvníci kroužků a kurzů, spolupracovníci a vědečtí pracovníci a v nemalém zastoupení také důchodci se zájmem o astronomii a příbuzné obory. Vzhledem k trvale klesajícímu zájmu o služby knihovny a chybějícím prostředkům na smysluplnou aktualizaci knihovního fondu byla od září 2009 upravena otevírací doba knihovny na dva dny v týdnu (2x 2 hodiny), od nového roku je počítáno s další redukcí na jeden den v týdnu.

4.6 KNIHOVNA PLANETÁRIA Knihovna Planetária je využívána zejména zaměstnanci Planetária v režimu příruční knihovny. V roce 2009 byl dále uspořádáván knihovní fond a odstraňovány duplikáty. Probíhaly také práce na archivaci starších ročníků časopisů.

23

5. O D B O R N Á Č I N N O S T Odbornou činnost Hvězdárny a Planetária hl. m. Prahy v roce 2008 lze rozdělit na vlastní vědeckou činnost, na spolupráci s vysokými školami zejména v rámci diplomových prací (zadávání, vedení) a na odborné aktivity zaměstnanců a zejména demonstrátorů v rámci odborných pozorovacích projektů a sekcí. Po delimitaci vědeckého oddělení pokračovalo zejména pozorování zákrytů kosmických těles a pozorování proměnných hvězd. Přesně vymezené pozorovací projekty byly garantovány odbornými pracovníky HaP.

5.1 VĚDECKÁ ČINNOST Patří mezi aktivity rozvíjené již od založení hvězdárny. V současné době je prováděna především na obou hvězdárnách, kde jsou prováděna a vyhodnocována astronomická pozorování. Činnost vykonávají odborní pracovníci HaP při své běžné činnosti.

5.1.1 Práce v oblasti historických studií (řešitel Mgr. Pavel Najser) V časopise Astropis byl otištěn článek „Tajemství mizejících sluhů“ u příležitosti 350. výročí rozluštění záhady Saturnových prstenců. Dále byl vypracován oponentský posudek na nově připravovanou astronomickou expozici, jejíž instalace je plánována v Národním technickém muzeu. Řešitel byl také členem organizačního výboru mezinárodní konference „Keplerův odkaz v kosmickém věku“, která se konala ve dnech 24.-27. 8. 2009 v Praze u příležitosti 400. výročí publikování spisu Astronomia Nova.

5.1.2 Výzkum migrace planet (řešitel Bc. Jakub Rozehnal) S využitím výpočetní techniky HaP bylo provedeno několik simulací vývoje našeho planetárního systému s různými počátečními podmínkami. Pro tyto účely a pro účely analýzy výsledků byly naprogramovány potřebné linuxové scripty a routiny v jazyce Intel Fortran. Simulace jsou spouštěny pod operačním systémem OpenSuse. K dané problematice byly publikovány dva články v Aldebaran Bulletin.

5.1.3 Výzkum tranzitujících exoplanet (řešitel Mgr. Stanislav Poddaný) V roce 2009 byla plně uvedena do provozu databáze transitujících exoplanet ETD, vyvinutá ve spolupráci se Sekcí proměnných hvězd a exoplanet. V současné době se na celém světě nachází velké množství pozorovatelů, kteří se svými dalekohledy a CCD kamerami dosahují fotometrické přesnosti v řádu jednotek procent. Tato přesnost je již dostačující k pozorování většiny tranzitujících exoplanet (typický pokles jasnosti při tranzitu se pohybuje okolo 15 milimagnitud). Databáze ETD je navržena jako webová aplikace, která je přístupná jak pro profesionální, tak amatérské pozorovatele. Skládá se ze tří částí. Předpovědi tranzitů, dále části sloužící k nahrávání nových pozorování a části modelující tranzit. Model zákrytu hvězdy planetou je použit k určení okamžiku středu, délky trvání a hloubky měřeného tranzitu. Ke konci roku 2009 se v této databázi nacházelo více než 1 100 záznamů světelných křivek tranzitujících exoplanet. Během jednoho roku se ETD stala největší databází svého druhu na světě. Popis a princip databáze byl uveřejněn v mezinárodním časopise NewAstronomy v článku Exoplanet Transit Database: Reduction and processing of the photometric data of exoplanet transits (Poddaný et al. 2010). Formou posteru a následným příspěvkem do 24

sborníku (v tisku) na mezinárodní konferenci Binaries - Key to Comprehension of the Universe a formou přednášky v rámci semináře Planetární soustavy ve vesmíru pořádaného Hvězdárnou Valašské Meziříčí.

5.2 ODBORNÁ POZOROVÁNÍ V obou pražských hvězdárnách probíhala odborná astronomická pozorování a měření podle vypsaných interních odborných pozorovacích projektů, na nichž se podílejí i demonstrátoři Štefánikovy hvězdárny. Pozorování a měření se prováděla v následujících oborech: Slunce, zákryty hvězd Měsícem, zákryty hvězd planetkami, pozorování meteorů, pozorování objektů pomocí CCD kamery a hledání extrasolárních planet. Pozorování garantují odborní pracovníci HaP a jsou organizována v rámci tzv. sekcí.

5.2.1 CCD sekce Hlavním cílem CCD sekce je naučit demonstrátory pracovat s CCD kamerou a zpracovávat naměřená fotometrická data do světelných křivek. V roce 2009 se CCD sekce přesunula z pozorovacího domečku zpět do západní kopule Štefánkovy hvězdárny. Sekce se zaměřila na fotografování objektů dostupnými digitálními přístroji. Obrázek: Difuzní mlhovina M42 v Orionu, dalekohledem v západní kopuli (Petr Skala).

5.2.2 Sluneční sekce Na Štefánikově hvězdárně probíhají tato pozorování s menšími přestávkami již od roku 1929, a tvoří tak velmi unikátní a ucelenou řadu, kterou je velmi žádoucí zachovat. Celkem bylo v roce 2009 pořízeno 73 kreseb v 73 dnech. Na zakreslování se podílelo celkem 13 pozorovatelů. Napozorované kresby byly ihned zpracovávány pomocí programu Sun5.

5.2.3 Zákrytová sekce V roce 2009 bylo napozorováno celkem 11 zákrytů hvězd Měsícem a planetkami. Zákrytová sekce se rovněž prezentovala na Noci vědců, kde zajišťovala provoz stanoviště s modelem pro měření tzv. osobní rovnice. Činnost sekce je zaměřena zejména na nové pozorovatele, kterým nabízí možnost vyzkoušet si práci a měření s pozorovací technikou.

