Hosín Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce l Požární zbrojnice l Hostinec l Kino l Knihovna l Hřiště l Hřbitov l Mateřská škola a základní škola l Letiště
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Hosín Počet částí obce: 2 (Hosín, Dobřejovice u Hosína) Počet katastrálních území: 2 (Hosín, Dobřejovice u Hosína) Výměra obce: 3097 ha Počet obyvatel (31.12.2011): 822 Hustota obyvatel (31.12.2011): 27 obyv/km2 Počet obyvatel (31.12.2009): 794 Hustota obyvatel (31.12.2009): 25 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice
Charakteristika Obec se skládá ze dvou částí, sídla Hosín a Dobřejovice. Územím prochází hlavní silniční tah I/3 i silnice II/603. Územím prochází železnice se stanicí Hosín. Patří sem rovněž letiště Hosín. Severní část obce tvoří lesnatá krajina se sídlem Dobřejovice. Významné výhledy do krajiny Českobudějovické pánve. Nadmístní vybavenost letiště. Dobřejovice Dobřejovice jsou historická obec s trochu nečitelným půdorysem. První doložitelná zmínka o sídle je z roku 1490. Ve středu návsi je umístěna kaplička, budova bývalé školy, náves je obklopena statky a uzavřenými zemědělskými usedlostmi, které tvoří původní zástavbu celé obce. Na východě obce jsou umístěny provozovny. Obec je v současné době doplňována novou zástavbou. Hosín Hosín má výraznou náves, se zástavbou statků a usedlostí. Výraznou dominantou obce je novorománský kostel, historické jádro tvoří trojúhelníková náves obklopená statky a usedlostmi. Struktura obce doplňována novou zástavbou, která proběhla především v uličce vedoucí od návsi k železniční zastávce.
Historie Nejstarším písemným dokladem o Hosíně je listinná zmínka o zdejším faráři Oldřichovi z roku 1330. Osídlení prostoru, na němž se obec rozkládá, je ovšem mnohem starší. Archeologické nálezy prokazují, že zde lidé žili již v době bronzové, z níž se v blízkosti dnešního Hosína dochovalo několik mohyl. V době osídlování jižních Čech slovanským obyvatelstvem zde vzniklo sídliště hradištního typu, jehož součástí se stal kostelík sv. Petra a Pavla, zbudovaný někdy mezi druhou polovinou 11. století a koncem století následujícího. Ve 13. století, kdy již tato sakrální stavba svou prostorovou kapacitou nepostačovala, byl v Hosíně postaven nový, raně gotický kostel, do nějž byl někdejší svatostánek začleněn jako sakristie. Již ve středověku byl Hosín farní vsí a již z předhusitské doby známe jména několika zdejších duchovních správců. Hosín náležel k panství, jehož střediskem byla Hluboká nad Vltavou, a sdílel s ním jeho vrchnosti. Ty se do poloviny 17. století rychle střídaly, protože hlubocké panství, které i s hradem
náleželo českým králům, bylo často zastavováno příslušníkům různých šlechtických rodů (např. Lobkovicům, Pernštejnům, pánům z Hradce či Malovcům z Malovic). Vrchnosti náležel také patronát hosínského kostela, spočívající v právu dosazovat nové faráře, ale také v povinnostech spojených s údržbou svatostánku. Zatímco většina hosínského obyvatelstva byla v poddanském poměru ke hlubockým pánům, dosáhl zde na sklonku 15. století zvláštního postavení pojezdný Jiřík. Ten podle listiny krále Vladislava Jagellonského z roku 1489 získal v Hosíně dvůr a privilegia, osvobozující jej od platebních povinností ke hlubockému hradu a k hosínské faře, a to jako odměnu za dohled nad zeměpanskými lesy v části hlubockého panství. Poslednímu majiteli Hluboké z původně rytířského rodu Malovců z Malovic, zbohatlého finančními spekulacemi svých příslušníků, bylo panství po bitvě na Bílé hoře zkonfiskováno pro účast na českém stavovském povstání. Spolu s Hlubokou se pak Hosín roku 1623 stal majetkem císařského generála Dona Baltazara de Marradas, který proslul svým nekompromisním rekatolizačním tlakem a útiskem poddaných. Jako památka na tohoto původem španělského šlechtice a známého válečníka se nedaleko Hosína u cesty na Hlubokou dochovala boží muka s Baltazarovým erbem. Marradasové drželi hlubocké panství do roku 1661, kdy je od nich koupil Jan Adolf ze Schwarzenbergu. V majetku tohoto významného