HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY. příspěvková organizace. Zřizovatel: hlavní město Praha VÝROČNÍ ZPRÁVA ROZBOR HOSPODAŘENÍ ZA ROK 2014

HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY příspěvková organizace Zřizovatel: hlavní město Praha

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROZBOR HOSPODAŘENÍ ZA ROK 2014

1. 9. 2014 se narodilo nové planetárium

MODERNIZOVANÝ PROJEKČNÍ SYSTÉM MÁ:  NEJVĚTŠÍ ROZLIŠENÍ OBRAZU EVROPĚ  NEJLEPŠÍ DIGITÁLNÍ OBLOHU V ČESKÉ REPUBLICE  3x VYŠŠÍ ROZLIŠENÍ NEŽ STARÝ SYSTÉM  4x VĚTŠÍ JAS NEŽ STARÝ SYSTÉM  INSTALOVANÝ SVĚTELNÝ VÝKON 108000 ANSI ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA

PLANETÁRIUM PRAHA

HVĚZDÁRNA ĎÁBLICE

Datová schránka va5p9vu

STRAHOVSKÁ 205

KRÁLOVSKÁ OBORA 233

POD HVĚ ZDÁRNOU 768,

IČO 064441

118 46 PRAHA 1

170 21 PRAHA 7

182 00 PRAHA 8

D IČ C Z00064441

TEL. 257320540

TEL. 220999001

TEL. 283910644

KB PRAHA 1,

hvezdarna@ observatory.cz

[email protected]

[email protected]

21638-011/0100

Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy v roce 2014 Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy je největší institucí svého druhu v ČR a pražské Planetárium patří mezi největší a nejmodernější zařízení na světě. Od září 2014 je zde instalován digitální projekční systém Skyskan Definiti 8K, který má největší rozlišení v Evropě. Posláním instituce je především seznamovat širokou veřejnost s astronomií a příbuznými přírodními a technickými vědami. Je organickou částí pražské kultury a v současné době provozuje svoji činnost ve třech objektech: Štefánikově hvězdárně na Petříně, Planetáriu Praha a Ďáblické hvězdárně. Návštěvníci: Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy navštívilo v roce 2014 přes 132 tisíc osob, oproti roku 2013 to představuje absolutní nárůst o 4000 osob. Zatím co počet návštěvníků Planetária vzrostl o 7 tisíc, na obou hvězdárnách poklesl o 3 tisíce. Nejvíce osob navštívilo Planetárium – 97 428 návštěvníků (73,47 %); na Štefánikovu hvězdárnu se přišlo podívat 30 907 návštěvníků (23,31 %) a hvězdárnu v Ďáblicích navštívilo 4 279 osob (3,23 %). Zhruba 48 % návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci. Více na straně 5

Programy pro školy: Programy HaP pokrývají všechny věkové kategorie, od pohádek s astronomickou tématikou pro předškolní děti, přes pořady pro žáky základních a středních škol až po specializované přednášky pro vysokoškolské studenty. V nabídce výukových pořadů je vždy alespoň jeden pořad pro konkrétní ročník základních i středních škol, což je mimořádné nejenom v českém, ale i celosvětovém měřítku. Programy pro veřejnost: Pořady pro veřejnost byly uváděny především o sobotách a nedělích, ve všední dny večer a během školních prázdnin. Kromě pořadů a přednášek v sálech Starvid a Cosmorama v Planetáriu a v promítacích sálech na Štefánikově hvězdárně a na hvězdárně v Ďáblicích se na obou hvězdárnách uskutečňovala denní i noční pozorování oblohy. Na hvězdárnách je nabízena zájemcům také možnost individuálního astronomického pozorování. V roce 2014 tvořila veřejnost 52% návštěvníků (Planetárium 43,58%, Štefánikova hvězdárna 81,16% a hvězdárna Ďáblice 28,72%). Kurzy a kroužky: V roce 2014 probíhaly astronomické kroužky a astronomické kurzy podobně jako v uplynulých letech. Kroužky jsou zaměřeny především na školní mládež, kurzy předpokládají základní středoškolské znalosti a účastní se jich jak studenti, tak dospělí zájemci o astronomii. Více na straně 19

Mimořádné akce: V roce 2014 bylo realizováno ve všech střediscích 8 mimořádných akcí, které se setkaly s mimořádným ohlasem. Více na straně 21

Výstavy: Kromě stálých výstav s astronomickou a kosmonautickou tématikou měli návštěvníci možnost shlédnout 8 krátkodobých tématických výstav. Pět v Planetáriu a tři na Štefánikově hvězdárně. Více na straně 24

2

Odborná činnost: Odbornou činnost Hvězdárny a Planetária hl. m. Prahy v roce 2014 tvořila vlastní vědecká činnost a odborné aktivity zaměstnanců a zejména demonstrátorů v rámci odborných pozorovacích projektů a sekcí. Pokračovalo zejména pozorování zákrytů kosmických těles a pozorování proměnných hvězd. Pro výzkum tranzitujících exoplanet byl využíván robotický dalekohled MARK, který je instalován ve východní kopuli Štefánikovy hvězdárny. Přesně vymezené pozorovací projekty byly garantovány odbornými pracovníky HaP Více na straně 27

Vydavatelská činnost: Hvězdárna a planetárium vydala vlastním nákladem 21 titulů s astronomickou tématikou. Z převážné části se jednalo o dotisky oblíbených publikací, část publikací byla aktualizována. Současná ediční politika naší organizace je zaměřená na velmi kvalitní, avšak rychle prodejné publikace snadno dostupné i dětem a mládeži. Stále více je využívána rozšiřující se nabídka externích dodavatelů (knihy, 3D pohledy, magnetky, DVD, hry, stavebnice). Více na straně 31

Komerční aktivity: Doplňkovou činnost v roce 2014 tvořilo především pořádání mimořádných společenských akcí v prostorách Planetária a prodej publikací a předmětů s astronomickou tématikou, vymezených zřizovací listinou. V roce 2014 byly realizovány celkem 3 akce v prvním pololetí. Ve druhém pololetí probíhala modernizace projekčního systému v sále Cosmorama a veškerá činnost Planetária Praha byla zaměřena na veřejnost, proto byla komerční činnost utlumena. Celkové tržby činily 1 207 tis. Kč, náklady 715 tis. Kč, zisk z doplňkové činnosti po zdanění byl 455 tis. Kč. Více na straně 31

Údržba a technický rozvoj: V roce 2014 byla klíčovou akcí modernizace projekčního systému Sky-Skan Definiti z verze 4k na verzi 8k. Tato modernizace dostala pražské Planetárium opět na světovou špičku. Podobných systémů je ve světě zatím jenom 11, z toho tři jsou v Evropě. Pražské planetárium má největší rozlišení obrazu v Evropě. Více na straně 32

Mezinárodní spolupráce: Byly udržovány rozsáhlé kontakty jak s profesními a zájmovými organizacemi podobného zaměření, tak hvězdárnami a planetárii po celém světě. Více na straně 39

Handicapované osoby: Z řad veřejnosti navštíví Planetárium měsíčně v průměru 10 handicapovaných osob využívajících především přepravu výtahem do sálů. V roce 2014 pokračovala úzká spolupráce s Jedličkovým ústavem. Využití bezbariérového přístupu na Štefánikově hvězdárně limituje zejména neexistující bezbariérová úprava pozorovacích stanovišť (hlavní kopule). Více na straně 40

Rozbor hospodaření: Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy měla pro rok 2014 schválený neinvestiční příspěvek ve výši 20 728 tis. Kč. Ten byl v průběhu roku navýšen na 20 791 v souvislosti s 3,5% nárůstem tarifních platů. I přes vyšší náklady (106,98% UR) se podařilo udržet vyrovnaný rozpočet. Tento výsledek byl možný především díky velmi dobrým tržbám (136,63% UR).

3

Hospodářský výsledek v doplňkové činnosti po zdanění činil 455 tis. Kč. Celkové výnosy v hlavní činnosti byly splněny na 137% a náklady na 107%, ve vedlejší činnosti byly výnosy splněny na 110% a náklady na 194%. Celkově jsou výnosy roku 2014 o 1 445 tis. Kč lepší než v roce 2013. Prostý nárůst tržeb ze vstupného byl 1 000 tis. Kč. Na dobrém výsledku se podílelo především Planetárium, ale i ostatní střediska splnila plánované úkoly. Zbylý nárůst byl způsoben vyšším čerpáním fondů (rezervní fond, fond odměn), v souvislosti s modernizací digitálního projekčního systému. Tržby ze vstupného tvoří 76,6%. Prodej zboží představuje 4,92% a ostatní výnosy 12,89%. Poměr mezi neinvestičním příspěvkem a tržbami z hlavní činnosti byl 0,48, což je o devět setin lepší výsledek než v loňském roce a výrazně převyšuje běžné hodnoty tohoto koeficientu pro obdobné hvězdárny a planetária. U obdobných zahraničních institucí je tento koeficient mezi 0,2 – 0,3 (v ČR neexistuje srovnatelné zařízení). Více na straně 41

4

1. N Á V Š T Ě V N Í C I , P R O G R AM O V Á T V O R B A Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy navštívilo v roce 2014 přes 132 tisíc osob, oproti roku 2013 to představuje absolutní nárůst o 4000 osob. Zatím co počet návštěvníků Planetária vzrostl o 7 tisíc, na obou hvězdárnách poklesl o 3 tisíce. Nejvíce osob navštívilo Planetárium – 97 428 návštěvníků (73,47 %); na Štefánikovu hvězdárnu se přišlo podívat 30 907 návštěvníků (23,31 %) a hvězdárnu v Ďáblicích navštívilo 4 279 osob (3,23 %). Zhruba 48 % návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci.

1.1 PROGRAMOVÁ TVORBA V rámci HaP bylo v roce 2014 připraveno a uvedeno 11 nových nebo aktualizovaných pořadů, z toho 9 v Planetáriu a 2 na Štefánikově hvězdárně. Planetárium: „Co skrývají v hlubiny vesmíru“ (Sky-Skan Definiti) premiéra leden 2014 nový pořad pro 3. a 4. Ročník základní školy pro celooblohový projekční digitální systém Sky-Skan Definiti Díky unikátním možnostem digitálního projekčního systému se děti seznámí nejen s noční oblohou, tak jak jí znalo lidstvo po tisíciletí, ale i s nejnovějšími objevy v tom nejvzdálenější vesmíru. „O zvědavé kometě“ (Sky-Skan Definiti) premiéra únor 2014 nová verze pro celooblohový projekční digitální systém Sky-Skan Definiti Pohádkový i pravdivý příběh z dobrodružného života komet – cestovatelek ve vesmíru. Děti se seznámí nejen s kometami, ale i s dalšími vesmírnými tělesy, která mohou vidět na obloze. „Druhá Země“ (Sky-Skan Definiti) premiéra květen 2014 nová verze programu pro celooblohový projekční digitální systém Sky-Skan Definiti Pořad seznamuje diváky s metodami hledání planet mimo Sluneční soustavu, prezentuje současné výsledky a zamýšlí se nad možnostmi objevení planety podobné naší Zemi.

5

„Africká pohádka – Ogua a piráti“ (Digistar3) premiéra srpen 2014 nová verze pro projekční digitální systém Digistar3 Malý černoušek Ogua zažívá svá dobrodružství. Spolu s piráty se plaví na lodi Argo a hledají ztracený poklad. Jejich cestu doprovází známá souhvězdí jižní oblohy. „O rozpůlené hvězdě“ (Digistar3) premiéra srpen 2014 nová verze pro projekční digitální systém Digistar3 Pohádka o usmíření dvou princezen Jitřenky a Večernice – dvou sester z ranního a večerního půlkrálovství - odhalí dětem tajemství planety Venuše. „Noční obloha 8K“ (Sky-Skan Definiti) premiéra září 2014 nový program pro celooblohový projekční digitální systém Sky-Skan Definiti Prostřednictvím digitálního systému SkySkan Definiti se seznámíme s nejzajímavějšími souhvězdími severní i jižní polokoule, zaletíme do hlubin vesmíru, obdivovat budeme krásu řady astronomických objektů pozorovatelných pouhým okem nebo dalekohledem. „Mars HD“ (Sky-Skan Definiti) premiéra září 2014 nový program pro celooblohový projekční digitální systém Sky-Skan Definiti Poslední roky jsou na Marsu suché. Tekla na Marsu někdy voda? Existoval na Marsu někdy život? Je vůbec možné, aby lidstvo expandovalo a vytvořilo tak kolonizaci ve vesmíru? Další dějství napínavého dobrodružství výzkumu rudé planety. „Anička a Nebešťánek – podzimní příběh“ (Sky-Skan Definiti) premiéra říjen 2014 nová verze programu pro celooblohový projekční digitální systém Sky-Skan Definiti Podzimní dobrodružství Aničky a Nebešťanka seznamuje děti se zákonitostmi oběhu Země kolem Slunce. Během putování kolem celé zeměkoule za zatoulaným drakem se děti dozví, jak to vypadá na rovníku nebo na pólech, nebo proč jsou na různých místech na Zemi v jednu dobu různá roční období.

6

„Anička a Nebešťánek – vánoční příběh“ (Sky-Skan Definiti) premiéra listopad 2014 nová verze programu pro celooblohový projekční digitální systém Sky-Skan Definiti Pohádkové vyprávění pro nejmenší, ve kterém se holčička Anička seznámí s malým Nebešťánkem a společně zažijí neobyčejná dobrodružství ve vesmíru. Nebešťánek Aničce ukáže planety, kometu a dokonce i létajícího slona na zářící planetě, kde bydlí. Štefánikova hvězdárna: „Štefánikova hvězdárna v proměnách času“ premiéra květen 2014 U příležitosti výstavy k 95. výročí tragického úmrtí M. R. Štefánika byl vytvořen krátký pořad o této významné osobnosti česko-slovenských dějin a o vybudování a rozvoji hvězdárny, která od svého založení nesla jeho jméno. „Posel bohů“ premiéra duben 2014 Jako doplněk k pozorování (nebo před pozorováním) uvádí hvězdárna pořady o konkrétních objektech, jejichž pozorování je daný večer na programu. Pořadem o Merkuru s názvem „Posel bohů“ byl dokončen cyklus o všech planetách, které je možno z hvězdárny dobře pozorovat.

1.2 PLANETÁRIUM PRAHA Planetárium bylo otevřeno celý rok denně kromě pátků, které byly vyhrazeny pro technickou údržbu. Provoz Planetária pro veřejnost byl zachován i v srpnu, kdy probíhala modernizace projekčního systému v sále Cosmorama. Pro velký zájem škol o školní představení byly některé pátky, které jsou jinak vyhrazeny na údržbu, uvolněny pro školní představení. Otevřeno bylo i o státních svátcích a o prázdninách, kdy byly opět uvolňovány páteční termíny. To přispívá ke spokojenosti návštěvníků, ale klade velké nároky na pracovníky Planetária, protože údržbu tak složitých systémů nelze zanedbávat. Pro objednané školní skupiny byly nabízeny termíny od pondělí do čtvrtka od 8.45 do 15 hodin, v případě zájmu mohly školy navštívit Planetárium i mimo tuto dobu. V pracovních dnech bylo Planetárium pro veřejnost otevřeno v pondělí do 18 hodin, v úterý až čtvrtek do 20 hodin. Obvykle probíhaly 2 představení pro veřejnost a bylo možné si prohlédnout astronomickou výstavu. O víkendech a svátcích bylo otevřeno od 10.30 do 20 hodin. Během víkendů a prázdnin probíhala 4-5 představení pro veřejnost denně, z toho vždy minimálně jedno bylo dětské představení. Pořady pro veřejnost jsou uváděny především v sále Cosmorama, pro školní skupiny je navíc využíván sál Starvid i učebna. Součástí návštěvy pořadů je i prohlídka výstavních prostor Planetária. V srpnu 2014, kdy probíhala v sále Cosmorama velká modernizace digitálního projekčního systému Sky-Skan Definiti, byl využíván pro veřejnost sál Starvid. Moderní výstava ve foyeru Planetária si již vydobyla dostatečnou prestiž, takže řada návštěvníků přichází do Planetária pouze na prohlídku výstavy.

7

Planetárium Praha navštívilo v roce 2014 přes 97 tisíc návštěvníků, z toho více jak 54 tisíc žáků a studentů v rámci školních výprav.