5.2.4 Pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy sluneční soustavy na hvězdárně Ďáblice V roce 2009 pokračoval program pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy (planetkami) sluneční soustavy. Byla uskutečněna 4 pozorování zákrytů hvězd planetkami, bohužel všechna negativní, přesto i tato pozorování mají svůj význam pro zpřesňování drah planetek a vymezení jejich rozměrů. Výsledky byly odesílány na hvězdárnu Valašské Meziříčí, IOTA a EAON (Evropská síť pro pozorování zákrytů hvězd planetkami). Zákryty hvězd Měsícem v r. 2009 ustoupily do pozadí vzhledem k mezinárodní pozorovací kampani PHEMU 09 – pozorování vzájemných zatmění a zákrytů měsíců planet Saturnu a Jupiteru. Tyto úkazy se u Saturnu vyskytují 1x za 15 let a u Jupiteru 1x za 6 let, proto dostaly přednost. Kampaň organizoval IMCCE (Institut de mécanique Celeste et de calcul des éphémérides), Paříž, Francie. Pro sledování úkazů u planety Saturn v lednu nevyšlo počasí, úkazy u

25

planety Jupiter byly úspěšné. V létě se podařilo pozorovat 4 úkazy. Vyhodnocené světelné křivky byly odeslány organizátorům. 1OCC2T 24.08.2009

Observatory Praha - Dablice

3000

2500

brightness

2000

light curve Io + Europe brightness of Ganymed brightness of Callisto Polynomický (light curve Io + Europe) Polynomický (brightness of Ganymed) Polynomický (brightness of Callisto)

1500

1000

500

0 0

200

400

600

800

1000

1200

-500 frame number

Všechna pozorování byla přijata a budou publikována spolu s ostatními z celého světa ve světovém vědeckém časopise ASTRONOMY & ASTROPHYSICS, podobně jako výsledky předchozí kampaně PHEMU 03 jíž se hvězdárna také zúčastnila. Ty byly publikovány ve vydání ASTRONOMY & ASTROPHYSICS Vol.493 1171-1182 No 3 2009.

5.2.5 Dalekohled MARK Rok 2009 byl věnován přípravám na spuštění veřejného rozhraní MARK outPort. Jeho účelem je nabídnout možnost pořízení snímku robotickým dalekohledem široké veřejnosti. V závěru roku 2009 proběhl test rozhraní, přes které se podařilo získat několik automaticky pořízených snímků. Ostré spuštění outPortu je plánováno na jaro 2010. Po hardwarové stránce bylo dokončeno kompletní ustavení dalekohledu včetně kalibrace parkovacích čidel a byly započaty práce na instalaci tubusových ventilátorů coby náhražky ochranného poklopu při automatickém provozu. V roce 2009 byly na Štefánikově hvězdárně pomocí dalekohledu MARK úspěšně napozorovány čtyři tranzity exoplanet (XO-5b, TrES-2b, HAT-P-3b, TrES-3b), dále byla provedena barevná fotometrie proměnné hězdy AP Leo. Naměřené tranzity byly zaneseny do celosvětové databáze tranzitujících exoplanet – Exoplanet Transit Databáze (ETD), kde jsou k dispozici odborné veřejnosti.

5.2.6 Společné pracoviště v Koperníkově kopuli na Kleti V 2009 se neuskutečnil žádný pozorovací výjezd na toto pracoviště.

26

5.3 SPOLUPRÁCE S VYSOKÝMI ŠKOLAMI 5.3.1 Výzkum vlivu migrace planet na rezonanční populace asteroidů Ve spolupráci s Astronomickým ústavem Univerzity Karlovy byly prováděny simulace planetární migrace a jejího vlivu na stabilitu rodin asteroidů, nacházejících se v hlavním pásu planetek v rezonancích s planetou Jupiter. Na základě provedených simulací byla úspěšně obhájena bakalářská práce „Pozdní fáze formování velkých planet sluneční soustavy“. Obrázek: simulace rozpadu disku planetesimál dynamickou erozí.

5.4 PUBLIKAČNÍ ČINNOST Břeň D., Kulhánek P., Rozehnal J., Žáček M.: Numerical Simulation of Beam – Target Plasma Interaction via Fokker-Planck Equation, 21st International Conference on Numerical Simulations of Plasmas, Lisbon, 2009 Poddaný S. et al.: Exoplanet Transit Database: Reduction and processing of the photometric data of exoplanet transits, New Astronomy 15 Rozehnal J.: Štefánikova hvězdárna, Československý časopis pro fyziku, 5/2009 Rozehnal J.: Modely planetární migrace, Aldebaran Bulletin 13, 2009 Rozehnal J.: Migrace v extrasolárních discích, Aldebaran Bulletin 30, 2009 Rozehnal J.: Extrasolární planeta GJ1214b, Aldebaran Bulletin 48, 2009 Najser P.: Tajemství mizejících sluhů, Astropis 4/2009 Přibáň V.: Výsledky PHEMU 09 na Hvězdárně Ďáblice, ASTRONOMY & ASTROPHYSICS Vol.493 1171-1182 No 3 2009

27

6. V Y D AV AT E L S K Á Č I N N O S T Hvězdárna a planetárium vydala vlastním nákladem 14 titulů s astronomickou tématikou. Z převážné části se jednalo o dotisky oblíbených publikací, část publikací byla aktualizována. Současná ediční politika naší organizace je zaměřená na velmi kvalitní, avšak rychle prodejné publikace snadno dostupné i dětem a mládeži. Stále více je využívána rozšiřující se nabídka externích dodavatelů (knihy, 3D pohledy).

6.1 EDIČNÍ ČINNOST HAP V ROCE 2009 V roce 2009 byly vydány následující vlastní publikace a materiály: název Anička a nebešťánek – letní příběh Anička a nebešťánek – podzimní příběh Puzzle Štefánikova hvězdárna Mlhovina Rosetta Přistávací modul Apollo Roční doby na Saturnu Saturnův měsíc Slunce s planetami Úplné zamění Měsíc v poslední čtvrti Srážka galaxii Puzzle Země Hvězdářská ročenka 2010 Otočná mapa oblohy (nová)

náklad /ks/ 1000 1000 2040 2900 700 700 700 4900 700 900 1600 4000 1200 4000

vydání dotisk dotisk dotisk dotisk dotisk dotisk dotisk dotisk dotisk dotisk dotisk dotisk nový titul dotisk

specifikace sešit sešit skládačka pohlednice pohlednice pohlednice pohlednice pohlednice pohlednice pohlednice pohlednice skládačka kniha pomůcka

28

7. K O M E R Č N Í AK T I V I T Y Doplňkovou činnost v roce 2009 tvořilo především pořádání mimořádných společenských akcí v prostorách Planetária a Štefánikovy hvězdárny a prodej publikací a předmětů s astronomickou tématikou vymezených zřizovací listinou. O pořádání komerčních akcí byl nižší zájem než v uplynulých letech, a to zejména v důsledku hospodářské krize. V roce 2009 bylo realizováno celkem 6 společenských akcí v rámci doplňkové činnosti. Tržby tvořily zhruba polovinu celkových tržeb z doplňkové činnosti, druhou polovinu tvořily tržby z prodeje publikací. Celkové tržby činily 861 tis. Kč, náklady 707 tis. Kč. Hospodářský výsledek po zdanění činil 176 tis. Kč, což je zhruba 20 % z celkových tržeb.

8. Ú D R Ž B A A T E C H N I C K Ý R O Z V O J Hlavní akcí technického rozvoje byla instalace nového celooblohového projekčního systému pro sál Cosmorama. Ta probíhala v první polovině roku 2009 při zachování plného provozu. Ve druhé polovině roku byly realizovány dvě akce vynucené havarijním stavem zařízení (rekonstrukce hlavní kopule na Štefánikově hvězdárně a výměna centrálního ohřívače TUV v Planetáriu). Vzhledem k dobrým hospodářským výsledkům HaP bylo možné v druhé polovině roku přistoupit k některým dlouho odkládaným akcím údržby, jako byla například oprava fasády a zateplení na Hvězdárně Ďáblice nebo oprava slunečních hodin před Planetáriem.

