Hospodářská komora České republiky Odbor Informačních míst pro podnikatele
OBOROVÁ PŘÍRUČKA pro volnou ţivnost – číslo oboru 53
ZASILATELSTVÍ A ZASTUPOVÁNÍ V CELNÍM ŘÍZENÍ aktualizovaná příručka se zabývá pouze „Zastupováním v celním řízení“
Pro Hospodářskou komoru ČR, odbor InMP připravilo OKM Obchod a cestovní ruch. Autorsky zpracovali: ARDENT Brno, spol. s r.o. a Stanislav Šuch Poslední aktualizace: září 2009 ARDENT Brno, spol. s r.o.
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
OBSAH 1. Úvod ..................................................................................................................... 2 2. Vymezení problematiky ...................................................................................... 5 2.1 Charakteristika činností prováděných v rámci poskytování celních sluţeb ..... 5 2.2 Podmínky provozování ţivnosti Zastupování v celním řízení (součást ţivnosti zasilatelství a zastupování v celním řízení) ............................................................. 6 3. Celnictví, clo a základní pojmy celní legislativy ............................................... 9 3.1 Celní správa České republiky ......................................................................... 10 3.2 Základní pojmy celní legislativy ....................................................................... 11 4. Celní politika, celní unie ....................................................................................17 4.1Celní unie 17 4.1.1 Nomenklatura zboţí ............................................................................19 4.1.2 Obchodně politická opatření – celní kvóty ...........................................19 4.1.3 Celní sazebník Evropské unie TARIC .................................................20 4.2 Intrakomunitární obchod ................................................................................. 20 4.3 Obchodování se třetími zeměmi ..................................................................... 21 5. Celní řízení ..........................................................................................................23 5.1Forma a náleţitosti celního prohlášení............................................................. 23 5.1.1 Ústní celní prohlášení..........................................................................24 5.1.2 Písemné celní prohlášení ....................................................................24 5.2 Elektronizace celního řízení ............................................................................ 25 5.3 Zastupování v celním řízení ............................................................................ 27 5.4 Zajišťování celního dluhu, ručení .................................................................... 28 5.5 Celně schválené určení................................................................................... 30 5.6 Celní reţim ...................................................................................................... 31 6. Závěr....................................................................................................................38 7. Přehled vybrané aktualizované legislativy.......................................................40
-1-
ZASTUPOVÁNÍ V
1.
CELNÍM ŘÍZENÍ
ÚVOD
Zásadní proměny společenského prostředí České republiky, které byly nastartovány na počátku devadesátých let minulého století, měly a nadále mají svůj odraz ve všech ekonomických a společenských oblastech. V období reálného socializmu byly výrazy jako „podnikatel“ „ţivnostník“ chápany jako ideově i společensky nevhodné. Drtivá většina občanů v produktivním věku byla povinně zaměstnána a jejich veškerá ekonomická činnost byla pod velmi rigidním dohledem a řízením orgánů státu a vedoucí strany. Občanská ekonomická aktivita byla ve všech oborech podezřelá a snaha „udělat se pro sebe“ byla prakticky postavena mimo zákon. Důsledkem takového centrálního a nepruţného řízení bylo objektivní ekonomické zaostávání společnosti. Otevření ekonomiky po roce 1989, zejména procesy privatizace a vstup zahraničního kapitálu, mělo zásadní a průlomový význam.
Tím, ţe se otevřel prostor pro
podnikání, se začaly měnit mnohé, do té doby uplatňované, ekonomické činnosti. Význam některých oborů výrazně vzrůstá (např. peněţnictví, cestovní kanceláře, celý segment sluţeb včetně dopravy) a vznikají i nové, u nás dosud neuplatňované obory (např. developer). Na druhé straně jiné obory nebo činnosti zanikají (např. některá řemesla), tak jak si to vynucuje rozvíjející se trţní společnost. Poskytování celních sluţeb provozované jako součást ţivnosti volné (název oboru je Zasilatelství a Zastupování v celním řízení) je typickým příkladem toho druhu podnikání, které se u nás mohlo etablovat aţ po vzniku trţního prostředí 90. let minulého století. Do té doby byla obchodní výměna zboţí se zahraničím zcela v rukou několika státních „podniků zahraničního obchodu“ (PZO). Teprve uvolněním ekonomiky se otevřel prostor pro zahraniční obchodování pro širokou podnikatelskou veřejnost. V současnosti pro náš stát představuje výměna zboţí se zahraničím velmi významnou ekonomickou aktivitu. Jednotlivé podnikatelské subjekty se sídlem v ČR, se této aktivity účastní různými formami (vlastní obchodování, doprava, logistické procesy včetně skladování, zušlechťování apod.). Tyto vzájemně propojené procesy
-2-
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
probíhají v ekonomickém prostoru vymezeném platnou legislativou a pod dohledem orgánů státní správy. Státní správa uplatňuje na procesy zahraničního obchodování svůj dohled v řadě oblastí, a to prostřednictvím výkonných orgánů (ministerstev). Tento dohled je vymezen platnou legislativou a probíhá definovanou formou. Nejvýznamnějším orgánem státní správy ČR pro dohled na mezinárodní výměnu zboţí je Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel a jeho organizační sloţky. Sloţitý komplex pravidel, předpisů a podmínek uplatňování dohledu celních orgánů na procesy související s výměnou zboţí v rámci zahraničního obchodování vyvolal poptávku po nezávislém expertovi na tuto problematiku, který by vstoupil mezi celní správu
a
podnikatelský
subjekt.
Z tohoto
podhoubí
„se
narodila“
profese
poskytovatele celních sluţeb. Tento poskytovatel celních sluţeb, vyuţívajíc svých odborných znalostí, uvolňuje potenciál svého klienta tím, ţe ho na základě zmocnění, vlastní činností zbavuje podstatné části balíku formálních povinností vůči celní správě, případně mu ulehčuje úhradu celního dluhu vlastním ručením. Celní správa pak vyuţívá takového poskytovatele pro zvyšování efektivity celních řízení. Velikost (naléhavost) poptávky po celních sluţbách je přímo úměrná mnoţství, sloţitosti a náročnosti celních řízení Ţivnost zastupování v celním řízení měla u nás za své existence zatím dvě charakteristické etapy, jejichţ průběh odpovídal politicko-ekonomickému vývoji Střední Evropy (viz příloha I.): 1) Před členstvím České republiky v EU – relativně pomalý začátek činností poskytovatelů celních sluţeb po roce 1990 byl posléze vystřídán rychlým rozvojem odstartovaným rozpadem Československa a vznikem hraničních pracovišť pro poskytování těchto sluţeb pro realizace tranzitních operací. Současně vznikala taková pracoviště pro poskytování celních sluţeb i u všech vnitrozemských celních úřadů. Lze bez nadsázky říci, ţe bez činnosti poskytovatelů celních sluţeb (včetně ručení), by obchodní výměna zboţí i činnost celní správy byla do značné míry ochromena. Tato etapa končí 30.4.2004 tj.
-3-
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
vstupem České republiky do Evropské unie a v závěru je charakterizována pomalým postupným útlumem této činnosti. 2) V EU – pomalý útlum této činnosti z konce předchozího období byl vystřídán skokovým a hlubokým úpadkem potřeby celních sluţeb, který měl za následek pokles počtu poskytovatelů těchto sluţeb. Tento stav byl logickým důsledkem zásadní změny vyvolané přičleněním České republiky k Evropské unii. Tato změna spočívá v tom, ţe území České republiky se stalo součástí jednotného celního území Evropské unie. Protoţe obchodování mezi členskými státy Evropské unie (intrakomunitární obchod) nepodléhá celnímu dohledu, nevztahuje se na něj celní řízení. Protoţe z pohledu České republiky představuje intrakomunitární výměna zboţí cca 85% celkového zahraničního obchodování, zbývá pro celní řízení pouze 20-25% tohoto mnoţství. Proto je také pokles potřeby celních sluţeb tak výrazný a přetrvávající. Současný stav poptávky po celních sluţbách odpovídá novým potřebám. Výměna zboţí se třetími zeměmi vyţaduje z pohledu celní legislativy Evropské unie administrativně náročná řízení, která jsou stále více podmíněna sofistikovaným speciálním IT zařízením a rozsáhlými znalostmi předpisů a postupů vyţadovaných platnou celní legislativou. Z tohoto důvodu v řadě případů předávají některé firmy vlastní zastupování v celním řízení externím subjektům, které jsou specializovány na tuto činnost. Proto lze předpokládat, ţe potřeba celních sluţeb nadále přetrvá i v nových podmínkách. Existence nabídky celních sluţeb má tedy své odůvodnění, a to za předpokladu, ţe poskytovatel takových sluţeb bude schopen spolehlivě vyhovovat poţadavkům obou stran (klient/celní orgán), udrţovat krok s vývojem evropské celní legislativy a s rozvojem IT při celních řízeních a souvisejících procesech.
-4-
ZASTUPOVÁNÍ V
2.
CELNÍM ŘÍZENÍ
VYMEZENÍ PROBLEMATIKY
Podnikatelská veřejnost zpravidla celní správu chápe jako objektivně nutný, nicméně zatěţující faktor, se kterým je nutno se co nejefektivněji vypořádat. Jedním z moţných řešení je outsorcing procesů souvisejících s celním řízením mimo vlastní firmu. To lze realizovat zmocněním vhodného obchodně neutrálního subjektu, který je specializován na celní problematiku a je změřen na co nejefektivnější poskytování celních sluţeb, které provádí jako ţivnost. V dalším textu je v základních rysech nastíněna problematika celnictví a dále jsou připomenuty základní okruhy problémů, jejichţ praktické řešení podnikatelská veřejnost můţe hledat právě u poskytovatele celních sluţeb.
2.1
CHARAKTERISTIKA ČINNOSTÍ PROVÁDĚNÝCH V RÁMCI POSKYTOVÁNÍ
CELNÍCH
SLUŢEB
Poskytovatel celních sluţeb zajišťuje pro svého klienta takové činnosti, které by byl klient povinen provádět v souvislosti s celním řízením. Poskytovatel celních sluţeb má tedy při své činnosti vţdy dva zásadní partnery. Na jedné straně je to klient, kterého poskytovatel na základě zmocnění zastupuje, na druhé straně to je celní správa, se kterou poskytovatel jedná v rozsahu daném zmocnitelem (klientem). Soubor celních sluţeb se dá rozdělit do několika segmentů, kterými jsou:
zpracování obchodních dokladů klienta pro celní řízení a jejich předávání celnímu úřadu nebo klientovi,
zastupování klienta v celním řízení, zastupování klienta ve správním řízení u celního úřadu,
zajišťování celního dluhu, který by mohl klientovi vzniknout v souvislosti s propuštěním zboţí do některého z celních reţimů /ručení/,
-
doplňkové sluţby a činnosti prováděné ve prospěch klienta v souvislosti s celním řízením.
-5-
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
Kaţdý z těchto segmentů v sobě zahrnuje řadu variant procesů a činností, které mohou být klientem na poskytovateli poţadovány. Pestrost a proměnlivost těchto činností je na jedné straně způsobena komplikovaností předpisů v oblasti celnictví a na druhé straně variabilitou klientských poţadavků.