Graf 1: Rozložení návštěvnosti podle zájmových skupin v roce 2014

Oproti loňskému roku stoupla meziročně návštěvnost o 6,8 %, a současně vzrostly i tržby ze vstupného o 14,5 %. Podíl návštěvníků z řad veřejnosti opět stoupl oproti loňskému roku. V celkové návštěvnosti představuje veřejnost 37 %, ale na tržbách se podílí 50ti %. Tento nesoulad je způsoben snahou udržet výši vstupného pro školní skupiny na úrovni únosné i pro sociálně slabší žáky. Podíl škol na tržbách tak tvořil v roce 2014 jen 45 %, i když se na celkové návštěvnosti podílely 56 %. V ceně vstupenky na jakékoliv představení pro veřejnost je i možnost prohlídky stálé astronomické výstavy. V roce 2014 navštívilo samostatně pouze výstavu více jak šest a půl tisíce návštěvníků. Více než 600 návštěvníků si během návštěvy dokoupilo samostatnou jízdu na 4D simulátory jízdy po povrchu Měsíce a Marsu a po zprovoznění „fotokiosku“ si více jak 150 návštěvníků dokoupilo tisk své fotografie na tiskárně v Planetáriu. Podíl návštěvníků samostatné výstavy byl v roce 2014 5 % z celkového počtu návštěvníků.

Graf 2: Vývoj návštěvnosti výstavního prostoru v letech 2009 - 2014

Hlavním cílem návštěvníků Planetária stále zůstává sál Cosmorama. Pořady v tomto sále shlédlo 85 % návštěvníků, v sále Starvid 7 % a přednášky v učebně 1 % z celkového počtu návštěvníků. 8

Pro veřejnost je sál Starvid využíván pouze ve výjimečných případech. V srpnu roku 2014 však zajišťoval veškerou projekci pro veřejnost. Chybějící konkurence sálu Cosmorama umožnila zvýšení poměru návštěvnosti ve prospěch sálu Starvid. Při běžném provozu se naopak zvýšená návštěvnost Planetária promítá především do zájmu o sál Cosmorama a o samostatnou prohlídku stálé astronomické výstavy.

Graf 3: Rozložení návštěvnosti podle jednotlivých sálů Planetária v roce 2014

V sále Cosmorama byly uváděny pořady pro opto-mechanické planetárium Cosmorama a průběžně byly do nabídky přidávány další pořady pro digitální planetárium Sky-Skan Definiti. V roce 2014 byly uvedeny 3 zcela nové a 4 zásadním způsobem modernizované pořady pro tento systém. V průběhu roku byly v sále Starvid promítány pořady s astronomickou, kosmonautickou a zeměpisnou tématikou pro objednané školní skupiny. Veřejnost mohla využít možnosti kvalitní projekce v sále Starvid v srpnu 2014, kdy byl pro veřejnost uzavřen sál Cosmorama. Při této příležitosti byly připraveny pro projekci v sále Starvid dvě pohádky pro děti. Pohádky zůstávají v programové nabídce i pro školní skupiny. Učebna sloužila především k zajištění speciálních přednášek pro školní skupiny. Internetový prodej vstupenek na jednotlivé pořady uváděné v Planetáriu se dostal do povědomí návštěvníků a je přes něj prodáváno zhruba 5% vstupenek. Internetový prodej vstupenek v jednotlivých měsících kopíruje vývoj celkové návštěvnosti. Celkové tržby za vstupné přesáhly 6 390 tis. Kč, což je o 16 % víc než v roce 2013. Pozitivní je i fakt, že se zvyšuje nejen příjem ze vstupného, ale i celková návštěvnost Planetária.

Graf 4: Vývoj návštěvnosti a tržeb Planetária Praha v letech 2010 – 2014

9

1.2.1 Programy pro školy Školní pořady byly nabízeny od pondělí do čtvrtka ve třech sálech Planetária. Přestávky mezi pořady byly minimalizovány na 15 minut. Pro školní skupiny tak je k dispozici jedenáct termínů denně ve třech sálech. Jak je patrné z grafů vyhodnocujících pořady v sále Cosmorama, zájem ze strany škol je především o dopolední termíny. Postupně se daří zvyšovat obsazenost jednotlivých představení. Výrazně lepší obsazenost je problematické dosáhnout zejména kvůli nemocnosti dětí – ta představuje zhruba 10-20%. Dalším problémem je počet dětí ve třídách ve vztahu k maximální kapacitě sálu. Dále je třeba si uvědomit, že jsou zobrazovány průměrné hodnoty – obsazenost zkreslují speciální programy, které je nutné podle našeho názoru v nabídce zachovat, současně je ale jasné, že zájem o ně bude nižší. Graf 5: Počty objednaných školních představení v sále Cosmorama (graf nahoře) ve vazbě na obsazenost sálu (graf dole) v letech 2012 - 2014

V roce 2014 navštívily Planetárium skupiny z 770 školských zařízení, z toho 334 s působností na území hl. m. Prahy.

Graf 6: Počty škol, které navštívili alespoň jednou Planetárium v roce 2014

10

Stejně jako v předchozích letech představují skupiny ze základních škol více jak polovinu všech škol (62 %). Oproti loňskému roku opět posílily svůj podíl mateřské školy (27 % všech škol). Nejmenší část představují skupiny středních škol a gymnázií (11 %). Odpolední termíny využívají hlavně mimopražské školy v rámci celodenních výletů a pražské školní družiny. V roce 2014 bylo objednáno 36 odpoledních představení v sále Cosmorama. U představení v dopoledních termínech je možné definovat tři nejčastější důvody nízké obsazenosti sálu. U čtyř představení se jednalo o cizojazyčné mutace pro anglicky hovořící skupiny studentů, u kterých není možné optimálně naplnit kapacitu sálu. Čtyři představení byla uspořádána ve speciálních termínech pro skupiny vyžadující speciální zacházení (např. třídy handicapovaných žáků Jedličkova ústavu). Nejvýznamnějším a ze strany Planetária nejméně ovlivnitelným důvodem je zrušení rezervace školou. Pokud škola zruší svou rezervaci v termínu kratším než 2 týdny před konáním představení, výrazně snižuje možnost Planetária toto představení doobsadit jinou skupinou. V roce 2014 byla tímto způsobem zrušena rezervace pro 1 331 osob, z toho 50 % představovaly rezervace zrušené až v den konání představení. Především u mimopražských škol je frekvence návštěv jednou za několik let. Díky cílené reklamě se stále daří oslovovat další školská zařízení. V roce 2014 se podařilo oslovit dalších 192 subjektů, které za posledních 10 let nenavštívily Planetárium (vedle 139 školských zařízení se jednalo o cestovní kanceláře, komunitní centra a organizátory příměstských táborů). Ze skupiny zcela nově oslovených subjektů má 82 sídlo na území Prahy. Z 57 nově oslovených školských zařízení na území Prahy je 49 mateřských škol. Následující grafy ukazují rozložení návštěvnosti pražských škol. Z průměrného zastoupení škol jednotlivých městských částí vystupují městské části Praha 7 a 6, kterým návštěvu Planetária usnadňuje dobrá dopravní dostupnost daná především vzdáleností. Nízká návštěvnost v počtu osob oproti zastoupení škol na Praze 1, 2, 3 a 7 je ovlivněna charakterem školských zařízení. Na území těchto městských částí jsou vzhledem k typu zástavby menší školská zařízení. Tento fakt koresponduje i s opačnou situací na Praze 4, 5 a 9, kde jsou naopak v provozu kapacitně větší sídlištní školy. Graf 7: Počet školských zařízení na území jednotlivých městských částí hl. m. Prahy, které navštívily v roce 2014 Planetárium, vyjádřený percentuálním zastoupením ze všech školských zařízení v dané městské části (informace o počtu školských zařízení je čerpána z portálu hl.m.Prahy http://www.praha.eu/extranet/skolawar/skoly.jsp)

Graf 8: Poměrné zastoupení škol jednotlivých městských částí hl. m. Prahy na celkové návštěvnosti pražských škol v Planetáriu v roce 2014

11

Z grafů vyplývá potřeba cíleně oslovit školy městské části Praha 8, jejichž zastoupení je, i přes relativní dobrou dopravní dostupnost, velmi nízké a to v obou sledovaných kritériích. Pokud vyloučíme školy na území hlavního města Prahy, opakované návštěvy vykazují školy do vzdálenosti cca 70 km od Prahy. U ostatních regionů se jedná o návštěvy jednotlivých tříd, které většinou spojí návštěvu pražského Planetária s exkurzí do Prahy. Exkurze ze vzdálenějších regionů (Ostrava, Jihlava, Pelhřimov) jsou často vázány na čerpání prostředků z projektů hrazených Evropskými fondy.

Graf 9: Počty návštěvníků školních skupin, které navštívily Planetárium v roce 2014, ve třídění podle PSČ

Základem programové nabídky pro školy je ucelená řada výukových pořadů, plně respektujících osnovy základních a středních škol v oblasti přírodních věd (fyzika, zeměpis, biologie). Všechny pořady vycházejí z vlastní tvorby kolektivu pracovníků Planetária. Školám jsou nabízeny 3 skupiny pořadů. Pro první seznámení dětí předškolního věku a dětí z prvních stupňů základních škol s vesmírem jsou určeny pohádky s astronomickou tématikou. Ty slouží nejen pro výklad základních astronomických pojmů, ale především jako první kontakt s projekčním sálem a jeho atmosférou. Další skupinu tvoří výukové pořady, vždy alespoň jeden pořad pro konkrétní ročník základních i středních škol. Třetí skupinou jsou doplňkové pořady, které rozšiřují výuku. V roce 2014 se konalo ve všech sálech celkem 417 výukových představení pro více jak 40 tisíc žáků základních a středních škol. Pro mateřské školy bylo uspořádáno 85 představení (o 2 více než loni), pro více jak 10 tisíc osob. Zbylých 72 představení pro více jak 6 tisíc žáků představovaly doplňkové pořady (pohádky a pořady nepřímo vázané na rámcové vzdělávací plány).

12

1.2.1.1 Programy v sále Cosmorama pro školy V sále Cosmorama jsou využívány dva na sobě nezávislé projekční systémy. I po modernizaci digitálního projekčního systému Sky-Skan Definiti v létě 2014, zůstalo plně funkční i opto-mechanické planetárium Cosmorama s přídavnými systémy. Programy v sále Cosmorama jsou plně automatizovány, komentář čtou ze záznamu známí herci. Pouze několik programů pro menší děti je přednášeno živě. Umožňuje to lepší kontakt s dětmi, který je v tomto věku nutný. Pro mateřské školy jsou určeny vybrané pohádkové příběhy s astronomickou tématikou. Pohádky mají sice astronomický námět, ale současně si zachovávají pohádkový ráz. Přestože doporučujeme návštěvu pohádek v Planetáriu dětem od 4 let, ve skupinách mateřských škol přicházejí i děti mladší. Pro skupiny dětí z mateřských škol jsou přednostně rezervovány speciální termíny tak, aby bylo možno respektovat jejich pedagogická a další specifika. V těchto pevně stanovených termínech, případně i mimo ně (na základě požadavků mateřských škol), bylo nabízeno 11 různých pohádek s astronomickými motivy. Během roku bylo uspořádáno 84 představení pro celkem 9 978 osob. Při nižším počtu uskutečněných představení se opět podařilo zvýšit návštěvnost a tedy i obsazenost představení pro mateřské školy. V roce 2014 byla průměrná obsazenost představení pro mateřské školy 75 %. Je ovšem třeba vzít v úvahu fakt, že kapacita sálu pro mateřské školy je vzhledem k věku dětí administrativně omezena na cca 70 % celkové kapacity (z 213 míst na 157 reálně odbavitelných míst). Základním školám je nabízeno osm výukových pořadů. 222 představení shlédlo více než 28 tisíc žáků. Nejvíce objednávaný je pořad „Vesmír kolem nás“ ve verzi pro celooblohový digitální systém, jedná se o průřezový pořad určený pro 3. - 5. ročníky. „Vesmír kolem nás“ byl uveden 53krát pro více jak 7 500 osob. Dalšími nejvíce žádanými pořady jsou „Pohyby Země“ a „Kde začíná vesmír“. Oba tyto pořady jsou určeny pro 5. a 6. ročníky. Oproti roku 2013 bylo uskutečněno méně představení při vyšší obsazenosti sálu. Průměrná obsazenost sálu při výukových pořadech pro základní školy se udržuje na 53 %. Výukové pořady doplnilo 11 pohádkových příběhů, které na 38 představeních navštívilo 4 339 dětí ze základních škol. Průměrná obsazenost pohádek je 57 %. Pro střední školy byl v sále Cosmorama v roce 2014 uváděn pouze jeden výukový pořad „Astrofyzika“, který shlédlo při 12 představeních 823 studentů. Střední školy dále navštěvují v sále Cosmorama především doplňkové pořady o hvězdné obloze. Doplňkové programy rozšiřující výuku jsou objednávány převážně pro žáky druhého stupně základních škol a studenty středních škol. Mezi nejnavštěvovanější patří pořad „Noční obloha“ věnovaný hvězdné obloze. Pořad „Noční obloha“ byl uváděný 28krát pro téměř dva a půl tisíce osob. S ohledem na obsah, je především pedagogy vnímán jako plně výukový pořad. Vedle „Noční oblohy“ si školní skupiny objednávaly dalších 10 doplňkových pořadů. Uskutečnilo se 27 představení pro 1694 osob. Nejčastěji byl objednáván pořad „Tajemství času a hvězd“ věnovaný Albertu Einsteinovi a teorii relativity. Střední školy volily tento pořad jako alternativu k pořadu „Astrofyzika“. Mimo české verze doplňkových pořadů bylo uspořádáno také 6 představení v anglické verzi pro 226 osob. Obsazenost těchto anglických verzí je velmi nízká, proto musí být výše vstupného většinou řešena limitní částkou za představení i při nižším počtu návštěvníků (v současnosti se jedná o částku ve výši 5 000,- Kč). Průměrná obsazenost doplňkových pořadů je 30 %, což je výrazně nižší než u pořadů výukových. To je dáno tím, že si tyto pořady objednávají většinou jednotlivé třídy.

13

1.2.1.2 Programy v sále Starvid pro školy Nabídka pořadů v sále Starvid byla v roce 2014 rozšířena o 2 pohádky s astronomickou tématikou. Byly připraveny jako záložní varianta pro případ naplnění kapacity sálu Cosmorama. V sále Starvid je nabízeno 6 výukových pořadů pro druhý stupeň základních škol a pro střední školy. Tři pořady s astronomickou tématikou využívají digitálního planetária, tři pořady souhrnně zpracovávají téma jednotlivých kontinentů. Celkem se v roce 2014 konalo 64 představení pro více jak 3 tisíce osob. Průměrná návštěvnost těchto představení byla 49 %. Původně 6 doplňkových programů rozšiřujících výuku, z nichž jsou 3 astronomické a 3 geografické pořady, doplnily v polovině roku 2014 ještě 2 pohádky. V roce 2014 si školy objednaly 1 doplňkový pořad s astronomickou tématikou a 2 astronomické pohádky. Konala se 4 představení pro 182 osob. Průměrná návštěvnost těchto pořadů činila 42 %. Příležitostně probíhají v sále Starvid i přednášky původně určené pro učebnu.

1.2.1.3 Pořady v učebně pro školy V roce 2014 bylo uváděno 5 tematických přednášek z oblasti ochrany přírody a geografie v 33 termínech pro téměř 750 osob. Nejčastěji (13krát) byla uváděna přednáška „Naší přírodou“, která je přednášena ve dvou verzích, pro první a druhý stupeň základních škol. Ostatní přednášky si během roku 2013 objednalo pouze několik školních skupin. V průběhu roku se tyto přednášky několikrát konaly z kapacitních důvodů v sále Starvid. I když je obtížnější přednášet pro větší počet dětí, přednášky v sále Starvid byly hodnoceny ze strany vyučujících pozitivně, ať už z důvodu příjemnějšího prostředí a většího projekčního plátna nebo díky možnosti navštívit přednášku s více třídami najednou.

1.2.2 Audiovizuální programy a přednášky pro veřejnost V roce 2014 bylo Planetárium v provozu celoročně, údržba aparatur a instalace nových systémů byly naplánovány tak, aby omezovaly provoz minimálním způsobem. Především během pololetních, velikonočních a vánočních prázdnin bylo otevřeno i v pátky, které jsou během roku určeny pro technickou údržbu systémů. Za plného provozu proběhla i modernizace projekčního systému v sále Cosmorama během letních měsíců.