8.1 INVESTIČNÍ AKCE A AKCE MIMOŘÁDNÉHO CHARAKTERU 8.1.1 Instalace nového celooblohove projekčního systému v sále Cosmorama (Planetárium) (KV) 9 000 000,- Kč (IF) 13 510 189,17,- Kč CELKOVÉ NÁKLADY: 22 510 189,17 Kč Instalace celooblohového projekčního systému Sky-Skan Definiti v sále Cosmorama byla jednou z nejvýznamnějších akcí technického rozvoje Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy za posledních patnáct let. Před vlastní instalací bylo nutné provést přípravné práce – uvolnit prostory pro instalaci počítačů a instalovat dostatečně výkonný chladící systém pro projektory.

Bylo nutné demontovat rozvaděče starého scénického osvětlení a tím uvolnit prostor strojovny. Současně byla žárovková osvětlovací rampa v sále nahrazena osvětlením z LED diod. Tím došlo i k významným úsporám elektrické energie, protože instalovaný výkon klesl z 20 kW na 3 kW.

29

Instalace systému byla komplikovaná především z toho důvodu, že budova byla projektována v šedesátých letech a s takovým systémem nebylo počítáno. Do mezistropu musely být uloženy elektrické a optické kabely v celkové délce přes 1 km. Současně s kabely

tam bylo uloženo i chladicí potrubí. Vlastní instalace byla dokončena v červnu 2009, do září probíhalo seřizování a výroba mechanických clon, které zajišťují správné sesazení obrazu. Součástí této investice byl i nákup výpočetní techniky potřebné pro tvorbu pořadů a pořízena byla také zásoba 3D modelů, které budou použity pro tvorbu pořadů. Provoz nového systému byl zahájen 17. 9. 2009. Původně schválená částka v celkové výši 24 250 tis. Kč nebyla dočerpána jednak díky vhodným úsporným opatřením, a jednak díky skutečnosti, že FÚ stanovil koeficient pro uplatnění nadměrného odpočtu DPH.

8.1.2 Výměna centrálního ohřívače TÚV (Planetárium) (IF) 103 000,- Kč CELKOVÉ NÁKLADY: 103 000,- Kč (bude pokračovat v 2010) V prosinci 2009 došlo k havárii centrálního ohřívače TÚV v Planetáriu. Bylo nutné urychleně zajistit náhradu. V souladu s doporučeními energetického auditu byl instalován kombinovaný ohřívač, který umožňuje využívat pro ohřev tepla z plynové kotelny nebo elektřiny. To spolu s již instalovanými tepelnými čerpadly umožní v budoucnu plynovou kotelnu v období květen-září zcela vypnout. V roce 2009 byla dokončena instalace ohřívače, která bude v roce 2010 pokračovat úpravami elektrických rozvodů a řídící automatiky. Dojde tak k dočerpání předpokládané částky 140 tis. Kč.

8.1.3 Rekonstrukce hlavní kopule Štefánikovy hvězdárny (IF) 1 500 000,- Kč CELKOVÉ NÁKLADY ROKU 2009: 962 069,40 Kč PŘEVOD DO ROKU 2010: 537 930,60 Kč Na počátku roku 2009 se zvětšilo zatékání do hlavní kopule Štefánikovy hvězdárny a začalo bezprostředně ohrožovat instalovanou techniku a hlavně historický dalekohled König. Při podrobném průzkumu bylo zjištěno, že hliníkový plášť kopule z roku 1984 je neopravitelně poškozený (popraskané plechy, zřejmě v důsledku nízké kvality původního materiálu a chemicky agresivního prostředí). Parotěsná zábrana přestala plnit svoji funkci a došlo také k poškození značné části dřevěného pláště.

30

Situace je komplikovaná tím, že kopule je na rozdíl od většiny kopulí na ostatních hvězdárnách využívána celoročně pro veřejnost pro denní i noční pozorování. Během špatného počasí jsou organizovány prohlídky dalekohledu a přístrojového vybavení při zavřené kopuli, takže vlhkot nemá kudy odcházet. Značné množství návštěvníků produkuje množství vlhkosti, která pokud není náležitě odvětrávána, kondenzuje v plášti a poškozuje ho. Proto bylo nutné najít takové řešení, které by zajistilo dostatečné odvětrávání vlhkosti. Dalším problémem byl poměrně striktní požadavek NPÚ na použití mědi pro plášť kopule. Měď je nevhodná, protože je těžká a navíc by kopule musela být stejně natřena na bílo, aby bylo možné letní pozorování Slunce (tepelné poměry). Nakonec se podařilo najít kompromisní řešení – použití pozinkovaného plechu. I tak došlo ke zvýšení hmotnosti ve srovnání s původním hliníkovým pláštěm i ve srovnání s navrhovaným pláštěm ze speciálního plastu. Proto bylo nutné instalovat nové řízení otáčení kopule, které eliminuje větší setrvačné hmoty při rozjezdech a brždění. Dále bylo instalováno motorové otevírání štěrbiny kopule, které zvyšuje bezpečnost obsluhy. Modernizaci se nepodařilo dokončit v roce 2009 jednak z důvodů průtahů při projednávání povolení k rekonstrukci (hvězdárna je národní kulturní památkou) a také krajně nepříznivého počasí v závěru roku. Rekonstrukce bude dokončena v roce 2010, ihned jak to počasí dovolí. Proto jsme požádali o převedení nevyčerpaných prostředků do roku 2010.

8.1.4 Oprava fasády a zateplení na Hvězdárně Ďáblice CELKOVÉ NÁKLADY: 381 400,- Kč Na podzim 2009 byla cela fasáda hvězdárny poškozena sprayery, vzhledem ke stavu fasády (narušená, zvětralá) nebylo možné graffitti odstranit běžným způsobem. S přihlédnutím k úsporám v jiných kapitolách rozpočtu bylo možné přistoupit k celkové opravě včetně opravy zateplení a některých klempířských prvků, poškozených při předchozích nájezdech vandalů

8.1.5 Odstranění graffitti z plata před Planetáriem a jeho celkové čištění CELKOVÉ NÁKLADY: 106 650,- Kč Na podzim 2009 byly zídky před Planetáriem poničeny graffitti, současně bylo nutné z pochozích částí odstranit žvýkačky a mech. Proto bylo celé plato včetně zídek očištěno a ošetřeno konzervačním nátěrem.

31

8.1.6 Oprava slunečních hodin před Planetáriem CELKOVÉ NÁKLADY: 112 900,- Kč Se souhlasem OOP MHMP byly opraveny sluneční hodiny před Planetáriem. Byl opraven rozpadlý ciferník hodin, odstraněn porost jalovce (přestárlý a neudržovaný), vyměněna hlína a drenáž v jímce, a hodiny byly nově upraveny výsadbou vhodných, snadno udržovatelných rostlin

8.2. ÚDRŽBA BUDOV Na podzim byla provedena velká oprava fasády a zateplení Hvězdárny Ďáblice, spojená s výměnou okapů a opravou poškozené střechy. Vzhledem k havarijnímu stavu hlavní kopule na Štefánikově hvězdárně (zatékání do pláště otočné části kopule), který ohrožoval i historický dalekohled, bylo přistoupeno k celkové rekonstrukci. V Planetáriu praskl na konci roku výměník v centrálním ohřívači TUV, vzhledem ke stáří a celkovému stavu bylo nutné ohřívač vyměnit.

