HODNOCENÍ INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ V PODNIKU

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Podniková ekonomika a management

HODNOCENÍ INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ V PODNIKU Evaluation of the investment projects in the enterprise Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

doc. Ing. Jiří NOVOTNÝ, CSc.

Michal JELÍNEK

Brno, 2012

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2011/2012

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Pro:

JELÍNEK Michal

Obor:

Podniková ekonomika a management

Název tématu:

HODNOCENÍ INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ V PODNIKU Evaluation of the investment project in the enterprise

Zásady pro vypracování Cíl práce: Analýza postupů využívaných při hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů. v reálně existujícím podniku a posouzení možností využití alternativních metod. Postup práce a použité metody: I. Úvod: Kontextuální vřazení předmětné problematiky, vymezení cíle práce a použitých metod. Věnovat pozornost možnosti užití matematicko-statistických metod při zpracování empirických dat. II. Teoretická část: Zpracování teoretického konceptu zkoumané problematiky jako argumentačního východiska pro vlastní analýzu a postup v praktické části. III. Praktická část: Analýza postupů využívaných při hodnocení investičních projektů v reálně existujícím podniku. Posouzení možnosti využití alternativních metod. Strukturální členění opřít o systémové rozvržení v teoretickém konceptu. IV. Závěr: Shrnutí výsledků práce do zobecňující podoby, včetně návrhu na jejich možné uplatnění v praxi.

Rozsah grafických prací:

(Předpoklad cca 10 tabulek a grafů)

Rozsah práce bez příloh:

35 – 40 stran

Seznam odborné literatury: • • • • •

NOVOTNÝ, Jiří. Nauka o podniku- výstavba podniku. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2007. 213 s. ISBN 978-80-7380-071-0. SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007. 452 s. ISBN 978-80-247-1992-4. SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 5., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. xxv, 498 s. ISBN 9788074003363. WÖHE, Günter - KISLINGEROVÁ, Eva. Úvod do podnikového hospodářství. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007. 928 s. ISBN 978-80-7179-897-2. WÖHE, Günter. Úvod do podnikového hospodářství. Translated by Jiří Dvořák. 1. čes. vyd., překlad 18. Praha: C.H. Beck, 1995. xx, 748 s. ISBN 80-7179-014-1.

Vedoucí bakalářské práce:

doc. Ing. Jiří Novotný, CSc.

Datum zadání bakalářské práce:

28. 11. 2011

Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 28. 11. 2011

………………………………………… děkan

J mé n o a p ř í j me ní a ut or a:

Michal Jelínek

Ná z e v b ak a l á ř s ké pr á c e:

Hodnocení investičních projektů v podniku

Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně:

Evaluation of the investment projects in the enterprise

Ka t e d r a:

Podnikové hospodářství

Ve d o u c í ba k a l ář s ké p r á c e:

doc. Ing. Jiří Novotný, CSc.

Ro k ob h a j ob y :

2012

Anotace Předmětem bakalářské práce „Hodnocení investičních projektů v podniku“ je analýza postupů využívaných při hodnocení ekonomické efektivnosti v reálně existujícím podniku, výpočet ekonomické výhodnosti reálného investičního projektu a následné posouzení možnosti využití alternativních metod hodnocení. V teoretické části je na základech odborné literatury uveden koncept předmětné problematiky se zaměřením na proces hodnocení investičních projektů. Praktická část se věnuje analýze postupů využívaných k hodnocení investičních projektů v reálném podniku, aplikování alternativních metod hodnocení a posouzení výhodnosti sledovaného projektu.

Annotation The goal of the bachelor thesis "Evaluation of the investment projects in the enterprise," is the analysis of methods used for the evaluation of economic efficiency in the real existing company, calculating the economic profitability of the real investment project and subsequent possibility to use another alternative assessment methods. In the theoretical part the concept of the issues focused on the investment project evaluation is described on the ground of specific literature. The practical part is dedicated to the analysis of procedures used to evaluate investment projects in real enterprise, application of alternative methods of evaluation and assessment of the efficiency of the project.

Klíčová slova Investiční projekt, statické metody, dynamické metody, rentabilita

Keywords Investment project, static methods, dynamic methods, profitability

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Hodnocení investičních projektů v podniku vypracoval samostatně pod vedením doc. Ing. Jiřího Novotného, CSc. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 11. května 2012 vlastnoruční podpis autora

Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval doc. Ing. Jiřímu Novotnému, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými mi pomohl k vypracování této bakalářské práce.

Obsah Úvod............................................................................................................................................ 8 1.

2.

Investice, investiční aktivita ............................................................................................... 9 1.1.

Pojmy investice a financování .................................................................................... 9

1.2.

Podnikové pojetí investic .......................................................................................... 10

1.3.

Investiční plánování .................................................................................................. 11

1.4.

Investiční rozhodování .............................................................................................. 12

Metody hodnocení investic ............................................................................................... 14 2.1.

Statické metody......................................................................................................... 14

2.2.

Dynamické metody ................................................................................................... 18

3.

Představení investora ........................................................................................................ 24

4.

Investiční aktivita v reálném podniku ............................................................................... 25

5.

4.1.

Investiční majetek ..................................................................................................... 25

4.2.

Investiční plánování v podniku ................................................................................. 26

4.3.

Investiční rozhodování v podniku............................................................................. 26

Reálný investiční projekt .................................................................................................. 30 5.1.

Charakteristika projektu ............................................................................................ 30

5.2.

Vstupní data pro hodnocení projektu ........................................................................ 30

6.

Hodnocení ekonomické efektivnosti reálné investice ...................................................... 35

7.

Využití alternativních metod hodnocení investic ............................................................. 39 7.1.

Statické metody (pomocné praktické metody) ......................................................... 39

7.2.

Dynamické metody (finančně matematické metody) ............................................... 42

Závěr ......................................................................................................................................... 44 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 45 Seznam tabulek a grafů ............................................................................................................. 46 Seznam příloh ........................................................................................................................... 47

Úvod Vrcholovým cílem každého podniku je dlouhodobá maximalizace zisku. Tohoto cíle podnik dosahuje tvorbou, distribucí a prodejem svých produktů zákazníkům, při kterých se snaží minimalizovat náklady při současné snaze o maximalizaci příjmů. Elementární výrobní faktor se zásadním významem pro dosahování maximalizace zisku každého podniku je jeho hmotný investiční majetek. Jeho důležitost spočívá v tom, že má velký vliv na produkční schopnost každého podniku a ovlivňuje tedy kvalitu a množství produktů, které podnik vytváří. Z tohoto důvodu musí každá společnost velmi dobře zvažovat použití těchto prostředků tak, aby pořizovala dlouhodobý majetek, který jí přináší co nejvyšší užitek. Pro efektivnější rozhodování podniků o použití svých prostředků na pořízení investičního majetku byly vyvinuty speciální matematické metody, pomocí kterých lze hodnotit, porovnávat a vybírat projekty podle jejich ekonomické výhodnosti.

Cílem této práce bylo na základě odborné literatury zpracovat teoretický koncept, který bude obsahovat rozbor metodiky pro hodnocení výhodnosti investičních projektů. Analyzovat postupy, které jsou používány pro hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů v reálném podniku a tyto postupy poté konfrontovat s teoretickým konceptem. Dále navrhnout možné alternativní metody pro hodnocení investičních projektů a formulovat určitá doporučení pro uplatnění v praxi, která budou z analytické části práce vycházet.

Tato práce využívá reálného podnikového projektu, který by měl být schválen k realizaci na základě výsledků metod pro ekonomické hodnocení efektivnosti investic. Tento sledovaný projekt se týká pořízení hmotného investičního majetku a z tohoto důvodu je i tato práce zaměřena tímto směrem. Výhodnost projektu byla zjištěna pomocí vnitropodnikových metod pro hodnocení investičních projektů. Poté byly využity další alternativní metody představené v teoretickém konceptu, kterými byla zjištěna ekonomická výhodnost sledovaného projektu. Na základě výsledků jednotlivých metod bylo vydáno rozhodnutí o výhodnosti sledovaného investičního projektu.

8

Teoretická část 1. Investice, investiční aktivita Pořízení dlouhodobého investičního majetku je pro každý podnik zásadním a důležitým krokem. Struktura investičního majetku do velké míry ovlivňuje budoucí naplnění činnosti každého podniku. Při investování mění podnik formu svého kapitálu, v případě výrobního podniku mění např. likvidní peněžní prostředky za výrobní zařízení. V případě efektivního investování bude budoucí příjem převyšovat vložené náklady a podnik bude realizovat dodatečný příjem.

1.1. Pojmy investice a financování Dle Wöheho jsou tyto dva pojmy ve vědecké literatuře používány s velmi rozdílným smyslem, a proto je nutné tyto pojmy a zejména pojem investice přiblížit a dále ujasnit účel, jakým je tento pojem používán v této práci. Pojmem financování je myšlena činnost, při které podnik obstarává finanční prostředky všeho druhu pro realizaci všech podnikových výkonů. Toto obstarávání prostředků je obsaženo v pasivech rozvahy a ukazuje, jaká část z celkového kapitálu byla podniku poskytnuta podnikatelem, spolupodnikateli nebo vlastníky jako vlastní jmění a jaká část kapitálu byla poskytnuta jinými věřiteli (banky, dodavatelé, atd.) jako cizí kapitál. Naproti tomu pojem investice je dle odborné literatury spojován s použitím finančních prostředků k obstarávání hmotného majetku, nehmotných aktiv nebo finančního majetku (stroje, zásoby, patenty, licence, cenné papíry, účasti). Kapitál firmy je v tomto případě používán k obstarávání majetkových hodnot. Financování tedy znamená opatření finančních prostředků a investování znamená použití těchto prostředků. [WÖHE,G.,1995:410]

Z těchto důvodů bude pro účely této práce pojem investice znamenat použití finančních prostředků za účelem získání budoucích užitků.