2.2
PODMÍNKY
PROVOZOVÁNÍ ŢIVNOSTI
ZASTUPOVÁNÍ
V CELNÍM ŘÍZENÍ
(SOUČÁST
ŢIVNOSTI ZASILATELSTVÍ A ZASTUPOVÁNÍ V CELNÍM ŘÍZENÍ)
Protoţe poskytovatel celních sluţeb vyvíjející svoji činnost jako ţivnost působí jako prostředník mezi státní správou a podnikatelskou veřejností, je pochopitelné, ţe z hlediska legislativního postavení, se tato činnost nachází v oblasti působnosti jak obchodního práva/občanského práva (Obchodní zákoník, Občanský zákoník, Ţivnostenský zákon), tak v oblasti veřejnoprávní (komplex národních daňových předpisů, Správní řád, komplex národních celních předpisů, soubor celních norem Evropské unie). Ţivnost Zasilatelství a zastupování v celním řízení má v podmínkách České republiky své legislativní vymezení. Od 14. 8. 2009 vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých ţivností, které pro uvedenou ţivnost stanovilo následovní náplň. „Zprostředkování přepravy věcí z určitého místo do určitého místa, přičemţ alespoň buď místo, z nějţ se přepravuje, nebo to, do nějţ se přepravuje, musí být na území České republiky a činnosti s tím spojené, zejména uzavření smluv o přepravě věcí do dohodnutého místa určení, obstarání dokladů (náloţného nebo nákladního listu), zajištění naloţení a uloţení zásilky, doprovod zásilky, vybavení reklamací z přepravy. Zastupování osob v řízení o přidělení celně schváleného určení na základě zmocnění ve formě zastoupení přímého, kdy zástupce jedná jménem a ve prospěch zastoupené osoby. Vyplňování, potvrzování a předkládání celnímu úřadu celního prohlášení na propuštění zboţí do příslušného celního reţimu, nebo ţádosti o přidělení jiného celně schváleného určení spolu s potřebnými doklady a poskytování
-6-
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
potřebné součinnosti celnímu úřadu v souvislosti s předloţením celního prohlášení nebo ţádosti. Obsahem činnosti není vlastní přeprava nákladů.“ Předpisy České republiky: -
Obchodní zákoník, Občanský zákoník (obecné podmínky závazkových smluvních vztahů, zastupování, ručení),
-
Ţivnostenský zákon,1
-
Správní řád2 (určuje podmínky a postupy stanovené pro jednání orgánů státní správy /tedy i celní správy/, se kterými poskytovatel celních sluţeb v rámci své činnosti jedná),
-
komplex daňových zákonů ČR,
-
komplex celních předpisů.
Předpisy Evropské unie: -
Celní kodex3 a související prováděcí předpisy.
Pro praktický výkon administrativních úkonů je nezbytná minimálně uţivatelská znalost práce s běţným kancelářským SW (např. balíček MicrosoftOffice), práce s Internetem a práce se speciálními SW produkty pro oblast celnictví. Moţnost zapojení poskytovaných celních sluţeb do řetězce logistických procesů zpravidla vyţaduje uţivatelskou flexibilitu při pouţívání různých účetních, spedičních nebo i skladových programů. Protoţe poskytovatel celních sluţeb často vstupuje do kontaktu s cizinci (dopravci, zasilatelé, cizí celní orgány) je ţádoucí odpovídající jazyková vybavenost. Provozovnu pro poskytování celních sluţeb (tzv. „celní agenturu“, nebo „celní deklaraci“) je výhodné umístit buď v blízkosti celního úřadu, u kterého bude poskytovatel různé klienty zastupovat, nebo naopak u velkého (tzv. V.I.P.) klienta, Zákon 455/91 Sb. O ţivnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů (zejména 214/2006 Sb.) Zákon 500/2004 Sb. ve znění zák. 413/2005 Sb. - Správní řád 3 Nařízení Rady (EHS) 2913/92 v platném znění čl. 5 1
2
-7-
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
kterého bude zastupovat, popřípadě v jiném místě soustředění zboţí tzv. celního zboţí (např. veřejné logistické centrum). Poskytování celních sluţeb lze spojit např. s provozem celního nebo distribučního skladu, nebo vybudovat jako součást řetězce jiných logistických operací (doprava, zasilatelství).
-8-
ZASTUPOVÁNÍ V
3.
CELNÍM ŘÍZENÍ
CELNICTVÍ, CLO A ZÁKLADNÍ POJMY CELNÍ LEGISLATIVY
Celnictví je obecný název pro speciální obor státní správy, který zahrnuje: a) tvorbu a uplatňování celní legislativy, b) konstrukci, stanovení a výběr cla, tvorbu jednotné nomenklatury zboţí, zařazování zboţí, c) organizaci celní správy, práva a povinnosti celních orgánů, d) celní dohled - celní řízení. Clo je poplatek vybíraný státem (pověřeným orgánem státu) za dovoz definovaného hmotného zahraničního zboţí a elektrické energie na celní území státu /celní unie – dovozní clo, případně za vývoz vlastního hmotného zboţí nebo elektrické energie do zahraničí – vývozní clo. Náleţitosti cel stanoví celní legislativa a výběr cel provádí celní správa. Celní legislativa je soubor právních norem, které zákonnou formou definují celně schválená určení zboţí, sjednocují nomenklaturu veškerého hmotného zboţí, stanovují velikost, konstrukci a podmínky uplatnění cel, určují způsob a oprávnění výběru cel jako poplatků vybíraných jménem státu respektive jménem Evropské unie /celní unie. Součástí celní legislativy jsou také předpisy upravující na jedné straně organizaci, působnost a pravomoci celní správy/celních orgánů při uplatňování celního dohledu a na druhé straně tyto předpisy rovněţ určují práva a povinnosti osob, které v rámci svých aktivit nakládají se zboţím, na které je nebo má být uplatněn celní dohled. Celní správa/celní orgány České republiky jsou útvary státní správy, které jsou pověřeny uplatňováním společné celní politiky Evropské unie na území České republiky a současně na tomto území vykonávají celní dohled a ostatní činnosti na základě zákonem stanovených pravomocí. Celní řízení je druh správního řízení, při kterém je příslušným celním orgánem uplatňován celní dohled na zboţí, které takovému dohledu podléhá, a kterému je v rámci
tohoto
dohledu
přidělováno
celně
schválené
určení
s příslušnými
ekonomickými nebo technicko-organizačními důsledky (např. uvolnění zboţí do
-9-
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
volného oběhu s vyměřením cla, přepracování zboţí pod celním dohledem nebo uloţení zboţí v celním skladu).
3.1
CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY
Celní správa České republiky představuje uspořádanou soustavu celních orgánů se stanovenou územní i věcnou působností, kterou tvoří: -
Ministerstvo financí - Generální ředitelství cel (GŘC),
-
Celní ředitelství (CŘ),
-
Celní úřady (CÚ).
Výše uvedené celní orgány jsou orgány státní správy s působností definovanou zejména v oblasti celnictví. Legislativní rámec jejich působnosti tvoří jak celní legislativa Evropské unie4, tak soubor národních předpisů5. V praktickém uplatňování předpisů z oblasti celnictví v podmínkách Evropské unie je vţdy předpis Evropské unie nadřazen předpisům národní celní legislativy. Národní předpisy nesmějí být v rozporu s předpisy Evropské unie. Tento souběh a hierarchie působnosti jednotlivých prvků evropské a národní celní legislativy je dán existencí jednotného celního území Evropské unie, jehoţ integrální součástí je i území České republiky (podrobněji viz celní unie). Česká celní správa vykonává svoje pravomoci na území České republiky. V oblasti celnictví česká celní správa: -
garantuje společnou celní politiku státu i Evropské unie (Společenství) a zajišťuje uplatňování společných celních sazeb, celní dohled a celní statistiku výměny zboţí se třetími zeměmi,
-
brání ekonomické zájmy státu i Společenství zejména zajišťuje ochranu před nelegálními dovozy nebo vývozy,
-
podílí se na ochraně celního území České republiky, potaţmo území Společenství i celkového obchodního prostředí před terorizmem.
Nařízení rady (EHS) 2913/92 Celní kodex v platném znění a soustava prováděcích a souvisejících předpisů vydaných orgány EU. 5 Zákon 185/2004 Sb. o celní správě, Zákon 13/93 Sb. ve znění pozdějších předpisů, zejména zákona č.187/2004 Sb. - Celní zákon. 4
- 10 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
V dalších oblastech je činnost české celní správy vymezena prostřednictvím zvláštních předpisů s národní působností. Na základě zvláštních předpisů vykonávají celní orgány ČR: -
správu spotřebních daní,6
-
ve stanovených případech výběr DPH,7
-
sběr statistických hlášení a kontrolu vykazování v systému INTRASTAT,8
-
kontrolní a represivní činnost, která byla na celní orgány přenesena.9
Celní správa České republiky je bezpečnostním sborem.
3.2
ZÁKLADNÍ POJMY CELNÍ LEGISLATIVY
Celní dohled je soubor úkonů a opatření, jejichţ účelem je praktické uplatnění celních předpisů. Celní dohled je uplatňován prostřednictvím celních orgánů. Uplatněním tohoto dohledu je např. -
celní řízení, coţ je druh správního řízení, při kterém je deklarovanému zboţí přiděleno celně schválené určení nebo stanoveny podmínky pro další nakládání a případně vyměřeny příslušné poplatky (podrobněji viz část 4. a následující),
-
kontrola
dováţeného/vyváţeného
zboţí
(ověřování
vlastností,
totoţnosti,
mnoţství a kvality), přikládání celních uzávěr, kontrola účetních dokladů souvisejících prováděnou kontrolou/celním řízením, -
kontrola dodrţování podmínek stanovených celním orgánem pro nakládání se zboţím pod celním dohledem (např. kontrola celních skladů, kontrola dodrţování podmínek stanovených pro celní reţimy s ekonomickým účinkem).
Zákon 353/2003 Sb. o spotřební dani (SPD)§1 v platném znění Zákon 235/2004 Sb. o DPH v platném znění, zákon 337/92 o správě daní a poplatků 8 Vyhl. 201/2005 Sb. o statistice dováţeného a vyváţeného zboţí a o sdělování obchodu mezi ČR a členskými státy EU 9 Např. Zákon 186/2004 v platném znění, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky 6
7
- 11 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
V rámci uplatňování celního dohledu je celní orgán oprávněn: -
provádět kontrolu dopravních prostředků pouţitých k dopravě zboţí pod celním dohledem, včetně osobní kontroly osob, které se takové přepravy účastní,
-
provádět kontrolu zboţí a doprovodných dokladů včetně ztotoţňování zboţí,
-
provádět odběr a analýzu vzorků předkládaného/kontrolovaného zboţí,
-
provádět následnou kontrolu po propuštění zboţí,
-
v odůvodněných případech pouţívat operativně pátrací10 nebo donucovací prostředky.11
Celní prohlášení je formální úkon učiněný drţitelem zboţí (deklarantem) nebo jeho zástupcem. Tímto úkonem dává deklarant celnímu orgánu: -
návrh na zahájení celního řízení na propuštění zboţí do volného oběhu nebo do některého z ostatních reţimů, nebo navrhuje ukončení reţimu, ve kterém se zboţí nachází,
-
najevo svoji vůli a závazek dodrţet podmínky, za kterých bude zboţí do jím navrţeného reţimu propuštěno,
-
potvrzení správnosti všech údajů a dokladů, které v souvislosti s navrhovaným celním řízením celnímu orgánu předkládá.
