Hodnocení využití potenciálu cestovního ruchu v Pardubickém kraji

Hodnocení využití potenciálu cestovního ruchu v Pardubickém kraji

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne ..................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala panu RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za vedení mé bakalářské práce, za veškerou pomoc a odborné rady, které mi ochotně poskytl. Dále bych chtěla poděkovat Regionální knihovně v Pardubicích, která mi umožnila prostudování jejich publikací. Velké díky patří také mé rodině a přátelům, kteří mě po celou dobu studia podporovali.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Cestovní ruch

Bakalářská práce

Hodnocení využití potenciálu cestovního ruchu v Pardubickém kraji

Autor: Iveta Chalupová Vedoucí práce: RNDr., PaedDr. Jaromír Rux CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář Jihlava 2015

THE COLLEGE OF POLYTECHNICS IN JIHLAVA DEPARTMENT OF TOURISM

Study program: Tourism

Bachelor´s thesis

Assessments of use tourism potential in Pardubický region

Autor: Iveta Chalupová The supervisor of thesis: RNDr., PaedDr. Jaromír Rux CSc. The degree of professional qualifications: Bachelor Jihlava 2015

Copyright © 2015 Iveta Chalupová

Abstrakt CHALUPOVÁ, Iveta: Hodnocení využití potenciálu cestovního ruchu v Pardubickém kraji. Bakalářské práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 85 stran. Bakalářská práce „Hodnotí využití potenciálu cestovního ruchu v Pardubickém kraji“ je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá jednotlivými skupinami a přístupy hodnocení potenciálů obcí s rozšířenou působností. Zaměřuje se na potenciál krajiny a infrastrukturu. Je zde popsána i použitá metodika, a to metoda shlukové analýzy. V praktické části jsou detailně popisovaná jednotlivá zjištěná fakta výzkumu, zanesená do dendrogramu, tabulek, grafů a kartogramů. Práce je specifikována na Pardubický kraj, který je rozvržen podle ORP a ty pak podle vyhodnocení rozděleny do tří skupin. Podle hodnocení jsou analyzovány dílčí složky potenciálu cestovního ruchu.

Klíčová slova Lůžka. Obce s rozšířenou působností. Památky. Pardubický kraj. Potenciál cestovního ruchu. Shluková analýza. Ubytovací zařízení.

8

Abstract CHALUPOVÁ, Iveta: Assessments of use tourism potential in Pardubický region. Bachelor thesis. College of Polytechnics in Jihlava. Department of tourism. Supervisor of thesis RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. The degree of qualifications: bachelor. Jihlava 2014. 85 pages. Bachelor thesis „Assessments of use ourism potential in Pardubický region” is divided into two parts, a theoretical one and a practical one. The theoretical part engages with the different groups and approaches to assessing the potential of municipalities with extended authority. It focuses on the potential landscape and infrastructure. It also described the methodology used, and the method of cluster analysis. In the practical part, various facts of research are described in detail and written into dendrogram, tables, graphs and charts. My work I specified the Pardubice region, which I have structured according to the ORP and then by evaluating. In my work, I have specified the Pardubice region divided into three groups. Sub-components of tourism potential are analysed according to score results.

Key words Beds. Municipalities with extended authority. Sights. Pardubický region. The potential tourism. The cluster analysis. The accommodation.

9

Obsah

Úvod ….. ........................................................................................................................ 12 TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................... 13

I. 1.2

Hodnocení potenciálu krajiny v cestovním ruchu ...................................... 14

1.2 Hodnocení přírodních předpokladů .................................................................. 16 1.2.1.

Reliéf ..................................................................................................... 16

1.2.2 Chráněná území ......................................................................................... 18 1.2.3 Vodní plochy.............................................................................................. 20 1.2.4 Rekreační plochy ....................................................................................... 23 1.2.5 Rekreační potenciál.................................................................................... 23 1.3 Hodnocení kulturně-historických předpokladů ................................................ 24 1.3.1 Kulturně-historické památky ..................................................................... 24 1.3.2 Kulturní zařízení ........................................................................................ 25 1.3.3 Společenské akce ....................................................................................... 26 2.

Základ cestovního ruchu .................................................................................. 27 2.1 Potenciál infrastruktury..................................................................................... 27 2.2

Počet hostů .................................................................................................. 27

2.3 Dopravní dostupnost ......................................................................................... 28 3.

Co je shluková analýza ..................................................................................... 33 3.1 Dělení shlukových metod ................................................................................. 33 3.1.1 Metody hierarchického shlukování ............................................................ 33

II. 4.

PRAKTICKÁ ČÁST...................................................................................... 35 Zkoumané oblasti skupin ................................................................................. 38 4.1 Oblasti porovnání .............................................................................................. 38 4.2 Výsledek rozdělení do skupin ........................................................................... 39 10

4.2.1 První skupina ............................................................................................. 41 4.2.2 Druhá skupina ............................................................................................ 43 4.2.3 Třetí skupina .............................................................................................. 45 4.3 Počet přenocování ............................................................................................. 48 4.4 Shrnutí výzkumu ............................................................................................... 51 Závěr ……….. ................................................................................................................ 53 Seznam zkratek ............................................................................................... 55 Seznam tabulek ............................................................................................... 56 Seznam grafů .................................................................................................. 57 Seznam kartogramů ........................................................................................ 58 Seznam map .................................................................................................... 59 Seznam dendrogramů ..................................................................................... 60 Seznam informačních zdrojů .......................................................................... 61 Tištěné zdroje .............................................................................................. 61 Elektronické zdroje ..................................................................................... 61 Seznam příloh ................................................................................................. 63 Přílohy…......................................................................................................................... 65

11

Úvod Rodiče mi vždy říkali, že dokud nebudu znát svou rodnou vlast, nemá cenu poznávat svět. Vždy jsem to brala s rezervou. Je však pravdou, že mnoho lidí ví, kde leží to či ono cizí hlavní město, ale kde se nachází některé město v České republice, to už jim dělá větší problém. Cestování a poznávání přírodních a kulturních krás je nedílnou součástí cestovního ruchu. Pro cestování je důležité, aby jednotlivá místa měla svého genius loci. Každé místo by mělo mít co nabídnout, ať už primární potenciál – přírodní a společenské předpoklady nebo sekundární potenciál – infrastruktura služeb. Každý prostor disponuje určitým potenciálem atraktivity, který je využit pro prosperitu společnosti. Je pravdou, že každá oblast může nabídnout jiné atraktivity a asi nenajdete místa, jež by byla naprosto shodná a právě to je klíčem a lákadlem pro cestování. Česká republika má co nabídnout i přesto, že nejsme přímořským státem lemovaným bílými písečnými plážemi a subtropickým klimatem. Cestovní ruch přispívá velkou částí do ekonomické sféry každého státu a oblasti. Příliv nových turistů tak zajišťuje nová pracovní místa a rozšiřování služeb, které k cestování a turismu patří. Cílem bakalářské práce bude hodnocení využití potenciálu cestovního ruchu s navržením metodiky hodnocení, která pak bude aplikovaná na Pardubický kraj. Budu se zabývat tím, co vše může tento kraj s patnácti obcemi s rozšířenou působností nabídnout. Použiji zde shlukovou metodu, kde budu porovnávat ORP s podobnými vlastnostmi. Bakalářskou práci rozdělím na dvě části, teoretickou a praktickou. V první teoretické části se budu zabývat vymezením pojmů cestovní ruch a potenciál cestovního ruchu. Dále se zaměřím na hodnocení přírodních předpokladů, konkrétně na reliéf, chráněná území a vodní plochy. Hodnocení kulturně-historických předpokladů, kam patří kulturní památky a kulturní zařízení a společenské akce, které jednotlivé obce pořádají. V praktické části práce se zaměřím na samotné vyhodnocování průzkumu shlukové metody. Na základě provedeného výzkumu určím, společné rysy obcí s rozšířenou působností. Zjištěné výsledky bakalářské práce mohou dále posloužit, jako materiál při tvorbě případných dalších projektů pro zatraktivnění jednotlivých obcí s rozšířenou působností. Dále mohou využít tuto práci turistická informační centra nebo odbor regionálního rozvoje.

12

I.

TEORETICKÁ ČÁST

Teoretická část je rozdělena do třech kapitol, které se zabývají jednotlivými potenciály cestovního ruchu a jejich hodnocením. První kapitola je pojmenovaná jako Teoretické přístupy k hodnocení potenciálu a je složena z dalších dvou podkapitol. Druhá kapitola je zaměřena na základ cestovního ruchu, konkrétně se zabývá potenciálem infrastruktury, počtem hostů a dopravní dostupností. Poslední kapitola teoretické části vysvětluje pojem shlukové analýzy.

1. Teoretické přístupy k hodnocení potenciálu Ústav územního rozvoje Brno hodnotí potenciál cestovního ruchu jako výsledek zhodnocení komplexního okruhu územních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu. Územní podmínky a předpoklady cestovního ruchu vytvářejí složitý multidisciplinární systém. Podmínkou pro zkoumání tohoto systému je jeho zjednodušení a rozčlenění na relativně přirozené segmenty. Za tyto segmenty považujeme jednotlivé, v zásadě homogenní aktivity cestovního ruchu – např. cykloturistika, kulturně poznávací turistika, kongresová turistika apod. Celkový potenciál se tak skládá z dílčích, „odvětvových“ potenciálů, tj. možností, které v území existují pro provozování konkrétních aktivit cestovního ruchu. Kategorie dílčích potenciálů cestovního ruchu se vyskytují ve třech hlavních formách: a) jako vhodnost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu (z logiky věci vyplývá, že jde o takové aktivity, jejichž provádění je v rozhodující míře vázáno na přírodní prostředí); příklady: vhodnost krajiny pro cykloturistiku, pro zimní sporty, pro horolezectví apod., b) jako určitá relativně fixní danost, která v obci existuje a je atraktivní pro návštěvníky; příklady: kulturně historické památky a soubory, muzea a skanzeny apod.; c) jako kulturní, sportovní a jiné akce, které jsou v obcích pořádány a navštěvují je účastníci (diváci) odjinud. Na tomto místě je nutno ovšem též zdůraznit, že žádný formalizovaný model nemůže postihnout potenciál cestovního ruchu obcí v jeho naprosté úplnosti. Některé autentické místní podmínky pro cestovní ruch, význam mající jevy, vztahy a charakteristiky, stojí 13

pod možným rozlišovacím prahem hodnocených geografických, krajinně-přírodních, kulturně památkových a jiných územních systémů pro území obcí. Tyto atributy nicméně

mohou

významně

dotvářet

obraz

vlastních

možností

a

atraktivit,

pro něž se daná obec stává cílem návštěv účastníků cestovního ruchu. Nehmotně a neměřitelně např. působí genius loci určitých míst. Nelze však pominout ani lidský faktor, tj. iniciativu vlastních tvůrců a provozovatelů zařízení a produktů s přímou i nepřímou vazbou na cestovní ruch. V některých případech může být potenciálová podmíněnost některých aktivit cestovního ruchu dokonce úplně překonána. Příkladem je široce navštěvovaná lyžařská sjezdovka s umělým sněhem ve Velkých Němčicích na Hustopečsku, v teplé nížinné oblasti. Podobně např. budování aquaparků ve městech může zásadně modifikovat charakteristiky vhodnosti krajiny pro rekreaci u vody jako dílčího potenciálu cestovního ruchu.1