8.3. ÚDRŽBA VÝPOČETNÍ TECHNIKY Ve všech střediscích byla zajišťována vlastními silami údržba výpočetní techniky. Byla doplňována výpočetní technika podle potřeb jednotlivých středisek. Pokračovala kontrola a evidence počítačového softwaru pomocí profesionálního systému pro audit softwaru. Na počátku roku byly pořízeny dvě pracovní stanice pro Hvězdárnu Ďáblice a jeden specializovaný počítač pro astronomická pozorování a vyhodnocování zákrytů. V Planetáriu bylo v rámci instalace nového celooblohového digitálního projekčního systému pořízeno několik pracovních stanic, které slouží pro přípravu dat pro projekční systém. Byl instalován nový server, který slouží pro sdílení dat celooblohového projekčního systému.

8.4. ÚDRŽBA POZOROVACÍ TECHNIKY V roce 2008 byla prováděna běžná údržba pozorovací techniky, zejména čištění objektivů a mazání mechanických částí. U dalekohledu MARK byly seřízeny mechanické součásti navádění, které zejména v deklinační ose začaly vykazovat nepřípustné vůle. Byla zvýšena přesnost inkrementálních čidel na dalekohledu v západní kopuli tak, aby byl využitelný pro pozorování CCD kamerou. Částečná demontáž dalekohledu König na konci roku 2009 v souvislosti s rekonstrukcí hlavní kopule byla využita k údržbě některých částí.

32

8.5. BĚŽNÁ ÚDRŽBA Ve všech objektech byla prováděna vlastními silami i přes redukované stavy zaměstnanců běžná údržba objektů. Na Ďáblické hvězdárně ve spolupráci s Místním úřadem Ďáblice pokračovali pracovníci střediska průběžně v péči o okolí hvězdárny a odstraňování náletových dřevin.

8.6. AUTOPROVOZ Všechna tři vozidla prošla předepsanými servisními prohlídkami, VW Transporter prošel navíc povinnou STK a emisními zkouškami. Provoz vozidel byl omezen na nejnutnější možnou míru. V rámci vnitřního kontrolního systému byla zvýšená pozornost věnována efektivnímu využívání služebních vozidel. K tomu byl využíván mimo jiné monitorovací systém na bázi GPS Sherlog-trace.

33

9. S P O L U P R Á C E S J I N Ý M I I N S T I T U C E M I , S L U Ž E B N Í C E S T Y 9.1. ODBORNÉ SEMINÁŘE Naši pracovníci se aktivně účastnili semináře pořadaného Sdružením hvězdáren a planetarií a HaP M. Koperníka v Brně. Štefánikova hvězdárna hostila sněm Sdružení hvězdáren a planetárií.

9.2. SPOLUPRÁCE S JINÝMI INSTITUCEMI 9.2.1. Spolupráce s institucemi v ČR Rovněž v roce 2009 pokračovala spolupráce a výměna zkušeností s podobně zaměřenými organizacemi v ČR. Zejména s HaP M. Koperníka v Brně, HaP v Českých Budějovicích, HaP J. Palissy v Ostravě, HaP Hradec Králové a dále hvězdárnami v Úpici, Rokycanech, Prostějově a Valašském Meziříčí. Naše organizace byla velmi aktivním členem Sdružení hvězdáren a planetárií, jehož spoluzakladatelem se před devatenácti lety stala a které je reprezentativním orgánem institucí našeho typu vůči MK ČR. Do současné Rady byli zvoleni dva zástupci naší organizace.

9.2.2. Spolupráce s institucemi v zahraničí Vzhledem k úspornému režimu při plánování zahraničních pracovních cest nebylo možné realizovat další rozvoj spolupráce se zahraničními institucemi plně podle našich potřeb ani zúčastnit se ve větší míře mezinárodních odborných akcí. Pokračovali jsme však v kontaktech a výměně informací s nejdůležitějšími, zejména evropskými institucemi našeho charakteru a v účasti na mezinárodních projektech. Poměrně rozsáhlá korespondence byla udržována i s profesními a zájmovými organizacemi podobného zaměření. V souvislosti s instalací nového digitálního projekčního systému Sky-Skan Definiti byli dva pracovníci Planetária Praha přijati za členy Digital Sky Academy.

9.3. ZAHRANIČNÍ SLUŽEBNÍ CESTY Pracovní cesty do zahraniční byly v roce 2009 s ohledem na finanční úspory při čerpání rozpočtu výrazně omezeny proti skutečným potřebám organizace.

9.3.1. Sympozium ESOP XXVIII – Niepolomice, Polsko Ing. V. Přibáň se zúčastnil evropského sympozia o zákrytových projektech ESOP (European Symposium on Occultation Projects) v Niepolomici, které pořádala IOTA/ES (evr. sekce Mezinárodní zákrytové a časové asociace) ve spolupráci s Polskou astronomickou společností a Mládežnickou hvězdárnou Niepolomice ve stejnojmenném městě nedaleko Krakova ve dnech 28. 8. až 2. 9. 2009. Zúčastnilo se ho 41 účastníků z 9 států Evropy a Austrálie. Několik referátů se týkalo speciálního úkazu roku 2009, zákrytu jasné hvězdy 45Cap planetou Jupiter, dále zatmění Slunce z něhož je možné určovat průměr mateřské hvězdy. Pozornost byla

34

věnována sérii úkazů vzájemných zatmění a zákrytů měsíců planet Uranu, Saturnu a Jupiteru, které probíhaly v letech 2007, 2008 a 2009. Z budoucích úkazů jsme byli upozorněni na mimořádný zákryt jasné hvězdy 2,7 mag. planetkou 8. 7. 2010. Přednášky se konaly v konferenčním centru L.Walesy v Royal Kastle. V rámci exkurzí proběhla prohlídka hvězdárny Niepolomice, která slouží hlavně pro vzdělávání mládeže v astronomii. Je vybavena stabilně instalovaným dalekohledem Meniskas o průměru 18 cm.

10. H AN D I C AP O V AN É O S O B Y Systém bezbariérového přístupu v Planetáriu je využíván jak jednotlivci, tak objednanými skupinami; celkem bylo přepraveno přes 240 osob a uskutečněno 15 samostatných představení pro skupiny handicapovaných osob. Handicapovaní hodnotí systém vesměs velmi kladně. Určitým problémem jsou těžké elektrické vozíky pro ležící osoby, které je možné přepravovat jen s maximálním nasazením zaměstnanců Planetária. Bezbariérový přístup na Štefánikově hvězdárně umožňuje handicapovaným osobám vstup na novou astronomickou výstavu v prvním patře Štefánikovy hvězdárny; zatím chybí bezbariérové WC a bezbariérová úprava pozorovacích stanovišť (hlavní kopule) Problémem obou středisek zůstává možnost příjezdu k objektům, jehož úprava je pro handicapované osoby značně diskriminující. Přes veškerou podporu poskytnutou OKP MHMP a radním pro kulturu se dosud nepodařilo s OOP MHMP vyjednat lepší podmínky.

