Bošilec Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce l Požární zbrojnice l Hřbitov l Hostinec l Knihovna l Hřiště l Obchod
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Bošilec Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Bošilec) Výměra obce: 958 ha Počet obyvatel (31.12. 2011): 200 Hustota obyvatel (31.12. 2011): 21 obyv/km2 Počet obyvatel (31.12. 2009): 207 Hustota obyvatel (31.12. 2009): 22 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice
Charakteristika V rozsáhlé rovině jižně od Veselí nad Lužnicí je vklíněna mezi rybníky Horusický a Bošilecký obec Bošilec, která patřívala Rožmberkům. Obec i s okolím je začleněna do CHKO Třeboňsko. Nachází se v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko a v Biosférické rezervaci UNESCO Třeboňsko a přírodní zázemí obce je jedno z nejhodnotnějších v celé oblasti (NATURA 2000 – EVL, PO, NPR, PR). Předmětem ochrany BRU Třeboňsko jsou: - rybníky – umělé mokřady vytvořené především v 15. století, spolu s důsledným systémem stok (nejvýznamnější je 47 km dlouhá Zlatá stoka). Rybníků je v CHKO celkem 450, největší je Rožmberk, který je zároveň největším rybníkem v České republice, - rašeliniště přirozené, těžbou do různé míry narušené mokřady převážně kyselého vrchovištního charakteru, - niva meandrující řeky Lužnice, nejcennější je v úseku mezi obcí Majdalena a rybníkem Rožmberk - pískovny – hlubší nádrže vzniklé po těžbě štěrkopísků v lokalitách Veselí nad Lužnicí, Suchdol nad Lužnicí, Halámky, příbuznými ekosystémy jsou přirozené písečné přesypy. Dva velké rybníky Horusický a Bošilecký, s množstvím nepřístupných rákosin a ostřic skýtají útočiště řadě rostlin a živočichů, kteří jinde vymizely. I rozsáhlé jehličnaté lesy, směrem na Ponědrážku nebo louky a pole v okolí rybníků jsou vemi zajímavé z přírodovědného hlediska. Nejcennější jsou však chráněná území. Na východě katastru obce se nachází část Národní přírodní rezervace Ruda, kterou tvoří přechodové rašeliniště. V jeho prameništích se zachovala velmi cenná reliktní společenstva s řadou druhů rostlin významných pro celé Čechy. Například jsou zde největší české populace kriticky ohrožených druhů ostřice šlahounovité (Carex chordorrhiza) a suchopýru štíhlého (Eriophorum gracile). Ruda je také jediným místem v jižních Čechách, kde roste vzácná orchidej hlízovec Loeselův (Liparis loeselii). Jen několik set metrů severně od obce se rozkládá u rybníka Horusický velký (438 ha) Přírodní rezervace Horusická blata. V rozsáhlých nepřístupných rákosových a ostřicových plochách roste například kriticky ohrožený pryskyřník veliký (Rannunculus lingua) nebo na podmáčených loukách všivec bahenní (Pedicularis palustris). V rákosinách hnízdí velmi vzácná sýkořice vousatá (Panrus biarmicus), cvrčilka slavíková (Locustella luscinoides) nebo slavík modráček (Luscinia svecica). Sám Bošilecký rybník, který je součástí obce, svým přirozeným potenciálem přitahuje velké množství vodních ptáků v době jejich jarního a podzimního tahu, řada z nich zde i hnízdí. Proto rybník patří na Třeboňsku mezi nejvýznamnější z hlediska ptačí oblasti Třeboňsko. V zimě se na zamrzlém rybníce s oblibou zdržují naši největší dravci – orli mořští (Haliaeetus albicilla). Ty zde také hnízdí v okolních lesích. Velmi cenná je kolonie kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax) a rybáka obecného
(Sterna hirundo) na ostrůvcích v rybníku. Na ostrůvcích hnízdí i řada jiných vodních ptáků, zvláště kachen a hus. V několika posledních letech se plocha ostrůvků zmenšuje, dochází k jejich rozplavování a kolonie těchto chráněných druhů ptáků jsou ohroženy. Urbanistická struktura obce se soustřeďuje kolem rybníka. Severu obce vévodí kostel se hřbitovem a obecním úřadem (býv. budova školy) na výrazném návrší. Centrem obce je rozlehlá náves podél níž jsou soustředěny statky a usedlosti. V obci není mnoho nových objektů pro bydlení. Na severozápadě obce je umístěna zemědělská provozovna, u nádraží je umístěna průmyslová plocha. Obec nemá mnoho rozvojových možností, jediným urbanizačním směrem je západní osa podél stávající silnice. Obcí prochází silnice I/3 a železniční trať se zastávkou Dynín v docházkové vzdálenosti. Obcí prochází cyklostezka (1134), obec není napojena na systém turistických tras KČT. Vzhledem k příslušnosti území obce k CHKO je jeho rozvoj limitován. Obec je venkovskou památkovou zónou lidové architektury. Zájmem je zachování charakteru zastavění a objektů, na druhé straně tato ochrana působí proti rozvoji a nárůstu počtu obyvatel. Vybavenost – restaurace, knihovna, požární zbrojnice, hřiště.
