ˇ ıch rizik v podniku Projekt analyzy ´ financn´ ˇ ı analyzy Ferram, a. s. vyuˇzit´ım metod financn´ ´
Bc. Josef V´ıcha
´ Diplomova´ prace 2007
ABSTRAKT Tato diplomov´a pr´ace se zab´yv´a problematikou finanˇcn´ıch rizik vypl´yvaj´ıc´ıch z provozn´ı a podnikatelsk´e ˇcinnosti firmy Ferram, a. s. C´ılem t´eto pr´ace je analyzovat rizika na z´akladˇe finanˇcn´ı anal´yzy a navrhnout protiopatˇren´ı, kter´a vedou k jejich minimalizaci. V teoretick´e ˇc´asti je pops´ana finanˇcn´ı anal´yza, jej´ı postupy, metody a ukazatele. D´ale se tato ˇc´ast vˇenuje problematice rizik. Zab´yv´a se definicemi rizik, jejich jednotliv´ymi druhy a metodami anal´yzy rizik a jejich ˇr´ızen´ım. V aplikaˇcn´ı ˇc´asti pr´ace je zpracov´ana finanˇcn´ı anal´yza firmy a na jej´ım z´akladˇe je provedena anal´yza rizik. D´ale jsou navrˇzena konkr´etn´ı doporuˇcen´ı pro minimalizaci analyzovan´ych rizik.
Kl´ıˇcov´a slova: riziko, druhy rizika, anal´yza rizika, finanˇcn´ı anal´yza, pohled´avka, likvidita, zadluˇzenost, rentabilita
ABSTRACT This master thesis deals with problems of financial risks arising from the operation and business activity of company Ferram, a. s. The goal of this work is to analyse risks on the basis of the financial analysis and propose countermeasure leading to their minimalization. In the theoretical part financial analysis, its procedure, methods and indicators are described. Futhermore this part is devoted to the risk problems. It deals with definitions and types of risks, methods of risk analysis and risk management. In the application part the company’s financial analysis is processed and made risk analysis is based on it. Moreover, there are suggested specific recommendations leading to minimalization of analysed risks.
Keywords: risk, types of risk, risk analysis, financial analysis, outstanding dept, liquidity, insolvency, return
Podˇekov´an´ı Chtˇel bych podˇekovat doc. Ing. Jaroslavu Slepeck´emu, PhD. za veden´ı diplomov´e pr´ace a tak´e veden´ı a pracovn´ık˚ um firmy Ferram, a. s. za poskytnut´ı podklad˚ u nezbytn´ych pro vypracov´an´ı t´eto pr´ace.
Obsah ´ UVOD ........................................................................................................
8
I
´ C ˇ AST ´ TEORETICKA ........................................................................
8
1
RIZIKO ............................................................................................. 10
1.1 1.1.1
´ riziko ............................................................ 11 Podnikatelske Druhy finanˇcn´ıch rizik............................................................. 11
1.2
´za rizik ........................................................................ 15 Analy
1.2.1
Z´akladn´ı pojmy anal´yzy rizik ................................................... 16
1.3 1.3.1
ˇi analy ´ze rizik ...................................................... 18 Postup pr Stanoven´ı hranice rizik a identifikace aktiv ................................ 18
1.3.2 1.3.3
Identifikace hrozeb.................................................................. 18 Anal´yza zranitelnosti .............................................................. 18
1.3.4
Mˇeˇren´ı rizika.......................................................................... 18
1.4 1.4.1
´zy rizik .......................................................... 19 Metody analy Kvalitativn´ı metody................................................................ 19
1.4.2
Kvantitativn´ı metody.............................................................. 19
1.5 2
ˇ´ızen´ı rizik ............................................................................ 19 R
ˇ ´ ´ FINANCN I ANALYZA ..................................................................... 21
2.1
´c ˇel financ ˇn´ı analy ´zy ......................................................... 21 U
2.2
ˇn´ı analy ´zu .............................. 21 Zdroje informac´ı pro financ
2.3
ˇn´ı analy ´zy .................................................... 22 Metody financ
2.3.1 2.3.2
Element´arn´ı metody ............................................................... 22 Vyˇsˇs´ı metody ......................................................................... 23
2.4
ˇi financ ˇn´ı analy ´ze ................................................ 24 Postup pr
2.5 2.5.1 2.5.2
ˇn´ı analy ´zy ................................................ 24 Ukazatele financ Anal´yza absolutn´ıch ukazatel˚ u ................................................. 24 Anal´yza rozd´ılov´ych ukazatel˚ u ................................................. 25
2.5.3
Anal´yza pomˇerov´ych ukazatel˚ u ................................................ 25
2.6
´nky financ ˇn´ı analy ´zy ......................................... 37 e stra Slab´
II
´ C ˇ AST ´ PRAKTICKA ......................................................................... 38
3
ˇ ´ CHARAKTERISTIKA PODNIKU FERRAM, A. S. A ODVETV I ...... 40
4
3.1
ˇedstaven´ı podniku Ferram, a. s. ...................................... 40 Pr
3.2
ˇna ´ charakteristika odvˇ Struc etv´ı....................................... 41
ˇ ´ ´ FINANCN I ANALYZA PODNIKU ................................................... 42
4.1
´za absolutn´ıch ukazatel˚ Analy u.......................................... 42
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
4.2
´za rozd´ılovy ´ch ukazatel˚ Analy u ......................................... 52
4.3 4.3.1
´za pomˇ ´ch ukazatel˚ Analy erovy u.......................................... 53 Anal´yza zadluˇzenosti a majetkov´e a finanˇcn´ı struktury ............... 54
4.3.2 4.3.3
Anal´yza likvidity .................................................................... 55 Anal´yza rentability ................................................................. 57
4.3.4 4.3.5 4.3.6
Anal´yza aktivity..................................................................... 58 Dalˇs´ı ukazatele ....................................................................... 59 Struktura pˇridan´e hodnoty ...................................................... 60
4.3.7 4.3.8
Struktura EBIT ..................................................................... 61 Souhrnn´e ukazatele ................................................................. 62
4.4 5
7
ˇn´ı analy ´zy ............................................ 64 Vyhodnocen´ı financ
´ ´ ˇ FINANCN ˇ ´ ´ ANALYZA RIZIK NA ZAKLAD E I ANALYZY ............... 65
5.1
Stanoven´ı hranice rizik a identifikace aktiv..................... 65
5.2
´za jednotlivy ´ch aktiv................................................ 65 Analy
5.2.1 5.2.2
Anal´yza pohled´avek po splatnosti............................................. 65 Anal´yza rizikovosti likvidity..................................................... 67
5.2.3 5.2.4
Anal´yza rizikovosti rentability.................................................. 68 Anal´yza rizikovosti zadluˇzenosti ............................................... 69
5.3
´zy rizik .................................................. 70 Vyhodnocen´ı analy
´ ER ˇ ...................................................................................................... 71 ZAV ˇ E ´ LITERATURY ........................................................... 73 SEZNAM POUZIT ˇ YCH ´ ˚ A ZKRATEK ..................................... 74 SEZNAM POUZIT SYMBOLU ´ ˚ ................................................................................. 75 SEZNAM OBRAZK U SEZNAM TABULEK .................................................................................. 76 ˇ´ SEZNAM PR ILOH ..................................................................................... 77
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
8
´ UVOD Riziko je ned´ılnou souˇc´ast´ı kaˇzdodenn´ıho ˇzivota a tud´ıˇz i podnikatelsk´e ˇcinnosti. Na kaˇzd´y podnikatelsk´y subjekt dnes p˚ usob´ı mnoho vnitˇrn´ıch i vnˇejˇs´ıch vliv˚ u, jeˇz jsou pro tyto subjekty rizikov´e. Kaˇzd´a firma, kter´a chce dlouhodobˇe a u ´ spˇeˇsnˇe p˚ usobit na trhu, by se mˇela anal´yzou rizik zab´yvat a management t´eto firmy by se mˇel nauˇcit efektivnˇe tato rizika ˇr´ıdit, aby dos´ahl ekonomick´e stability a rozvoje firmy. Dle statistik je zn´amo, ˇze v Evropsk´e unii krachuje do 10 let od sv´eho zaloˇzen´ı aˇz 70 % firem. Z tohoto u ´ daje je patrn´e, ˇze zab´yvat se anal´yzou rizik je d˚ uleˇzit´e a firmy by anal´yzu nemˇely podceˇ novat. Tato pr´ace je vypracov´ana pro opavskou firmu Ferram, a. s. Vzhledem k pomˇernˇe velk´emu mnoˇzstv´ı rizik bude pr´ace zamˇeˇrena na finanˇcn´ı rizika. Jako podklad pro anal´yzu rizik bude slouˇzit finanˇcn´ı anal´yza firmy. Finanˇcn´ı anal´yzou z´ısk´ame pˇredstavu o souˇcasn´em stavu firmy Ferram, a. s. Tato finanˇcn´ı anal´yza bude vypracov´ana na z´akladˇe dat z u ´ˇcetn´ıch uz´avˇerek firmy Ferram, a. s., kter´a uprav´ıme o urˇcit´y koeficient, aby nemohlo doj´ıt k pˇr´ıpadn´emu zneuˇzit´ı tˇechto dat. Vzhledem k tomu, ˇze tato diplomov´a pr´ace zaˇcala vznikat na podzim roku 2006, bude vych´azet z dat za roky 2003–2005. Jednotliv´a data budou uspoˇr´adan´a v ˇcasov´e ˇradˇe. Na z´akladˇe t´eto finanˇcn´ı anal´yzy pak bude zpracov´ana anal´yza rizik, kter´a se bude zab´yvat riziky z finanˇcn´ı anal´yzy vypl´yvaj´ıc´ımi. Anal´yza rizika tedy bude smˇeˇrov´ana na vyhodnocen´ı ukazatel˚ u zadluˇzenosti, likvidity, rentability a pohled´avek po splatnosti. Ostatn´ımi riziky se pr´ace nebude zab´yvat, i kdyˇz v teoretick´e ˇc´asti jsou pro u ´ plnost zm´ınˇena. Po vypracov´an´ı anal´yzy rizik a jej´ım vyhodnocen´ı budou vypracov´ana doporuˇcen´ı, na kter´a rizika se m´a veden´ı firmy zamˇeˇrit a jak´a opatˇren´ı by mˇelo zvolit k jejich minimalizaci, coˇz je c´ılem t´eto diplomov´e pr´ace.
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
´ C ˇ AST ´ I. TEORETICKA
9
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
1
10
RIZIKO
Riziko je ned´ılnou souˇc´ast´ı ˇzivota a lidsk´eho kon´an´ı. Nen´ı v sil´ach ˇclovˇeka se tohoto rizika u ´ plnˇe zbavit, ale pokud jej bude br´at v u ´ vahu, m˚ uˇze jej minimalizovat. A pr´avˇe tato minimalizace je c´ılem vˇsech, kdo se zab´yvaj´ı ˇr´ızen´ım rizika. V ekonomick´e oblasti dnes p˚ usob´ı mnoho firem, kter´e se specializuj´ı na anal´yzu a ˇr´ızen´ı rizik a na minimalizaci n´asledk˚ u rizikov´ych ud´alost´ı. Kaˇzd´e veden´ı podniku by mˇelo m´ıt alespoˇ n z´akladn´ı znalosti o riziku a o tom, jak jej ˇr´ıdit. Pojem riziko se objevil v 17. stolet´ı, a to v souvislosti s lodn´ı dopravou. V´yrazem risco, poch´azej´ıc´ım z italˇstiny, bylo tehdy oznaˇcov´ano u ´ skal´ı, kter´emu se museli moˇreplavci vyhnout. Dnes se pod pojmem riziko obecnˇe rozum´ı nebezpeˇc´ı spojen´e se ztr´atou, poˇskozen´ım, zniˇcen´ım. Vzhledem k mnoha druh˚ um rizik, existuje i mnoho definic rizika: [8] • Pravdˇepodobnost ˇci moˇznost vzniku ztr´aty, obecnˇe nezdaru. • Variabilita moˇzn´ych v´ysledk˚ u nebo nejistota jejich dosaˇzen´ı. • Odch´ylen´ı skuteˇcn´ych a oˇcek´avan´ych v´ysledk˚ u. • Pravdˇepodobnost jak´ehokoliv v´ysledku, odliˇsn´eho do v´ysledku oˇcek´avan´eho. • Situace, kdy kvantitativn´ı rozsah urˇcit´eho jevu podl´eh´a jist´emu rozdˇelen´ı pravdˇepodobnosti. • Nebezpeˇc´ı negativn´ı odchylky od c´ıle (tzv. ˇcist´e riziko). • Nebezpeˇc´ı chybn´eho rozhodnut´ı. • Moˇznost vzniku ztr´aty nebo zisku (tzv. spekulativn´ı riziko.) • Neurˇcitost spojen´a s v´yvojem hodnoty aktiva (tzv. investiˇcn´ı riziko). • Stˇredn´ı hodnota ztr´atov´e funkce. • Moˇznost, ˇze specifick´a hrozba vyuˇzije specifickou zranitelnost syst´emu. Riziko by nemˇelo b´yt br´ano pouze jako moˇznost v´yskytu (mnohdy vyj´adˇren´a pravdˇepodobnost´ı) ud´alosti, protoˇze zahrnuje nejen tuto moˇznost v´yskytu, ale i rozsah dan´e ud´alosti.
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
1.1
11
Podnikatelsk´ e riziko
Jak je patrn´e z v´yˇse uveden´ych definic pojmu riziko, existuje mnoho r˚ uzn´ych druh˚ u rizik:[8] • politick´a a teritori´aln´ı, • ekonomick´a – makroekonomick´a a mikroekonomick´a, • bezpeˇcnostn´ı, • pr´avn´ı a spojen´a s odpovˇednost´ı za ˇskodu, • pˇredv´ıdateln´a a nepˇredv´ıdateln´a, • specifick´a – napˇr´ıklad pojiˇst’ovac´ı, manaˇzersk´a, spojen´a s finanˇcn´ım trhem, apod. Z pohledu t´eto pr´ace n´as budou zaj´ımat ekonomick´a rizika spojen´a s podnikatelskou ˇcinnost´ı. Podnikatelsk´e riziko je obecnˇe ch´ap´ano jako pravdˇepodobnost zmˇeny hodnoty podniku v d˚ usledku neoˇcek´avan´ych ud´alost´ı. D˚ uleˇzit´ym podnikatelsk´ym rizikem je riziko finanˇcn´ı, jeˇz je definov´ano jako potenci´aln´ı finanˇcn´ı ztr´ata subjektu. Finanˇcn´ı rizika v z´asadˇe souvis´ı se spr´avou a ˇr´ızen´ım aktiv a pasiv podniku. 1.1.1
Druhy finanˇ cn´ıch rizik
Na obr´azku 1 je dˇelen´ı rizik vztahuj´ıc´ıch se k podnikov´emu sektoru.
Finanční rizika úvěrové riziko
tržní riziko
likvidní riziko
operační riziko
obchodní riziko
přímé úvěrové
úrokové
financování
transakční
právní
měnové
tržní likvidity
operačního řízení
změny ratingu
systémů
reputační
vypořádací úvěrové angažovanosti
akciové komoditní úvěrového rozpětí
daňové měnové konvertibility pohromy
Obr´azek 1: Druhy rizik
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
12
´ erov´ Uvˇ e riziko ´ erov´e, neboli kreditn´ı riziko je moˇznost zmˇeny hodnoty podniku, zp˚ Uvˇ usoben´a t´ım, ˇze protistrana nespln´ı sv˚ uj z´avazek.[9] ´ erov´e riziko je tedy z´avisl´e na schopnosti obchodn´ıho partnera plnit z´avazky. Toto Uvˇ riziko v jist´e formˇe vznik´a pokaˇzd´e, kdyˇz uzav´ır´ame smlouvu, a v podnikatelsk´e oblasti je vˇsudypˇr´ıtomn´e. Typick´ym pˇr´ıkladem u ´ vˇerov´eho rizika je moˇznost nesplacen´ı u ´ vˇeru klientem ˇci neuhrazen´ı faktury odbˇeratelem. Kromˇe toho vˇsak toto riziko vznik´a i v ˇsirok´e ˇsk´ale jin´ych ˇcinnost´ı, napˇr. pˇri vystavov´an´ı u ´ vˇerov´ych pˇr´ıslib˚ u a z´aruk, pˇri obchodech na finanˇcn´ıch a kapit´alov´ych trz´ıch a pˇri obchodov´an´ı ˇci drˇzen´ı finanˇcn´ıch deriv´at˚ u. Pˇri ˇr´ızen´ı kreditn´ıho rizika se prvotnˇe posuzuje bonita protistrany.[9] Pˇri ˇr´ızen´ı u ´ vˇerov´eho rizika se pouˇz´ıvaj´ı hlavnˇe metody, jejichˇz c´ılem je sn´ıˇzen´ı angaˇzovanosti. Mezi metody sn´ıˇzen´ı rizikov´e angaˇzovanosti patˇr´ı: [9] • Platebn´ı podm´ınky Platebn´ı podm´ınky jsou z´akladn´ı metodou ˇr´ızen´ı rizika vypoˇr´ad´an´ı. To v jak´e m´ıˇre a komu je poskytnut u ´ vˇer, zaruˇcuje zejm´ena smluvn´ı doba, m´ısto a zp˚ usob placen´ı nebo dod´an´ı. Strana, kter´a se chce poskytnut´ı u ´ vˇeru vyhnout, m˚ uˇze ˇz´adat platbu nebo dod´an´ı pˇredem, a to zcela nebo zˇc´asti. Rovnocennˇejˇs´ı postaven´ı d´av´a u ´ˇcastn´ık˚ um obchodu platba pˇri dod´an´ı, kde z˚ ust´av´a riziko vypoˇr´ad´an´ı, pokud platba neprobˇehne v hotovosti pˇri odbˇeru zboˇz´ı. • Skonto Skonto je star´y a obl´ıben´y zp˚ usob ˇr´ızen´ı obchodn´ıch pohled´avek. Spoˇc´ıv´a v tom, ˇze obchodn´ık nab´ıdne urˇcitou slevu, pokud bude faktura zaplacena pˇred term´ınem splatnosti, pˇr´ıpadnˇe v hotovosti. Skonto je jednoduch´ ym a u ´ˇcinn´ym n´astrojem ˇr´ızen´ı u ´ vˇerov´eho rizika. • Vypoˇr´adac´ı agent Vypoˇr´adac´ı agent je oboustrannˇe d˚ uvˇeryhodn´a osoba, kter´a pˇrevezme plnˇen´ı a po jeho ovˇeˇren´ı ho dod´a pˇr´ıjemc˚ um. Ovˇeˇren´ı se m˚ uˇze t´ykat v´yˇse penˇeˇzn´ı ˇc´astky, prost´eho dod´an´ı specifick´e hodnoty, jej´ı kvality nebo dokumentace. Typick´ymi pˇr´ıklady sluˇzeb vypoˇr´adac´ıho agenta jsou not´aˇrsk´a u ´ schova, bankovn´ı akreditivy, inkasa a z´aruky. • Z´apoˇcet pohled´avek Jde o smlouvu, v n´ıˇz se strany dohodnou, ˇze navz´ajem uskuteˇcn´ı pouze plnˇen´ı, kter´e odpov´ıd´a saldu vz´ajemn´ych z´avazk˚ u. Z´apoˇcet pohled´avek sniˇzuje celkov´e ´ cinek je kreditn´ı riziko t´ım, ˇze sniˇzuje angaˇzovanost pˇri neplnˇen´ı u obou stran. Uˇ
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
13
t´ım v´yraznˇejˇs´ı, ˇc´ım jsou vz´ajemn´a plnˇen´ı vyrovnanˇejˇs´ı sv´ym objemem a ˇcasov´ym rozloˇzen´ım. • Clearing Clearing se pouˇz´ıv´a na burz´ach a v r˚ uzn´ych vypoˇr´ad´avac´ıch syst´emech, jedn´a se o mnohostrann´y z´apoˇcet pohled´avek, kdy se ve stejn´em okamˇziku vyskytnou vz´ajemn´a plnˇen´ı stejn´ych protistran. Clearing se vˇzdy prov´ad´ı jen na totoˇzn´ych aktivech.
Trˇ zn´ı riziko Jedn´a se o riziko ztr´aty ze zmˇen trˇzn´ıch cen jakoˇzto zmˇen hodnot finanˇcn´ıch n´astroj˚ u ˇci komoditn´ıch n´astroj˚ u v d˚ usledku nepˇr´ızniv´ych zmˇen trˇzn´ıch podm´ınek, tj. nepˇr´ızniv´eho v´yvoje u ´ rokov´ych mˇer, cen akci´ı, cen komodit ˇci mˇenov´eho kurzu. [2] Tomuto riziku se vystavujeme, pokud pˇredpokl´ad´ame pevnou hodnotu z´avazku nebo pohled´avky v budoucnu, a je ned´ılnou souˇc´ast´ı finanˇcn´ıho pl´anov´an´ı. Trˇzn´ı riziko dˇel´ıme na z´akladn´ı kategorie:[2] • u ´ rokov´e riziko, • mˇenov´e riziko, • akciov´e riziko, • komoditn´ı riziko, • riziko u ´ vˇerov´eho rozpˇet´ı. Mimo to existuj´ı odvozen´a trˇzn´ı rizika, kter´a souvis´ı s obchodov´an´ım s deriv´aty. ˇ ızen´ı trˇzn´ıho rizika je vˇsak jeˇstˇe d˚ R´ uleˇzitˇejˇs´ı tam, kde investor investuje nejen vlastn´ı pen´ıze, ale i pen´ıze sv´ych klient˚ u. Jako typick´y pˇr´ıklad lze uv´est banky, pojiˇst’ovny a penzijn´ı fondy. Objem investovan´ych prostˇredk˚ u, b´yv´a ˇcasto tvoˇren z vˇetˇs´ı ˇc´asti z´avazky v˚ uˇci klient˚ um a jen nepatrnou ˇc´ast ˇcin´ı prostˇredky vlastn´ı. Riziko likvidity Likvidn´ı riziko je moˇznost zmˇeny hodnoty podniku, zp˚ usoben´a nemoˇznost´ı uskuteˇcnit oˇcek´avanou transakci v dan´em ˇcase. [9] Likvidn´ı riziko tedy souvis´ı s likviditou a zadluˇzenost´ı (jejich definice viz. kapitola 2.) Likvidn´ı riziko se projevuje ve dvou form´ach: [9]
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
14
• Riziko likvidity trhu Likvidita trhu je schopnost trhu uskuteˇcnit za bˇeˇzn´ych trˇzn´ıch podm´ınek poˇzadovanou transakci. Jde tedy o to, zda je na trhu protistrana, kter´a je v dan´y ˇcas a za dan´ych podm´ınek ochotna obchodovat. Pˇr´ıpadn´a nelikvidita trhu m˚ uˇze b´yt relativn´ı nebo absolutn´ı. Relativn´ı nelikvidita znamen´a, ˇze nelze obchod uskuteˇcnit za bˇeˇzn´ych podm´ınek, ale lze nal´ezt protistranu, kter´a danou transakci uskuteˇcn´ı za horˇs´ıch podm´ınek pro popt´avaj´ıc´ıho. Takov´ato nelikvidita je bˇeˇzn´a v pˇr´ıpadˇe, kdy se obchoduje s nezvykl´ym objemem nebo jsou poˇzadov´any neobvykl´e dodac´ı podm´ınky. Absolutn´ı nelikvidita je oproti tomu obvykle zp˚ usobena nedokonalost´ı trhu. • Riziko financov´an´ı Toto riziko vznik´a na z´akladˇe aktu´aln´ıho nedostatku penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u. Ve sv´em d˚ usledku jde o jedno z nejz´avaznˇejˇs´ıch rizik, protoˇze pro podnik m˚ uˇze platebn´ı neschopnost znamenat okamˇzit´y z´anik. Likviditu m˚ uˇze podnik zajistit dostatkem hotovosti nebo penˇez na vidˇenou. Lze ji tak´e pos´ılit odprodejem pohled´avek (faktoring). Probl´em s vlastn´ı likviditou m˚ uˇze b´yt zp˚ usoben i vnˇejˇs´ımi vlivy, jako napˇr´ıklad platebn´ı neschopnost´ı protistrany nebo nelikviditou trhu. Takov´y stav se pak naz´yv´a druhotnou platebn´ı neschopnost´ı. Pro ˇr´ızen´ı rizika financov´an´ı se pouˇz´ıvaj´ı odhady penˇeˇzn´ıch tok˚ u, zaloˇzen´e na ˇzebˇr´ıˇcku splatnosti z´avazk˚ u a pohled´avek, vhodn´e operace s aktivy a pasivy, metody spr´avy finanˇcn´ıch tok˚ u a tvorba likvidn´ı rezervy.