35

11. R O Z B O R H O S P O D AŘ E N Í Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy měla pro rok 2009 schválený neinvestiční příspěvek ve výši 23 590 tis. Kč. Vzhledem k přijatým úsporným opatřením a současnému překročení plánovaných výnosů o 1 208 tis. Kč došlo k nedočerpání schváleného neinvestičního příspěvku a to i přes to, že organizace musela uhradit 1 333 tis. Kč za audit přikázaný usnesením RHMP. Nedočerpaný neinvestiční příspěvek ve výši 938 tis. Kč (173 tis. Kč nevyčerpané dotace na výplaty, 765 tis Kč nevyčerpané dotace na provoz) organizace při vyúčtování vrátila podle pokynů ke zpracování účetní závěrky. Použitý neinvestiční příspěvek činil 22 652 tis. Kč. Hospodářský výsledek roku 2009 činil u hlavní činnosti 22 652 tis. Kč. Čistý hospodářský výsledek v doplňkové činnosti činil 165 tis. Kč. Celkové výnosy v hlavní činnosti byly splněny na 123 % a náklady hlavní činnosti na 101 %, ve vedlejší činnosti byly výnosy splněny na 183 % a náklady na 188 %.

HLAVNÍ ČINNOST Tržby z hlavní činnosti Neinvestiční příspěvek Náklady na hlavní činnost Hospodářský výsledek před zdaněním

6 408 tis. Kč 22 652 tis. Kč 29 060 tis. Kč 0 tis. Kč

Celkově jsou výnosy roku 2009 výrazně lepší než v roce 2008 (o 487 tis. Kč). Výsledky let 2009 a 2008 nelze ovšem zcela mechanicky srovnávat, protože díky změněné metodice účetnictví se část zisku z prodeje publikací přesunula do doplňkové činnosti. Pokud by byla metodika stejná, byly by výnosy roku 2009 vyšší o více než 800 tis. Kč. Skladba výnosů je obdobná jako v letech předchozích. Největší část tvoří tržby ze vstupného (75,63 %) , potom následuje prodej zboží (13,28 %), prodej služeb (5,31 %). Podíl astrobusu (1,73 %) klesá (respektive relativně klesá, protože na rozdíl od ostatních výnosů tyto výnosy nerostou) Celkový počet návštěvníků byl vyšší než v roce 2008. Počet návštěvníků vzrostl zejména díky úspěšné letní sezóně na Štefánikově hvězdárně; úspěšné uvedení nového projekčního systému v Planetáriu Praha v říjnu 2009 stačilo pouze vykompenzovat propad v návštěvě škol v listopadu a prosinci způsobený obavami z mexické chřipky.

ROK 2009 VÝNOSY CELKEM

6 408

podíl na výnosech %

vstupné tržby za prodané zboží tržby za prodané zboží poštou astrobus prodej služeb čerpání fondů ostatní výnosy

4 847 651 200 111 340 0 259

75,63 10,16 3,12 1,73 5,31 0,00 4,04

Přesto, že je počet návštěvníků Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy srovnatelný s rokem 2008, jsou výnosy ze vstupného o cca 600 tis. Kč vyšší. To je způsobeno rostoucím

36

podílem návštěvníků z řad veřejnosti oproti školám v Planetáriu v důsledku vyššího zájmu veřejnosti o nový projekční systém. V porovnání s upraveným rozpočtem pro rok 2008 jsou celkové náklady vyšší o 971 tis. Vezmeme-li v úvahu, že v roce 2009 bylo třeba uhradit mimořádný výdaj ve výši 1 333 tis. Kč (audit), došlo ve skutečnosti ve srovnání s rokem 2008 k úspoře 362 tis. Kč. Celková výše nákladů byla cíleně koordinována v souladu s vývojem tržeb v hlavní činnosti a zisku v doplňkové činnosti a náklady převyšující náklady stanovené upraveným rozpočtem byly kryty výhradně z vlastních zdrojů.

Spotřebované nákupy 







Spotřebované nákupy byly splněny na 97,70 %. Nákupy spotřebního materiálu byly čerpány z 58,77 %. V této podkapitole se projevila úsporná opatření, nutné nákupy se týkaly především spotřebního materiálu a součástek potřebných pro zajištění chodu projekčních aparatur a dalších přístrojů. V oblasti nákupů drobného hmotného majetku byly náklady překročeny o 117 tis. Kč (o 58,91 % vzhledem k UR). Vzhledem k vyšším výnosům a úsporám v podkapitole spotřební materiál bylo možné překročit plánované náklady. Byl pořizován drobný majetek, nezbytný pro činnost organizace (zejména výpočetní a další přístrojová technika). Položka spotřeba energie je vyšší než činil plán o 184 tis. Kč (o 10,25 %) a to i přes úsporná opatření. Zavedená úsporná opatření nemohla zcela přispět k dodržení rozpočtu a to vzhledem k neustálému růstu cen všech druhů energií. Čerpání nákladů v položce prodej zboží úzce souvisí s tržbami za prodané zboží. Vzhledem k tomu, že část zboží byla prodávána v souladu se zřizovací listinou v rámci doplňkové činnosti, byly náklady nižší než plán (plnění na 81,19 %).

Služby Služby byly splněny na 107,29 %. Důvodem překročení bylo především překročení výdajů v podkapitole opravy a udržování, kdy bylo možné díky zvýšeným příjmům realizovat některé nutné opravy – například opravit fasádu na Hvězdárně Ďáblice. 





V oblasti úklidových prací byly náklady čerpány na 93,99 %. Čerpání je dáno smluvně; v letošním roce nebylo nutné vyžádat si práce od úklidové agentury, které nejsou zakotvené ve smlouvě a provádějí se nepravidelně jen na základě potřeby a požadavku organizace. Čerpání v oblasti výkonu spojů bylo 113,97 %. To souvisí se souběhem některých služeb v první polovině roku (na konci roku 2008 byl vybrán dodavatel komunikačních služeb pro všechna střediska a bylo nutné dodržet výpovědní termíny původních smluv). Vzhledem k vyšším výnosům bylo možné přistoupit k některým delší dobu odkládaným akcím. Náklady v oblasti údržby byly čerpány do výše 874 tis. Kč, tedy na 157,43 %. Kromě běžné údržby ve všech střediscích, údržby projekční techniky a údržby motorových vozidel byla provedena údržba náhradního zdroje (dieselagregátu) pro Planetárium, údržba záložních zdrojů (UPS) včetně výměny baterií, byly opraveny sluneční hodiny na platu před Planetáriem včetně zahradních úprav, plato a zídky byly očištěny od graffitti a mechu a byla opravena fasáda hvězdárny Ďáblice včetně částečného zateplení. Přehled akcí údržby je v následující tabulce:

37

BÚ - PL - ŠH - HĎ - o+ú výstavy a projekční techniky PL - autoprovoz oprava slunečních hodin - planetárium odstraní grafitti planetárium výměna baterií v UPS, roční údržba dieselagregátu oprava fasády a střecha hvězdárny Ďáblice   

133,61 15,39 0,00 60,91 17,32 112,09 106,65 50,80 381,40

Cestovné a služební cesty byly omezeny na nejnutnější minimum (čerpání na 100,64 %). Náklady na reprezentaci byly nižší než plánované. V položce ostatní služby došlo k úspoře 65 tis. Kč oproti upravenému rozpočtu (plněno na 95,24 %).

Audit V roce 2009 musela Hvězdárna a planetárium uhradit náklady na audit provedený firmou BNV Consulting ve výši 1 333 tis. Kč. Díky provedeným úsporným opatřením nakonec nebylo nutné použít schválených 900 tis. Kč z rezervního fondu a celá částka mohla být vykryta úsporami.