Celní prohlášení se celnímu orgánu předkládá předpisem stanovenou nebo povolenou formou buď v papírové formě jako standardizovanou formou vyplněný tiskopis Jednotný správní doklad JSD12 nebo povolenou elektronickou formou. Elektronickou formu celního prohlášení (formát a podmínky pouţívání) stanoví příslušný celní úřad, který bude takovou formu celního prohlášení přijímat a zpracovávat Celně schválené určení je pojem, který vyjadřuje výsledek celního řízení ve vztahu k nakládání se zboţím. Celně schváleným určením se rozumí:
10
Zákon 13/93 Sb. Celní zákon § 37a-37d v platném znění Zákon 13/93 Sb. Celní zákon §38-43 v platném znění 12 Nařízení Rady (EHS) 2913/92 Celní kodex čl. 59-61 v platném znění, Nařízení Komise (EHS) 2454/93 v platném znění přílohy 31 a 32 a další, Vyhl. 199/2004 Sb. v platném znění příloha 1 11
- 12 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
-
propuštění zboţí do navrţeného celního reţimu,
-
umístění zboţí do svobodného celního pásma (free zóny), nebo do svobodného celního skladu,
-
zpětný vývoz zboţí,
-
zničení (znehodnocení) zboţí,
-
přenechání (propadnutí) zboţí státu,
-
dočasné uskladnění.
Celní reţim je pojem, který charakterizuje účel, pro který bylo zboţí předloţeno k celnímu řízení. Konkrétní celní reţim přesně určuje způsob nakládání se zboţím a stanoví povinnosti osoby, která takový reţim navrhla, nebo které byl takový reţim povolen. Celním reţimem se rozumí: -
volný oběh (VO),
-
vývoz (V),
-
tranzit (T),
-
uskladňování v celním skladu (UCS),
-
aktivní zušlechťovací styk (AZS),
-
přepracování pod celním dohledem (PCD),
-
dočasné pouţití (DP),
-
pasivní zušlechťovací styk (PZS).
Status zboţí vyjadřuje postavení zboţí, tj. zda se jedná o zboţí Společenství, nebo o zboţí, které není zboţím Společenství. Zboţím Společenství (tj. zboţím se statusem Společenství), je zboţí které: -
bylo úplně získáno, nebo vyrobeno, nebo vytěţeno na území Společenství, nebo
-
bylo na území Společenství dovezeno ze třetích zemí nebo z území, které nejsou celním územím Společenství a na území Společenství bylo propuštěno do volného oběhu, nebo
-
bylo vyrobeno nebo získáno na území Společenství ze zboţí, které je uvedeno v první a druhé odráţce.
- 13 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
Status zboţí Společenství toto zboţí ztrácí v okamţiku, kdy je toto zboţí vyvezeno z území Společenství Celní zboţí je pojem, který: -
obecně označuje zboţí, které by mohlo být předmětem celního řízení, nebo
-
obecně označuje zboţí, kterému bylo přiděleno nějaké celně schválené určení/propuštěno do některého z celních reţimů a je na něj uplatňován celní dohled.
Obchodní zboţí je celní zboţí, které je propouštěno do některého z celních reţimů za účelem dosaţení zisku deklaranta. Neobchodní zboţí je zboţí, které je i celním zboţím, ale je do navrhovaného reţimu (zpravidla VO, V nebo T) propouštěno pouze příleţitostně, a které je vzhledem k druhu a mnoţství určeno výlučně k osobní spotřebě nebo spotřebě příjemce nebo cestujícího, nebo má být předáno jako dar. Deklarant fyzická nebo právnická osoba, která činí celní prohlášení. Toto prohlášení můţe deklarant podat osobně (jménem právnické osoby tak učiní její statutární orgán) nebo prostřednictvím zmocněné osoby (zástupce deklaranta.). Deklarantem je zpravidla drţitel nebo nabyvatel obchodního zboţí, které se jiţ nachází pod celním dohledem, nebo které má být propuštěno do některého z celních reţimů. Deklarantem můţe být kaţdá osoba, která v daném čase disponuje s předmětným zboţím a má k dispozici potřebné doklady. V reţimu tranzitu se taková osoba nazývá hlavní povinný. Celní přestupek je zaviněné jednání, jehoţ důsledkem je porušení celních předpisů, a které ohroţuje zájem státu chráněný zvláštními předpisy (celní předpisy).13 Přestupkem je takové protiprávní jednání, které ještě není trestným činem. Takovým jednáním můţe být i zavinění z nedbalosti nebo opomenutí.
13
Zákon 13/93 Sb. Celní zákon §293, 294 v platném znění
- 14 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
Celní delikt je zaviněné porušení celních předpisů, kterého se dopustila právnická osoba nebo fyzická osoba – podnikatel. Celní hodnota je finanční vyjádření hodnoty/ceny zboţí která byla, nebo má být skutečně zaplacena. Celní hodnota tvoří základ pro výpočet cla. Pravidla pro stanovení celní hodnoty zboţí jsou komplikovaná, protoţe musí postihovat sloţité varianty obchodních vztahů včetně dodacích podmínek14. V některých případech je pro celní řízení poţadován zvláštní doklad - deklarace celní hodnoty (DCH) Celní dluh je soubor plateb vyměřovaných celním orgánem deklarantovi. Úhradou celního dluhu se rozumí úhrada těchto částek, které představují vyměřené dovozní (případně vývozní) clo a případné další poplatky (např. SPD), které jsou pro určité zboţí uplatňovány buď podle pravidel Společenství, nebo podle národních předpisů. Vyměřený celní dluh musí být neprodleně uhrazen. Odkladu úhrady celního dluhu je moţno dosáhnout pouze v případě, ţe pozdější úhrada je zajištěna dostatečnou zárukou akceptovanou celním orgánem tzv. zajištění celního dluhu. Zajištění celního dluhu/ručení je nástroj umoţňující odklad platby celního dluhu. Zajištění celního dluhu se vztahuje i na případné příslušenství celního dluhu Příslušenstvím celního dluhu je úrok, který: -
ve stanovené výši uplatňuje celní správa vůči povinné osobě při svévolné pozdní úhradě celního dluhu – tzv. penále, nebo
-
ve stanovené výši uplatňuje celní správa při povolení posečkání úhrady nebo povolení splátek při úhradě vyměřeného celního dluhu tj. v případě, ţe prodlení v úhradě vyměřeného celního dluhu bylo celním orgánem na ţádost dluţníka povoleno. Tento úrok je vţdy niţší neţ úrok z prodlení vyměřovaný celní správou za svévolnou pozdní úhradu.
Součinnost třetích osob je povinnost všech osob, které mají nějaký vztah k předmětu celního řízení, poskytnout celním orgánům informace, které se vztahují
14
Nařízení Rady (EHS) 2913/92 čl. 28 a násled.
- 15 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
k takovému řízení, pokud takové informace znají15. Tato povinnost se týká i veřejných dopravců, zástupců deklarantů a podobně.
15
Zákon 13/93 Sb. Celní zákon § 51, 51a 52 v platném znění
- 16 -
ZASTUPOVÁNÍ V
4.
CELNÍM ŘÍZENÍ
CELNÍ POLITIKA, CELNÍ UNIE
Cla a jejich uplatňování prostřednictvím celního dohledu jsou základními nástroji celní politiky. Celní politika je v ekonomických podmínkách Evropy součástí hospodářské politiky uplatňované kaţdým subjektem mezinárodního práva (státem). Původní ideál celního území (tj. území, na kterém je uplatňována určitá jednotná celní politika), byl totoţný se státním územím v politickém smyslu. Zvyšující se provázanost mezinárodní výměny zboţí v rámci postupující hospodářské integrace států Evropy ale tento rámec překračovala. Takový stav totiţ vytváří značné překáţky pro volný pohyb zboţí, protoţe proti sobě přirozeně staví celní politiky jednotlivých suverénních států. Nutnost sjednocování hospodářské politiky jednotlivých států v určitém politicko-ekonomickém prostoru proto vedla k formování a ustanovení celní unie.
4.1
CELNÍ UNIE
Celní unie je institut mezinárodního práva, který odráţí určitý stupeň ekonomické a politické spolupráce dvou nebo více suverénních, zpravidla sousedících států, které se rozhodly pro uplatňování společné celní politiky. V praxi celní unie znamená: -
ţe státní území kaţdého ze zúčastněných států je součástí jednotného celního území celní unie,
-
ţe na celém celním území celní unie je uplatňována v zásadě jednotná celní politika, které odpovídá společně přijatá a jednotně pouţívaná celní legislativa.
Takto postavená pravidla na jedné straně odstraňují některé překáţky vzájemné výměny zboţí mezi členskými státy, čímţ mohou posilovat růst jejich produkce a na druhé straně umoţňují jednotné vystupování členských států při obchodních jednáních a významně posilují jejich obchodní pozici vůči třetím zemím.
- 17 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
Evropská unie (Společenství) funguje v oblasti celnictví jako celní unie. Pro výměnu zboţí mezi členskými státy Společenství neplatí teritoriální vymezení jednotlivých národních celních území, protoţe ta se stala součástí jednotného celního území Společenství. Zahraniční obchodování členských států Společenství se dělí na dvě oblasti: -
intrakomunitární obchodování,
-
obchodování se třetími zeměmi.
Celní dohled je v rámci Společenství uplatňován pouze na obchodování se třetími zeměmi. Základními kameny společné celní politiky Společenství jsou: -
jednotně uplatňované třídění a popis zboţí – nomenklatura pro celní a statistické účely,
-
jednotně stanovené objemy (kvóty) pro vybrané druhy zboţí, na které bude uplatněno určité obchodně-politické opatření,
-
jednotně zpracovaný a spravovaný celní sazebník, který umoţňuje ke kaţdému obchodovanému zboţí nalézt údaje potřebné pro celní řízení (popis a zařazení zboţí, výše cla, měrná jednotka, preference, kvóty apod.),
-
jednotně vytvářená a jednotně pouţívaná legislativa celní unie,
-
jednotně a společně vytvářená a uplatňovaná bezpečnostní opatření, která mají chránit ekonomický prostor Společenství před nelegálními pohyby zboţí a terorizmem,
-
společné vytváření odpovídajících podmínek pro jednotné zavádění a uplatňování elektronizace celních řízení prováděných národními celními správami.