Operaˇ cn´ı riziko Pojem operaˇcn´ı riziko m˚ uˇzeme ch´apat v nˇekolika pojet´ıch. Obvykle se pod operaˇcn´ım rizikem rozum´ı moˇznost vzniku ztr´aty v d˚ usledku provozn´ıch nedostatk˚ u a chyb. V u ´ zk´em pojet´ı lze za operaˇcn´ı riziko povaˇzovat riziko plynouc´ı z operac´ı firmy. V ˇsirok´em pojet´ı spadaj´ı do t´eto kategorie vˇsechna rizika, kter´a nelze pˇriˇradit k riziku kreditn´ımu, trˇzn´ımu nebo likvidn´ımu. Jako typick´e pˇr´ıklady operaˇcn´ıho rizika m˚ uˇzeme uv´est: • odesl´an´ı penˇez na ˇspatn´y u ´ˇcet, • ztr´ata obchodn´ı smlouvy, • chybn´y v´ypoˇcet u ´ rok˚ u, • smaz´an´ı dat v d˚ usledku poklesu napˇet´ı v s´ıti apod. [www.arm.cz] Operaˇcn´ı riziko se dˇel´ı na tˇri kategorie: [2]
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
15
• Transakˇcn´ı riziko Riziko ze ztr´aty z prov´adˇen´ych operac´ı d˚ usledkem chyb v proveden´ı operac´ı. • Riziko operaˇcn´ıho ˇr´ızen´ı Riziko ze ztr´aty z chyb v ˇr´ızen´ı aktivity ve front, middle a back office; jedn´a se o neidentifikovateln´e obchody nad limit, podvodn´e operace, padˇel´an´ı penˇez apod. • Riziko syst´emu Riziko ze ztr´aty z chyb v syst´emech podpory, chyby v poˇc´ıtaˇcov´ych programech, chyby v matematick´ych v´ypoˇctech apod. Operaˇcn´ı riziko je tedy obt´ıˇzn´e nejen definovat, ale zejm´ena kvantifikovat a ˇr´ıdit. Vrcholov´e veden´ı mus´ı m´ıt st´al´y pˇrehled o aktivit´ach sv´ych oddˇelen´ı. Za ˇr´ızen´ı tohoto rizika a zaveden´ı odpov´ıdaj´ıc´ıho vnitˇrn´ıho auditu je odpovˇedn´e veˇsker´e veden´ı. Obchodn´ı riziko Obchodn´ı riziko se dˇel´ı na tyto kategorie:[2] • Pr´avn´ı riziko Riziko ztr´aty z pr´avn´ıch poˇzadavk˚ u partnera nebo z pr´avn´ı neprosaditelnosti kontraktu. • Riziko ratingu Riziko ztr´aty ze zt´ıˇzen´ı moˇznosti z´ıskat penˇeˇzn´ı prostˇredky za pˇrijateln´e n´aklady. • Reputaˇcn´ı riziko Riziko ztr´aty z poklesu reputace na trz´ıch. • Daˇ nov´e riziko Riziko ztr´aty ze zmˇeny daˇ nov´ych z´akon˚ u nebo nepˇredv´ıdateln´eho zdanˇen´ı. • Riziko mˇenov´e konvertibility Riziko ztr´aty z nemoˇznosti konvertovat mˇenu na jinou mˇenu, jako n´asledek zmˇeny politick´e nebo ekonomick´e situace. • Riziko pohromy Riziko ztr´aty z pˇr´ırodn´ıch katastrof, v´alky, krachu finanˇcn´ıho syst´emu apod. 1.2
Anal´ yza rizik
Prvn´ım krokem procesu sniˇzov´an´ı rizik je jejich anal´yza. Anal´yza rizik je obvykle ch´ap´ana jako proces definov´an´ı hrozeb a urˇcen´ı moˇznosti jejich uskuteˇcnˇen´ı a dopadu
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
16
na aktiva, tedy stanoven´ı rizik a jejich z´avaˇznosti. Na tuto anal´yzu navazuje management rizik. [8] Anal´yza rizik zpravidla zahrnuje sled tˇechto krok˚ u: 1. Identifikace aktiv V tomto kroku se vymezuj´ı aktiva analyzovan´eho subjektu. V t´eto pr´aci bude jako identifikace aktiv slouˇzit finanˇcn´ı anal´yza. 2. Stanoven´ı hodnoty aktiv V druh´em kroku dojde k urˇcen´ı hodnoty aktiv a jejich v´yznamu pro subjekt, ohodnocen´ı moˇzn´eho dopadu jejich ztr´aty, zmˇen ˇci poˇskozen´ı na existenci ˇci chov´an´ı subjektu. 3. Identifikace hrozeb a slabin Identifikov´an´ım hrozeb a slabin urˇcujeme druhy ud´alost´ı a akc´ı, kter´e mohou negativnˇe ovlivnit hodnotu aktiv, urˇcujeme slab´a m´ısta subjektu, kter´a mohou umoˇznit p˚ usoben´ı hrozeb. 4. Stanoven´ı z´avaˇznosti hrozeb a m´ıry zranitelnosti V posledn´ım kroku se urˇcuje moˇznost v´yskytu hrozby a m´ıry zranitelnosti subjetku v˚ uˇci dan´e hrozbˇe. 1.2.1
Z´ akladn´ı pojmy anal´ yzy rizik
Ve v´yˇse zm´ınˇen´em sledu krok˚ u anal´yzy rizik se vyskytuj´ı z´akladn´ı pojmy anal´yzy rizik, jejichˇz vysvˇetlen´ı je u ´ kolem t´eto podkapitoly. Aktivum Aktivum je vˇse, co m´a pro subjekt hodnotu, kter´a m˚ uˇze b´ yt zmenˇsena p˚ usoben´ım hrozby. Aktiva se dˇel´ı na hmotn´a a nehmotn´a. Aktivem m˚ uˇze b´yt i s´am subjekt, nebot’ hrozba m˚ uˇze p˚ usobit na celou jeho existenci. Z´akladn´ı charakteristika aktiva je jeho hodnota. Tato hodnota se stanov´ı objektivn´ım vyj´adˇren´ı obecnˇe vn´ıman´e ceny nebo subjektivn´ım ocenˇen´ım d˚ uleˇzitosti aktiva pro dan´y subjekt, pˇr´ıpadnˇe kombinac´ı obou pˇr´ıstup˚ u. Hodnota aktiva je relativn´ı v z´avislosti na u ´ hlu pohledu. Pˇri hodnocen´ı aktiva se berou v u ´ vahu pˇredevˇs´ım n´asleduj´ıc´ı hlediska: [8] • poˇrizovac´ı n´aklady ˇci jin´a hodnota aktiva,
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
17
• d˚ uleˇzitost aktiva pro existenci ˇci chov´an´ı subjektu, • n´aklady na pˇreklenut´ı pˇr´ıpadn´e ˇskody na aktivu, • rychlost odstranˇen´ı pˇr´ıpadn´e ˇskody na aktivu, • jin´a hlediska. Hrozba Hrozba je s´ıla, ud´alost, nebo osoba, kter´a m´a neˇz´adouc´ı vliv na bezpeˇcnost nebo m˚ uˇze zp˚ usobit ˇskodu. Hrozbou m˚ uˇze b´yt napˇr´ıklad poˇz´ar, pˇr´ırodn´ı katastrofa, kr´adeˇz zaˇr´ızen´ı, r˚ ust mˇeny, kontrola finanˇcn´ıho u ´ˇradu, vyhl´aˇsen´ı konkurzu, nesolventnost obchodn´ıho partnera, apod. Dopad hrozby je ˇskoda, kterou hrozba zp˚ usob´ı p˚ usoben´ım na aktivum. Dopad hrozby m˚ uˇze b´yt odvozen od absolutn´ı hodnoty ztr´at, do kter´e jsou zahrnuty i n´aklady na znovuobnoven´ı ˇcinnosti aktiva nebo n´aklady na odstranˇen´ı ˇskod zp˚ usoben´ych subjektu hrozbou. [8] Zranitelnost Zranitelnost je vlastnost´ı aktiva a vyjadˇruje citlivost aktiva na p˚ usoben´ı dan´e hrozby. Zranitelnost vznik´a tam, kde doch´az´ı k interakci mezi hrozbou a aktivem. Z´akladn´ı charakteristikou zranitelnosti je jej´ı u ´ roveˇ n, kter´a se hodnot´ı podle citlivosti (n´achylnost aktiva b´yt poˇskozeno danou hrozbou) a kritiˇcnosti (d˚ uleˇzitost aktiva pro dan´y subjekt). [8] Protiopatˇ ren´ı Protiopatˇren´ım naz´yv´ame cokoliv, co bylo speci´alnˇe navrˇzeno pro zm´ırnˇen´ı p˚ usoben´ı hrozby, sn´ıˇzen´ı zranitelnosti nebo dopadu hrozby. Protiopatˇren´ı se navrhuj´ı s c´ılem eliminace n´asledk˚ u vnikl´e ˇskody. Protiopatˇren´ı je charakterizov´ano efektivitou a n´aklady s n´ım spojen´ymi. Efektivita vyjadˇruje nakolik protiopatˇren´ı sn´ıˇz´ı u ´ˇcinek hrozby a pˇri rozhodov´an´ı o pouˇzit´ı dan´eho protiopatˇren´ı je hlavn´ım krit´eriem. Druh´ym krit´eriem jsou n´aklady na protiopatˇren´ı, do kter´ych se se zapoˇc´ıtavaj´ı n´aklady na poˇr´ızen´ı, zaveden´ı a provozov´an´ı protiopatˇren´ı. Pˇri n´avrhu protiopatˇren´ı se pouˇz´ıv´a pravidlo, ˇze n´aklady vynaloˇzen´e na sn´ıˇzen´ı rizika mus´ı b´yt pˇrimˇeˇren´e hodnotˇe chr´anˇen´ych aktiv. S t´ımto souvis´ı pojmy zbytkov´ e riziko a referenˇ cn´ı u ´roveˇ n rizika. Zbytkov´e riziko je riziko, kter´e z˚ ust´av´a po eliminaci pomoc´ı protiopatˇren´ı a mˇelo by b´yt tak mal´e, aby nebylo nutn´e podnikat dalˇs´ı protiopatˇren´ı k jeho sn´ıˇzen´ı. Referenˇcn´ı u ´ roveˇ n rizika je hodnota rizika, kter´a rozhoduje o tom, zda je riziko zbytkov´e. [8]
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
18
Riziko tedy vznik´a vz´ajemn´ym p˚ usoben´ım hrozby a aktiva. Hrozbu, kter´a nep˚ usob´ı na ˇz´adn´e aktivum tedy, nebereme pˇri anal´yze rizika v u ´ vahu a stejnˇe tak aktivum, na kter´e ´ nep˚ usob´ı ˇz´adn´a hrozba, nen´ı pˇredmˇetem anal´yzy rizik. Uroveˇ n rizika je pak urˇcov´ana ´ hodnotou aktiva, jeho zranitelnost´ı a u ´ rovn´ı hrozby. Uroveˇ n rizika sniˇzuj´ı protiopatˇren´ı. 1.3 1.3.1
Postup pˇ ri anal´ yze rizik Stanoven´ı hranice rizik a identifikace aktiv
Hranice anal´yzy rizik slouˇz´ı k oddˇelen´ı aktiv, kter´a budou do anal´yzy zahrnuta, od ostatn´ıch. Pˇri anal´yze rizik s vyuˇzit´ım metod finanˇcn´ı anal´yzy bude hranice anal´yzy rizik vych´azet z finanˇcn´ı anal´yzy zpracovan´e pro dan´y subjekt. Identifikace aktiv spoˇc´ıv´a ve vytvoˇren´ı seznamu jednotliv´ych aktiv. Jednotliv´ymi aktivy budeme rozumˇet ukazatele finanˇcn´ı anal´yzy, jejichˇz negativn´ı v´yvoj m˚ uˇze m´ıt vliv na samotnou existenci podniku a m˚ uˇze ji ohrozit. 1.3.2
Identifikace hrozeb
V t´eto etapˇe anal´yzy rizik se identifikuj´ı hrozby, kter´e pˇripadaj´ı pro anal´yzu v u ´ vahu. Identifikace hrozeb se prov´ad´ı tak, ˇze se vyb´ıraj´ı ty, kter´e by mohly ohrozit alespoˇ n jedno z aktiv subjektu. Pˇri identifikaci hrozeb lze vych´azet ze seznamu hrozeb podle literatury, vlastn´ıch zkuˇsenost´ı, pr˚ uzkum˚ u dˇr´ıve proveden´ych anal´yz, kdy je potˇreba br´at vu ´ vahu, ˇze prov´ad´ıme anal´yzu rizik pro podnikatelsk´ y subjekt. Mnohdy se k z´ısk´an´ı seznamu hrozeb vyuˇz´ıv´a brainstorming, metoda Delphi apod. [8] 1.3.3
Anal´ yza zranitelnosti
Na z´akladˇe seznamu aktiv a hrozeb provedeme anal´yzu citlivosti a kritiˇcnosti jednotliv´ych aktiv na dan´e hrozby. 1.3.4
Mˇ eˇ ren´ı rizika
V ˇzivotˇe je bˇeˇzn´e, ˇze riziko je v urˇcit´ych situac´ıch vˇetˇs´ı, neˇz v situac´ıch jin´ych. V´yˇse rizika vypl´yv´a z hodnoty aktiva, u ´ rovnˇe hrozby a zranitelnosti aktiva. Pˇri anal´yze rizik se pracuje s veliˇcinami, kter´e nelze v mnoha pˇr´ıpadech pˇresnˇe mˇeˇrit, a urˇcen´ı jejich velikosti mnohdy spoˇc´ıv´a na kvalifikovan´em odhadu specialisty, vyjadˇruj´ıc´ıho se na z´akladˇe sv´ych zkuˇsenost´ı.[8] Pro u ´ˇcely t´eto pr´ace nebude stupeˇ n rizika vztahov´an k pravdˇepodobnosti v´yskytu, jak
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
19
to b´yv´a obvykl´e, ale bude hodnoceno na z´akladˇe stavu jednotliv´ych ukazatel˚ u finanˇcn´ı anal´yzy. Hodnotit se bude pomoc´ı v´yraz˚ u mal´e riziko, stˇredn´ı riziko a velk´e riziko, a to na z´akladˇe m´ıry rozd´ılu hodnot ukazatel˚ u od hodnot, kter´e jsou pro dan´y ukazatel doporuˇcov´any. 1.4
Metody anal´ yzy rizik
Z´akladn´ım hlediskem pro rozdˇelen´ı metod anal´yzy rizik je zp˚ usob vyj´adˇren´ı veliˇcin, s nimiˇz se v anal´yze rizika pracuje. Existuj´ı dva z´akladn´ı pˇr´ıstupy: kvalitativn´ı a kvantitativn´ı metody vyj´adˇren´ı veliˇcin anal´yzy rizik. V anal´yze rizik se pak pouˇz´ıv´a jedna z tˇechto dvou metod, nebo jejich kombinace. [8] 1.4.1
Kvalitativn´ı metody
Kvalitativn´ı metody se vyznaˇcuj´ı t´ım, ˇze rizika jsou vyj´adˇrena v urˇcit´em rozsahu ´ (napˇr´ıklad slovnˇe - mal´e, stˇredn´ı, velk´e). Uroveˇ n je urˇcov´ana kvalifikovan´ym odhadem. Kvalitativn´ı metody jsou jednoduˇsˇs´ı a rychlejˇs´ı, ale v´ıce subjektivn´ı. Obvykle pˇrin´aˇs´ı probl´emy v oblasti zvl´ad´an´ı rizik, pˇri posuzov´an´ı pˇrijatelnosti finanˇcn´ıch n´aklad˚ u nutn´ych k eliminaci hrozby, kter´a m˚ uˇze b´yt kvalitativn´ı metodou charakterizov´ana jako velk´a. T´ım, ˇze chyb´ı jednoznaˇcn´e finanˇcn´ı vyj´adˇren´ı, se kontrola efektivnosti n´aklad˚ u znesnadˇ nuje. [8] 1.4.2
Kvantitativn´ı metody
Kvantitativn´ı metody jsou zaloˇzeny na matematick´em v´ypoˇctu rizika z frekvence v´yskytu hrozby a jej´ıho dopadu. Vyjadˇruj´ı dopad obvykle ve finanˇcn´ıch term´ınech, jako jsou napˇr. tis´ıce Kˇc. Nejˇcastˇeji je vyj´adˇreno riziko ve formˇe roˇcn´ı pˇredpokl´adan´e ztr´aty, kter´a je vyj´adˇrena finanˇcn´ı ˇc´astkou. Kvantitativn´ı metody jsou v´ıce exaktn´ı neˇz kvalitativn´ı; jejich proveden´ı sice vyˇzaduje v´ıce ˇcasu a u ´ sil´ı, poskytuj´ı vˇsak finanˇcn´ı vyj´adˇren´ı rizik, kter´e je pro jejich zvl´ad´an´ı v´yhodnˇejˇs´ı. Nev´yhodou kvantitativn´ıch metod je jejich n´aroˇcnost a vysoce formalizovan´y postup, kter´y m˚ uˇze v´est k tomu, ˇze nebudou postihnuta specifika posuzovan´eho subjektu, kter´a mohou v´est k jeho zranitelnosti, a to z d˚ uvodu zahlcen´ı hodnotitele znaˇcn´ym objemem form´alnˇe strukturovan´ych dat. [8] 1.5
ˇ ızen´ı rizik R´
ˇ ızen´ı rizik je proces, pˇri nˇemˇz se subjekt ˇr´ızen´ı snaˇz´ı zamezit p˚ R´ usoben´ı jiˇz existuj´ıc´ıch i budouc´ıch rizik a navrhuje ˇreˇsen´ı, kter´a pom´ahaj´ı eliminovat u ´ˇcinek neˇz´adouc´ıch vliv˚ u
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
20
a naopak umoˇzn ˇ uj´ı vyuˇz´ıt pˇr´ıleˇzitosti p˚ usoben´ı pozitivn´ıch vliv˚ u. Souˇc´ast´ı procesu ˇr´ızen´ı rizika je rozhodovac´ı proces, vych´azej´ıc´ı z anal´yzy rizika. [8] Management rizik je tedy komplexn´ı proces zjiˇstˇen´ı, kontroly, eliminace a minimalizace ˇ ızen´ı rizik kromˇe anal´yzy rizik d´ale nejist´ych ud´alost´ı, kter´e mohou ovlivnit subjekt. R´ zahrnuje: [8] • v´ybˇer protiopatˇren´ı, • anal´yzu n´aklad˚ u/pˇr´ınos˚ u, • implementaci protiopatˇren´ı, • testov´an´ı protiopatˇren´ı. Schopnost vˇcas rozpoznat a u ´ˇcinnˇe ˇr´ıdit rizika se st´av´a ned´ılnou souˇc´ast´ı strategick´eho ˇr´ızen´ı, zejm´ena v pˇr´ıpadˇe podnikatelsk´ych subjekt˚ u. Subjekty, kter´e si vˇcas neuvˇedom´ı rozsah a s´ılu dopadu souvisej´ıc´ıch rizik a nevytvoˇr´ı si u ´ˇcinn´y mechanismus pro jejich ˇr´ızen´ı, hazarduj´ı se svou stabilitou, sniˇzuj´ı z´ajem a d˚ uvˇeru investor˚ u (sponzor˚ u, veˇrejnosti) a t´ım zvyˇsuj´ı n´aklady na financov´an´ı subjektu. [8]
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
2
21
ˇ ´I ANALYZA ´ FINANCN
Jednou ze z´akladn´ıch sloˇzek managementu podnikatelsk´ ych subjekt˚ u je finanˇcn´ı ˇr´ızen´ı. Pro kvalitn´ı finanˇcn´ı ˇr´ızen´ı je d˚ uleˇzit´e zn´at a umˇet vyuˇz´ıvat v´ysledky finanˇcn´ı anal´yzy. Z´akonnou povinnost´ı kaˇzd´eho podniku je na konci roku vyplnit poˇzadovan´e u ´ˇcetn´ı v´ykazy a vypracovat u ´ˇcetn´ı uz´avˇerku. Z´ısk´a t´ım tak velmi d˚ uleˇzit´e informace, na z´akladˇe kter´ych se mohou prov´adˇet ekonomick´e a finanˇcn´ı anal´yzy. V´ysledky tˇechto anal´yz pak slouˇz´ı k urˇcen´ı v jak´em st´adiu ekonomick´eho v´yvoje se firma nach´az´ı a tak´e k stanoven´ı jednotliv´ych trend˚ u v´yvoje firmy. Pokud jsou tyto anal´yzy vypracov´av´any pravidelnˇe, mohou s pˇredstihem upozorˇ novat na pˇr´ıpadn´e probl´emy v hospodaˇren´ı firmy a lze na jejich z´akladˇe pl´anovat v´yvoj v dalˇs´ıch letech. Pod pojmem finanˇcn´ı anal´yza m˚ uˇzeme tedy rozumˇet ekonomick´e hodnocen´ı podniku, kter´e vych´az´ı z u ´ˇcetn´ıch podklad˚ u. Pˇri pr´aci s finanˇcn´ı anal´yzou je potˇreba br´at v u ´ vahu slab´e str´anky finanˇcn´ı anal´yzy, kter´e budou uvedeny d´ale, a nelze tedy bezhlavˇe pˇrij´ımat doporuˇcovan´a opatˇren´ı a z´avˇery, aniˇz by doˇslo ke korekci vˇsech vliv˚ u na jednotliv´e ukazatele. [5]
2.1
´ cel finanˇ Uˇ cn´ı anal´ yzy
Finanˇcn´ı anal´yza je v´yznamn´ym n´astrojem manaˇzer˚ u pˇri ˇr´ızen´ı podniku, zejm´ena pro jeho dlouhodob´e finanˇcn´ı ˇr´ızen´ı. Jednotliv´e ukazatele finanˇcn´ı anal´yzy se vyuˇz´ıvaj´ı k identifikaci siln´ych a slab´ych str´anek. P˚ usob´ı jako zpˇetn´a informace o tom ˇceho podnik ve sledovan´em obdob´ı dos´ahl a kde naopak mˇel probl´emy. Slouˇz´ı tedy jako podklad pro rozhodnut´ı o budouc´ıch aktivit´ach podniku, aby dosahoval optim´aln´ı finanˇcn´ı struktury, vykazoval vyˇsˇs´ı v´ynosnost apod. Finanˇcn´ı anal´yza slouˇz´ı nejen manaˇzer˚ um podniku, ale i investor˚ um, obchodn´ım partner˚ um, st´atn´ım instituc´ım, zamˇestnanc˚ um, auditor˚ um a medi´aln´ım spoleˇcnostem, zprostˇredkov´avaj´ıc´ım informace – tisku, rozhlasu, televizi, internetu. [7] Z v´yˇse uveden´eho je patrn´e, ˇze finanˇcn´ı anal´yza by mˇela b´yt dobˇre interpretov´ana, aby nedoch´azelo ke zkreslen´ı v´ysledk˚ u a v d˚ usledku toho ke ˇspatn´ym rozhodnut´ım 2.2
Zdroje informac´ı pro finanˇ cn´ı anal´ yzu
Jako zdroj informac´ı slouˇz´ı finanˇcn´ı anal´yze pˇredevˇs´ım u ´ daje z u ´ˇcetn´ıch v´ykaz˚ u podniku. Obecnˇe m˚ uˇzeme zdroje rozdˇelit n´asledovnˇe: [6] • finanˇcn´ı informace: – informace z u ´ˇcetn´ıch v´ykaz˚ u – rozvaha, cash flow, v´ykaz zisk˚ u a ztr´at
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
22
– pˇredpovˇedi analytik˚ u a veden´ı podniku – informace z hospod´aˇrsk´ych zpr´av a zpr´av burzovn´ıho zpravodajstv´ı • ostatn´ı informace: – podnikov´e statistiky produkce, popt´avky, odbytu apod. – informace ofici´aln´ıch ekonomick´ych statistik – informace analytik˚ u r˚ uzn´ych instituc´ı. Jedn´ım z nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ıch a z´akladn´ıch zdroj˚ u informac´ı finanˇcn´ı anal´yzy jsou u ´ˇcetn´ı v´ykazy, mezi nˇeˇz patˇr´ı: • rozvaha – zachycuje stav majetku a kapit´alu k urˇcit´emu okamˇziku, • cash flow – dokumentuje penˇeˇzn´ı toky penˇez, • v´ykaz zisku a ztr´aty – zachycuje tvorbu v´ysledku hospodaˇren´ı. 2.3
Metody finanˇ cn´ı anal´ yzy
Metody finanˇcn´ı anal´yzy rozdˇelujeme na dvˇe skupiny – element´arn´ı metody a vyˇsˇs´ı metody. 2.3.1
Element´ arn´ı metody
Element´arn´ı metody jsou zaloˇzeny na aritmetick´ych operac´ıch s jednotliv´ymi ukazateli. V praxi je anal´yza pomoc´ı element´arn´ıch metod postaˇcuj´ıc´ı a rozˇs´ıˇren´a. Mezi tyto metody patˇr´ı: [3] • Anal´yza absolutn´ıch ukazatel˚ u – anal´yza trend˚ u (horizont´aln´ı anal´yza) – procentn´ı rozbor (vertik´aln´ı anal´yza) • Anal´yza rozd´ılov´ych ukazatel˚ u – anal´yza cash flow – anal´yza fond˚ u finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u – anal´yza trˇzeb, n´aklad˚ u a zisku
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
23
• Anal´yza pomˇerov´ych ukazatel˚ u – anal´yza zadluˇzenosti, finanˇcn´ı a majetkov´e struktury – anal´yza ukazatel˚ u likvidity – anal´yza ukazatel˚ u rentability – anal´yza ukazatel˚ u aktivity – anal´yza ukazatel˚ u kapit´alov´eho trhu • Anal´yza soustav ukazatel˚ u – pyramidov´e rozklady – bonitn´ı a bankrotn´ı modely • Souhrnn´e ukazatele – Z – sk´ore (Altman˚ uv model) – Index IN95 – Index IN99 – Index IN01 2.3.2
Vyˇ sˇ s´ı metody
Vyˇsˇs´ı metody pouˇz´ıvaj´ı n´aroˇcnˇejˇs´ı matematick´y apar´at. Vyˇsˇs´ı metody dˇel´ıme na dvˇe skupiny: [3] • Matematicko-statistick´e metody – bodov´e odhady, statistick´e testy odlehl´ych dat, empirick´e distribuˇcn´ı funkce, korelaˇcn´ı koeficienty, regresn´ı modelov´an´ı, autoregresn´ı modelov´an´ı, anal´yza rozptylu, faktorov´a anal´yza, diskriminaˇcn´ı anal´yza, robustn´ı matematicko-statistick´e postupy. • Nestatistick´e metody – metody zaloˇzen´e na teorii fuzzy mnoˇzin, expertn´ı syst´emy, gnostick´a teorie neurˇcit´ych dat, neuronov´e s´ıtˇe, metody form´aln´ı matematick´e logiky atd. Vyˇsˇs´ı metody jsou d´ıky sloˇzitˇejˇs´ımu matematick´emu apar´atu n´aroˇcnˇejˇs´ı, ale mohou poskytovat v´ıce informac´ı, t´ykaj´ıc´ıch se souvislost´ı mezi zkouman´ymi veliˇcinami. Ale ani n´aroˇcnˇejˇs´ı a pˇresnˇejˇs´ı matematick´y apar´at nen´ı z´arukou vˇetˇs´ı u ´ spˇeˇsnosti pˇri anal´yze, vˇzdy je potˇreba m´ıt kvalitn´ı data a pˇri vyhodnocov´an´ı logick´e a racion´aln´ı uvaˇzov´an´ı. D´ıky v´yvoji nestatistick´ych metod a jejich moˇzn´emu vyuˇzit´ı na kapit´alov´ych trz´ıch pronikaj´ı tyto metody st´ale v´ıce a rychleji do praxe. [3]
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
2.4
24
Postup pˇ ri finanˇ cn´ı anal´ yze