Osobní náklady 

  

Osobní náklady byly splněny na 99,96 %. Ostatní osobní náklady byly překročeny (935 tis. Kč = 155,80 %). Překročení bylo způsobeno zejména zvýšenými náklady v oblasti honorářů v souvislosti s přípravou pořadů pro nový projekční systém a dále pak nutností přijmout některé pořadatele na DPČ. Položka mzdové náklady byla čerpána jen z 98,36 %. Limit mzdových nákladů nebyl překročen stejně jako přípustný objem mezd. Požadavek na zaměstnávání ZTP se podařilo splnit a překročit. Neplatili jsme proto penále za neplnění tohoto zákonného požadavku. Čerpání v položce zákonné soc. pojištění stejně jako náklady na FKSP je dáno zákonem a plně odpovídá zvýšení v čerpání položek mzdové náklady a ostatní osobní náklady.

Ostatní náklady Ostatní náklady byly překročeny o 14,62 %, což bylo způsobeno jednak mírným překročením podkapitoly jiné ostatní náklady a povoleným odpisem nedobytné pohledávky.  Položka jiné ostatní náklady byla překročena (107,9 %).  Odpis nedobytných pohledávek (22 tis. Kč).

Odpisy -

Čerpání v položce odpisy bylo splněno na 102,06 %. To bylo způsobeno především uvedením nového projekčního systému do provozu. Překročené odpisy byly kryty úsporami v rozpočtu.

38

DOPLŇKOVÁ ČINNOST Hospodářský výsledek Čistý hospodářský výsledek

+154 tis. Kč +176 tis. Kč

V roce 2009 bylo realizováno celkem 6 akcí v rámci doplňkové činnosti. Na doplňkové činnosti se podle svých možností podílela všechna tři střediska HaP. Vzhledem k dopadům hospodářské krize není o konání komerčních prezentací mezi firmami příliš velký zájem. Výsledky doplňkové činnosti zlepšuje doplňkový prodej publikací. Celkové tržby činily 861 tis. Kč, náklady 707 tis. Kč.

VÝDAJE NA INVESTIČNÍ AKCE Celkové investice

23 575 259,00 Kč

V roce 2009 byly použity prostředky v celkové částce 23 575 tis. Kč, z toho KV 10 500 tis. Kč. Byly realizovány následující akce: 40434 instalace nového celooblohového projekčního systému 40777 rekonstrukce hlavní kopule Štefánikovy hvězdárny nový centrální ohřívač TUV pro planetárium

22 510 190,00 Kč 962 069,40 Kč 103 000,00 Kč

ZDŮVODNĚNÍ ZÁVĚREČNÝCH ROZDÍLŮ V ČERPÁNÍ INVESTIC V ROCE 2009 Akce 40434 – instalace nového celooblohového projekčního systému K úsporám došlo jednak optimalizací některých plánovaných prací, jednak uplatněním nadměrného odpočtu DPH. Akce 40777 – rekonstrukce hlavní kopule Štefánikovy hvězdárny Rekonstrukce havarijního stavu hlavní kopule Štefánikovy hvězdárny, projektová dokumentace, výměna pláště kopule, instalace pohonů otáčení kopule a otevírání štěrbiny; vzhledem k extrémně nepříznivému počasí bude část prací dokončena v lednu 2010. NEVYČERPANÉ PROSTŘEDKY VE VÝŠI 537 931,00 Kč ŽÁDÁME PŘEVÉST DO ROKU 2010. Akce XXXXX – Nový centrální ohřívač TUV pro Planetárium V prosinci 2009 došlo k havárii centrálního ohřívače – na 15 let starém ohřívači se rozpadl výměník. Protože se jednalo o havárii, nadřízený odbor schválil použití 140 tis. Kč na instalaci nového kombinovaného ohřívače. Kombinovaný ohřívač umožní optimalizovat ohřev vody buď teplem z plynové kotelny nebo elektricky v době, kdy není kotelna v provozu. Zbývající částka bude dočerpána podle potřeby v roce 2010 (úpravy rozvaděče a MAR)

39

12. V N I T Ř N Í Z Á L E Ž I T O S T I O R G AN I Z AC E Na konci roku 2008 proběhl organizační a personální audit a na začátku roku potom následná veřejnosprávní kontrola. Na základě výsledků obou kontrol byla přizpůsobena organizační struktura. Současně se vedení velmi intenzivně věnovalo hledání možných úspor (viz. kap. 11)

12.1 STRUKTURA ORGANIZACE Na základě výsledků auditu byla v průběhu roku přizpůsobena organizační struktura. Celkový přepočtený počet zaměstnanců byl snížen na 43, s tím, že pro rok 2010 je stanoven limit 41 přepočtených zaměstnanců. Zůstala zachována středisková struktura, Planetárium Praha se vzhledem k počtu zaměstnanců dělí na programové a technicko-provozní oddělení. Hvězdárna Ďáblice a Štefánikova hvězdárna se vzhledem k malému počtu zaměstnaců na oddělení nedělí. Přímo v působnosti ředitele zůstává ekonomické odd. a autoprovoz. Zůstává pouze jeden zástupce ředitele, který je jmenován z řad vedoucích specializovaných oddělení. Obdobně jsou jmenováni vedoucí středisek.

12.2 PERSONÁLNÍ OTÁZKY Na základě pokynu RHMP byl v průběhu roku snižován stav zaměstnanců tak, že přepočtený stav zaměstnanců pro rok 2009 dosáhl 43 – byl snížen o 5 ve srovnání s plánem pro rok 2009. Snížení počtu zaměstnanců se dotklo především pracovníků údržby a technicko-provozních pracovníků v jednotlivých střediscích. Údržbu bude nadále vykonávat menší počet pracovníků, částečně budou rozšířeny pracovní náplně ostatních techniků a částečně bude řešena dodavatelsky. Snižování počtu pracovníků se v žádném případě nedotklo provozu pro návštěvníky, v souvislosti s instalací nového digitálního planetária SkySkan Definiti se dokonce podařilo vhodnými kroky mírně posílit kapacity pro přípravu nových pořadů. Těch se za rok 2009 podařilo připravit celkem 8. Vhodnou konstrukcí plánu odměn se podařilo zajistit motivační systém tak, aby byli zaměstnanci zainteresováni na plnění hlavních úkolů organizace.

12.3 VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM Od května 2009 byl výkon vnitřní kontroly posílen přijetím pracovníka na pozici „specialista na VKS“, který podléhá přímo řediteli. 1. Stručné zhodnocení výsledků řídicích kontrol V souladu se zákonem č. 320/2001 Sb O finanční kontrole v platném znění a s prováděcí vyhláškou č.416/2004 Sb. O finanční kontrole ve státní správě je řídící kontrola organizace zabezpečena Směrnicí „Řídicí kontrola v HaP (2008)“ s účinností od 1. 5. 2008 a navazujícími dokumenty. Jejím obsahem je stanovení posloupností kontrolní činnosti v závislosti na očekávaných příjmech, výdajích a určení rozsahů pravomocí jednotlivých vedoucích pracovníků (příkazce operací, správce rozpočtu, hlavní účetní), kteří tvoří v obecné rovině vnitřní kontrolní systém naší příspěvkové organizace. Cílem je účinné zabezpečení hospodárnosti organizace, stanovení a plnění rozpočtu, účelné a efektivní využívání svěřeného majetku, provádění kontroly a evidence a inventarizace svěřeného majetku. Dále pak zajištění bezproblémového financování svých závazků k zaměstnancům, dodavatelům i finančním úřadům. Další částí vnitřního kontrolního systému je kontrola a zajištění bankovních operací. Tyto operace jsou prováděny pouze určenými zaměstnanci, vybavenými podpisovým právem k účtům organizace a nejsou součástí výše uvedené řídicí kontroly HaP.