Graf 10: Počet návštěvníků Planetária z řad veřejnosti v letech 2009 - 2014

Ve všedních dnech během roku s výjimkou pátků byly uváděny 1 - 2 pořady pro veřejnost v odpoledních a večerních hodinách, o víkendech pak 4 - 5 pořadů denně. O prázdninách byly uváděny 2 - 4 pořady denně.

14

Pořady pro veřejnost byly promítány v sále Cosmorama. Pouze v srpnu 2014 se projekce pořadů přesunula do sálu Starvid, aby mohla být provedena modernizace digitálního systému Sky-Skan Definiti. Rok 2014 byl z hlediska návštěvnosti z řad veřejnosti velmi úspěšný. Pokračoval nárůst počtu návštěvníků oproti předchozím letům. V roce 2014 shlédlo pořady v Planetáriu 35 657 návštěvníků z řad veřejnosti, tedy téměř o 7 000 více než v loňském roce. Pozitivní vývoj byl vázán především na zvýšený zájem po modernizaci projekčního systému. Z pohledu návštěvnosti veřejnosti byly ale úspěšné i měsíce leden, únor, květen a červenec.

1.2.2.1 Programy v sále Cosmorama pro veřejnost V roce 2014 bylo v sále Cosmorama kromě speciálních přednášek uváděno pro veřejnost 31 audiovizuálních pořadů; proběhlo 693 představení pro více jak 32 tisíc návštěvníků. V nabídce bylo 21 pořadů pro nový systém Sky-Skan Definiti. Programy pro děti byly uváděny vždy o víkendech od 11 hodin, o letních a vánočních prázdninách pak v průběhu celého týdne v kombinaci od 11 a 15.30 hodin. Výjimkou byly jarní prázdniny, kdy byl zachován režim z běžného školního roku, protože se prázdniny týkají vždy jen části škol. V roce 2014 bylo nabízeno 10 astronomických pohádek, o víkendech a prázdninách se konalo celkem 157 představení pro téměř 14 tisíc osob. Průměrná obsazenost sálu dosáhla u pohádek 44 %. V průběhu roku byly převedeny další 3 pohádky pro digitální projekční systém. Kromě pohádek s astronomickou tématikou byla první neděli v každém měsíci (s výjimkou prázdnin) uváděna přednáška „Povídání pro zvídavé děti“, ve které se děti mohly seznámit se základními údaji o vesmíru a také s aktuálním děním na obloze i zajímavostmi z kosmického výzkumu. Oproti předchozím letům, kdy se tento pořad uváděl střídavě ve verzi pro opto-mechanické planetárium Cosmorama a ve verzi pro digitální planetárium SkySkan Definiti, byla forma přednášek sjednocena. Pro přednášky je využíváno vždy digitální planetárium Sky-Skan Definiti a jen příležitostně je doplněno o projekci z optomechanického planetária Cosmorama. V roce 2014 se konalo 10 představení pro celkem 1139 návštěvníků. V roce 2014 bylo uváděno v sále Cosmorama pro veřejnost kromě pohádek 21 pořadů, z toho byly 2 premiérově připravené pro nový projekční systém s rozlišením 8K. V odpoledních termínech se uskutečnilo 398 představení pro více než 14 tisíc osob. Ve večerních termínech bylo uváděno 12 pořadů a uskutečnilo se 184 představení pro více jak 4 tisíce osob.

1.2.2.2 Programy v sále Starvid pro veřejnost V roce 2014 byly pořady pro veřejnost promítány v sále Starvid pouze v srpnu, kdy byl sál Cosmorama uzavřen pro veřejnost. V průběhu druhé poloviny letních prázdnin roku 2014 se uskutečnila projekce 81 audiovizuálních pořadů pro 2 245 návštěvníků. I díky doplnění programové nabídky o 2 pohádky pro děti, byla průměrná obsazenost sálu Starvid v měsíci srpnu téměř 30 % Na základě výsledků z předchozích let byly veškeré cykly přednášek přesunuty na jednotlivé hvězdárny, jejichž kapacita sálů více odpovídá očekávané návštěvnosti specializovaných přednášek. Sál je využíván především pro mimořádné akce. V prvním únorovém víkendu zde proběhl blok workshopových přednášek „Jak se dělá kometa“. Celkem 13 ukázek doplněných výkladem se zúčastnilo 849 osob. Sál byl také využit pro speciální promítání vzpomínkového pořadu doplněného diskusí s autorem filmu k výročí úmrtí Milana Rastislava Štefánika.

15

Na přelomu srpna a září hostilo Planetárium Praha mezinárodní konferenci ESOP33, jejíž zasedání se konalo v sále Starvid.

1.3 ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA Na Štefánikovu hvězdárnu přišlo v roce 2014 přibližně 31 tisíc návštěvníků. Chladné a deštivé léto mělo za následek nižší návštěvnost v hlavní sezoně, naopak nadprůměrný počet jasných dnů v první polovině roku znamenal vyšší návštěvnost v prvním a druhém čtvrtletí. Návštěvnost se tak ve srovnání s rokem 2013 snížila přibližně o 5 %, vzhledem k dlouhodobému průměru z let 2004 – 2014 byla návštěvnost přibližně o 3 % vyšší. Změna podílu jednotlivých skupin návštěvníků však způsobila, že celkové příjmy hvězdárny z hlavní činnosti naopak o 6 % vzrostly. Hvězdárna byla pro veřejnost otevřena v období leden – květen a říjen – prosinec 6 dní v týdnu, v období červen – září 7 dní v týdnu. V letních měsících byla navíc ve všedních dnech otevírací doba prodloužena do víkendového (celodenního) režimu. Mimořádně byla hvězdárna otevřena, resp. otevírací doba byla rozšířena, u příležitosti Dětského dne (31.5.2014) a Noci vědců (26.9.2014).

Graf 11: Srovnání návštěvnosti Štefánikovy hvězdárny v letech 2006 – 2014

V roce 2014 byly na Štefánikově hvězdárně vyrobeny dva pořady pro veřejnost. Jednak pořad „Posel bohů“ o planetě Merkur a krátký pořad „Hvězdárna v proměnách času“ u příležitosti 95. výročí tragické smrti významného astronoma, diplomata a státníka Milana Rastislava Štefánika.

1.3.1 Programy pro školy Provoz pro školy probíhal v roce 2014 v rozšířeném režimu zavedeném v roce 2010, tj. 3 dopolední a 2 odpolední termíny od pondělí do pátku. Hvězdárnu navštívilo celkem 207 školních výprav, čítajících celkem necelých 5 800 žáků a studentů mateřských, základních a středních škol. Ve srovnání s rokem 2013 se jedná o přibližně 5 % pokles u počtu žáků, významně však narostl průměrný počet žáků v jedné výpravě (27,8 v roce 2014, 23,3 v roce 2013). Zvýšila se tak efektivita obslužnosti školních výprav. Školní skupiny si vybíraly z nabídky 22 pořadů a 3 živých přednášek. Nejnavštěvovanějšími pořady byly tradičně „Na výlet do vesmíru“ pro 2. - 4. ročník ZŠ, který navštívilo 15 % výprav, a „Země jako planeta“ pro 5. ročník ZŠ, který navštívilo 14 % výprav. I v tomto roce se projevil stále stoupající zájem o prohlídku hvězdáren mezi mateřskými školami. Pořad „Povídání o Sluníčku“, který je určen mateřským školám a prvnímu ročníku ZŠ, si objednalo 16 % výprav.

16

1.3.2 Audiovizuální programy, přednášky a další akce pro veřejnost Astronomické přednášky pořádala Štefánikova hvězdárna v roce 2014 stejně jako v letech předchozích, tj. s výjimkou prázdninových měsíců a mimořádných akcí jednou měsíčně, astronomické pořady pro děti i dospělé byly uváděny jednak jako pravidelný doplněk sobotní a nedělní prohlídky hvězdárny, jednak byly v letních měsících operativně zařazovány do programové nabídky pro nejširší domácí i zahraniční veřejnost. Přednášky se dotýkaly významných nebo aktuálních témat astronomie a přednášejícími byli většinou zaměstnanci HaP. V období školního roku se též dvakrát měsíčně konaly přednášky pro demonstrátory a zaměstnance HaP. V roce 2014 byly do programové nabídky pro děti a dospělé nově zařazeny pořady „Štefánikova hvězdárna v proměnách času“ a „Posel bohů“, viz kap. 1.1. První z pořadů je krátkou smyčkou pro projekci mimo promítací sál, druhý z pořadů je doplňkem k pozorování planety Merkur.

Graf 12: Srovnání návštěvnosti astronomických pořadů Štefánikovy hvězdárny v letech 2007 – 2014.

V roce 2014 došlo sice formálně k výraznému poklesu návštěvnosti astronomických pořadů (zhruba 30 %), jedná se však pouze o artefakt daný ukončením multimediální instalace „Konec světa“, jejíž návštěvnost byla vzhledem k unikátnímu charakteru začleňována do společné interní statistiky s programy pro veřejnost. Návštěvnost klasických pořadů v promítacím sále hvězdárny má naopak rostoucí tendenci.

1.3.3 Astronomická pozorování pro veřejnost Astronomická pozorování, která jsou hlavní náplní popularizační činnosti hvězdárny, se konala pravidelně v otevírací době, tj. denně kromě pondělí. Od června do září, tzn. v době největší návštěvnosti hvězdárny, byla hvězdárna otevřena 7 dní v týdnu. Objednané exkurze a tzv. individuální prohlídky byly přijímány i mimo otevírací hodiny. Celková délka otevírací doby pro veřejnost přesáhla v roce 2014 2300 hodin, což ji rozsahem provozní doby řadí na první místo mezi hvězdárny nejen v republikovém, ale i celosvětovém měřítku. Dvakrát byla hvězdárna mimořádně otevřena i mimo otevírací dobu. Jednalo se o Dětský den (31. 5. 2014) a Noc vědců (25. 9. 2014). V mimořádném režimu navštívilo hvězdárnu přes 2200 návštěvníků. Vzhledem k tomu, že návštěvníci Noci vědců neplatí vstupné, resp. náklady na vstupné jsou hrazeny třetí stranou, nejsou jejich počty zahrnuty ve statistických výkazech, aby nenarušovaly jednotnou metodiku umožňující sledování trendů návštěvnosti.

17

1.3.4 Astrobus (astronomická pozorování na letních táborech a školách v přírodě) Astrobus je tradiční akce, kterou již přes třicet let nabízíme letním táborům a posléze i školám v přírodě. Jedná se o nabídku odpoledního a večerního astronomického programu, obsahující pozorování Slunce pomocí dalekohledu se speciálním filtrem, přednášku s astronomickou tematikou doplněnou promítáním, pozorování dalekohledy a prodej astronomických publikací. Je-li zataženo, pozorování Slunce nahrazujeme pozorováním pozemských objektů a místo večerního pozorování nabízíme prodlouženou besedu, případně promítání astronomických filmů. V letošním roce se mírně zvedl počet navštívených letních táborů i škol v přírodě (nárůst přibližně o 15 %).

1.4 HVĚZDÁRNA ĎÁBLICE Návštěvnost hvězdárny oproti minulému roku mírně poklesla. Navštívilo ji celkem 4090 osob, z toho veřejnost 1229 a školy 2861. Organizované školní výpravy tvořily 65,82%. Jedním z důvodů nízké návštěvnosti ve srovnání s ostatními středisky je velmi špatná dopravní obslužnost. Bohužel veškerá jednání s úřadem MČ Praha – Ďáblice o výstavbě příjezdové komunikace byla neúspěšná a sliby zůstaly nenaplněny.

1.4.1 Přednášky pro školy Pro školy bylo uvedeno 14 pořadů z 21 nabízených. 100 představení shlédlo 2861 žáků včetně pedagogického doprovodu. Samozřejmou součástí pořadů je prohlídka přístrojového vybavení hvězdárny a za příznivého počasí i pozorování denní oblohy (Slunce, Venuše, Jupiter a Měsíc).

1.4.2 Pořady pro veřejnost Uskutečnilo se celkem 61 akcí. Z toho bylo 19 specializovaných přednášek s astronomickou, kosmonautickou a přírodovědně cestopisnou tématikou; 14 pořadů o letních prázdninách (největší zájem byl o astronomické pohádky), zbytek potom pořady nebo filmové večery pro veřejnost s podobnou náplní.

1.4.3 Astronomická pozorování pro veřejnost Pozorování se konala vždy ve středu a ve čtvrtek večer a každou neděli odpoledne. Celkem se uskutečnilo, vzhledem k počasí, 82 pozorování.

18

2. K U R Z Y A K R O U Ž K Y , Z Á JM O V Á Č I N N O S T Stejně jako v předešlých letech, i v roce 2014 probíhaly astronomické kroužky a astronomické kurzy. Kroužky byly nabízeny především žáků základních škol. Kurzy pak byly pořádány pro vážnější zájemce o astronomii. Účastnili se jich jak studenti, tak dospělí.

2.1 KURZY A KROUŽKY 2.1.1 Astronomický kroužek mládeže (Štefánikova hvězdárna) Astronomický kroužek, tzv. „Akademie vesmírných cestovatelů“, je určen pro děti od 6. do 9. třídy ZŠ. V první polovině roku, kdy dobíhal kroužek 2013/2014, navštěvovalo kroužek 23 dětí. Část lekcí byla za jasného počasí věnována pozorování dalekohledy v kopulích hvězdárny. V rámci kroužku se uskutečnily exkurze do Planetária, na hvězdárnu v Ďáblicích a na hvězdárnu v Ondřejově. O tyto aktivity byl, jako obvykle, ze strany dětí veliký zájem. V létě se pak uskutečnilo praktikum Prázdniny pod hvězdami. Od října 2014 začal nový běh Akademie vesmírných cestovatelů, do kterého je zapsáno 26 dětí. Zhruba polovina dětí jsou nováčci, zbytek do kroužku chodí druhým, případně i třetím rokem. Do konce roku 2014 proběhlo zatím 10 lekcí. Většina účastníků v rámci kroužku vyplnila a odevzdala školní kolo Astronomické olympiády.

2.1.2 Astronomický kurz I. ročník (Planetárium Praha) Již od února 2014 započal letní semestr astronomického kurzu 2013/2014. V říjnu 2014 byl pak zahájen semestr zimní pro rok 2014/2015. Jednotlivé lekce probíhaly formou promítání a prezentací, které byly pro účastníky kurzu dostupné on-line na webových stránkách hvězdárny. Pro postup do II. ročníku, museli účastníci splnit závěrečnou zkoušku. To se úspěšně povedlo 62 posluchačům a kurz tedy absolvovalo 59 % všech registrovaných členů. Kromě klasických výkladových lekcí byly do náplně zařazeny i praktické lekce – simulace pořizování astronomických dat velkými přístroji a jejich následné zpracování. Součástí lekcí v letním semestru byly rovněž referáty posluchačů na zvolená témata. Do zimního semestru 2014/2015 se zapsalo celkem 114 posluchačů.

2.1.3 Astronomický kurz II. ročník (Štefánikova hvězdárna) V květnu 2014 byl ukončen další běh II. ročníku dvouletého astronomického kurzu 2013/2014, po kterém pro úspěšné absolventy kurzu následovaly teoretické, přístrojové a demostrátorské zkoušky, po jejichž úspěšném složení se může frekventant stát členem Astronomického klubu, pracovat samostatně s pozorovací technikou a provádět návštěvníky po Štefánikově hvězdárně. V říjnu byl pak zahájen běh II. ročníku 2014/2015. Po každé lekci následovala praktika, v nichž si frekventanti osvojili zacházení s přístroji a zásady bezpečnosti práce se speciální pozorovací technikou. Absolvování praktických cvičení je nezbytnou podmínkou pro úspěšné absolvování kurzu. Nově byla do programu pro doplnění obou běhů astronomického kurzu a pro zájemce z řad Astronomického klubu zařazena tzv. Cvičení z astronomie, která probíhají od listopadu vždy ve čtvrtek jednou za dva týdny. Jejich cílem je praktickými výpočty a experimenty podložit některá tvrzení, která zazní ve výkladových lekcích kurzu, ale není zde již prostor

19

pro jejich hlubší analýzu. Druhý ročník astronomického kurzu 2014/2015 navštěvuje 45 frekventantů.