rodu, který se posléze zcela sžil s jihočeským prostředím, zůstalo panství až do roku 1947. Pro hosínské usedlíky tak byli Schwarzenbergové jejich poslední vrchností, neboť v polovině 19. století bylo zrušeno poddanství. Dlouhá schwarzenberská éra samozřejmě výrazně zasáhla do dějin obce. Roku 1684 vrchnost na Hosíně zřídila funkci kaplana, který pomáhal zdejšímu faráři s duchovní správou. Nedlouho poté, na konci 17. století, založili Schwarzenbergové hosínské lovecké bratrstvo, nejstarší mysliveckou korporaci na českém území. Ještě v barokním období prodělal výraznou přestavbu hosínský svatostánek. Roku 1781 došlo k výraznému zásahu do zdejšího pohřbívání, neboť v souvislosti s reformami císaře Josefa II. byl namísto původního hřbitova u kostela zřízen nový na okraji obce. Do paměti Hosínských se natrvalo zapsala mimořádná událost, jakou byla návštěva ruského cara Alexandra I. u knížete Josefa Jana ze Schwarzenbergu. Dne 19. října 1815 se car se svým doprovodem objevil na Hosíně. Když Alexandr zahlédl zdejšího chalupníka Vavřince Fajtla, který právě vyorával brambory na stráni vedle dobřejovického lesa, zamířil k němu, chopil se chalupníkova pluhu, dooral načatou brázdu a obdaroval Fajtla šesti zlatými mincemi. V 19. století se do každodenního života obyvatel Hosína nejvýrazněji promítlo zrušení poddanství a vznik obecní samosprávy. Dosavadní poddaní se tak stali skutečnými majiteli usedlostí, na nichž hospodařili. I nadále si ale uchovali úzké, oboustranně výhodné vazby na někdejší vrchnost, Schwarzenbergy. Ti na konci století přispěli k nákladné přestavbě prostorově již nevyhovujícího hosínského kostela do podoby monumentálního novorománského chrámu. V poslední třetině 19. století nacházela část obyvatel Hosína uplatnění v kaolinových dolech, zvaných Orty, které v lese nedaleko obce provozovala českobudějovická firma Hardtmuth. Vytěžené suroviny bylo používáno pro výrobu kameniny a keramiky. Po těžkých letech první světové války, na jejíchž bojištích padlo také několik hosínských mužů, zaznamenala obec značný hospodářský a kulturní rozmach. Za první Československé republiky byla ves elektrifikována, vznikla nová komunikace spojující Hosín s Borkem. Byla založena obecní knihovna, rozvíjelo se ochotnické divadlo, značné aktivity vyvíjely tělocvičné spolky (Sokol, Orel). Také do života Hosínských však měla zasáhnout druhá světová válka. Těsně před jejím vypuknutím a během válečných let obec dočasně hostila různé skupiny obyvatelstva, které neklidná doba donutila k migraci. Nejprve to byli čeští uprchlíci ze zabraných Sudet, později němečtí civilisté hledající bezpečí před postupujícími vojsky. Na konci války se na Hosíně ukrývali obyvatelé Českých Budějovic, kteří prchali před americkými nálety. Slibné počátky nového poválečného rozvoje obce narušil únor 1948. V místních poměrech padesátá léta bezprostředně zasáhla do života zemědělců, kterým bylo bráněno v soukromém hospodaření a od roku 1956 byli nuceni vstupovat do nově založeného Jednotného zemědělského družstva. Vedle neuvážených zásahů do tradiční venkovské ekonomiky a politických represí došlo však také ke zviditelnění Hosína založením sportovního letiště roku 1957. Díky tomu se Hosín stal roku 1978 hostitelem mistrovství světa v letecké akrobacii. Letiště funguje dodnes a je využíváno také pro vyhlídkové lety nad českobudějovickou pánví. Sedmdesátá a osmdesátá léta byla spojena rovněž s výstavbou řady nových rodinných domků a kulturního domu. Pád zprofanovaného komunistického režimu vytvořil předpoklady nového stavebního boomu na Hosíně, který se i díky své poloze stává atraktivní lokalitou. Rozvoji bytové výstavby provází i probíhající plynofikace obce. Jako problematický z hlediska dopravní obslužnosti a občanské vybavenosti v sídle, se jeví významný stavební rozvoj v sídle Dobřejovice, jež nemá pro tento rozvoj veřejnou infrastrukturu (technickou, dopravní a občanskou vybavenost) na dostatečné úrovni a ztěžuje pozici sídla Hosín, jež tyto předpoklady pro rozvoj spíše je schopno naplnit.