1.1 Hodnocení potenciálu krajiny v cestovním ruchu Proto, aby se určité území stalo cílem cestovního ruchu, musí vykazovat určité podmínky (předpoklady, faktory). Široká škála těchto podmínek se vyznačuje velmi rozmanitým typovým charakterem a rozmanitostí územního záběru. V základním pohledu lze vyčlenit dvě hlavní skupiny: lokalizační a realizační podmínky. Lokalizační podmínky cestovního ruchu umožňují umístění a rozvíjení aktivit cestovního ruchu v určitém území na základě charakteristik „nabídky“ tohoto území. Jsou vyjádřeny buď atraktivitou místní přírody a krajiny, nebo místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi, popř. – a to je případ oblastí nejvýhodnějších pro rozvoj cestovního ruchu – oběma sektory současně. Realizační podmínky cestovního ruchu umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Můžeme je rozdělit na předpoklady dopravní (dostupnost resp. časová dosažitelnost) a materiálně technické, které vyjadřují vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Kapacita těchto zařízení je do jisté míry určující pro množství návštěvníků, kteří mohou dané území využít. Realizační podmínky cestovního ruchu mají ve srovnání s lokalizačními podmínkami nižší primární výpovědní hodnotu, protože vesměs druhotně reflektují 1

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR. [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z:

http://vyzkumy.czechtourism.cz/0529_/hodnoceni-potencialu-cestovniho-ruchu

14

diferenciaci podle vhodnosti jednotlivých území pro cestovní ruch, tj. podle lokalizačních podmínek. Lokalizační podmínky cestovního ruchu se vyskytují ve třech hlavních formách: a) jako vhodnost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu (z logiky věci vyplývá, že jde o takové aktivity, jejichž provádění je v rozhodující míře vázáno na přírodní prostředí); příklady: vhodnost krajiny pro cykloturistiku, pro zimní sporty, pro horolezectví apod., b) jako určitá relativně fixní danost, která v obci existuje a je atraktivní pro návštěvníky; příklady: kulturně historické památky a soubory, muzea a skanzeny apod.; c) jako kulturní, sportovní a jiné akce, které jsou v obcích pořádány a navštěvují je účastníci (diváci) odjinud.2

BÍNA. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj [online]. 2002, V, č. 1 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-01/01.pdf 2

15

Kartogram č. 1: Potenciál CR v Pardubickém kraji

Zdroj: Ústav územního rozvoje Brno 2001

1.2 Hodnocení přírodních předpokladů Hodnocení přírodních předpokladů předurčuje potenciál cestovního ruchu využití možností pro charakteristiku reliéfu krajiny. Velká rozmanitost tvaru povrchu, která byla ovlivněna vývojem povrchu, klimatem, hydrologickými a vegetačními poměry. Je to významný lokalizační faktor rozvoje regionu.

1.2.1. Reliéf Pardubický kraj se nachází ve Východních Čechách. Podle rozlohy zaujímá se svými zhruba 4 500 kilometry čtverečními ve srovnání s ostatními čtrnácti kraji České republiky pátou příčku od konce. Pardubický kraj sousedí na severu s krajem Králove 16

hradeckým, na západě se Středočeským, na jihu s krajem Vysočina, na východě s Jihomoravským a Olomouckým krajem a na severovýchodě je státní hranice s Polskem. Východní částí kraje, Svitavskem, prochází zemská hranice mezi Čechami a Moravou. Jde o region s velmi rozmanitou geografickou členitostí. Ze všech krajů v České republice má Pardubický kraj největší rozdíly v nadmořské výšce. Nejnižší bod byl naměřen na západní hranice kraje, na hladině Labe u Kojic ve výšce 202 m n. m. nejvyšším bodem je na severovýchodě kraje Králický Sněžník s nadmořskou výškou 1 423 m n. m., což představuje jedno z nejvyšších míst v České republice. Pardubice leží na severozápadu kraje v místech, kde Labe ohýbá svůj severojižní směr na západ a kde se do něj vlévá Chrudimka a kousek nad Pardubicemi i Loučná.3 Tab. č. 1: Typy krajiny ORP podle relativní a absolutní výšky Obvod ORP Pardubický Relativní výška kraj Česká plochá hornatina Třebová Hlinsko členitá hornatina Holice členitá vrchovina Chrudim členitá vrchovina Králíky členitá hornatina Lanškroun plochá hornatina Litomyšl plochá hornatina Moravská plochá hornatina Třebová Pardubice členitá vrchovina Polička členitá hornatina Přelouč členitá vrchovina Svitavy členitá hornatina Ústí nad Orlicí plochá hornatina Vysoké Mýto členitá vrchovina Žamberk plochá hornatina

Nadmořská výška (m.n.m.) 375 582 245 240 550 373 330 360 237 555 212 435 340 284 418

Zdroj: Vlastní zpracování

BARTOŠ, Štěpán a František SEBEK. Pardubický kraj. 16. publikace. Praha: Helios-Jiří Razskozov, 2004, s. 6. ISBN 80-85211-16-5. 3

17

Kartogram č. 2: Geografická mapa Pardubického kraje

Zdroj: www.czso.cz

1.2.2 Chráněná území Ochrana přírody má v pardubickém regionu dlouholetou tradici. Již v minulém století chránili majitelé lesů některé své prostory pro jejich stáří, vzhled, stav lovné zvěře apod. Z těchto důvodů vnikla již v roce 1884 nejstarší rezervace ve Východních Čechách (Buky u Vysokého Chvojkova). Nejstarší chráněná území v moderním slova smyslu vznikla v Čechách v roce 1933, kdy byly zřízeny první rezervace Polom v Železných horách. V regionu Pardubicka jsou nejstaršími chráněnými územími (v dnešním pojetí) PP Na obůrce v CHKO Železné hory (1946), PP Habrov v okrese Chrudim a PP Peliny v okrese Ústí nad Orlicí (1948). Do přijetí prvního moderního zákona o ochraně přírody (zák. č. 40/1956 Sb. o státní ochraně přírody) bylo na území pardubického regionu zřízeno 21 chráněných území. Průlomem stagnace ve vyhlašování chráněných území se stal rok 1982, kdy novela zákona o ochraně přírody umožnila zřizování tzv. chráněných přírodních výtvorů okresními národními výbory bez účasti ministerstva kultury, které bylo až do té doby 18

jediným zřizovatelem chráněných území. Výsledkem využití této novely bylo jen v pardubickém regionu 27 nových chráněných území zřízených v 80. letech. Po přijetí nového zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny bylo zřízeno dalších 14 přírodních rezervací a památek. Na území pardubického regionu najdeme v současné době všechny kategorie zvláště chráněných území, kromě kategorie národních parků. CHKO Železné hory (1991, 284 km2) zasahuje svými okraji i do jihlavského regionu. Odkud sem naopak svou menší částí zasahuje CHKO Žďárské vrchy (1970, 250 km2), jejíž celková výměra je 709 km2. Nepatrnou část zasahuje do regionu CHKO Orlické hory. Národními přírodními rezervacemi jsou Bohdanečský rybník a rybník Matka, Králický Sněžník a Lichnice-Kaňkovy hory. Národními přírodními památkami na Pardubicku byly vyhlášeny rybníky Šejval a Semínský přesyp. Na území pardubického regionu bylo k 1. 1. 2000 vyhlášeno 211 památných stromů a jejich skupin. Na druhé straně se však ochraně přírody nepodařilo ani zpomalit trend ničení přírodních hodnot krajiny velkoplošnými zásahy v krajině. Socialistická ochrana přírody dovolovala v lepších případech pouze sledovat zásahy v krajině, např. náhradní rekultivace v 80. letech. Ústup domácích druhů v naší krajině je pouze výsledkem lidské činnosti. Urbanizace a zemědělská činnost dokázali omezit, případně likvidovat populace některých již vzácných druhů. Během posledních desetiletí socialistické velkovýroby nastal nevídaný ústup mnoha dalších vzácných druhů i rostlinných společenstev díky destrukci mokřadních stanovišť v přírodě, velkoplošných melioracím a odvodňování. Svůj podíl sehrál i úbytek luk, případně jejich zarůstání vlivem nedostatečného hospodaření. V nížině a pahorkatině regionu byly zcela systematicky likvidovány biotopy rašelinných a podmáčených luk. Na místech kdysi botanicky proslulých slatin nacházíme buď ornou půdu, nebo rozsáhlé rekultivované odvodněné kultury trav, v nichž jen zcela náhodně přežívají vzácnější druhy. Naprostou destrukci zaznamenala také společenstva vodních makrofyt. Znečištění vod a intenzivní způsob rybničního hospodaření bez vodní a pobřežní vegetace měl za následek zánik či ústup oligotrofních vodních druhů.

19

1.2.3 Vodní plochy Větší část pardubického regionu náleží k povodí horního Labe. Jen jeho východní a jihovýchodní okrajové území je odvodňováno od řek Moravy a Dyje, které patří k povodí Dunaje. Přes Králický Sněžník, Českotřebovskou vrchovinu a Loučenskou tabuli a dále přes Žďárské vrchy prochází hlavní evropské rozvodí, oddělující úmoří Severního, Baltského a Černého moře. Nejvýznamnějším tokem regionu je řeka Labe. Celková délka toku Labe až po jeho ústí do Severního moře je 1 154 km, na území České republiky měří jeho tok 370 km, plocha celého povodí činí 51 392 km2. Na území regionu přitéká Labe v nadmořské výšce 220 m u Opatovic nad Labem, kde tvoří část hranice mezi okresy Hradec Králové a Pardubice. Labe tedy protéká v délce 53 km okresem Pardubice, kde tvoří osu Východolabské tabule. Od Opatovic nad Labem je splavné a slouží jako důležitá dopravní cesta i jako zdroj vody, hlavně pro chemický průmysl v Pardubicích a tepelné elektrárny v Opatovicích nad Labem a Chvaleticích. Z Labe odbočuje řada náhonů dříve používaných k zásobování rybníků, dnes již většinou zrušených. Nejdelší a nejznámější Opatovický kanál, dlouhý 30 km, odbočuje z Labe vpravo před Opatovicemi nad Labem a zpět do něj ústí u Semína. Byl vybudován v 16. Století k napájení rybníků Pernštejnské soustavy, nyní slouží k zásobování užitkovou vodou. Severovýchod území Pardubicka je odvodňován do Labe řekou Orlicí. Na středním toku Divoké Orlice jižně od Kláštěrce nad Orlicí leží vodní nádrž Pastviny s vodní elektrárnou a s vyrovnávací nádrží Nekoř. Tichá Orlice pramení v Branenské vrchovině jihovýchodně od Králík v nadmořské výšce 780 m. odtud teče do Kladské kotliny, Orlické hory protíná v Mladkovské vrchovině a dále pokračuje Žamberskou pahorkatinou a Českotřebovskou vrchovinou do Třebechovické tabule. Na území regionu má tok Tiché Orlice délku 89 km a asi 80% plochy celého povodí. Největším přítokem Tiché Orlice je Třebovka, která do ní ústí zleva u Ústí nad Orlicí. Řeka Loučná pramení západně od Svitav u obce Karle v nadmořské výšce 541 m. Dalším důležitým levostranným přítokem Labe je Chrudimka. Pramení u Svratouchu v nadmořské výšce 700 m a ústí do Labe v Pardubicích v nadmořské výšce 216 m. z větší části protéká Sečskou vrchovinou a než zaústí v Pardubické kotlině, protíná 20