2.1.4 Prázdniny pod hvězdami (Štefánikova hvězdárna) Astronomické soustředění posluchačů astronomického kroužku „Prázdniny pod hvězdami“ proběhlo v termínu od 27. 7. do 3. 8. 2014 na hvězdárně v Rokycanech, která nabízí pro tyto akce vhodné zázemí a méně znečištěnou oblohu, než jaká je v hlavním městě. Hlavní náplní soustředění bylo pozorování noční oblohy dalekohledy. Další částí programu byly astronomické přednášky a praktická cvičení z astronomie, jako je nácvik složení a ustavení dalekohledu, osvojení základních pravidel při nočním pozorování, pozorování Slunce a základy navigace (určení geografických souřadnic s pomocí sextantu, hodinek a astronomických tabulek). Do programu byl také zařazen jeden celodenní výlet. Po dobu akce účastníci plnili astronomické úkoly, které byly pravidelně vyhodnocovány a nejlepší účastníci byli nakonec odměněni. Letošní akce se zúčastnilo celkem 16 účastníků.

2.2 ZÁJMOVÁ ČINNOST 2.2.1 Astronomický klub (Štefánikova hvězdárna) Astronomický klub je určen zaměstnancům HaP, vybraným úspěšným absolventům II. ročníku astronomického kurzu a demonstrátorům HaP. V roce 2014 probíhala činnost Astronomického klubu na úrovni tří sekcí, jejichž činnost se v uplynulých pěti letech stabilizovala. Jedná se o sekci sluneční, CCD a popularizační. Členové klubu mohou v rámci dalšího zvyšování své kvalifikace provádět návštěvníky Štefánikovy hvězdárny, mají možnost se zúčastnit pozorovacích projektů v uvedených sekcích a jsou pro ně pravidelně pořádány přednášky na různá astronomická a fyzikální témata. V roce 2014 bylo v rámci Astronomického klubu uspořádáno 15 přednášek z jednotlivých oborů astronomie.

2.2.2 Mobilní astronomická expedice (Štefánikova hvězdárna) 33. ročník Mobilní astronomické expedice (MAE2014) proběhl ve dnech 25.8. – 31.8 a celkově se na ní podílelo 31 účastníků. Stejně jako v loňském roce tvořili přibližně třetinu z nich frekventanti astronomického kurzu, kteří expedici absolvovali jako terénní praktikum v rámci studia a přípravy na demonstrátorskou činnost. Expedice se v r. 2014 setkala s extrémně nepříznivým počasím, kdy silné deště počátkem týdne ohrožovaly existenci samotného tábořiště. V druhé polovině týdne sice srážky ustaly, ale oblačnost prakticky znemožnila pozorování. Z celkových 7 dnů konání expedice bylo možné pozorovat 1,5 noci. Aktivity se logicky soustředily na amatérskou prohlídku oblohy (APO) a pozorování meteoritů. Pomocí velkých dalekohledů proběhly v návaznosti na teoretický program pokusy o pozorování a vizuální odhad jasnosti několika komet. Frekventanti kurzu absolvovali základní zácvik práce s pozorovací technikou. Teoretický program tvořilo souhrnné seznámení s odbornými pozorovacími programy a dále přednášky "Jak jsem potkal komety" (Jakub Černý) a "Právo v kosmickém prostoru" (Arnošt Táborský).

20

3. M I M O Ř Á D N É AK C E A K R Á T K O D O B É AK C E 3.1 KRÁTKODOBÉ AKCE 3.1.1 Víkend s kometou (Planetárium) 1. – 2. únor 2014 U příležitosti uvedení obnoveného pořadu pro děti „O zvědavé kometě“, byl pro návštěvníky Planetária připraven víkendový doprovodný program pod názvem „Víkend s kometou“. Víkend s kometou probíhal 1. a 2. února 2014 od 11 do 16:30 hodin. Po zhlédnutí dětského představení „O zvědavé kometě“ nebo „Povídání pro zvídavé děti – tentokrát o kometách“ měli zájemci možnost navštívit doprovodnou přednášku o tom „Jak se dělá kometa“. Tato přednáška byla upravena také pro dospělé návštěvníky, pro které byl v odpoledních hodinách určen pořad „Komety“. „Víkend s kometou“ strhl obrovskou pozornost, neboť do Planetária zavítal rekordní počet návštěvníků. Pro velký zájem byly přednášky několikrát opakovány. Během víkendu se uskutečnilo 13 doprovodných přednášek, které shlédlo přes 1000 osob.

3.1.2 Dětský den o den dřív (Planetárium) 31. květen – 1. červen 2014 Pro děti v Planetáriu připraven bohatý doprovodný program. Akce probíhala o víkendu 31. května a 1. června od 10:30 – 17 hodin. Kromě rozšířené nabídky astronomických pohádek byla pro děti připravena různá herní a zábavní stanoviště, na kterých měly možnost dovědět se zajímavé informace. Akce se také zúčastnila společnost National Geographic Česko, která měla pro děti připraveno kolo štěstí s otázkami. Pro ty nejmenší pak byly připraveny nenáročné hry s vesmírnou tématikou. Pro všechny byly připraveny věcné dárky a odměny. Odvážlivci si pak mohli odnést „tetování“ v podobě souhvězdí.

21

3.1.3 Dětský den (Štefánikova hvězdárna) 31. května 2014 Den dětí na hvězdárně proběhl v roce 2014 v sobotu 31. května od 11 do 19 hodin. Jeho náplní tentokrát bylo zachránit mimozemšťana EDIho. V blízkosti Štefánikovy hvězdárny ztroskotala mimozemská loď. Na její palubě byl nalezen mimozemšťan, kterému se začalo říkat EDI. EDI se choval přátelsky a mírumilovně, a tak lidstvo spojilo své síly, aby pomohlo opravit porouchaný navigační systém jeho lodi, který umožní určit správný název hvězdy, kolem které obíhá EDIho domovská planeta. Splněním jednotlivých úkolů zjistily děti jméno hvězdy a pomohly EDImu vrátit se domů. Současně probíhalo v jednotlivých kopulích pozorování a v přednáškovém sále promítání pořadů pro děti. Každé dítě za svůj výkon obdrželo malý dárek. Akce se zúčastnilo přibližně 200 dětí.

3.1.4 Odhalení busty J.A.Gagarina v planetáriu (Planetárium) 13. června 2014 Při slavnostním večeru dne 13. června 2014 byla odhalena busta Jurie Alexejeviče Gagarina, prvního člověka, který v kosmické lodi obletěl Zemi. Bustu poskytl fond „Dialog kultur – jednotný svět“, zastoupený panem Alexandrem Baranem. Busta bude trvale umístěna na stálé astronomické výstavě ve foyeru planetária, kde bude připomínat let prvního člověka do vesmíru. Součástí slavnostního večera byla vedle odhalení busty a projekce pořadu věnovanému letu prvního člověka do vesmíru i diskuze, které se mimo jiných zúčastnil i první československý kosmonaut pan Vladimír Remek.

3.1.5 Mezinárodní astronomická konference ESOP 2014 (Planetárium) 29. srpen – 2. září 2014 ESOP 2014 (European Symposium on Occultation Projects) - výroční konference organizace IOTA/ES. IOTA (International Occultation Timing Association) – Mezinárodní zákrytová a časová asociace je dobrovolná vědecká a výzkumná organizace založená v r. 1983 v USA. Má čtyři sekce IOTA/ES (Evropská sekce), IOTA/ME (Middle East Section), Australia & New Zealand, South America. Organizace shromažďuje časové údaje astronomických zákrytů a poskytuje informace pro podporu pozorování těchto úkazů. Členové IOTA jsou astronomové – pozorovatelé ze všech částí světa. Astronomické zákryty jsou úkazy, při kterých Měsíc a ostatní tělesa naší sluneční soustavy, zejména planetky, zakrývají na noční obloze hvězdy. Jde o podobné úkazy jako zatmění Slunce.

22

Konference ESOP se konala poprvé v r. 1981 v Hannoveru v tehdejší SRN. Z jedné akce se vyvinula tradice. Od r. 1983 se konference pořádají nepřetržitě - v různých státech Evropy. V Čechách a na Moravě byla 3x, avšak dosud nikdy v Praze.

3.1.6 Slavnostní zahájení provozu Sky-Skan Definiti 8K (Planetárium) 13. - 14. září 2014 V srpnu 2014 proběhla v sále Cosmorama modernizace digitálního projekčního systému Sky Skan Definiti. Původní systém s rozlišením 4K byl nahrazen systémem s unikátním rozlišením 8K. Nový systém má projektorů 6, 16 počítačů a na kopuli promítá 48 miliónů obrazových bodů a poskytuje tak návštěvníkům naprosto unikátní zážitek. Planetárium Praha tak získalo 3x vyšší rozlišení a 4x vyšší jas, čímž dosáhlo nejlepší digitální oblohy v České republice. Slavnostní zahájení provozu pak proběhlo 13. a 14. září, kdy u této příležitosti proběhly dvě zcela nové premiéry pořadů a to „Noční obloha 8K“ a „Mars HD“.

3.1.7 Noc vědců (Štefánikova hvězdárna) 26. září 2014 V pátek 26. září 2014 se na Štefánikově hvězdárně již po desáté uskutečnila Noc vědců. Při této příležitosti měli návštěvníci možnost zúčastnit se bohatého programu. V přednáškovém sále proběhla přednáška „Jak dostat Nobelovu cenu za fyziku“ Prof. RNDr. Petra Kulhánka CSc.. Po jejím skončení zde probíhala každých 30 minut projekce pořadů z původní produkce hvězdárny. Návštěvníci se každých 45 minut mohli zúčastnit exkurze na pracoviště robotického dalekohledu MARK, kde shlédli ukázky funkce dalekohledu a pořizování snímků (pracoviště není veřejnosti běžně přístupné) a po celou dobu provozu probíhaly exkurze do kopulí a pozorování dalekohledy. V objektu hvězdárny byla instalována "mobilní pracoviště" s ukázkami odborné práce, jako je měření okamžiků zákrytů hvězd Měsícem či sledování elementárních částic v mlžné komoře, umožňující spatřit stopy volných elementárních částic. Měření tzv. "osobní rovnice", která zjišťuje reakční dobu pozorovatele, si mohli návštěvníci sami vyzkoušet. Před hvězdárnou byly instalovány přednáškové stany, ve kterých probíhal program "Astrobusu", tj. mobilní astronomické observatoře, která celoročně navštěvuje školy v přírodě a dětské tábory. Program byl určen především dětem a skládal se z besedy, kombinované s promítáním obrázků, animací i filmů, a astronomické hry ABUGA. Laserová show „Souhvězdí a jejich příběhy“ a “Zrození světla”, která probíhala po setmění, byla zaměřena především na orientaci na obloze. Hvězdárnu navštívilo přibližně 2000 návštěvníků.

3.1.8 Babičko, dědečku, pojďte se mnou do Planetária (Planetárium) listopad 2014 V měsíci listopad probíhala pro návštěvníky Planetária akce „Babičko, dědečku, pojďte se mnou do Planetária!“. Tuto příležitost společného zážitku dvou generací si nenechalo ujít 133 dvojic senior + dítě.

23

4. V Ý S T AV Y , K N I H O V N Y Astronomické expozice byly ve všech střediscích Hvězdárny a Planetária dostupné i v roce 2014. Kromě těchto stálých výstav s astronomickou a kosmonautickou tématikou měli návštěvníci možnost shlédnout 8 krátkodobých tématických výstav. Pět v Planetáriu a tři na Štefánikově hvězdárně.

4.1 STÁLÁ ASTRONOMICKÁ VÝSTAVA VE FOYERU PLANETÁRIA Stálou astronomickou expozici je možné i nadále navštívit jako součást některého z pořadů uváděných v Planetáriu nebo samostatně. Většina návštěvníků spojovala a spojuje návštěvu výstavy s návštěvou některého z představení. Přesto v roce 2014 navštívilo samostatně pouze výstavu více jak šest a půl tisíce návštěvníků. Velký zájem návštěvníků kromě multimediálních displejů a interaktivních exponátů vzbuzují 4D pohybové simulátory. Na nich si návštěvníci mohou vyzkoušet jízdu na měsíčním nebo marsovském povrchu přesně tak, jak ji možná v budoucnosti budou zažívat kosmonauti. V roce 2014 bylo prodáno navíc ke vstupenkám téměř 1500 samostatných jízd na 4D simulátoru (z toho 848 jízd v rámci speciální vstupenky pro školní skupiny a zbytek pro veřejnost). Součástí stálé expozice jsou i prostory Multimediálního centra a Malého planetária s expozicí optiky. V Multimediálním centru byl v období vánoc instalován Betlém, který byl rozšířen o nové postavičky a který tematicky navazuje na pohádku uváděnou v Planetáriu. V průběhu roku 2014 byl instalován další zcela nový exponát - „fotokiosek“. Zařízení umožňuje návštěvníkům pořizovat vlastní fotografie, které jsou potom systémem vloženy do „kosmického pozadí“. Fotografii si mohou návštěvníci odeslat na email, popřípadě za poplatek nechat vytisknout. O fotokiosek s možností zaslání fotografie emailem byl od počátku instalace velký zájem, současně si 157 návštěvníků ke vstupence dokoupilo i samostatný tisk fotografie přímo na tiskárně Planetária.

V prostoru experimentální zahrady jsou pěstovány především užitkové rostliny při umělém osvětlení za použití živných roztoků (simulace podmínek na orbitální stanici). Ve foyeru je návštěvníkům k dispozici obchod s publikacemi, mapami a dalšími tituly o astronomii a příbuzných přírodovědných disciplínách, jejichž prodej zajišťují odborní pracovníci Planetária. Zvláště žádané zboží je možné zakoupit i na recepci Planetária bez nutnosti zakoupení vstupenky.

24

4.2 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (PLANETÁRIUM) V roce 2014 bylo v prostoru vyhrazeném pro krátkodobé výstavy instalováno pět tematických expozic vázaných na významné události v astronomii a kosmonautice:

Komety (leden - únor 2014) Jako tlustá slupka obklopuje sluneční soustavu obrovské mračno. Tvoří jej úlomky hornin a ledu, které se pohybují prostorem už nejméně čtyři miliardy let. Čas od času jsou některá tělesa vtažena do nitra sluneční soustavy, kde se promění v zářící poutníky. Nazýváme je komety. Nejznámější kometou je bezesporu Halleyova kometa. Její první pozorování jsou zaznamenána už v čínských záznamech. Komety zkoumalo hned několik sond.

Let člověka do vesmíru - Gagarin (březen - duben 2014) Jurij Alexejevič Gagarin se narodil 9. března 1934 v Klušinu, ve Smolenské oblasti, RSFSR. První člověk, který vzlétl do vesmíru (12. dubna 1961). Už při studiích na střední škole se věnoval létání v aeroklubu, později se stal pilotem. V roce 1960 byl spolu s další pěticí kosmonautů vybrán jako adept pro první let do vesmíru. O rok později tento konkurenční boj vyhrál.

Milan Rastislav Štefánik (květen - červen 2014) V roce 2014 uplynulo 95. let od tragické smrti letce, astronoma a politika Milana Rastislava Štefánika. Výstava se zaměřila na Štefánika jako astronoma, na jeho cestu za pozorováním jedinečného přírodního úkazu na opačnou stranu světa na největší ostrov Francouzské Polynésie – Tahiti. Cílem jeho cesty nebylo pouze pozorování Halleyovy komety, ale také zmapování posledních pěti let života Paula Gauguina.

Schovávaná ve vesmíru – pozorování zákrytů (červenec – listopad 2014) Zatmění Slunce i Měsíce patřila od nepaměti k nejkrásnějším i nejzáhadnějším kazům na obloze. V dřívějších dobách však budila spíše obavy a strach. Není divu, vždyť při úplném zatmění Měsíce získá Měsíc hrozivé narudlé zabarvení, při úplném zatmění Slunce zase na několik okamžiků zmizí naše mateřská hvězda za temným Měsícem. Výstava byla uspořádána u příležitosti konání mezinárodní konference ESOP33

Betlémská hvězda (prosinec 2014) K tajuplným vánočním symbolům patří i Hvězda Betlémská. Dnes ji na obloze určitě nenajdeme. Měla zvěstovat příchod spasitele. Byla jen symbolem, nebo

25

skutečným tělesem? A jak asi vypadala? V našem povědomí splývá s podobou komety s jesličkami. Ale bylo tomu opravdu tak? Jsme po dvou tisíciletích ještě schopni odhalit její skutečnou existenci? Pokusíme se o to, i když to nebude jednoduché.