Soubor norem tvořících celní právo Společenství je vytvářen z více zdrojů. Prameny celního práva Společenství jsou: -
normy vzniklé legislativní činností orgánů Společenství (Evropský parlament, Rada ES, Komise ES), např. Celní kodex EU a prováděcí předpisy,
-
normy vytvářené zákonodárnou činností orgánů členských států Společenství, např. náš Celní zákon nebo Zákon o celní správě,
- 18 -
ZASTUPOVÁNÍ V
-
CELNÍM ŘÍZENÍ
závazky formulované mezinárodními smlouvami, ke kterým přistoupily jednotlivé členské státy, např. Úmluva TIR, Úmluva o společném tranzitu. Nomenklatura zboţí
4.1.1
V zájmu jednotného fungování celní politiky v rámci Společenství byla zavedena kombinovaná nomenklatura (KN). KN tvoří logicky uspořádané číselné označení zboţí, které můţe být celním zboţím a pouţívá se jak pro účely společného celního sazebníku, tak pro statistické účely.16 KN se skládá: -
z osmimístné nomenklatury harmonizovaného systému (vzniklé rozšířením šestimístného harmonizovaného systému a číselného označování zboţí),
-
z podpoloţek k této nomenklatuře podle dalšího třídění Společenství v případě, ţe je specifikována celní sazba (podpoloţky KN),
-
z předběţných opatření, doplňkových poznámek, které se vztahují ke třídám, kapitolám, podpoloţkám, Podle této nomenklatury se veškeré zboţí rozděluje do:
-
21 tříd (I. – XXI.)
-
97 kapitol (01 – 97)
Kaţdá kapitola se dělí na: -
čtyřmístná čísla o šestimístné poloţky
4.1.2
osmi aţ jedenáctimístné podpoloţky Obchodně politická opatření – celní kvóty
Celní kvóty (CK) jsou taková administrativně technická opatření, která akcentují regulační stránku uplatňování celní politiky. CK znamená stanovení mnoţství určitého zboţí, pro které se při stanovování výše celního dluhu uplatňuje niţší sazba cla. Kvóty mohou být stanoveny jak na dovoz, tak i na vývoz. Kaţdý dovozce/vývozce má právo čerpat z kterékoliv otevřené kvóty. Ţádost o takové 16
Nařízení Rady (EHS) 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku
- 19 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
čerpání podává deklarant nebo jeho zástupce při podání celního prohlášení. Správu těchto kvót provádí celní orgán Evropské unie. Aktuální stav kvót je přístupný prostřednictvím internetu. 4.1.3
Celní sazebník Evropské unie TARIC
Celní sazebník Společenství (Evropské unie) tzv. TARIC je základním nástrojem celní politiky. Společenství jej vyuţívá zejména pro praktické uplatňování jak fiskální tak regulační funkce vyměřovaných cel, protoţe v sobě integruje všechny potřebné různorodé údaje. TARIC obsahuje seznam zboţí seřazený podle nomenklatury (KN). Ke kaţdému druhu zboţí, které je identifikováno jak slovním popisem, tak přiřazeným kódem KN, jsou uvedeny údaje potřebné pro stanovení výše cla. Těmito údaji jsou vedle základní sazby cla také variabilní sazby smluvní nebo preferenční a dále velmi proměnné údaje pro uplatňování nejrůznějších obchodně politických opatření (kvóty, preference, případně licence a povolení pro nakládání s tímto druhem zboţí, nebo stanovení doplňkové měrné jednotky). TARIC existuje v platné podobě pouze v elektronické formě. Jen tak je moţno zajistit maximální aktuálnost všech údajů. TARIC je přístupný prostřednictvím internetu.
4.2
INTRAKOMUNITÁRNÍ OBCHOD
Intrakomunitární obchod je souhrnný název pro výměnu zboţí mezi členskými státy Evropské unie (vnitrounijní obchod). Při intrakomunitárním obchodování můţe zboţí se statusem Společenství volně přecházet mezi subjekty usazenými v kterémkoliv členském státě Společenství, aniţ by podléhalo celnímu dohledu. Pro pojmové rozlišení se pro intrakomunitární obchodní operace nepouţívají termíny dovoz / vývoz. Tyto výrazy jsou vyhrazeny pouze pro obchodování se třetími zeměmi. Při intrakomunitárním obchodování tedy dochází k přijetí nebo odeslání zboţí. Přijetí je tedy operace, při které osoba usazená v členském státě Společenství získává zboţí se statusem Společenství od jiné osoby usazené v jiném členském státě. Odeslání je operace, kdy osoba usazená v členském státu Společenství předává zboţí se
- 20 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
statusem společenství osobě usazené v jiném členském státě. Ţádná z těchto operací nepodléhá celnímu dohledu. Intrakomunitární
obchodování
podléhá
statistickému
sledování
v systému
INTRASTAT. INTRASTAT je statistický systém, který je zaměřen na systematické sledování vybraných
údajů
intrakomunitární
výměny
zboţí.
INTRASTAT
je
součástí
statistického systému Evropské unie EUROSTAT. V podmínkách České republiky jsou zdroji dat pro systém INTRASTAT měsíční hlášení, která je povinen podávat kaţdý podnikatelský subjekt (zpravodajská jednotka), který překročí stanovený vykazovací práh17 (vykazovací práh je finanční vyjádření objemu intrakomunitární výměny zboţí daného subjektu. Vykazovací práh se sleduje zvlášť pro odeslané zboţí a zvlášť pro přijaté zboţí). Sběrem dat pro systém INTRASTAT je v České republice pověřena celní správa. Zpracování těchto dat provádí Český statistický úřad. Protoţe data vykazovaná v systému INTRASTAT
odpovídají údajům
pouţívaných pro celní řízení, je moţné, aby poskytovatel celních sluţeb vyuţil svůj potenciál a nabízel jako doplňkovou sluţbu i zpracovávání a odesílání těchto hlášení jako zástupce zpravodajské jednotky.
4.3
OBCHODOVÁNÍ SE TŘETÍMI ZEMĚMI
Obchodování se třetími zeměmi zahrnuje takové operace, ve kterých je vţdy jednou stranou (prodávající/kupující) subjekt usazený ve členském státě Společenství a druhou stranou subjekt usazený mimo Společenství (ve třetí zemi). V rámci obchodování se třetími zeměmi se vţdy jedná o takové zboţí: -
které má status zboţí Společenství, vystupuje z celního území Společenství, aby bylo ve třetí zemi propuštěno do volného oběhu, nebo mu tam bylo přiděleno jiné celně schválené určení (tj vývoz). nebo
Vyhláška 201/2005 Sb. o statistice dováţeného a vyváţeného zboţí a o způsobu sdělování o obchodování mezi ČR a státy EU v platném znění 17
- 21 -
ZASTUPOVÁNÍ V
-
CELNÍM ŘÍZENÍ
které nemá status zboţí Spojenství a vstupuje na celní území Společenství a je na něj, po dobu neţ získá status zboţí Společenství (je propuštěno do VO), nebo mu je přiděleno jiné celně schválené určení, uplatňován celní dohled (tj. dovoz).
Na dovoz a vývoz je celní dohled v praxi uplatňován dotčenými národními celními orgány členských států Společenství podle jednotné celní legislativy Evropské unie. Při vývozu je celní dohled uplatňován po dobu, neţ zboţí opustí celní území Společenství. Při dovozu je tento dohled uplatňován po dobu, neţ zboţí získá status zboţí Společenství. Protoţe při dovozních/vývozních operacích se zboţím můţe mezi zúčastněnými osobami docházet k různým obchodním vztahům, které určují vlastnický vztah k předmětnému zboţí, se kterým můţe být také různě nakládáno, je nutné, aby uplatňování celního dohledu těmto skutečnostem také odpovídalo. Proto je i pro nakládání se zboţím, které podléhá celnímu dohledu, stanoveno několik postupů, které zohledňují jak hospodářský účel obchodní operace, tak i ekonomicko-politické priority chráněné legislativou Společenství (celně schválené určení, celní reţim). Rozhodování o těchto postupech je součástí celních řízení. Sběr a základní zpracování statistických dat pro sledování dovozních a vývozních operací provádí celní správa z údajů získaných při zpracování dovozních nebo vývozních celních prohlášení (JSD) podaných při zahajování příslušných celních řízení.
- 22 -
ZASTUPOVÁNÍ V
5.
CELNÍM ŘÍZENÍ
CELNÍ ŘÍZENÍ
Celní řízení je druh správního řízení, v jehoţ rámci je uplatňován celní dohled. Celního řízení se na jedné straně účastní celní orgán jako státní orgán pověřený výkonem státní správy v oblasti celnictví a na druhé straně deklarant nebo jeho zástupce.
Celní řízení je zahajováno podáním celního prohlášení a případně
předloţením zboţí k provedení kontroly. Celní prohlášení podává deklarant nebo jeho zástupce. Výstupem celního řízení je rozhodnutí celního orgánu, kterým je tímto rozhodnutím předloţenému zboţí přiděleno navrţení celně schváleného určení, nebo je propuštěno do navrţeného celního reţimu, případně je ukončen reţim, ve kterém se zboţí nachází. Obsahem rozhodnutí je stanovení podmínek dalšího nakládání se zboţím. Součástí rozhodnutí můţe být vyměření celního dluhu. Vyměřený celní dluh musí být v případě propuštění zboţí do volného oběhu, neprodleně uhrazen. V případě odkladu platby celního dluhu musí být tato platba zajištěna vhodným (přípustným) záručním nástrojem. Stejně musí být celní dluh zajištěn v případě, ţe jeho vyměření je součástí propuštění zboţí do reţimu s ekonomickým účinkem (např. AZS, TR a pod) a je spojeno s podmíněným odkladem jeho platby.
5.1
FORMA A NÁLEŢITOSTI CELNÍHO PROHLÁŠENÍ
Podáním celního prohlášení dává deklarant (nebo jeho zástupce) celnímu orgánu najevo svoji vůli zahájit celní řízení. Celní prohlášení můţe být deklarantem učiněno: -
ústním prohlášením,
-
písemným podáním (podáním písemného formalizovaného prohlášení spolu s předepsanými doprovodnými doklady),
-
elektronickým podáním (podáním prostřednictvím elektronického nosiče informací za pouţití e-podpisu).
V okamţiku podání celního prohlášení musí podávající osoba (deklarant nebo jeho zástupce) disponovat se zboţím, které má být předmětem celního řízení, aby toto
- 23 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
mohlo být případně předloţeno celním orgánům a podrobeno celní kontrole. Podáním celního prohlášení deklarant odpovídá za správnost a úplnost uváděných údajů a připojených dokladů.
5.1.1 Ústní celní prohlášení Ústní celní prohlášení je moţno podat pouze: a) v případě, ţe se jedná o zboţí neobchodní povahy, které: -
se nachází v osobních zavazadlech cestujících, nebo
-
je zasíláno soukromým osobám.
b) v případě, ţe se jedná o zboţí obchodní povahy, jestliţe hodnota zboţí nepřesahuje určitou stanovenou hodnotu nebo takové zboţí nepřepravuje nezávislý (veřejný) dopravce jako součást větší operace (sběrná sluţba) a jestliţe to povolil celní orgán.