9

Klasifikace investic Z hlediska financování, účetnictví a daňových předpisů dělíme investice (dlouhodobý majetek) na tři základní skupiny: - Finanční investice - Hmotné investice - Nehmotné investice

Finanční investice Jedná se o dlouhodobý finanční majetek, jako je nákup dlouhodobých cenných papírů, vklady do investičních a jiných společností, dlouhodobé půjčky, nákup nemovitostí. Cílem pořízení těchto investic je jejich obchodování za účelem získání úroku, dividend nebo zisku.

Hmotné investice Tyto investice vytvářejí nebo rozšiřují výrobní kapacitu podniku. Investice musí mít pořizovací cenu vyšší než 40 000,- Kč a dobu použitelnosti delší než jeden rok. Do tohoto druhu investic spadá především výstavba nových budov, staveb, cest, nákup pozemků, strojů, výrobního zařízení a dopravních prostředků

Nehmotné investice Investice tohoto druhu jsou nemateriální povahy (dlouhodobý nehmotný majetek), jako např. nákup know-how, licencí, softwaru, autorských práv. Dále se mezi tyto investice řadí výdaje na výzkumnou činnost, vzdělání, sociální rozvoj a jiné. Tento druh investic musí mít pořizovací cenu nejméně 60 000,- Kč. [SYNEK, M., 2007:278]

1.2. Podnikové pojetí investic V podnikovém pojetí jsou investice chápány jako statky, které nejsou určeny k bezprostřední spotřebě, ale k výrobě budoucích statků nebo služeb. Tím se podnik snaží dosáhnout zvýšení svého růstu v budoucnu, snaží se maximalizovat zisk. Z finančního hlediska lze podnikové investice popsat jako jednorázově vynaložené zdroje, které budou během delšího budoucího období přinášet dodatečné peněžní příjmy. Investice v podnikovém pojetí tedy také znamená, že se jedná o odložení spotřeby za účelem získání budoucích příjmů. [SYNEK, M., 2007:273] 10

Z podnikového pohledu rozdělujeme investice do čtyř skupin: rozvojové investice, obnovovací investice, mandatorní investice a racionalizační investice.

Rozvojové (rozšiřovací) investice Prostřednictvím těchto investic jsou rozšiřovány výrobní kapacity, zaváděny nové technologie, vyvíjeny nebo zkoumány nové výrobky. Tyto investice přinášejí růst tržeb.

Obnovovací investice Investice tohoto druhu nahrazují nebo obnovují výrobní zařízení, které už je zastaralé nebo končí jeho ekonomická životnost. Do této kategorie patří také investice, při kterých je vyměňováno funkční zařízení za jiné, které pomáhá snižovat náklady.

Mandatorní (regulatorní) investice Cíle těchto investic jsou mimoekonomické, to znamená, že jejich realizace je požadovaná zákonem, směrnicí nebo nařízením. Jedná se např. o investice na ochranu životního prostředí a zlepšení pracovního prostředí, dodržování hygienických požadavků a jiné.

Racionalizační investice Racionalizační investice vedou k úpravě stávajícího stavu produkčních možností podniku tak, aby snížily jeho výrobní náklady a zvýšily hospodárnost.

[SYNEK, M., 2010:262]

1.3. Investiční plánování V případě, že má být založen nový podnik, nebo má-li být v již existujícím podniku uskutečněna obnova technicky opotřebovaného nebo hospodářsky zastaralého zařízení, či rozšíření podniku o novou investici, pak musí těmto akcím vždy předcházet přesné investiční plánování. V převážné většině případů investiční rozhodnutí dlouhodobě ovlivňuje druh a objem produkce. Podnik tedy musí velice pečlivě připravovat investiční plány s ohledem na predikci budoucího vývoje podniku a jeho okolí. [WÖHE, G., 1995:429]

11

Investiční plán je konkretizován v investičních projektech. Z těchto projektů se pomocí metod hodnocení investic vybírají ty, které nejlépe splňují definované cíle podniku, a to jak po stránce ekonomické, tak i technické. Pomocí metod hodnocení investic se posuzuje: - výhodnost jednotlivého investičního projektu - porovnání výhodnosti více investičních variant - sestavení optimální kombinace investičních projektů s ohledem na možnosti jejich financování [NOVOTNÝ, J., 2007:120]

Porovnávání výhodnosti jednotlivého projektu spočívá ve zjišťování míry zhodnocení vložených prostředků. V případě hodnocení více investičních variant je také měřeno zhodnocení vkladů, ale také lze porovnávat i projekty mezi sebou. Toto porovnávání je umožněno tím, že je užitek z projektů převeden na stejné poměrové ukazatele. Tohoto převodu se využívá také při sestavování optimální kombinace investičních projektů.

Investiční projekty Investiční projekty nabývají různou formu a jsou také různě posuzovány. Záleží na konkrétním projektu a podniku, v němž je schvalován. Pro stanovení metod hodnocení efektivnosti investic a odpovědnosti za schvalování projektů se investiční projekty rozdělují do několika skupin. Ve většině našich podniků převažuje rozdělení podle výše investičních nákladů.

1.4. Investiční rozhodování Cílem každé metody pro hodnocení investic by mělo být zjištění její rentability, tzn. vyjádření, zda se vložený a tím vázaný kapitál v určitém investičním projektu zúročí tak, že je tato výše dostatečná oproti zúročení jinými, alternativními možnostmi. Hodnotící metody připravují investiční rozhodování, při kterém je na základě výsledných hodnot sledovaná investice porovnána s ostatními variantami. Obecně lze říci, že investice by měla být realizována v případě, že je zajištěna návratnost peněžních výdajů spojených s pořízením a zúročení vloženého kapitálu, které považuje investor za dostatečné. Jinými slovy to tedy znamená, že je investice výhodná, pokud součet peněžních příjmů nad výdaji umožňuje amortizaci a přiměřené zúročení vloženého kapitálu.

12

Na základě praktických zkušeností a teoretických znalostí byly vyvinuty různé výpočtové metody pro hodnocení výhodnosti investic. Tyto metody používají tyto základní veličiny: - peněžní výdaje - peněžní příjmy - úroková míra - čas

Peněžní výdaje Při pořizování investice vedou peněžní výdaje k úbytkům likvidních prostředků. Během životnosti projektu ale dochází k dalším peněžním výdajům ve formě běžných provozních vydání (patří sem zejména nákup surovin, provozních a pomocných látek, náklady na zaměstnance, aj.).

Peněžní příjmy Peněžní příjmy jsou charakterizovány jako příliv likvidních prostředků z prodeje produkovaných výkonů nebo celé investice (tržby z prodeje investičního majetku). [WÖHE, G., 1995:431]

13

2. Metody hodnocení investic Problematika hodnocení investic je rozebírána v celé řadě literárních pramenů. Vzhledem k tomu, že tato práce pojednává o hodnocení výhodnosti investic v rámci vnitropodnikových procesů, byla jako základní odborný pramen pro popis hodnotících metod použita literatura od Güntera Wöheho, která se zabývá problematikou hodnocení investičních projektů z tohoto vnitropodnikového pohledu.

Podstatou ekonomického hodnocení investic je porovnávání peněžních výdajů na pořízení a provoz investice s peněžními příjmy, které nám během doby životnosti projekt přinese.

"Základem pro rozhodnutí o tom, zda přijmout daný projekt a realizovat jej, či o tom, který z navržených projektů nebo jejich variant by měl být zvolen k realizaci, je propočet určitých kritérií (ukazatelů) ekonomické efektivnosti. Tato kritéria měří zpravidla výnosnost (návratnost) zdrojů vynaložených na realizaci projektu." [FOTR, J., 2011:68]

Na základě teoretických úvah a praktických zkušeností z podnikového hospodářství byly vytvořeny různé postupy pro ekonomické hodnocení investic. Tyto postupy lze v souladu s rozdělením dle Wöheho členit do těchto základních skupin: - statické metody (pomocné praktické postupy) - dynamické metody (finančně matematické postupy)

2.1. Statické metody "Statické metody jsou též označovány jako pomocné praktické postupy. Je tomu tak proto, že neberou v úvahu časovou hodnotu peněz (současná hodnota budoucích peněz). Veličiny, které jsou v jejich rámci využívány k výpočtům, jsou náklady, zisk a rentabilita." [NOVOTNÝ, J., 2007:121]

Tyto metody se člení na následující postupy: - výpočet porovnávající náklady - výpočet porovnávající zisky 14

- výpočet rentability (Return of Investment) - výpočet návratnosti (Pay-off-Period) [WÖHE, G., 1995:431]