Pˇri anal´yze je vˇzdy prim´arn´ı anal´yza u ´ˇcetn´ıch v´ykaz˚ u, tzn. rozvahy, v´ykazu zisku a ztr´aty a v´ykazu cash flow a jejich porovn´an´ı s obrazem pr˚ umˇern´eho podniku v odvˇetv´ı. N´asleduje zhodnocen´ı vˇsech sloˇzek finanˇcn´ı rovnov´ahy: zadluˇzenosti, likvidity, rentability a aktivity. To pˇredpokl´ad´a v´ybˇer vhodn´ych finanˇcn´ıch krit´eri´ı (ukazatel˚ u), jejich spr´avn´e naplnˇen´ı z finanˇcn´ıch v´ykaz˚ u a porovn´an´ı jejich hodnot v ˇcase a se situac´ı v odvˇetv´ı, do kter´eho analyzovan´y podnik patˇr´ı. Potom je potˇreba zab´yvat se vztahy uvnitˇr jednotliv´ych skupin ukazatel˚ u a mezi skupinami paraleln´ı ukazatelov´e soustavy nebo pomoc´ı pyramidov´ych rozklad˚ u. Vyvrcholen´ım je interpretace v´ysledk˚ u, tzn. anal´yza situace (finanˇcn´ı pozice) a probl´em˚ u podniku (stanoven´ı diagn´ozy). Investory pˇredpokl´adanou budoucnost podniku odr´aˇzej´ı ukazatele kapit´alov´eho trhu. [6] 2.5 2.5.1
Ukazatele finanˇ cn´ı anal´ yzy Anal´ yza absolutn´ıch ukazatel˚ u
Absolutn´ı ukazatele vych´azej´ı pˇr´ımo z u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u. Data porovn´av´ame s rokem minul´ym a sledujeme absolutn´ı a procentn´ı zmˇeny tˇechto u ´ daj˚ u. Anal´yzu absolutn´ıch ukazatel˚ u dˇel´ıme na horizont´aln´ı anal´yzu a vertik´aln´ı anal´yzu. Horizont´ aln´ı anal´ yza Horizont´aln´ı anal´yza se zab´yv´a zjiˇst’ov´an´ım, jak se urˇcit´a poloˇzka u ´ˇcetn´ıho v´ykazu zmˇenila oproti pˇredchoz´ımu roku, a to jak v absolutn´ı v´ yˇsi, tak i ve v´yˇsi procentu´aln´ı. Porovn´av´an´ı poloˇzek u ´ˇcetn´ıch v´ykaz˚ u mezi jednotliv´ymi roky se prov´ad´ı po ˇr´adc´ıch, horizont´alnˇe – proto hovoˇr´ıme o horizont´aln´ı anal´yze. [4] Vertik´ aln´ı anal´ yza Vertik´aln´ı anal´yza se zab´yv´a srovn´av´an´ım u ´ˇcetn´ıch v´ykaz˚ u dan´eho roku s v´ykazy z minul´ych let a umoˇzn ˇ uje porovnat nˇekolik firem r˚ uzn´ych velikost´ı. Rozbory jsou zpracov´av´any v jednotliv´ych letech od shora dol˚ u, a proto hovoˇr´ıme o vertik´aln´ı anal´yze. Pˇri podrobnˇejˇs´ım pohledu na vertik´aln´ı anal´yzu rozvahy, zjist´ıme, ˇze procentn´ı pod´ıly jednotliv´ych poloˇzek aktiv na celkov´ych aktivech informuj´ı o tom, do jak´ych aktiv investovala u ´ˇcetn´ı jednotka sv˚ uj kapit´al. Na stranˇe pasiv n´am vertik´aln´ı anal´yza d´av´a dobr´y pˇrehled o tom, z jak´ych zdroj˚ u u ´ˇcetn´ı jednotka sv´a aktiva financovala, zda pˇrev´aˇznˇe z vlastn´ıho kapit´alu, nebo v jak´e m´ıˇre vyuˇzila i ciz´ıho kapit´alu. U ciz´ıho kapit´alu se d´ale sleduje ˇcasov´a n´avratnost tˇechto zdroj˚ u – v jak hojn´e m´ıˇre u ´ˇcetn´ı jednotka uˇz´ıvala kr´atkodob´y nebo dlouhodob´y ciz´ı kapit´al. [4]
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
2.5.2
25
Anal´ yza rozd´ılov´ ych ukazatel˚ u
Rozd´ılov´e ukazatele slouˇz´ı k anal´yze a ˇr´ızen´ı finanˇcn´ı situace podniku s orientac´ı na jeho likviditu. ˇ y pracovn´ı kapit´ Cist´ al K nejv´yznamnˇejˇs´ım rozd´ılov´ym ukazatel˚ um patˇr´ı ˇcist´y pracovn´ı kapit´al, kter´y je definov´an jako rozd´ıl mezi obˇeˇzn´ym majetkem a kr´atkodob´ ymi ciz´ımi zdroji a m´a v´yznamn´y vliv na platebn´ı schopnost podniku. M´a-li b´yt podnik likvidn´ı, mus´ı m´ıt potˇrebnou v´yˇsi relativnˇe voln´eho kapit´alu, tzn. pˇrebytek kr´atkodob´ych likvidn´ıch aktiv nad kr´atkodob´ymi zdroji. Konstrukce ˇcist´eho pracovn´ıho kapit´alu je zaloˇzena na rozliˇsen´ı obˇeˇzn´eho a dlouhodob´eho majetku a d´ale na rozliˇsen´ı dlouhodobˇe a kr´atkodobˇe v´azan´eho kapit´alu. [7] ˇ e pohotovostn´ı prostˇ Cist´ redky ˇ e pohotovostn´ı prostˇredky urˇcuj´ı okamˇzitou likviditu pr´avˇe splatn´ych kr´atkodob´ych Cist´ z´avazk˚ u. Jedn´a se o rozd´ıl mezi pohotov´ymi penˇeˇzn´ımi prostˇredky a okamˇzitˇe splatn´ymi z´avazky. Mezi pohotov´e penˇeˇzn´ı prostˇredky se zahrnuj´ı i kr´atkodob´e cenn´e pap´ıry a kr´atkodob´e term´ınovan´e vklady, protoˇze jsou rychle pˇremˇeniteln´e na pen´ıze. [6] 2.5.3
Anal´ yza pomˇ erov´ ych ukazatel˚ u
Pomˇerov´e ukazatele patˇr´ı mezi z´akladn´ı n´astroje finanˇcn´ı anal´yzy. Pomˇerov´e ukazatele charakterizuj´ı vz´ajemn´y vztah dvou poloˇzek z u ´ˇcetn´ıch v´ykaz˚ u pomoc´ı jejich pod´ılu. Aby mˇel takto vypoˇcten´y pomˇerov´y ukazatel urˇcitou vypov´ıdac´ı schopnost, mus´ı existovat mezi poloˇzkami uveden´ymi do pomˇeru vz´ajemn´a souvislost. Pˇri v´ybˇeru ukazatel˚ u je tˇreba m´ıt vˇzdy na mysli c´ıl, kter´eho chceme anal´yzou pomˇerov´ych ukazatel˚ u dos´ahnout. Jelikoˇz existuje nepˇrebern´e mnoˇzstv´ı pomˇerov´ych ukazatel˚ u, je u ´ˇceln´e sdruˇzovat je do skupin, kter´e jsou vˇzdy zamˇeˇreny na urˇcit´y aspekt finanˇcn´ıho stavu podniku. [4] Ukazatele zadluˇ zenosti, majetkov´ e a finanˇ cn´ı struktury Ukazatele slouˇz´ı jako indik´atory v´yˇse rizika, jeˇz firma podstupuje pˇri dan´e struktuˇre vlastn´ıch a ciz´ıch zdroj˚ u. Urˇcit´a v´yˇse zadluˇzen´ı je obvykle pro firmu uˇziteˇcn´a. Kaˇzd´y podnik by mˇel usilovat o optim´aln´ı finanˇcn´ı strukturu, coˇz znamen´a usilovat o nejvhodnˇejˇs´ı pomˇer vlastn´ıho a ciz´ıho kapit´alu, protoˇze ten rozhoduje o tom, ,,za kolik“ firma celkov´y kapit´al poˇr´ıd´ı. Anal´yza zadluˇzenosti, majetkov´e a finanˇcn´ı struktury srovn´av´a rozvahov´e poloˇzky a na z´akladˇe toho urˇc´ı, v jak´em rozsahu a pomoc´ı jak´ych
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
26
zdroj˚ u jsou financov´ana podnikov´a aktiva. Potom se zamˇeˇr´ı na ukazatele odvozen´e z poloˇzek v´ykazu zisku a ztr´aty a urˇc´ı, kolikr´at jsou n´aklady na ciz´ı financov´an´ı pokryty provozn´ım ziskem. [6] K nejbˇeˇznˇejˇs´ım ukazatel˚ um patˇr´ı: Celkov´a zadluˇzenost
Celkov´a zadluˇzenost =
Ciz´ı zdroje Aktiva celkem
(1)
Ze vztahu 1 je patrn´e, ˇze celkov´a zadluˇzenost ud´av´a, z kolika procent jsou celkov´a aktiva financov´ana ciz´ım kapit´alem. Na z´akladˇe tohoto ukazatele lze posoudit finanˇcn´ı strukturu podniku z dlouhodob´eho hlediska. Lze ho pouˇz´ıt pro posouzen´ı schopnosti podniku zv´yˇsit sv´e zisky vyuˇzit´ım ciz´ıho kapit´alu. Doporuˇcen´a hodnota se pohybuje mezi 30 % a 60 %, ovˇsem z´avis´ı na odvˇetv´ı, ve kter´em spoleˇcnost podnik´a. [6] M´ıra zadluˇzenosti
M´ıra zadluˇzenosti =
CZ VK
(2)
kde CZ jsou ciz´ı zdroje a VK je vlastn´ı kapit´al. M´ıra zadluˇzenosti pomˇeˇruje ciz´ı a vlastn´ı kapit´al, jak je vidˇet ve vztahu 2. Tento ukazatel je napˇr. v pˇr´ıpadˇe ˇz´adosti o nov´y u ´ vˇer velice v´ yznamn´y pro banku v rozhodov´an´ı, zda u ´ vˇer poskytnout ˇci ne. Pro toto posuzov´an´ı je velice d˚ uleˇzit´y jeho ˇcasov´y v´yvoj, zda se pod´ıl ciz´ıch zdroj˚ u zvyˇsuje ˇci sniˇzuje. Pˇri v´ ysledku a v´yvoji tohoto ukazatele nad 100 % bude asi pro banku takov´yto klient velice rizikov´y. Ukazatel signalizuje bance a vˇeˇritel˚ um, do jak´e m´ıry by mohli pˇrij´ıt o sv´e n´aroky, a akcion´aˇr˚ um ukazuje riziko ztr´at v pˇr´ıpadˇe likvidace spoleˇcnosti. [6] ´ Urokov´ e kryt´ı
´ Urokov´ e kryt´ı =
EBIT N´akladov´e u ´ roky
kde EBIT je v´ysledek hospodaˇren´ı (VH) pˇred zdanˇen´ım a n´akladov´ymi u ´ roky.
(3)
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
27
´ Urokov´ e kryt´ı na z´akladˇe vztahu 3 vypov´ıd´a o schopnosti podniku spl´acet u ´ roky. Tento ukazatel je v pˇr´ıpadˇe financov´an´ı ciz´ımi u ´ roˇcen´ymi zdroji velmi v´yznamn´y, zejm´ena je potˇrebn´e vˇenovat zv´yˇsenou pozornost jeho v´yvoji v pˇr´ıpadˇe nerovnomˇern´eho v´yvoje zisku pˇred zdanˇen´ım z hlediska ˇcasu. Pokud m´a ukazatel hodnotu 1, znamen´a to, ˇze podnik je schopen spl´acet u ´ roky, i kdyˇz m´a nulov´y zisk. Doporuˇcen´a hodnota ukazatele je vyˇsˇs´ı neˇz 5. [6] Doba spl´acen´ı dluh˚ u
Doba spl´acen´ı dluh˚ u=
CZ − Rezervy Provozn´ı CF
(4)
kde CF je cash flow. Doba spl´acen´ı dluh˚ u vyjadˇruje dobu, za kterou by byl podnik schopen vlastn´ımi silami splatit sv´e dluhy. Optim´aln´ı je klesaj´ıc´ı trend ukazatele. [6] Kryt´ı dlouhodob´eho majetku Vztah mezi majetkovou strukturou a finanˇcn´ı strukturou je d´an dvˇema ukazateli:
Kryt´ı dlouh. majetku vlastn´ım kapit´alem =
Kryt´ı dlouh. majetku dlouh. zdroji =
VK Dlouhodob´y majetek
VK + Dlouh. CZ Dlouhodob´y majetek
(5)
(6)
Pokud je v´ysledek a v´yvoj pomˇeru vlastn´ıho kapit´alu na dlouhodob´em majetku (vztah 5) vyˇsˇs´ı neˇz 1, znamen´a to, ˇze podnik pouˇz´ıv´a vlastn´ı (dlouhodob´y) kapit´al i ke kryt´ı obˇeˇzn´ych (kr´atkodob´ych) aktiv. Podnik tak d´av´a pˇrednost stabilitˇe pˇred v´ynosem. [6] Pˇri v´ysledku vztahu 6 niˇzˇs´ım neˇz 1 mus´ı podnik kr´yt ˇc´ast sv´eho dlouhodob´eho majetku kr´atkodob´ymi zdroji a podnik m˚ uˇze m´ıt probl´emy s u ´ hradou sv´ych z´avazk˚ u – tzn. ˇze je podnik podkapitalizovan´y. Pˇri pˇr´ıliˇs vysok´em pomˇeru je sice podnik finanˇcnˇe stabiln´ı, ale drah´ymi dlouhodob´ymi zdroji financuje pˇr´ıliˇs velkou ˇc´ast kr´atkodob´eho majetku – podnik je pˇrekapitalizov´an. [7]
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
28
Ukazatele likvidity Likvidita vyjadˇruje schopnost podniku hradit sv´e z´avazky. ukazatele likvidity v podstatˇe pomˇeˇruj´ı to, ˇc´ım je moˇzno platit (ˇcitatel) s t´ım, co je nutno zaplatit (jmenovatel). Podle toho, jakou m´ıru jistoty poˇzadujeme od tohoto mˇeˇren´ı, dosazujeme do ˇcitatele majetkov´e sloˇzky s r˚ uznou dobou likvidnosti, tj. pˇremˇenitelnosti na pen´ıze. Z´akladn´ı ukazatele likvidity se tedy odvozuj´ı od obˇeˇzn´ych aktiv (OA). [6] M´ame 3 druhy likvidity:
Bˇeˇzn´a likvidita =
Pohotov´a likvidita =
OA Kr´atkodob´e CZ
Kr´atkodob´e pohled´avky + finanˇcn´ı majetek Kr´atkodob´e CZ
Hotovostn´ı likvidita =
Finanˇcn´ı majetek Kr´atkodob´e CZ
(7)
(8)
(9)
Bˇeˇzn´a likvidita (likvidita III. stupnˇe) Tento ukazatel vyj´adˇren´y vztahem 7 ud´av´a, kolikr´at pokr´yvaj´ı obˇeˇzn´a aktiva kr´atkodob´e ciz´ı zdroje podniku (kr´atkodob´e z´avazky + kr´atkodob´e bankovn´ı u ´ vˇery + anuity dlouhodob´ych bankovn´ıch u ´ vˇer˚ u), to znamen´a, kolikr´at je podnik schopen uspokojit sv´e vˇeˇritele, kdyby promˇenil veˇsker´a sv´a obˇeˇzn´a aktiva v dan´em okamˇziku v hotovost. Ukazatel bˇeˇzn´e likvidity je citliv´y na velikost jednotliv´ych poloˇzek strany aktiv, na jejich dobˇe obratu, na jejich struktuˇre a na jejich likvidnosti. Vˇsechna obˇeˇzn´a aktiva totiˇz nejsou stejnˇe likvidn´ı a nˇekter´a jsou dokonce na pen´ıze nepˇremˇeniteln´a. Hodnota ukazatele bˇeˇzn´e likvidity by mˇela nab´yvat hodnot 1,5–2,5. Pˇri hodnotˇe ukazatele rovn´e jedn´e je podnikov´a likvidita znaˇcnˇe rizikov´a. [6] Pohotov´a likvidita (likvidita II. stupnˇe) V´ypoˇcet pohotov´e likvidity je vyj´adˇren ve vztahu 8 a oproti bˇeˇzn´e likviditˇe eliminuje vliv z´asob, kter´e jsou nejm´enˇe likvidn´ı sloˇzkou obˇeˇzn´ych aktiv, na ukazatele likvidity. Ukazatel by mˇel nab´yvat hodnot v rozmez´ı od 1 do 1,5. Pˇri pomˇeru menˇs´ım neˇz 1 mus´ı podnik spol´ehat na pˇr´ıpadn´y prodej z´asob. [6]
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
29
Okamˇzit´a likvidita (hotovostn´ı likvidita, likvidita I. stupnˇe) Tento ukazatel je pops´an vztahem 9 a mˇeˇr´ı schopnost u ´ˇcetn´ı jednotky hradit okamˇzitˇe splatn´e z´avazky. Ukazatel by mˇel nab´yvat hodnot v rozmez´ı od 0,2 do 0,5. Vysok´e hodnoty ukazatele svˇedˇc´ı o neefektivn´ım vyuˇzit´ı finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u. [4], [6] Vˇsechny uveden´e ukazatele hodnot´ı budouc´ı likviditu podniku odvozenˇe, staticky a je nutn´e ch´apat je jako orientaˇcn´ı charakteristiky. Pod´ıl pracovn´ıho kapit´alu na obˇeˇzn´ych aktivech OA − kr´atkodob´e CZ ˇ Pod´ıl CPK na OA = OA
(10)
ˇ kde CPK je ˇcist´y pracovn´ı kapit´al. Tento ukazatel charakterizuje kr´atkodobou finanˇcn´ı stabilitu podniku a jeho hodnota by mˇela dosahovat 30–50 %. [6] Ukazatele rentability Rentabilita neboli v´ynosnost vloˇzen´eho kapit´alu, je mˇeˇr´ıtkem schopnosti podniku vytv´aˇret nov´e zdroje, dosahovat zisku pouˇzit´ım investovan´eho kapit´alu. Je formou vyj´adˇren´ı m´ıry zisku, kter´a v trˇzn´ı ekonomice slouˇz´ı jako hlavn´ı krit´erium pro alokaci kapit´alu. ukazatele rentability mˇeˇr´ı u ´ spˇeˇsnost podniku srovn´av´an´ım hospod´aˇrsk´eho v´ysledku s jin´ymi veliˇcinami, pˇriˇcemˇz: [6] • v ˇcitateli m˚ uˇzeme pouˇz´ıt: – v´ysledek hospodaˇren´ı pˇred zdanˇen´ım a n´akladov´ymi u ´ roky – (Earnings Before Interest and Taxes – EBIT) – v´ysledek hospodaˇren´ı pˇred zdanˇen´ım – (Earnings Before Taxes – EBT) – v´ysledek hospodaˇren´ı za u ´ˇcetn´ı obdob´ı (ˇcist´y zisk) – (Earnings After Taxes – EAT) – v´ysledek hospodaˇren´ı za u ´ˇcetn´ı obdob´ı (ˇcist´y zisk) + n´akladov´e u ´ roky aj. • ve jmenovateli zlomku m˚ uˇzeme pouˇz´ıt: – vlastn´ı kapit´al – celkov´y vloˇzen´y kapit´al
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
30
– dlouhodob´y kapit´al – trˇzby – n´aklady – pˇridanou hodnotu aj. Ukazatele aktivity ukazatele aktivity n´am pod´avaj´ı informaci o schopnosti podniku vyuˇz´ıvat vloˇzen´e prostˇredky. Plat´ı zde, ˇze vysok´y obrat podniku pˇrisp´ıv´a k rentabilitˇe podnik´an´ı, nebot’ nen´ı nutn´e udrˇzovat vysokou u ´ roveˇ n majetku pro dosaˇzen´ı trˇzeb. Ukazatele aktivity neboli obratu maj´ı vˇetˇsinou dvˇe formy – obrat a dobu obratu. Obrat mˇeˇr´ı kolikr´at za rok se dan´a poloˇzka vyuˇzije pˇri podnik´an´ı a doba obratu mˇeˇr´ı, za kolik dn´ı se poloˇzka obr´at´ı. [7] Nejˇcastˇeji pouˇz´ıvan´e ukazatele jsou: [7] Obrat aktiv
Obrat aktiv =
Trˇzby Aktiva
(11)
U tohoto ukazatele vˇseobecnˇe plat´ı, ˇc´ım vˇetˇs´ı hodnota ukazatele, t´ım l´epe. Minim´aln´ı doporuˇcovan´a hodnota tohoto ukazatele je 1. N´ızk´a hodnota ukazatele znamen´a ne´ umˇernou majetkovou vybavenost podniku a jeho neefektivn´ı vyuˇzit´ı. Doba obratu z´asob
Doba obratu z´asob =
Pr˚ umˇern´y stav z´asob × 360 Trˇzby
(12)
Jak je patrn´e ze vztahu 12, ud´av´a tento ukazatel, jak dlouho trv´a jeden obrat, tj. doba nutn´a k tomu, aby penˇeˇzn´ı fondy pˇreˇsly pˇres v´yrobn´ı a zboˇzn´ı formy znovu do penˇeˇzn´ı formy. Pro posouzen´ı ukazatele je rozhoduj´ıc´ı jeho v´yvoj v ˇcasov´e ˇradˇe. Ide´aln´ı je postupn´e sniˇzov´an´ı hodnoty ukazatele v jednotliv´ych obdob´ıch. Doba obratu pohled´avek
Doba obratu pohled´avek =
Pr˚ umˇern´y stav pohled´avek × 360 Trˇzby
(13)
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
31
Doba obratu pohled´avek je dobou existence kapit´alu ve formˇe pohled´avek. Vyjadˇruje obdob´ı od okamˇziku prodeje na obchodn´ı u ´ vˇer, po kter´e mus´ı podnik v pr˚ umˇeru ˇcekat, neˇz obdrˇz´ı platby od sv´ych odbˇeratel˚ u. Podnik se m˚ uˇze snaˇzit, aby byla tato doba co nejkratˇs´ı. Doba obratu z´avazk˚ u
Doba obratu z´avazk˚ u=
Kr´atkodob´e z´avazky × 360 Trˇzby
(14)
Ukazatel vyjadˇruje dobu od vzniku z´avazku do doby jeho u ´ hrady. Tento ukazatel by mˇel dos´ahnout alespoˇ n hodnoty doby obratu pohled´avek. Podnik se m˚ uˇze snaˇzit, aby tato doba byla co nejdelˇs´ı. Ukazatele kapit´ alov´ eho trhu ukazatele trˇzn´ı hodnoty kombinuj´ı jako jedin´a skupina ukazatel˚ uu ´ˇcetn´ı u ´ daje podniku (souˇcasnost) s oˇcek´av´an´ım investor˚ u (budoucnost). N´azor investor˚ u na budoucnost podniku odr´aˇz´ı trˇzn´ı cena podniku. [7] Mezi nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ı ukazatele kapit´alov´e trhu patˇr´ı: Zisk na akcii
Zisk na akcii =
VH Poˇcet vydan´ych akci´ı
(15)
P/E ratio
P/E ratio =
Trˇzn´ı cena akcie Zisk na akcii
(16)
Ukazatel pomˇeru trˇzn´ı ceny a zisku na akcii je souˇc´ast´ı burzovn´ıch zpr´av a prom´ıt´a se do nˇej budouc´ı oˇcek´av´an´ı investor˚ u. Tento ukazatel n´am ukazuje, kolik jsou investoˇri ochotni zaplatit za 1 Kˇc zisku na akcii. Pokud je hodnota tohoto ukazatele n´ızk´a jedn´a se bud’ o podhodnocenou akcii, kterou se vyplat´ı koupit, nebo se jedn´a o firmu s n´ızk´ym potenci´alem r˚ ustu.
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
32
Ukazatel P/BV
P/BV =
Trˇzn´ı cena akcie ´ cetn´ı hodnota VK na akcii Uˇ
(17)
Ukazatel ukazuje, jak hodnotu vlastn´ıho kapit´alu podniku oceˇ nuje trh. Pokud je hodnota ukazatele rovna 1 nebo dokonce menˇs´ı neˇz 1, znamen´a to opˇet bud’ podhodnocenou akcii, nebo firmu s n´ızk´ym potenci´alem r˚ ustu. Dividendov´y v´ynos
Dividendov´y v´ynos =
Dividenda na akcii Trˇzn´ı kurz akcie
(18)
Tento ukazatel slouˇz´ı investor˚ um k porovn´av´an´ı r˚ uzn´ych moˇznost´ı investov´an´ı prostˇredk˚ u z pohledu jejich v´ynosnosti. Pokud je v´yvoj ukazatele pˇr´ızniv´y, mohou akcie slouˇzit jako zdroje dlouhodob´eho kapit´alu. Pod´ıl dividendy k zisku na 1 akcii
Pod´ıl dividendy k zisku na 1 akcii =
Dividenda na 1 akcii Zisk na 1 akcii
(19)
Pod´ıl dividendy k zisku na 1 akcii vyjadˇruje, jak´a ˇc´ast zisku byla vyplacena akcion´aˇr˚ um ve formˇe dividend. Dalˇ s´ı ukazatele V souvislosti s anal´yzu rentability se mnohdy sleduj´ı i dalˇs´ı ukazatele, jako je produktivita pr´ace, n´akladovost, pod´ıl pˇridan´e hodnoty na aktivech, trˇzb´ach apod. Pˇridan´a hodnota je v´yznamn´ym a obl´ıben´ym ukazatelem anal´yzy hospodaˇren´ı podniku. Pˇredstavuje ocenˇen´ı v´yrobn´ıch faktor˚ u podniku a vytvoˇren´y zisk. Je moˇzn´e analyzovat pod´ıly jednotliv´ych sloˇzek na pˇridan´e hodnotˇe a v´ysledky pouˇz´ıt k porovn´av´an´ı s podobn´ym podnikem. Pˇridan´a hodnota je d´ana n´asleduj´ıc´ım vztahem: [7]
Pˇridan´a hodnota = Obchodn´ı marˇze + V´ykony − V´ykonov´a spotˇreba
(20)
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
33
Mezi dalˇs´ı ukazatele patˇr´ı: [6] • pˇridan´a hodnota/trˇzby • provozn´ı cash flow/trˇzby • pˇridan´a hodnota/poˇcet zamˇestnanc˚ u • trˇzby/poˇcet zamˇestnanc˚ u • v´ynosy/pˇridan´a hodnota • mzdov´e n´aklady/poˇcet zamˇestnanc˚ u • v´ysledek hospodaˇren´ı pˇred zdanˇen´ım/mzdov´e n´aklady • osobn´ı n´aklady/trˇzby • n´akladov´e u ´ roky/trˇzby • n´aklady/v´ynosy aj.
Souhrnn´ e ukazatele Za u ´ˇcelem zhodnocen´ı finanˇcn´ı situace podniku jsou vyb´ır´any souhrnn´e ukazatele s ohledem na to, jak jsou schopny rozliˇsit podnik s dobrou a ohroˇzenou schopnost´ı dost´at sv´ym z´avazk˚ um, a jsou shrnov´any do jedn´e charakteristiky. Z–sk´ore (Altman˚ uv model) Altman˚ uv model patˇr´ı mezi nejzn´amˇejˇs´ı a nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ı. Pokud je hodnota Z vyˇsˇs´ı neˇz 2,99, m´a firma uspokojivou finanˇcn´ı situaci, pˇri Z = 1,81 aˇz 2, 99 nevyhranˇenou finanˇcn´ı situaci a pˇri Z menˇs´ı neˇz 1,81 m´a velmi siln´e finanˇcn´ı probl´emy. [7] Z–sk´ore se vypoˇc´ıt´a na z´akladˇe tohoto vztahu:
Z – sk´ore = 0,717 × X1 + 0,847 × X2 + 3,107 × X3 + 0,420 × X4 + 0,998 × X5 (21)
kde: X1 = pracovn´ı kapit´al/aktiva X2 = nerozdˇelen´e zisky/aktiva X3 = EBIT/aktiva
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
34
X4 = trˇzn´ı hodnota vlastn´ıho kapit´alu/ciz´ı zdroje X5 = trˇzby/aktiva
Index IN95 Tento index je naz´yv´an indexem d˚ uvˇeryhodnosti a je sestaven na z´akladˇe matematickostatistick´ych model˚ u pro podm´ınky ˇcesk´e ekonomiky.