4.3 STÁLÁ VÝSTAVA NA ŠTEFÁNIKOVĚ HVĚZDÁRNĚ Stálá astronomická výstava byla na počátku roku 2014 doplněna o interaktivní exponáty, pořízené v roce 2013. Z důvodu výměny oken na konci roku 2013 a s tím související prašnosti byla instalace exponátů provedena až po skončení rekonstrukce. Ze stejného důvodu byly na počátku roku umístěny exponáty do předem připraveného výstavního fundusu „Muzea meteoritů“.

4.4 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA) Pro krátkodobé výstavy jsou určeny prostory spodního výstavního sálu, exteriérovým výstavám, plnícím funkci reklamy, jsou se souhlasem MHMP určeny prostory petřínského sadu, kam byla umístěna v období červen – září 2014 kolekce velkoplošných panelů, viz níže.

Milan Rastislav Štefánik (květen - prosinec 2014) U příležitosti výročí tragického úmrtí M. R. Štefánika, astronoma, diplomata, vojáka, cestovatele a spoluzakladatele samostatného Československa připravila hvězdárna monotematicky zaměřenou expozici, věnovanou této významné osobnosti čs. dějin. Výstava představila pět významných období Štefánikova života – období studia, astronomické úspěchy, cestovatelské a diplomatické i vojenské. Výstava byla doplněna audiovizuální smyčkou. Vzhledem k tomu, že v letním období tvoří více než polovinu návštěvníků cizinci, je výstava uváděna v dvoujazyčném provedení.

Tajemné meteority (červen - červenec 2014) Nově otevřené Muzeum meteoritů v prostorách hvězdárny je v současné době největší ucelenou sbírkou meteoritů přístupnou v ČR široké veřejnosti. Z toho důvodu byla exterierová výstava věnována těmto vzácným svědkům minulosti sluneční soustavy a také impaktům, které meteority na Zemi dopravily.

Sluneční bouře (srpen - září 2014) Pozorování Slunce tvoří stěžejní část nabídky pozorování v otevírací době hvězdárny. Vzhledem k tomu, že je hvězdárna vybavena speciálními přístroji na pozorování Slunce, byli potenciální návštěvníci hvězdárny seznámeni se zajímavými jevy, které lze na hvězdárně pozorovat. Výstava tak opět sloužila především jako pozvánka k návštěvě hvězdárny.

26

5. O D B O R N Á Č I N N O S T Odbornou činnost Hvězdárny a Planetária hl. m. Prahy v roce 2014 tvořila vlastní vědecká činnost a odborné aktivity zaměstnanců a zejména demonstrátorů v rámci odborných pozorovacích projektů a sekcí. Pokračovalo zejména pozorování zákrytů kosmických těles a pozorování proměnných hvězd. Pro výzkum tranzitujících exoplanet byl využíván robotický dalekohled MARK, který je instalován ve východní kopuli Štefánikovy hvězdárny. Přesně vymezené pozorovací projekty byly garantovány odbornými pracovníky HaP.

5.1 VĚDECKÁ ČINNOST Vědecká činnost je samozřejmou aktivitou pracovníků Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy už od dob jejího založení. Odborné aktivity přispívají ke zvýšení renomé instituce a příznivě se projevily na kvalitě činnosti pro veřejnost. V současné době je vědecká činnost soustředěna především na obou hvězdárnách, kde jsou prováděna a vyhodnocována astronomická pozorování. Činnost vykonávají odborní pracovníci HaP při své běžné pracovní náplni.

5.1.1 Výzkum tranzitujících exoplanet a proměnných hvězd (řešitel Mgr. Stanislav Poddaný) V roce 2014 se dalekohledem MARK podařilo napozorovat 3 tranzity exoplanet a jednu světelnou křivku proměnné hvězdy. V roce 2014 jsme se zúčastnili 46. ročníku konference o výzkumu proměnných hvězd a exoplanet v Litomyšli. Na konferenci zazněla přednáška, ve které byly shrnuty dosavadní úspěchy pozorovacího programu exoplanet na Štefánikově hvězdárně. Byla zde i prezentována práce The New Photometric Study of a Possible Three-body System AV CMi Jiřího Lišky a kolektivu, která mimo jiné využívala i data získaná pomocí dalekohledu MARK v předchozích letech. V roce 2014 se též pokračovalo ve vývoji a správě ETD. Vzrůstající obliba databáze si vyžádala její přesun na novější a rychlejší server. K přesunu došlo na konci roku 2014. Společně s Krajskou hvězdárnou v Žilině jsme podpořili studentský projekt vedený studentem Žiliňského gymnázia. V rámci projektu jsme poskytli fotometrická data tranzitu exoplanety XO-1b naměřená dalekohledem MARK v roce 2011 a odbornou pomoc při jejich zpracování. Tento studentský projekt byl oceněn na Festivalu Vědy a Techniky a postoupil na Vernadsky National Contest 2015 v Moskvě.

5.1.2 Výzkum malých těles sluneční soustavy (řešitel Mgr. Jakub Rozehnal) Malá tělesa, tj. zejména asteroidy a komety, představují klíčový systém pro studium dynamického vývoje sluneční soustavy. Jsou zejména prakticky jediným zdrojem informací o raném vývoji planetárních drah a následném období nestability. V roce 2014 byl ve spolupráci s Astronomickým ústavem UK proveden výpočet vlastních elementů Jupiterových Trojanů. Počet těles, jejichž parametry byly analyzovány, představuje t.č. největší vzorek na světě. O výsledky výzkumu, mezi které patří zejména objev několika dříve nepopsaných rodin asteroidů, a které byly prezentovány na mezinárodní konferenci Asteroids, Comets, Meteors 2014 v Helsinkách, projevili zájem i zástupci některých předních institucí, zabývajících se výzkumem malých těles (např. University of Sao Paulo, Southwest Research Institute a další).

27

5.2 ODBORNÁ POZOROVÁNÍ V obou pražských hvězdárnách probíhala odborná astronomická pozorování a měření podle vypsaných interních odborných pozorovacích projektů, na nichž se podílejí i demonstrátoři Štefánikovy hvězdárny. Pozorování a měření se prováděla v následujících oborech: Slunce, zákryty hvězd planetkami, pozorování meteorů, pozorování objektů pomocí CCD kamery a hledání extrasolárních planet. Pozorování garantují odborní pracovníci HaP a jsou organizována v rámci tzv. sekcí.

5.2.1 CCD sekce Členská základna CCD sekce Štefánikovy hvězdárny se v roce 2014 rozrostla na 16 aktivních pozorovatelů. Těžištěm činnosti zůstalo pozorování proměnných hvězd a exoplanet. Nově sekce uspořádala dva přednáškové večery zaměřené na rozvíjení praktických dovedností astrofotografie a ccd fotometrie. K astronomickým pozorováním bylo využíváno technické vybavení hvězdárny. V největší míře to byl dalekohled „Hledač komet“ v pozorovacím domečku, dále katadioptrický dalekohled v západní kopuli. Na těchto dalekohledech byla použita soukromá záznamová zařízení členů sekce (vše DSLR). Využití automatického dalekohledu MARK bylo letos nižší z důvodu poruchu pohonu kopule. Na podzim byl na montáž v pozorovacím domečku instalován teleobjektiv Zeiss Praktikar 180/1000, který je pro svoji nižší barevnou vadu lépe využitelný pro barevnou astrofotografii. Celkem bylo během cca 40 pozorovacích nocí zaznamenáno a publikováno 29 minim zákrytových proměnných hvězd. Minima poskytnutá do databáze B.R.N.O. do konce srpna 2014 byla zahrnuta v dokumentu B.R.N.O. Contributions #39 publikovaném v Open European Journal on Variable Stars. Na základě opakovaných pozorování ze Štefánikovy hvězdárny byla u proměnných V1198 Her a V1233 Her zpřesněna vypočtená perioda. V Roce 2014 byla na Štefánikově hvězdárně uskutečněna 2 úspěšná pozorování tranzitu exoplanety přes disk mateřské hvězdy. Transit WASP-12b byl napozorován na dalekohledu MARK, na dalekohledu Hledač komet v domečku byl za výjimečně dobrých atmosférických podmínek pozorován tranzit exoplanety HD189733b. Jedná se teprve o druhé úspěšné pozorování transitu exoplanety pomocí DSLR v České republice. Obě pozorování tranzitů provedl Filip Walter.

5.2.2 Sluneční sekce Práce Sluneční sekce spočívá zejména v zaznamenávání stavu sluneční fotosféry při projekci za dalekohledem a v následném vyhodnocování sluneční aktivity. I přes výhody zaznamenání stavu fotosféry mnoha modernějšími způsoby má tento druh pozorování svůj význam, díky čemuž je žádán mezinárodními organizacemi (SIDC, Bruselles a ISP, Padderborn). Důvodem je jednoduchost pozorování a zachování souvislé řady pozorování Slunce prováděného stejným způsobem již cca 300 let. Na ŠH probíhají tato pozorování již od roku 1929 a tvoří tak unikátní ucelenou řadu, kterou je žádoucí zachovat. V roce 2014 probíhala pozorování v hlavní kopuli ŠH. Celkem bylo pořízeno 125 kreseb sluneční fotosféry. Na zakreslování se podílelo celkem 12 pozorovatelů (kromě pravidelných pozorovatelů bylo 25 % těch, kteří zakreslovali Slunce vůbec poprvé). Ve srovnání s loňským rokem počet pořízených kreseb narostl přibližně o 45 %. Napozorované kresby byly ihned zpracovávány pomocí programu Sun5. U všech kreseb bylo určeno relativní číslo, vypočteny heliografické souřadnice skupin skvrn a jednotlivé skupiny klasifikovány McIntoshovou klasifikací a IS-indexem. Napozorovaná data pak byla online zasílána do Solar Influences Data Analysis Center v Bruselu

28

(http://sidc.oma.be), a dále na lidovou hvězdárnu v Padderbornu (http://www.inter-sol.org) a na hvězdárnu Františka Pešty v Sezimově Ústí (http://www.hvezdarna-fp.eu/).

5.2.3 Pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy sluneční soustavy na hvězdárně Ďáblice V roce 2014 pokračoval program pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy (planetkami) sluneční soustavy. Počasí umožnilo pozorovat 11 z 21 připravených pozorování zákrytů hvězd planetkami, 1 výsledek byl pozitivní. Dále byla pozorována řada totálních zákrytů hvězd Měsícem jak vstupů, tak i výstupů. Výsledky pozorování jsou pravidelně odesílány na hvězdárnu Rokycany, IOTA a EAON (Evropská síť pro pozorování zákrytů hvězd planetkami).

5.2.4 Dalekohled MARK V roce 2014 byl robotický dalekohled MARK využíván zejména k fotometrickým měřením v rámci vědecké a odborné činnosti hvězdárny, viz kapitoly 5.1.1 a 5.1.2. V září 2014 však došlo k poruše systému řízení externími vlivy (viz kapitola 8.4), kvůli níž byl systém až do konce roku vyřazen z provozu. Analýza problému odhalila poruchu systému řízení kopule a pohonu dalekohledu. Zatímco první část problému se podařilo odstranit opravou, druhá část problému vznikla kvůli nevhodně navržené montáži dalekohledu, pořizované v roce 1999. Tento problém plánujeme odstranit při modernizaci dalekohledu v roce 2015.

5.2.5 Společné pracoviště v Koperníkově kopuli na Kleti V 2014 zánikla „Smlouva o sdružení“, která se týkála společného pracoviště HaP hl. m. Prahy a HaP České Budějovice v Koperníkově kopuli na Kleti. Společné pracoviště pro nás za současného vývoje pozorovací techniky ztratilo význam a jeho provozování pro nás představovalo značnou ekonomickou zátěž. V horizontu několika let by navíc bylo potřeba provést zásadní údržbu kopule a opravu montáže dalekohledu, kdy předpokládaná cena byla v řádu několika miliónů korun. Proto jsme přistoupili na vyrovnání návržené na základě znaleckého posudku HaP v Českých Budějovicích. Za ponechané nepotřebné (jinde nepoužitelné) vybavení:  astronomickou otočnou kopuli Zeiss o průměru 8 metrů včetně měděného oplechování  paralaktickou montáž dalekohledu zn. Zeiss VII a (zkrácená verze)  čočkový objektiv Carl Zeiss o průměru 30 cm a jeho příslušenství jsme získali vyrovnání ve výši 500 tis. Kč.

5.3 SPOLUPRÁCE S VYSOKÝMI ŠKOLAMI V roce 2014 probíhala spolupráce s vysokými školami na úrovni jednotlivých vědeckých projektů. Jednalo se ze jména o dlouhodobou spolupráci s Astronomickým ústavem UK, viz kapitoly 5.1.1 a 5.1.2.

29

5.4 PUBLIKAČNÍ ČINNOST Hoňková, K., ... Poddaný, S.: B.R.N.O. Contributions #38 Times of minima, OEJV 12/2013 Kratochvílová M.: Od roztržitého chemika k detektorům temné hmoty, Aldebaran 06/2014 Kulhánek P.: Reliktní gravitační vlny, Aldebaran 13/2014 Kulhánek P.: Trochu zvláštní zatmění aneb gravitační čočka v akci, Aldebaran 16/2014 Kulhánek P.: Reliktní neutrina, Aldebaran Bulletin 40/2014 Najser, P.: Rhaeticus, Astropis 4, 2014 Liška, J., ... Poddaný, S.: The New Photometric Study of a Possible Three-body System AV CMi, Central European Astrophysical Bulletin, Vol. 37, 01/2014 Rozehnal J., Brož M.: Dynamic Families among Trojans, Asteroids Comets Meteors, Helsinki, 2014 Rozehnal J.: Miranda – nedokončený příběh podivuhodného měsíce, Aldebaran 15/2014 Soumarová L.: Astronomické úkazy roku 2014, Aldebaran 01/2014 Blažek M: V únoru bez novu, JihoČAS 1/2014 Blažek M: Kresby Měsíce podle fotografií, JihoČAS 1/2014 Blažek M: Kráter Ptolemaeus, Astropis 1/2014 Blažek M: Tucet kreseb kráteru Gassendi, Astropis 2/2014 Blažek M: Soustava brázd u kráteru Triesnecker, Astropis 3/2014 Blažek M: Kráter Posidonius a Smirnovův hřbet, Astropis 4/2014 Naši pracovníci se také autorsky podíleli na publikacích vydávaných HaP – zejména na Hvězdářské ročence 2015 a sérii pohlednic s vysvětlujícím textem k projektu Apollo. Vedoucí pracovníci se často vyjadřovali v celostátních médiích k aktuálním tématům z astronomie a kosmonautiky. V rámci propagace HaP proběhlo několik desítek vystoupení na lokálních rozhlasových stanicích.

30

6. V Y D AV AT E L S K Á Č I N N O S T Hvězdárna a planetárium vydala vlastním nákladem 21 titulů s astronomickou tématikou. Z převážné části se jednalo o dotisky oblíbených publikací, část publikací byla aktualizována. Současná ediční politika naší organizace je zaměřená na velmi kvalitní, avšak rychle prodejné publikace snadno dostupné i dětem a mládeži. Stále více je využívána rozšiřující se nabídka externích dodavatelů (knihy, 3D pohledy, magnetky, DVD, hry, stavebnice).