Výpočet porovnávající náklady Na základě tohoto výpočtu lze porovnávat náklady za určité období dvou nebo více investičních projektů. V případě hodnocení obnovovacích investic je tím myšleno porovnávání efektivity původního a nového investičního majetku, v případě rozšiřujících investic se jedná o srovnání několika nových zařízení. Kritériem výhodnosti tohoto postupu je rozdíl v nákladech mezi zvažovanými variantami. V případě, že se kapacity porovnávaných investičních objektů liší, je třeba porovnávat náklady na jednotku kapacity namísto nákladů za určité období. V tomto případě je třeba brát zřetel na to, že skutečné jednotkové náklady závisí na míře využití kapacity zařízení. Každé výrobní zařízení je konstruováno na určitou optimální výši produkce (optimální oblast využití své kapacity). Při této optimální výši jsou nejnižší náklady na jednotku produkce. Výše této optimální produkce je u zařízení většinou rozdílná a má vliv na výběr vhodného zařízení. Objem výroby, od nějž je výhodnější použít jiné zařízení, se označuje jako kritické množství. Nedostatkem výpočtu porovnávajícího náklady je velice krátké období, po které je efektivnost investice hodnocena. Z toho důvodu nebere výpočet zřetel na vývoj budoucích nákladů a výnosů, cenové dopady nárůstu produkce a podobně. Není možné konstatovat, že investice s nejnižšími náklady má také nejvýhodnější zúročení vložených prostředků. [NOVOTNÝ, J., 2007:122]

Pro výpočet lze použít metodu průměrných ročních nákladů, která je matematicky vyjádřena takto:

R = O + (i * J ) + V kde: R ..........roční průměrné náklady varianty O ..........roční odpisy i ..........diskontní sazba (v % / 100) J ..........investiční náklad (kapitálový výdaj) V .........ostatní roční provozní náklady (celkové provozní náklady - odpisy)

Diskontní sazba představuje minimální požadovanou výnosnost podnikem. [LUKL, R., 2004:37] 15

Výpočet porovnávající zisky Srovnávání nákladů na základě předchozí metody selže v případě, že investiční varianta s výhodnějšími náklady povede k vyšší produkci. Tato vyšší produkce ale může být realizována pouze při nižší prodejní ceně produkovaných jednotek. To znamená, že celkový zisk nemusí být i při nákladově příznivějším produkčním postupu nutně vyšší. Tento nedostatek výpočtu porovnávajícího náklady se snaží odstranit výpočet porovnávající zisky. Tento postup eliminuje tento nedostatek tím, že zahrnuje do výpočtu tržby a při různých investičních variantách porovnává očekávaný roční zisk. V případě výpočtu efektivnosti obnovovacích investic se tento postup zaměřuje na průměrný roční zisk starého zařízení a očekávaný průměrný roční zisk různých investičních variant. Nedostatky výpočtu porovnávajícího zisky jsou v podstatě stejné jako u výpočtu porovnávajícího náklady. To znamená, že ani tento výpočet nezohledňuje časové rozhraničení budoucích nákladů a výnosů během doby životnosti investiční varianty. Navíc je zpravidla nemožné přiřadit výnosy jednotlivým zařízením. Pokud se i přesto provádí, tak do metod hodnocení investic vcházejí svévolná rozčleňování. [WÖHE, G., 1995:434]

Výpočet rentability (Return of Investment – ROI) Tento postup výpočtu návratnosti investice je používán zejména v USA. Ve své nejjednodušší variantě se u tohoto výpočtu vztahuje očekávaný roční zisk jednotlivých variant investičních projektů přímo k investovanému kapitálu:

rentabilita =

zisk × 100 kapitál

[NOVOTNÝ, J., 2007:122]

Tento postup výpočtu lze změnit na informačně bohatší vzorec zohledněním obratu:

return of investment =

zisk obrat × × 100 obrat investovaný kapitál

16

První činitel v tomto rozšířeném vzorci udává výnosnost obratu, druhý činitel udává obrat kapitálu. V případě součinu obou činitelů dostaneme roční rentabilitu investovaného kapitálu. Investiční rozhodování mezi více variantami se provádí na základě hodnocení rentability každého projektu zvlášť. Při hodnocení pouze jedné investiční varianty je třeba porovnat rentabilitu této investice s minimálním zúročením, které investor požaduje. Slabiny této metody jsou v podstatě stejné jako u předchozích dvou metod. Jedná se o krátkodobé posuzování, nezohlednění budoucích změn nákladů a výnosů a obtížnosti přičítání obratu a zisku jednotlivým investičním projektům. Oproti předchozím metodám je tímto postupem zjištěna důležitá veličina pro investiční rozhodování: rentabilita vloženého kapitálu. Nevýhodou je, že tato rentabilita je zjištěna pouze pro jedno období. V praxi se lze setkat s upravenou metodou, která počítá s rentabilitou pro jednotlivé roky ekonomické životnosti. Nevýhodou této metody je, že počítá s odhady budoucích hodnot. Realizován by měl být ten projekt, který dosáhne nejvyšší rentability. Pokud je hodnocen jediný projekt, tak realizován by měl být v případě, kdy je výsledná rentabilita vyšší než minimální zúročení požadované investorem. [WÖHE, G., 1995:435]

Výpočet návratnosti (Pay-off-Period -PP)

Výsledná hodnota této metody udává počet období, které jsou třeba k získání peněžních výdajů (PV) spojené s pořízením investičního projektu. Tyto peníze jsou získávány prostřednictvím peněžních příjmů (PP), které investice přináší. Výpočet má následující tvar:

doba amortizace =

PV PP

kde: PV ........... peněžní výdaje spojené s pořízením PP ........... roční peněžní příjmy po odpočtu běžných nákladů a daní

Investice je považována za výhodnou v případě, že je vypočítaná doba amortizace kratší než amortizační doba požadovaná investorem (doba, kterou investor považuje při daném riziku za reálnou). [NOVOTNÝ, J., 2007:122]

17

Nevýhodou tohoto výpočtu, kromě již zmiňovaného nedostatku statických metod obecně, je v tom, že předpokládaná doba amortizace je založena na subjektivním odhadu rizika investorem. Velmi často je v praxi výrazně nižší než pozdější doba ekonomické životnosti investice. Se vzrůstajícím odhadem rizika se zkracuje požadovaná doba amortizace. Tím dochází k požadavkům na neúměrně vysoké roční zisky plynoucí z investičního projektu. V praxi se z důvodů rizika neodhaduje doba amortizace déle než na 3 – 5 roků a to i přesto, že efektivní doba ekonomické životnosti zařízení představuje 10 a více roků. Tento nedostatek má za následek nerealizování investice i přes to, že je ekonomicky výhodná. [WÖHE, G., 1995:437]

Shrnutí

Statické metody (pomocné praktické postupy) patří mezi základní a méně přesné postupy pro hodnocení efektivnosti investic. Jejich hlavní nevýhoda je dána tím, že neberou v úvahu (a nebo jen velmi nedokonale) časovou hodnotu peněz, která se během životnosti projektu mění. V této kapitole byly představeny tyto metody: výpočet porovnávající náklady, výpočet porovnávající zisky, výpočet rentability, výpočet návratnosti. Všemi těmito metodami lze porovnávat jak více potenciálních investic mezi sebou (výběr nejvýhodnější z nich), tak obnovovací nebo racionalizační investice, při kterých se hodnotí výhodnost navrhované investice vůči výhodnosti současného stavu. Investiční rozhodování probíhá na základě výsledných hodnot těchto metod. Obecně lze říci, že investice je ekonomicky výhodná v případě, že dojde během její ekonomické životnosti k návratnosti vložených finančních prostředků.

2.2. Dynamické metody Dynamické metody (v odborné literatuře nazývané též Finančně matematické metody) se liší od statických metod tím, že při hodnocení efektivnosti investičních variant nezůstávají u krátkodobého časového horizontu, ale posuzují výhodnost investic po celou dobu ekonomické životnosti nebo její plánované délky. Základem výpočtů těchto metod jsou časové řady peněžních příjmů a peněžních výdajů během sledovaného období. Peněžní výdaje jsou tvořeny pořizovacími výdaji dané investice a fixními a variabilními výdaji na její údržbu a provoz. Peněžní příjmy jsou tvořeny zejména tržbami za prodej výkonů, které příslušná investice produkuje.

18

Finančně matematické metody jsou označovány jako dynamické z toho důvodu, že při zkoumání v rámci relativně delších časových období je faktor času do hodnocení promítán pomocí zohlednění časové hodnoty peněz.

Dynamické (finančně matematické) metody se člení na následující postupy: - metoda čisté současné hodnoty (Net Present Value) - metoda vnitřního výnosového procenta - metoda anuit [NOVOTNÝ, J., 2007:123]

Dle dalších dostupným odborných pramenů lze zařadit mezi dynamické metody ještě následující metodu: - doba návratnosti (Payback Period) [SCHOLLEOVÁ, H.,2008:122]

Metoda čisté současné hodnoty (Net Present Value - NPV)

Tato metoda se v některých pramenech označuje jako metoda diskontované hodnoty nebo hodnoty kapitálu. U posuzovaných investičních projektů umožňuje eliminovat dopady, které vyplývají z rozdílů peněžních příjmů a výdajů během doby existence projektu. Tyto rozdíly jsou způsobeny tím, že dřívější peněžní příjem má pro podnik vyšší hodnotu než pozdější a analogicky, čím je časově vzdálenější peněžní výdaj, tím méně podnik zatěžuje. Pro správnou komparaci těchto částek je třeba zohlednit tento časový nesoulad. Srovnání je dosaženo tím, že se očekávané budoucí peněžní výdaje a peněžní příjmy diskontují (odúročují) na současnou hodnotu (k termínu bezprostředně před počátkem investice). Tato k příslušnému okamžiku odúročená výše budoucí platby se označuje jako její současná hodnota. Rozdíl všech součtů současných hodnot peněžních příjmů a všech součtů současných hodnot peněžních výdajů (součet současných hodnot všech čistých příjmů) se označuje jako čistá současná hodnota, kterou lze vypočítat pomocí tohoto tvaru:

19

n

NPV = ∑ t =0

Et − At (1 + i )t

kde: NPV.................. čistá současná hodnota Et ...................... peněžní příjmy na konci období t At ...................... peněžní výdaje na konci období t i ........................ kalkulační úroková míra (požadované nejnižší zúročení kapitálu) t ........................ období (t=0,1,2,....,n) n ....................... ekonomická životnost projektu

Při použití tohoto vzorce je třeba do peněžních výdajů zahrnout i pořizovací náklady investičního projektu, které byly vynaloženy v období t=0. Investici je doporučeno realizovat v případě, když je hodnota kapitálu NPV vyšší nebo rovna nule. Případ, kdy se hodnota NPV rovná nule, znamená, že investice dosáhla právě hodnoty požadovaného nejnižšího zúročení (i). [NOVOTNÝ, J., 2007:124]

Nedostatky této, jinak nejčastěji používané metody je vysoká citlivost na vývoj úrokových měr. Ta se promítá do výše diskontního faktoru a je v turbulentním prostředí těžce předvídatelná. Další slabinou této metody je fakt, že výsledek ze zpracování informací je pouze absolutní a může zkreslit pohled na srovnání více investic. Z tohoto důvodu je vhodné tuto metodu doplnit o další, která relativní pohled ukazuje (např. IRR). [KISLINGEROVÁ, E., 2010:289]

Metoda vnitřního výnosového procenta (Internal Rate of Return - IRR)

Tato metoda je opět založena na časovém ohodnocení peněz a její výpočet je podobný předchozí metodě. Vnitřní výnosové procento je taková kalkulační úroková míra (diskontní míra), při které je tok peněžních příjmů z projektu přesně roven toku peněžních výdajů projektu. Jinými slovy, hledáme takovou úrokovou sazbu, při které je čistá současná hodnota investice rovna 0.

n

Et − At

∑ (1 + i ) t =1

t

=0

Zkratky vysvětleny v předchozí kapitole.

[DUCHOŇ, B.,2007:233]

20

Tímto způsobem lze zjistit efektivní zúročení investičního projektu. Posouzení výhodnosti jednotlivé investice lze ale provést pouze tehdy, když je známé minimální zúročení kapitálu požadované podnikem ke krytí nákladů kapitálu. Investice je v tomto případě považována za výhodnou, když je hodnota vnitřního výnosového procenta vyšší než kalkulační úroková míra. Metoda vnitřního výnosového procenta tedy sama o sobě není schopna poskytnout kritérium o výhodnosti dané investice v případě, že není dána kalkulační úroková míra jakožto srovnávací měřítko. Při srovnávání více investičních variant by měla být uskutečněna ta, která dosahuje nejvyšší hodnoty vnitřního výnosového procenta. Samozřejmě za předpokladu, že je tato hodnota vyšší než kalkulační úroková míra. V případě hodnocení obnovovacích investic se porovnává IRR pouze s kalkulační úrokovou mírou. [WÖHE, G., 1995:441]

Metoda anuit

Pomocí této metody jsou porovnávány průměrné roční peněžní výdaje investičního projektu s průměrnými ročními peněžními příjmy. Tyto toky plateb jsou přepočítávány pomocí složeného úrokování na dvě ekvivalentní a srovnatelné řady, to znamená, že tyto řady mají stejnou hodnotu kapitálu (čistou současnou hodnotu) a vykazují stejně vysoké toky plateb, resp. příjmů. V případě konstantních ročních peněžních výdajů a příjmů můžeme tyto převzít do investičního propočtu bez úprav. V případě, že roční hodnoty kolísají, tak musí být nejdříve odúročeny, tzn. musí být zjištěna jejich současná hodnota. Následně se součet těchto současných hodnot úročí, tzn. že se přemění v uniformní roční hodnoty přiměřené ekonomické životnosti. Obdobným způsobem se zachází s pořizovacími náklady a se zůstatkovou cenou. Anuitu investičního projektu (průměrné roční přebytky peněžních příjmů) získáme součinem hodnoty kapitálu (NPV) a umořovatele. [WÖHE, G., 1995:442]

Výpočet tedy lze provést na základě následujícího vztahu: i × (1 + i ) (1 + i )n − 1 n

a = K0 ×

(

)

kde: a........................anuita K0 ......................hodnota kapitálu (NPV) i ........................kalkulační úroková míra n........................ekonomická životnost projektu

21

Investice je při dané kalkulační úrokové míře výhodná a měla by být realizována, když je rozdíl mezi průměrnými ročními příjmy a platbami kladný nebo nulový. V případě rozhodování mezi více investičními projekty je nejvýhodnější ten, který dosahuje nejvyšší hodnoty průměrného čistého přebytku (anuity).

Doba návratnosti (Payback Period)

Doba návratnosti investice se podobá statické metodě výpočet návratnosti, ale tato dynamická metoda bere v úvahu budoucí riziko a tedy využívá diskontované (současné) hodnoty. Hodnotou vypočítané doby návratnosti lze zjistit období (počet roků), za které budou diskontované příjmy z investice stejně velké jako výdaje na tuto investici, tzn. dojde k návratnosti vložených financí. Jednotlivé společnosti většinou mají interními předpisy danou hodnotu, kterou by měla schválená investice splňovat, nicméně nikdy by neměla být výsledná doba návratnosti delší než je ekonomická doba životnosti investice. V té chvíli by byla investice neefektivní. [SCHOLLEOVÁ, H.,2008:122] Pro zjištění doby návratnosti lze použít následující vzorec:

Doba návratnosti = t −

kumul. CF v t CF v t

[roky]

kde: t ....................... období kdy čistý kumulovaný CF začne být kladný kumul. CF v t .. kumulovaný čistý cash-flow v období t CF v t .............. čistý cash-flow v období t

Nedostatky této metody jsou podobné nedostatkům její statické varianty. Jedná se zejména o následující: a) tato metoda nepočítá s peněžními toky, které investice přináší po této době návratnosti. Tyto toky mohou v některých případech například přinášet výrazně vyšší příjmy po své době návratnosti, ale metoda doby návratnosti tento fakt nezohlední. b) tato metoda dále nerespektuje dobu životnosti jednotlivých projektů - nerozlišuje dobu, po kterou projekt přináší zisky. V některých případech se tedy může stát, že bude upřednostněn projekt, který má kratší dobu návratnosti před jiným s dobou návratnosti sice delší, ale také může oproti prvnímu přinést výrazně vyšší čistou současnou hodnotu.

22

Z těchto nedostatků vyplývá, že je tuto metodu vhodnější použít pro porovnání investičních projektů se stejnou dobou životnosti a podobným cash-flow. To znamená, že je metoda výhodná zejména pro hodnocení projektů s krátkou dobou životnosti, s vysokým rizikem a nebo jako doplňující kritérium hodnocení. [SCHOLLEOVÁ, H.,2008:123]

Shrnutí:

Dynamické metody pro hodnocení efektivnosti investic posuzují jejich výhodnost po celou dobu ekonomické životnosti. Tím se liší od metod statických, které jsou zaměřeny krátkodoběji a nerespektují časovou hodnotu peněz. V této kapitole byly představeny následující dynamické metody: metoda čisté současné hodnoty, metody vnitřního výnosového procenta, metoda anuit a doba návratnosti. Základem pro výpočty dynamických metod je proces diskontování, kterým je možné převést budoucí hodnoty peněžních toků na současné hodnoty. Tím je dosaženo postupů pro hodnocení investic, které více odráží budoucí realitu. Každá z uvedených metod má svá vlastní kritéria, na jejichž základech lze rozhodnout o efektivnosti investice. Obecně lze říci, že sledovaný projekt by měl být realizován v případě, že součet diskontovaných peněžních příjmů plynoucích z investice bude vyšší než součet všech diskontovaných výdajů.

23

Analytická část 3. Představení investora Podnik, pro který bylo zpracováno hodnocení ekonomické efektivnosti investice, je společnost PBS Turbo s.r.o.. Společnost byla založena v roce 1997 těmito dvěma společnostmi: 1. První brněnská strojírna Velká Bíteš a.s. (Česká republika) 2. MAN Diesel & Turbo SE (Spolková republika Německo)

V roce 2005 došlo k odkoupení podílu První brněnské strojírny společností MAN Diesel & Turbo SE a tím se tato společnost stala jediným vlastníkem. Společnost PBS Turbo s.r.o. působí od počátku svého založení ve strojírenském oboru. Konkrétně se jedná o vývoj a výrobu turbodmychadel pro větší dieselové a plynové motory, které se používají převážně v lodích, elektrárnách nebo vlacích. Společnost PBS Turbo s.r.o. má celkem 191 zaměstnanců, základní kapitál 122 700 000,- Kč a v roce 2011 dosáhla tato společnost obratu ve výši 26 240 000,- EUR.

24

4. Investiční aktivita v reálném podniku Tato kapitola popisuje způsob, jakým investor přistupuje k investicím a zejména k hodnocení jejich ekonomické návratnosti. Investice a investiční činnost je ve sledovaném podniku řízena na základě investiční směrnice.1 Tento dokument popisuje kompletní proces pořizování investičního majetku ve sledovaném podniku. Pro potřeby této práce byly použity následující body z tohoto dokumentu: - investiční majetek - investiční plánování - investiční rozhodování

4.1. Investiční majetek Investice je definována jako použití finančních prostředků k zajištění hmotného a nehmotného investičního majetku. K investiční částce patří všechny výdaje přiřazené k projektu, tj. včetně vedlejších nákladů projektu a aktivovaných vlastních výkonů. Žádosti o investice jsou nezávislé na způsobu financování, pokud právní vazba činí smluvně více než jeden rok. Hmotný a nehmotný investiční majetek

Hmotný investiční majetek představuje takové materiální hodnoty majetku, které jsou ve vlastnictví podniku a které jsou používány pro účely výroby nebo poskytování zboží a služeb třetím osobám nebo pro správní účely. U těchto správních účelů se očekává, že jejich doba používání bude delší než jeden rok. Tento druhu majetku zahrnuje: - pozemky a budovy - technická zařízení a stroje, provozní prostředky - jiný majetek, provozní a obchodní vybavení

Mezi nehmotný investiční majetek patří identifikovatelné, nemonetární hodnoty majetku bez fyzické substance. Jedná se zejména o práva nabývaná za úplatu (práva užívání, přirážky ke

1

Vnitropodniková investiční směrnice MAN číslo CP 005 z roku 2005.