5.1.2 Písemné celní prohlášení Písemné celní prohlášení můţe být podáno pouze stanovenou formou na tiskopisu jednotný správní doklad (JSD), případně doplněné na tiskopisu jednotný správní doklad doplňkový (JSDd). K podanému celnímu prohlášení musí být připojeny všechny doklady potřebné pro uplatnění předpisů, které se vztahují k navrhovanému reţimu18. Jedná se zejména o přepravní doklady (CMR, CIM a pod), doklady vztahující se ke zboţí (druh, mnoţství, kvalita, hodnota, dodací podmínky, původ nebo způsob nakládání apod.), identifikace deklaranta nebo jeho zástupce, případně návrh na zajištění celního dluhu (záruční nástroj) – tzv. doprovodné doklady. Pro vyplňování JSD/JSDd jsou stanoveny závazné zásady a postupy. Pro uvádění údajů do JSD/JSDd se pouţívají vedle slovních tvarů a číselných údajů také numerické nebo alfabetické kódy, případně jejich kombinace. Podrobnosti stanoví jak národní legislativa, tak předpisy EU. Písemné celní prohlášení musí být deklarantem nebo jeho zástupcem podepsáno. Čl. 218 Nařízení Komise EHS 2454/93 v platném znění, kterým se provádí Celní kodex v platném znění. 18
- 24 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
Souhrnné celní prohlášení (SCP) je písemné celní prohlášení, které je nutno podat v případě, ţe není moţné provést celní řízení bezprostředně při předloţení zboţí, protoţe deklarant nemá k dispozici všechny potřebné doklady a informace. CSP je nutno podat nejpozději v první pracovní den, následující po předloţení zboţí. V tomto případě formu a obsah takového písemného CSP musí schválit přijímající celní orgán. CSP musí umoţnit ztotoţnění zboţí a určit jeho hodnotu. V případě přijetí SCP je předmětné zboţí pod celním dohledem a musí být u něj zajištěn celní dluh. Ve stanoveném termínu musí deklarant chybějící údaje doplnit a podat úplné písemné celní prohlášení. Neúplné celní prohlášení je takové celní prohlášení, které neobsahuje všechny údaje a celní orgán jej přesto na ţádost deklaranta přijme a za stanovených podmínek propustí zboţí do navrţeného reţimu.19 Zjednodušené celní prohlášení je pravidelně podávané celní prohlášení, které neobsahuje všechny údaje. Deklarant takové zjednodušené prohlášení podává na základě zjednodušeného postupu, který mu na jeho ţádost a v rámci stanovených podmínek celní orgán povolil.20 Jedná zpravidla se o opakovaná celní řízení, při kterých je stejným deklarantem navrhováno stejné zboţí do stejného reţimu, nebo takový reţim ukončován.
5.2
ELEKTRONIZACE CELNÍHO ŘÍZENÍ
Teritoriální rozsah Společenství, mnoţství a sloţitost operací, na které je nutno uplatnit celní dohled, vyvolává potřebu tento proces urychlovat a racionalizovat. Důsledkem této potřeby je postupné zavádění elektronizace do uplatňování celního dohledu21. To se projevuje jako poţadavek na podávání celních prohlášení elektronickou formou a postupné zavádění IT do nezbytné komunikace související s celním řízením
Čl. 254 a násled. Nařízení Komise EHS 2454/93 v platném znění, kterým se provádí Celní kodex Čl. 260 a násled. -„21 Čl. 61 nařízení rady EHS 2912/92 Celní kodex, Úmluva o společném tranzitním reţimu čl. 11 19
20
- 25 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
Prvky tohoto procesu jsou: a) na straně celní správy: -
e- propojení všech celních úřadů,
-
vytvoření sofistikovaného SW schopného zpracovávat a uchovávat data potřebná pro povolování a evidenci poţadovaných celních reţimů,
-
definice e-procesů, jejich aplikace na jednotlivé celní reţimy a celní úkony spolu jejich logickým řazením,
-
definování e-struktury dat, která bude celní správa přijímat od podnikatelských subjektů (deklarantů nebo jejich zástupců) pro jednotlivé reţimy (certifikace uţivatelských SW),
-
vytvoření bezpečného rozhraní pro vstup dat, která deklaranti předávají celním orgánům,
-
vytvoření zpětné vazby pro reakci celního orgánu na poţadavek (podání) deklaranta.
Na ţádost deklaranta dotčený celní orgán formou rozhodnutí definuje podmínky, které musí deklarant dodrţet, jestliţe chce vyuţívat e-postupy v celním řízení. Pro některé celní reţimy, zejména pro jejich zjednodušené postupy je e-komunikace s celními orgány povinná.22 b) na straně deklaranta -
získání povolení e- komunikace s příslušnými celními úřady a přijetí podmínek takové komunikace,
-
získání příslušného certifikovaného SW, který odpovídá reţimu, pro který bude vyuţíván, nastavení e-komunikace s příslušnými celními úřady,
-
uplatnění
e-
podpisu
pro
verifikaci
elektronicky
podávaných
celních
prohlášení.
22
Např. od 1.7.2006 musí být všechna prohlášení pro zahájení nebo ukončení tranzitních operací v systému Společného tranzitu/tranzitu Společenství podáno elektronicky v systému NCTS. Na rok 2007 je připravováno elektronické celní řízení pro vývozní operace tzv. ECS (Export Contol System).
- 26 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
Elektronicky podávané celní prohlášení je moţno uplatnit pouze na základě předchozího povolení celního orgánu, který bude takové prohlášení zpracovávat. Příslušný
celní
orgán
stanoví
podmínky
takové
e-komunikace
(parametry
komunikace) mezi deklarantem/zástupcem deklaranta a celním orgánem. Pro deklaranta/zástupce deklaranta je nezbytné, aby pro zpracování příslušných dat a jejich přenosy pouţíval odpovídající certifikovaný SW, umoţňující zpracovávat poţadovaná data i komunikovat s celní databází (např. vyhledávání v TARICu, sledování tranzitních operací) a certifikovaného přenosového operátora (VAN operátor). Pokud je celní prohlášení podáváno elektronicky, mohou celní orgány povolit, aby k takto podaným prohlášením nebyly připojeny doprovodné doklady. Tyto doklady, stejně jako e-podání, musí deklarant uchovávat pro případnou kontrolu po stanovenou dobu (10let)23. Elektronicky podávaná celní prohlášení potvrzuje deklarant/zástupce deklaranta vlastním
kvalifikovaným
e-podpisem24.
Elektronicky
přenášená
data
mezi
deklarantem/zástupcem deklaranta a celním orgánem jsou šifrována. Lze očekávat, ţe elektronizace celních procesů postupně zasáhne všechny aktivity, které podléhají celnímu dohledu. V současné době je elektronizace celního řízení v plné míře uplatňována v segmentu tranzitních operací realizovaných ve smyslu Společného tranzitu/tranzitu Společenství.
Od 1.2.2007 bude elektronizace celního řízení
zaváděna pro vývozní celní řízení.
5.3
ZASTUPOVÁNÍ V CELNÍM ŘÍZENÍ
Deklarant můţe být v celním řízení zastoupen jinou osobou, a to na základě zmocnění (plná moc). Podle způsobu zmocnění to můţe být: 23 24
Čl. 77.2 Nařízení Rady EHS 2319/93 Celní kodex v platném znění Čl. 4b Nařízení Komise EHS 2454/93 prováděcí předpis k Celnímu kodexu
- 27 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
zastoupení přímé, kdy zástupce deklaranta jedná v rámci celního řízení jménem
-
deklaranta a na jeho účet. Ve smyslu obchodního práva25 se jedná o vztah odpovídající vztahu mandant (deklarant) – mandatář (zástupce deklaranta) viz OZ §566-576. Adresátem rozhodnutí celního orgánu a plátcem celního dluhu je deklarant. Za včasnost, přesnost a úplnost podání celního prohlášení odpovídá celním orgánům deklarant, protoţe celní prohlášení je podáváno jeho jménem. V právním smyslu, ve vztahu k výsledku celního řízení není přímý zástupce účastníkem celního řízení. zastoupení nepřímé, kdy zástupce deklaranta jedná v rámci celního řízení
-
vlastním jménem. Ve smyslu obchodního práva se jedná o vztah odpovídající vztahu komitent (deklarant) – komisionář (zástupce deklaranta) viz OZ 577590. Adresátem rozhodnutí celního orgánu a plátcem celního dluhu je nepřímý zástupce deklaranta. Za včasnost, přesnost a úplnost podání celního prohlášení odpovídá nepřímý zástupce deklaranta, protoţe toto prohlášení podává vlastním jménem. V případě, ţe zastoupenou osobou by měla být osoba (deklarant), která není v tuzemsku registrována k DPH, potom toto zastoupení je moţné pouze formou nepřímého zastoupení26. V případě zastupování hlavního povinného (zastupování deklaranta v reţimu tranzitu) se vţdy jedná o zastoupení nepřímé.
5.4
ZAJIŠŤOVÁNÍ CELNÍHO DLUHU, RUČENÍ
Odklad úhrady celního dluhu je moţno dosáhnout zajištěním této úhrady. Pro jednu operaci je moţno pouţít pouze jeden druh zajištění. Způsob zajištění navrhuje deklarant. Celní orgány mohou navrţené zajištění celního dluhu odmítnout v případě, ţe navrţené ručení povaţují za nedostatečné nebo jestliţe navrţený ručitel nemá příslušné povolení ručit. Zajištění celního dluhu je moţné: 25 26
sloţením hotovosti, Zákon 513/91 Sb. Obchodní zákoník (OZ) v platném znění Srovnej §23 odst. 5 zák. 235/2004 Zákon o DPH v platném znění
- 28 -
ZASTUPOVÁNÍ V
-
ručením,
-
zástavním právem.
CELNÍM ŘÍZENÍ
Sloţením hotovosti se rozumí buď sloţení hotovosti ve měně státu, ve kterém se zajištění poţaduje nebo jiný platební prostředek, který bude přijímajícím celním orgánem uznán (např. šek). Hotovost se skládá na účet celního orgánu, který bude zajištění poţadovat, resp. u kterého bude deklarant poţadovat odklad platby. Ručením se rozumí stav, kdy se ručitel zaváţe, ţe společně a nerozdílně s dluţníkem uhradí zaručenou výši celního dluhu při jeho splatnosti. Ručitelem můţe být pouze osoba rozdílná od dluţníka, usazená ve Společenství, kterou jako ručitele schválí celní správa členského státu (příslušný celní orgán). Zástupce deklaranta můţe být současně v jednom celním řízení zástupcem i ručitelem pouze v případě, kdy zastupování je realizováno formou přímého zastoupení. Deklarant nemůţe být sám sobě ručitelem. Ručení můţe mít formu: a) individuální záruky, kdy předloţená záruka v konkrétní výši odpovídající výši určitého celního dluhu se vztahuje pouze na jednu určitou operaci. Individuální záruka můţe mít formu: -
ručení záručním dokladem,
-
ručení záruční listinou.
b) globální záruky, kdy sjednaná částka výše ručení můţe být opakovaně pouţívána pro zajištění celního dluhu, který by mohl vzniknout u jedné nebo více operací současně prováděných jednou osobou. Uţivatel záruky nesmí v ţádném okamţiku tímto zajištěním překročit sjednanou výši záruky. c) zástavního práva, kdy zástavním věřitelem je stát, jehoţ jménem jedná příslušný celní orgán, který takové zajištění přijal. Tento způsob nelze pouţít při zajištění celního dluhu, který by mohl vzniknout v reţimu tranzitu. Zajištění celního dluhu (ručení) je velmi výrazným segmentem nabídky poskytovatele celních sluţeb. Poskytovatel, který disponuje ručitelskými nástroji (můţe vystupovat
- 29 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
jako ručitel), je pro případného klienta rozhodně zajímavější, protoţe ručitelským zajištěním dosaţený odklad platby celního dluhu můţe mít příznivý vliv na cash flow klienta, nebo takto získané ručení můţe zefektivnit pouţití některých celních reţimů s ekonomickým účinkem. Pro poskytovatele celních sluţeb můţe být, zejména u spolehlivých klientů, souběh zastupování v celním řízení a ručení za případný celní dluh ekonomicky výhodný.