6.1 EDIČNÍ ČINNOST HAP V ROCE 2014 V roce 2014 byly vydány následující vlastní publikace a materiály: název Jaro na Marsu Srážka galaxií Planetárium Praha Slunce s planetami Mlhovina Pelikán Mlhovina Rosetta COSMORAMA Země z kosmického prostoru Roční doby na Saturnu Spirální galaxie M 83 Fáze Měsíce (dlouhý) Hubbleův vesmírný dalekohled Apollo 11 Apollo 12 Apollo 13 Apollo 14 Apollo 15 Apollo 16 Apollo 17 Otočná mapa oblohy Hvězdářská ročenka 2015

Množství (ks)

vydání

specifikace

500 500 500 3000 500 1000 1000 1500 500 500 500 500 500 500 500 500 500 500 500 3000 1200

dotisk dotisk dotisk dotisk dotisk dotisk dotisk dotisk dotisk dotisk dotisk dotisk nový titul nový titul nový titul nový titul nový titul nový titul nový titul dotisk nový titul

pohlednice pohlednice pohlednice pohlednice pohlednice pohlednice pohlednice pohlednice pohlednice pohlednice pohlednice pohlednice pohlednice pohlednice pohlednice pohlednice pohlednice pohlednice pohlednice učební pomůcka kniha

7. K O M E R Č N Í AK T I V I T Y Doplňkovou činnost v roce 2014 tvořilo především pořádání mimořádných společenských akcí v prostorách Planetária a prodej publikací a předmětů s astronomickou tématikou, vymezených zřizovací listinou. V roce 2014 byly realizovány celkem 3 akce v prvním pololetí. Ve druhém pololetí probíhala modernizace projekčního systému v sále Cosmorama a veškerá činnost Planetária Praha byla zaměřena na veřejnost, proto byla komerční činnost utlumena. Obecně se dá říct, že zájem o komerční prezentace v planetáriu spíše klesá, zejména s ohledem na ekonomickou situaci firem. Na tomto typu doplňkové činnosti se podílelo pouze Planetárium Praha. Výsledky doplňkové činnosti zlepšuje doplňkový prodej publikací. Celkové tržby činily 1 207 tis. Kč, náklady 715 tis. Kč, zisk z doplňkové činnosti po zdanění byl 455 tis. Kč.

31

8. Ú D R Ž B A A T E C H N I C K Ý R O Z V O J V roce 2014 byla klíčovou akcí modernizace projekčního systému Sky-Skan Definiti z verze 4k na verzi 8k. Tato modernizace dostala pražské Planetárium opět na světovou špičku. Podobných systémů je ve světě zatím jenom 11, z toho tři jsou v Evropě. Pražské planetárium má největší rozlišení obrazu v Evropě.

8.1 INVESTIČNÍ AKCE A AKCE MIMOŘÁDNÉHO CHARAKTERU Celkové investice 32 877 293,03 Kč V roce 2014 byly použity prostředky v celkové výši 32 877,29 tis. Kč, z toho investiční transfer tvořil 21 450 tis. Kč, vlastní zdroje 11 427,29 tis. Kč. Byly realizovány následující akce: číslo Název akce UR 2014 Skutečnost IF KV akce (tis. Kč) (tis. Kč) (tis. Kč) (tis. Kč) Drobné úpravy exteriéru a interiéru 1704 Planetária 450 420,29 420,29 668 Výměna výplní vnějších otvorů ŠH 1097,68 1097,68 1097,68 Modernizace slunečního dalekohledu a 668 radiometru 954,94 954,94 954,94 668 Modernizace výstavní expozice ŠH 27,19 27,19 27,19 Výměna a modernizace projektorů 42173 digitálního planetária-PL 30000,00 29868,48 8918,48 20950,00 Pořízení vzájemně zálohované dvojice 42406 serverů 5000,00 8717,32 8,72 500,00 Pro rok 2014 byla v rozpočtu Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy na opravy a udržování plánována částka 100 tis. Kč. Od samého začátku bylo jasné, že tato částka je silně podhodnocená, a pokud by se jí nepodařilo navýšit, byl by ohrožen provoz instituce. Vzhledem k vyšším výnosům bylo možné přistoupit k nutným akcím údržby. Náklady v oblasti údržby byly čerpány do výše 765 tis. Kč, tedy na 396,37%. Z mimořádných oprav uvádíme například havarijní opravu pohonu východní kopule na Štefánikově hvězdárně nebo výměnu klasického osvětlení za LED osvětlení ve všech prostorách Štefánikovy hvězdárna a Hvězdárny Ďáblice. V rámci běžné údržby bylo provedeno vyfrézování a lokální opravy kanalizační přípojky před Štefánikovou hvězdárnou. Přehled akcí údržby je v následující tabulce: Co Běžná údržba - PL Běžná údržba - ŠH Běžná údržba - HĎ o+ú výstavy a projekční techniky autoprovoz Mimořádné akce (havárie pohonu východní kopule ŠH) Mimořádné akce (LED osvětlení ŠH) Mimořádné akce (LED osvětlení HĎ) *) údržba prováděna vlastními silami

Tis. Kč 202 103 0 *) 115 33 50 207 55

32

Výměna a modernizace projektorů digitálního planetária-PL (KV) 20 950 000,00 Kč (IF) 8 918 481,43 Kč Modernizace projektorů a projekčního systému digitálního planetária Sky-Skan Definiti byla klíčovou akcí roku 2014. V roce 2009 byl v Planetáriu Praha (PL) spuštěn digitální celooblohový systém. Promítá na největší projekční plochu v České republice a jednu z největších v Evropě. Vzhledem k projekční vzdálenosti byly projektory extrémně zatížené, oba měly nasvíceno přes 6.000 hodin. Modernizace systému přinesla především vyšší kvalitu obrazu – vyšší rozlišení, vyšší jas a kontrast, což výrazně zlepšilo kvalitu projekce oblohy. Modernizace byla nutná nejen z technických důvodů, ale také pro udržení technologického náskoku a konkurenceschopnosti vůči ostatním planetáriím v České republice – Brno, Ostrava, Hradec Králové a Plzeň, které jsou digitalizovány v letech 2013 – 2014.

PŘED

PO

MODERNIZOVANÝ PROJEKČNÍ SYSTÉM MÁ:  NEJVĚTŠÍ ROZLIŠENÍ OBRAZU EVROPĚ  NEJLEPŠÍ DIGITÁLNÍ OBLOHU V ČESKÉ REPUBLICE  3x VYŠŠÍ ROZLIŠENÍ NEŽ STARÝ SYSTÉM  4x VĚTŠÍ JAS NEŽ STARÝ SYSTÉM  INSTALOVANÝ SVĚTELNÝ VÝKON 108000 ANSI

Hlavním cílem modernizace bylo zlepšení kvality obrazu promítaného digitálním planetáriem a to zejména rozlišení, jasu a kontrastu a barevného podání. Původní systém, který byl v Praze instalován již v roce 2009, používá většina digitálních planetárií. Mimochodem byl použit ve všech nově otevíraných planetáriích v České republice, jenže ty promítají na podstatně menší kopule. Ukázalo se, že pro naši 23,5 metrovou kopuli není úplně vyhovující, proto jsme přistoupili k jeho modernizaci. Druhé největší planetárium v České republice v Brně má průměr kopule jenom 17 a půl metru – to je o pět metrů méně než naše planetárium. Protože se jas zmenšuje s druhou mocninou vzdálenosti, je to rozdíl propastný.

33

Každé digitální zobrazovací zařízení má obraz složený z pixelů – obrazových bodů. Starý systém promítal na kopuli 16 miliónů obrazových bodů. Jednoduchým výpočtem zjistíme, že jeden bod na kopuli byl ve skutečnosti čtvereček asi 10 mm x 10 mm. Hlavním úkolem planetária je promítat hvězdnou oblohu. Na skutečné obloze jsou hvězdy body, které se od sebe liší pouze jasem. Čím menší a jasnější budou hvězdy na umělé kopuli, tím lépe. Digitální hvězdy nemohou být zobrazeny pouze jedním obrazovým bodem. Při pohybu po kopuli by nepříjemně poskakoval, musí mít nejméně čtyři body na výšku a čtyři na šířku. Potom by měla hvězda z digitálního planetária na kopuli velikost asi tři a půl centimetru a to je samozřejmě moc. Pro srovnání, opticko-mechanické planetárium Cosmorama, které je také instalováno v tomto sále, má velikost nejmenších hvězd asi 1 centimetr. Jenže to promítá úplně jinou technikou. průměr

rozlišení

plocha m2

pixel mm

831

hvězda mm

Praha (1999)

23

10,00

Praha (2009)

23

16

831

7,82

31,27

Brno (2013)

18

16

509

6,12

24,47

Plzeň (2013)

16

16

402

5,44

21,75

Hradec Králové (2015)

12

16

226

4,08

16,31

Liberec (2014)

9

4

127

6,12

24,47

Praha (2014)

23

64

831

3,91

15,63

Systém v původní konfiguraci nám umožnil získat cenné zkušenosti a technologický náskok. V modernizované verzi jsme se pokusili odstranit problémová místa, která měla původní verze. Ono nainstalovat takto složitý systém do budovy, která byla sice geniálně navržená architektem Frágnerem, kterému se ovšem o současných projekčních systémech ani nesnilo, bez jejího zbourání a znovupostavení je dost velký technický oříšek. Technika: Samozřejmě, že takových parametrů nelze dosáhnout běžnými prostředky. V systému pracuje společně šest superprojektorů SONY SRX T-615. Každý z těchto „drobečků“ váží 143 kg. Když

k tomu připočteme váhu objektivu, dostaneme se na něco málo přes 200 kg. Každý projektor má svítivost 18000 lm, to je 9x víc než má projektor ve vašem domácím kině. Kdybychom chtěli systém sestavit z běžných projektorů, museli bychom jich použít 54, abychom dosáhli stejného jasu. Každý projektor promítá obraz o rozměru 4096 x 2160 bodů, tedy asi 8,25

34

miliónu bodů, 6 projektorů promítá 49,5 miliónu obrazových bodů. Ve skutečnosti má výsledný obraz bodů o něco méně, protože se obrazy jednotlivých projektorů částečně překrývají – výsledný obraz působí jednolitým dojmem. Zajímavost: V každém projektoru je 6 projekčních lamp. Oproti původnímu systému mají zhruba trojnásobnou životnost, takže provoz bude i ekonomičtější. Kromě výměny a doplnění komponentů vlastního systému byly upraveny elektrické rozvody – bylo položeno něco přes kilometr kabelů, byl doplněn chladicí systém – každý z projektorů má příkon 5 kW a hlavně naučili jsme Cosmoramu – to je to modré optickomechanické planetárium uprostřed sálu – několik dalších „cviků“ – laicky řečeno umí udělat dřep nebo klik, protože se při promítání z nového digitálního systému dovede snížit o více

než 1 metr, aby nepřekáželo. To je mimochodem také světový unikát.

Jak probíhala rekonstrukce? 5. srpna byl demontován severní projektor původního systému. Protože byl umístěn na značně nepřístupném místě, musel se použít speciální jeřáb. Pak se začalo kompletovat a testovat nový systém. V polovině srpna proběhla úprava planetária Cosmorama a opět pokračovaly testy nového systému. Slavnostní zahájení pro zvané hosty bylo 10. září večer. Zahájení provozu pro veřejnost bylo o víkendu 13. a 14. září. Obrázek 1: bylo nutné udělat otvory pro nové projektory

35

Obrázek 2: položit asi kilometr silových a optických kabelů

Obrázek 3: demontovat starý systém

Obrázek 4: a hlavně naučit starou Cosmoramu "lehni" 

Pořízení vzájemně zálohované dvojice serverů (KV) 500 000,00 Kč (IF) 8 717,32 Kč Byl pořízen serverový cluster, který splňuje naše požadavky. Pro zajištění provozu (vstupenkový a rezervační systém, prodej publikací a některé specializované systémy)

36

potřebuje HaP server, který zaručuje bezporuchový chod 24/7 (24h/7dní v týdnu). Jakýkoliv výpadek ohrožuje bezprostředně činnost jednotlivých středisek. Servery obecně jsou spolehlivé, ale pokud dojde k výpadku, musí být k dispozici náhradní zařízení. I to je poměrně jednoduché, problém je v tom, že nesmí dojít k žádné ztrátě dat při přechodu z jednoho serveru na druhý. To zajišťují speciální serverové sestavy, kdy servery pracují paralelně a v případě výpadku jednoho přebere veškerou činnost automaticky druhý server. Ze zbylých prostředků bylo pořízeno datové úložiště NAS Synology o celkové kapacitě 32TB, které zvýší bezpečnost dat Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a drobný hardware, nutný pro provoz. Drobné úpravy exteriéru a interiéru Planetária (IF) 420 289,44 Kč Byla provedena úprava jižní fasády Planetária, znovu uloženy a vyrovnány žulové bloky přístupových schodišť, natřeno zábradlí a mříže, vyměněny dřevěné části zábradlí. Výměna výplní vnějších otvorů na Štefánikově hvězdárně (IF) 1 097 681,56 Kč

Modernizace slunečního dalekohledu a radiometru na terase Planetária (IF) 954 937,50 Kč

Modernizace stálé expozice na Štefánikově hvězdárně (IF) 27 185,78 Kč

V případě těchto tří akcí se jednalo pouze o „účetní dokončení“ – faktury byly přijaty v roce 2013, ale platby odešly z účtu až v roce 2014

8.2 ÚDRŽBA BUDOV V roce 2014 byla prováděna pouze dílčí údržba budov, část běžné údržby byla prováděna vlastními silami, část dodavatelsky. Na Štefánikově hvězdárně bylo vyfrézováno potrubí kanalizační přípojky před hvězdárnou a poškozená místa lokálně vyvložkována. To by mělo zabránit dalšímu zanášení přípojky, které bylo způsobováno především malým sklonem, prorůstáním kořeny a lokálními netěsnostmi. Na Štefánikově hvězdárně a na Hvězdárně Ďáblice byly nahrazeny podobně jako v Planetáriu v loňském roce všechny světelné zdroje LED svítidly. V Planetáriu bylo opraveno oplechování stěn přecházejících na vodorovné střechy přístavků.

8.3 ÚDRŽBA VÝPOČETNÍ TECHNIKY Ve všech střediscích byla zajišťována údržba výpočetní techniky vlastními silami. Byla doplňována výpočetní technika podle potřeb jednotlivých středisek. Pokračovala kontrola a evidence počítačového softwaru pomocí profesionálního systému pro audit softwaru. Jak v Planetáriu, tak i na Štefánikově hvězdárně byly vyměněno několik výkonově nevyhovujících počítačů za výkonnější. Projekční systém používaný při programu v hlavní kopuli Štefánikovy hvězdárny byl vybaven pěti novými PC jednotkami. Hlavním důvodem rekonstrukce byla velká poruchovost stávajících PC, způsobená zejména extrémním klimatickým namáháním (v kopuli panuje exteriérová teplota a vlhkost). Nové jednotky byly přemístěny ze stojanů obrazovek do vstupní části chodby, kde jsou především chráněny před přímým slunečním svitem v letních

37

měsících. Spolu s výměnou bylo nutné provést mechanické úpravy interiéru kopule a položit novou kabeláž. V Planetáriu byly v závěru roku vyměněny některé velkokapacitní disky vykazující chyby v provozu, vyměněny některé monitory a pořízena záložní tiskárna pro vstupenkový systém.

8.4 ÚDRŽBA POZOROVACÍ TECHNIKY V závěru roku bylo na Štefánikově hvězdárně přistoupeno k opravě motorové výstroje východní kopule. Část elektrického systému ovládání kopule byl zničen vnějším vlivem, patrně po zásahu bleskem či jiným jevem bouřku provázejícím. V rámci rekonstrukce byl vyměněn výkonnový regulátor a nahrazena elektronika řízení. Na dalekohledu v hlavní kopuli Štefánikovy hvězdárny byly vyměněny okulárové nástavce přístrojů pro pozorování Slunce. U projekčního dalekohledu byl nainstalován nový okulár výměnou za historický (z důvodu celkového opotřebení) a výtah okuláru byl vybaven bezpečnostním krytem. Na chromosférickém dalekohledu proběhla generální oprava sestávající z proměření parametrů H-alfa filtru, výměny okulárového zrcátka degradovaného tepelným namáháním a dalekohled dostal nový širokoúhlý okulár.

8.5 ÚDRŽBA STÁLÉ ASTRONOMICKÉ VÝSTAVY V PLANETÁRIU V průběhu celého roku byla prováděna pravidelná údržba exponátů na stále astronomické výstavě. Byl upgradován software ve fotokiosku, na model osvětlení Měsíce byl instalován průhledný poklop, byly obnoveny popisky exponátů.