Chrudimskou tabuli. Na toku Chrudimky bylo vybudováno několik vodních nádrží: na horním toku nádrž Hamry, využívána pro vodárenské účely a pro vyrovnávání průtoků. Na středním toku byla postavena přehrada Seč I vybavena hydroelektrárnou. Pod ní byla později vybudována menší vyrovnávací nádrž Seč II. níže po proudu leží nádrž Křižanovice I. Pod ní je opět vyrovnávací nádrž, Křižanovice II. Západní cíp okresu Chrudim je odvodňován řekou Doubravou. Územím pardubického regionu protéká jen v délce 18 km. U obce Pařížov je na ní vybudována menší nádrž pro ochranu před velkými vodami, průmysl a rekreaci. Asi čtvrtina plochy regionu, jihovýchodní polovina okresu Svitavy, již náleží k povodí Moravy. Tato řeka se svými přítoky odvodňuje převážnou částí moravského území. Morava pramení na jihozápadním svahu Králického Sněžníku ve výšce 1 380 m n. m. a teče jižním směrem. Na území pardubického regionu leží jen 18 km jejího toku a pouze 43 km2 z jejího povodí. Morava opouští okres Ústí nad Orlicí v nadmořské výšce 532 m u Horní Hedče. Pramenná oblast řeky Svratky je ve Žďárských vrších. Regionem Svratka protéká v krátkém úseku (13,5 km). Při jeho jižní hranici, kde území Pardubicka opouští. Levostranným přítokem Svratky je Svitava, která pramení v Javorníku v nadmořské výšce 465 m. Na území Pardubicka je asi jedna čtvrtina povodí a 68 km délky tohoto toku do regionu zasahuje. Přírodní vodní nádrže nenalezneme. Jejich nedostatek byl nahrazen nejprve budováním rybníků, později vodních nádrží. Rybníky na Pardubicku vznikly převážně v době od 14. do 16. století, ale v 18. a 19. století byly opět rušeny díky snahám o intenzivnější využití půdy. Největší množství se jich do současnosti zachovalo v Polabí (Bohdanečský, Sopřečský), dále v povodích horní Loučné a Třebovky (Hvězda), Doubravy a střední Chrudimky, Svitavy a Moravské Sázavy. Větší hydrologický a vodohospodářský význam než rybníky mají vodní nádrže, které se od nich liší tím, že se v nich cílevědomě hospodaří s vodou. Ovlivňují tak režim toků a současně jsou důležitými zdroji vody. Na tocích v regionu je devět vodních nádrží, převážně víceúčelových. Malé vodní nádrže vznikly v Polabí zatopením jam po těžbě štěrkopísků.

Na

tocích

pardubického

regionu

je

24

stanic

Českého

21

hydrometeorologického ústavu (ČHMU), z nichž se pozorují vodní stavy a vyhodnocují průtoky. Přirozený odtok v řekách je do značné míry ovlivňován člověkem – výstavbou vodních nádrží, odběry vody nebo jejími převody mezi povodími. Současné průtoky, proto většinou nevyjadřují přirozený srážkoodtokový režim. Čistá voda v tocích je stále problémem, i když v posledních letech dochází k častému zlepšení. Většina toků regionu má na svých středních a dolních tocích jakost vody ve 2. třídě ve většině ukazatelů, vyšší znečištění je v Labi vlivem průmyslu v okolí a především v dolní Loučné a dolní Chrudimce. Většina území regionu má vhodné podmínky pro vznik zásob podzemní vody. Rozkládá se zde jižní polovina plošné rozsáhlé Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Východočeská křídla, zasahuje sem i CHOPAV Orlické hory, CHOPAV Žďárské vrchy a CHOPAV Žamberk – Králíky. Změny výšky hladin podzemní vody a jejího chemického složení jsou sledovány a vyhodnocovány v pozorovací síti vrtů ČHMÚ. V roce 1490 začal pozemky v okolí Pardubic vykupovat významný moravský velmož Vilém z Pernštejna. Během několika let získal rozsáhlé a kompaktní panství s centrem v Pardubicích. Dobré terénní podmínky a územní kompaktnost poskytly možnosti pro vybudování do té doby v Čechách nevídaného vodohospodářského systému. Jeho základem se staly umělé vodní kanály odvádějící vodu k rybníkům. Dvakačovický kanál byl vybudován jako první a napájel vodou z Novohradky rybníky na jihovýchod od Pardubic. Nejdůležitější a nejznámějším byl a dosud je Opatovický kanál dostavěný v roce 1513. Byl hlavním zdrojem vody pro největší rybníky, které v okolí Lázní Bohdaneč vytvářely téměř souvislou vodní hladinu o výměře několika tisíc hektarů. Nejrozsáhlejším vodním dílem byl rybník Čeperka, který zatápěl plochu asi 1 200 ha. Rybniční soustava se po smrti Viléma z Pernštejna do poloviny 16. století rozrostla ještě o velké rybníky Oplatil a Rozkoš. Počet všech rybníku na panství činil 230. V letech 1778-1788 bylo na Pardubicku vysušeno více než sto rybníků a jejich dna byla rozparcelována a osídlena. Místo vodní hladiny se objevilo přes 20 nových vesnic a počet rybníků klesl v roce 1795 na pouhých 154. Po roce 1867 nastala nová doba

22

rozkvětu pardubického rybníkářství. Proběhli četné a nákladné terénní úpravy a mnohé zrušené rybníky byly znovu napuštěny (Bohdanečský, Pohránovský, Sopřečský). V současnosti tvoří zbývající rybníky regionálně významné biotopy, kde žije množství zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. V roce 1915 byly Bohdanečský rybník a rybník Matka vyhlášeny státní přírodní rezervací.4

1.2.4 Rekreační plochy Do potenciálu rekreační plochy patří území, která jsou vyžívána pro potřeby rekreace. Je to souhrn ekologických, vegetačních, kulturních a sociálních faktorů určujících maximální schopnosti působení území na rekreační aktivity člověka. Rekreační potenciál území představuje tzv. lokalizační podmínky cestovního ruchu. Umožňuje umístění a rozvíjení aktivit cestovního ruchu v určitém území na základě jeho charakteristik. Jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny a místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi. Do potenciálu rekreačních ploch patří: 

plochy lesní půdy



plochy luk a pastvin



plochy zahrad a sadů



vodní plochy (stojaté a tekoucí vody)

1.2.5 Rekreační potenciál Rekreační potenciál území je definován jako souhrn ekologických, vegetačních, kulturních a sociálních faktorů určujících maximální schopnosti působení území na člověka a jeho rekreační aktivity. Rekreační atraktivita území je souhrn rekreačně vysoce vhodných přírodních, historických, kulturních a sociálních podmínek území. Velmi důležitou roli tu hraje plošná rozloha obvodů ORP.

FALTÝNOVÁ, Helena a František BÁRTA. Pardubicko: chráněná území ČR. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2002, 31-39, 67-70. ISBN 80-86064-44-1. 4

23

1.3 Hodnocení kulturně-historických předpokladů Kulturně-historické předpoklady patří mezi velká lákadla příjezdu návštěvníků do regionu. Pamětihodnosti jsou základní složkou těchto předpokladů. Účast na kulturním cestovním ruchu mají zejména kulturní zařízení a společenské akce.

1.3.1Kulturně-historické památky Potenciál kulturně - historický je souborem kulturně hmotných a nehmotných artefaktů. Všechny historické památky a území jsou chráněny zákonem č. 80/1987 Sb., o státní památkové péči. Mezi tyto památky patří především národní kulturní památky, památkové rezervace a památkové zóny. Kulturní památky (KP) jsou nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické. b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. Národní kulturní památky (NKP) jsou nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, nařízením vlády ČR. Památkové rezervace (PR) je území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých KP, popř. archeologických nálezů, nařízením vlády ČR. Památkové zóny (PZ) jsou území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem KP, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, vyhlašuje je ministerstvo kultury po projednání s krajským úřadem. V Pardubickém kraj se nachází deset NKP a to v „okrese“ Svitavy zámek Litomyšl, Kostel Sv. Jakuba v Poličce, na Chrudimsku Kostel Sv. Bartoloměje v Kočí, obec Ležáky, zámek Slatiňany a nakonec v „okrese“ Pardubice jsou to Kunětická Hora, Národní hřebčín Kladruby nad Labem, Pardubický zámek, krematorium v Pardubicích a Pardubice (zámeček).

24

MPR jsou zde tři Litomyšl, Moravská Třebová a Pardubice. Vesnické památkové rezervace jsou také tři, Svobodné Hamry u Chrudimi, Telecí u Svitav a Vysoká u Ústí nad Orlicí. Do památek UNESCO v Pardubickém kraji patří pak pouze jedna památka a to renesanční zámek v Litomyšli, který byl zapsán na seznam v roce 1999. Tab. č. 2: Počet chráněných památek v Pardubickém kraji Typ chráněné památky Národní kulturní památka (NKP) Městská památková rezervace (MPR) Vesnická památková rezervace (VPR) Městské památkové zóny (MPZ) Vesnické památkové zóny (VPZ) UNESCO Celkem

Počet 10 3 3 3 3 1 23

Zdroj: Vlastní zpracování V Pardubickém kraji se nachází kolem 79 církevních památek (CP). Z toho jsou tvořeny 5 kláštery, 5 poutními místy, dále je zde 13 kaplí a kapliček. S počtem 57 disponují v kraji kostely. Židovských památek se v kraji rozprostírá 19. Jsou to 4 synagogy a 14 židovských hřbitovů. Na Pardubicku je dále 5 hradů, 9 zřícenin, 2 tvrze a 18 zámků. Nalezneme tu i 20 technických památek (TP), mezi něž patří bývalé továrny, vápenky, elektrárny, mosty, tunely, akvadukty, telekomunikační věž, mlýn a vodárna a velkou část tvoří vodní nádrže, kterých se zde nachází šest. Mezi velmi často navštěvované objekty patří i rozhledny, těch je tu 19. V poslední řadě můžeme navštívit i jeden z pěti skanzenů, asi nejznámější je ten na Veselém Kopci. 5

1.3.2 Kulturní zařízení Další nedílnou složkou kulturně- historického předpokladu kraje jsou kulturní zařízení, která se taktéž podílejí na tvorbě potenciálu cestovního ruchu. Patří sem především – divadla, musea, kina, galerie a výstavy, koncerty. Co se týče divadel, nalezneme jich zde pomálu, pouze 5, zato však velice kvalitních. S musei je to o poznání lepší, těch je tu 43. Kin se v kraji nachází přibližně 8, nejvíce jich je situováno v Pardubicích. Pro milovníky galerií a výstav je možnost vybrat si z 10 objektů. Do kulturních zařízení

5

Atlas Česka. [online]. [cit. 2014-08-26]. Dostupné z: http://www.atlasceska.cz/

25

se řadí i lázeňská zařízení. V Pardubickém kraji se nachází pouze jedny lázně a to Lázně Bohdaneč, kde se klient léčí s problémy pohybového aparátu.

1.3.3 Společenské akce Společenské akce netvoří tak významnou součást kulturně – historického potenciálu krajů, jako kulturně historické památky, mají spíše funkci doplňkovou. Čím dál více jsou především během letního období populární a rozšířené festivaly a koncerty. Mezi ty známější patři např. Pardubické hudební jaro v Tipsport Areně v Pardubicích, Festival trampských písní v Horním Jelení, Festival JamRock v Žamberku, Rychtář fest v Hlinsku, mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl a v poslední řadě České hrady.cz. Snad v každé větší obci se koná pouť, ať už salvátorská, bartolomějská či jiná. Dále jsou na programu tradiční trhy, a to v průběhu celého roku.

26

2. Základ cestovního ruchu Základem cestovního ruchu je primární potenciál, který je rozhodujícím faktorem v dané destinaci. Jedním z důležitých prvků je i marketingová strategie, která se vytváří na základě hodnocení potenciálu atraktivit.