5.5
CELNĚ SCHVÁLENÉ URČENÍ
Celně schválené určení je souhrnný pojem označující výsledek celního řízení ve vztahu k dalšímu nakládání se zboţím, které bylo předmětem tohoto řízení. Pro zboţí, které není zboţím Společenství a které bylo předloţeno k celnímu řízení, musí být v určeném termínu přiděleno celně schválené určení. Obdobně platí, ţe pro zboţí se statusem Společenství, které bylo předloţeno k celnímu řízení za účelem dočasného nebo trvalého vývozu, musí být v určitém termínu přiděleno celně schválené určení. Celně schváleným určením můţe být: -
přidělení některého z celních reţimů,
-
umístění zboţí ve svobodném celním pásmu/svobodném celním skladu,
-
zpětný vývoz,
-
přenechání/propadnutí zboţí,
-
zničení zboţí.
Není-li moţné o celně schváleném určení rozhodnout bezprostředně při předloţení zboţí k celnímu řízení (např. pro nedostatek validních dokladů/údajů a informací) má toto zboţí postavení dočasně uskladněného zboţí (DUZ).27 DUZ je časově omezeno. Při uplatnění DUZ musí být zajištěn celní dluh. Zboţí, které má postavení DUZ můţe být uskladňováno na takovém místě a za takových podmínek, které byly stanoveny nebo povoleny příslušným celním orgánem.
27
Čl. 50-53 Nařízeni Rady EHS 2913/92 Celní kodex
- 30 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
Svobodné celní pásmo/Svobodný celní sklad jsou takové části celního území Společenství, ve kterých: -
se má zato, ţe zboţí, které je v nich umístěno a není zboţím Společenství, se nenachází na celním území Společenství, pokud nebylo propuštěno do volného oběhu nebo do jiného celního reţimu nebo jinak spotřebováno v souladu s celními předpisy, nebo
-
se na zboţí Společenství, které je v nich umístěno pohlíţí z hlediska obchodně politických opatření jako na zboţí vyvezené z celního území Společenství.
Svobodná celní pásma/svobodné celní sklady musí být vymezeny. Jejich obvod a vstupní místa do nich jsou pod celním dohledem.
5.6
CELNÍ REŢIM
Celní reţim vyjadřuje účel, pro který bylo zboţí předloţeno celnímu dohledu a bylo předmětem celního řízení. Přidělením (povolením) navrţeného celního reţimu jsou stanoveny podmínky nakládání s tímto zboţím. Zpravidla se jedná o povolení takového nakládání s celním zboţím, jehoţ účelem je dosaţení zisku deklaranta. Celním reţimem se vedle volného oběhu (VO) a vývozu (V) dále rozumí: tranzit (TR), uskladňování v celním skladu (UCS), aktivní zušlechťovací styk (AZS), přepracování pod celním dohledem (PCD), dočasné pouţití (DP) a pasivní zušlechťovací styk (PZS). Volný oběh (VO), je reţim, jehoţ povolení/přidělení umoţňuje, aby zboţí dovezené ze třetí země nebo zboţí, které nemá status zboţí Společenství a je na něj uplatňován celní dohled, bylo po případném uplatnění obchodně-politických opatření (např. vyměření a úhrada cla) povaţováno za zboţí Společenství a mohlo s ním být v rámci Společenství volně nakládáno. V podmínkách České republiky (ČR) to znamená, ţe např. zboţí dovezené ze třetí země do ČR pro českou osobu a propuštěné v ČR do VO, nabývá status českého zboţí = status Společenství. Drţitel takového zboţí s ním můţe volně nakládat a prodej takového zboţí např. podnikateli do PL jiţ není vývozem, ale dodáním ve smyslu intrakomunitární operace.
- 31 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
Propuštění zboţí do VO je vţdy spojeno: -
s ukončením předchozího celního reţimu (např. TR, DP, PCD, UCS), při kterém byl na toto zboţí uplatňován celní dohled,
-
s uplatněním obchodně-politických opatření (clo, daně, licence apod.).
Vývoz (VY) je reţim, který umoţňuje, aby zboţí se statusem zboţí Společenství opustilo celní území Společenství. VY zahrnuje uplatnění výstupních formalit pro dané zboţí a příslušnou operaci tak, aby byla zajištěna totoţnost deklarovaného a skutečně vystupujícího zboţí. Proto se vyváţené zboţí nachází pod celním dohledem od okamţiku propuštění do VY na příslušném celním úřadě (CÚ) do ukončení tohoto reţimu zpravidla na CÚ, který je výstupním CÚ z celního území Společenství. Zboţí, které se nachází v reţimu VY je podmíněně osvobozeno od DPH. e-vývoz je další konkrétní etapou elektronizace celních procesů. Legislativní rámec těchto procesů tvoří tzv.“bezpečnostní novela“ Celního kodexu a návazných prováděcích předpisů28. Smyslem této elektronizace je zjednodušení výměny zboţí a zrychlení přenosu dat. Elektronizace vývozní operace: -
postupně nahradí papírový doklad výstupu zboţí s statusem Společenství z území Společenství elektronickým potvrzením vystoupení zboţí,
-
zjednoduší komunikaci mezi celními orgány (celní úřad propuštění do vývozu/celní úřad výstupu) a deklarantem/vývozcem a finančním úřadem vývozce. Relevantním důkazem výstupu zboţí se stane e- zpráva celního úřadu výstupu potvrzující takový výstup,29
-
zracionalizuje činnost celních orgánů.
Provádění celních řízení v rámci vývozních operací e-formou bude pro deklaranty povinné od 1.2.2007 v případě, ţe tato řízení budou prováděna ve zjednodušeném postupu jehoţ povolení bude muset být k 1.2.2007 nově vydáno.
28 29
Nařízení EP a Rady 648/2005 Viz novelizace §30 odst.5 zák 235/2004 Sb. Zákon o DPH
- 32 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
Poskytovatel celních sluţeb můţe jménem klienta/deklaranta e-prohlášení do vývozu, jako jeho přímý nebo nepřímý zástupce na základě příslušného zmocnění a na podkladě vlastního povolení e- komunikace s celním úřadem vývozu. Případná komunikace mezi deklarantem a jeho zástupcem při předávání dat a informací, které se vztahují k předmětné vývozní operaci (údaje pro zpracování a podání e-prohlášení, převzetí/předání e-zprávy o výstupu zboţí) bude mít zásadní důleţitost a proto by měla být řádně a promyšleně ošetřena. Tranzit (TR) je reţim, při kterém je zboţí podléhající celnímu dohledu přepravováno od CÚ odeslání k CÚ přijetí přes celní území Společenství. Přitom: zboţí, které nemá status zboţí Společenství tj. zboţí, které např. vstupuje na
-
celní území členského státu ze třetí země nebo jiného členského státu aniţ by před tím bylo propuštěno do VO a proto se nachází pod celním dohledem nebo zboţí, které má status zboţí Společenství, ale z jiného důvodu je na něj uplatňován celní dohled, je tedy také přepravováno přes území Společenství pod celním dohledem, se nachází v tzv. vnějším tranzitu Společenství. Takové operaci zpravidla předchází jiný celní reţim, při kterém je na předmětné zboţí uplatňován celní dohled (VY, UCS, AZS apod.). Vnější tranzit Společenství je zvláštním případem uplatnění tzv. Společného tranzitu, kdy je zboţí dopravované pod celním dohledem převáţeno od CÚ odeslání k CÚ přijetí za podmínek stanovených Úmluvou o společném tranzitu.30 Při takovém uplatnění Společného tranzitu/tranzitu Společenství je nejméně jeden ze zúčastněných CÚ úřadem některého z členských států Společenství a jeden ze zúčastněných CÚ je úřadem státu který není státem Společenství, ale je účastníkem Úmluvy o společném tranzitním reţimu (např. Rumunsko). Podmínky Úmluvy o Společném tranzitním reţimu jsou závazné pro všechny účastníky této Úmluvy bez ohledu na to, zda takový stát je také součástí Společenství či nikoliv. zboţí se statusem zboţí Společenství, které je přepravováno v reţimu tranzitu
-
mezi dvěma místy celního území Společenství přes území třetí země beze změny jeho celního statusu se nachází v tzv. vnitřním tranzitu Společenství. 30
Úmluva o společném tranzitu
- 33 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
Pro zahajování, sledování a ukončování tranzitních operací realizovaných prostřednictvím silniční dopravy podle podmínek Společného tranzitu/tranzitu Společenství se v ČR jiţ povinně uţívá systém NCTS tj. zjednodušený postup vyuţívající elektronické celní řízení. Ukončením tranzitní operace v systému NCTS se rozumí předloţení zboţí spolu s průvodními doklady celnímu úřadu určení (nebo schválenému příjemci). Vyřízením tranzitní operace v systému NCTS se rozumí úřední úkon, který vykoná celní úřad odeslání, poté co obdrţí elektronickou zprávu z celního úřadu určení o ukončení tranzitní operace a o výsledku související celní kontroly. U tranzitních operací musí být zpravidla zajištěn celní dluh. Tato záruka je uvolněna teprve po vyřízení dotčené operace. Zvláštním případem tranzitní operace pod dohledem celních orgánů je v podmínkách ČR tzv. daňový tranzit.31 Daňovým tranzitem se rozumí doprava zboţí, které podléhá spotřební dani SPD, z jednoho daňového skladu do druhého daňového skladu, nebo ve všech dalších případech, kdy za toto zboţí ještě není uhrazena spotřební daň. Reţim tranzitu má řadu variant32 a patří mezi nejpouţívanější celní reţimy, protoţe upravuje podmínky uplatňování celního dohledu na vlastní pohyb zboţí. Způsoby a postupy uplatňované na tento dohled musí zohledňovat jak teritoriální a ekonomickopolitickou různorodost účastníků obchodních operací, tak charakteristiky pouţitých dopravních systémů (např. systém TIR, Společný tranzit/tranzit Společenství /T1/ realizovaný v systému NCTS, systém karnetu ATA a další mezinárodně uznávané systémy, které jsou vázány na leteckou, ţelezniční nebo námořní dopravu). Po ukončení reţimu tranzitu (tj. ukončení tranzitní operace) musí být vţdy takovému zboţí navrţen jiný celní reţim nebo jiné celně schválené určení. Reţim uskladňování zboţí v celním skladu umoţňuje uloţit zboţí, které nemá status zboţí Společenství tak, ţe na toto zboţí není po dobu uskladnění v celním skladu 31
§ 24 a násl. Zák. 353/2003 Sb. o spotřební dani v platném znění Např. pro tranzit realizovaný silničními vozidly mimo Společenství moţno při, splnění určitých podmínek pouţít systém TIR, pro tranzitní operace realizované letecky nebo po ţeleznici, případně po Rýnských vodních cestách nemusí být vţdy zajišťován celní dluh. 32
- 34 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
uplatňováno clo, nebo jiná obchodně-politická opatření (např. kvóty). Zboţí uloţené v celním skladu je po dobu uskladnění pod celním dohledem. Provozovatel celního skladu odpovídá za to, ţe zboţí nebude odňato celnímu dohledu. Případný celní dluh stanovený z celní hodnoty uloţeného zboţí musí být zajištěn. Během uloţení v celním skladu můţe toto zboţí změnit majitele. Náklady na uskladnění v celním skladu nejsou součástí celní hodnoty. Reţim aktivního zušlechťovacího styku (AZS) umoţňuje: -
aby dováţené zboţí, které nemá status zboţí Společenství, bylo podrobeno jedné nebo více zpracovatelským operacím a poté bylo ve formě zušlechtěných výrobků vyvezeno zpět z celního území společenství, aniţ by bylo podrobeno obchodněpolitickým
opatřením
(např.