IN95 = V 1 ×
+V 4 ×
EBIT EBIT Aktiva +V2× +V3× + CZ N´akl. u ´ roky Aktiva
V´ynosy OA +V5× − Aktiva Kr´atk. z´avazky + Kr´atk. bankovn´ı u ´ vˇery
−V 6 ×
(22)
Z´avazky po dobˇe splatnosti Trˇzby
V 1 aˇz V 6 jsou v´ahy jednotliv´ych ukazatel˚ u a jsou konstruov´any jako pod´ıl v´yznamnosti ukazatele ke kriteri´aln´ı hodnotˇe ukazatele, pˇriˇcemˇz v´aha ukazatele V 2 = 0,11 a V 5 = 0,10. U dalˇs´ıch vah jsou respektov´ana odvˇetvov´a specifika. V´ysledek IN95 vˇetˇs´ı neˇz 2 pˇredstavuje podnik s dobr´ym finanˇcn´ım zdrav´ım. Podnik s hodnotou pohybuj´ıc´ı se mezi 1 a 2 nen´ı ,,ani zdrav´y ani nemocn´y“, tzn. jedn´a se o podnik, kter´y by mohl m´ıt probl´emy. Pokud vyjde index IN menˇs´ı neˇz 1, znamen´a to, ˇze jde o podnik se ˇspatn´ym finanˇcn´ım zdrav´ım. [7] Index IN99 Jedn´a se o index sp´ıˇse bonitn´ıho charakteru.
IN99 = −0,017 ×
+0,015 ×
EBIT V´ynosy Aktiva + 4,573 × + 0,481 × + CZ Aktiva Aktiva
(23)
OA Kr´atk. z´avazky + Kr´atk. bankovn´ı u ´ vˇery
Pokud je hodnota indexu vyˇsˇs´ı neˇz 2,07, podnik dosahuje ekonomick´eho zisku, hodnota
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
35
indexu pod 0,684 znamen´a z´aporn´y ekonomick´y zisk. Tento index je v´yhodn´e pouˇz´ıt v pˇr´ıpadˇe, ˇze jsou u podniku probl´emy s odhadem alternativn´ıho n´akladu na vlastn´ı kapit´al pro posouzen´ı v´ykonnosti podniku. [7] Index IN01 Index IN01 spojuje v´ychodiska dvou pˇredchoz´ıch index˚ u:
IN01 = 0,13 ×
+0,21 ×
EBIT EBIT Aktiva + 0,04 × + 3,92 × + CZ N´akladov´e u ´ roky Aktiva
(24)
V´ynosy OA + 0,09 × Aktiva Kr´atk. z´avazky + Kr´atk. bankovn´ı u ´ vˇery
V pˇr´ıpadˇe, ˇze hodnota indexu je vˇetˇs´ı neˇz 1,77, znamen´a, ˇze podnik tvoˇr´ı hodnotu, a hodnota indexu IN01 menˇs´ı neˇz 0,75 znamen´a, ˇze podnik m´a probl´emy. Mezi hodnotami 1,77 a 0,75 je ˇsed´a z´ona. [7] EVA (Economic Value Added - ekonomick´a pˇridan´a hodnota) Podstatou ukazatele EVA je, ˇze v´yˇse ekonomick´eho zisku se v´yraznˇe liˇs´ı od zisku vyka´ cetn´ı zisk zachycuje n´aklady na ciz´ı kapit´al, ale nezachycuje zovan´eho v u ´ˇcetnictv´ı. Uˇ n´aklady na vlastn´ı kapit´al, i kdyˇz akcion´aˇri oˇcek´avaj´ı v´ynosy ze sv´eho kapit´alu. Tento v´ynos nen´ı pˇresnˇe urˇcen m´ırou, jako je u ´ rokov´a m´ıra u ciz´ıho kapit´alu, ale mus´ıme jej odhadnout. Na odhad v´ynosu vlastn´ıho kapit´alu maj´ı vliv r˚ uzn´e veliˇciny, jako je napˇr. bankovn´ı u ´ rokov´a m´ıra, riziko pˇredmˇetn´eho podnik´an´ı aj. EVA pˇredstavuje rozd´ıl mezi tzv. operativn´ım ziskem po zdanˇen´ı a n´aklady na pouˇzit´y kapit´al, tj. pˇrebytek zisku po odeˇcten´ı oportunitn´ıch n´aklad˚ u na dlouhodobˇe v´azan´y kapit´al. Koncepce EVA vyjadˇruje jako c´ıl podnik´an´ı vytv´aˇren´ı ekonomick´e pˇridan´e hodnoty. To znamen´a, ˇze ukazatel EVA mˇeˇr´ı, jak spoleˇcnost za dan´e obdob´ı pˇrispˇela sv´ymi aktivitami ke zv´yˇsen´ı ˇci sn´ıˇzen´ı hodnoty pro sv´e akcion´aˇre. Koncepce EVA je zaloˇzena na tzv. ekonomick´em modelu, a proto nutn´ym krokem pro v´ypoˇcet EVA je konverze u ´ˇcetn´ıho modelu na model ekonomick´y. [6] Pro orientaˇcn´ı v´ypoˇcet EVA lze pouˇz´ıt n´asleduj´ıc´ı vztah: [6]
ˇ − re × VK EVA = CZ
(25)
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
36
kde: ˇ = ˇcist´y zisk CZ re = n´aklady na vlastn´ı kapit´al VK = vlastn´ı kapit´al Jin´ymi slovy, lze jej vyj´adˇrit jako rozd´ıl rentability vlastn´ıho kapit´alu (ROE) a n´aklady na vlastn´ı kapit´al (re ) vyn´asoben´y vlastn´ım kapit´alem:
ˇ − re × VK EVA = (ROE − re ) × VK = (ROE × VK)–(re × VK) = CZ
(26)
Ke stejn´emu v´ysledku dojdeme t´eˇz pˇri n´asleduj´ıc´ım postupu:
EVA = EBIT × (1–T)–(WACC × C)
(27)
kde: WACC (Weighted Average Capital Cost) je v´aˇzen´y pr˚ umˇer n´aklad˚ u kapit´alu, C je velikost kapit´alu (nesouc´ıho n´aklad) v´azan´eho v podniku. [6] MVA (Market Value Added)
MVA = P − BV
(28)
Jak je patrn´e ze vztahu 28, je ukazatel MVA rozd´ılem mezi trˇzn´ı cenou akcie (P) au ´ˇcetn´ı hodnotou vloˇzen´eho kapit´alu na akcii (BV - Book Value). [6] Soustavy pomˇ erov´ ych ukazatel˚ u Na z´akladˇe jednotliv´ych ukazatel˚ u, pouˇz´ıvan´ych ve finanˇcn´ı anal´yze, se pro usnadnˇen´ı vysvˇetlen´ı vz´ajemn´ych souvislost´ı mezi jednotliv´ymi ukazateli pouˇz´ıvaj´ı soustavy pomˇerov´ych ukazatel˚ u. Rozliˇsuj´ı se dva z´akladn´ı typy ukazatelov´ych soustav: [6] • Paraleln´ı soustava ukazatel˚ u Jednotliv´e ukazatele jsou ˇrazeny vedle sebe a nen´ı zde vrcholov´y syntetick´y ukazatel.
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
37
• Pyramidov´a soustava ukazatel˚ u Existuje zde jeden vrcholov´y syntetick´y ukazatel, kter´y se postupnˇe rozkl´ad´a na d´ılˇc´ı analytick´e ukazatele a mezi ukazateli tvoˇr´ıc´ımi pyramidu existuj´ı pevn´e matematicky definovan´e vztahy. V praxi b´yvaj´ı nejˇcastˇeji rozkl´ad´any ukazatele rentability ROE a ROA. Ukazatel ROE se ˇcasto rozkl´ad´a pomoc´ı DuPontova rozkladu: [7]
ROE =
Zisk Trˇzby Aktiva Zisk = × × VK Trˇzby Aktiva VK
(29)
Prvn´ı dva ˇcinitele ve vztahu 29 pˇredstavuj´ı i rozklad ukazatele ROA:
ROA =
Zisk Trˇzby Zisk = × Aktiva Trˇzby Aktiva
(30)
Tˇret´ı ˇcinitel ve vztahu 29 pak pˇredstavuje finanˇcn´ı p´aku. Vliv t´eto p´aky je zˇrejm´y. Pokud poroste ciz´ı kapit´al, m˚ uˇze to v´est i k r˚ ustu ROE, ale pouze za podm´ınky, kdyˇz r˚ ust ciz´ıho kapit´alu vyprodukuje takov´y zisk, aby j´ım vykompenzoval pokles prvn´ıch dvou ukazatel˚ u na prav´e stranˇe vztahu, tzn. kdyˇz dok´aˇze kaˇzdou korunu zhodnotit v´ıce, neˇz bude u ´ rokov´a sazba. [7] 2.6
Slab´ e str´ anky finanˇ cn´ı anal´ yzy
Finanˇcn´ı anal´yza je analytickou metodou, jako takov´a m´a nˇekter´a omezen´ı. K problematick´ym ot´azk´am finanˇcn´ı anal´yzy patˇr´ı pˇredevˇs´ım: [6] • srovn´av´an´ı dosaˇzen´ych hodnot ukazatel˚ u s hodnotami doporuˇcen´ymi, • vliv sez´onn´ıch faktor˚ u, • rozd´ıln´e u ´ˇcetn´ı praktiky, • vypov´ıdac´ı schopnost u ´ˇcetn´ıch v´ykaz˚ u. I pˇres vˇsestrann´e u ´ sil´ı o dodrˇzen´ı z´asady vˇern´eho zobrazen´ı skuteˇcnosti existuj´ı okolnosti, kter´e z´ısk´an´ı ˇz´adouc´ıho vˇern´eho obrazu znesnadˇ nuj´ı. Nejz´avaˇznˇejˇs´ımi z nich jsou: [6] • Orientace na historick´e u ´ˇcetnictv´ı Probl´emem jsou zmˇeny trˇzn´ıch cen majetku, kter´e ignoruje a d´ale nebere v u ´ vahu
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
38
zmˇeny kupn´ı s´ıly penˇeˇzn´ı jednotky, ˇc´ımˇz v koneˇcn´em d˚ usledku zkresluje v´ysledek hospodaˇren´ı bˇeˇzn´eho roku. • Vliv inflace Inflace se dot´yk´a v r˚ uzn´e m´ıˇre vˇsech aktiv, pasiv a m´a vliv i na v´ysledek hospodaˇren´ı.
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
´ C ˇ AST ´ II. PRAKTICKA
39
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
3 3.1
40
ˇ ´I CHARAKTERISTIKA PODNIKU FERRAM, A. S. A ODVETV Pˇ redstaven´ı podniku Ferram, a. s.
Spoleˇcnost Ferram, a. s. se s´ıdlem v Opavˇe vznikla v roce 1991 jako FERRAM spol. s r. o. V roce 1998 probˇehla transformace na akciovou spoleˇcnost. Zpoˇc´atku byl z´akladn´ı ˇcinnost´ı firmy velkoobchod s hutn´ım materi´alem, bˇehem let firma rozˇs´ıˇrila svou ˇcinnost o stroj´ırenskou v´yrobu a obchodn´ı ˇcinnost se stavebn´ımi materi´aly. D˚ uleˇzit´ym moˇ mentem v historii firmy byl rok 2000, kdy z´ıskala certifik´at jakosti podle CSN EN ISO 9001 a 14001. V roce 2003 doch´az´ı k rozdˇelen´ı na samostatn´e jednotky: Divize ´ STROJ´IRNA, Divize HUTN´I MATERIALY a Divize STAVIVA. Divize HUTN´I MA´ TERIALY se v roce 2005 transformuje na samostatn´y pr´avn´ı subjekt Ferram Steel, a. s. V roce 2006 vznik´a nov´a Divize ENGINEERING, jej´ıˇz n´apln´ı je konstrukˇcn´ı a projekˇcn´ı ˇcinnost. V souˇcasnosti m´a tedy spoleˇcnost Ferram, a. s. tˇri divize: Divize STROJ´IRNA – nejstarˇs´ı souˇc´ast firmy, vznikla roce 1991 a dnes m´a pevnou pozici na tuzemsk´em a mezin´arodn´ım trhu v oblasti stroj´ırensk´e v´yroby, d´ıky sv´e kvalitˇe, spolehlivosti, tradici a zkuˇsenostmi a dosahuje obratu 8 mil. EUR. Hlavn´ı zamˇeˇren´ı divize je v´yroba a mont´aˇz speci´aln´ıch stroj˚ u a d´ılc˚ u dle dokumentace, d˚ uln´ı stroje a dopravn´ı a manipulaˇcn´ı zaˇr´ızen´ı. C´ılem divize je st´at se kvalitn´ım a spolehliv´ym partnerem, kter´y bude naplˇ novat oˇcek´av´an´ı obchodn´ıch partner˚ u v komplexn´ım technicko-v´yrobn´ım ˇreˇsen´ı jejich potˇreb. Divize STAVIVA – funguje od roku 1993 a dod´av´a ˇsirok´y sortiment stavebn´ıho materi´alu jak firm´am, tak i soukrom´ym osob´am. Nejvˇetˇs´ıho obratu dosahuje divize prodejem zd´ıc´ıch materi´al˚ u, such´ych maltov´ych smˇes´ı, keramick´ych obklad˚ u a dlaˇzeb, betonov´ych v´yrobk˚ u a izolaˇcn´ıch materi´al˚ u. V souˇcasn´e dobˇe m´a divize kromˇe stˇrediska v Opavˇe jeˇstˇe stˇrediska v Ostravˇe a Olomouci. C´ılem divize pro nejbliˇzˇs´ı obdob´ı je zaˇrazen´ı se mezi tˇri nejvˇetˇs´ı prodejce stavebn´ıch materi´al˚ u na Moravˇe. Divize ENGINEERING – vznikla v roce 2006 rozdˇelen´ım technick´eho u ´ seku Divize STROJ´IRNA, a to za u ´ˇcelem pos´ılen´ı v´yznamu konstrukˇcn´ı a projekˇcn´ı ˇcinnosti. Hlavn´ı n´apln´ı divize je tedy konstrukˇcn´ı a inˇzen´yrsk´a ˇcinnost v d˚ uln´ım a stroj´ırensk´em pr˚ umyslu, vyhled´av´an´ı, organizace a ˇr´ızen´ı nov´ych stroj´ırensk´ych projekt˚ u a v´yvoj nov´ych v´yrobk˚ u. V pr˚ ubˇehu uplynul´ych let firma investovala do sv´eho rozvoje a v souˇcasnosti je spoleˇcnost Ferram, a. s. siln´ym a spolehliv´ym partnerem vˇsem sv´ym z´akazn´ık˚ um i dodavatel˚ um
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
41
a tak´e v´yznamn´ym zamˇestnavatelem v regionu. V souˇcasnosti m´a firma t´emˇeˇr 200 zamˇestnanc˚ u, kteˇr´ı se pod´ıl´ı na dalˇs´ım rozvoji spoleˇcnosti. [www str´anky firmy – www.ferram.cz] 3.2
Struˇ cn´ a charakteristika odvˇ etv´ı
ˇ 28, Firmu lze zaˇradit podle klasifikace odvˇetvov´ych a ekonomick´ych ˇcinnost´ı do OKEC ˇ 29. Odvˇetv´ı 29, 45, 51, 52, 74. Pro u ´ˇcely t´eto pr´ace budu pouˇz´ıvat u ´daje za OKEC ˇ 29 je jedn´ım z d˚ V´yroba a opravy stroj˚ u a zaˇr´ızen´ı – OKEC uleˇzit´ych odvˇetv´ı ˇcesk´eho zpracovatelsk´eho pr˚ umyslu. Na celkov´ych trˇzb´ach zpracovatelsk´eho pr˚ umyslu za vlastn´ı v´yrobky a sluˇzby se v roce 2004 pod´ılelo 8,0 % a v roce 2005 jiˇz 8,7 %. Odvˇetv´ı v pr˚ ubˇehu let 2000 aˇz 2005 vykazuje postupnˇe rostouc´ı v´yvoj trˇzeb za vlastn´ı v´yrobky a sluˇzby. K v´yrazn´emu n´ar˚ ustu doch´az´ı v roce 2004 a tento trend pokraˇcuje i v roce 2005. Podobn´y trend m´a i v´yˇse u ´ˇcetn´ı pˇridan´e hodnoty a produktivita pr´ace. ˇ 29 pod´ılelo na u V roce 2000 se odvˇetv´ı OKEC ´ˇcetn´ı pˇridan´e hodnotˇe 10,5 % v r´amci cel´eho zpracovatelsk´eho pr˚ umyslu. Roku 2002 byl pod´ıl 9,2 % a od tohoto roku pod´ıl postupnˇe rostl aˇz na hodnotu 10,3 % v roce 2005. Tento r˚ ust byl zapˇr´ıˇcinˇen ˇradou ˇ pˇr´ızniv´ych vliv˚ u – vstupem CR do EU, ukonˇcen´ım svˇetov´e hospod´aˇrsk´e recese a tak´e u mnoha subjekt˚ u tohoto odvˇetv´ı doˇslo k ukonˇcen´ı restrukturalizaˇcn´ıch a transformaˇcn´ıch proces˚ u. ˇ 29 m´a v Cesk´ ˇ e republice dlouhou tradici a CR ˇ Ekonomick´a ˇcinnost odvˇetv´ı OKEC je proslul´a v´yvozem investiˇcn´ıch celk˚ u. Pˇr´ızniv´y v´yvoj v´yˇse uveden´ych charakteristik vytv´aˇr´ı pˇredpoklad st´ale rostouc´ıho trendu. Udrˇzen´ı tohoto trendu je ale z´avisl´e i na zvyˇsov´an´ı technick´e u ´ rovnˇe v´yrobk˚ u, technologi´ı, jakosti atd.
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
4
42
ˇ ´I ANALYZA ´ FINANCN PODNIKU
Jak jiˇz bylo uvedeno v u ´ vodu, budou vˇsechna data potˇrebn´a pro finanˇcn´ı anal´yzu ˇcerp´ana z u ´ˇcetn´ıch uz´avˇerek z let 2003–2005, Tato data byla d´ale upravena o urˇcit´y koeficient a to z d˚ uvodu zachov´an´ı bezpeˇcnosti dat. Finanˇcn´ı anal´yza byla tvoˇrena na z´akladˇe metodiky uveden´e v teoretick´e ˇc´asti. 4.1
Anal´ yza absolutn´ıch ukazatel˚ u
Absolutn´ı ukazatele jsou obsaˇzeny v u ´ˇcetn´ıch v´ykazech a lze je pˇr´ımo pouˇz´ıt. Tyto ukazatele se pouˇz´ıvaj´ı k anal´yze v´yvojov´ych trend˚ u a k procentu´aln´ımu rozboru komponent (jednotliv´e poloˇzky v´ykaz˚ u se vyj´adˇr´ı jako procentn´ı pod´ıly tˇechto komponent). Procentu´aln´ı rozbor poloˇzek rozvahy firmy je uveden v tabulce 1. V´yvojov´e trendy u poloˇzek rozvahy jsou uvedeny v tabulce 3. Tabulka 2 zn´azorˇ nuje pohled´avky po splatnosti. Procentu´aln´ı rozbor poloˇzek v´ynos˚ u obsahuje tabulka 4, rozbor n´aklad˚ u tabulka 5. V´yvojov´e trendy u poloˇzek v´ykazu zisku a ztr´at jsou uvedeny v tabulce 6. Tabulka 1: Procentu´aln´ı rozbor poloˇzek rozvahy (v tis. Kˇc) 2003 AKTIVA CELKEM
2004
2005
Kˇ c
%
Kˇ c
%
Kˇ c
%
285 324
100
500 492
100
653 597
100
80 925
28
96 025
19
206 496
31
B
Dlouh. majetek
B.I.
DNM
369
0,1
2 231
4
2 716
0,5
B.II.
DHM
79 936
28
93 174
19
168 160
25
B.III.
DFM
620
0,2
620
0,1
35 620
5,5
C
Obˇ eˇ zn´ a aktiva
203 554
71
403 984
81
447 299
68
C.I.
Z´asoby
72 667
25
147 558
30
160 541
24
C.II.
Dlouh. pohled´avky
0
0
0
0
0
0
C.III.
Kr´atk. pohled´avky
118 918
42
247 223
49
281 084
43
C.IV
Finanˇcn´ı majetek
11 969
4
9 203
2
5 674
1
D
845
1
483
0
-198
0
D.I.
Ostatn´ı aktiva ˇ Casov´ e rozliˇsen´ı
845
1
483
0
-198
0
D.II.
Dohadn´e u ´ˇcty aktivn´ı
0
0
0
0
0
0
285 324
100
500 492
100
653 597
100
PASIVA CELKEM
(pokraˇcov´ an´ı tabulky na dalˇs´ı str´ ance)
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
43
(pokraˇcov´ an´ı tabulky)
2003 Kˇ c A.
VK
A.I.
Z´akladn´ı kapit´al
A.II.
Kapit´alov´e fondy
A.III.
Fondy ze zisku
A.IV.
2004 Kˇ c
%
2005 Kˇ c
%
%
96 407
34
141 736
28
141 721
22
7 255
2,5
7 255
1,5
7 255
1
0
0
0
0
0
0
4 000
1,5
4 000
0,5
4 000
0,5
VH minul´ych let
72 793
26
84 972
17
122 328
19
A.V.
VH bˇeˇzn´eho obdob´ı
12 359
4
45 536
9
8 138
1,5
B.
Ciz´ı zdroje
188 433
66
361 176
71
512 923
78
B.I.
Rezervy
0
0
0
0
0
0
B.II.
Dlouh. z´avazky
4 231
2
4 832
1
6 287
1
B.III.
Kr´atk. z´avazky
81 278
28
140 658
27
178 181
27
B.IV.
Bank. u ´ vˇery a v´ypom.
102 924
36
215 686
43
328 455
50
- kr´atkodob´e
84 104
29
194 507
39
263 813
40
- dlouhodob´e
18 820
7
21 179
4
64 642
10
1 214
0,5
2 354
0,5
1 296
0,2
C.I.
Ostatn´ı pasiva ˇ Casov´ e rozliˇsen´ı
484
0,2
-2 447
-0,5
-1 047
-0,15
C.II.
Dohadn´e u ´ˇcty pasivn´ı
730
0,3
4 801
1
2 343
0,35
C.
(konec tabulky)
Tabulka 2: Pomˇer pohled´avek po lh˚ utˇe splatnosti (v tis. Kˇc)
Pohled´avky po splatnosti Pohled´avky celkem Pod´ıl pohled´avek po splatnosti
2003 13 878 118 918 11,67 %
2004 108 370 247 223 43,83 %
2005 98 455 281 084 35,02 %
Tabulka 3: V´yvojov´e trendy poloˇzek rozvahy (v tis. Kˇc)
AKTIVA CELKEM
2003
2004
04/03
2005
05/04
05/03
285 324
500 492
175%
653 597
131%
229%
80 925
96 025
119%
206 496
215%
255%
B.
Dlouhodob´ y majetek
B.I.
DNM
369
2 231
604 %
2 716
121 %
736 %
B.II.
DHM
79 936
93 173
116 %
168 160
180 %
210 %
B.III.
DFM
620
620
0%
35 620
5 745 %
5 745 %
(pokraˇcov´ an´ı tabulky na dalˇs´ı str´ ance)
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
44
(pokraˇcov´ an´ı tabulky)
2004
04/03
2005
05/04
05/03
203 554
403 984
198 %
447 299
111 %
220 %
72 667
147 558
203 %
160 541
108 %
221 %
C.
Obˇ eˇ zn´ a tiva
C. I.
Z´asoby
C.II.
Dlouhodob´e pohled´avky
0
0
0%
0
0%
0%
C.III.
Kr´atkodob´e pohled´avky
118 918
247 223
208 %
281 084
114 %
236 %
C.IV.
Finanˇcn´ı majetek
11 696
9 203
79 %
5 674
62 %
49 %
D.
Ostatn´ı tiva ˇ Casov´ e
ak-
845
483
57 %
-198
-41 %
-23 %
ro-
845
483
57 %
-198
-41 %
-23 %
Dohadn´e u ´ˇcty
0
0
0%
0
0%
0%
285 324
500 492
175 %
653 597
130 %
229 %
96 407
141 763
147 %
141 721
100 %
147 %
7 255
7 255
0%
7 255
0%
0%
0
0
0%
0
0%
0%
4 000
4 000
0%
4 000
0%
0%
D.I.
ak-
2003
zliˇsen´ı D.II.
aktivn´ı PASIVA CELKEM A.
VK
A.I.
Z´akladn´ı kapit´al
A.II.
Kapit´alov´e fondy
A.III.
Fondy ze zisku
A.IV.
HV min. let
72 793
84 972
116 %
122 328
144 %
168 %
A.V.
HV bˇeˇzn´eho obdob´ı (+/-)
12 359
45 536
368 %
8 138
18 %
66 %
B.
Ciz´ı zdroje
187 703
356 375
190 %
512 923
144 %
273 %
B. I.
Rezervy
0
0
0%
0
0%
0%
B.II.
Dlouh.
4 231
4 832
114 %
6 287
130 %
149 %
z´avazky B.III.
Kr´atk. z´avazky
80 548
135 857
169 %
178 181
131 %
221 %
B.IV.
Bank. u ´ vˇery a
102 924
215 686
209 %
328 455
152 %
319 %
- kr´atkodob´e
84 104
194 507
231 %
263 813
136 %
314 %
- dlouhodob´e
18 820
21 179
113 %
64 642
305 %
343 %
v´ypom.
(pokraˇcov´ an´ı tabulky na dalˇs´ı str´ ance)
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
45
(pokraˇcov´ an´ı tabulky)
C. C.I.
Ostatn´ı pasiva ˇ Casov´ e roz-
2003
2004
04/03
2005
05/04
05/03
1 214
2 354
194 %
1 296
55 %
106 %
484
-2 447
-506 %
-1 047
43 %
-216 %
730
4 801
658 %
2 343
49 %
321 %
liˇsen´ı C.II.