2.1 Potenciál infrastruktury Infrastruktura je důležitou částí rozvoje regionu. Infrastruktura má několik odvětví – podnikatelská, ekologická, veřejná a sociální. Její míra rozvinutosti a příspěvek k ekonomické prosperitě i životní úrovni představuje jeden z nejdůležitějších parametrů vyspělosti ekonomiky i společnosti.6

2.2 Počet hostů Počet hostů je ovlivněn potenciálem, který určité místo nabízí. Důležitá je do určité míry i marketingová strategie a propagace místa. Návštěvník je osoba/cestující uskutečňující cestu do hlavní destinace mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden rok s hlavním účelem (služebním, rekreace či jiným osobním účelem), který není spojen se zaměstnáním (na základě smlouvy) u společnosti se sídlem v navštívené zemi či místě. Cesty návštěvníků jsou pak považovány za cestovní ruch. Návštěvník je klasifikován jako turista, pokud jeho cesta zahrnuje přenocování, v opačném případě pak jako jednodenní návštěvník (bez přenocování). Návštěvník ubytovaný v ubytovacím zařízení bývá obvykle označován jako host.7 „Průměrným“ zástupcem v počtu hostů je ORP Litomyšl, která nabízí návštěvníkům velké kulturní vyžití. Nejvíce navštěvované místo je zámek Litomyšl, kde se koná hudební festival k poctě tamějšího rodáka a světoznámého hudebního skladatele Bedřicha Smetany, odtud tedy název Smetanova Litomyšl. Právem je proto tento renesanční zámek zapsán v seznamu památek UNESCO. Nejméně hostů navštíví Českou Třebovou. Jak už jsem již zmiňovala předtím, je to z důvodu ne příliš velkých příležitostí. To však neznamená, že nemá co nabídnout. Je to sice menší oblast,

ZAHRADNÍK, Petr. Vliv rozvinuté infrastruktury na ekonomickou prosperitu regionu. Praha, 2011. 7 Veřejná databáze ČSU: Počet návštěvníků. [online]. [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/mi/mi_ukazatel.jsp?kodukaz=764&kodjaz=203&app=vdb 6

27

ale i tak sem pár příznivců, i když třeba jen na skok, zavítá. Milým překvapením pro mě byl počet hostů v Chrudimi, mém rodném městě. Počet přesahuje průměr čtyřnásobně a to s 90 465 hosty. Důvodem a zároveň výhodou je velká rozloha a vysoký potenciál atraktivit, kterými Chrudim disponuje. Ne nadarmo se jí přezdívá „Atény východních Čech“. Samotná Chrudim má co nabídnout, co se týče kulturních a historických atraktivit. Ovšem navštěvované jsou i okolní obce, jako je slatiňanský hřebčín a zámek, Heřmanův Městec s kostelem sv. Bartoloměje, obec Kočí, kde se nachází kostel sv. Bartoloměje s dřevěným mostem, nebo sečská přehrada, nad kterou se tyčí zřícenina hradu Oheb. Dalšími navštěvovanými místy jsou zříceniny hradů Lichnice, Žumberk a Rychmburk.

2.3 Dopravní dostupnost Pardubický kraj je dobře situován z hlediska geografického. Propojuje Čechy s Moravou, východ se západem, a tvoří tak důležitý dopravní uzel. Silniční doprava je tvořena celkem hustou silniční sítí, nachází se zde všechny typy silničních komunikací hlavním spojením mezi Hradcem Králové a Prahou je dálnice D11. Ta v tomto kraji má délku okolo 9 km a navazuje na 3 km rychlostní silnici R35. I přes délku silnic a dálnic má v roce 2013 přibližně 3 598 km, tím představuje asi 6,5% z celkové délky všech silnic v ČR. Je plánováno budování rychlostních silnic a obchvatů kolem měst Pardubice, Chrudim, Svitavy a Lázně Bohdaneč. Podle různých prováděných statistických výzkumů je patrné, že se turisté do Pardubického kraje dopravují převážně motorovými vozidly, proto je silniční dostupnost a kvalita vozovek velice důležitá. Avšak kvalita všech silnic v celé ČR je ve špatném někdy až v havarijním stavu. To je způsobeno přetížeností vozovek, hlavně kvůli narůstající kamionové dopravě, která komunikace ničí a způsobuje tak i problémy v dopravě. Z pohledu CR je silniční doprava dominantním a hlavním spojením. Významná pro kraj je i železniční doprava, ta je považována za důležitý uzel a spojením mezi Moravou a Čechy. Pardubickým krajem prochází 542 km kolejí, elektrifikováno je cca 40% tratí. Města Pardubice a Moravská Třebová leží na spojnici významných mezinárodních tratí. V rámci I. koridoru se jedná o trať vedoucí na úseku Německo Praha – Brno - Vídeň či Bratislava - Budapešť, III. koridor umožňuje spojení Německo – Praha – Olomouc - Ostrava – Slovensko. Na spolehlivosti a dochvilnosti by měli 28

České dráhy ještě zapracovat. Především vlaky ze směrů Praha – Brno nabývají velkých zpoždění, je to často zapříčiněno pracemi na tratích, kvůli modernizaci a rekonstruování stávajících tratí. Letecká doprava má v Pardubickém kraji také své zastoupení a plní zde významnou funkci. Letiště v Pardubicích je charakterizováno jako regionální letiště se statutem veřejného mezinárodního letiště se smíšeným civilním a vojenským provozem. Civilním provozovatelem je společnost East Bohemia Airport, a.s., jejímž 100% vlastníkem je město Pardubice. Toto letiště patří mezi 5 nejvýznamnějších letišť v ČR společně s Prahou, Brnem, Ostravou a Karlovými Vary. Využívání jeho služeb rovněž podporuje výhodná poloha ve spojitosti s použitím ostatních druhů dopravy, zejména pak železniční. V období letních měsíců je hojně využíváno k charterovým letům do destinací Bulharska, Řecka, Turecka či Španělska. Velice oblíbené jsou charterové lety do Ruska. Právě mnoho cestovních kanceláří nabízí turistům možnost letů Pardubice-Moskva-Petrohrad, a proto jsou přílety ruských letounů na pardubickém letišti velice hojné. Podíl ruských pasažérů tvoří 85% celkových cestujících. Jelikož se letiště těší z rostoucího zájmu cestovních kanceláří, bude se nabídka rozšiřovat o lety do dalších destinací.8 Z tohoto pohledu se zdá, že Východní Čechy jsou pro Rusy velkým lákadlem, opak je ale pravdou. Rusové sice na pardubické letiště přiletí, ale nezdrží se a nepřenocují zde, tento kraj pro ně není velkým lákadlem, a proto pokračují do Prahy a západních Čech, kde tráví celou svou návštěvu v ČR jako většina ostatních turistů. Vodní doprava v Pardubickém kraji není příliš rušná, ale díky řece Labe, která zde protéká, může být jako další atraktivitou pro návštěvníky CR, především v letních měsících, kdy se zde plaví výletní lodě. Labe slouží spíše k rekreačním účelům než k těm dopravním, není totiž úplně splavná pro velké nákladní lodě.

Letiště Pardubice: East Bohemian Airport a.s. [online]. [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://www.airport-pardubice.cz/ 8

29

Mapa č. 1: Mapa dopravních vztahů v Pardubickém kraji

Zdroj: www.google.cz/obrazky V pětiletém cyklu provádí Ředitelství silnic a dálnic sčítání vozidel na dálnicích, silnicích I. třídy a vybraných úsecích silnic nižších tříd. Výsledky sčítání, které probíhalo v roce 2010, zveřejnilo ŘSD na svých internetových stránkách (www.rsd.cz) koncem května 2011. Krajem prochází druhá nejzatíženější komunikace mezi Čechami a Moravou (I/35), na které probíhá významná část dálkové dopravy mezi západem a východem republiky. Tato komunikace sice vytváří v dotčených územích příznivé podmínky z pohledu lepší dopravní dostupnosti, negativně však ovlivňuje životní prostředí ve svém okolí. Ve větších sídlech intenzita dopravy narůstá v důsledku místních přepravních aktivit. Pozitivní vliv na snížení dopravní zátěže má budování obchvatů měst. Výsledky sčítání dopravy v roce 2010 potvrdily, že nejzatíženější úseky komunikací jsou ve velkých městech a ve městech na silnici I/35, ve kterých ještě nejsou vybudovány obchvaty. Změny v dopravní situaci vedou k tomu, že se buď mění nejzatíženější úseky (Pardubice), nebo je zatížení na hranici průjezdnosti; řidiči 30

pak ve větším rozsahu používají náhradní trasy a doprava se v nejzatíženějším úseku již téměř nezvyšuje (Pardubice, Chrudim). Mezi sídla správních obvodů ORP s nejnižší intenzitou silniční dopravy se řadí Králíky, Hlinsko, Žamberk a Polička. 9

9

Český statistický úřad: Intenzita silniční dopravy v Pardubickém kraji. [online]. [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/intenzita_silnicni_dopravy_v_pardubickem_kraji

31

Tab. č. 3: Intenzita silniční dopravy v sídlech správních obvodů ORP

Celoroční průměrná intenzita (počet vozidel za 24 Název ORP v hod.) Pardubickém kraji 2005 2010 Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk

8 532 11 834 19 933 21 426 3 962 14 895 21 376 11 516 26 359 10 245 16 926 17 869 11 770 18 780 10 265

10 276 5 846 9 778 17 906 4 470 11 476 19 515 10 208 23 909 8 881 11 267 14 953 10 975 18 475 8 25

index 2010/2015 120,4 49,4 49,1 83,6 112,8 77,0 91,3 88,6 90,7 86,7 66,6 83,7 93,2 98,4 78,2

Struktura vozidla v roce 2010 (%)

Osobní automobily

2005 6 120 9 394 13 641 17 176 3 347 11 957 14 510 6 333 19 266 8 304 13 646 14 631 9 399 12 166 8 516

2010 8 762 4 700 7 22 14 915 3 842 9 760 14 246 6 608 19 751 7 224 9 389 12 418 9 260 13 288 6 756

index 2010/2015

těžká vozidla

osobní vozidla

143,2

13,5

85,3

50,0

18,7

80,4

51,5

27,7

71,8

86,8

15,3

83,3

114,8

12,5

86,0

81,6

13,7

85,0

98,2

26,3

73,0

104,3

34,7

64,7

102,5

17,0

82,6

87,0

18,1

81,3

68,8

15,7

83,3

84,9

16,5

83,0

98,5

14,5

84,4

109,2

27,6

71,9

79,3

14,5

84,2

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic Praha

32

3. Co je shluková analýza Sluková analýza (cluster analysis) je statistická metoda a identifikace skupin objektů, které si jsou podobné, ale liší se od jednotlivých skupin. Může zde být intelektuální a ziskové uspokojení, nebo obojí zároveň. Cílem je najít několik relativně homogenních skupin z hlediska určité charakteristiky.

3.1 Dělení shlukových metod Ve své práci jsem použila první z těchto metod, tedy hierarchické shlukování, jehož výsledkem je dendrogram, který mi byl vyhotoven speciálním programem na základě zpracování excelové tabulky, kterou jsem vytvořila ze zjištěných údajů Ústavu územního rozvoje Brno. 

Hierarchické shlukování je systém podmnožin, kde průnikem dvou podmnožin - shluků je buď prázdná množina, nebo jeden z nich. Pokud nastane alespoň jednou druhý případ, je systém hierarchický. Tedy je to jakési větvení, zjemňování klasifikace. K hierarchickému shlukování lze přistupovat ze dvou stran – rozlišujeme přístup divizní (vycházíme z celku, jednoho shluku, a ten dělíme) a aglomerativní (vycházíme z jednotlivých objektů, shluků o jednom členu, a ty spojujeme). Hierarchické shlukování nabízí více alternativních řešení, celý proces shlukování je pak možné vyjádřit dendrogramem. Tato metoda však není vhodná pro velké datové soubory.



Nehierarchické shlukování je takový systém, kde je průnik shluků prázdný, jedná se o disjunktní množiny.