úhrada
cla)
tj.
aktivní
zušlechťovací
styk
v podmíněném systému. -
aby zboţí, propuštěné do VO s prominutím nebo vrácením cla, kterému toto zboţí jinak podléhá, bylo po provedení jedné nebo více operací vyvezeno ve stanovené lhůtě ve formě zušlechtěných výrobků mimo celní území Společenství tj. aktivní zušlechťovací styk v systému navracení.
AZS v systému navracení nelze uţít v případech, kdy v okamţiku podání celního prohlášení: -
dováţené zboţí podléhá mnoţstevnímu omezení,
-
na dováţené zboţí se uplatňuje sazební opatření v rámci kvót,
-
dovoz zboţí je podmíněn předloţením dovozní nebo vývozní licence v rámci Společné zemědělské politiky Společenství,
-
na zušlechtěné výrobky byla stanovena vývozní náhrada nebo vývozní daň.
Reţim přepracování pod celním dohledem (PCD) umoţňuje, aby zboţí, které nemá status zboţí Společenství, bylo před propuštěním do VO podrobeno na území Společenství takovým zpracovatelským operacím, které změní jeho vlastnosti nebo stav, aniţ by na něj byla uplatněna obchodně-politická opatření (kvóty, cla)33 . 33
Čl 130-136 nařízení Rady EHS 2913 Celní kodex v platném znění
- 35 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
Přepracované výrobky jsou následně propuštěny do VO podle nového zařazení a za uplatnění obchodně-politických opatření vázaných na toto nové zařazení. Tento reţim se zpravidla uţívá v případech, kdy takové přepracování vede k výrobkům: -
na které se vztahuje niţší clo neţ na původní dovezené výrobky,
-
které jsou na rozdíl od původního zboţí v souladu s technickými normami poţadovanými na propuštění do VO.
Reţim dočasného pouţití (DP) umoţňuje, aby zboţí, které nemá status zboţí Společenství, bylo dočasně a za stanovených podmínek pouţíváno na území Společenství34. Zásadní podmínkou povolení tohoto reţimu je závazek, ţe toto zboţí bude ve stanovené době a v nezměněném stavu vyvezeno zpět. Maximální doba DP je 24 měsíců. Skutečná doba platnosti povolení nebo pouţívání věci můţe být kratší. Nejpozději po jejím uplynutí musí být předmětné zboţí vráceno nebo mu musí být přiděleno jiné celně schválené určení. Po dobu pouţívání je toto zboţí pod celním dohledem. DP můţe být povoleno jako: -
DP s úplným osvobozením od dovozního cla nebo,
-
DP s částečným osvobozením od dovozního cla.
V případě DP s částečným osvobozením od dovozního cla se za dobu uţívání platí poměrná část cla. Tato část je stanovena ve výši 3% z celkové výše cla, které by bylo vyměřeno v okamţiku dovozu. Tato částka se platí za kaţdý i započatý měsíc pouţívání. Tento reţim má značný význam při pouţívání dopravních prostředků a technických zařízení. Reţim pasivního zušlechťovacího styku (PZS) umoţňuje, aby zboţí, které má status zboţí Společenství, bylo dočasně vyvezeno mimo území Společenství, tam bylo podrobeno zpracovatelským operacím a poté vráceno jako zušlechtěný výrobek a zpětně propuštěno do VO s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla.35 Reţim PZS je vyuţívám mimo jiné např. při odesílání zboţí za účelem provádění smluvních oprav. 34 35
Čl. 137-144 dtto Čl. 145 a násl. Nařízení Rady (EHS) 2913/92 Celní kodex v platném znění
- 36 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
Všechny běţné operace obvyklé v obchodním styku se zahraničním subjektem se dají postihnout některým z výše uvedených celně schválených určení/celních reţimů. Je na obchodních partnerech, aby zváţili ekonomický dopad povinného celního řízení na zvaţovanou obchodní operaci a zvolili optimální postup. Zkušený poskytovatel celních sluţeb jim svými znalostmi můţe poskytnout určité vodítko.
- 37 -
ZASTUPOVÁNÍ V
6.
CELNÍM ŘÍZENÍ
ZÁVĚR
Při obchodování se třetími zeměmi se celnímu řízení nelze vyhnout. Lze jej pouze absolvovat více či méně efektivně. Ţivnost Zasilatelství a zastupování v celním řízení je právě důsledkem snahy o dosaţení takové efektivity. Pokud chce poskytovatel celních sluţeb v tomto segmentu podnikání uspět, musí věnovat trvalou péči aktualizování a prohlubování odborných znalostí z oblasti celnictví a daňové politiky státu. Při tom nesmí ztratit kontakt s rozvojem IT, protoţe tyto technologie postupně ovládají i celní řízení. Současně musí umět zapojit své znalosti, technickou úroveň pracoviště a ručitelský potenciál firmy k efektivnímu uspokojování potřeb celních sluţeb u svých zákazníků, zejména tím, ţe bude vyuţívat dosaţitelné zjednodušené postupy a bude korektním a důsledným partnerem nejen svým klientům, ale i celní správě. Na druhé straně taková hluboká specializace platí i pro potenciálního klienta. Pro něj je rovněţ nezbytné soustředit se na svůj předmět podnikání (obchod, výrobu) a přidruţené procesy, pro které je neekonomické vytvářet vlastní kapacitu, přenechat specialistům. Taková specializace se můţe týkat i jednotlivých poskytovatelů celních sluţeb. V textu zmíněná šíře celní problematiky můţe vyústit do situace, ţe např. poskytovatel působící delší dobu na mezinárodním letišti při zpracovávání leteckých zásilek po určité době zjistí, ţe mu chybí detailní znalosti z oblasti celní problematiky v oblasti dopravy po ţeleznici. To je v podstatě přirozená věc. Kvalitní poskytovatel celních sluţeb musí zváţit, jak si s danou situací poradí. Zda obnoví své znalosti i schopnosti a následně rozšíří svoji působnost na nový segment trhu nebo nakoupí odpovídající sluţbu od jiného specialisty, či na takový případ jako poskytovatel rezignuje.
- 38 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
Oblast celnictví musí reagovat nejen na společenský a ekonomicko-polický vývoj České republiky, ale i vývoj Evropské unie v rámci celého globálního ekonomického prostoru. Příkladem této skutečnosti mohou být nastávající a další, nově připravované změny. Například: -
Po 1.1.2008 mohou podnikatelské subjekty poţádat o přiznání/přidělení statusu OPRÁVNĚNÝ HOSPODÁŘSKÝ SUBJEKT(OHS)36. Osoba, která dosáhne tohoto statusu, bude moci při realizaci celních procesů v rámci svých obchodních operací vyuţívat řadu zvýhodnění. Získání tohoto statusu bude od takové osoby vyţadovat vysokou a spolehlivou úroveň spolupráce s celními orgány, kvalitní řízení vlastních procesů spojených s celním řízením a s nakládání s celním zboţím a také vysokou ekonomickou stabilitu. Dosaţená zvýhodnění zejména v oblasti bezpečnosti a prověřování budou uplatnitelná v celém Společenství.
-
V průběhu 1. pololetí 2007 budou mít u nás obchodní subjekty moţnost poţádat celní úřad o povolení vyuţívat tzv. CENTRALIZOVANÉ CELNÍ ŘÍZENÍ (CCC). CCC umoţněné novelou §201 prováděcího předpisu37 představuje takřka revoluční změnu v provádění celního řízení. CCC od počátku umoţní, aby dovozní celní řízení (propuštění do VO) bylo prováděno v místě, které uţ v ţádosti navrhne deklarant, přičemţ předmětné zboţí bude pro případnou kontrolu celním orgánům k dispozici na jiném místě (v působnosti jiného celního úřadu).
-
V průběhu roku 2008 dojde k náběhu další etapy elektronizace celního řízení, a to zaváděním e-dovozu
Otázkou ekonomického přeţití ţivnosti poskytovatele celních sluţeb je pruţnost s jakou bude schopen na takové změny reagovat a případně je ve své ţivnosti uplatnit. Určitou pomocí a zdrojem aktuálních informací mohou být webové stránky: -
celní správy ČR (www.cs.mfcr.cz) ve věcech celnictví,
-
ministerstva financí ČR (www.mfcr.cz) zejména ve věcech daní,
36 37
Viz „bezpečnostní novela CK pozn. 28 Nařízení Komise 2454/93 kterým se provádí CK
- 39 -
ZASTUPOVÁNÍ V
-
7.
CELNÍM ŘÍZENÍ
Českého statistického úřadu (www.czso.cz) ve věcech INTRASTATU.
PŘEHLED VYBRANÉ AKTUALIZOVANÉ LEGISLATIVY
Ţivnostenský zákon - účinnost od 1. 7. 2008 : Zákon č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Uveřejněno ve Sbírce zákonů částka 42, rozesl. dne 17.4. 2008. Účinnost: prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, tj. 1. července 2008. Související právní předpisy, které byly novelizovány: Změna zákona o správních poplatcích, Změna zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, Změna zákona o silniční dopravě, Změna puncovního zákona, Změna zákona o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, Změna obchodního zákoníku, Změna zákona o územních finančních orgánech, Změna zákona o ochraně veřejného zdraví, Změna zákona o Celní správě České republiky, Změna zákona o informačních systémech veřejné správy, Změna zákona o rejstříku trestů. Zrušovací ustanovení: Nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů ţivností volných,
- 40 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
Nařízení vlády č. 486/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 140/2000 Sb. ve znění nařízení vlády č. 468/2000 Sb., Nařízení vlády č. 492/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 140/2000 Sb. ve znění nařízení vlády č. 468/2000 Sb., Vyhláška č. 154/1996 Sb., k provádění kvalifikačních zkoušek nahrazujících odbornou způsobilost pro provozování ţivností řemeslných, Vyhláška č. 235/2000 Sb., kterou se mění vyhláška č. 154/1996 Sb., Vyhláška č. 295/2001 Sb., o provádění a obsahové náplni zkoušky odborné způsobilosti pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu, Nařízení vlády č. 209/2001 Sb., kterým se stanoví seznam ţivností, jejichţ výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost stanovenou tímto nařízením – Upozornění: nařízení se ruší
a
Seznam
živností…
se
novelou
stává
přílohou
č.