Dohadn´e u ´ˇcty pasivn´ı
(konec tabulky)
Jak je moˇzno zjistit z pˇredchoz´ıch tabulek, firma udrˇzovala ve vˇsech sledovan´ych letech stabiln´ı pod´ıl obˇeˇzn´eho majetku na aktivech. Pˇri porovn´an´ı s odvˇetv´ım ale tento pod´ıl v´yraznˇe pˇrekraˇcoval pod´ıl v odvˇetv´ı. Firma m´a pˇrevahu obˇeˇzn´ych aktiv nad dlouhodob´ymi, coˇz je stejn´e jako v odvˇetv´ı a vede to k z´avˇeru, ˇze m´a n´ızkou u ´ roveˇ n dlouhodob´eho hmotn´eho majetku, coˇz bude nejsp´ıˇs d˚ usledkem absence vlastn´ıho v´yrobn´ıho objektu. V roce 2005 doˇslo k nav´yˇsen´ı DHM o 12 %, coˇz bylo zp˚ usobeno nakoupen´ım nov´eho strojn´ıho parku. V roce 2005 doˇslo ke sn´ıˇzen´ı pod´ılu obˇeˇzn´ych aktiv na celkov´ych aktivech oproti pˇredchoz´ımu roku o 13 %. Kaˇzdoroˇcn´ı investice do technick´eho vybaven´ı pˇredb´ıh´a n´ar˚ ust obˇeˇzn´ych aktiv, coˇz svˇedˇc´ı o pravideln´ych investic´ıch firmy. Pod´ıl z´asob kol´ıs´a mezi 25–30 % pod´ılu obˇeˇzn´ych aktiv. Doˇslo k poklesu z´asob, a to jak v absolutn´ım vyj´adˇren´ı, tak i v pod´ılu na aktivech, coˇz m˚ uˇzeme hodnotit kladnˇe. Naopak u kr´atkodob´ych pohled´avek doˇslo k n´ar˚ ustu bˇehem cel´eho sledovan´eho obdob´ı. Ostatn´ı aktiva mˇela na celkov´a aktiva zanedbateln´y vliv. Zamˇeˇr´ıme-li se na zdroje financov´an´ı, zjist´ıme, ˇze firma m´a velk´y pod´ıl ciz´ıch zdroj˚ u na celkov´ych pasivech, ˇc´ımˇz se liˇs´ı od odvˇetv´ı a coˇz pro ni m˚ uˇze b´yt velmi nebezpeˇcn´e z hlediska platebn´ı neschopnosti. Pˇri pohledu na ciz´ı z´avazky vid´ıme n´ar˚ ust kr´atkodob´ych z´avazk˚ u bˇehem cel´eho sledovan´eho obdob´ı. Hlavn´ı ˇc´ast tˇechto z´avazk˚ u jsou bankovn´ı u ´ vˇery. Pod´ıl tˇechto kr´atkodob´ych z´avazk˚ u a bankovn´ıch u ´ vˇer˚ u v´yraznˇe pˇrevyˇsuje tento pod´ıl v odvˇetv´ı. Pˇri pohledu na tabulku 2 vid´ıme, ˇze v´yˇse pohled´avek po splatnosti je stabiln´ı a v pomˇeru k celkov´ym pohled´avk´am kles´a.
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
46
Tabulka 4: Procentu´aln´ı rozbor poloˇzek v´ynos˚ u (v tis. Kˇc)
I. II.1. II.2. II.3. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX.
X. XI. XII. XIII.
2003 Poloˇ zky Kˇ c % Trˇzby za prodej zboˇz´ı 406 147 67 Trˇzby za prodej vl. 201 029 33 v´yrobk˚ u a sluˇzeb Zmˇena stavu z´asob -8 200 -1,3 vlastn´ıch v´yr. Aktivace 74 0 Trˇzby z prodeje DHM 439 0 a materi´alu Ostatn´ı provozn´ı v´yn. 3 498 0,6 Pˇrevod provozn´ıch v´yn. 0 0 Trˇzby z prodeje cenn´ych 0 0 pap´ır˚ u a pod´ıl˚ u V´ynosy z DFM 0 0 V´ynosy z kr´atk. FM 0 0 V´ynosy z pˇrecenˇen´ı 0 0 cenn´ych pap´ır˚ u a deriv´at˚ u V´ynosov´e u ´ roky 91 0 Ostatn´ı fin. v´ynosy 811 0,1 Pˇrevod fin. v´ynosy 0 0 Mimoˇr´adn´e v´ynosy 0 0 V´ynosy celkem 603 889 100
2004 Kˇ c % 859 181 76,2 260 381 23,1
2005 Kˇ c % 752 476 68,7 292 423 26,7
2 254
0,2
18 233
2
0 1 092
0 0,1
452 12 713
0 1
2 819 0 0
0,3 0 0
15 933 0 0
1,4 0 0
0 0 0
0 0 0
0 0 0
0 0 0
61 1 266 0 0 1 127 054
0 0,1 0 0 100
73 2 459 0 0 1 094 762
0 0,2 0 0 100
Tabulka 5: Procentu´aln´ı rozbor poloˇzek n´aklad˚ u (v tis. Kˇc) 2003 Poloˇ zky A.
N´aklady vynaloˇzen´e na
2004
2005
Kˇ c
%
Kˇ c
%
Kˇ c
%
363 251
61,4
758 390
70,1
700 159
64,4
109 468
18,5
148 810
13,8
188 823
17,4
prodan´e zboˇz´ı B.1.
Spotˇreba materi´alu a en.
B.2.
Sluˇzby
47 690
8,1
75 420
7
74 649
6,9
C.1
Mzdov´e n´aklady
32 185
5,4
40 859
3,8
47 246
4,3
C.2.
Odmˇeny ˇclen˚ um org´an˚ u spol. a druˇzstva
1 152
0,2
1 152
0,1
1 152
0,1
C.3.
N´akl. na soc. zabezpeˇcen´ı
11 439
2
14 709
1,4
16 856
1,7
C.4.
Soci´aln´ı n´aklady
805
0,1
1 124
0,1
1 382
0,1
D.
Danˇe a poplatky
239
0
232
0
2 051
0,2
(pokraˇcov´ an´ı tabulky na dalˇs´ı str´ ance)
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
47
(pokraˇcov´ an´ı tabulky)
Poloˇ zky
2003
E.
Odpisy DNM a DHM
F.
Z˚ ust.
cena
prodan´eho
2004
2005
4 765
0,8
7 035
0,6
9 912
0,9
316
0
1 702
0,2
11 137
1
6 648
1,1
1 603
0,1
-3 376
-0,3
4 415
0,8
2 186
0,2
18 298
1,7
DHM a materi´alu G.
Zmˇena stavu rezerv a opr. poloˇzek v prov. oblasti a kompl. n´aklad˚ u pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı
H.
Ostatn´ı provozn´ı n´akl.
I.
Pˇrevod provozn´ıch n´akl.
0
0
0
0
0
0
J.
Prodan´e cenn´e pap´ıry
0
0
0
0
0
0
K.
N´aklady z fin. majetku
0
0
0
0
0
0
L.
N´aklady
0
0
0
0
0
0
-18
0
0
0
0
0
z
pˇrecenˇen´ı
cenn´ych pap´ır˚ u a deriv´at˚ u M.
Zmˇena stavu rezerv a opr. poloˇzek ve fin. oblasti
N.
N´akladov´e u ´ roky
2 130
0,4
5 683
0,5
9 100
0,8
O.
Ostatn´ı fin. n´aklady
3295
0,6
5 046
0,5
6 275
0,5
P.
Pˇrevod fin. n´aklad˚ u
0
0
0
0
0
0
Q.
Daˇ n z pˇr´ıjmu za bˇeˇznou ˇcinnost
3 750
0,6
17 567
1,6
2 960
0,3
R.
Mimoˇr´adn´e n´aklady
0
0
0
0
0
0
S.
Daˇ n z pˇr´ıjmu mimoˇr´adn´e ˇcinnosti
z
0
0
0
0
0
0
T.
Pˇrevod pod´ılu na VH spoleˇcn´ık˚ um
0
0
0
0
0
0
591 530
100
1 081 518
100
1 086 624
100
N´aklady celkem
(konec tabulky)
Tabulka 6: V´yvojov´e trendy poloˇzek v´ykazu zisku a ztr´aty (v tis. Kˇc) 2003
2004
04/03
2005
05/04
Kˇ c
Kˇ c
%
Kˇ c
%
Trˇzby za prodej zboˇz´ı
406 147
859 181
211
752 476
87
N´akl. vynaloˇzen´e na prodan´e zboˇz´ı
363 251
758 390
209
700 159
92
Poloˇ zky
(pokraˇcov´ an´ı tabulky na dalˇs´ı str´ ance)
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
48
(pokraˇcov´ an´ı tabulky)
2003
2004
04/03
2005
05/04
42 896
10 0791
235
52 317
52
V´ykony
192 903
262 635
136
311 108
118
Trˇzby za prodej vlast. v´yr. a sluˇzeb
201 029
260 381
129
292 423
112
-8 200
2 254
27
18 233
809
74
0
0
452
452
V´ykonov´a spotˇreba
157 158
224 230
142
263 472
117
Spotˇreba materi´alu a energie
109 468
148 810
136
188 823
127
Sluˇzby
47 690
75 420
158
74 649
99
Pˇridan´a hodnota
78 641
139 196
177
99 953
72
Osobn´ı n´aklady
45 581
57 844
127
66 636
115
Mzdov´e n´aklady
32 185
40 859
127
47 246
115
1 152
1 152
0
1 152
0
11 439
14 709
128
16 856
114
Soci´aln´ı n´aklady
805
1 124
139
1 382
123
Danˇe a poplatky
239
232
97
2 051
884
4 765
7 035
147
9 912
141
439
1 092
248
12 713
1 164
79
100
126
1 028
1 028
Trˇzby z prodeje materi´alu
360
992
275
11 685
1 178
Z˚ ust. cena prod. dlouh. majetku a materi´alu
316
1 702
538
11 137
654
Z˚ ust. cena prod. dlouh. majetku
316
84
26
115
137
0
1618
0
11 022
0
Zmˇena stavu rezerv a opr. pol. v prov. oblasti a komplexn´ıch n´aklad˚ u pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı
6 648
1 603
24
-3 376
-210
Ostatn´ı provozn´ı v´ynosy
3 498
2 819
80
15 933
600
Ostatn´ı provozn´ı n´aklady
4 415
2 186
49
18 298
837
Pˇrevod provozn´ıch v´ynos˚ u
0
0
0
0
0
Pˇrevod provozn´ıch n´aklad˚ u
0
0
0
0
0
20 614
72 505
351
23 941
33
Trˇzby z prodeje cen. pap´ır˚ u a pod´ıl˚ u
0
0
0
0
0
Prodan´e cenn´e pap´ıry a pod´ıly
0
0
0
0
0
Obchodn´ı marˇze
Zmˇena stavu vnitropodnikov´ych z´asob vlastn´ı v´yroby Aktivace
Odmˇeny ˇclen˚ um a druˇzstva
org´an˚ u
spol.
N´aklady na soc. zab. a zdrav. poj.
Odpisy DNM + DHM Trˇzby z prodeje dlouh. maj. a mat. Trˇzby z prodeje dlouh. majetku
Prodan´y materi´al
Provozn´ı v´ysledek hospodaˇren´ı
(pokraˇcov´ an´ı tabulky na dalˇs´ı str´ ance)
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
49
(pokraˇcov´ an´ı tabulky)
2003
2004
04/03
2005
05/04
V´ynosy z dlouh. finanˇcn´ıho majetku
0
0
0
0
0
V´ynosy z pod´ıl˚ u v ovl´adan´ych a ˇr´ız.
0
0
0
0
0
V´ynosy z ostatn´ıch dlouh. cenn´ych pap´ır˚ u a pod´ıl˚ u
0
0
0
0
0
V´ynosy z ost. dlouh. fin. majetku
0
0
0
0
0
V´ynosy z kr´atk. fin. majetku
0
0
0
0
0
N´aklady z fin. majetku
0
0
0
0
0
V´ynosy z pˇrecenˇen´ı cenn´ych pap´ır˚ ua
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-18
0
0
0
0
91
61
67
73
108
2 130
5 683
266
9 100
160
811
1 266
156
2 459
194
3 295
5 046
153
6 275
124
Pˇrevod finanˇcn´ıch v´ynos˚ u
0
0
0
0
0
Pˇrevod finanˇcn´ıch n´aklad˚ u
0
0
0%
0
0
-4 505
-9 402
208
-12 843
136
Daˇ n z pˇr´ıjmu za bˇeˇznou ˇcinnost
3 750
17 567
468
2 960
17
-splatn´a
3 152
16 966
452
1 505
9
598
601
101
1 455
242
12 359
45 536
368
8 138
18
Mimoˇr´adn´e v´ynosy
0
0
0
0
0
Mimoˇr´adn´e n´aklady
0
0
0
0
0
Daˇ n z pˇr´ıjmu z mimoˇr´adn´e ˇcinnosti
0
0
0
0
0
-splatn´a
0
0
0
0
0
-odloˇzen´a
0
0
0
0
0
Mimoˇr´adn´y VH
0
0
0
0
0
Pˇrevod pod´ılu na VH spoleˇcn´ık˚ um
0
0
0
0
0
12 359
45 536
368
8 138
18
osob´ach a v u ´ˇcetn´ıch jednotk´ach pod podstatn´ym vlivem
deriv´at˚ u N´aklady z pˇrecenˇen´ı cenn´ych pap´ır˚ u a deriv´at˚ u Zmˇena stavu rezerv a opr. poloˇzek ve fin. oblasti V´ynosov´e u ´ roky N´akladov´e u ´ roky Ostatn´ı finanˇcn´ı v´ynosy Ostatn´ı finanˇcn´ı n´aklady
Finanˇcn´ı VH
-odloˇzen´a VH za bˇeˇznou ˇcinnost
VH za u ´ˇcetn´ı obdob´ı
(konec tabulky)
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
50
Hlavn´ı poloˇzku v´ynos˚ u tvoˇr´ı trˇzby za prodej zboˇz´ı. Jejich pod´ıl se pohybuje v pr˚ umˇeru kolem 70 %. Druhou nejv´yznamnˇejˇs´ı poloˇzkou jsou trˇzby z prodeje vlastn´ıch v´yrobk˚ u a sluˇzeb, jejichˇz pod´ıl se pohybuje v rozmez´ı od 23 do 33 %. U n´aklad˚ u jsou nejv´yznamnˇejˇs´ı poloˇzkou n´aklady vynaloˇzen´e na prodan´e zboˇz´ı, kter´e se pohybuj´ı v rozmez´ı od 60 do 70 %. Druhou nejv´yznamnˇejˇs´ı poloˇzkou je spotˇreba materi´alu a energie, kter´a v roce 2005 dos´ahla 17,4 %. Mzdov´e n´aklady se pohybuj´ı na u ´ rovni 4 %. Tabulka 7: V´yvoj v´ysledku hospodaˇren´ı (v tis. Kˇc)
* * * ***
Provozn´ı VH VH z finanˇcn´ıch operac´ı Mimoˇr´adn´y VH VH za u ´ˇcetn´ı obdob´ı VH pˇred zdanˇen´ım VH pˇred zdanˇen´ım a u ´ roky
2003 20 614 -4 505 0 12 359 16 109 18 239
2004 72 505 -9 402 0 45 536 63 103 68 786
2005 23 941 -12 843 0 8138 11 098 20 198
Ve sledovan´em obdob´ı v´ysledek hospodaˇren´ı kol´ısal. V roce 2004 vzrostl v´ysledek hospodaˇren´ı na 45 536 tis. Kˇc, coˇz byl t´emˇeˇr ˇctyˇrn´asobek oproti roku 2003. Oproti tomu v roce 2005 se v´ysledek hospodaˇren´ı propadl na 8 138 tis. Kˇc. Finanˇcn´ı v´ysledek hospodaˇren´ı byl ve vˇsech letech z´aporn´y, coˇz bylo zp˚ usobeno hlavnˇe r˚ ustem n´akladov´ych u ´ rok˚ u. 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2003
2004
2005
VH za účetní období
Obr´azek 1: V´yvoj v´ysledku hospodaˇren´ı Rok 2005 byl pro podnik obdob´ım poklesu vˇsech ukazatel˚ u hospod´aˇrsk´eho v´ysledku pˇred u ´ roky a zdanˇen´ım. Z tabulky 8 a grafu 2 je patrn´e, ˇze podniku v roce 2005 v´yraznˇe klesl ˇcist´y zisk. Podniku
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
51
Tabulka 8: Dˇelen´ı hospod´aˇrsk´eho v´ysledku pˇred u ´ roky a zdanˇen´ım (v tis. Kˇc)
EBIT (zisk pˇred u ´ roky a zdanˇen´ım) Vˇeˇritel (n´akladov´e u ´ roky) St´at (daˇ n) Podnik (ˇcist´y zisk)
2003 20 198 2 130 3 750 12 359
2004 68 786 5 683 17 567 45 536
2005 20 198 9 100 2 960 8 138
80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2003
2004
Věřitel (nákladové úroky)
Stát (daně)
2005 Podnik (ČZ)
Obr´azek 2: Dˇelen´ı v´ysledku hospodaˇren´ı pˇred u ´ roky a zdanˇen´ım tak´e vzrostly v roce 2005 n´akladov´e u ´ roky oproti pˇredchoz´ımu obdob´ı. Pˇr´ızniv´e pro podnik bylo v´yrazn´e sn´ıˇzen´ı odvodu st´atu ve formˇe danˇe. Anal´ yza cash flow V tabulce 9 je uveden ve zkr´acen´e podobˇe v´yvoj cash flow (CF) za roky 2003–2005 rozdˇelen´y podle ˇcinnost´ı na CF z provozn´ı, investiˇcn´ı a finanˇcn´ı ˇcinnosti. Hlavn´ım zdrojem penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u je provozn´ı ˇcinnost, kter´a se st´av´a v´yznamn´ym zdrojem financov´an´ı investic. V roce 2003 a 2004 se provozn´ı a investiˇcn´ı ˇcinnost dostala do z´aporn´ych ˇc´ısel, investiˇcn´ı ˇcinnost byla v z´aporn´ych ˇc´ıslech i v roce 2005, a to d´ıky spl´atce u ´ vˇer˚ u. V roce 2004 se poˇc´ateˇcn´ı stav penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u zv´yˇsil, ale v roce 2005 opˇet poˇc´ateˇcn´ı stav penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u poklesl. Koneˇcn´y stav penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u m´a sestupnou tendenci.
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
52
Tabulka 9: V´yvoj tok˚ u penˇeˇzn´ı hotovosti (v tis. Kˇc) 2003 Poˇc´ateˇcn´ı stav penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u 7 663 CF z provozn´ı ˇcinnosti -11 528 CF z investiˇcn´ı ˇcinnosti -26 439 CF z finanˇcn´ı ˇcinnosti 42 273 ˇ e zv´yˇsen´ı/sn´ıˇzen´ı penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ Cist´ u 4 306 Koneˇcn´y stav penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u 11 696
2004 11 969 -93 606 -22 119 112 959 -2 766 9 203
2005 9 203 11 352 -119 470 104 589 -3 529 5 674
120 000 90 000 60 000 30 000 0 -30 000 -60 000 -90 000 -120 000
2003 2004 2005 CF z provozní činnosti CF z investiční činnosti CF z finanční činnosti Čisté zvýšení / snížení peněžních prostředků
Obr´azek 3: V´yvoj cash flow 4.2
Anal´ yza rozd´ılov´ ych ukazatel˚ u
Rozd´ılov´e ukazatele slouˇz´ı k anal´yze a ˇr´ızen´ı finanˇcn´ı situace podniku s orientac´ı na jeho likviditu. K nejv´yznamnˇejˇs´ım rozd´ılov´ym ukazatel˚ um patˇr´ı ˇcist´y pracovn´ı ˇ kapit´al (CPK), kter´y je ch´ap´an jako rozd´ıl mezi obˇeˇzn´ymi aktivy (z´asoby, kr´atkodob´e pohled´avky, kr´atkodob´y finanˇcn´ı majetek) a kr´atkodob´ymi ciz´ımi zdroji (kr´atkodob´e z´avazky, kr´atkodob´e bankovn´ı u ´ vˇery) a m´a v´yznamn´ y vliv na platebn´ı schopnost podniku. Obecnˇe: ˇ CPK = obˇ eˇ zn´ a aktiva – kr´ atkodob´ e ciz´ı zdroje
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
53
Tabulka 10: V´yvoj ˇcist´eho pracovn´ıho kapit´alu (v tis. Kˇc)
Obˇeˇzn´a aktiva - Z´asoby - kr´atkodob´e pohled´avky - kr´atkodob´y finanˇcn´ı majetek Kr´atkodob´e ciz´ı zdroje - kr´atkodob´e z´avazky - kr´atkodob´e bankovn´ı u ´ vˇery ˇ y pracovn´ı kapit´al Cist´
2003 203 554 72667 118918 11969 165382 81278 84104 38172
2004 403 984 147558 247223 9203 335165 140658 194507 68819
2005 447 299 160 54 281084 5674 441994 178181 263813 5305
500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2003 Oběžná aktiva
2004 Krátkodobé cizí zdroje
2005 ČPK
Obr´azek 4: V´yvoj ˇcist´eho pracovn´ıho kapit´alu ˇ astka ˇcist´eho pracovn´ıho kapit´alu se pohybuje v kladn´ych ˇc´ıslech. V´yˇse ˇcist´eho praC´ ˇ covn´ıho kapit´alu (CPK) je na velmi n´ızk´e u ´ rovni. Kr´atkodob´e pohled´avky pˇrevyˇsuj´ı kr´atkodob´e z´avazky, coˇz znamen´a, ˇze firma poskytuje sv´ym odbˇeratel˚ um obchodn´ı ˇ u ´ vˇery. V roce 2005 nastal velk´y propad CPK aˇz na 1,1 % obˇeˇzn´ych aktiv. 4.3
Anal´ yza pomˇ erov´ ych ukazatel˚ u
Pomˇerov´e ukazatele jsou z´akladn´ım n´astrojem finanˇcn´ı anal´yzy. Vzhledem k jejich mnoˇzstv´ı se tˇr´ıd´ı do skupin podle jednotliv´ych oblast´ı finanˇcn´ı anal´yzy. Jsou to ukazatele zadluˇzenosti, likvidity, rentability a aktivity, pˇr´ıpadnˇe ostatn´ı ukazatele.
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
4.3.1
54
Anal´ yza zadluˇ zenosti a majetkov´ e a finanˇ cn´ı struktury
ukazatele pˇri t´eto anal´yze slouˇz´ı jako indik´atory v´ yˇse rizika, jeˇz firma podstupuje pˇri dan´e struktuˇre vlastn´ıch a ciz´ıch zdroj˚ u. ukazatele struktury kapit´alu informuj´ı o struktuˇre zdroj˚ u pouˇz´ıvan´ych k financov´an´ı firmy. Pouˇzit´e ukazatele: • Ukazatel celkov´ e zadluˇ zenosti = Ciz´ı zdroje/aktiva • M´ıra zadluˇ zenosti = Ciz´ı zdroje/VK ´ • Dlouhodob´ e ciz´ı zdroje/Ciz´ı zdroje = (Dlouh. z´av. + Dlouh. BU)/CZ • Kryt´ı dlouhodob´ eho majetku vlastn´ım kapit´ alem = VK/Dlouhodob´y majetek • Kryt´ı dlouhodob´ eho majetku dlouh. zdroji = (Vlastn´ı kapit´al + Dlouh. ciz´ı zdroje) /Dlouhodob´y majetek ´ • Urokov´ e kryt´ı = EBIT/N´akladov´e u ´ roky Tabulka 11: Ukazatele zadluˇzenosti a majetkov´e a finanˇcn´ı struktury Celkov´a zadluˇzenost M´ıra zadluˇzenosti Dlouhodob´e CZ/CZ VK/dlouhodob´y majetek Dlouhodob´e zdroje/dlouhodob´y majetek Ukazatel u ´ rokov´eho kryt´ı
2003 66 % 1,95 12,2 % 1,19 1,48 8,56
2004 72 % 2,55 7,2 % 1,48 1,75 12,1
2005 78 % 3,62 13,8 % 0,84 1,5 2,2
Zadluˇzenost firmy postupnˇe roste a je vyˇsˇs´ı neˇz odvˇetvov´y pr˚ umˇer. Dlouhodob´e ciz´ı zdroje se pod´ılej´ı na ciz´ım kapit´alu kolem 20 %. Firma je financov´ana pˇrev´aˇznˇe dlouhodob´ymi zdroji, a to pˇredevˇs´ım vlastn´ım kapit´alem. Rozd´ıl mezi dlouhodob´ymi zdroji a vlastn´ım kapit´alem na kryt´ı dlouhodob´eho majetku se postupnˇe sniˇzuje, ale i pˇresto je kryt´ı velmi vysok´e - zejm´ena u vlastn´ıho kapit´alu. Horˇs´ı je pohled na u ´ rokov´e kryt´ı. V roce 2005 doch´az´ı u firmy k velk´emu n´ar˚ ustu ciz´ıch zdroj˚ u. Velk´y n´ar˚ ust je u kr´atkodob´ych z´avazk˚ u a u bankovn´ıch u ´ vˇer˚ u a v´ypomoc´ı. Ukazatel u ´ rokov´eho kryt´ı se neust´ale sniˇzuje a v roce 2005 je poloviˇcn´ı oproti odvˇetv´ı. D˚ uvodem n´ızk´eho u ´ rokov´eho kryt´ı byla n´ızk´a u ´ roveˇ n hospod´aˇrsk´eho v´ysledku.
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
55
80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% 2003
2004
Celková zadluženost
2005 Dlouhodobé CZ / CZ
Obr´azek 5: V´yvoj celkov´e zadluˇzenosti 4.3.2
Anal´ yza likvidity
Likvidita vyjadˇruje schopnost podniku hradit sv´e z´avazky. V ukazatel´ıch likvidity je pomˇeˇrov´ano to, ˇc´ım je moˇzno zaplatit (um´ıstˇeno v ˇcitateli) s t´ım, co je nutno zaplatit (um´ıstˇeno ve jmenovateli). Do ˇcitatele dosazujeme majetkov´e sloˇzky s r˚ uznou dobou likvidity podle toho, jakou m´ıru jistoty mˇeˇren´ı poˇzadujeme. Pouˇzit´e ukazatele: • Ukazatel bˇ eˇ zn´ e likvidity (likvidita III.stupnˇ e) = Obˇeˇzn´a aktiva/(Kr´atkodob´e z´avazky + kr´atkodob´e bankovn´ı u ´ vˇery a v´ypomoci) • Ukazatel pohotov´ e likvidity (likvidita II.stupnˇ e) = (Kr´atkodob´e pohled´avky + finanˇcn´ı majetek)/(Kr´atkodob´e z´avazky + kr´atkodob´e bankovn´ı u ´ vˇery a v´ypomoci) • Ukazatel okamˇ zit´ e likvidity (hotovostn´ı likvidita, likvidita I.stupnˇ e) = Finanˇcn´ı majetek/(Kr´atkodob´e z´avazky + kr´atkodob´e bankovn´ı u ´ vˇery a v´ypomoci) ˇ • Pod´ıl ˇ cist´ eho pracovn´ıho kapit´ alu na obˇ eˇ zn´ ych aktivech = CPK/Obˇ eˇzn´a aktiva ˇ • Pod´ıl ˇ cist´ eho pracovn´ıho kapit´ alu na aktivech = CPK/Aktiva
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
56
Tabulka 12: Ukazatele likvidity Bˇeˇzn´a likvidita Pohotov´a likvidita Okamˇzit´a likvidita ˇ y pracovn´ı kapit´al/OA Cist´ ˇ y pracovn´ı kapit´al/Aktiva Cist´
2003 1,23 0,79 0,07 19 % 13 %
2004 1,21 0,76 0,03 17 % 14 %
2005 1,01 0,76 0,01 1,1 % 0,8 %
Dop. hodnoty 1,5–2 1–1,5 0,2–0,5
1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 2003 Běžná likvidita
2004 Pohotová likvidita
2005 Okamžitá likvidita
Obr´azek 6: V´yvoj likvidity Bˇeˇzn´a likvidita ani v jednom roce nedosahovala doporuˇcen´ych hodnot a klesala bˇehem cel´eho sledovan´eho obdob´ı, coˇz bylo zp˚ usobeno r˚ ustem kr´atkodob´ych z´avazk˚ u a hlavnˇe r˚ ustem kr´atkodob´ych u ´ vˇer˚ u, pˇriˇcemˇz tento r˚ ust byl vˇetˇs´ı, neˇz r˚ ust objemu obˇeˇzn´ych aktiv. Stejnˇe jako u bˇeˇzn´e likvidity, tak u likvidity pohotov´e se firma pohybuje pod bˇeˇzn´ymi hodnotami, coˇz je opˇet zp˚ usobeno r˚ ustem kr´atkodob´ych z´avazk˚ u a kr´atkodob´ych u ´ vˇer˚ u. R˚ ust kr´atkodob´ych z´avazk˚ u a kr´atkodob´ych u ´ vˇer˚ u zp˚ usobuje tak´e velmi n´ızkou hodnotu okamˇzit´e likvidity, kter´a se pohybuje pod doporuˇcen´ymi hodnotami a m´a klesaj´ıc´ı tendenci, a to dokonce aˇz na hodnotu 0,01. Tento stav je zp˚ usoben i poklesem finanˇcn´ıho majetku. Pod´ıl ˇcist´eho pracovn´ıho kapit´alu na obˇeˇzn´ych aktivech je u firmy na n´ızk´e u ´ rovni, coˇz m˚ uˇze zp˚ usobit kr´atkodobou finanˇcn´ı nestabilitu.