40

Účinnost VKS je dána prováděním dvoustupňové kontroly. V prvé řadě je účinnost kontrol dána systémem řídicí kontroly v HaP. Dalším, neméně důležitým aspektem, je cyklické (čtvrtletní) provádění kontrol stavu zásob zboží a finančních prostředků (inventarizace 1x za ¼ roku) . Souběžně s těmito kontrolami jsou prováděny pravidelné kontroly účetních dokladů a smluv správcem rozpočtu. Od počátku roku 2009 docházelo k posílení v systému kontrolní činnosti v oblasti finanční hotovosti, a to nejenom z důvodů zjištěné zpronevěry finanční hotovosti zaměstnancem organizace. Nosnými body této kontrolní činnosti byly zejména : - Kontrola dodržování limitů hotovosti stanovené pro jednotlivé pokladny organizace. - Zajištění vhozových trezorů pro odvod denní tržby včetně metodiky práce pokladních. - Centrální kontrola finanční hotovosti v celé organizaci. - Odvoz finanční hotovosti do banky bezpečnostní agenturou. - Přijetí jednoho specialisty na vnitřní kontrolní systém. Při řídicích kontrolách nebyla v roce 2009 zjištěna žádná manka ani škody u hmotného a nehmotného majetku, zásob zboží a materiálu. Tento stav byl stvrzen inventarizací ke dni 31. 12. 2009 provedené ve smyslu zákona o účetnictví a v souladu s PŘ č.8/2009 na základě usnesení RHMP č. 1675/2009 ze dne 10. 11. 2009. Na základě analýzy ekonomických nákladů a možných odpočtů DPH z pořízených investic (jednání s hl. metodičkou MHMP, Metodický pokyn č.3/2009) došlo v průběhu roku 2009 po dohodě s FÚ Praha 1 k úpravě účtování DPH a uplatnění nadměrného odpočtu dle stanoveného koeficientu. V konečném výsledku organizace uspořila značné množství finančních prostředků. Aby však bylo možné nadměrný odpočet uplatnit, bylo nutné uhradit úrok z prodlení vyměřený finančním úřadem. Celkově vlivem uplatnění nadměrného odpočtu DPH celé investice byl konečný výsledný finanční efekt kladný, značně převyšující vlastní výši hrazeného úroku z prodlení. 2. Přehled o kontrolních zjištěních, předaných k dalšímu řízení podle zvláštních právních předpisů V roce 2009 byla při řídicí kontrole učiněna zjištění, na jejichž základě bylo policejním orgánům podáno oznámení skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Počátkem ledna 2009 byla u zaměstnankyně organizace ve funkci hlavní pokladní provedena kontrola finanční hotovosti, při které bylo zjištěno, že nalezená finanční hotovost nekoresponduje s pokladní knihou. Vzhledem ke sporadické docházce výše uvedené, způsobené těhotenstvím, které vyžadovalo časté návštěvy u lékaře, bylo možné inventury skladu publikací a pokladny provést až počátkem měsíce ledna 2009. Při provedené inventuře hl. pokladny bylo zjištěno manko finanční hotovosti v celkové výši 1 092 000,- Kč. Zjištěná skutečnost byla ihned nahlášena policejním orgánům a byly předány veškeré dokumenty týkající se této kauzy orgánům činným v trestním řízení. Zaměstnankyni bylo v průběhu roku 2009 sděleno obvinění a od prosince 2009 probíhá soudní řízení. 3. Odvody za porušení rozpočtové kázně a výše sankcí V roce 2009 nebyly naší organizaci žádné odvody a sankce za porušení rozpočtové kázně uděleny. Finančním úřadem pro Prahu 1 byl ale podle §63 odst. 3 337/1992 Sb.- zákona o správě daní a poplatků organizaci uložena sankce úrok z prodlení ve výši 99 236,- Kč viz. bod 1, odst.7. Podle zák. 435/2004 Sb. v plat. znění je povinný podíl zaměstnávání 1,89 osob se zdravotním postižením. Zaměstnáváním 2,80 osob se zdravotním postižením (§ 81, 2a) se podařilo povinný podíl nejen splnit, ale i překročit.

41

4. Výsledky veřejnoprávních kontrol Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy je příspěvkovou organizací. V roce 2009 proběhla v HaP finanční kontrola za rok 2008 a související období na základě pověření ředitele MHMP č. S-MHMP53103/2009RED. Tato kontrola upozornila na dílčí nedostatky, na základě kontrolních zjištění byla přijata opatření k nápravě a k odstranění chyb a k vyloučení jejich opakování. V průběhu roku 2009 pokračovaly práce na úpravě systému směrnic podle standardních vzorů.

12.4 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI Ze strany vedení HaP byla problematice BOZP a PO věnována maximální pozornost i v roce 2009. Uskutečnily se všechny zákonem stanovené revize a prohlídky; zjištěné, vesměs drobné závady byly průběžně odstraňovány. Uskutečnila se rovněž veškerá potřebná periodická školení na tomto úseku. Pravidelně byla v součinnosti s vybranými školami procvičována evakuace Planetária. Během hodnoceného období nedošlo k žádnému pracovnímu úrazu a k žádné mimořádné události z hlediska BOZP nebo PO.

42

OBSAH 1. NÁVŠTĚVNÍCI, PROGRAMOVÁ TVORBA ........................................................... 5 1.1 Programová tvorba ......................................................................................................................................... 5 1.2 Planetárium Praha .......................................................................................................................................... 8 1.2.1 Programy pro školy.................................................................................................................................. 10 1.2.1.1 Programy v sále Cosmorama pro školy ........................................................................................... 11 1.2.1.2 Programy v sále Starvid pro školy.................................................................................................... 12 1.2.1.3 Pořady v učebně pro školy ............................................................................................................... 12 1.2.2 Audiovizuální programy a přednášky pro veřejnost ................................................................................ 12 1.2.2.1 Programy v sále Cosmorama............................................................................................................ 13 1.2.2.2 Programy v sále Starvid.................................................................................................................... 13 1.3 Štefánikova Hvězdárna................................................................................................................................. 13 1.3.1 Programy pro školy.................................................................................................................................. 14 1.3.2 Audiovizuální programy, přednášky a další akce pro veřejnost .............................................................. 14 1.3.3 Astronomická pozorování pro veřejnost .................................................................................................. 15 1.3.4 Astrobus (astronomická pozorování na letních táborech a školách v přírodě) ....................................... 15 1.4 Hvězdárna Ďáblice ........................................................................................................................................ 15 1.4.1 Přednášky pro školy................................................................................................................................. 15 1.4.2 Pořady pro veřejnost ................................................................................................................................ 15 1.4.3 Astronomická pozorování pro veřejnost .................................................................................................. 15