3.1.1 Metody hierarchického shlukování Existují různé způsoby jak shlukovat objekty na základě jejich vzdálenosti či podobnosti. Mezi základní metody patří: 

metoda nejbližšího souseda (single linkage, nearest neighbor) – vzdálenost shluků je určována vzdáleností dvou nejbližších objektů z různých shluků. Při použití této metody jsou objekty taženy k sobě, výsledkem jsou dlouhé řetězy.

33



metoda nejvzdálenějšího souseda (complete linkage, furthest neighbor) vzdálenost shluků je určována naopak vzdáleností dvou nejvzdálenějších objektů z různých shluků. Funguje dobře především v případě, že objekty tvoří přirozeně oddělené shluky, nehodí se, pokud je tendence k řetězení.



centroidní metoda - vzdálenost shluků je určována vzdáleností jejich center (hypotetická jednotka s průměrnými hodnotami znaků). Může být nevážená nebo vážená. Ta zohledňuje velikosti klastrů a hodí se, pokud očekáváme jejich rozdílnost. Požaduje vyjádření vzdálenosti objektů čtvercovou euklidovskou vzdáleností.



párová vzdálenost (pair-group average) - vzdálenost shluků je určována jako průměr vzdáleností všech párů objektů z různých shluků. Opět může být ve vážené i nevážené podobě.



Wardova metoda - vychází z analýzy rozptylu. Vybírá takové shluky ke sloučení, kde je minimální součet čtverců. Obecně lze říci, že je tato metoda velmi účinná, ale má tendenci tvořit poměrně malé shluky. Požaduje vyjádření čtvercem euklidovské vzdálenosti.10

Shluková analýza. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001[cit. 2014-01-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Shlukov%C3%A1_anal%C3%BDza 10

34

II.

PRAKTICKÁ ČÁST

V této části práce se budu věnovat výzkumu metodou shlukové analýzy (cluster analysis). Cílem práce je na základě údajů převzatých z ÚÚR Brno a Českého statistického úřadu, provést rozdělení ORP do skupin. Zaměřím se na ORP v Pardubickém kraji, kde budu zjišťovat jejich shodný charakter. K provedení shlukové metody bude použito programu IBM SPSS Statistics 21. Z Ústavu územního rozvoje Brno jsem použila údaje o velikosti potenciálu přírodních složek

krajiny a potenciálu atraktivit v Pardubickém kraji. Dále budu z údajů ÚÚR Brno vypočítávat potenciál infrastruktury, následujícím způsobem (tzv. bodové hodnocení potenciálu). Pěší trasy 10 km = 1 bod; cyklotrasy 10 km = 1 bod; 1 rozhledna = 20 bodů; kulturní zařízení = 1 bod; sportovní zařízení = 1 bod; 1 vlek = 20 bodů; turistické informační centrum (TIC) = 20 bodů, stravovací zařízení = 1 bod a ubytovací zařízení = 1 bod. Provedu bodování jednotlivých ORP. Údaje shrnu do několika tabulek, které budou obsahovat: počet obyvatel, rozlohy, potenciál krajiny, potenciál atraktivit, potenciál infrastruktury, celkový potenciál, hromadná ubytovací zařízení, lůžka, počet hostů a počet přenocování. Informace o těchto hodnotách čerpám ze zveřejněné databáze Ústavu územního rozvoje v Brně a Českého statistického úřadu. Poté z jednotlivých sloupců vypočítám průměr pomocí funkce. Základ tabulky bez této funkce vložím do programu

IBM SPSS Statistics 21, který tyto údaje vyhodnotí a vytvoří shluky a finální dendrogram. Také budu pomocí této výchozí tabulky tvořit jednotlivé grafy.

35

Tab. č. 4. Údaje pro zjištění potenciálu v ORP v Pardubickém kraji Obvod ORP Pardubický kraj

Počet obyv.

Hromad. Rozloha Potenciál Potenc. Potenc. Celk. Počet ubyt. Lůžka (km2) krajiny Atraktiv. infras. potenc. hostů zařízení

Počet přenoc.

PK/R PA/R

PI/R

CP/R

100*L/O

Svitavy Vysoké Mýto Ústí nad Orlicí Hlinsko Holice Česká Třebová Lanškroun Polička Přelouč Moravská Třebová Králíky Litomyšl Žamberk

31 700 32 500 26 600 21 500 16 800

352 282 191 247 214

252 146 280 212 55

125 245 270 275 115

793 950 892 1 209 750

1 170 1 341 1 442 1 696 920

10 14 13 15 5

406 545 329 707 575

8 340 9 933 7 973 3 867 5 159

27 242 19 045 14 554 13 121 15 239

0,72 0,52 1,47 0,86 0,26

0,36 0,87 1,41 1,11 0,54

2,25 3,37 4,67 4,89 3,50

3,32 4,76 7,55 6,87 4,30

1,28 1,68 1,24 3,29 3,42

18 800

80

153

130

337

620

3

51

1 575

3 010

1,91

1,63

4,21

7,75

0,27

22 600

275

138

175

1 876

2 189

24

1 539 10 249

3 302

0,50

0,64

6,82

7,96

6,81

19 500 23 900

273 257

175 81

265 240

1 441 715

1 881 1 036

20 9

11 495 14 235

29 578 36 532

0,64 0,32

0,97 0,93

5,28 2,78

6,89 4,03

5,03 1,61

27 300

417

123

425

1 934

2 482

18

1 368 10 427

29 578

0,29

1,02

4,64

5,95

5,01

9 200 26 300 29 100

159 337 281

289 157 214

300 406 515

2 412 1 689 3 065

3 001 2 252 3 794

37 19 48

1 786 15 932 1 107 20 603 2 288 31 739

48 185 51 135 90 089

1,82 0,47 0,76

1,89 1,20 1,83

15,17 18,87 5,01 6,68 10,91 13,50

19,41 4,21 7,86

Chrudim Pardubice

82 300 123 300

746 409

349 540

865 606

5 110 5 559

6 324 6 705

73 43

3 823 90 465 4 370 79 206

201 865 303 544

0,47 1,32

1,16 1,48

6,85 8,48 13,59 16,39

4,65 3,54

průměr

34 093

301

211

330

1 915

2 457

23

1 351 21 413

59 068

1

1

981 385

6

8

5

Zdroj: Vlastní zpracování

36

Legenda k tabulce: PK/R potenciál krajiny vydělíme rozlohou obce. PA/R potenciál kulturních atraktivit místa vydělený rozlohou. PI/R potenciál infrastruktury vydělený rozlohou. CP/R celkový potenciál vydělený rozlohou. 100* L/O vynásobíme hodnotu sto počtem lůžek a tuto hodnotu poté vydělíme počtem obyvatel, tímto výpočtem vzorečku zjistíme index turistického zatížení. Údaje zaznamenané v tabulce jsou použity z webových stránek Ústavu územního rozvoje Brno.

37

4. Zkoumané oblasti skupin V Pardubickém kraji, který je předmětem zkoumání, se nachází celkem patnáct obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP) – po zániku okresních úřadů k 1. 1. 2003, byly jejich činnosti převedeny na tzv. Obce s rozšířenou působností, v jejichž kompetenci je výkon státní správy v přenesené působnosti ve svém správním obvodu, a to v oblasti evidence obyvatel, vydávání dokladů a živnostenských oprávnění, výplaty sociálních dávek, péče o nemocné a seniory, sociálně právní ochrany dětí, vodního a odpadového hospodářství, péče o životní prostředí, správy lesů, myslivosti a rybářství a v oblasti dopravy a silničního hospodářství. Celkem je v ČR 205 takovýchto obcí.11 Předmětem zkoumání budou jednotlivé oblasti ORP, ve kterých budu hledat podobnosti a porovnávat je podle společného charakteru. Mapa č. 2: Grafické znázornění ORP v Pardubickém kraji

Zdroj: www.google.cz/obrázky

11

ČSÚ. [online]. [cit. 2014-08-26]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/definice_pojmu_pruzkum_webovych_stranek_verejne_spravy

38

4.1 Oblasti porovnání U jednotlivých ORP jsem porovnávala celkem osm oblastí, které ovlivňují potenciál cestovního ruchu. Jak jsem již zmínila, údaje se dají zjistit na webových stránkách Ústavu územního rozvoje Brno a na stránkách Českého statistického úřadu. Mezi zjišťované oblasti patří – počet obyvatel, rozloha, rekreační potenciál, potenciál atraktivit, potenciál infrastruktury, celkový potenciál, počet hostů, počet lůžek a počet přenocování.

4.2 Výsledek rozdělení do skupin Výstupem je dendrogram. Jelikož potřebuji zjistit, které skupiny si jsou blízké – grafickým vyjádřením prokládám řeznou rovinu (rovinu můžeme prokládat libovolně, jedná se o explorační analýzu). Po zhodnocení výsledků jsem se rozhodla rozdělit obce do tří skupin, které jsou si nejvíce podobné. Tyto tři skupiny budu porovnávat ve všech hlediscích podobnosti. Do první skupiny patří ORP - Svitavy, Vysoké Mýto, Ústí nad Orlicí, Hlinsko, Holice, Česká Třebová a Lanškroun. Druhá skupina se skládá z šesti ORP - Polička, Přelouč, Moravská Třebová, Králíky, Litomyšl a Žamberk. Poslední třetí skupina s dvojicí měst – Chrudim a Pardubice. Tab. č. 5: Průměry všech ORP Počet obyv.

Rozloha (km2)

Potenciál Potenc. Potenc. krajiny Atraktiv. infras.

Celkový potenc.

Hromad. ubyt. Lůžka zařízení

Počet hostů

Počet přenoc.

34 093

301

211

2 457

23

21 413

59 068

330

1 915

1 351

Zdroj: Vlastní zpracování

39

Dendogram č. 1: Znázornění shlukové metody ORP v Pardubickém kraji

1 . .

2 .

3 Proložení řezné roviny Zdroj: Zpracováno programem IBM SPSS Statistics 21 Tento dendrogram tvoří jeden ze základních bodů mého výzkumu. Z grafického vyjádření můžeme ze svislé osy y vyčíst patnáct ORP v Pardubickém kraji, které se podle dílčích předpokladů vzájemně shlukují. Právě díky těmto shlukům se ORP shlukly do tří skupin, jež jsem pak individuálně hodnotila a zkoumala. Na horní horizontální ose x jsou čísla, popisující vzdálenosti mezi jednotlivými shluky. Tyto shluky se sjednocují podle nejkratší vzdálenosti.

40

4.2.1 První skupina První skupina je tvořena ORP - Svitavy, Vysoké Mýto, Ústí nad Orlicí, Hlinsko, Holice, Česká Třebová a Lanškroun. Z dendrogramu můžeme vypozorovat, že skupina těchto sedmi ORP má společné rysy hned z počátku. Shluky se sjednotily podle nejkratší vzdálenosti, což sledujeme na horizontální ose, která tuto vzdálenost znázorňuje. Svislá osa znázorňuje jednotlivé obce s rozšířenou působností, které zkoumáme a porovnáváme. Můžeme zde hledat požadovanou míru shlukování. Je tu znázorněn průběh celé analýzy, který nám umožňuje sledovat výsledky jak z levé tak i z pravé strany. Tab. č. 6: Průměry první skupiny ORP Počet obyv.

Rozloha (km2)

Potenciál Potenc. Potenc. krajiny Atraktiv. infras.

Celkový potenc.

Hromad. ubyt. Lůžka zařízení

Počet hostů

Počet přenoc.