8.6 BĚŽNÁ ÚDRŽBA Během celého roku probíhala běžná údržba technického parku ŠH, průběžná kontrola a čištění dalekohledů a dalšího pozorovacího vybavení včetně mobilní techniky. Ve výstavních prostorech a vybraných kancelářích proběhla výměna zastaralých světelných zdrojů z důvodu úspor energie a snížení výdajů za údržbu (zvýšení životnosti svítidel). V prostorech stálé výstavy byly nahrazeny halogenové lampy za LED reflektory. V kancelářích byly instalovány LED trubice do stávajících zářivkových svítidel. Spolu s rekonstrukcí proběhla revize nouzového osvětlení a výměna záložních osvětlovacích jednotek. V první polovině roku proběhla částečná rekonstrukce kanalizační přípojky pod Růžovým sadem z důvodu opakovaných havarijních stavů a podezření z průsaku odpadních vod. Odpadní vedení bylo zatěsněno a vybaveno vložkou zabraňující častému zanášení v délce cca. 100 m.

8.7 AUTOPROVOZ U vozu UAZ byla provedena běžné roční údržba spojená se sezonním přezutím a kontrolou provozních kapalin. U vozu VW Transporter byla provedena roční prohlídka spojená generální opravou brzdového systému (kotouče, destičky). Obě vozidla jsou na hranici životnosti.

38

9. S P O L U P R Á C E S J I N Ý M I I N S T I T U C E M I , S L U Ž E B N Í C E S T Y 9.1 SPOLUPRÁCE S JINÝMI INSTITUCEMI 9.1.1 Spolupráce s institucemi v ČR V roce 2014 pokračovala spolupráce a výměna zkušeností s podobně zaměřenými organizacemi v ČR. Zejména s HaP v Českých Budějovicích a planetáriem zřízeným při Gymnáziu Cheb. Naše organizace byla aktivním členem Asociace hvězdáren a planetárií. Asociace je reprezentativním orgánem institucí našeho typu vůči MK ČR. Dva naši zástupci jsou členy řídicího orgánu asociace.

9.1.2 Spolupráce s institucemi v zahraničí Vzhledem k úspornému režimu při plánování zahraničních pracovních cest nebylo možné realizovat další rozvoj spolupráce se zahraničními institucemi a plně podle našich potřeb ani zúčastnit se ve větší míře mezinárodních odborných akcí. Pokračovali jsme však v kontaktech a výměně informací s nejdůležitějšími, zejména evropskými institucemi našeho charakteru a v účasti na mezinárodních projektech. Poměrně rozsáhlá korespondence byla udržována i s profesními a zájmovými organizacemi podobného zaměření. V souvislosti s instalací nového digitálního projekčního systému Sky-Skan Definiti jsou dva pracovníci Planetária Praha členy Digital Sky Academy.

9.2 ZAHRANIČNÍ SLUŽEBNÍ CESTY V srpnu 2014 se na pozvání ze Southwest Research Institute, Boulder, Colorado, USA zúčastnil Mgr. Jakub Rozehnal čtrnáctidenní pracovní stáže v této významné instituci. Tato stáž nebyla hrazena z prostředků HaP. V listopadu 2014 se ing. Jan Šifner zúčastnil oslav 85 let moskevského planetária. Během své návštěvy si mohl podrobně prohlédnout technické vybavení planetária a diskutovat s vedoucími pracovníky planetária různé aspekty činnosti obou institucí.

39

10. H AN D I C AP O V AN É O S O B Y Systém bezbariérového přístupu v Planetáriu je využíván jak jednotlivci, tak objednanými skupinami. Z řad veřejnosti navštíví Planetárium měsíčně v průměru 10 handicapovaných osob využívajících především přepravu výtahem do sálů. V roce 2014 pokračovala úzká spolupráce s Jedličkovým ústavem. V průběhu roku byla uspořádána 2 speciální představení pro jednotlivé třídy Jedličkova ústavu. Tato představení jsou zařazována mimo běžnou otvírací dobu, aby byl zajištěn časový prostor pro odbavení většího počtu vozíků.

Vedle školních akcí uspořádalo Planetárium speciální představení pro Centrum Paraple v rámci projektu „Máma, táta na vozíku“. Díky výrazné integraci handicapovaných do školních kolektivů jsou odbavovány vozíky i během standardních školních představení. Je vhodné, pokud školy nahlásí tuto skutečnost již při objednání pořadu, aby bylo možné zajistit plynulé odbavení. Handicapovaní hodnotí systém vesměs velmi kladně. Určitým problémem jsou těžké elektrické vozíky pro ležící osoby, které v podstatě není možné přepravovat. Bezbariérový přístup na Štefánikově hvězdárně umožňuje handicapovaným osobám vstup na novou astronomickou výstavu v prvním patře Štefánikovy hvězdárny. Koncem roku byly modernizovány návštěvnické toalety na Štefánikově hvězdárně a v rámci této akce vzniklo bezbariérové WC. Zatím ale chybí bezbariérová úprava pozorovacích stanovišť (hlavní kopule). Problémem obou středisek zůstává možnost příjezdu k objektům. Oba objekty jsou součástí zvláště chráněných území, jejichž ochrana je ošetřena právní úpravou, která je pro handicapované osoby značně diskriminující. Přes veškerou podporu poskytnutou OKP MHMP a radním pro kulturu se dosud nepodařilo vyjednat lepší podmínky.

40

11. R O Z B O R H O S P O D AŘ E N Í KOMENTÁŘ K TABULKÁM ROZBORU HOSPODAŘENÍ Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy měla pro rok 2014 schválený neinvestiční příspěvek ve výši 20 728 tis. Kč. Ten byl v průběhu roku navýšen na 20 791 v souvislosti s 3,5% nárůstem tarifních platů. I přes vyšší náklady (106,98% UR) se podařilo udržet vyrovnaný rozpočet. Tento výsledek byl možný především díky velmi dobrým tržbám (136,63% UR). Hospodářský výsledek v doplňkové činnosti po zdanění činil 455 tis. Kč. Celkové výnosy v hlavní činnosti byly splněny na 137% a náklady na 107%, ve vedlejší činnosti byly výnosy splněny na 110% a náklady na 194%.

HLAVNÍ ČINNOST Tržby z hlavní činnosti Neinvestiční příspěvek Náklady na hlavní činnost Hospodářský výsledek před zdaněním

9 899 tis. Kč 20 791 tis. Kč 30 690 tis. Kč 0 tis. Kč

Celkově jsou výnosy roku 2014 o 1 445 tis. Kč lepší než v roce 2013. Prostý nárůst tržeb ze vstupného byl 1 000 tis. Kč. Na dobrém výsledku se podílelo především Planetárium, ale i ostatní střediska splnila plánované úkoly. Zbylý nárůst byl způsoben vyšším čerpáním fondů (rezervní fond, fond odměn), v souvislosti s modernizací digitálního projekčního systému. Tržby ze vstupného tvoří 76,6%. Prodej zboží představuje 4,92% a ostatní výnosy 12,89%.

VÝNOSY CELKEM

ROK 2014

podíl na výnosech %

9 898 760 Vstupné tržby za prodané zboží tržby za prodané zboží poštou Astrobus prodej služeb ostatní

7 582 481 336 674 150 599 99 460 453 980 1 275 566

76,60% 3,40% 1,52% 1,00% 4,59% 12,89%

Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy navštívilo v roce 2014 přes 132 tisíc osob, oproti roku 2013 to představuje absolutní nárůst o 4000 osob. Zatím co počet návštěvníků Planetária vzrostl o 7 tisíc, na obou hvězdárnách poklesl o 3 tisíce. Pokračuje trend vývoje struktury návštěvníků, který započal už v roce 2013. Zatím co počet školních výprav klesá, narůstá podíl veřejnosti. Celková výše nákladů byla cíleně koordinována v souladu s vývojem tržeb v hlavní činnosti a zisku v doplňkové činnosti. Náklady převyšující náklady stanovené upraveným rozpočtem byly kryty výhradně z vlastních zdrojů.

41

Spotřebované nákupy 







Spotřebované nákupy byly splněny na 129,6%. Nákupy spotřebního materiálu byly čerpány na 461,50%. Na základě dobrých výsledků bylo možné řešit některé delší dobu odkládané nákupy. Na překročení plánované hodnoty měl vliv zejména nákup materiálu pro propagaci (140 tis. Kč), materiál pro údržbu výpočetní techniky (68 tis. Kč), materiál na údržbu techniky (78 tis. Kč), materiál pro běžné opravy (180 tis Kč), spotřební materiál pro plotter, který využíváme k tisku výstavních panelů a plakátů (150 tis. Kč.) V oblasti nákupů drobného hmotného majetku byly náklady překročeny o 140 tis. Kč (plnění na 170,00%). Vzhledem k vyšším výnosům bylo možné překročit plánované náklady. Byl pořizován drobný majetek, nezbytný pro činnost organizace. Položku spotřeba energie se podařilo v průběhu roku snížit o více než 57 tis. Kč (plnění na 97,00% původně plánovaných nákladů). V plné míře se projevila úsporná opatření – zejména dokončení instalace LED osvětlení ve všech střediscích, dále to, že se s dodavateli podařilo dohodnout výhodnější podmínky a v neposlední řadě i klimaticky příznivý průběh roku. Rozsah úsporných opatření nejlépe dokumentuje fakt, že úsporná opatření plně kompenzovala nárůst spotřeby elektřiny v souvislosti s uvedením modernizovaného digitálního projekčního systému v Planetáriu do provozu. Instalovaný výkon vzrostl o téměř o 40kW. Čerpání nákladů v položce prodej zboží úzce souvisí s tržbami za prodané zboží. Vzhledem k tomu, že stále vzrůstá podíl zboží prodávaného v souladu se zřizovací listinou v rámci doplňkové činnosti, byly náklady nižší než plán (plnění na 88,00%).

Služby   

Služby byly čerpány na 129,84%. V oblasti úklidových prací byly náklady čerpány na 102,88%. Čerpání je dáno smluvně. Mírný nárůst ceny byl způsoben nutným úklidem v souvislosti s modernizací digitálního projekčního systému v Planetáriu Praha. Čerpání v oblasti výkonu spojů bylo 112,76% bylo dáno především zvýšením cen poštovních služeb. Vzhledem k vyšším výnosům bylo možné přistoupit k některým, delší dobu odkládaným, akcím údržby. Náklady v oblasti údržby byly čerpány do výše 765 tis. Kč, tedy na 396,37%. Z mimořádných oprav uvádíme například havarijní opravu pohonu východní kopule na Štefánikově hvězdárně nebo výměnu klasického osvětlení za LED osvětlení ve všech prostorách Štefánikovy hvězdárny a Hvězdárny Ďáblice. V rámci běžné údržby bylo provedeno vyfrézování a lokální opravy kanalizační přípojky před Štefánikovou hvězdárnou. Přehled akcí údržby je v následující tabulce:

Co Běžná údržba - PL Běžná údržba - ŠH Běžná údržba - HĎ o+ú výstavy a projekční techniky autoprovoz Mimořádné akce (havárie pohonu východní kopule ŠH) Mimořádné akce (LED osvětlení ŠH) Mimořádné akce (LED osvětlení HĎ) *) údržba prováděna vlastními silami 

Tis. Kč 202 103 0 *) 115 33 50 207 55

Cestovné a Služební cesty byly omezeny na nejnutnější minimum (čerpání na 98,75%).

42



 

Náklady na reprezentaci byly čerpány ve výši 148 tis. Kč (čerpání na 296,00%). Většina prostředků bylo čerpáno v souvislosti s večerem k zahájení provozu modernizovaného projekčního systému v září 2014. Zbytek potom na tiskové konference k jednotlivým etapám modernizace. Ostraha objektů (čerpání na 95,00%). Propagace (čerpání na 80,95%) – je třeba si uvědomit, že část nákladů na propagaci se objevuje na materiálových účtech – spotřební materiál pro plotter atd.

Osobní náklady Osobní náklady byly splněny na 101,86 %. To bylo způsobeno zvýšenými náklady zákonného pojištění a zákonnými sociálními náklady s ohledem k navýšení platových tarifů o 3,5% v souvislosti s nařízením vlády č.224/2014 SB (usnesení RHMP č 2678/2014) a povoleným čerpáním z fondu odměn (rozhodnutí RHMP č. 1704/2014).  OON byly čerpány na 94,08% Úspory byly dosaženy zejména lepší organizací práce demonstrátorů na Štefánikově hvězdárně a větším podílem pracovníků HaP na přednáškové činnosti ve všech střediscích.  Položka mzdové náklady byla čerpána na 100,00%. Viz RHMP1704/2014  Požadavek na zaměstnávání ZTP se v letošním roce nepodařilo splnit, protože v rámci nové vyhlášky MPSV byla překvalifikována závažnost postižení. Byl proveden povinný odvod do státního rozpočtu ve výši 19,51 tis. Kč.  Čerpání v položce zákonné soc. pojištění stejně jako náklady na FKSP je dáno zákonem a plně odpovídá zvýšení v čerpání položek mzdové náklady a ostatní osobní náklady.

Ostatní náklady Ostatní náklady byly čerpány z 178,50%. Nárůst byl způsoben zaúčtováním nákladů na konferenci ESOP2014, kterou pořádala Hvězdárna a planetárium hl.m. Prahy v srpnu. Ve skutečnosti ale byly tyto náklady plně pokryty konferenčními poplatky.

Odpisy 

Čerpání v položce odpisy bylo splněno na 99,19 % upraveného rozpočtu.

DOPLŇKOVÁ ČINNOST Hospodářský výsledek Hospodářský výsledek po zdanění

+492 tis. Kč +455 tis. Kč

V roce 2014 byly realizovány celkem 3 komerční akce. Na tomto typu doplňkové činnosti se podílelo pouze Planetárium Praha. Výsledky doplňkové činnosti zlepšuje doplňkový prodej publikací. Celkové tržby činily 1 207 tis. Kč, což je o 636 tis. Kč méně než v roce 2013. Náklady činily 715 tis. Kč, což představuje pokles o 936 tis. Kč ve srovnání s rokem 2013. Celkový výsledek po zdanění je tak o 263 tis. Kč lepší než v roce 2013.

INVESTICE Celkové investice 32 877 293,03 Kč V roce 2014 byly použity prostředky v celkové výši 32 877,29 tis. Kč, z toho investiční transfer tvořil 21 450 tis. Kč, vlastní zdroje 11 427,29 tis. Kč. Byly realizovány následující akce:

43

číslo akce

Název akce

Drobné úpravy exteriéru a interiéru 1704 Planetária 668 Výměna výplní vnějších otvorů ŠH Modernizace slunečního dalekohledu a 668 radiometru 668 Modernizace výstavní expozice ŠH Výměna a modernizace projektorů 42173 digitálního planetária-PL Pořízení vzájemně zálohované dvojice 42406 serverů

UR 2014 (tis. Kč)

Skutečnost (tis. Kč)

IF (tis. Kč)

450 1097,68

420,29 1097,68

420,29 1097,68

954,94 27,19

954,94 27,19

954,94 27,19

30000,00

29868,48

5000,00

8717,32

PŘEHLED INVESTIČNÍCH AKCÍ V ROCE 2014, ZÁVĚREČNÝCH ROZDÍLŮ V ČERPÁNÍ INVESTIC:

KV (tis. Kč)

8918,48 20950,00 8,72

500,00

ZDŮVODNĚNÍ

Výměna výplní vnějších otvorů na Štefánikově hvězdárně (IF) 1 097 681,56 Kč

Modernizace slunečního dalekohledu a radiometru na terase Planetária (IF) 954 937,50 Kč

Modernizace stálé expozice na Štefánikově hvězdárně (IF) 27 185,78 Kč

V případě těchto tří akcí se jednalo pouze o „účetní dokončení“ – faktury byly přijaty v roce 2013, ale platby odešly z účtu až v roce 2014 Výměna a modernizace projektorů digitálního planetária-PL (KV) 20 950 000,00 Kč (IF) 8 918 481,43 Kč Modernizace projektorů a projekčního systému digitálního planetária Sky-Skan Definiti byla klíčovou akcí roku 2014. V roce 2009 byl v Planetáriu Praha (PL) spuštěn digitální celooblohový systém. Promítá na největší projekční plochu v České republice a jednu z největších v Evropě. Vzhledem k projekční vzdálenosti byly projektory extrémně zatížené, oba měly nasvíceno přes 6.000 hodin. Modernizace systému přinesla především vyšší kvalitu obrazu – vyšší rozlišení, vyšší jas a kontrast, což výrazně zlepšilo kvalitu projekce oblohy. Modernizace byla nutná nejen z technických důvodů, ale také pro udržení technologického náskoku a konkurenceschopnosti vůči ostatním planetáriím v České republice – Brno, Ostrava, Hradec Králové a Plzeň, které jsou digitalizovány v letech 2013 – 2014. Pořízení vzájemně zálohované dvojice serverů (KV) 500 000,00 Kč (IF) 8 717,32 Kč Byl pořízen serverový cluster, který splňuje naše požadavky. Pro zajištění provozu (vstupenkový a rezervační systém, prodej publikací a některé specializované systémy) potřebuje HaP server, který zaručuje bezporuchový chod 24/7 (24h/7dní v týdnu). Jakýkoliv výpadek ohrožuje bezprostředně činnost jednotlivých středisek. Servery obecně jsou spolehlivé, ale pokud dojde k výpadku, musí být k dispozici náhradní zařízení. I to je poměrně jednoduché, problém je v tom, že nesmí dojít k žádné ztrátě dat při přechodu z jednoho serveru na druhý. To zajišťují speciální serverové sestavy, kdy servery pracují paralelně a v případě výpadku jednoho přebere veškerou činnost automaticky druhý server.