2. KURZY A KROUŽKY, ZÁJMOVÁ ČINNOST ...................................................... 16 2.1 Kurzy a kroužky........................................................................................................................................... 16 2.1.1 Astronomický kroužek mládeže (Štefánikova hvězdárna)..................................................................... 16 2.1.2 Astronomický kurz I. ročník (Planetárium Praha) .................................................................................. 16 2.1.3 Astronomický kurz II. ročník (Štefánikova hvězdárna)........................................................................... 16 2.1.4 Prázdniny pod hvězdami (Štefánikova hvězdárna).................................................................................. 17 2.2 Zájmová činnost ............................................................................................................................................ 17 2.2.1 Kosmo Klub (Planetárium Praha) ............................................................................................................ 17 2.2.2 Astronomický klub (Štefánikova hvězdárna) .......................................................................................... 17 2.2.3 Mobilní astronomická expedice (Štefánikova hvězdárna) ....................................................................... 17

3. MIMOŘÁDNÉ AKCE ............................................................................................ 18 3.1 AKCE K MEZINÁRODNÍMU ROKU ASTRONOMIE .......................................................................... 18 3.1.1 Cyklus přednáškových odpolední........................................................................................................ 18 3.1.2 Od lidského oka k dalekohledům......................................................................................................... 18 3.1.3 Pozorování vzájemných zákrytů měsíců Jupiteru a Saturnu................................................................ 18 3.1.4 Praha korunovaná hvězdami................................................................................................................ 18 3.1.5 Cyklus přednášek připravený k IAY 2009 .......................................................................................... 18 3.2 Krátkodobé AKCE........................................................................................................................................ 19 3.2.1 Dětský den ............................................................................................................................................... 19 3.2.2 PLANETÁRIUM DĚTEM - sobota se skřítkem ..................................................................................... 19 3.2.3 Oslavy Prahy............................................................................................................................................ 19 3.2.4 MĚSÍC – SNY A NADĚJE ..................................................................................................................... 19 3.2.5 VÍKEND S NOVÝM PLANETÁRIEM.................................................................................................. 20

43

3.2.6 Noc vědců ................................................................................................................................................ 20

4. VÝSTAVY, KNIHOVNY ........................................................................................ 21 4.1 Stálá astronomická výstava ve foyeru Planetária....................................................................................... 21 4.2 Krátkodobé výstavy (Planetárium) ............................................................................................................. 21 4.2.1 výstavy k pořadům.................................................................................................................................. 21 „Egypt: bohové, faraóni a hvězdy“.............................................................................................................. 21 4.2.2 výstavy s astronomickou a kosmonautickou tématikou........................................................................... 21 „Čtyřnozí kosmonauti – o zvířatech vyslaných do vesmíru“ ....................................................................... 21 „Projekt Apollo - 40. výročí přistání prvního člověka na Měsíci“ ............................................................... 21 „Jak se cestuje vesmírem? (fantazie a skutečnost)“...................................................................................... 21 4.3 Stálá astronomická výstava na Štefánikově hvězdárně ............................................................................. 22 4.4 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA) ............................................................ 22 „Vesmírné rekordy“ ..................................................................................................................................... 22 „Návrat na Měsíc“ ........................................................................................................................................ 22 „Svědectví z kosmu“ .................................................................................................................................... 22 4.5 Knihovna Štefánikovy hvězdárny................................................................................................................ 23 4.6 Knihovna Planetária ..................................................................................................................................... 23

5. ODBORNÁ ČINNOST .......................................................................................... 24 5.1 Vědecká činnost............................................................................................................................................. 24 5.1.1 Práce v oblasti historických studií (řešitel Mgr. Pavel Najser)............................................................ 24 5.1.2 Výzkum migrace planet (řešitel Bc. Jakub Rozehnal)......................................................................... 24 5.1.3 Výzkum tranzitujících exoplanet (řešitel Mgr. Stanislav Poddaný) .................................................... 24 5.2 Odborná pozorování ..................................................................................................................................... 25 5.2.1 CCD sekce........................................................................................................................................... 25 5.2.2 Sluneční sekce ..................................................................................................................................... 25 5.2.3 Zákrytová sekce................................................................................................................................... 25 5.2.4 Pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy sluneční soustavy na hvězdárně Ďáblice.......... 25 5.2.5 Dalekohled MARK.............................................................................................................................. 26 5.2.6 Společné pracoviště v Koperníkově kopuli na Kleti ........................................................................... 26 5.3 Spolupráce s vysokými školami ................................................................................................................... 27 5.3.1 Výzkum vlivu migrace planet na rezonanční populace asteroidů........................................................ 27 5.4 Publikační činnost ......................................................................................................................................... 27

6. VYDAVATELSKÁ ČINNOST ............................................................................... 28 6.1 Ediční činnost HaP v roce 2009.................................................................................................................... 28

7. KOMERČNÍ AKTIVITY......................................................................................... 29 8. ÚDRŽBA A TECHNICKÝ ROZVOJ ..................................................................... 29 8.1 Investiční akce a akce mimořádného charakteru....................................................................................... 29 8.1.1 Instalace nového celooblohove projekčního systému v sále Cosmorama (Planetárium) ......................... 29 8.1.2 Výměna centrálního ohřívače TÚV (Planetárium) .................................................................................. 30

44

8.1.3 Rekonstrukce hlavní kopule Štefánikovy hvězdárny ............................................................................... 30 8.1.4 Oprava fasády a zateplení na Hvězdárně Ďáblice.................................................................................... 31 8.1.5 Odstranění graffitti z plata před Planetáriem a jeho celkové čištění ........................................................ 31 8.1.6 Oprava slunečních hodin před Planetáriem ............................................................................................. 32 8.2. Údržba budov ............................................................................................................................................... 32 8.3. Údržba výpočetní techniky.......................................................................................................................... 32 8.4. Údržba pozorovací techniky........................................................................................................................ 32 8.5. Běžná údržba ................................................................................................................................................ 33 8.6. Autoprovoz ................................................................................................................................................... 33

9. SPOLUPRÁCE S JINÝMI INSTITUCEMI, SLUŽEBNÍ CESTY............................ 34 9.1. Odborné semináře........................................................................................................................................ 34 9.2. Spolupráce s jinými institucemi .................................................................................................................. 34 9.2.1. Spolupráce s institucemi v ČR................................................................................................................ 34 9.2.2. Spolupráce s institucemi v zahraničí....................................................................................................... 34 9.3. Zahraniční služební cesty ............................................................................................................................ 34 9.3.1. Sympozium ESOP XXVIII – Niepolomice, Polsko ............................................................................... 34

10. HANDICAPOVANÉ OSOBY .............................................................................. 35 11. ROZBOR HOSPODAŘENÍ ................................................................................ 36 Hlavní činnost ...................................................................................................................................................... 36 Spotřebované nákupy ................................................................................................................................... 37 Služby........................................................................................................................................................... 37 Audit............................................................................................................................................................. 38 Osobní náklady............................................................................................................................................. 38 Ostatní náklady............................................................................................................................................. 38 Odpisy .......................................................................................................................................................... 38 Doplňková činnost............................................................................................................................................... 39 Výdaje na investiční akce ................................................................................................................................... 39 Zdůvodnění závěrečných rozdílů v čerpání investic v roce 2009 .................................................................... 39

12. VNITŘNÍ ZÁLEŽITOSTI ORGANIZACE ............................................................ 40 12.1 Struktura organizace .................................................................................................................................. 40 12.2 Personální otázky ........................................................................................................................................ 40 12.3 Vnitřní kontrolní systém............................................................................................................................. 40 12.4 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ...................................................................................................... 42

PŘÍLOHY.................................................................................................................. 46

45