24 357

234

177

1 340

12

6 728

13 645

191

972

593

Zdroj: Vlastní zpracování Tato skupina ORP je až na občasné výjimky rovnoměrná, tedy většina z vybraných obcí si je podobná. Počet obyvatel v této zkoumané oblasti je průměrně 24 357 lidí. Když porovnáme počet obyvatel a rozlohu České Třebové vidíme, že v této obci na malém území žije oproti ostatním obcím více obyvatel. Průměrný potenciál krajiny je 177 bodů, nejvyšší hodnoty v této skupině dosahuje obec Ústí nad Orlicí, je to dáno především umístěním v oblasti vysočiny s relativní výškou odpovídající ploché hornatině. Naopak Holice jsou o dost pod průměrem. Je to nížinatá oblast rozkládající se v členité vrchovině. Potenciál atraktivity je další sledovaná hodnota, nad průměrem 191bodů se umístila opět ORP Ústí nad Orlicí. Nachází se zde jedna venkovská přírodní rezervace. Vysoko nad průměrem, a to dvojnásobně jsou ORP Lanškroun a Hlinsko, které mají vysoký počet lůžek. Pod průměrem 972 bodů je pak ORP Česká Třebová. Podle zjištěného celkového potenciálu jsou na tom nejlépe ORP Lanškroun, Hlinsko a Ústí nad Orlicí. Množství hromadných ubytovacích zařízení v jednotlivých obcích je individuální, je to dáno atraktivitou lokality a počtem návštěvníků, kteří do měst zavítají. Zajímavé

41

je porovnání počtu lůžek s počtem přenocování v obci Česká Třebová, kde je množství ubytovacích zařízení 3 s kapacitou lůžek 51 k počtu přenocování 1 575. Graf č. 1: Porovnání hodnot průměrů potenciálů 1. skupiny s celkovým průměrem všech ORP 2 457 2 500 1 915

2 000

1 340

1 500 972 1 000 500

211 177

330

191

0 Potenciál krajiny

Potenc. Atraktiv.

Hodnota průměru všech ORP

Potenc. infras.

Celový potenc.

Hodnota průměru ORP 1. skuina

Zdroj: Vlastní zpracování Na tomto grafu jsem porovnávala průměry všech ORP v Pardubickém kraji s průměry první skupiny sedmi ORP - Svitavy, Vysoké Mýto, Ústí nad Orlicí, Hlinsko, Holice, Česká Třebová a Lanškroun, které se na základě několika hledisek shodují. Z grafu můžeme vyčíst, že tato skupina má ve všech porovnaných bodech podprůměrné hodnoty oproti celkovému průměru. U potenciálu krajiny a potenciálu atraktivit není rozdíl tolik znatelný, jako u potenciálu infrastruktury a celkového potenciálu. U těchto údajů je rozdíl 943 a 1117 bodů. Zde se průměry liší téměř o polovinu od celkového průměru všech ORP v Pardubickém kraji. Podle dendrogramu, tato skupina dosahovala nejvíce společných rysů hned od počátku. Podle charakterových vlastností má tato skupina převahu v oblasti kultury, tedy

potenciál atraktivit mírně převažuje

nad potenciálem krajiny.

42

4.2.2 Druhá skupina Druhá skupina se skládá z šesti ORP - Polička, Přelouč, Moravská Třebová, Králíky, Litomyšl a Žamberk. Jak můžeme pozorovat na dendrogramu, dochází k rozdílům mezi jednotlivými obcemi s rozšířenou působností. Některé ORP se začínají shlukovat až později, důvodem je rozdíl potenciálů. Stále se ale shluky sjednocují v krátké vzdálenosti, což je patrné z horizontální osy dendrogramu. Na svislé ose můžeme pozorovat šest ORP, které porovnávám. Z těchto šesti obcí se nejvíce podle dendrogramu podobají města Polička, Moravská Třebová a Litomyšl. Naopak Žamberk se od ostatních dosti vzdaluje a s Moravskou Třebovou tvoří shluk téměř u hodnoty 5. Tab. č. 7: Průměry druhé skupiny ORP Počet obyv.

Rozloha (km2)

Potenciál Potenc. Potenc. krajiny Atraktiv. infras.

Celkový potenc.

Hromad. ubyt. Lůžka zařízení

Počet hostů

Počet přenoc.

22 550

287

173

2 408

25

17 405

47 516

359

1 876

1 319

Zdroj: Vlastní zpracování Průměrný počet obyvatel je 22 550, nad touto hodnotou se pohybuje obec Žamberk, jež má třetí největší rozlohu z této skupiny. Naopak nejmenší počet obyvatel má ORP Králíky 9 200, také s nejmenší rozlohou 159 km2. Největší rozlohu má ORP Moravská Třebová. Průměrná bodová hodnota potenciálu krajiny je 173 bodů, daleko za tímto číslem je se svými 81 body ORP Přelouč. Vysoký potenciál krajiny 289 bodů má ORP Králíky a díky své poloze, nachází se ve vysočině s relativní výškou odpovídající členité hornatině, je tak vysoce nad průměrem 173. Rozkládá se zde CHKO Orlické hory a NPR. S potenciálem atraktivit si nejlépe vedou ORP Žamberk, Moravská Třebová a Litomyšl, jež se pohybují nad průměrem 359 bodů. Litomyšl a Moravská Třebová jsou městskou památkovou rezervací.

Litomyšl má na svém území NKP

a zároveň je zde památka UNESCO, což přispívá k vyššímu potenciálu atraktivity. Všechny obce v této oblasti hodnocení mají velice podobné hodnoty, které od sebe nejsou příliš vzdálené. Vysoký potenciál infrastruktury mají ORP Žamberk, Králíky a Moravská Třebová. Je tu velký počet lůžek. Po zhodnocení celkového potenciálu této skupiny ORP, jejíž průměr dosahuje hodnoty 2 408, dopadla nejlépe již několikrát

43

zmiňovaná obec Žamberk, za ní pak Králíky a Moravská Třebová, tyto tři ORP jsou si ve všech hlediscích nejvíce podobné a dosahují nejvyšších hodnot. Co se týče hromadných ubytovacích zařízení, nejméně se jich nachází v obci Přelouč, což také ovlivňuje počet lůžek. Devět ubytovacích zařízení poskytuje 385 lůžek. Nejvíce ubytovacích zařízení se nachází v ORP Žamberk a Králíky. Žamberk disponuje 48 zařízeními, s dohromady 2 288 lůžky k počtu obyvatel, který je 29 100 má dostatečné množství. U sloupce s počtem hostů byly překvapující výsledné hodnoty. Dalo by se předpokládat, že nejvíce návštěvníků zavítá do Litomyšle, jelikož se tu nachází zámek, který je zapsán na seznamu památek UNESCO. Také se zde koná akce Smetanova Litomyšl. I přes tento fakt je město Litomyšl v pořadí počtu hostů až na druhém místě. Na první pozici se umístila ORP Žamberk, která se rozkládá v CHKO Orlické hory. Počet hostů je 31 739. Také s počtem přenocování je Žamberk na první pozici, a to s 90 089. Graf č. 2: Porovnání hodnot průměrů potenciálů 2. skupiny a průměru všech ORP

2 457 2 408

2 500 1 915 1 876

2 000 1 500 1 000 500

211

330

173

359

0 Potenciál krajiny

Potenc. Atraktiv.

Průměr všech ORP

Potenc. infras.

Celový potenc.

Průměr ORP 2. skupina

Zdroj: Vlastní zpracování Na tomto grafu můžeme pozorovat velikou stabilitu druhé skupiny s celkovým průměrem všech ORP. Potenciál krajiny 173 bodů je nepatrně pod celkovým průměrem 211. Jediný potenciál atraktivit je v tomto grafu mírně nad průměrem, celkový průměr je 330, zde je překročen pouze o 29 bodů. Také potenciál infrastruktury s porovnání 44

s první skupinou dopadl o poznání lépe, pod celkovým průměrem je téměř nepatrný. To samé platí i pro celkový potenciál, jehož rozdíl je 49 bodů. Druhou skupinu můžeme nazvat jako „zlatá střední skupina“ nijak totiž nevyčnívá a kopíruje tak všechny celkové průměry. V této skupině převažuje kulturní složka, tedy potenciál atraktivit nad potenciálem krajiny.

4.2.3 Třetí skupina Poslední třetí skupina je tvořena dvěma ORP – Pardubice a Chrudim. Na dendrogramu můžeme vidět spojení shluků těchto dvou ORP. Na horizontální ose, přibližně u hodnoty 2. To znamená, že tyto dvě obce si jsou v mnoha hlediscích velice podobné. Tab. č. 8: Průměry třetí skupiny ORP Počet obyv.

Rozloha (km2)

102 800 578

Potenciál Potenc. Potenc. krajiny Atraktiv. infras.

Celkový potenc.

Hromad. ubyt. Lůžka zařízení

Počet hostů

Počet přenoc.

445

6 515

58

84 836

252 705

736

5 335

4 097

Zdroj: Vlastní zpracování Poslední skupina, nejvíce dominantní, je ve všech směrech nad průměrem. S nejvyšším počtem obyvatel drží své prvenství ORP Pardubice, a to s počtem 123 300 osob. Když toto číslo porovnáme s její rozlohou 409 km2, hustota zalidnění je zde nejvyšší. Další obec Chrudim s druhým místem a počtem obyvatel 82 300 a rozlohou 746 km2, se řadí k ORP s největší rozlohou. Výsledek potenciálu krajiny u ORP Pardubice není příliš vysoký. ORP Pardubice leží v nížinaté oblasti s relativní výškou odpovídající členité vrchovině. Je tu národní přírodní rezervace a národní přírodní památky. Nejvyšší potenciál atraktivit má ORP Chrudim se třemi NKP a jednou VPR. Celkový průměr 330 tak překonává o 535 bodů. Pardubice mají hodnotu potenciálu atraktivit 606 bodů, čím jsou druhé v pořadí. Celkem jsou zde čtyři NKP. Pardubice jsou MPR. Celkový potenciál obou ORP se příliš mezi sebou neliší, převyšuje tak několikanásobně celkový průměr všech obcí s rozšířenou působností. U hromadných ubytovacích zařízení vede ORP Chrudim se 73 zařízeními. ORP Pardubice mají 43 ubytovacích zařízení, ale poskytují více lůžek a to 4 370, Chrudim poskytuje 3 823 lůžek. Tento rozdíl je způsoben tím, že ORP Chrudim sice má více ubytovacích zařízení, ale jsou to menší soukromé objekty, oproti tomu v ORP 45

Pardubice je více větších hotelů, které nabízejí větší kapacitu lůžek. Množství počtu hostů je v těchto dvou obcích taktéž vysoce nad průměrem. Nejvíce hostů je zaznamenáno v ORP Chrudim 99 465, na druhé pozici ORP Pardubice. Počet hostů souvisí se všemi potenciály, proto je zjevné, že nejvíce hostů navštíví Chrudim a její okolí. Graf č. 3: Porovnání hodnot průměrů potenciálů 3. skupiny

6 515

7 000 6 000

5 335

5 000 4 000 2 457

3 000 1 915 2 000 1 000

211

736

445

330

0 Potenciál krajiny

Potenc. Atraktiv.

Průměr všech ORP

Potenc. infras.

Celkový potenc.

Průměr ORP 3. skupiny

Zdroj: Vlastní zpracování Poslední, třetí skupina, jak můžeme vypozorovat z grafu, je nadprůměrná ve všech hlediscích. Tato dvojice je tvořena nejdominantnějšími ORP, a to Pardubice a Chrudim. Proto jsou výsledky grafu mnohdy vysoce nad celkovým průměrem. Potenciál krajiny celkového průměru je překročen rozdílem 234 bodů. Potenciál atraktivit je překročen o více jak polovinu, konkrétně o 406 bodů. Potenciál infrastruktury je vysoce nad průměrem, a to o 3 420 bodů. Je to dáno také situováním obou ORP, především Chrudim leží na spojnici krajů Vysočina a Pardubického. Pardubice jsou hlavním bodem pro dopravní spoje především v železniční dopravě, mezi Prahou, Ostravou a Brnem. V celkovém potenciálu si tato dvojice ORP vede také nadprůměrně. Převyšuje celkový průměr všech ORP o 4 508 bodů, což je jak můžeme pozorovat na grafu o více jak polovinu. Charakter těchto ORP ohledně potenciálu je takový, že potenciál atraktivit převažuje nad potenciálem krajiny.