25

stavebním nákladům, práva značky, koncese, licence a ochranné známky) a počítačový software.

4.2. Investiční plánování v podniku Ve sledovaném podniku je plánování hmotného a nehmotného investičního majetku rozděleno na plánování dlouhodobé (strategické) a plánování krátkodobé (pro běžný rok).

Základem dlouhodobého investičního plánování, je hrubý investiční rámec, který obsahuje výčet zamýšlených investic na příští tři roky. Tento investiční rámec vzniká na základě žádostí o nové investice, které podávají odpovědní pracovníci. Ve většině případů jsou tyto žádosti podloženy hrubým výpočtem návratnosti s obhajobou jejich potřebnosti vyplývající z dlouhodobé strategie společnosti a odhadu budoucího odbytového plánu podniku. Tyto žádosti jsou nejdříve posuzovány interními odpovědnými pracovníky a poté je na jejich základě sestaven návrh na hrubý tříletý investiční rámec. Takto sestavený plán je schvalován představenstvem společnosti MAN a po případných korekcích je uvolněn jako hrubý dlouhodobý plán investic. Tříletý plán není zcela pevně stanoven a je možné v rámci každoročního schvalování provádět úpravy např. na základě změny investiční strategie podniku nebo jiných okolností, které tento plán ovlivní.

Vedle tohoto uvedeného dlouhodobého plánu existuje ještě plán krátkodobý, který z dlouhodobého plánu vychází. Krátkodobý plán je už přesně konkretizovaný a neměnný. Plán obsahuje seznam investic schválených na aktuální rok. Investice jsou poté konkretizovány v investičních projektech, jež jsou v daném roce realizovány. Před realizací musí být projekt schválen odpovědnou osobou nebo skupinou osob. Projekty jsou na základě jejich celkových nákladů rozděleny do několika kategorií, na jejichž základě jsou schvalovány odpovědnými osobami (detailněji popsáno v následující kapitole).

4.3. Investiční rozhodování v podniku Schvalovací řízení pro pořízení investičního majetku

Hrubý investiční rámec (dlouhodobý plán) schvaluje a uvolňuje představenstvo společnosti při projednávání strategického plánu. Běžný rozpočet obsahující investiční záměry je 26

schvalován na jeden rok, během kterého se z tohoto rozpočtu čerpají schválené částky. Každý investiční záměr prochází schvalováním. Směrnice rozlišuje následující druhy investic:

Investice vyšší než 2 miliony Kč Tyto investiční návrhy jsou předkládány představenstvu MAN Diesel & Turbo SE, které tyto návrhy schvaluje. Žádost musí obsahovat vyplněný, pro tyto účely připravený formulář s výpočtem hospodárnosti.

Investice vyšší než 180 tis. Kč Investiční návrhy spadající do této kategorie jsou schvalovány odpovědnými pracovníky v MAN. K žádostem není nutné přikládat formulář s výpočtem hospodárnosti.

Investice nižší než 180 tis. Kč Tyto investice jsou schvalovány na úrovni vedení společnosti PBS Turbo s.r.o. Opět k nim nemusí být přiložen výpočet hospodárnosti.

Výpočet hospodárnosti

Jak již bylo uvedeno výše, výpočet hospodárnosti musí být zpracován pro každou investiční akci přesahující 2 miliony korun. Tento výpočet musí dále obsahovat detailní popis záměru (zejména popis výchozí situace, cíl investice, účel užití, ekonomické aspekty včetně financování, podstatná rizika) a přiřazení ke strategickým opatřením ze strategického plánu. Ve formuláři pro výpočet hospodárnosti je třeba uvést výsledné hodnoty těchto metod pro hodnocení investic: a) Metoda hodnoty kapitálu Tento výpočet je podstatnou a nutnou součástí výpočtu hospodárnosti. Dle investiční směrnice musí tato hodnota udávat součet všech vkladů a výplat souvisejících s investicí úročených k jednomu časovému okamžiku. Dle popisu požadavků se jedná o analogii s dynamickou metodou čisté současné hodnoty (NPV). Pro přijetí projektu by měla být výsledná hodnota alespoň ve výši investovaného kapitálu.

b) Doba návratnosti Výsledná hodnota udává počet roků, které jsou potřebné ke splacení investice pomocí přebytků příjmů nebo úspor nákladů ovlivňujících likviditu. Tuto hodnotu lze tedy vypočítat podle vztahu pro dynamickou metodu doby návratnosti (Payback Period). 27

Investice je schválena v případě, že doba návratnosti investičního projektu je nižší než dva roky.

c) Interní metoda úrokové míry Jedná se o úrokovou míru, která diskontováním všech příjmů a všech výdajů po celou dobu užívání vede k "nulové" hodnotě kapitálu. Jakákoli tržba z likvidace majetku na konci doby životnosti se úročí a připočítává se k přebytkům. Tato metoda je obdobou dynamické metody vnitřního výnosového procenta (IRR), která byla rovněž popsána v předchozím textu. Hodnota této metody nutná pro schválení projektu musí být vyšší než minimální úroková míra.

Minimální úroková míra Investiční směrnice investora také dále stanovuje minimální úrokovou míru, která musí být ve výpočtech zohledněna. Společnost MAN ji stanovuje na základě ukazatele výnosnosti zapojeného kapitálu (Return on Capital Employed - ROCE), kterým se měří výnosnost dlouhodobého investovaného kapitálu. Směrnicí je tedy pro všechny výpočty ekonomické efektivnosti investic určena pevně daná kalkulační úroková míra ve výši 20,0 %. Tato hodnota určuje diskontní úrokovou míru uváděnou v předchozím textu.

Doba životnosti investičního projektu Interní směrnice přesně stanoví dobu životnosti investičního projektu. Ta je stanovena jako dvanáctiletá a tuto hodnotu je třeba ve výpočtech zohlednit.

Shrnutí:

Ve sledovaném podniku je popsán celý proces pořizování investic v investiční směrnici. Pro potřeby této práce byly použity vybrané části, které jsou relevantní k danému tématu. V podniku investora je investiční plánování rozděleno na dvě základní části. První část obsahuje hrubý plán investic na příští tři roky, který se konkretizuje na základě dlouhodobé strategie a odhadu budoucího vývoje prodeje vyráběného zboží. Druhá část investičního plánu obsahuje investice pro daný (běžný) rok, na základě kterých jsou realizovány investiční projekty. Dle interní směrnice je nutné vypracovat výpočet hospodárnosti pro investice, jejichž celková hodnota překročí 2 000 000,- Kč. Tento výpočet musí obsahovat hodnocení ekonomické 28

efektivnosti investice pomocí těchto metod: čistá současná hodnota, doba návratnosti a vnitřní výnosové procento. Investice je schválena v případě, že jsou splněna všechna následující kritéria. Hodnota čisté současné hodnoty musí být stejná nebo vyšší než investovaný kapitál. Návratnost investice nesmí být vyšší než dva roky a hodnota vnitřního výnosového procenta musí být nejméně ve výši minimální úrokové míry, která je směrnicí stanovena na 20 %. Pro výpočtové metody je dále stanovena hodnota ekonomické životnosti zařízení, jejíž výše je 12 roků.

29

5. Reálný investiční projekt V souladu s cílem této práce byla provedena analýza používaných metod pro hodnocení investic na základě zkoumání reálného investičního projektu ve sledovaném podniku.

5.1. Charakteristika projektu Na základě investičního plánu by měl být ve sledovaném podniku realizován projekt, který spočívá v nákupu, instalaci a využívání nového nevýrobního zařízení. Jedná se o paletový zásobník, jímž budou rozšířeny dva obráběcí stroje. Tím dojde k nahrazení části lidské práce prací strojní, tzn. projekt přinese úsporu nákladů na zaměstnance. Další peněžní příjmy budou plynout z rozšířených disponibilních kapacit obou strojů. Vzhledem k delším schvalovacím a dodacím dobám je doba instalace naplánována na začátek roku 2013. Cena tohoto zařízení včetně všech přidružených nákladů je 6 279 644,- Kč.

5.2. Vstupní data pro hodnocení projektu Pro zjištění výhodnosti investičního projektu bylo třeba získat následující hodnoty: -

potřebný počet operátorů

-

provozní náklady současné technologie

-

provozní náklady nové technologie

-

příjmy z nové technologie

Potřebný počet operátorů

Kontrola byla provedena na základě poměru výrobních a přípravných časů.

Tabulka č. 1 - Využití strojů v roce 2011 (v normohodinách) Výroba Příprava

leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec srpen

září

říjen

listopad prosinec Celkem

784 174

882 216

1061 212

802 204

860 201

619 247

347 127

878 163

659 211

800 186

799 188

517 115

Pramen: vnitropodnikové materiály, upraveno autorem

V roce 2011 bylo využití strojů 9008 normohodin pro obrábění dílců a 2245 normohodin pro vychystávání dílců ke stroji. Poměrem těchto částek bylo zjištěno, že na 1 hodinu obrábění je 30

9008 2245

třeba 0,15 hodiny dílec připravovat. Jeden pracovník obsluhy je tedy schopen připravovat dílce pro oba stroje.