Pamětihodnosti l
Kostelík sv. apoštolů Petra a Pavla byl postaven v románském slohu v době mezi druhou polovinou 11. století a koncem století následujícího. Nedostatečná kapacita objektu vedla ve 13. století k vybudování nového, raně gotického chrámu. Starý kostelík však nezanikl, neboť byl do novostavby začleněn jako sakristie, která se později, někdy kolem roku 1340, dočkala hodnotné freskové výzdoby. K dalším větším úpravám hosínského svatostánku došlo v epoše baroka, kdy byla mimo jiné zřízena naproti presbytáři kruchta pro provozování chrámové hudby. Barokizovaný gotický kostel byl stržen a na jeho místě začal rychle vyrůstat mohutný pseudorománský objekt. Zbourán ale nebyl původní románský kostelík (sakristie), který stavitelé opět začlenili do novostavby, a to jako její boční kapli na východní straně. Nový chrám byl dokončen a vysvěcen již v září 1900. Pseudorománský kostel, postavený ze žlutých šamotových cihel a z kamene, není orientován presbytářem k východu, jako je tomu u většiny chrámových staveb, ale na jih. Má půdorys rovnoramenného kříže se třemi apsidami v závěru. Na východě přiléhá ke kněžišti sakristie. Západní průčelí kostela je tvořeno otevřenou předsíní, vyzdobenou erby někdejších hosínských vrchností. Chrámová věž má čtvercový půdorys a z rohu křížení lodí se vypíná do výšky 36 metrů, dvě malé vížky zdobí severní průčelí kostela. Oltáři s nebesy, zhotovenému z mramoru a pískovce, vévodí postavy světců, jimž je chrám zasvěcen, sv. apoštolů Petra a Pavla. Na prahu 20. století, v průběhu prací spojených se začleněním původního románského kostelíku do nového chrámového prostoru, byly objeveny výše zmíněné cenné gotické malby. Vzápětí nato fresky restauroval akademický malíř Ludvík Kuba a v podobě, kterou jim obnova vtiskla, je můžeme obdivovat dosud. Součástí chrámového interiéru je celá řada dalších pozoruhodných architektonických prvků a umělecky ztvárněných kusů mobiliáře, povětšině pseudorománských, zčásti však také převzatých ze staršího vybavení kostela. Spolu s mohutnou chrámovou stavbou, která se hrdě vypíná nad Českobudějovickou pánví, dotvářejí specifickou atmosféru tohoto sakrálního prostoru.
l
Škola. Nejstarší zprávy o škole na Hosíně jsou již z přelomu 16. a 17. století. Tehdy zde vznikla farní škola, kterou navštěvovaly nejen hosínské děti, ale také žáci z přifařených obcí. Ze 17. a 18. století je již k dispozici více dokladů o zdejších kantorech, kteří se vedle samotné výuky aktivně účastnili společenského života obce. Reprezentovali místní inteligenci a podíleli se mimo jiné na organizování církevních i světských slavností s účastí žactva. Roku 1858 byla na Hosíně postavena nová školní budova nedaleko kostela. Brzy však ani ta svou kapacitou nepostačovala, a tak došlo již roku 1886 k přestavbě a rozšíření objektu. Do školní budovy byla za první Československé republiky situována obecní knihovna, roku 1944 zde pobývali němečtí civilisté, kteří prchali před postupující frontou. Roku 1975 byla výuka na Hosíně pro nedostatek žáků pozastavena. Výuka byla znovu obnovena v roce 1992. Marradasův sloup Zemědělská usedlost Hosín Mohylová pohřebiště v obou částech obce
l l l
Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky § 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Dobřejovice u Hosína, nerost: štěrkopísek, surovina: štěrkopísek, organizace: Lesy ČR, s.p., Hradec Králové Výskyt starých důlních děl: ano Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ano Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, www.cenia.cz) Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: skládka Vlkov u Drahotěšic; Žákův lom Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne
Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA 2000 - evropsky významná lokalita: ano NATURA 2000 - ptačí oblast: ano Výpis evropsky významných lokalit: Hlubocké obory Výpis ptačích oblastí: Hlubocké obory Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ano Přírodní památka: ano Výpis přírodních rezervací: Libochovka Výpis přírodních památek: Orty Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Dub letní Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Chýňavský rybník s okolními porosty; Lípy u křížku; Porosty nad železniční stanicí Hluboká - Zámostí; Porosty u rybníčka na Dehuti; Porosty v bývalém hliníku nad Dehutí; Porosty v bývalém hliníku za Dehutí; Porosty v roklině Na Pazderně; Roklina Nad Těšínem; Roklina na Prostřední Babě; Rokliny na