44

Ze zbylých prostředků bylo pořízeno datové úložiště NAS Synology o celkové kapacitě 32TB, které zvýší bezpečnost dat Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a drobný hardware, nutný pro provoz. Drobné úpravy exteriéru a interiéru Planetária (IF) 420 289,44 Kč

Byla provedena úprava jižní fasády Planetária, znovu uloženy a vyrovnány žulové bloky přístupových schodišť, natřeno zábradlí a mříže, vyměněny dřevěné části zábradlí.

45

12. V N I T Ř N Í Z Á L E Ž I T O S T I O R G AN I Z AC E 12.1 STRUKTURA ORGANIZACE Zůstala zachována středisková struktura, Planetárium Praha se vzhledem k počtu zaměstnanců dělí na programové a technicko-provozní oddělení. Hvězdárna Ďáblice a Štefánikova hvězdárna se vzhledem k malému počtu zaměstnaců na oddělení nedělí. Přímo v působnosti ředitele zůstává ekonomické odd. a autoprovoz. Zůstává pouze jeden zástupce ředitele, který je jmenován z řad vedoucích specializovaných oddělení. Přímo podřízen řediteli je i specialista na vnitřní kontrolní systém. Pro rok 2014 byl stanoven limit 35 přepočtených zaměstnanců.

12.2 PERSONÁLNÍ OTÁZKY V roce 2014 bylo dosaženo stavu 32,8 přepočtených osob (schváleno 35). Nižší počet pracovníků je dán určitou fluktuací nových zaměstnaců a také dlohodobými pracovními neschopnostmi některých zaměstnanců (nemoc, mateřská, popřípadě rodičovská dovolená). Vhodnou konstrukcí plánu odměn se podařilo zajistit motivační systém tak, aby byli zaměstnanci zainteresováni na plnění hlavních úkolů organizace. Dále pokračujeme ve vyhledávání specialistů, potřebných pro zajištění úkolů organizace.

12.3 VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM 1. Stručné zhodnocení výsledků řídicích kontrol V souladu se zákonem č. 320/2001 Sb. O finanční kontrole v platném znění a s prováděcí vyhláškou č.416/2004 Sb. O finanční kontrole ve státní správě je řídící kontrola organizace zabezpečena Směrnicí „Řídící kontrola v HaP“ s účinností od 1.5.2008 a navazujícími dokumenty. Obsahem dané směrnice je stanovení posloupností provádění kontrolních činností v závislosti na plánovaných příjmech, výdajích a stanovení rozsahů kompetencí jednotlivých vedoucích pracovníků (příkazce operací, správce rozpočtu, hlavní účetní), kteří společně vytváří v obecné rovině vnitřní kontrolní systém naší příspěvkové organizace. Cílem provádění kontrolní činnosti je účinné zabezpečení hospodárnosti organizace, plánování a plnění daného rozpočtu, účelné a efektivní využívání svěřeného majetku. Neodmyslitelně k tomu patří i průběžné provádění kontroly stavu, evidence a inventarizace svěřeného majetku. Nedílnou součástí je zajištění plnění závazků organizace k zaměstnancům, dodavatelům i finančním úřadům. Především se jedná o pravidelnou kontrolu bankovních operací a zajištění plně stabilního cash flow na všech bankovních účtech organizace. Tyto operace jsou prováděny pouze určenými zaměstnanci, vybavenými podpisovým právem k jednotlivým účtům organizace a nejsou součástí výše uvedené řídící kontroly HaP. Kontrola operací s finanční hotovostí je v organizaci zajištěna dvoustupňovou kontrolou. V prvé řadě je účinnost kontrol dána systémem řídící kontroly v HaP. Dalším, neméně důležitým aspektem je pak průběžné provádění kontrol stavu finančních prostředků na všech pokladnách i na BU. Nosnou částí těchto kontrol jsou především: - kontrola dodržování limitů hotovosti stanovených pro jednotlivé pokladny organizace, limity jsou stanoveny v souladu s se směrnicí Systém zpracování účetnictví, Příloha 7, čl.2 - kontrola správného používání vhozových trezorů dle směrnice Systém zpracování účetnictví, Příloha 7, čl.3 s platností a účinností od 1.4.2014 - kontrola manipulace s finanční hotovostí oprávněných zaměstnanců HaP

46

- kontrola správnosti svozů finanční hotovosti do banky bezpečnostní agenturou Provádění cyklických (čtvrtletních) kontrol stavu zásob zboží na všech skladech organizace určeného nejenom k spotřebě, ale i k dalšímu prodeji. Necyklické kontroly účetních dokladů a smluv prováděné správcem rozpočtu. Zvláště pak je prováděna nepravidelná, ale důsledná kontrola všech pokladních dokladů signovaných správcem rozpočtu. Kontrola hospodárnosti vozového parku. Organizace provádí kontroly hospodárného využívání svých jednotlivých vozů. Pravidelně jsou sledovány ujeté km i průměrná spotřeba paliva jednotlivých vozidel. Všechny vozy jsou vybaveny satelitním sledovacím zařízením, které sleduje pohyb vozidla a zaznamenává jej. Při řídících kontrolách nebyla v roce 2014 zjištěna žádná manka ani škody u hmotného a nehmotného majetku a materiálu. U zásob zboží nebylo též zjištěno žádné manko. Tato skutečnost byla stvrzena inventarizací ke dni 31.12.2014 provedená ve smyslu zákona o účetnictví a v souladu s PŘ č.06/2014 a na základě Usnesením RHMP pro rok 2014 č. 2730 ze dne 7.10.2014, která v příloze č. 1 zdůrazňuje postupy a termíny předání dokumentace na MHMP, platné pro rok 2014. 2. Přehled o kontrolních zjištěních, předaných k dalšímu řízení podle zvláštních právních předpisů. Stále trvá pohledávka za bývalou zaměstnankyní organizace zapříčiněná mankem na hlavní pokladně v celkové výši 1.092.000,-Kč. Rozhodnutím soudu je odsouzená bývalá zaměstnankyně povinna uhradit celou výši zpronevěřené finanční hotovosti organizaci. Rozsudek nabyl právní moci dne 26.3.2011. Následně byl naší organizací podán k soudu návrh na exekuční řízení, které dne 18.5.2011 bylo zahájeno. Usnesením Okresního soudu Praha – východ , ze dne 30.5.2011 byl provedením exekuce pověřen soudní exekutor JUDr. Milan Makarius. Do 31.12.2011 bylo vymoženo celkem 7.391,-Kč. Do 31.12.2012 bylo celkem vymoženo 25.639,53 Kč. Do 31.12.2013 bylo celkem vymoženo 26.139,53,-Kč. Na základě bilanční roční zprávy exekuční kanceláře JUDr. Milana Makariuse ze dne 31.12.2014 bylo zajištěno, že stav pohledávky za bývalou zaměstnankyní je beze změny oproti roku 2013. Ze zprávy exekuční kanceláře JUDr. Milana Makariuse vyplývá, že se povinná trvale vyhýbá příjmům finančních prostředků, z kterých by bylo možné hradit naší organizaci vzniklou pohledávku. Odvody za porušení rozpočtové kázně a výše sankcí V roce 2014 nebyly naší organizaci uděleny Finančním úřadem pro Prahu 7 žádné odvody a sankce za porušení rozpočtové kázně. Podle zák. 435/2004 Sb. v platném znění je pro naší organizaci povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením 1,31 osoby. HaP v současné době zaměstnává 1 osobu se zdravotním postižením (§ 81, 2a). Větší podíl osob není možný zaměstnat vzhledem k charakteru činností a s momentálním počtem pracovních míst. Na základě Oznámení o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele podle §83 zákona č.435/2004Sb o zaměstnanosti byla vypočtená výše odvodu v celkové částce 19.514,-Kč a tato bude v řádném termínu odvedena do státního rozpočtu. 3.

Výsledky veřejnoprávních kontrol Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy je příspěvkovou organizací. V roce 2014 proběhla v HaP v souladu s zákonem 582/1991Sb §6, odst.4, pís. o) plánovaná kontrola Pražské správy sociálního zabezpečení na plnění povinností v nemocenském pojištění, v důchodovém pojištění a při odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní 4.

47

politiku zaměstnanosti. Kontrola konstatovala, že neshledala žádné nedostatky, či porušení zákona. V HaP také proběhla kontrola Všeobecné zdravotní pojišťovny na platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění a dodržování ostatních povinností plátce pojistného. Kontrola konstatovala, že plátce dodržuje ustanovení §10 zákona 48/1997Sb o veřejném zdravotním pojištění ve znění pozdějších předpisů a §2, §3 a §5 zákona 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.

12.4 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V roce 2014 se uskutečnily všechny zákonem stanovené revize a prohlídky; zjištěné, vesměs drobné závady byly průběžně odstraňovány. Uskutečnila se rovněž veškerá potřebná periodická školení. Pravidelně byla v součinnosti s vybranými školami procvičována evakuace objektu Planetária. Byla provedena celková revize požárních směrnic a evakuačních postupů. Tyto byly pečlivě procvičovány. Během hodnoceného období nedošlo k žádnému pracovnímu úrazu a k žádné mimořádné události z hlediska BOZP nebo PO.

48

OBSAH 1. NÁVŠTĚVNÍCI, PROGRAMOVÁ TVORBA ........................................................... 5 1.1 Programová tvorba .......................................................................................................................... 5 1.2 Planetárium Praha ........................................................................................................................... 7 1.2.1 Programy pro školy................................................................................................................... 10 1.2.1.1 Programy v sále Cosmorama pro školy ............................................................................ 13 1.2.1.2 Programy v sále Starvid pro školy ..................................................................................... 14 1.2.1.3 Pořady v učebně pro školy ................................................................................................ 14 1.2.2 Audiovizuální programy a přednášky pro veřejnost ................................................................. 14 1.2.2.1 Programy v sále Cosmorama pro veřejnost ...................................................................... 15 1.2.2.2 Programy v sále Starvid pro veřejnost .............................................................................. 15 1.3 Štefánikova Hvězdárna ................................................................................................................. 16 1.3.1 Programy pro školy................................................................................................................... 16 1.3.2 Audiovizuální programy, přednášky a další akce pro veřejnost ............................................... 17 1.3.3 Astronomická pozorování pro veřejnost ................................................................................... 17 1.3.4 Astrobus (astronomická pozorování na letních táborech a školách v přírodě) ........................ 18 1.4 Hvězdárna Ďáblice ......................................................................................................................... 18 1.4.1 Přednášky pro školy ................................................................................................................. 18 1.4.2 Pořady pro veřejnost ................................................................................................................ 18 1.4.3 Astronomická pozorování pro veřejnost ................................................................................... 18

2. KURZY A KROUŽKY, ZÁJMOVÁ ČINNOST ...................................................... 19 2.1 Kurzy a kroužky ............................................................................................................................. 19 2.1.1 Astronomický kroužek mládeže (Štefánikova hvězdárna) ....................................................... 19 2.1.2 Astronomický kurz I. ročník (Planetárium Praha) ..................................................................... 19 2.1.3 Astronomický kurz II. ročník (Štefánikova hvězdárna) ............................................................. 19 2.1.4 Prázdniny pod hvězdami (Štefánikova hvězdárna) .................................................................. 20 2.2 Zájmová činnost ............................................................................................................................ 20 2.2.1 Astronomický klub (Štefánikova hvězdárna) ............................................................................ 20 2.2.2 Mobilní astronomická expedice (Štefánikova hvězdárna) ........................................................ 20

3. MIMOŘÁDNÉ AKCE A KRÁTKODOBÉ AKCE ................................................... 21 3.1 Krátkodobé akce ............................................................................................................................ 21 3.1.1 Víkend s kometou (Planetárium) .............................................................................................. 21 3.1.2 Dětský den o den dřív (Planetárium) ........................................................................................ 21 3.1.3 Dětský den (Štefánikova hvězdárna) ....................................................................................... 22 3.1.4 Odhalení busty J.A.Gagarina v planetáriu (Planetárium) ......................................................... 22 3.1.5 Mezinárodní astronomická konference ESOP 2014 (Planetárium).......................................... 22 3.1.6 Slavnostní zahájení provozu Sky-Skan Definiti 8K (Planetárium)............................................ 23 3.1.7 Noc vědců (Štefánikova hvězdárna) ........................................................................................ 23 3.1.8 Babičko, dědečku, pojďte se mnou do Planetária (Planetárium) ............................................. 23

4. VÝSTAVY, KNIHOVNY ........................................................................................ 24 4.1 Stálá astronomická výstava ve foyeru Planetária ...................................................................... 24 4.2 Krátkodobé výstavy (Planetárium) .............................................................................................. 25

49

4.3 Stálá výstava na Štefánikově hvězdárně .................................................................................... 26 4.4 Krátkodobé výstavy (Štefánikova hvězdárna) ............................................................................ 26

5. ODBORNÁ ČINNOST .......................................................................................... 27 5.1 Vědecká činnost ............................................................................................................................ 27 5.2 Odborná pozorování ..................................................................................................................... 28 5.2.1 CCD sekce............................................................................................................................ 28 5.2.2 Sluneční sekce ..................................................................................................................... 28 5.2.3 Pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy sluneční soustavy na hvězdárně Ďáblice ........................................................................................................................................... 29 5.2.4 Dalekohled MARK ................................................................................................................ 29 5.2.5 Společné pracoviště v Koperníkově kopuli na Kleti ............................................................. 29 5.3 Spolupráce s vysokými školami .................................................................................................. 29 5.4 Publikační činnost ......................................................................................................................... 30

6. VYDAVATELSKÁ ČINNOST ............................................................................... 31 6.1 Ediční činnost HaP v roce 2014 ................................................................................................... 31

7. KOMERČNÍ AKTIVITY ......................................................................................... 31 8. ÚDRŽBA A TECHNICKÝ ROZVOJ ..................................................................... 32 8.1 Investiční akce a akce mimořádného charakteru ...................................................................... 32 8.2 Údržba budov ................................................................................................................................. 37 8.3 Údržba výpočetní techniky ........................................................................................................... 37 8.4 Údržba pozorovací techniky ......................................................................................................... 38 8.5 Údržba Stálé astronomické výstavy v planetáriu ....................................................................... 38 8.6 Běžná údržba ................................................................................................................................. 38 8.7 Autoprovoz ..................................................................................................................................... 38

9. SPOLUPRÁCE S JINÝMI INSTITUCEMI, SLUŽEBNÍ CESTY ............................ 39 9.1 Spolupráce s jinými institucemi .................................................................................................. 39 9.1.1 Spolupráce s institucemi v ČR ................................................................................................. 39 9.1.2 Spolupráce s institucemi v zahraničí ........................................................................................ 39 9.2 Zahraniční služební cesty ............................................................................................................. 39

10. HANDICAPOVANÉ OSOBY .............................................................................. 40 11. ROZBOR HOSPODAŘENÍ ................................................................................ 41

50

12. VNITŘNÍ ZÁLEŽITOSTI ORGANIZACE ............................................................ 46 12.1 Struktura organizace ................................................................................................................... 46 12.2 Personální otázky ........................................................................................................................ 46 12.3 Vnitřní kontrolní systém ............................................................................................................. 46 12.4 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ...................................................................................... 48

PŘÍLOHY.................................................................................................................. 52

51

PŘÍLOHY

52