Provozní náklady současného stavu

Na dvou strojích Mazak Integrex 1060 pracuje 6 pracovníků obsluhy. Průměrné roční náklady na jednoho pracovníka na těchto strojích jsou dle vyjádření ekonomického oddělení 511 091,Kč. Ostatní náklady na produkci se při zavedení investičního projektu nezmění a tudíž není nezbytné je zjišťovat. Celkové roční náklady současné technologie tedy jsou 3 066 546,- Kč.

Provozní náklady nového stavu

Náklady nové technologie se skládají z nákladů na obsluhu, nákladů na el. energii a odhadu nákladů na opravy.

Náklady na obsluhu: Po zavedení nového zařízení se sníží počet obsluhujících pracovníků na polovinu, poloviční tedy zůstanou i náklady na tyto pracovníky, tzn. po tomto opatření budou roční náklady na obsluhu zařízení ve výši 1 533 273,- Kč.

Náklady na el. energii: Zařízení má dle výrobce stroje průměrnou spotřebu 20 kW za celodenní provoz. Při současné ceně odebírané el. energie jsou roční náklady 21 060,- Kč.

Náklady na opravy: Dle vyjádření investora jsou odhadované náklady na opravy zařízení ve výši 1 % za rok z pořizovací ceny. Odhad byl proveden na základě cen oprav velmi podobného zařízení, které podnik vlastní. Roční náklady na opravy tedy jsou 62 796,- Kč

Příjmy z rozšíření disponibilních kapacit

Kromě úspor, kterých bude dosaženo rozdílem nákladů současného stavu a stavu navrhovaného, budou ještě realizovány dodatečné příjmy z bezobslužného provozu o víkendech.

31

Graf č. 1 - Plánované kapacitní vytížení (rok 2013) 1400

1200

1000

800 Disponibilní kapacity Pevné objednávky 600

400

200

0 201301

201302

201303

201304

201305

201206

201207

201208

201209

201210

201211

201212

Tabulka dat ke grafu č. 1 leden 2013

únor 2013

březen 2013

duben 2013

květen 2013

červen 2013

červenec srpen 2013 2013

Disponibilní kapacity

990

900

945

990

945

945

585

Pevné objednávky

1261

1070

1150

1078

1140

1113

900

září 2013

říjen 2013

listopad prosinec celkem 2013 2013

900

810

990

990

630

10620

1057

990

1119

1044

1019

12939

Pramen: vnitropodnikové materiály, upraveno autorem za použití MS Excel

Plánované vytížení sledovaných strojů v roce 2013 bude 12939 normohodin. Kapacity v třísměnném provozu budou v roce 2013 v množství 10620 normohodin. Dochází tedy k převisu potřebných kapacit nad disponibilními a z tohoto důvodu je možné rozšířit disponibilní kapacity strojů přechodem na bezobslužný provoz o víkendech.

Paletový zásobník má 14 míst pro palety. Jedna obráběcí operace trvá průměrně 0,82 hodiny (průměrná hodnota obrábění všech dílců na stroji dle informačního systému). Na základě těchto údajů bylo zjištěno, že stroje budou dohromady schopny pracovat průměrně 11,48 hodin bez zásahu obsluhy, tzn. roční množství 551 hodin. Tyto hodiny jsou příjem navíc nad současný stav, při kterém jsou dílce obráběny v kooperaci.

Následující tabulka zobrazuje srovnání hodinových sazeb sledovaných strojů Mazak a kalkulačních hodinových sazeb při vyrábění dílců v kooperaci (na základě informací z oddělení logistiky).

32

Tabulka č. 2 - Porovnání hodinových sazeb Název

hodinová sazba

Mazak (Integrex 1060)

1 645,- Kč

Obrábění v kooperaci

1 800,- Kč

Úspora při obrábění na vlastním zařízení

155,- Kč

Pramen: vnitropodnikové materiály, upraveno autorem

Úspora při obrábění na vlastních zařízeních je 155 Kč/hod. Stroje budou využívány v bezobslužném provozu po 551 hodin za rok. Dodatečný příjem plynoucí z vlastní výroby namísto výroby v kooperaci je tedy ve výši 85 411,- Kč za rok.

Shrnutí:

V této kapitole byly získány hodnoty potřebné pro výpočet výhodnosti investice, jejich shrnutí zobrazuje následující tabulka:

Tabulka č. 3 - Vstupní hodnoty pro výpočty ekonomické výhodnosti Popis Hodnota

Současný stav Celkové roční náklady na pracovníky

3 066 546,- Kč

Navrhovaný stav Pořizovací cena zařízení

6 279 644,- Kč

Celkové roční náklady na pracovníky

1 533 273,- Kč

Roční spotřeba elektrické energie

21 060,- Kč

Odhad ročních nákladů na opravy zařízení

62 796,- Kč

Celkové roční náklady

1 617 129,- Kč

Roční příjmy z rozšíření disponibilních kapacit

85 411,- Kč

Plánovaná životnost zařízení

12 roků

Průměrný roční nárůst cen elektrické energie

4,80 %

Průměrný roční nárůst nákladů na pracovníky

4,00 %

Diskontní sazba

20,00 %

Pramen: vnitropodnikové materiály, upraveno autorem

Sledovaný investiční projekt spočívá v pořízení automatického paletového systému, kterým budou rozšířeny dva obráběcí stroje. Peněžní příjmy z této investice jsou získány úsporou 33

nákladů na obsluhující pracovníky (po instalaci zařízení se sníží počet pracovníků na polovinu) a dodatečným příjmem z rozšíření disponibilních kapacit.

34

6. Hodnocení ekonomické efektivnosti reálné investice Pro hodnocení investic ve sledovaném podniku se používají tyto dynamické metody: čistá současná hodnota, doba návratnosti a metoda vnitřního výnosového procenta. Všechny tyto metody patří mezi dynamické. Konstrukce jejich výpočtu obsahuje teoretický koncept uvedený v této práci.

Čistá současná hodnota (Net Present Value)

Hodnoty peněžních příjmů a výdajů výše popsané investice během plánované doby životnosti jsou zobrazeny v tabulce číslo 8, která se nachází v příloze této práce. Hodnota čisté současné hodnoty byla vypočítána na základě vztahu:

n

NPV = ∑ t =0

Et − At (1 + i )t

kde: NPV ..................čistá současná hodnota Et ......................peněžní příjmy na konci období t At ......................peněžní výdaje na konci období t i ........................kalkulační úroková míra (požadované nejnižší zúročení kapitálu) t ........................období (t=0,1,2,....,n) n........................ekonomická životnost projektu

Výpočtem byly zjištěny tyto hodnoty pro sledovanou investici: Součet všech současných hodnot peněžních příjmů: 8 550 825,- Kč Součet všech současných hodnot peněžních výdajů: 6 675 029,- Kč

Na základě těchto součtů byla zjištěna hodnota NPV. NPV = 8 604 289 - 6 377 102 = 1 880 796,- Kč

Hodnota čisté současné hodnoty investice je 1 880 796,- Kč. Na základě interní směrnice je pro přijetí a realizaci projektu nutné dosáhnout hodnoty NPV alespoň ve výši investovaného kapitálu. Investovaný kapitál v hodnotě 6 279 644,- Kč byl již v tomto výpočtu zohledněn v peněžních výdajích v nultém roce a tudíž musí být pro schválení investice hodnota NPV nezáporná. Tento požadavek byl splněn a projekt lze na základě tohoto hodnocení schválit.

35

Doba návratnosti

Pro výpočet byly použity hodnoty uvedené v tabulce č. 8 a následující vztah pro výpočet doby návratnosti:

Doba návratnosti = t −

kumul. CF v t CF v t

[roky]

kde: t ....................... období kdy čistý kumulovaný CF začne být kladný kumul. CF v t .. kumulovaný čistý cash-flow v období t CF v t .............. čistý cash-flow v období t

Z tabulky je zřejmé, že čistý kumulovaný CF dosáhl kladné hodnoty v sedmém roce životnosti. V tomto období má kumulovaný čistý CF hodnotu 19 071,- Kč a čistý CF daného roku 561 249,- Kč. Dosazením do vzorce zjistíme dobu návratnosti.

Doba návratnosti = 7 −

19071 = 6,97 561249

Doba návratnosti investice je 6,97 roků. Interní směrnice udává maximální dobu návratnosti pro přijetí projektu 2 roky. To znamená, že v tomto případě nebylo dosaženo potřebné hodnoty a projekt nelze schválit.

Metoda vnitřního výnosového procenta (Internal Rate of Return)

Pomocí této metody hledáme takovou kalkulační úrokovou míru, při které je hodnota NPV rovna nule.

n

Et − At

∑ (1 + i ) t =1

t

=0

kde: Et ...................... peněžní příjmy na konci období t At ...................... peněžní výdaje na konci období t i ........................ kalkulační úroková míra (požadované nejnižší zúročení kapitálu) t ........................ období (t=0,1,2,....,n) n ....................... ekonomická životnost projektu

36

Tabulka č. 4 - Výpočet vnitřního výnosového procenta Diskontní sazba (%) NPV (Kč)

10,00%

26,00%

25,75%

28,49%

28,65%

30,00%

6 706 309 Kč

232 665 Kč

289 798 Kč

0 Kč

-324 076 Kč

-576 852 Kč

Pramen: výpočty autora

Podle výše uvedeného vzorce byly vypočítány hodnoty NPV pro různé kalkulační úrokové míry tak, aby bylo možné zjistit velikost úrokové míry pro nulovou hodnotu tohoto ukazatele. Této hodnoty bylo dosaženo při diskontní sazbě 28,49 %. Výsledná hodnota je vyšší než kalkulační úroková míra požadovaná investorem (20 %), a proto lze na základě této metody posuzovanou investici schválit a realizovat.