5
k živnostenskému zákonu, Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých ţivností. Zásadní změny přijaté novelou ţivnostenského zákona: Zrušení ţivnostenských listů a koncesních listin Upravuje se listinná podoba dokladu prokazujícího ţivnostenské oprávnění. Ţivnostenský list a koncesní listinu nahrazuje výpis ze ţivnostenského rejstříku. Dochází tak k zjednodušení pro podnikatele, který bude moci prokazovat své právo jedním dokladem k jedné nebo více ţivnostem. Dosavadní ţivnostenská oprávnění zůstanou v platnosti aţ do doby, dokud podnikatel sám nepoţádá o nový výpis ze ţivnostenského rejstříku nebo nenahlásí nějakou změnu. Zrušení místní příslušnosti ţivnostenských úřadů Podnikatel, a to bez ohledu, zda se jedná o fyzickou osobu, právnickou osobu, zahraniční fyzickou nebo zahraniční právnickou osobu, můţe ohlášení ţivnosti, podání ţádosti o koncesi, splnění ohlašovací nebo oznamovací povinnosti učinit na
- 41 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
kterémkoli obecním ţivnostenském úřadě. Ruší se povinnost podnikatele oznamovat ţivnostenskému úřadu změnu údajů jiţ zapsaných v obchodním rejstříku. Ohlášení ţivnosti, podání ţádosti o koncesi, ohlášení změn a doplnění, ţádost o zrušení ţivnostenského oprávnění je nyní moţno provést i prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy (Czech POINT). Kontaktními místy veřejné správy jsou notáři, krajské úřady, matriční úřady, obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst, úřady městských částí hl. m. Prahy, zastupitelské úřady, drţitel poštovní licence a Hospodářská komora ČR (upraveno zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších předpisů v § 8a). Novela ukládá povinnost předkládat veškerá ohlášení nebo ţádosti o koncesi na jednotném registračním tiskopise vydávaném MPO, a to v listinné nebo elektronické podobě. Zavedení jedné volné ţivnosti Novelou se zavádí jedna ţivnost volná, dosavadní rozsah volných ţivností se nahrazuje pouze jedinou ţivností, pod kterou spadá 80 oborů – viz příloha č. 4 k ţivnostenskému zákonu. V souvislosti s tím se ruší nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů ţivností volných včetně všech jeho novel. Podnikatel v ohlášení uvede předmět podnikání ţivnosti volné „Výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 k ţivnostenskému zákonu“ a jeden nebo i více oborů činnosti podle citované přílohy. Správní delikty Ve smyslu Zásad správního trestání (usnesení vlády č.162/2002) je upravena oblast správních deliktů. Správní delikty se dělí na přestupky nepodnikajících fyzických osob a správní delikty podnikajících fyzických a právnických osob.
- 42 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
Poplatky Novelou zákona o správních poplatcích, konkrétně poloţky 24 Sazebníku správních poplatků (příloha zákona) dochází ke sníţení výše poplatků za jednotlivé úkony. To platí zejména při ohlášení více ţivností nebo podání více ţádostí o koncesi najednou podnikatel zaplatí jenom jeden správní poplatek, jehoţ výše je shodná pro ohlášení ţivnosti i pro podání ţádosti o koncesi (při vstupu do ţivnostenského podnikání 1000,- Kč, při dalším ohlášení ţivnosti nebo další ţádosti o koncesi 500,- Kč). Oznámení oboru u ţivnosti volné, jeho změny nebo zrušení není zpoplatněno. Některé další úpravy: Bezúhonnost Vypouští se odsouzení pro nedbalostní trestné činy související s předmětem podnikání. Dochází tak k odstranění stavu, kdy pro obecnou podmínku ztráty bezúhonnosti musela být podnikateli zrušena všechna ţivnostenská oprávnění, tedy i ta, jejichţ předmět podnikání nesouvisel s nedbalostním trestným činem. Novela stanovuje povinnost ţivnostenskému úřadu vţdy si obstarat výpis z evidence Rejstříků trestů v případech, kdy ho tento zákon vyţaduje.
Praxe v oboru Vymezení praxe v oboru v návaznosti na obecné stanovení zvláštních podmínek provozování ţivnosti pro všechny regulované ţivnosti. Při prokázání odborné způsobilosti u řemeslných ţivností dokladem o ukončeném vzdělání v příslušném oboru se jiţ nevyţaduje odborná praxe. Provozování ţivnosti průmyslovým způsobem Z důvodu malého vyuţívání se zrušuje provozování ţivnosti tímto způsobem.
- 43 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
Odpovědný zástupce Ruší se povinnost odpovědného zástupce zúčastňovat se provozování ţivnosti v potřebném rozsahu (pojem nebyl doposud nijak vymezen, za provozování ţivnosti zodpovídá vţdy podnikatel). Nově můţe podnikatel vykonávat svou funkci aţ pro čtyři podnikatele (před novelou pouze pro dva podnikatele).
Provozovny Upřesňuje se výčet prostor, které jsou povaţovány pro účely ţivnostenského zákona za provozovnu. Za provozovnu se povaţuje i automat a mobilní provozovna. Mobilní provozovna - je přemístitelná, není umístěna na jednom místě po dobu delší neţ tři měsíce. Podnikatel je povinen na ţádost ţivnostenského úřadu prokázat oprávněnost umístění mobilní provozovny. Označení mobilní provozovny - trvale a zvenčí viditelně firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem, údajem o sídle nebo místě podnikání nebo adrese, na které je umístěna organizační sloţka zahraniční osoby. Při prodeji zboţí a poskytování sluţeb musí být označena jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny. Automat - trvale a zvenčí viditelné označení firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem, označení údajem o sídle nebo místě podnikání nebo adrese, na které je umístěna organizační sloţka zahraniční osoby. Moţnost prodávat zboţí nebo poskytovat sluţby nevyţadující koncesi, nesmí být umoţněno získat určité druhy zboţí osobám chráněným zvláštními předpisy.
Povinnosti podnikatele Podnikatel můţe přerušit provozování ţivnosti na libovolně dlouhou dobu (před novelou to bylo maximálně na dva roky).
- 44 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
Ruší se povinnost podnikatele mít v provozovně pro účely kontroly průkaz ţivnostenského oprávnění (ţivnostenský list, koncesní listina). Změny u jednotlivých uvedených ţivností – jako např. : Ţivnosti ohlašovací volné Velkoobchod, Specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zboţím a Maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny se slučují do ţivnosti volné - obor 48. Velkoobchod a maloobchod. Obsahová náplň ţivnosti Velkoobchod a maloobchod: Činnosti spojené s nákupem a prodejem zboţí za účelem jeho dalšího prodeje k další
podnikatelské
činnosti
(velkoobchod)
a činnosti
spojené
s nákupem
a prodejem zboţí za účelem jeho prodeje přímému spotřebiteli a prodej tohoto zboţí (maloobchod). Obsluha čerpacích stanic, zabezpečování provozování čerpacích stanic v souladu s bezpečnostními, hasičskými, ekologickými předpisy a českými technickými normami, zajišťování drobných poradenských sluţeb ve vztahu k prodávanému sortimentu. Obsahem činnosti není nákup a prodej kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, nemovitostí, hospodářských zvířat prodávaných jejich chovateli, zvířat určených pro zájmové chovy, střelných
zbraní a střeliva,
výbušnin,
bezpečnostního materiálu, toxických a vysoce toxických látek a přípravků, zvukových a zvukově-obrazových záznamů, pouţitého zboţí s výjimkou ojetých vozidel, distribuce léčiv, zastavárenská činnost, dále obsahem činnosti není provozování čerpacích stanic na stlačený plyn (LPG) k pohonu motorových vozidel. Ţivnost ohlašovací volná Maloobchod pouţitým zboţím je součástí ţivnosti volné obor 49. Zastavárenská činnost a maloobchod pouţitým zboţím Obsahová náplň ţivnosti Zastavárenská činnost a maloobchod pouţitým zboţím: Poskytování úvěrů oproti zástavě a případný následný prodej zastavené věci (zastavárenská činnost), nákup pouţitého spotřebního zboţí, antikvárních knih
- 45 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
a dalších tiskovin a jiného pouţitého zboţí za účelem jeho dalšího prodeje a prodej (maloobchod s pouţitým zboţím). Obsahem činnosti není prodej zastavené věci, která je kulturní památkou a předmětem kulturní hodnoty, zvířetem určeným pro zájmové chovy a podobně, toxickou nebo vysoce toxickou látkou, léčivem, bezpečnostním materiálem, střelnou zbraní, střelivem, pyrotechnickým výrobkem a podobně. Obsahem činnosti dále není nákup a prodej nemovitostí, kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, ojetých motorových vozidel, pouţitých střelných zbraní, bezpečnostního materiálu a podobně Spojení ţivnosti Zasilatelství a Zastupování v celním řízení do jednoho oboru volných ţivností (viz začátek příručky) apod. Přechodná ustanovení ke změně ţivnostenského zákona - upozornění na některá ustanovení Dosavadní ţivnostenská oprávnění zůstávají zachována. Právo provozovat ţivnost se prokazuje dosavadním průkazem ţivnostenského oprávnění (ţivnostenský list, koncesní listina) aţ do doby vydání prvního výpisu podnikateli. Výpis vydá ţivnostenský úřad na ţádost nebo na základě oznámení změny podle § 49 nebo § 56 ţivnostenského zákona, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Došlo-li tímto zákonem ke sloučení ţivností ohlašovacích, je podnikatel oprávněn ode
dne
nabytí
účinnosti
tohoto
zákona
provozovat
ţivnosti
v rozsahu
ţivnostenského zákona ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. v plném rozsahu daném novou právní úpravou). Podnikatel, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn k provozování ţivnosti, která je podle tohoto zákona ţivností ohlašovací volnou, je ode dne nabytí
- 46 -
ZASTUPOVÁNÍ V
CELNÍM ŘÍZENÍ
účinnosti tohoto zákona oprávněn k provozování ţivnosti ohlašovací volné v plném rozsahu (to znamená všech 80 oborů). Další vybraná legislativa: Vyhláška č. 563/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváţeného a dováţeného zboţí a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství. Účinnost od 1. 7. 2007. Novelizováno novelou vyhlášky č. 393/2008 Sb. Účinnost od 1. 1. 2009. Zákon č. 575/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – např. zákon č. 185/2004 Sb., o celní správě, ve znění pozdějších předpisů; nebo zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některý souvisejících předpisů. Účinnost od 1. 1. 2007.
září 2009
- 47 -