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
4.3.3
57
Anal´ yza rentability
Rentabilita, resp. v´ynosnost vloˇzen´eho kapit´alu je mˇeˇr´ıtkem schopnosti podniku dosahovat zisku pouˇzit´ım investovan´eho kapit´alu. Pouˇzit´e ukazatele: ˇ y zisk/Trˇzby • Rentabilita trˇ zeb = ROS = Cist´ • Rentabilita celkov´ eho kapit´ alu = ROA = EBIT/Aktiva ˇ y zisk/Vlastn´ı kapit´al • Rentabilita vlastn´ıho kapit´ alu = ROE = Cist´ Tabulka 13: Ukazatele rentability ROA ROE ROS
2003 6,39 % 12,82 % 2,04 %
2004 13,74 % 32,12 % 4,07 %
ROS
2004 ROA
2005 3,1 % 5,7 % 0,9 %
35 % 30 % 25 % 20 % 15 % 10 % 5% 0% 2003
2005 ROE
Obr´azek 7: Ukazatele rentability Rentabilita firmy vykazuje kladn´e hodnoty ve vˇsech letech. Velmi dobr´e v´ysledky mˇela firma v roce 2004, kdy mˇela i nejvyˇsˇs´ı rentabilitu vlastn´ıho kapit´alu, coˇz bylo velmi pˇr´ızniv´e pro vlastn´ıky. Po tˇechto v´ysledc´ıch n´asledoval pokles v roce 2005, kdy nejniˇzˇs´ı byla rentabilita trˇzeb, jeˇz dosahovala jen 0,9 % a u rentability vlastn´ıho kapit´alu doˇslo k poklesu o 26 %.
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
4.3.4
58
Anal´ yza aktivity
Ukazatel ud´av´a schopnost podniku vyuˇz´ıvat sv´e zdroje a mˇeˇr´ı, jak dlouho trv´a jeden obrat, tj. doba nutn´a k tomu, aby penˇeˇzn´ı fondy pˇreˇsly pˇres v´yrobn´ı a zboˇzn´ı formy znovu do penˇeˇzn´ı formy. Pro posouzen´ı ukazatele je rozhoduj´ıc´ı jeho v´yvoj v ˇcasov´e ˇradˇe. Pouˇzit´e ukazatele: • Obrat celkov´ ych aktiv z trˇ zeb = Trˇzby/Aktiva • Obrat celkov´ ych aktiv z v´ ynos˚ u = V´ynosy/Aktiva • Doba obratu z´ asob = (Z´asoby/Trˇzby)*360 • Doba obratu pohled´ avek z trˇ zeb = (Pohled´avky/Trˇzby)*360 • Doba obratu z´ avazk˚ u z trˇ zeb = (Z´avazky/Trˇzby)*360 Tabulka 14: Ukazatele aktivity Obrat celkov´ych aktiv z trˇzeb Doba obratu z´asob (dny) Doba obratu pohled´avek (dny) Doba obratu z´avazk˚ u (dny)
2003 2,13 43 71 48
2004 2,24 47 79 45
2005 1,6 54 95 49
Obrat celkov´ych aktiv je vyˇsˇs´ı neˇz poˇzadovan´a hodnota 1, kter´a znamen´a, ˇze podnik dosahuje vyˇsˇs´ı u ´ rovnˇe v´ynos˚ u, neˇz kter´a se rovn´a v´yˇsi jeho majetku. To poukazuje na schopnost efektivnˇe vyuˇz´ıvat majetek firmy. Doba obratu z´asob m´a stoupaj´ıc´ı tendenci, kdy v roce 2005 dos´ahla 54 dn˚ u. Do obratu pohled´avek jinak pr˚ umˇern´a splatnost pohled´avek zaznamenala negativn´ı trend, a to n´ar˚ ust z 71 dn˚ u v roce 2003 na 95 dn˚ u v roce 2005. Tato skuteˇcnost je ovlivnˇena pˇredevˇs´ım poˇzadavkem z´akazn´ık˚ u o delˇs´ı dobu splatnosti. Firma vykazuje delˇs´ı splatnost u pohled´avek neˇz u z´avazk˚ u, coˇz znamen´a, ˇze firma hrad´ı sv´e z´avazky pˇred zaplacen´ım pohled´avek od odbˇeratel˚ u. V posledn´ım roce se rozd´ıl ve splatnosti z´avazk˚ u a pohled´avek prudce zv´yˇsil.
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
59
100 80 60 40 20 0 2003
2004
Doba obratu zásob
Doba obratu pohledávek
2005 Doba obratu závazků
Obr´azek 8: Ukazatele aktivity 4.3.5
Dalˇ s´ı ukazatele
V r´amci finanˇcn´ı anal´yzy lze vyuˇz´ıt dalˇs´ıch ukazatel˚ u, kter´e n´am mohou pomoci pohl´ednout na firmu z jin´eho u ´ hlu pohledu, neˇz jsme doposud ˇcinili. Pˇrehled dalˇs´ıch ukazatel˚ u je uveden v tabulce 15. Tabulka 15: Dalˇs´ı ukazatele Ukazatele 2003 Pˇridan´a hodnota/Trˇzby 13 % Pˇridan´a hodnota/Poˇcet zamˇestnanc˚ u 471 Trˇzby/Poˇcet pracovn´ık˚ u 3 635 Osobn´ı n´aklady/Poˇcet pracovn´ık˚ u 273 V´ykonov´a spotˇreba/V´ynosy 26 % Osobn´ı n´aklady/V´ynosy 8% N´akladov´e u ´ roky/V´ynosy 0,4 % Pˇridan´a hodnota/V´ynosy 13 % Osobn´ı n´aklady/Pˇridan´a hodnota 58 % Odpisy/Pˇridan´a hodnota 6% N´akladov´e u ´ roky/Pˇridan´a hodnota 2,7 % HV pˇred zdanˇen´ım/Pˇridan´a hodnota 20,5 % N´akladov´e u ´ roky/Trˇzby 0,4 % N´aklady/v´ynosy 98 % V´ykonov´a spotˇreba/trˇzby 26 %
2004 12 % 752 6 051 312 20 % 5% 0,5 % 12 % 42 % 5% 4,1 % 45 % 0,5 % 96 % 20 %
2005 13 % 520 3 919 347 25 % 6% 0,8 % 9% 66 % 10 % 9% 32 % 1% 66 % 35 %
D˚ uleˇzit´ym ukazatelem je pod´ıl pˇridan´e hodnoty na trˇzb´ach, kter´y zn´azorˇ nuje, jak velik´y pod´ıl firma pˇrid´a na v´yrobek. Pod´ıl pˇridan´e hodnoty firmy na trˇzb´ach se pohybuje kolem 13 %.
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
60
7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2003
2004
2005
Přidaná hodnota / Počet zaměstnanců Tržby / Počet zaměstnanců Osobní náklady / Počet zaměstnanců
Obr´azek 9: Dalˇs´ı ukazatele firmy Mezi ˇcasto sledovan´e ukazatele patˇr´ı tak´e produktivita pr´ace, kterou m˚ uˇzeme mˇeˇrit napˇr´ıklad ukazatelem trˇzby/poˇcet pracovn´ık˚ u nebo pˇridan´a hodnota/poˇcet pracovn´ık˚ u. Prvn´ı ukazatel vyjadˇruje, jak´e mnoˇzstv´ı trˇzeb pˇripad´a na pracovn´ıka. Druh´y ukazatel ukazuje, kolik pˇridan´e hodnoty pˇripad´a na pracovn´ıka. D˚ uleˇzit´e je dosaˇzen´e hodnoty sledovat v ˇcase a porovn´avat s odvˇetv´ım. Bohuˇzel nen´ı dostupn´e srovn´an´ı s odvˇetv´ım, kter´e by bylo velmi zaj´ımav´e. Dalˇs´ı ukazatel – osobn´ı n´aklady/poˇcet pracovn´ık˚ u n´am ukazuje, jak´e jsou osobn´ı n´aklady na jednoho pracovn´ıka nebo jak se vyv´ıjej´ı platy zamˇestnanc˚ u. Z uveden´ych u ´ daj˚ u lze pozorovat n´ar˚ ust v cel´em obdob´ı. Je vhodn´e zd˚ uraznit, ˇze je nutn´e sledovat v´yvoj tohoto ukazatele v souvislosti s produktivitou pr´ace. Pokud srovn´ame v´yvoj ukazatele trˇzby/poˇcet pracovn´ık˚ u a osobn´ı n´aklady/poˇcet pracovn´ık˚ u, dojdeme k z´avˇeru, ˇze osobn´ı n´aklady pˇredstihuj´ı r˚ ust produktivity pr´ace. 4.3.6
Struktura pˇ ridan´ e hodnoty
Tabulka 16 uv´ad´ı strukturu pˇridan´e hodnoty u firmy. Na prvn´ı pohled je zˇrejm´e, ˇze velk´a ˇc´ast pˇridan´e hodnoty jsou n´aklady na soci´aln´ı zabezpeˇcen´ı a mzdy, kter´e tvoˇr´ı dohromady pˇribliˇznˇe 60 % pˇridan´e hodnoty (mimo rok 2005). Tento pomˇer je vysok´y, a to na u ´ kor vyˇsˇs´ı ziskovosti podniku. Pod´ıl odpis˚ u na
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
61
Tabulka 16: Struktura pˇridan´e hodnoty Pˇridan´a hodnota Mzdy Soci´aln´ı n´aklady Odpisy EBIT Nespecifikov´ano
2003 100 % 41 % 15 % 6% 23 % 15 %
2004 100 % 29 % 11 % 5% 49 % 6%
2005 100 % 47 % 17 % 10 % 20 % 6%
100% 80% 60% 40% 20% 0% 2003 Mzdy
2004
Sociální náklady
Odpisy
2005 EBIT
Nespecif.
Obr´azek 10: Struktura pˇridan´e hodnoty pˇridan´e hodnotˇe m´a rostouc´ı tendenci. EBIT m´a pomˇeˇr kolem 20 % v letech 2003, 2005 a oproti tomu 49 % v roce 2004. 4.3.7
Struktura EBIT
Tabulka 17: Struktura EBIT EBIT N´akladov´e u ´ roky Daˇ n ˇ CZ
2003 100,00 % 11,7 % 20,6 % 67,7 %
2004 100,00 % 8,3 % 25,5 % 66,2 %
2005 100,00 % 45 % 14,6 % 40,4 %
V tabulce 17 vid´ıme r˚ ust n´akladov´ych u ´ rok˚ u, kter´y v roce 2005 dos´ahl 45 % EBITu. Na druhou stranu je zjevn´y n´ızk´y klesaj´ıc´ı pod´ıl ˇcist´eho zisku, kter´y v roce 2005 dos´ahl 40 % EBITu. Doch´az´ı tak´e k poklesu zdanˇen´ı.
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
62
100 % 80 % 60 % 40 % 20 % 0% 2003
2004
Nákladové úroky
Daň
2005 Čistý zisk
Obr´azek 11: Struktura EBIT 4.3.8
Souhrnn´ e ukazatele
Z – sk´ ore (Altman˚ uv model) Tabulka 18: V´ypoˇcet Altmanova Z-sk´ore
0,717 x 0,847 x 3,107 x 0,420 x 0,998 x Z-sk´ore
ˇ CPK/A ˇ CZ/A EBIT/A VK/CZ T/A
2003 0,0959 0,0367 0,1986 0,2149 2,1238 2,670 ˇ Sed´a z´ona
2004 0,0986 0,0771 0,4270 0,1649 2,2324 3,000 Uspokojiv´a
2005 0,0058 0,0105 0,0960 0,1160 1,1489 1,3772 Probl´emy
Z hodnocen´ı firmy pomoc´ı Altmanova Z-sk´ore vypl´yv´a, ˇze ji nelze jednoznaˇcnˇe zaˇradit mezi firmy s uspokojivou finanˇcn´ı situac´ı, ale sp´ıˇse mezi firmy se finanˇcn´ımi probl´emy. Firma se pohybovala v tzv. ˇsed´e z´onˇe. V roce 2003 a 2004 je patrn´e pˇribl´ıˇzen´ı se hodnotˇe 3,00, kter´a znamen´a posun mezi firmy s uspokojivou finanˇcn´ı situac´ı. Naopak v roce 2005 nastal velk´y propad aˇz k hodnotˇe, kde pro firmu nastaly siln´e finanˇcn´ı probl´emy. Index IN99 Podnik patˇril podle ukazatele IN99 ve vˇsech tˇrech letech do ˇsed´e z´ony, kter´a je ohraniˇcena hodnotami 0,684 a 2,07. Pomˇer ˇsed´e z´ony je dost ˇsirok´y, proto byla tato ˇsed´a z´ona d´ale pro uˇzˇs´ı hodnocen´ı rozdˇelena do dalˇs´ıch tˇr´ı p´asem. Prvn´ı je od 1,420 do 2,07. Jestliˇze firma dosahuje
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
63
Tabulka 19: V´ypoˇcet indexu IN99 -0,017 x Aktiva/CK 4,573 x EBIT/Aktiva 0,481 x V´ynosy/Aktiva ´ 0,015 x OA/(KZ+KBU) Index IN99
2003 -0,0262 0,2922 1,0180 0,0185 1,3025 Druh´e p´asmo 1,089–1,420
2004 -0,0235 0,6285 1,0832 0,0181 1,7063 Prvn´ı p´asmo 1,420–2,07
2005 -0,0217 0,1413 0,8038 0,0152 0,9386 Tˇret´ı p´asmo 0,684–1,420
indexu v tomto rozmez´ı, nen´ı na tom tak ˇspatnˇe. Pˇri hodnot´ach 1,089 aˇz 1,420 je situace nerozhodn´a a v p´asmu hodnot 0,684 aˇz 1,089 pˇrevaˇzuj´ı probl´emy. V roce 2003 byla firma v p´asmu, kdy je situace nerozhodn´a, v roce 2004 pot´e v p´asmu, kdy na tom firma nen´ı ˇspatnˇe, ale v roce 2005 spadla firma do nejhorˇs´ıho p´asma ˇsed´e z´ony, kde jiˇz pˇrevaˇzuj´ı probl´emy. Index IN01 Tabulka 20: V´ypoˇcet indexu IN01 0,13 x Aktiva/CK ´ 0,04 x EBIT/NU 3,92 x EBIT/Aktiva 0,21 x V´ynosy/Aktiva ´ 0,09 x OA/(KZ+KBU) Index IN01
2003 0,1968 0,3425 0,2506 0,4445 0,1108 1,3452 ˇ Sed´a z´ona
2004 0,1801 0,4842 0,5388 0,4729 0,1085 1,7845 Tvoˇr´ı hodnotu
2005 0,1657 0,0888 0,1211 0,3509 0,0911 0,8176 ˇ Sed´a z´ona
Podle u ´ daj˚ u v tabulce 20 firma tvoˇrila hodnotu jen v roce 2004, v ostatn´ıch letech se nach´azela v ˇsed´e z´onˇe. Je tˇreba zd˚ uraznit, ˇze tyto bonitn´ı a bankrotn´ı indik´atory maj´ı pouze urˇcit´y orientaˇcn´ı charakter. Podle souhrnn´ych ukazatel˚ u firma vˇetˇsinou patˇr´ı do tzv. ˇsed´e z´ony, kde o firmˇe nem˚ uˇzeme ˇr´ıci, zda m´a uspokojivou finanˇcn´ı situaci, nebo m´a velk´e finanˇcn´ı pot´ıˇze.
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
4.4
64
Vyhodnocen´ı finanˇ cn´ı anal´ yzy
V r´amci finanˇcn´ı anal´yzy bylo uk´az´ano, co se firmˇe daˇr´ı a kde m˚ uˇze m´ıt firma probl´emy. Pro obdob´ı, kter´e bylo pˇredmˇetem hodnocen´ı pomoc´ı n´astroj˚ u finanˇcn´ı anal´yzy, lze konstatovat, ˇze v´ysledek hospodaˇren´ı mˇel ve sledovan´em obdob´ı klesaj´ıc´ı tendenci. V roce 2005 byl hospod´aˇrsk´y v´ysledek nejniˇzˇs´ı za cel´e obdob´ı, a to 8,13 mil. Kˇc. V zadluˇzenosti vykazuje firma postupn´y r˚ ust a zaˇc´ın´a se pˇresahovat odvˇetvov´y pr˚ umˇer. Dlouhodob´e ciz´ı zdroje se pod´ılej´ı na ciz´ım kapit´alu asi 20 %. Firma je financov´ana pˇrev´aˇznˇe dlouhodob´ymi zdroji, a to pˇredevˇs´ım vlastn´ım kapit´alem. Horˇs´ı je pohled na u ´ rokov´e kryt´ı. V roce 2005 doch´az´ı u firmy k velk´emu n´ar˚ ustu ciz´ıch zdroj˚ u. Velk´y n´ar˚ ust je u kr´atkodob´ych z´avazk˚ u a u bankovn´ıch u ´ vˇer˚ u a v´ypomoc´ı. Ukazatel u ´ rokov´eho kryt´ı se neust´ale sniˇzuje. D˚ uvodem n´ızk´eho u ´ rokov´eho kryt´ı byla n´ızk´a u ´ roveˇ n hospod´aˇrsk´eho v´ysledku. Firma vykazuje velmi n´ızkou likviditu ve vˇsech stupn´ıch a nedosahuje doporuˇcen´e hodnoty. Za sledovan´e obdob´ı se likvidita neust´ale sniˇzovala. Obrat celkov´ych aktiv je vyˇsˇs´ı neˇz poˇzadovan´a hodnota 1, coˇz znamen´a, ˇze firma vyuˇz´ıv´a majetek efektivnˇe. Doba obratu z´asob m´a stoupaj´ıc´ı tendenci, kdy v roce 2005 dos´ahla 54 dn˚ u. Do obratu pohled´avek jinak pr˚ umˇern´a splatnost pohled´avek zaznamenala negativn´ı trend, a to n´ar˚ ust z 71 dn˚ u v roce 2003 na 95 dn˚ u v roce 2005. Tato skuteˇcnost je ovlivnˇena pˇredevˇs´ım poˇzadavkem delˇs´ı splatnosti ze strany z´akazn´ık˚ u. Firma vykazuje delˇs´ı splatnost u pohled´avek neˇz u z´avazk˚ u, coˇz znamen´a, ˇze firma hrad´ı sv´e z´avazky pˇred zaplacen´ım pohled´avek od odbˇeratel˚ u. V posledn´ım roce se rozd´ıl ve splatnosti z´avazk˚ u a pohled´avek prudce zv´yˇsil. V odvˇetv´ı je splatnost z´avazk˚ u vyˇsˇs´ı neˇz u firmy, ale rozd´ıl se sniˇzuje. D˚ uleˇzit´ym ukazatelem je pod´ıl pˇridan´e hodnoty na trˇzb´ach, kter´y zn´azorˇ nuje, jak velik´y pod´ıl firma pˇrid´a na v´yrobek. Pod´ıl pˇridan´e hodnoty firmy na trˇzb´ach se pohybuje kolem 13 %. Dalˇs´ı ukazatel osobn´ı n´aklady/poˇcet pracovn´ık˚ u n´am ukazuje, jak´e jsou osobn´ı n´aklady na jednoho pracovn´ıka nebo jak se vyv´ıjej´ı platy zamˇestnanc˚ u. Z uveden´ych u ´ daj˚ u lze pozorovat n´ar˚ ust v cel´em obdob´ı. Je vhodn´e zd˚ uraznit, ˇze je nutn´e sledovat v´yvoj tohoto ukazatele v souvislosti s produktivitou pr´ace. Pokud srovn´ame v´yvoj ukazatele trˇzby/poˇcet pracovn´ık˚ u a osobn´ı n´aklady/poˇcet pracovn´ık˚ u, dojdeme k z´avˇeru, ˇze osobn´ı n´aklady pˇredstihuj´ı r˚ ust produktivity pr´ace. Z´avˇerem lze ˇr´ıci, ˇze spoleˇcnost by mˇela na z´akladˇe v´ysledku finanˇcn´ı anal´yzy prov´est urychlenˇe opatˇren´ı a pokusit se sn´ıˇzit rychlost n´ar˚ ustu kr´atkodob´ych z´avazk˚ u a bankovn´ıch u ´ vˇer˚ u a v´ypomoc´ı.
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
5
65
´ ´ ˇ FINANCN ˇ ´I ANALYZY ´ ANALYZA RIZIK NA ZAKLAD E
5.1
Stanoven´ı hranice rizik a identifikace aktiv
Jak jiˇz bylo zm´ınˇeno v teoretick´e ˇc´asti, budu pˇri anal´yze rizik vych´azet z finanˇcn´ı anal´yzy. Jako aktiva anal´yzy rizik budu tedy br´at v u ´ vahu ukazatele finanˇcn´ı anal´yzy, konkr´etnˇe ty ukazatele jejichˇz negativn´ı v´yvoj m˚ uˇze m´ıt negativn´ı vliv na existenci podniku. Budu se tedy zab´yvat anal´yzou tˇechto ukazatel˚ u: • pohled´avek po splatnosti, • zadluˇzenosti, • likvidity, • rentability. 5.2
Anal´ yza jednotliv´ ych aktiv
Anal´yza hrozeb a zranitelnosti bude souˇc´ast´ı anal´yz jednotliv´ych aktiv. M´ıra rizika ˇ ala m´ıry rizika bude vyj´adˇrena slovnˇe pomoc´ı v´yraz˚ u mal´e, stˇredn´ı, vysok´e apod. Sk´ bude stanovena na z´akladˇe m´e subjektivn´ı volby, kdy budu vych´azet z doporuˇcen´ych hodnot u jednotliv´ych ukazatel˚ u, pˇr´ıpadnˇe hodnot ukazatel˚ u pro odvˇetv´ı, jak je zveˇrejn ˇ uje Ministerstvo pr˚ umyslu a obchodu (MPO). Po anal´yze dan´eho ukazatele bude uvedeno doporuˇcen´ı krok˚ u vedouc´ıch ke sn´ıˇzen´ı rizika ukazatele. 5.2.1
Anal´ yza pohled´ avek po splatnosti
Na pohled´avky obecnˇe p˚ usob´ı tyto hrozby: • nepˇrin´aˇsej´ı v´ynos v porovn´an´ım s alternativn´ımi investicemi, • nutnost hledat jin´e financov´an´ı provozu, • nezaplacen´ı pohled´avky odbˇeratelem. Co se t´yˇce zranitelnosti, je tento ukazatel na dan´e hrozby citliv´y a z´aroveˇ n je ukazatel kritick´y, nebot’ pohled´avky po splatnosti pˇredstavuj´ı kapit´al, kter´y je potˇrebn´y k financov´an´ı provozu firmy. Jeho nedostupnost znamen´a hledat jin´y a v tomto pˇr´ıpadˇe i draˇzˇs´ı zdroj financov´an´ı.