46

Graf č. 4: Porovnání hodnot průměru potenciálů všech tří skupin

7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 Potenciál krajiny Celkový průměr

Potenc. Atraktiv. Průměry 1. skupina

Potenc. infras. Průměr 2. skupina

Celkový potenc. Průměr 3. skupina

Zdroj: Vlastní zpracování Na tomto grafu můžeme pozorovat hodnoty tří skupin pohromadě, tedy všech 15 ORP v Pardubickém kraji. Názorně tak vidíme, jak se jednotlivé hodnoty od sebe liší a která z nich je dominantnější nebo více submisivní. Sloupce v grafu jsou rostoucí. Tyto skupiny jsou různorodé. První skupina je podprůměrnější a je tvořena ORP Česká Třebová, Hlinsko, Holice, Lanškroun, Svitavy, Ústí nad Orlicí a Vysokým Mýtem. Z grafu můžeme vyčíst, že potenciál krajiny této skupiny je sice o čtyři jednotky vyšší a však stále dosti pod průměrem. Potenciál atraktivity je hluboce pod průměrem oproti následujícím dvěma skupinám. Tato skupina má nízké využití potenciálu cestovního ruchu. Co se týče druhé skupiny, kam řadíme ORP Králíky, Litomyšl, Moravská Třebová, Polička, Přelouč a Žamberk, si stojí podle grafu o poznání lépe. Tato vcelku průměrná skupina nijak nevybočuje, až na jednu výjimku, nejnižší hodnota u potenciálu krajiny. U poslední, té nejdominantnější skupiny tvořené ORP Chrudim a Pardubice, sledujeme vysoce nadprůměrné hodnoty. Můžeme tedy konstatovat, že tyto dvě ORP mají velice vysoké využití potenciálu cestovního ruchu.

47

4.3 Počet přenocování Průměrný počet přenocování turistů se vypočítá jako podíl počtu přenocování turistů s počtem turistů. Průměrný počet přenocování na Pardubicku je 59 068 tzn., že z 21 413 hostů, kteří kraj navštíví, přenocují alespoň 3 z nich. Podobný výsledek je i v ORP Litomyšl 51 135, tedy z 20 603 hostů zde přenocují minimálně dva hosté. Nejméně hostů přenocuje v oblasti Česká Třebová, pouhých 3 302 přenocování, což je z průměru počtu přenocování a počtu hostů 1,91. Naopak nejvíce přenocování bylo zjištěno v ORP Pardubice 303 544 tzn., že každý 3,83. host zde přespí. Kartogram č. 3: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních po celé ČR

Zdroj: Český statistický úřad

48

Graf č. 5: Porovnání průměrů počtu hostů a přenocování všech tří skupin

300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 Počet hostů Průměr všech ORP

Průměr 1. skupiny

Počet přenocov. Průměr 2. skupiny

Průměr 3. skupiny

Zdroj: Vlastní zpracování Do tohoto grafu jsou zařazeny dvě oblasti zkoumání hodnocení potenciálu. První z nich je údaj o průměrech počtu hostů v jednotlivých třech skupinách porovnávaných s modrými sloupci, které zastupují průměry všech ORP. U první skupiny ORP vidíme nepříliš velkou návštěvnost, s počtem 6 728 hostů je hluboce pod průměrem. Je to dáno nepříliš velkou atraktivitou u této skupiny ORP. I další, druhá skupina, se nachází s počtem hostů 17 405 mírně pod průměrem. Nejvíce nápomocné k vzrůstu počtu hostů jsou ORP Žamberk a Litomyšl, nabízí pro hosty určitý potenciál. Poslední třetí skupina ORP, tvořena Pardubicemi a Chrudimí, je vysoce nad průměrem s hodnotou 84 836, téměř čtyřnásobně vyšší než celkový průměr všech obcí. Právě proto tyto dvě ORP tvoří samostatnou skupinu ve všech zkoumaných kategoriích, jak jsme mohli pozorovat v předchozích tabulkách a grafech.

49

Graf č. 6: Průměry počtu lůžek všech skupin ORP

4 097 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500

1 351

2 000

1 319 593

1 500 1 000 500 0

Lůžka Průměrný počet lůžek Počet lůžek 2. skupina

Půčet lůžek 1. skupina počet lůžek 3. skupina

Zdroj: Vlastní zpracování Důležitým ukazatelem pro hodnocení kapacity ubytovacích zařízení je čisté využití lůžek. To udává čistou obsazenost stálých lůžek, která byla hostům skutečně k dispozici. Výpočet vychází z průměrného počtu lůžek k dispozici a počtu provozních dnů ubytovacího zařízení. 12 Z grafu můžeme vyčíst průměrný počet lůžek všech ORP v Pardubickém kraji, ten je 1 351 lůžek. Celkový počet lůžek v celém kraji pak činí 20 260 lůžek. První skupina ORP nabízí v průměru 593 lůžek, z toho nejvíce se jich nachází v ORP Lanškroun, a to 1 539 lůžek. Nejméně lůžky v této skupině disponuje Česká Třebová s pouhými 51. Druhá pozorovaná skupina tvořena ORP Králíky, Litomyšl, Moravská Třebová, Polička, Přelouč a Žamberk, má průměr 1 319 lůžek, těsně pod celkovým průměrem. Zde nalezneme nejvíce lůžek v ORP Žamberk, které disponuje celkem 2 288 lůžky. Naopak nejméně lůžek nalezneme v ORP Přelouč a to pouhých 385 lůžek. Tato skupina je jakožto i většiny ostatních sledovaných hodnot průměrná. Poslední pozorovaná skupina skládající se ze dvou ORP Chrudim a Pardubice je, jak můžeme pozorovat z grafu, opět vysoce nad průměrem. Průměr 4 097, který tvoří je dán tím, Metodická podpora regionálního rozvoje: Komentář. In: [online]. [cit. 2014-10-02]. Dostupné z:http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/116.html 12

50

že se tyto dvě ORP od sebe téměř v hodnotách neliší. Nejvíce lůžek nalezneme v ORP Pardubice, přesněji 4 370 lůžek, ty jsou rozmístěna v celkem 43 hromadných ubytovacích zařízeních. V ORP Chrudim je pak celkem 3 823 lůžek, které se nacházejí v 73 hromadných ubytovacích zařízeních, což je o 30 více jak v ORP Pardubice.

4.4 Shrnutí výzkumu V tomto posledním bodě je shrnut celý výzkum o hodnocení potenciálu cestovního ruchu v Pardubickém kraji pomocí shlukové analýzy. Z provedených výzkumů a zjištěných údajů můžeme konstatovat, že ORP v tomto kraji jsou sice atraktivní pro návštěvníky cestovního ruchu, ale nenabízí tolik využití a lákadel, aby zde lidé pobyli delší čas. Jedná se převážně o jednodenní návštěvnost. Proto by měli jednotlivé ORP zapracovat na tom, jak přilákat a především udržet návštěvníky delší dobu. Každá z těchto patnácti ORP se na první pohled z vnější strany liší, podlé vnitřní stránky jsou si obce navzájem dosti podobné, hlavně po číselné stránce. Dílčí grafické výstupy znázorňují výsledky jednotlivých skupin, které byly spojeny a rozděleny podle tzv. shluků. Tři skupiny ORP jsou pak v grafech porovnány s celkovými průměry jednotlivých

oblastí

zjišťování.

Vznikly

tak

specifické

skupiny,

první

je

tou podprůměrnější. A právě tato skupina ORP (viz graf č. 1) tj. ORP Česká Třebová, ORP Hlinsko, ORP Holice, ORP Lanškroun, ORP Svitavy, ORP Ústí nad Orlicí a ORP Vysoké Mýto, by se měla více zaměřit na propagaci své oblasti a učinit ji tak více atraktivnější. Druhá skupina sloučených ORP, která je tvořena ORP Králíky, ORP Litomyšl, ORP Moravská Třebová, ORP Polička, ORP Přelouč a ORP Žamberk (viz graf č. 2) je průměrnou skupinou, jež je téměř shodná ve všech pozorovaných oblastech s celkovými průměry. U této skupiny není nutno se obávat o příliv turistů, avšak stále je co zlepšovat v propagaci a atraktivnosti těchto oblastí. Naopak poslední, třetí nejmenší, ale nadprůměrná skupina, tvořená ORP Chrudim a ORP Pardubice má návštěvníkům ze všech ORP nejvíce co nabídnout (viz graf č. 3). V závěru byly vytvořeny tři grafy (graf č. 4, graf č. 5 a graf č. 6), kde jsou porovnány všechny tři skupiny s celkovými průměry společně. Zde můžeme pozorovat rozdíly jednotlivých průměrů, u grafu č. 4 jsou to průměry potenciálů krajiny, atraktivit,

51

infrastruktury a celkového potenciálu. Graf č. 5 zobrazuje průměry počtu hostů a počtu přenocování. Poslední společný graf č. 6 porovnává průměry počtů lůžek.

52

Závěr V mé bakalářské práci jsem zpracovávala informace o Pardubickém kraji. Proč jsem si zvolila právě tuto oblast? Vysvětlení je prosté, žiji zde celý svůj život a zajímalo mě, zda tento kraj má turistickému ruchu co nabídnout. Pardubicko možná na první pohled nenabízí tolik atraktivit jako ostatní kraje a právě tento předsudek jsem se rozhodla prozkoumat a případně i vyvrátit. Nachází se zde pouze jedna památka zapsaná na seznamu památek UNESCO a to zámek v Litomyšli. Geograficky je Pardubický kraj dosti členitý a nabízí tak více sportovního využití a to hlavně v zimním období v horských oblastech Jeseníků a Orlických hor. Získaná číselná data, jsem se snažila porovnat a aplikovat na konkrétní příklady. V první polovině práce, a to v té teoretické, jsem hodnotila potenciál z hlediska cestovního ruchu podle přírodních, kulturně - historických a lokalizačních předpokladů. Dále také podle hodnocení ubytovacích zařízení a v neposlední řadě také doprovodné infrastruktury. Naneštěstí se zde nenachází žádný národní park, avšak i přesto je zde mnoho zajímavých míst k návštěvě. K přírodním předpokladům patří velké množství chráněných území. K těm rozsáhlejším patří hlavně CHKO Žďárské vrchy, CHKO Železné hory a CHKO Orlické hory. Právě tato přírodní lákadla spadá k hlavním magnetům a přílivu turistů v tomto regionu. Ty menší jsou pak například Bohdanečský rybním či Králický Sněžník, jež jsou národními přírodními rezervacemi. Dalším faktem je, že pardubický region je znám pro svou četnější soustavu rybníků, jejichž zdrojem vody jsou např. řeky Labe a Orlice. Magnety kraje jsou kulturně – historické objekty. Největším lákadlem je již několikrát zmiňovaný a v UNESCU zapsaný zámek v Litomyšli. Dále pak velké množství církevních a světských památek. Velkým „přívalem“ mezinárodních návštěvníků jsou pak v Pardubicích společensko-sportovní akce Velké Pardubická a Zlatá přilba. V mé praktické části práce jsem se zaměřila na shlukovou analýzu, na které je postavena celá část mé bakalářské práce. S vyhodnocením zjištěných údajů ze statistik ÚÚR mi pomohl program IBM SPSS Statistics 21. Na doporučení pana RNDr. PaedDr. Jaromíra Ruxe, CSc. jsem tuto oblast a její potenciál hodnotila pomocí shlukové metody. V Pardubickém kraji se nachází patnáct obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP), tyto obce jsem rozdělila do třech skupin podle výsledku dendrogramu. 53