Historie Bošilec je sice stranou od hlavních cest, ale kostel na břehu rybníkas tvoří významnou dominantu. Známá je písnička o bošileckém mostku, cesta ze vsi vedla přes mostek ke gotickému kostelu sv. Martina ze 14. století a k přilehlé barokní faře. V kostele je proslulá kazatelna ve tvaru velryby přenesená sem roku 1786 ze zrušeného kostela sv. Barbory, stojícího uprostřed třeboňských lesů. V Česku se kazatelny obdobného provedení kromě Bošilce dochovaly pouze v kostele sv. Jakuba v Kratonohách a kostele Narození Panny Marie v Mnichovicích. Věž z roku 1836 nahradila původní dřevěnou zvonici. Ves se připomíná již roku 1318 (Bossulecz) a její dějiny jsou spjaty s osudy pánů z Růže. Po Vítkovcích přešla do držení Rožmberků a stala se součástí panství spravovaného z tvrze v Dolním Bukovsku. K třeboňskému panství byl Bošilec přičleněn v 1. polovině 15. století. V čele vesnice stál rychtář, který zastupoval majitele panství a hájil ve vsi jeho zájmy. Bošilec se postupem času rozrůstal a v polovině 16. století se hospodařilo již na 23 usedlostech, ves měla i svého kováře a tři krčmy. Velkou pohromou se pro Bošilec stala třicetiletá válka. Táhnoucí vojska ničila úrodu, plenila a vypalovala statky. V roce 1625 je Bošilec uváděn jako zcela pustý a vypálený. Válka znamenala pro Bošilec také zrušení samostatné farnosti. Od roku 1660 se na další dvě století stali majiteli Bošilce Schwarzenbergové. Vesnice se pomalu obnovovala a rostl počet jejích obyvatel. Po zrušení poddanství tvořil Bošilec od roku 1850 část obce Borkovice, již roku 1854 se však osamostatnil. V období od 1. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 byl Bošilec začleněn pod obec Dynín, poté je znovu samostatnou obcí. Pamětihodnosti l Památková zóna lidové architektury l Sýpka u čp. 9 ze druhé poloviny 19. století l Čp. 13 z let 1849 až 1852 l Čp. 21 z doby kolem r. 1850 l Kostel sv. Martina, původně z r. 1358, opraven r. 1703.
Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky § 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ano Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, www.cenia.cz) Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: skládka Bosilec; skládka Č.Budejovice Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ano Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne Název chráněné krajinné oblasti: Třeboňsko NATURA 2000 - evropsky významná lokalita: ano NATURA 2000 - ptačí oblast: ano
Výpis evropsky významných lokalit: Hliníř - Ponědrážka; Ruda Výpis ptačích oblastí: Třeboňsko Národní přírodní rezervace: ano Přírodní rezervace: ano Přírodní památka: ano Výpis národních přírodních rezervací: Ruda Výpis přírodních rezervací: Horusická blata Výpis přírodních památek: Hliníř; Lhota u Dynína Památný strom(jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ano Název vesnické památkové zóny: Vesnická památková zóna Bošilec Nemovité kulturní památky: ano (Bošilec: kostel sv. Martina; venkovské usedlosti) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 958 ha Zemědělská půda celkem: 498 ha, což je 52.0% z celkové výměry obce Orná půda: 416 ha, což je 83.6% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 9 ha, což je 1.8% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 73 ha, což je 14.7% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 156 154 ha, což je 16.0% z celkové výměry obce Vodní plochy: 205 208 ha, což je 21.7% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 9 ha, což je 0.9% z celkové výměry obce Ostatní plochy 90 89 ha, což je 9.4% z celkové výměry obce Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: 0.859 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ano Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne
7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 217 Počet obyvatel (SLDB 2001): 192, změna k roku 1991: pokles 11.5% Počet obyvatel (2002): 202 Počet obyvatel (2003): 205 Počet obyvatel (2004): 207 Počet obyvatel (2005): 207 Počet obyvatel (2006): 209 Počet obyvatel (2007): 206, změna k roku 1991: pokles 5.1%, změna k roku 2001: nárůst 7.3%, změna k roku 2006: pokles 1.4% Počet obyvatel (31.12.2009): 207, změna k roku 2007: nárůst 0.4% Počet obyvatel (31.12.2011): 200, změna k roku 2009: pokles 3.4% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 11.5% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 10.4% Děti do věku 14 let (2007): 16.5%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 58.4% Děti do věku 14 let (31.12.2009): 14.0% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 14% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 17.2% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 17.5%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 1.8% Senioři ve věku 65 let a starší (31.12.2009): 18.4% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): 1.310 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 17.5% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): 1.25 8. Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 71 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 65 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 65 Počet trvale obydlených domů (SLBD 2001): 62 Nové byty postavené v letech 2001-2007: 0 Bytová výstavba v roce 2011: 1 Odpad počtu bytů v letech 2001-2007: 1 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 0.00 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 9.60 ha (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.60, což je 6.3% nárůst ploch (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 3 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 5 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 8 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 1.3 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 12,53 ha 12.54 ha, což je 4687,5% 979.7% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby)
9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 30 Intenzita individuální rekreace: 0.47 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k 31.12. 2009 2.8% Míra registrované nezaměstnanosti k 31.12. 2011: 4.6% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 45.0% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 2.9% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 8.44 ha (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 1.18 ha, což je 14.0% nárůst ploch (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 90 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 280 Kč/m2 Výpis silných stránek Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví Kvalitní přírodní prostředí dané přítomností CHKO Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Kvalitní dopravní napojení (železnice) Existence základní technické infrastruktury (plynofikace, vodovod a kanalizace) Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení Nízká míra nezaměstnanosti pozn. vyřazeno Výpis slabých stránek Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví) Nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním Nízký počet obyvatel Výpis příležitostí Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností CHKO Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní přírodní rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové zóny Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny Rozvoj služeb zaměřených na seniory Výpis hrozeb Výskyt ekologických zátěží Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných
ploch pro bydlení
Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Příznivé životní prostředí Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 60% (3+0/5+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 25% (0+1/3+1) Dílčí hodnocení životního prostředí: Velmi dobré (počet bodů: 2) Hospodářský rozvoj Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 44% (2+5/5+11) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 25% (2+0/5+3) Dílčí hodnocení hospodářského rozvoje: Velmi dobrý (počet bodů: 2) Soudržnost společenství obyvatel území Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 13% (1+0/8+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 25% (0+3/3+9) Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Průměrná (počet bodů: 0) Vyváženost Dobrá (počet bodů: 4). Hodnocení zůstává.
Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích Urbanistické závady sZUoVZ - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Hygienické závady sS1-VZ - Silnice I. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje
Vývoj území Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území Střety v území nebyly nalezeny. Severozápadní část dotčena záměrem D1/4, koridor silniční dopravy je třeba prověřit v platné ÚPD. Střety se záměry dopravními zUPXZUR6 - Střet koridoru dálnice D1/4 se zastavit. pl. fcí smíšené obytné zUPXZUR7 - Střet koridoru železnice D3/3 se zastavit. pl. fcí smíšené obytné Střety urbanistických záměrů nZUoLK - Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biokoridoru nZUoP2 - Návrh zastavitelného území zasahuje do ptačí oblasti NATURA 2000 nZUoVZ - Návrh zastavitelného území zasahuje do ochranného pásma vodních zdrojů zZExRK - Záměr železniční tratě křižuje regionální biokoridor Střety záměrů s hodnotami v území zXHOD03 - střet dopravních záměrů ze ZUR (koridor D1, koridor železnice) s biosférickou rezervací UNESCO zXHOD04 - střet rozvojových ploch s funkcí bydlení jižně a východně od sídla s ochranou urbanistické struktury sídla, vesnické památkové zóny, biosférické rezervace UNESCO