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
66
Tabulka 1: V´yˇse pohled´avek po lh˚ utˇe splatnosti Pohled´avky po splatnosti Pohled´avky celkem Pod´ıl na celkov´ych pohled´avk´ach Pod´ıl na aktivech Pod´ıl na aktivech - odvˇetv´ı
2003 13 878 118 918 11,67 % 4,86 % 6,86 %
2004 108 370 247 223 43,83 % 21,65 % 6,12 %
2005 98 455 281 084 35,02 % 15,06 % 6,00 %
M´ıra rizika v pˇr´ıpadˇe tohoto ukazatel souvis´ı s v´yˇs´ı pohled´avek po splatnosti vyj´adˇrenou pomoc´ı pod´ılu tˇechto pohled´avek na celkov´ych aktivech, v´yˇs´ı n´aklad˚ u na jin´y zdroj financov´an´ı, kter´ym se st´av´a kr´atkodob´y bankovn´ı u ´vˇer a srovn´an´ım v´yˇse pod´ılu pohled´avek po splatnosti na celkov´ych aktivech v % s pr˚ umˇerem odvˇetv´ı. Velikost pohled´avek po splatnosti a v´yˇsi jejich pod´ılu na celkov´ych pohled´avk´ach a na aktivech ve sledovan´em obdob´ı vid´ıme v tabulce 1. Ve sledovan´em obdob´ı se v´yˇse u ´ rokov´e sazby bankovn´ıch u ´ vˇer˚ u firmy pohybovala v rozmez´ı 2–3 %, coˇz je n´ızk´a u ´rokov´a sazba. Proto pro tento ukazatel byla stanovena n´asleduj´ıc´ı stupnice kvantifikace rizika: Tabulka 2: Stupnice m´ıry rizika u pohled´avek po splatnosti Pod´ıl pohled´ avek po splatnosti na aktivech 0–10 % 10–20 % 20–30 %
M´ıra rizika mal´e rizik stˇredn´ı riziko vysok´e riziko
Jako horn´ı hranice pro vysok´e rizio byl stanoven 30% pod´ıl pohled´avek po splatnosti na celkov´ych aktivech a to na z´akladˇe faktu, ˇze pohled´avky celkem tvoˇr´ı kolem 40 % celkov´ych aktiv, jak lze vidˇet v tabulce 1 a pˇri 30% pod´ılu by tak pohled´avky po splatnosti tvoˇrili v´ıce jak polovinu vˇsech pohled´avek firmy. Vzhledem k pr˚ umˇeru odvˇetv´ı se m˚ uˇze zd´at, ˇze je tato hranice vysok´a, ale vezmeme-li v u ´ vahu n´ızk´e n´aklady na bankovn´ı u ´ vˇery, kter´e firma m´a, nen´ı tomu tak. Z tabulek 1 a 2 vid´ıme, ˇze v roce 2003 bylo riziko mal´e (dokonce byl pod´ıl pohled´avek po splatnosti na aktivech menˇs´ı neˇz v odvˇetv´ı), oproti tomu roku 2004 nastal velk´y n´ar˚ ust a riziko se dostalo nad spodn´ı hranici vysok´eho rizika. V roce 2005 pak n´asledoval pokles do oblasti stˇredn´ıho rizika. Firma by se mˇela v´ıce vˇenovat spr´avˇe pohled´avek, volit n´astroje k minimalizov´an´ı rizika z pohled´avek po splatnosti a snaˇzit se o pokles objemu tˇechto pohled´avek. Mezi nejv´yznamˇejˇs´ı n´astroje patˇr´ı skonto. Vzhledem k v´ yˇsce u ´ rokov´e sazby bankovn´ıch u ´ vˇer˚ u firmy se firmˇe nevyplat´ı poskytovat skonto, protoˇze jeho v´yˇse by byla velmi n´ızk´a. Pˇri pouˇzit´ı vztahu uef =
S z−s
× 360 kde, uef je u ´ rokov´a m´ıra, S je sazba skonta, z
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
67
doba splatnosti pohled´avky a s je lh˚ uta pro poskytnut´ı skonta. Pokud budeme br´at vu ´ vahu dobu splatnosti 30 dn´ı, lh˚ utu pro poskytnut´ı skonta 5 dn´ı a u ´ rokovou m´ıru 3 %, pak skonto vyjde S = 0,14. Dalˇs´ımi v´yznamn´ymi n´astroji jsou faktoring a forfaiting. Firma by mˇela zav´est evidenci odbˇeratel˚ u z hlediska spolehlivosti a vˇcasnosti u ´ hrady pohled´avek. U pohled´avek, u kter´ych je probl´em s vˇcasnost´ı u ´ hrady, by firma mˇela vyuˇz´ıt moˇznost´ı z´aruk, nebo zajiˇstˇen´ı pomoc´ı faktoringu ˇci forfaitingu. 5.2.2
Anal´ yza rizikovosti likvidity
Likdvidita by mˇela patˇrit mezi jedny z nejsledovanˇejˇs´ıch ukazatel˚ u firmy. Nedostateˇcn´a likvidita podniku m˚ uˇze v´est k tomu, ˇze se firma dostane do stavu, kdy nen´ı schopna ˇ hradit sv´e z´avazky. Spatn´ a likvidita s sebou nese tak´e hrozby ned˚ uvˇery dodavatel˚ u, investor˚ u a veˇrejnosti. Z toho plyne, ˇze tento ukazatel je velmi kritick´y, nebot’ splnˇen´ı hrozeb m˚ uˇze v´est aˇz k z´aniku firmy. Tabulka 3: Ukazatele likvidity ve firmˇe a odvˇetv´ı (F - firma, O - odvˇetv´ı)
Bˇeˇzn´a likvidita Pohotov´a likvidita Okamˇzit´a likvidita ˇ CPK/OA
2003 F O 1,23 1,43 0,79 0,88 0,07 0,21 19 %
2004 F O 1,21 1,61 0,76 0,96 0,03 0,22 17 %
2005 F O 1,01 1,63 0,76 0,95 0,01 0,24 1,1 %
Dop. hodnoty 1,5–2 1–1,5 0,2–0,5 30–50 %
Pˇri stanoven´ı m´ıry rizika budeme br´at v u ´ vahu doporuˇcen´e hodnoty pro jednotliv´e druhy likvidity a tak´e hodnoty jednotliv´ych likvidit, kter´ych dosahuje odvˇetv´ı. M´ıra rizika u likvidity bude m´ıt 4 stupnˇe - n´ızk´e rizko, stˇredn´ı riziko, vysok´e riziko, velmi vysok´e riziko. Rozdˇelen´ı ˇsk´aly rizika je pro dan´e druhy likvidity uvedeno v tabulce 4. Tabulka 4: Stupnice m´ıry rizika u jednotliv´ych druh˚ u likvidity
Bˇeˇzn´a likvidita Pohotov´a likvidita Okamˇzit´a likvidita ˇ CPK/OA
n´ızk´ e 1,4–1,5 0,85–1 0,15–0,2 22,5–30 %
M´ıra rizika stˇ redn´ı vysok´ e 1,2–1,4 1–1,2 0,7–0,85 0,6–0,7 0,1–0,15 0,05–0,1 15–22,5 % 7,5–15 %
velmi vysok´ e 0–1 % 0–0,6 0–0,05 0–7,5 %
Je oˇcividn´e, ˇze likvidita je pro firmu velmi rizikov´a. Riziko bˇeˇzn´e likvidity stoup´a bˇehem cel´eho sledovan´eho obdob´ı, kdy vzrostlo ze stˇredn´ıho rizika aˇz na hranici vysok´eho a velmi vysok´eho rizika.
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
68
Riziko pohotov´e likvidity se nach´az´ı v oblasti stˇredn´ıho rizika, ale stejnˇe jako riziko bˇeˇzn´e likvidity m´a toto riziko vzestupn´y trend. Riziko okamˇzit´e likvidity je vysoce rizikov´e, kdy nab´yv´a m´ıry vysok´eho aˇz velmi vysok´eho rizika. Firma by se mˇela velmi rychle zamˇeˇrit na sn´ıˇzen´ı rizikovosti likvidity, hlavnˇe likvidity tˇret´ıho stupnˇe. Management by tedy mˇel prov´est kroky vedouc´ı ke zv´yˇsen´ı kr´atkodob´eho finanˇcn´ıho majetku, stejnˇe jako kroky ke sn´ıˇzen´ı kr´atkodob´ych ciz´ıch zdroj˚ u, coˇz tak´e souvis´ı s pˇredchoz´ı anal´yzou pohled´avek po splatnosti. 5.2.3
Anal´ yza rizikovosti rentability
Rentabilita vyjadˇruje v´ynosnost kapit´alu a je mˇeˇr´ıtkem m´ıry zisku. Nejvˇetˇs´ı hrozbou je zde n´ızk´a rentabilita, pˇr´ıpadnˇe dokonce nerentabilita, nebot’ to pro investory ˇci vlastn´ıky m˚ uˇze znamenat sign´al k nalezen´ı jin´eho zp˚ usobu zhodnocen´ı sv´ych prostˇredk˚ u. Jak vid´ıme z tabulky 5 ukazateli rentability jsou ROA, ROE a ROS. Tabulka 5: Ukazatele rentability Rentabilita celkov´eho kapit´alu ROA Rentabilita vlastn´ıho kapit´alu ROE Rentabilita trˇzeb ROS
2003 6,39 % 12,82 % 2,04 %
2004 13,74 % 32,12 % 4,07 %
2005 3,1 % 5,7 % 0,9 %
M´ıra rizika jednotliv´ych ukazatel˚ u je konstruov´ana na z´akladˇe toho, ˇze vlastn´ıci a investoˇri chtˇej´ı samozˇrejmˇe co nejvyˇsˇs´ı v´ynosnost kapit´alu. Rentabilita vloˇzen´eho kapit´alu by mˇela b´yt vyˇsˇs´ı neˇz n´aklady na tento kapit´al. Vzhledem k tomu, ˇze pˇrev´aˇznou ˇc´ast kapit´alu tvoˇr´ı bankovn´ı u ´ vˇery, mˇela by rentabilita b´yt vyˇsˇs´ı neˇz pr˚ umˇern´e u ´ rokov´e sazby bankovn´ıch u ´ vˇer˚ u firmy, kter´e se pohybovaly v rozmez´ı 2–3 %. Rentabilita trˇzeb vyjadˇruje ziskovou marˇzi a mˇela by b´yt tedy kladn´a, pro u ´ˇcely t´eto pr´ace budeme vyˇzadovat, aby byla vyˇsˇs´ı neˇz 3 %. V´ysledn´a ˇsk´ala m´ıry rizika je v tabulce 6. ˇ ala m´ıry rizika rentability Tabulka 6: Sk´
Rentabilita celkov´eho kapit´alu ROA Rentabilita vlastn´ıho kapit´alu ROE Rentabilita trˇzeb ROS
n´ızko 6–7 % 7–9 % 3–6 %
M´ıra rizika stˇ redn´ı vysok´ e 4–5 % 3–4 % 5–7 % 3–5 % 1–3 % 0–1 %
Vid´ıme, ˇze nejh˚ uˇre je na tom firma v oblasti rentability trˇzeb, jej´ıˇz riziko kleslo v roce
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
69
2004 na u ´ roveˇ n n´ızk´eho rizika, ale v roce 2005 opˇet stouplo na u ´ roveˇ n vysok´eho rizika, d´ıky velk´emu poklesu ROS a trˇzeb. M´ıra rizika u ROA a ROE byla v prvn´ıch dvou letech sledovan´eho obdob´ı na velmi dobr´e u ´ rovni (m´ıra rizika u ROA byla v roce 2003 n´ızk´a, u ROE byla mimo vytvoˇrenou ˇsk´alu rizika, stejnˇe tak u ROA v roce 2004), ale v roce 2005 bylo riziko ROA vysok´e a riziko ROE stˇredn´ı. V r´amci ˇr´ızen´ı tohoto rizika by se mˇelo veden´ı podniku zamˇeˇrit na r˚ ust ˇcist´eho zisku, a to nejen r˚ ustem v´ysledku hospodaˇren´ı, ale tak´e sn´ıˇzen´ım n´akladov´ych u ´ rok˚ u. 5.2.4
Anal´ yza rizikovosti zadluˇ zenosti
Na zadluˇzenost p˚ usob´ı hrozby jako neschopnost spl´acet u ´ roky, neschopnost spl´acet dluhy, pˇrekapitalizov´an´ı podniku. Jednotliv´e ukazatele zadluˇzenosti jsou uvedeny v tabulce 7. Nen´ı zde hodnocena m´ıra zadluˇzenosti, nebot’ ta u ´ zce souvis´ı s rentabilitou, jej´ıˇz anal´yza rizik je uvedena v´yˇse. Tabulka 7: Ukazatele zadluˇzenosti firmy Celkov´a zadluˇzenost Kryt´ı dlouh. maj. VK Kryt´ı dlouh. maj. dlouh. zdroji ´ Urokov´ e kryt´ı
2003 66 % 1,19 1,48 8,56
2004 72 % 1,48 1,75 12,1
2005 78 % 0,84 1,5 2,2
M´ıra rizika je vyj´adˇrena v tabulce 8. Pˇri tvorbˇe hodnot´ıc´ı ˇsk´aly pro ukazatel celkov´e zadluˇzenosti byl br´an ohled na doporuˇcen´ı, ˇze optim´aln´ı hodnota ukazatele je 30–60 %. Pˇri tvorbˇe m´ıry rizika u ukazatel˚ u kryt´ı dlouhodob´eho majetku vlastn´ım kapit´alem a dlouhodob´ymi zdroji, jsem se zamˇeˇril na stabilitu firmy. Pro stabilitu firmy jsou doporuˇcov´any hodnoty tˇechto ukazatel˚ u vyˇsˇs´ı neˇz 1. Pro kryt´ı dlouhodob´eho majetku vlastn´ım kapit´alem, m˚ uˇze b´yt hodnota m´ırnˇe niˇzˇs´ı z d˚ uvod˚ u vyˇsˇs´ıch v´ynos˚ u. Ukazatel u ´ rokov´eho kryt´ı m´a doporuˇcenou hodnotu vyˇsˇs´ı neˇz 5, pokud je hodnota ukazatele rovna 1, znamen´a to, ˇze ˇcist´y zisk se rovn´a nule. ˇ ala m´ıry rizika zadluˇzenosti Tabulka 8: Sk´
Celkov´a zadluˇzenost Kryt´ı dlouh. maj. VK Kryt´ı dlouh. maj. dlouh. zdroji ´ Urokov´ e kryt´ı
n´ızk´ e riziko < 70 % > 0, 9 >1 2–5
M´ıra rizika stˇ redn´ı riziko 70–80 % 0,7–0,9 0,8–1 1,5–2
vysok´ e riziko > 80 % < 0, 7 < 0, 8 < 1, 5
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
70
U celkov´e zadluˇzenosti se firma pohybuje v oblasti n´ızk´eho rizika, ale rostouc´ı trend by mohl znamenat posun do p´asma stˇredn´ıho rizika. Veden´ı firmy by se tedy mˇelo zadluˇzenost´ı zab´yvat, a jak jiˇz bylo zm´ınˇeno pˇri anal´yze rizika likvidity, snaˇzit se tuto zadluˇzenost sniˇzovat. Dalˇs´ım ukazatelem jehoˇz m´ıra rizika je jin´a neˇz n´ızk´a, je kryt´ı dlouhodob´eho majektu vlastn´ım kapit´alem, jehoˇz m´ıra rizika je v posledn´ım roce sledovan´eho obdob´ı kvantifikov´ana jako stˇredn´ı riziko, coˇz znamen´a, ˇze ˇc´ast dlouhodob´eho majetku byla kryta ciz´ım kapit´alem. Z pohledu m´ıry rizika jsou na tom velmi dobˇre ukazatele kryt´ı dlohodob´eho majektu dlohodob´ymi zdroji a u ´ rokov´e kryt´ı. M´ıra rizika prvn´ıho jmenovan´eho ukazatele se pohybuje bˇehem cel´eho sledovan´eho obdob´ı v oblasti n´ızk´eho rizika a m´ıra rizika u ´ rokov´eho kryt´ı je v letech 2003–2004 mimo vytvoˇrenou ˇsk´alu m´ıry rizika (coˇz ale neznamen´a, ˇze tam ˇz´adn´e riziko nebylo, jen bylo velmi n´ızk´e) a v roce 2005 bylo toto riziko n´ızk´e. 5.3
Vyhodnocen´ı anal´ yzy rizik
Jako nejrizikovˇejˇs´ı ukazatel odhalila anal´yza rizik ukazatel likvidity, kdy nejv´ıce rizikov´e jsou ukazatele bˇeˇzn´e a okamˇzit´e likvidity. Veden´ı firmy by se tˇemito ukazateli mˇelo zab´yvat a snaˇzit se o sn´ıˇzen´ı rizika pomoc´ı protiopatˇren´ı, mezi kter´a patˇr´ı kroky souvisej´ıc´ı se sn´ıˇzen´ım kr´atkodob´ych ciz´ıch zdroj˚ u a zv´yˇsen´ım kr´atkotob´eho finanˇcn´ıho majetku. Dalˇs´ım rizikov´ym ukazatelem jsou pohled´avky po splatnosti, jejichˇz riziko bylo pod spodn´ı hranic´ı vysok´eho rizika. Firma by se mˇela v´ıce vˇenovat spr´avˇe pohled´avek, zav´est pravideln´e hodnocen´ı odbˇeratel˚ u z hlediska platebn´ı discipl´ıny a u nˇekter´ych odbˇeratel˚ u vyuˇz´ıvat forfaiting a faktoring. Vyuˇzit´ı skonta nen´ı efektivn´ı. Z dalˇs´ıch dvou ukazatel˚ u je rizikov´a rentabilita, kdy v roce 2005 bylo riziko ROA a ROE vysok´e a stˇredn´ı. V pˇr´ıpadˇe zadluˇzenosti je nerizikovˇejˇs´ı celkov´a zadluˇzenost. Celkovˇe rizikovost sledovan´ych ukazatel˚ u vzrostla v roce 2005, kdy doˇslo k velk´emu poklesu v´ysledku hospodaˇren´ı a zisku. Na anal´yze rizik vid´ıme vz´ajemnou prov´azanost jednotliv´ych ukazatel˚ u, kdy eliminac´ı jednoho rizika m˚ uˇzeme eliminovat i rizika ostatn´ı. Lepˇs´ım ˇr´ızen´ım pohled´avek firma z´ısk´a v´ıce vlastn´ıch zdroj˚ u k financov´an´ı provozu a bude moci d´ıky tomu sn´ıˇzit velikost kr´atkodob´ych bankovn´ıch u ´ vˇer˚ u. Tento krok pot´e povede ke sn´ıˇzen´ı rizik likvidity a zadluˇzenosti. Vzhledem ke sn´ıˇzen´ı bankovn´ıch u ´ vˇer˚ u se sn´ıˇz´ı i n´akladov´e u ´ roky, coˇz povede ke sn´ıˇzen´ı rizika rentability, nebot’ se zv´yˇs´ı ˇcist´y zisk.
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
71
´ ER ˇ ZAV ˇ ızen´ı rizik by tedy Ve svˇetˇe ekonomiky p˚ usob´ı na podnikatelsk´y subjekt mnoho rizik. R´ mˇelo b´yt souˇc´ast´ı efektivn´ıho ˇr´ızen´ı kaˇzd´eho podniku, kter´y chce dos´ahnout stabiln´ı pozice na trhu a vysok´eho zisku. Souˇc´ast´ı tohoto ˇr´ızen´ı rizik je anal´yza rizik, pomoc´ı kter´e veden´ı podniku definuje, jak´e hrozby a na kter´a aktiva p˚ usob´ı, a stanov´ı m´ıru rizika, kter´e tˇemito hrozbami vznik´a. Na z´akladˇe tohoto pak stanov´ı protiopatˇren´ı, kter´a vedou ke sn´ıˇzen´ı rizika. Vzhledem k dynamick´emu v´yvoji podniku a prostˇred´ı, ve kter´em se podnik nach´az´ı mus´ı tuto ˇcinnost vykon´avat opakovanˇe a db´at na zpˇetn´e vazby, zda se protiopatˇren´ı osvˇedˇcila a sledovat, zda se daˇr´ı udrˇzovat rizika pod referenˇcn´ı u ´ rovn´ı. C´ılem t´eto pr´ace bylo vypracovat anal´yzu rizik firmy Ferram, a. s. vyuˇzit´ım metod finanˇcn´ı anal´yzy. Na z´akladˇe finanˇcn´ı anal´yzy, kter´a byla vypracov´ana, byla provedena anal´yza rizik firmy Ferram, a. s. Jako aktiva, kter´a budou pˇredmˇetem anal´yzy rizik byly zvoleny nˇekter´e pomˇerov´e ukazatele vypracovan´e finanˇcn´ı anal´yzy (pohled´avky po splatnosti, likvidita, rentabilita a zadluˇzenost). Po urˇcen´ı m´ıry rizika kaˇzd´eho z aktiv bylo pro dan´e riziko uvedeno doporuˇcen´ı protiopatˇren´ı a krok˚ u, kter´e povedou k jeho minimalizaci. Teoretick´a ˇc´ast pr´ace obsahuje definov´an´ı rizika, z´akladn´ı rozdˇelen´ı a teorii anal´yzy rizika, zahrnuj´ıc´ı z´akladn´ı pojmy t´eto anal´yzy a postup, v z´avˇeru jsou uvedeny z´aklady ˇr´ızen´ı rizik. Druh´a ˇc´ast teorie se zab´yv´a problematikou finanˇcn´ı anal´yzy, popisem jednotliv´ych ukazatel˚ u, postupu a metod. V u ´ vodu praktick´e ˇc´asti jsem uvedl z´akladn´ı informace o firmˇe Ferram, a. s. D´ale se praktick´a ˇc´ast dˇel´ı na dva odd´ıly. Prvn´ı odd´ıl se zamˇeˇruje na vypracov´an´ı finanˇcn´ı anal´yzy podniku Ferram, a. s. a proveden´ı z´akladn´ıho zhodnocen´ı stavu firmy. Jsou zde uvedeny veˇsker´e d˚ uleˇzit´e absolutn´ı, rozd´ılov´e a pomˇerov´e ukazatele, na z´akladˇe kter´ych se urˇcuje finanˇcn´ı zdrav´ı firmy. Z´avˇerem t´eto ˇc´asti je, ˇze ve sledovan´em obdob´ı mˇela firma pot´ıˇze, hlavnˇe v oblasti likvidity a zadluˇzenosti. Druh´y odd´ıl se zamˇeˇruje na vypracov´an´ı anal´yzy rizik. Vyuˇz´ıv´a pro to v´ysledk˚ u finanˇcn´ı anal´yzy. Jako aktiva pro anal´yzu rizik jsem zvolil ukazatele pohled´avek po splatnosti, likvidity, rentability a zadluˇzenosti. U kaˇzd´eho z ukazatel˚ u jsem provedl anal´yzu rizik a stanovil m´ıru rizika pomoc´ı slovn´ıho hodnocen´ı na z´akladˇe kvalitativn´ı ˇ aly pro mˇeˇren´ı rizika jsem vˇetˇsinou volil na z´akladˇe doporuˇcovan´ych hodnot, metody. Sk´ pˇr´ıpadnˇe hodnot v odvˇetv´ı a na z´akladˇe m´ıry, s jakou se hodnoty firmy Ferram, a. s. od tˇechto odchylovaly. V´ysledkem jsou navrˇzen´a opatˇren´ı pro jednotliv´e ukazatele. Nejv´ıce
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
72
rizikov´e jsou ukazatele likvidity a pohled´avek po splatnosti, kter´e dosahuj´ı vysok´e m´ıry rizika. Firma by mˇela rychle pˇrijmout protiopatˇren´ı a intenzivnˇe se vˇenovat sledov´an´ı rizik a jejich eliminaci.
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
73
ˇ E ´ LITERATURY SEZNAM POUZIT ¨ ˇ ´ J. Finanˇcn´ı anal´yza a pl´anov´an´ı podniku. Praha: [1] GRUNWALD, R. HOLECKOV A, Vysok´a ˇskola ekonomick´a v Praze, 2004. [2] J´ILEK, J. Finanˇcn´ı rizika Praha: Grada, 2000. ISBN 80-7169-579-3. ´ A., LUN ˇA ´ CEK, ˇ [3] KOCMANOVA, J. Ekonomika podniku 2. d´ıl. Brno: VUT v Brnˇe, Fakulta podnikatelsk´a, 2005. ISBN 80-214-3017-6. ´ CE, ˇ [4] MA M. Finanˇcn´ı anal´yza obchodn´ıch a st´atn´ıch organizac´ı. Praha: Grada, 2006. ISBN 80–247–1558–9. [5] PAULAT, V. Finanˇcn´ı anal´yza v rukou manaˇzera, podnikatele a investora 1. d´ıl. Praha: Profess Consulting s. r. o., 1999. ISBN 80-7259-006-5. ´ D., KNAPKOV ´ ´ A. Podnikov´e finance. Studijn´ı pom˚ [6] PAVELKOVA, A, ucka pro distanˇcn´ı studium. Zl´ın: UTB ve Zl´ınˇe, FaME, 2005. ISBN 80-7318-327-7. ´ D., KNAPKOV ´ ´ A. V´ykonnost podniku z pohledu finanˇcn´ıho [7] PAVELKOVA, A, manaˇzera. Praha: Linde, 2005. ISBN 80-86131-63-7. ˇ ızen´ı rizik ve firm´ach a jin´ych organizac´ıch Praha: [8] SMEJKAL, V., RAIS, K. R´ Grada, 2006. ISBN 80-247-1667-4. ´ J. R´ ˇ ızen´ı finanˇcn´ıch rizik Praha: Vysok´a ˇskola finanˇcn´ı a spr´avn´ı, [9] VLACHY, o. p. s., 2006. ISBN 80-86754-56-1. Internetov´e zdroje: http://www.arm.cz/ http://www.damodaran.com/ http://www.ferram.cz/ http://www.mpo.cz/
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky ˇ YCH ´ ˚ A ZKRATEK SEZNAM POUZIT SYMBOLU CZ BV CF
ciz´ı zdroje u ´ˇcetn´ı hodnota vloˇzen´eho kapit´alu na akcii cash flow
CK ˇ CPK ˇ CZ
celkov´y kapit´al ˇcist´y pracovn´ı kapit´al ˇcist´y zisk
DFM DHM
dlouhodob´y finanˇcn´ı majetek dlouhodob´y hmotn´y majetek
DNM EAT EBIT
dlouhodob´y nehmotn´y majetek v´ysledek hospodaˇren´ı za u ´ˇcetn´ı obdob´ı v´ysledek hospodaˇren´ı pˇred zdanˇen´ım a n´akladov´ymi u ´ roky
EBT EVA ´ KBU
v´ysledek hospodaˇren´ı pˇred zdanˇen´ım ekonomick´a pˇridan´a hodnota
KZ MPO
kr´atkodob´e bankovn´ı u ´ vˇery kr´atkodob´e zdroje Ministerstvo pr˚ umyslu a obchodu
MVA ´ NU
trˇzn´ı pˇridan´a hodnota n´akladov´e u ´ roky
OA P re
obˇeˇzn´a aktiva trˇzn´ı cena akcie n´aklady na vlastn´ı kapit´al
ROA ROE
rentabilita celkov´eho kapit´alu rentabilita vlastn´ıho kapit´alu
ROS VH VK
rentabilita trˇzeb v´ysledek hospodaˇren´ı vlastn´ı kapit´al
WACC
v´aˇzen´e pr˚ umˇern´e n´aklady na kapit´al
74
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
75
Seznam obr´ azk˚ u Obr. 1. Druhy rizik....................................................................................... 11 Obr. 1. V´yvoj v´ysledku hospodaˇren´ı ............................................................... 50 Obr. 2. Dˇelen´ı v´ysledku hospodaˇren´ı pˇred u ´ roky a zdanˇen´ım ............................. 51 Obr. 3. V´yvoj cash flow................................................................................. 52 Obr. 4. V´yvoj ˇcist´eho pracovn´ıho kapit´alu ....................................................... 53 Obr. 5. V´yvoj celkov´e zadluˇzenosti ................................................................. 55 Obr. 6. V´yvoj likvidity.................................................................................. 56 Obr. 7. Ukazatele rentability.......................................................................... 57 Obr. 8. Ukazatele aktivity ............................................................................. 59 Obr. 9. Dalˇs´ı ukazatele firmy ......................................................................... 60 Obr. 10.Struktura pˇridan´e hodnoty ................................................................. 61 Obr. 11.Struktura EBIT ................................................................................ 62
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky
76
Seznam tabulek Tab. 1. Procentu´aln´ı rozbor poloˇzek rozvahy (v tis. Kˇc) .................................... 42 Tab. 2. Pomˇer pohled´avek po lh˚ utˇe splatnosti (v tis. Kˇc) .................................. 43 Tab. 3. V´yvojov´e trendy poloˇzek rozvahy (v tis. Kˇc) ........................................ 43 Tab. 4. Procentu´aln´ı rozbor poloˇzek v´ynos˚ u (v tis. Kˇc) ..................................... 46 Tab. 5. Procentu´aln´ı rozbor poloˇzek n´aklad˚ u (v tis. Kˇc).................................... 46 Tab. 6. V´yvojov´e trendy poloˇzek v´ykazu zisku a ztr´aty (v tis. Kˇc) ..................... 47 Tab. 7. V´yvoj v´ysledku hospodaˇren´ı (v tis. Kˇc) ............................................... 50 Tab. 8. Dˇelen´ı hospod´aˇrsk´eho v´ysledku pˇred u ´ roky a zdanˇen´ım (v tis. Kˇc) .......... 51 Tab. 9. V´yvoj tok˚ u penˇeˇzn´ı hotovosti (v tis. Kˇc) .............................................. 52 Tab. 10.V´yvoj ˇcist´eho pracovn´ıho kapit´alu (v tis. Kˇc) ....................................... 53 Tab. 11.Ukazatele zadluˇzenosti a majetkov´e a finanˇcn´ı struktury ........................ 54 Tab. 12.Ukazatele likvidity............................................................................. 56 Tab. 13.Ukazatele rentability.......................................................................... 57 Tab. 14.Ukazatele aktivity ............................................................................. 58 Tab. 15.Dalˇs´ı ukazatele.................................................................................. 59 Tab. 16.Struktura pˇridan´e hodnoty ................................................................. 61 Tab. 17.Struktura EBIT ................................................................................ 61 Tab. 18.V´ypoˇcet Altmanova Z-sk´ore................................................................ 62 Tab. 19.V´ypoˇcet indexu IN99 ......................................................................... 63 Tab. 20.V´ypoˇcet indexu IN01 ......................................................................... 63 Tab. 1. V´yˇse pohled´avek po lh˚ utˇe splatnosti .................................................... 66 Tab. 2. Stupnice m´ıry rizika u pohled´avek po splatnosti.................................... 66 Tab. 3. Ukazatele likvidity ve firmˇe a odvˇetv´ı (F - firma, O - odvˇetv´ı) ................ Tab. 4. Stupnice m´ıry rizika u jednotliv´ych druh˚ u likvidity ............................... Tab. 5. Ukazatele rentability.......................................................................... ˇ ala m´ıry rizika rentability ............................................................... Tab. 6. Sk´
67 67 68
68 Tab. 7. Ukazatele zadluˇzenosti firmy............................................................... 69 ˇ ala m´ıry rizika zadluˇzenosti ............................................................. 69 Tab. 8. Sk´
UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta managementu a ekonomiky ˇ ´ILOH SEZNAM PR P I. P II.