Zjištění výhodnosti na základě standardních kritérií

Sledovaný podnik využívá pro hodnocení výhodnosti svoje vlastní kritéria, která jsou uvedena v jeho investiční směrnici. Srovnání těchto hodnot se standardními hodnotami uvedenými v teoretickém konceptu nabízí následující tabulka:

Tabulka č. 5 - Srovnání kritérií pro hodnocení výhodnosti Metoda Interní kritérium Standardní kritérium

Čistá současná hodnota

NPV ≥ 0 Kč

NPV ≥ 0 Kč

Doba návratnosti

max. 2 roky

max. doba životnosti

Vnitřní výnosové procento

IRR ≥ i

IRR ≥ i

Pramen: výpočty autora

Sledovaný podnik používá kritéria pro hodnocení výhodnosti metodou čisté současné hodnoty a vnitřního výnosového procenta v souladu se standardními hodnotami uvedenými v teoretickém konceptu. Výsledné hodnoty obou metod splňují tato kritéria a investice byla na základě zkoumání těmito postupy hodnocena jako výhodná.

V případě hodnocení investice metodou doby návratnosti je hodnota vnitropodnikového kritéria pro realizování investice 2 roky. V teoretickém konceptu bylo uvedeno, že je investice výhodná v případě zjištěné doby návratnosti kratší než je doba životnosti této investice. V tomto případě by sledovaná investice byla výhodná při maximální době návratnosti 12 roků. Při použití standardního kritéria je výsledná doba návratnosti u sledovaného projektu kratší než doba jeho životnosti a investiční projekt je tedy i při použití této metody ekonomicky výhodný. 37

Shrnutí:

Dynamické metody hodnocení investic, které používá investor, byly vypočítány s následujícími hodnotami: - čistá současná hodnota: 1 880 796,- Kč - doba návratnosti: 6,97 roků - vnitřní výnosové procento: 28,49%

Po porovnání těchto výsledných hodnot s vnitropodnikovými kritérii pro hodnocení investic bylo zjištěno, že těmto kritériím vyhovují výsledky pouze dvou metod, a to čistá doba návratnosti a vnitřní výnosové procento. Hodnota metody doby návratnosti nesplňuje požadovanou výši pro výhodnou investici. Na základě těchto vnitropodnikových kritérií nelze hodnocenou investici doporučit k realizaci.

V případě hodnocení výhodnosti investice na základě limitních hodnot popsaných v teoretickém konceptu splňují všechny tři metody minimální požadavky na ekonomicky výhodnou investici a bylo by ji tedy možné doporučit ke schválení a následné realizaci.

38

7. Využití alternativních metod hodnocení investic V předchozí kapitole byly pro hodnocení výhodnosti reálného investičního projektu využity metody používané investorem. Pro hodnocení výhodnosti investičních projektů existují i další metody, které byly představeny v teoretickém konceptu této práce. Jedná se o následující postupy:

a) Statické metody

- výpočet porovnávající náklady - výpočet porovnávající zisky - výpočet rentability (Return of Investment) - výpočet návratnosti (Pay-off-Period)

b) Dynamické metody

- metoda anuit

Sledovaný investiční projekt byl hodnocen pomocí všech těchto metod. Výsledné hodnoty byly porovnány s minimálními požadavky na ekonomicky výhodnou investici.

7.1. Statické metody (pomocné praktické metody) Výpočet porovnávající náklady

Pomocí tohoto výpočtu byly průměrné roční náklady investice porovnány průměrnými náklady současného stavu. Pro výpočet byl použit následující vzorec:

R = O + (i * J ) + V kde: R ..........roční průměrné náklady varianty O ..........roční odpisy i ..........diskontní sazba (v % / 100) J ..........investiční náklad (kapitálový výdaj) V .........ostatní roční provozní náklady (celkové provozní náklady - odpisy)

Průměrné roční náklady současné stavu jsou pouze roční náklady na pracovníky ve výši 3 066 546,- Kč. Průměrné roční náklady investice byly vypočítány následovně:

39

R = 523304 + (0,2 × 6279644) + 1617129 = 3396362 Tímto výpočtem byly zjištěny tyto průměrné roční náklady: Současného stavu: 3 066 546,- Kč Sledované investice: 3 396 362,- Kč

Vzhledem k tomu, že plánovanou investicí docílíme vyšší produkce než při současné technologii, je třeba porovnávat náklady na jednu normohodinu. Díky nové investici bude kapacita rozšířena o 551 normohodin. Přepočítáním nákladů na jednu normohodinu získáme následující výsledky: Průměrné náklady na 1 Nhod při současném stavu: 269,- Kč. Průměrné náklady na 1 Nhod při realizaci investice: 284,- Kč.

Rozdíl těchto hodnot je ve výši -15,- Kč. Hodnota je záporná a zamýšlená investice tedy není efektivnější než současný stav. Projekt nelze doporučit k realizaci.

Výpočet porovnávající zisky

Jak již bylo uvedeno, sledovaný projekt nelze porovnávat s jinou investiční variantou, a proto byly pro zjištění výhodnosti investice porovnány příjmy a náklady současného stavu s příjmy a náklady sledovaného projektu. Jejich hodnoty zobrazuje následující tabulka:

Tabulka č. 6 - Příjmy a náklady současného a navrhovaného stavu Popis

Současný stav

Navrhovaný projekt

Pořizovací náklady

0,- Kč

6 279 644,- Kč

Roční diskontní sazba kapitálového

0,- Kč

1 255 929,- Kč

Roční provozní náklady

3 066 546,- Kč

1 617 129,- Kč

Náklady za dobu životnosti (12 let)

36 798 552,- Kč

40 756 343,- Kč

Roční příjmy z rozšíření kapacit

0,- Kč

85 411,- Kč

Příjmy nad současný stav za dobu

0,- Kč

1 024 934,- Kč

Náklady

výdaje

Příjmy

životnosti (12 let) Zisk Rozdíl příjmů a nákladů za dobu

- 2 932 856,- Kč

životnosti

Pramen: vnitropodnikové materiály, upraveno autorem 40

Z těchto výpočtů je zřejmé, že sledovaná investice není ekonomicky výhodná. Za dobu životnosti projektu nebudou vynaložené náklady splaceny budoucími příjmy a proto nelze projekt doporučit k realizaci.

Výpočet rentability (Return of Investment)

Tato metoda k výpočtu používá peněžní zisk, který investice přináší během doby životnosti a investovaný kapitál. Pro výpočet byl použit následující vztah:

rentabilita =

zisk × 100 kapitál

rentabilita =

1534828 × 12 × 100 = 293 % 6279644

Výpočtem bylo zjištěno, že sledovaný projekt má hodnotu rentability 293 %. Hodnota kapitálu, který bude na začátku vložen do projektu, se během ekonomické doby životnosti zhodnotí o tuto hodnotu. Investice by měla být realizována při hodnotě rentability vyšší než je požadována investorem. Ve sledovaném podniku není tato metoda používána a není tedy ani nikde uveden tento minimální požadavek. Pro zjištění tohoto požadavku lze pouze přeneseně použít kritérium pro hodnocení pomoci metody NPV, při kterém musí investice během své životnosti přinést dodatečné příjmy ve výši hodnoty vloženého kapitálu. V tomto případě by se jednalo o výši rentability minimálně 100 %. Pokud použijeme toto kritérium, tak lze nový investiční záměr doporučit.

Výpočet návratnosti (Pay-off-Period)

Tato metoda udává dobu, která je třeba k návratnosti vloženého kapitálu. Výpočet byl proveden na základě vzorce:

doba amortizace =

PV PP

kde: PV ........... peněžní výdaje spojené s pořízením PP ........... roční peněžní příjmy po odpočtu běžných nákladů a daní

41

doba amortizace =

6279644 = 5,05 1243210

Doba návratnosti kapitálu vloženého do projektu je 5,05 roků. Vzhledem k tomu, že tuto reálnou investici nelze poměřovat s jinou, tak bylo možné investiční rozhodování provést pouze jako srovnání doby amortizace investice s dobou ekonomické životnosti investice, která je 12 roků. Doba návratnosti je nižší než doba životnosti, a proto lze při použití této metody investici schválit k realizaci.

7.2. Dynamické metody (finančně matematické metody) Metoda anuit

Pomocí metody anuit byla vypočtena hodnota průměrného ročního přebytku peněžních příjmů sledované investice. Pro výpočet byl použit vzorec: i × (1 + i ) a = K0 × (1 + i )n − 1 n

(

)

kde: a ....................... anuita K0 ..................... hodnota kapitálu (NPV) i ........................ kalkulační úroková míra n ....................... ekonomická životnost projektu

0,2 × (1,2)

12

a = 1880796 ×

((1,2)

12

) = 423677

−1

U sledovaného projektu byl výpočtem zjištěn rozdíl mezi průměrnými ročními příjmy a průměrnými ročními platbami ve výši 423 677,- Kč. Investice by měla být realizována v případě nezáporné hodnoty anuity. Výsledná hodnota je kladná a proto je na základě této metody doporučeno projekt realizovat.