Výhonech Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Hosín: venkovská usedlost; boží muka; kostel sv. Petra a Pavla; boží muka zv. marradasky; mohylová pohřebiště; silniční most_ Dobřejovice: mohylová pohřebiště; hradiště) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 3097 ha Zemědělská půda celkem: 846 ha, což je 27.3% z celkové výměry obce Orná půda: 553 ha, což je 65.3% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 20 ha, což je 2.4% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 2 ha, což je 0.2% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 272 ha, což je 32.2% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 1993 ha, což je 64.4% z celkové výměry obce Vodní plochy: 18 ha, což je 0.6% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 20 ha, což je 0.6% z celkové výměry obce Ostatní plochy 220 ha, což je 7.1% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 7.7% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: 2.910 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano
Železniční stanice či zastávka: ano (pouze Hosín – Zdroj: OÚ Hosín – 10/2012) Městská hromadná doprava: ano (pouze Hosín – Zdroj: OÚ Hosín – 10/2012) Pozn. Dobřejovice dopravní obslužnost sídla Dobřejovice je nedostačující – ve všední den poslední spoj končí v 16.45, v SO a NE dopravní spojení neexistuje vůbec Dopravní dostupnost spádových sídel: Výborná Dobrá (pouze pro sídlo Hosín – přehodnoceno na základě OÚ Hosín – 10/2012) Pozn. dopravní spojení veřejnou dopravou mezi sídly Hosín a Dobřejovice neexistuje Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano (ČOV, čerpací stanice) Plynofikace: ano (pouze Hosín – Zdroj: OÚ Hosín – 10/2012) Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 610 Počet obyvatel (SLDB 2001): 670, změna k roku 1991: nárůst 9.8% Počet obyvatel (2002): 666 Počet obyvatel (2003): 685 Počet obyvatel (2004): 701 Počet obyvatel (2005): 700 Počet obyvatel (2006): 730 Počet obyvatel (2007): 751, změna k roku 1991: nárůst 23.1%, změna k roku 2001: nárůst 12.1%, změna k roku 2006: nárůst 2.9% Počet obyvatel (31.12.2009): 794, změna k roku 2007: nárůst 5.7% Počet obyvatel (31.12.2011): 822, změna k roku 2009: nárůst 3.5% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 19.0% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 17.2% Děti do věku 14 let (2007): 16.0%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 6.8% Děti do věku 14 let (31.12.2009): 16.8% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 18.4% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 14.9% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 13.3%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 10.9% Senioři ve věku 65 let a starší (31.12.2009): 11.7% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): 0.699 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 12.8% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): 0.696 8. Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 215 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 252 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 238 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 212 Nové byty postavené v letech 2001-2007: 16 Bytová výstavba v roce 2011: 9 Odpad počtu bytů v letech 2001-2007: 5 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 3.41 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 20.14 ha (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 41.73, což je 207.2% nárůst ploch
(Stanoveno na základě územních plánů obcí) Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 11 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 22 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 33 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 5.3 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 46,28 ha 45.53 ha, což je 913,8% 862.3% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 73 Intenzita individuální rekreace: 0.28 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 3 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k 31.12. 2009: 6.8% Míra registrované nezaměstnanosti k 31.12.2011: 7.1% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 15.3% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 6.0% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 11.20 ha (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 14.33 ha, což je 127.9% nárůst ploch (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 140 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 410 Kč/m2 Výpis silných stránek Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Kvalitní dopravní napojení (železnice) (pouze pro sídlo Hosín) Existence městské hromadné dopravy (pouze pro sídlo Hosín) Výborná dostupnost obce s rozšířenou působností (pouze pro sídlo Hosín) Existence základní technické infrastruktury (plynofikace – pouze v sídle Hosín, vodovod a kanalizace) Dlouhodobý růst počtu obyvatel Dobrá věková struktura obyvatelstva Vysoká intenzita bytové výstavby Existence základní školy Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení
Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability Výpis slabých stránek Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví) Výpis příležitostí Zdravotní zařízení Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny Rozvoj služeb zaměřených na seniory Výpis hrozeb Výskyt ekologických zátěží Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení
Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Příznivé životní prostředí Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 80% (4+0/5+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 25% (0+1/3+1) Dílčí hodnocení životního prostředí: Velmi dobré (počet bodů: 2) Hospodářský rozvoj Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 19% (3+0/5+11) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 13% (1+0/5+3) Dílčí hodnocení hospodářského rozvoje: Dobrý (počet bodů: 1) Soudržnost společenství obyvatel území Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 100% (8+2/8+2) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 8% (0+1/3+9) Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Dobrá (počet bodů: 1) Hodnocení na základě informací OÚ Hosín 10/2012 upraveno. Jako problematický z hlediska dopravní obslužnosti a občanské vybavenosti v sídle, se jeví významný stavební rozvoj v sídle Dobřejovice, jež nemá pro tento rozvoj veřejnou infrastrukturu (technickou, dopravní a občanskou vybavenost) na dostatečné úrovni a ztěžuje pozici sídla Hosín, jež tyto předpoklady pro rozvoj spíše je schopno naplnit. Vyváženost Velmi dobrá (počet bodů: 4) Hodnocení bylo sníženo o 1.
Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích Urbanistické závady sZUoVZ - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Dopravní závady sS2xZE - Silnice II. třídy křižuje úrovňově železniční trať Hygienické závady sS1-VZ - Silnice I. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje sS2-VZ - Silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje Environmentální závady sS1xNK - Silnice I. třídy křižuje nadregionální biokoridor sS2xLK - Silnice II. třídy křižuje lokální biokoridor sS2xNK - Silnice II. třídy křižuje nadregionální biokoridor sS2xLK - Silnice II. třídy křižuje lokální biokoridor
Vývoj území Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území Střety se záměry dopravními zUPXZUR12 - Střet koridoru železnice D3/4 se zastavit. pl. fcí bydlení, dopravní (letiště Hosín) Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území Střety urbanistických záměrů nZUoLE - Návrh zastavitelného území zasahuje do lesa nZUoLK - Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biokoridoru nZUoPU - Návrh zastavitelného území zasahuje do poddolovaného území nZUoVZ - Návrh zastavitelného území zasahuje do ochranného pásma vodních zdrojů Střety dopravních záměrů zSDxNK - Záměr dálnice křižuje nadregionální biokoridor zZExRK - záměr železniční tratě křižuje regionální biokoridor Střety záměrů ze ZÚR JčK s limity využití území – nadmístní: Prověřit střet zXZUR 15: Prověřit střet koridoru silniční dopravy D36 s vymezeným NBK117 (zS2xNK). Prověřit střet koridoru silniční dopravy D1/8 D1/5 s vymezeným NBK117 (zSDxNK). Prověřit střet koridoru železniční dopravy D3/4 s vymezeným NBK117 (zZExNK). Prověřit střet koridoru zásobování plynem Ep7 s vymezeným NBK117. Prověřit koridor silniční dopravy D1/8 D1/5 a D/R se stávající ÚPD. Prověřit ve stávající ÚPD trasu železniční dopravy D3/4 a trasu koridoru silniční dopravy D36. Prověřit trasu koridoru zásobování vodou V2 se stávající ÚPD. Prověřit vedení koridoru zásobování plynem Ep7 se stávající ÚPD. Prověřit vymezení NBC26 a navazujících prvků regionálního ÚSES se stávající ÚPD. Střety záměrů s hodnotami v území sídlo Hosín: koordinace rozvojových ploch s významnou urbanistickou strukturou sídla sídlo Dobřejovice u Hosína: zXHOD08 - střet nepřiměřených rozvojových ploch s regionem lidové architektury a ochranou krajinného rázu