ROZVAHA FIRMY FERRAM, a. s. (v tis. Kˇc) ´ ´ (v tis. Kˇc) VYKAZ ZISK˚ U A ZTRAT
P III.
CASH FLOW (v tis. Kˇc)
77
ˇ ´ILOHA P I. ROZVAHA FIRMY FERRAM, a. s. (v tis. Kˇ PR c) Ozn.
TEXT
ˇ c. ˇ r.
2003
2004
2005
AKTIVA CELKEM
1
285 324
500 492
653 597
A.
Pohled´avky za upsan´y z´akl. kap.
2
0
0
0
B.
Dlouhodob´y majetek
3
80 925
96 025
206 496
B.I.
DNM
4
369
2 231
2 716
1.
Zˇrizovac´ı v´ydaje
5
0
0
0
2.
Nehm. v´yvoje
6
0
0
0
3.
Software
7
369
487
2 716
4.
Oceniteln´a pr´ava
8
0
0
0
5.
Goodwill (+/-)
9
0
0
0
6.
Jin´y dlouhodob´y majetek
10
0
0
0
7.
Nedokonˇcen´y DNM
11
0
1 744
0
8.
Poskytnut´e z´alohy na DNM
12
0
0
0
B.II.
DHM
13
79 936
93 174
168 160
B.II. 1.
Pozemky
14
1 158
1 177
7 623
2.
Stavby
15
51 644
51 824
99 006
3.
Samostatn´e vˇeci movit´ych vˇec´ı
soubory
16
25 365
34 187
31 987
4.
Pˇestitelsk´e celky trval´ych porost˚ u
17
0
0
0
5.
Z´akladn´ı st´ado a taˇzn´a zv´ıˇrata
18
0
0
0
6.
Jin´y dlouhodob´y majetek
19
0
0
0
7.
Nedokonˇcen´y DHM
20
1 429
286
23 928
8.
Poskytnut´e z´alohy na DHM
21
340
5 700
5 616
9.
Oceˇ novac´ı rozd´ıl k nabyt´emu ma-
22
0
0
0
B.I.
v´ysledky
v´yzkumu
a
a
jetku (+/-) B.III.
Dlouhodob´y finanˇcn´ı majetek
23
620
620
35 620
B.III. 1.
Pod´ıly v ovl´adan´ych a ˇr´ızen´ych osob´ach
24
0
0
0
2.
Pod´ıly v u ´ˇcet. jednotk´ach pod
25
600
600
35 600
26
20
20
20
27
0
0
0
podstatn´ym vlivem 3.
Ostatn´ı dlouh. cen. pap´ıry a pod´ıly
4.
P˚ ujˇcky a u ´ vˇery ovl´adan´ym a ˇr´ızen´ym osob´am a u ´ˇcetn´ım jednotk´am pod podstatn´ym vlivem
(pokraˇcov´ an´ı tabulky na dalˇs´ı str´ ance)
(pokraˇcov´ an´ı tabulky)
Ozn.
TEXT
ˇ c. ˇ r.
2003
2004
2005
5.
Jin´y dlouh. finanˇcn´ı majetek
28
0
0
0
6.
Poˇrizovan´y dlouh. finanˇcn´ı ma-
29
0
0
0
30
0
0
0
jetek 7.
Poskytnut´e z´alohy na dlouh. finanˇcn´ı majetek
C.
Obˇeˇzn´a aktiva
31
203 554
403 984
447 299
C.I.
Z´asoby
32
72 667
147 558
160 541
1.
Materi´al
33
16 020
22 648
41 263
2.
Nedokonˇcen´a v´yroba a polotovary
34
2 169
4 642
21 756
3.
V´yrobky
35
4 221
4 002
5 120
4.
Zv´ıˇrata
36
0
0
0
5.
Zboˇz´ı
37
50 257
116 266
92 402
6.
Poskytnut´e z´alohy na z´asoby
38
0
0
0
C.II.
Dlouhodob´e pohled´avky
39
0
0
0
C.II. 1.
Pohled´avky z obchodn´ıch vztah˚ u
40
0
0
0
2.
Pohled´avky za ovl´adan´ymi a ˇr´ızen´ymi osobami
41
0
0
0
3.
Pohled´avky – podstatn´y vliv
42
0
0
0
4.
Pohled´avky za spoleˇcn´ıky, ˇcleny druˇzstva a za u ´ˇcastn´ıky sdruˇzen´ı
43
0
0
0
5.
Dohadn´e u ´ˇcty aktivn´ı
44
0
0
0
6.
Jin´e pohled´avky
45
0
0
0
7.
Odloˇzen´a daˇ nov´a pohled´avka
46
0
0
0
C.III.
Kr´atkodob´e pohled´avky
47
118 918
247 223
281 084
C.III. 1.
Pohled´avky z obchodn´ıho styku
48
110 956
236 432
271 868
Pohled´avky za ovl´adan´ymi a
49
0
0
0
C.I.
2.
ˇr´ızen´ymi osobami 3.
Pohled´avky – podstatn´y vliv
50
0
0
0
4.
Pohled´avky za spoleˇcn´ıky, ˇcleny druˇzstva a za u ´ˇcastn´ıky sdruˇzen´ı
51
0
0
0
5.
Soc. zab. a zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı
52
0
0
0
6.
St´at – daˇ nov´e pohled´avky
53
5 694
6 449
4 845
7.
Ostatn´ı poskytnut´e z´alohy
54
2 268
4 342
4 371
8.
Dohadn´e u ´ˇcty aktivn´ı
55
0
0
0
9.
Jin´e pohled´avky
56
0
0
0
(pokraˇcov´ an´ı tabulky na dalˇs´ı str´ ance)
(pokraˇcov´ an´ı tabulky)
Ozn.
TEXT
ˇ c. ˇ r.
2003
2004
2005
C.IV.
Kr´atkodob´y finanˇcn´ı majetek
57
11 969
9 203
5 674
C.IV. 1.
58
576
1 552
2 478
2.
Pen´ıze ´ cty v bank´ach Uˇ
59
11 393
7 651
3 196
3.
Kr´atkodob´e cenn´e pap´ıry
60
0
0
0
4.
Poˇrizovan´y kr´atk. finanˇcn´ı majetek ˇ Casov´ e rozliˇsen´ı
61
0
0
0
62
845
483
-198
1.
N´aklady pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı
63
845
804
127
2.
Komplexn´ı n´ak. pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı
64
0
0
0
3.
Pˇr´ıjmy pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı
65
0
-321
-325
PASIVA CELKEM
66
285 324
500 492
653 597
A.
Vlastn´ı kapit´al
67
96 407
141 763
141 721
A.I.
Z´akladn´ı kapit´al
68
7 255
7 255
7 255
1.
Z´akladn´ı kapit´al
69
7 255
7 255
7 255
2.
Vlastn´ı akcie a vlastn´ı obchodn´ı
70
0
0
0
Zmˇeny z´akladn´ıho kapit´alu (+/-)
71
0
0
0
A.II.
Kapit´alov´e fondy
72
0
0
0
A.II. 1.
Emisn´ı aˇzio
73
0
0
0
2.
Ostatn´ı kapit´alov´e fondy
74
0
0
0
3.
Oceˇ novac´ı rozd´ıl
pˇrecenˇen´ı
75
0
0
0
Oceˇ novac´ı rozd´ıl z pˇrecenˇen´ı pˇri
76
0
0
0
D.I. D.I.
A.I.
pod´ıly (-) 3.
z
maj.a z´av. (+/-) 4.
zmˇen´ach (+/-) A.III.
Rezervn´ı fondy, nedˇeliteln´y fond a ostatn´ı fondy ze zisku
77
4 000
4 000
4 000
A.III. 1.
Z´akonn´y rezervn´ı Nedˇeliteln´y fond
78
4 000
4 000
4 000
Statut´arn´ı a ostatn´ı fondy
79
0
0
0
A.IV.
VH minul´ych let
80
72 793
84 972
122 328
A.IV. 1.
Nerozdˇelen´y zisk minul´ych let
81
72 793
84 972
122 328
Neuhrazen´a ztr´ata z min. let (-)
82
0
0
0
A.V.
VH bˇeˇzn´eho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı
83
12 359
45 536
8 138
B.
Ciz´ı zdroje
84
188 433
361 176
512 923
B.I.
Rezervy
85
0
0
0
2.
2.
fond
/
(pokraˇcov´ an´ı tabulky na dalˇs´ı str´ ance)
(pokraˇcov´ an´ı tabulky)
Ozn. B.I.
TEXT
ˇ c. ˇ r.
2003
2004
2005
1.
Rezervy podle pr´avn´ıch pˇredpis˚ u
zvl´aˇstn´ıch
86
0
0
0
2.
Rezerva na d˚ uchody a podobn´e z´avazky
87
0
0
0
3.
Rezerva na daˇ n z pˇr´ıjmu
88
0
0
0
4.
Ostatn´ı rezervy
89
0
0
0
B.II.
Dlouhodob´e z´avazky
90
4 231
4 832
6 287
B.II. 1.
Z´avazky z obchodn´ıch vztah˚ u
91
0
0
0
2.
Z´avazky k ovl´adan´ym a ˇr´ızen´ym osob´am
92
0
0
0
3.
Z´avazky - podstatn´y vliv
93
0
0
0
4.
Z´avazky ke spoleˇcn´ık˚ um, ˇclen˚ um druˇzstva a k u ´ˇcastn´ık˚ um sdruˇzen´ı
94
0
0
0
5.
Dlouhodob´e pˇrijat´e z´alohy
95
0
0
0
6.
Vydan´e dluhopisy
96
0
0
0
7.
Dlouhodob´e smˇenky k u ´ hradˇe
97
0
0
0
8.
Dohadn´e u ´ˇcty pasivn´ı
98
0
0
0
9.
Jin´e z´avazky
99
0
0
0
Odloˇzen´y daˇ nov´y z´avazek
100
4 231
4 832
6 287
B.III.
Kr´atkodob´e z´avazky
101
81 278
140 658
178 181
B.III. 1.
Z´avazky z obchodn´ıch vztah˚ u
102
58 924
110 764
133 183
Z´avazky k ovl´adan´ym a ˇr´ızen´ym
103
290
0
0
10.
2.
osob´am 3.
Z´avazky - podstatn´y vliv
104
0
0
0
4.
Z´avazky ke spoleˇcn´ık˚ um, ˇclen˚ um
105
15 237
6 824
31 035
druˇzstva a k u ´ˇcastn´ık˚ um sdruˇzen´ı
B.IV.
5.
Z´avazky k zamˇestnanc˚ um
106
63
10
3 134
6.
Z´avazky se soc. zabezpeˇcen´ı a zdrav. pojiˇstˇen´ı
107
1 214
1 501
1 653
7.
St´at – daˇ nov´e z´avazky a dotace
108
1 563
12 799
491
8.
Kr´atkodob´e pˇrijat´e z´alohy
109
1 182
1 245
6 023
9.
Vydan´e dluhopisy
110
0
0
0
10.
Dohadn´e u ´ˇcty pasivn´ı
111
730
4 801
2 343
11.
Jin´e z´avazky
112
2 075
2 714
319
Bankovn´ı u ´ vˇery a v´ypomoci
113
102 924
215 686
328 455
(pokraˇcov´ an´ı tabulky na dalˇs´ı str´ ance)
(pokraˇcov´ an´ı tabulky)
Ozn.
TEXT
ˇ c. ˇ r.
2003
2004
2005
B.IV. 1.
Bankovn´ı u ´ vˇery dlouhodob´e
114
18 820
21 179
64 642
2.
Kr´atkodob´e bankovn´ı u ´ vˇery
115
84 104
194 507
263 813
3.
Kr´atkodob´e finanˇcn´ı v´ypomoci ˇ Casov´ e rozliˇsen´ı
116
0
0
0
117
484
-2 447
-1 047
1.
V´ydaje pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı
118
484
-3 241
-1 841
2.
V´ynosy pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı
119
0
794
794
C.I. C.I.
(konec tabulky)
ˇ ´ILOHA P II. VYKAZ ´ ˚ A ZTRAT ´ (v tis. Kˇ PR ZISKU c) Ozn.
TEXT
I.
Trˇzby za prodej zboˇz´ı N´aklady vynaloˇzen´e na prodan´e
A.
ˇ c. ˇ r.
2003
2004
2005
1
406 147
859 181
752 476
2
363 251
758 390
700 159
zboˇz´ı +
Obchodn´ı marˇze
3
42 896
100 791
52 317
II.
V´ykony
4
192 903
262 635
311 108
1.
Trˇzby za prodej vlastn´ıch v´yrobk˚ ua sluˇzeb
5
201 029
260 381
292 423
2.
Zmˇena stavu z´asob vlastn´ı ˇcinnosti
6
-8 200
2 254
18 233
3.
Aktivace
7
74
0
452
V´ykonov´a spotˇreba
8
157 158
224 230
263 472
II.
B. B.
1.
Spotˇreba materi´alu a energie
9
109 468
148 810
188 823
B.
2.
Sluˇzby
10
47 690
75 420
74 649
Pˇridan´a hodnota
11
78 641
139 196
99 953
Osobn´ı n´aklady
12
45 581
57 844
66 636
+ C. C.
1.
Mzdov´e n´aklady
13
32 185
40 859
47 246
C.
2.
Odmˇeny ˇclen˚ um org´an˚ u spoleˇcnosti
14
1 152
1 152
1 152
a druˇzstva C.
3.
N´aklady na soc. zabezpeˇcen´ı a zdrav. pojiˇstˇen´ı
15
11 439
14 709
16 856
C.
4.
Soci´aln´ı n´aklady
16
805
1 124
1 382
D.
Danˇe a poplatky
17
239
232
2 051
E.
Odpisy dlouhodob´eho nehmot. a
18
4 765
7 035
9 912
19
439
1 092
12 713
20
79
100
1 028
Trˇzby z prodeje materi´alu
21
360
992
11 685
Z˚ ustatkov´a
22
316
1 702
11 137
23
316
84
115
24
0
1 618
11 022
hmot. majetku III.
Trˇzby z prodeje dlouhodob´eho majetku a mat.
III. 1.
Trˇzby z prodeje dlouhodob´eho majetku
III. 2. F.
cena
prodan´eho
dlouhodob. majetku a materi´alu F.
1.
Z˚ ustatkov´a
cena
prodan´eho
dlouhodob. majetku F.
2.
Prodan´y materi´al
(pokraˇcov´ an´ı tabulky na dalˇs´ı str´ ance)
(pokraˇcov´ an´ı tabulky)
Ozn.
ˇ c. ˇ r.
2003
2004
2005
25
6 648
1 603
-3 376
Ostatn´ı provozn´ı v´ynosy
26
3 498
2 819
15 933
Ostatn´ı provozn´ı n´aklady
27
4 415
2 186
18 298
Pˇrevod provozn´ıch v´ynos˚ u
28
0
0
0
Pˇrevod provozn´ıch n´aklad˚ u
29
0
0
0
*
Provozn´ı v´ysledek hospodaˇren´ı
30
20 614
72 505
23 941
VI.
Trˇzby z prodeje cenn´ych pap´ır˚ u a
31
0
0
0
Prodan´e cenn´e pap´ıry a pod´ıly
32
0
0
0
VII.
V´ynosy z dlouhodob´eho finanˇcn´ıho majetku
33
0
0
0
VII. 1.
V´ynosy z pod´ıl˚ u v ovl´adan´ych a ˇr´ız. osob´ach a v u ´ˇcet. jednotk´ach pod
34
0
0
0
G.
TEXT Zmˇena stavu rezerv a opravn´ych poloˇzek v provozn´ı oblasti a komplexn´ıch n´aklad˚ u pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı (+/-)
IV. H. V. I.
pod´ıl˚ u J.
podstatn´ym vlivem VII. 2.
V´ynosy z ostatn´ıch dlouh. cenn´ych pap´ır˚ u a pod´ıl˚ u
35
0
0
0
VII. 3.
V´ynosy z ostatn´ıho nanˇcn´ıho majetku
fi-
36
0
0
0
VIII.
V´ynosy z kr´atkodob´eho finanˇcn´ıho majetku
37
0
0
0
N´aklady z finanˇcn´ıho majetku
38
0
0
0
V´ynosy z pˇrecenˇen´ı cenn´ych pap´ır˚ u a deriv´at˚ u
39
0
0
0
L.
N´aklady z pˇrecenˇen´ı cenn´ych pap´ır˚ u a deriv´at˚ u
40
0
0
0
M.
Zmˇena stavu rezerv a opravn´ych poloˇzek ve finanˇcn´ı oblasti (+/-)
41
-18
0
0
V´ynosov´e u ´ roky
42
91
61
73
N´akladov´e u ´ roky
43
2 130
5 683
9 100
Ostatn´ı finanˇcn´ı v´ynosy
44
811
1 266
2 459
Ostatn´ı finanˇcn´ı n´aklady
45
3 295
5 046
6 275
Pˇrevod finanˇcn´ıch v´ynos˚ u
46
0
0
0
K. IX.
X. N. XI. O. XII.
dlouh.
(pokraˇcov´ an´ı tabulky na dalˇs´ı str´ ance)
(pokraˇcov´ an´ı tabulky)
Ozn.
TEXT
P. * Q.
ˇ c. ˇ r.
2003
2004
2005
Pˇrevod finanˇcn´ıch n´aklad˚ u
47
0
0
0
Finanˇcn´ı v´ysledek hospodaˇren´ı
48
-4 505
-9 402
-12 843
Daˇ n z pˇr´ıjmu za bˇeˇznou ˇcinnost
49
3 750
17 567
2 960
Q.
1.
- splatn´a
50
3 152
16 966
1 505
Q.
2.
- odloˇzen´a
51
598
601
1 455
V´ysledek hospodaˇren´ı za bˇeˇznou
52
12 359
45 536
8 138
Mimoˇr´adn´e v´ynosy
53
0
0
0
R.
Mimoˇr´adn´e n´aklady
54
0
0
0
S.
Daˇ n z pˇr´ıjmu z mimoˇr´adn´e ˇcinnosti
55
0
0
0
**
ˇcinnost XIII.
S.
1.
- splatn´a
56
0
0
0
S.
2.
- odloˇzen´a
57
0
0
0
Mimoˇr´adn´y v´ysledek hospodaˇren´ı
58
0
0
0
Pˇrevod pod´ılu na VH spoleˇcn´ık˚ um (+/-)
59
0
0
0
V´ysledek hospodaˇren´ı za u ´ˇcetn´ı obdob´ı (+/-)
60
12 359
45 536
8 138
* T. ***
(konec tabulky)
ˇ ´ILOHA P III. CASH FLOW (v tis. Kˇ PR c) Ozn.
TEXT
2003
2004
2005
P.
Stav penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u a ekvivalent˚ u na
7 663
4 306
-2 766
Z.
Penˇeˇzn´ı toky z hlavn´ı v´ydˇeleˇcn´e ˇcinnosti (provozn´ı ˇcinnost) ´ cetn´ı zisk nebo ztr´ata z bˇeˇzn´e ˇcinnosti pˇred Uˇ
16 109
63 104
11 098
A.1.
zdanˇen´ım ´ Uprava o nepenˇeˇzn´ı operace
13 896
14 243
-3 357 880
A.1.1.
Odpisy st´al´ych aktiv (+) s v´yj. z˚ ust. ceny a
4 765
7 035
9 912
6 855
1 603
-3 375 906
237
-16
-913
0
0
0
zaˇc´atku u ´ˇcet. obdob´ı
d´ale umoˇr. opr. poloˇzek k majetku A.1.2.
Zmˇena stavu opravn´ych poloˇzek, rezerv
A.1.3.
Zisk/ztr´ata z prodeje st´al´ych aktiv, vy´ uˇct. do v´ynos˚ u (-), do n´aklad˚ u (+)
A.1.4.
V´ynosy z dividend a pod´ıl˚ u na zisku (-)
A.1.5.
Vy´ uˇctovan´e n´akladov´e u ´ roky (+) s v´yjimkou kapit´alov´ych, vy´ uˇctovan´e v´ynosov´e u ´ roky (-)
2 039
5 621
9 027
A.1.6.
Pˇr´ıpadn´e opravy o ostatn´ı nepenˇeˇzn´ı oper-
0
0
0
A.*
ace ˇ y penˇeˇzn´ı tok z provozn´ı ˇcinnosti pˇred Cist´
30 005
77 347
-3 346 782
-39 494
-148 366
3 368 666
-39 423
-129 546
3 342 726
17 169
56 071
38 923
-17 240
-74 891
-12 983
zdanˇen´ım, zmˇenami pracovn´ıho kapit´alu A.2.
Zmˇena stavu nepenˇeˇzn´ıch sloˇzek pracovn´ıho kapit´alu
A.2.1.
Zmˇena stavu pohled´avek z provozn´ı ˇcinnosti (+/-)
A.2.2.
Zmˇena stavu kr´atkodob´ych provozn´ı ˇcinnosti (+/-)
A.2.3.
Zmˇena stavu z´asob (+/-)
A.2.4.
Zmˇena stavu kr´atkodob´eho finanˇcn´ıho ma-
0
0
0
A.**
jetku nespadaj´ıc´ıho do penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u ˇci ekvivalent˚ u ˇ y penˇeˇzn´ı tok z provozn´ı ˇcinnosti pˇred Cist´
-9 489
-71 019
21 884
-2 130
-5 683
-9 100
91
62
73
z´avazk˚ u z
zdanˇen´ım a mimoˇr´adn´ymi poloˇzkami A.3.
Vyplacen´e u ´ roky s v´yjimkou kapitalizovan´ych u ´ rok˚ u (-)
A.4.
Pˇrijat´e u ´ roky (+)
(pokraˇcov´ an´ı tabulky na dalˇs´ı str´ ance)
(pokraˇcov´ an´ı tabulky)
Ozn.
TEXT
2003
2004
2005
A.5.
Zaplacen´a daˇ n za bˇeˇznou ˇcinnost a domˇerky za minul´e obdob´ı (-)
0
-16 966
-1 505
A.6.
Pˇr´ıjmy a v´ydaje spojen´e s mimoˇr´adn´ymi u ´ˇcetn´ımi pˇr´ıpady vˇcetnˇe danˇe z pˇr´ıjmu z
0
0
0
0
0
0
-11 528
-93 606
11 352
0
0
0
-26 518
-22 219
-120 498
mimoˇr´adn´e ˇcinnosti A.7. A.***
Pˇrijat´e dividendy a pod´ıly na zisku (+) ˇ y penˇeˇzn´ı tok z provozn´ı ˇcinnosti Cist´ ˇ ZN ˇ ´I PENE ˇ CINNOSTI
TOKY
Z
ˇ ´I INVESTICN
B.1.
V´ydaje spojen´e s nabyt´ım st´al´ych aktiv
B.2.
Pˇr´ıjmy z prodeje st´al´ych aktiv
79
100
1 028
B.3.
P˚ ujˇcky a u ´ vˇery spˇr´ıznˇen´ym osob´am 0 ˇ y penˇeˇzn´ı tok vztahuj´ıc´ı se k investiˇcn´ı -26 439 Cist´ ˇcinnosti ˇ ZN ˇ ´I TOKY Z FINANCN ˇ ´ICH PENE 0 ˇ CINNOSTI
0
0
-22 119
-119 470
0
0
58 453
113 140
112 769
C.2.
Dopady zmˇen vlastn´ıho kapit´alu na penˇeˇzn´ı -16 180 prostˇredky a ekvivalenty
-181
-8 180
C.2.1.
Zv´yˇsen´ı penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u a ekvivalent˚ u z titulu z´akladn´ıho kapit´alu (RF) (+)
0
0
0
C.2.2.
Vyplacen´ı pod´ılu na vlastn´ım kapit´alu spoleˇcn´ık˚ um (-)
0
0
0
C.2.3.
0
0
0
C.2.4.
Dalˇs´ı vklady penˇeˇzn´ıch spoleˇcn´ık˚ u a akcion´aˇr˚ u ´ Uhrada ztr´aty spoleˇcn´ıky (+)
0
0
0
C.2.5.
Pˇr´ım´e platby na vrub fond˚ u (-)
0
0
0
C.2.6.
Vyplacen´e dividendy nebo pod´ıly na zisku -16 180 vˇcetnˇe zaplacen´e sr´aˇzkov´e danˇe, tanti´emy () ˇ y penˇeˇzn´ı tok vztahuj´ıc´ı se k finanˇcn´ı 42 273 Cist´ ˇcinnosti
-181
-8 180
112 959
104 589
B.***
C.1.
Dopady zmˇen dlouhodob´ych, popˇr´ıpadˇe kr´atkodob´ych z´avazk˚ u prostˇredky a ekvivalenty
C.***
na
penˇeˇzn´ı
prostˇredk˚ u
(pokraˇcov´ an´ı tabulky na dalˇs´ı str´ ance)
(pokraˇcov´ an´ı tabulky)
Ozn. F.
TEXT ˇ e zv´yˇsen´ı Cist´
2003
2004
2005
sn´ıˇzen´ı penˇeˇzn´ıch
4 306
-2 766
-3 529
Stav penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u a ekvivalent˚ u na konci obdob´ı
4 306
-2 766
5 674
resp.
prostˇredk˚ u R.
(konec tabulky)