Skupiny jsem pak zkoumala a popisovala v celé praktické části práce. Důležitým a počátečním krokem bylo bodové hodnocení jednotlivých ORP, pomocí předem dané bodové struktury od pana RNDr. PaedDr. Jaromíra Ruxe, CSc., který jsem již popisovala výše. Podle těchto faktů jsem pak dále zkoumala, proč si jsou dílčí obce podobné a proč se spojili shluky právě ty či ony ORP. Pomocí tohoto dělení získávám tři výsledné skupiny. První skupina kam patří ORP Česká Třebová, Hlinsko, Holice, Lanškroun, Svitavy, Ústí nad Orlicí a Vysoké Mýto, by mohla být definovaná, jako ta početnější, ale podprůměrnější. Shluky se však spojili už na začátku dendrogramu. U druhé šestičlenné skupiny je pozorovatelný tzv. „zlatý“ průměr, ta je tvořena ORP Králíky, Litomyšl, Polička, Přelouč a Žamberk, podle grafů jsou hodnoty potenciálu velice podobné, téměř rovny celkovým průměrům. Jsou zde patrné mírné rozdíly mezi jednotlivými vybranými obcemi. Poslední, třetí dvoučlenná skupina tvořena ORP Chrudim a Pardubice je specifická. Hodnoty potenciálů jsou velice nadprůměrné a právě tyto dvě obce poskytují nejvyšší potenciál pro návštěvníky. Podle provedeného výzkumu se sice ORP v určitých hlediscích podobají, ale nelze je „házet do stejného pytle“. Stále jsou v tomto kraji obce, které by měli zapracovat na svém postavení na trhu cestovního ruchu. Tato práce pro mne byla velice přínosná a zajímavá, dozvěděla jsem se řadu informací, které mě překvapily ať už kladně nebo záporně. Zároveň jsem měla možnost lépe pochopit metodu shlukové analýzy, která se zprvu zdá dosti složitá. Byla bych ráda, kdyby tato práce mohla být v budoucnu někomu užitečná.

54

Seznam zkratek CR – Cestovní ruch CHKO – Chráněná krajinná oblast PP – Přírodní památka ČHMU – Český hydrometeorologický ústav CHOPAV – Chráněná oblast přirozené akumulace vod ORP- Obce s rozšířenou způsobilostí KP – Kulturní památka NKP – Národní kulturní památka PR – Památková rezervace MPR – Městská památková rezervace VPR – vesnická památková rezervace PZ – Památková zóna MPZ – Městská památková zóna VPZ – Vesnická památková zóna UNESCO – United Nations Educational, Scienfific and Cultural Organization (= Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu) CP - Církevní památka TP – Technická památka TIC – Turistické informační centrum ŘSD – Ředitelství silnic a dálnic

55

Seznam tabulek Tab. č. 1: Typ krajiny podle relativní a absolutní výšky ................................................ 17 Tab. č. 2: Počet chráněných památek v Pardubickém kraji ............................................ 25 Tab. č. 3: Intenzita silniční dopravy v sídlech obvodů ORP .......................................... 32 Tab. č. 4: Údaje pro zjištění potenciálů ORP v Pardubickém kraji ................................ 36 Tab. č. 5: Průměry všech ORP ........................................................................................ 39 Tab. č. 6: Průměry první skupiny ORP ........................................................................... 41 Tab. č. 7: Průměry druhé skupiny ORP .......................................................................... 43 Tab. č. 8: Průměry třetí skupiny ORP ............................................................................. 45

56

Seznam grafů Graf č. 1: Porovnání hodnot průměrů potenciálů 1. skupiny s celkovým průměrem všech ORP ................................................................................................................................. 42 Graf č. 2: Porovnání hodnot průměrů potenciálů 2. skupiny a průměrů všech ORP .... 44 Graf č. 3: Porovnání hodnot průměrů potenciálů 3. Skupiny a průměrů všech ORP .... 46 Graf č. 4: Porovnání hodnot průměrů potenciálů všech tří skupin ................................. 47 Graf č. 5: Porovnání průměrů počtu hostů a přenocování všech tří skupin .................... 49 Graf č. 6: Průměry počtu lůžek všech skupin ORP ........................................................ 50

57

Seznam kartogramů Kartogram č. 1: Potenciál CR v Pardubickém kraji........................................................ 16 Kartogram č. 2: Geografická mapa Pardubického kraje ................................................. 18 Kartogram č. 3: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních po celé ČR .................... 48

58

Seznam map Mapa č. 1: Mapa dopravních vztahů v Pardubickém kraji ............................................. 30 Mapa č. 2: Grafické znázornění ORP v Pardubickém kraji ............................................ 38

59

Seznam dendrogramů Dendrogram č. 1: Znázornění shlukové metody ORP v Pardubickém kraji .................. 40

60

Seznam informačních zdrojů Tištěné zdroje 

FALTÝNOVÁ, Helena a František BÁRTA. Pardubicko: Chráněná území ČR. 4. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2002, s. 31-39, 67-70. ISBN 80-86064-44-1.



BARTOŠ, Štěpán a ŠEBEK. Pardubický kraj. Praha: Helios, 2004, s. 6-21. ISBN 80-85211-16-5.



Velká turistická encyklopedie: Pardubický kraj. Praha: Euromedia Group, k. s. knižní klub, 2010. ISBN 978-80-242-2972-0.



MACHÁČEK, Josef. MĚSTSKÉ A OBECNÍ ÚŘADY PARDUBICKÉHO KRAJE. Pardubický kraj: města a obce Pardubického kraje. Praha: PROXIMA Bohemia s. r. o., 2010, s. 14-19.

Elektronické zdroje [1.] Ústav

územního

rozvoje.

[online].

[cit.

2013-12-02].

Dostupné

z:

http://www.uur.cz/default.asp?ID=3962 [2.] Pardubický

kraj.

[online].

[cit.

2014-01-22].

Dostupné

z:

http://www.pardubickykraj.cz/cestovni-ruch [3.] Shluková analýza. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):

Wikimedia

Foundation,

2001-

[cit.

2014-01-29].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Shlukov%C3%A1_anal%C3%BDza [4.] Rekreační potenciál území: UTOK. [online]. [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: http://www.utok.cz/node/147 [5.] Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR. [online]. [cit. 2014-0211]. Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/0529_/hodnoceni-potencialucestovniho-ruchu [6.] BÍNA.

Hodnocení

potenciálu

cestovního

ruchu

v

obcích

České

republiky. Urbanismus a územní rozvoj [online]. 2002, V, č. 1 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-01/01.pdf

61

[7.] Metodická podpora regionálního rozvoje: Komentář. In: [online]. [cit. 2014-1002]. Dostupné z: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/116.html

62

Seznam příloh Příloha A Mapy Příloha A. 1 Mapa ORP Česká Třebová (zdroj: Ústav územního rozvoje Brno) Příloha A. 2 Mapa ORP Hlinsko (zdroj: Ústav územního rozvoje Brno) Příloha A. 3 Mapa ORP Holice (zdroj: Ústav územního rozvoje Brno) Příloha A. 4 Mapa ORP Chrudim (zdroj: Ústav územního rozvoje Brno) Příloha A. 5 Mapa ORP Králíky (zdroj: Ústav územního rozvoje Brno) Příloha A. 6 Mapa ORP Lanškroun (zdroj: Ústav územního rozvoje Brno) Příloha A. 7 Mapa ORP Litomyšl (zdroj: Ústav územního rozvoje Brno) Příloha A. 8 Mapa ORP Moravská Třebová (zdroj: Ústav územního rozvoje Brno) Příloha A. 9 Mapa ORP Pardubice (zdroj: Ústav územního rozvoje Brno) Příloha A. 10 Mapa ORP Polička (zdroj: Ústav územního rozvoje Brno) Příloha A. 11 Mapa ORP Přelouč (zdroj: Ústav územního rozvoje Brno) Příloha A. 12 Mapa ORP Svitavy (zdroj: Ústav územního rozvoje Brno) Příloha A. 13 Mapa ORP Ústí nad Orlicí (zdroj: Ústav územního rozvoje Brno) Příloha A. 14 Mapa ORP Vysoké Mýto (zdroj: Ústav územního rozvoje Brno) Příloha A. 15 Mapa ORP Žamberk (zdroj: Ústav územního rozvoje Brno) Příloha A. 16 Mapa všech ORP v Pardubickém kraji (zdroj: www.google.cz/obrazky) Příloha A. 17 Mapa měst v Pardubickém kraji (zdroj: www.google.cz/obrazky) Přílohy B Kartogramy Příloha B. 1 Kartogram celkový potenciál CR ORP v bodovém vyjádření (zdroj: Závěrečná zpráva ÚÚR) 63

Příloha B. 2 Kartogram potenciál atraktivit CR ORP v bodovém vyjádření (zdroj: Závěrečná zpráva ÚÚR) Příloha B. 3 Kartogram potenciál ploch a linií ovlivňující CR ORP v bodovém vyjádření (zdroj: Závěrečná zpráva ÚÚR) Příloha B. 4 Kartogram vzájemný poměr potenciálu atraktivit a potenciálu a linií v ORP (zdroj: Závěrečná zpráva ÚÚR)

64

Přílohy Přílohy A Mapy Příloha A. 1 Mapa ORP Česká Třebová

Zdroj: Ústav územního rozvoje Brno

65

Příloha A. 2 Mapa ORP Hlinsko

Zdroj: ÚÚR Brno

66

Příloha A. 3 Mapa ORP Holice

Zdroj: ÚÚR Brno

67

Příloha A. 4 Mapa ORP Chrudim

Zdroj: ÚÚR Brno

68

Příloha A. 5 Mapa ORP Králíky

Zdroj: ÚÚR Brno

69

Příloha A. 6 Mapa ORP Lanškroun

Zdroj: ÚÚR Brno

70

Příloha A. 7 Mapa ORP Litomyšl

Zdroj: ÚÚR Brno

71

Příloha A. 8 Mapa ORP Moravská Třebová

Zdroj: ÚÚR Brno

72

Příloha A. 9 Mapa ORP Pardubice

Zdroj: ÚÚR Brno

73

Příloha A. 10 Mapa ORP Polička

Zdroj: ÚÚR Brno

74

Příloha A. 11 Mapa ORP Přelouč

Zdroj: ÚÚR Brno

75

Příloha A. 12 Mapa ORP Svitavy

Zdroj: ÚÚR Brno

76

Příloha A. 13 Mapa ORP Ústí nad Orlicí

Zdroj: ÚÚR Brno

77

Příloha A. 14 Mapa ORP Vysoké Mýto

Zdroj: ÚÚR Brno

78

Příloha A. 15 Mapa ORP Žamberk

Zdroj: ÚÚR Brno

79

Příloha A. 16 Mapa všech ORP v Pardubickém kraji

Zdroj: www.google.cz/obrazky

80

Příloha A.17 Mapa měst v Pardubickém kraji

Zdroj: www.google.cz/obrazky

81

Přílohy B Kartogramy Příloha B. 1 Kartogram celkový potenciál CR ORP v bodovém vyjádření

Zdroj: Závěrečná zpráva ÚÚR 82

Příloha B. 2 Kartogram potenciál atraktivit CR ORP v bodovém vyjádření

Zdroj: Závěrečná zpráva ÚÚR 83

Příloha B. 3 Kartogram potenciál ploch a linií ovlivňující CR ORP v bodovém vyjádření

Zdroj: Závěrečná zpráva ÚÚR 84

Příloha B. 4 Kartogram vzájemný poměr potenciálu atraktivit a potenciálu a linií v ORP

Zdroj: Závěrečná zpráva ÚÚR 85