42

Shrnutí: Tabulka č. 7 - Výsledky alternativních metod Metoda

Výsledná hodnota

Doporučena realizace

Výpočet porovnávající náklady (rozdíl nákladů na 1 Nhod)

-15,- Kč

ne

Výpočet porovnávající zisky

- 2 932 856,- Kč

ne

Výpočet rentability

293 %

ano

Výpočet návratnosti

5,05 roků

ano

Metody anuit

423 677,- Kč

ano

Pramen: výpočty autora

Hodnocení ekonomické efektivnosti investic ve sledovaném podniku nepostihuje všechny základní metody hodnocení, které uvádí teoretický koncept. V této kapitole byly použity pro hodnocení sledované investice následují metody: výpočet porovnávající náklady, výpočet porovnávající zisky, výpočet rentability, výpočet návratnosti a metoda anuit. Dvě z těchto hodnot (výpočet porovnávající náklady a výpočet porovnávající zisky) nesplnily stanovená kritéria pro výhodnou investici, a proto nelze doporučit projekt k realizaci.

43

Závěr V této práci byla provedena analýza postupů pro hodnocení efektivnosti investičních projektů, které aplikuje sledovaný podnik pro hodnocení výhodnosti investic. Bylo zjištěno, že podnik využívá následující dynamické metody: metodu čisté současné hodnoty, metodu doby návratnosti a metodu vnitřního výnosového procenta. Základem investičního rozhodování sledovaného podniku je interní směrnicí určená minimální požadovaná výše výsledné hodnoty každé aplikované hodnotící metody. Pro praktické využití těchto metod byl zkoumán reálný projekt, který byl hodnocen pomocí výše uvedených metod a kritérií pro zjištění výhodnosti. Vnitropodnikovým kritériím nevychovala výsledná hodnota metody doby návratnosti. Proto byl na základě těchto metod projekt shledán ekonomicky efektivní. Při použití standardních kritérií pro hodnocení výhodnosti investičních projektů, která jsou uvedena teoretického konceptu, splňují výsledky všech tří metod požadované minimální hodnoty a na základě tohoto hodnocení splňuje investiční projekt požadavek na ekonomicky výhodnou investici. V další části předložené práce byly s použitím teoretického konceptu navrhnuty alternativní metody pro hodnocení výhodnosti investic. Jedná se tyto čtyři statické metody: výpočet porovnávající náklady, výpočet porovnávající zisky, výpočet rentability, výpočet návratnosti a jednu dynamickou metodu, kterou představuje metoda anuit. Výsledné hodnoty prvních dvou metod nesplnily kritéria ekonomicky výhodné investice a tudíž lze na základě těchto alternativních metod prohlásit sledovaný investiční projekt za ekonomicky nevýhodný.

Sledovaný podnik používá k hodnocení efektivnosti investic pouze dynamické metody, což není v rozporu s odbornou literaturou, která uvádí tyto metody jako výhodnější pro výpočty hodnocení efektivnosti investičních projektů. Čím se praxe podniku od literatury odchyluje, jsou limitní hodnoty pro posouzení výhodnosti investice. Při poměrně vysoké diskontní míře (20 %), která se používá pro hodnocení výhodnosti projektů, jsou požadavky na dobu návratnosti poměrně vysoké (2 roky). Při těchto požadavcích nemusí v mnoha případech dojít k realizaci projektů, které by jinak přinesly významné budoucí zisky. Jako doporučení sledovanému podniku lze navrhnout snížení vnitropodnikových požadavků na ekonomicky výhodnou investici.

44

Seznam použité literatury [1] DUCHOŇ, Bedřich. Inženýrská ekonomika. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. 288 s. ISBN 978-80-7179-763-0.

[2] FOTR, Jiří - SOUČEK, Ivan. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, 2011. 416 s. ISBN 978-80-247-3293-0.

[3] KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 811 s. ISBN 978-80-7400-194-9.

[4] LUKL, Radim. Investiční rozhodování jako východisko úspěchu firmy. Diplomová práce. Brno:

Masarykova

univerzita.

Ekonomicko-správní

fakulta.

Katedra

podnikového

hospodářství, 2004. Vedoucí práce Miroslav Nováček.

[5] NOVOTNÝ, Jiří – SUCHÁNEK, Petr. Nauka o podniku II. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 171 s.

[6] SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy.1. vydání. Praha: GRADA Publishing, 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9.

[7] SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 4. vydání. Praha: Grada Publishing, 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4

[8] SYNEK, Miloslav - KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Podniková ekonomika. 5. přeprac. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 498 s. ISBN 978-80-7400-336-3

[9] WÖHE, Günter. Úvod do podnikového hospodářství. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 1995. 748 s. ISBN 80-7179-014-1

45

Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1 - Využití strojů v roce 2011 (v normohodinách) ................................................. 30 Graf č. 1 - Plánované kapacitní vytížení (rok 2013) ................................................................. 32 Tabulka č. 2 - Porovnání hodinových sazeb ............................................................................. 33 Tabulka č. 3 - Vstupní hodnoty pro výpočty ekonomické výhodnosti ..................................... 33 Tabulka č. 4 - Výpočet vnitřního výnosového procenta ........................................................... 37 Tabulka č. 5 - Srovnání kritérií pro hodnocení výhodnosti ...................................................... 37 Tabulka č. 6 - Příjmy a náklady současného a navrhovaného stavu ........................................ 40 Tabulka č. 7 - Výsledky alternativních metod .......................................................................... 43 Tabulka č. 8 - Čistá současná hodnota projektu ....................................................................... 48

46

Seznam příloh Příloha A - Čistá současná hodnota projektu

47

Příloha A Tabulka č. 8 - Čistá současná hodnota projektu období položka

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

úspora mezd

1 594 604 Kč

1 658 388 Kč

1 724 724 Kč

1 793 713 Kč

1 865 461 Kč

1 940 079 Kč

2 017 683 Kč

2 098 390 Kč

2 182 326 Kč

2 269 619 Kč

2 360 403 Kč

2 454 819 Kč

příjmy za nepřetrž. prov.

85 411 Kč

85 411 Kč

85 411 Kč

85 411 Kč

85 411 Kč

85 411 Kč

85 411 Kč

85 411 Kč

85 411 Kč

85 411 Kč

85 411 Kč

85 411 Kč

Příjmy celkem

1 680 015 Kč

1 743 799 Kč

1 810 135 Kč

1 879 124 Kč

1 950 872 Kč

2 025 491 Kč

2 103 094 Kč

2 183 801 Kč

2 267 737 Kč

2 355 030 Kč

2 445 815 Kč

2 540 231 Kč

Diskontované příjmy

1 400 013 Kč

1 210 972 Kč

1 047 532 Kč

906 213 Kč

784 012 Kč

678 333 Kč

586 935 Kč

507 882 Kč

439 503 Kč

380 350 Kč

329 177 Kč

284 904 Kč

Kumulované disk. příjmy

1 400 013 Kč

2 610 984 Kč

3 658 516 Kč

4 564 729 Kč

5 348 741 Kč

6 027 074 Kč

6 614 009 Kč

7 121 891 Kč

7 561 394 Kč

7 941 744 Kč

8 270 921 Kč

8 555 825 Kč

energie

22 071 Kč

23 130 Kč

24 241 Kč

25 404 Kč

26 623 Kč

27 901 Kč

29 241 Kč

30 644 Kč

32 115 Kč

33 657 Kč

35 272 Kč

36 965 Kč

opravy

62 796 Kč

62 796 Kč

62 796 Kč

62 796 Kč

62 796 Kč

62 796 Kč

62 796 Kč

62 796 Kč

62 796 Kč

62 796 Kč

62 796 Kč

62 796 Kč

84 867 Kč

85 927 Kč

87 037 Kč

88 201 Kč

89 420 Kč

90 698 Kč

92 037 Kč

93 441 Kč

94 912 Kč

96 453 Kč

98 069 Kč

99 762 Kč

Příjmy

Výdaje pořízení

6 279 644 Kč

Výdaje celkem

6 279 644 Kč

Diskontované výdaje

6 279 644 Kč

70 723 Kč

59 671 Kč

50 369 Kč

42 535 Kč

35 936 Kč

30 375 Kč

25 686 Kč

21 731 Kč

18 395 Kč

15 578 Kč

13 199 Kč

11 189 Kč

Kumulované disk. výdaje

6 279 644 Kč

6 350 367 Kč

6 410 038 Kč

6 460 407 Kč

6 502 942 Kč

6 538 878 Kč

6 569 252 Kč

6 594 938 Kč

6 616 669 Kč

6 635 064 Kč

6 650 641 Kč

6 663 840 Kč

6 675 029 Kč

Čistý peněžní tok

-6 279 644 Kč

1 595 148 Kč

1 657 873 Kč

1 723 098 Kč

1 790 923 Kč

1 861 452 Kč

1 934 793 Kč

2 011 057 Kč

2 090 361 Kč

2 172 825 Kč

2 258 577 Kč

2 347 746 Kč

2 440 469 Kč

Diskont. čistý peněž. tok

-6 279 644 Kč

1 329 290 Kč

1 151 300 Kč

997 163 Kč

863 678 Kč

748 076 Kč

647 958 Kč

561 249 Kč

486 151 Kč

421 108 Kč

364 773 Kč

315 978 Kč

273 715 Kč

Kumul. disk. čis. pen. tok

-6 279 644 Kč

-4 950 354 Kč

-3 799 054 Kč

-2 801 891 Kč

-1 938 212 Kč

-1 190 136 Kč

-542 178 Kč

19 071 Kč

505 222 Kč

926 330 Kč

1 291 103 Kč

1 607 081 Kč

1 880 796 Kč

Pramen: vnitropodnikové materiály, výpočty autor