HLAS MUÈEDNÍKÙ Č L E N M E Z I N Á R O D N Í K Ř E S Ť A N S K É A S O C I A C E I C A
Mauretánský křesťan Anwar čte dopis, ve kterém mu islámští extrémisté vyhrožují smrtí.
Pamatujte na vězně, jako byste byli uvězněni s nimi; pamatujte na ty, kdo trpí, vždyť i vás může potkat utrpení. – Židům 13,3
4 / 2009
Pøemote teroristy tím, e je obrátíte ke Kristu Protivenství jsou naší pøíleitostí Víc ne tøi dolary Zprávy ze svìta
Nakladatelství STEFANOS nabízí: Rasooli & Allan – Lékaø z Kurdistánu Pøíbìh o obrácení muslimského mullaha. A5, 134 stran, cena 77 Kè. Richard Wurmbrand – Vítìzná víra Inspi rující ètení na téma køesanské ví ry a svìdectví. 12×18 cm, 176 stran, cena 120 Kè. Ken Anderson – Smìlý jako beránek ivotní pøíbìh známého èínského køesanského disidenta. A6, 170 stran, váz. 137 Kè. Pavel Rejchrt – Dvanáct kázání Sbírka kázání èeského malíøe, básníka a literáta z posledních deseti let, ve kterých se autor zamýšlí nad duchovní situací souèasného køesanstva i spoleènosti. Váz. broura, 14×19 cm, 96 stran, 147 Kè. John Bunyan – Milost pøehojná Duchovní autobiografie Johna Bunyana. 11,5×17,5 cm, 192 stran, cena 157 Kè. John R. Weinlick – Hrabì Zinzendorf ivotní pøíbìh hrabìte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa, nejvýznamnìjšího pøedstavitele Obnovené Jednoty bratrské. Vázaná broura, 12×19 cm, 232 stran, cena 175 Kè. Hermann Hartfeld – Víra navzdory KGB Autentické vyprávìní o pronásledování køesanù v Sovìtském svazu v šedesátých letech. 12×19 cm, 304 stran, cena 177 Kè. Richard Wurmbrand – Kristus na idovské cestì Autor sám idovského pùvodu uvauje na idovské téma. 12×18 cm, 248 stran, cena 175 Kè. Sam Wellman – William Carey Kniha o ivotì anglického misionáøe v Indii. Vázaná broura, 12×19 cm, 160 stran, cena 167 Kè. Milena Kolmanová – Kruh z malièkých Povídky evangelické spisovatelky z prostøedí ly rické ji hoèeské krajiny z období vá leèných a pováleèných let. Vázaná, 11,5×17,5 cm, 160 stran, cena 147 Kè.
Mike Fearon – Martin Luther Beletrizovaná biografie jedné z klíèových postav historie køesanství. Vázaná broura, 12×19 cm, 112 stran, cena 165 Kè. Anatolij Granovskij – Byl jsem agentem NKVD Memoáry agenta sovìtské tajné sluby, pùsobícího krátce také v pováleèném Èeskoslovensku. Vázaná s pøebalem, 12×19 cm, 288 stran, cena 245 Kè. Tom White – Akce Kuba Po sedmnácti mìsících vìzení na Kubì vypráví autor vzrušující pøíbìh církve trpící za „tøtinovou oponou“. A6, 230 stran, cena 83 Kè. Darlene Deiblerová-Roseová – Ve stínu vycházejícího slunce Podivuhodný pøíbìh americké misionáøky v japonském zajetí za druhé svìtové války. Vázaná s pøebalem, 12×19 cm, 288 str., cena 248 Kè. Richard Wurmbrand – Vìzeòské zdi kdyby promluvily Autorova kázání, sestavená na samovazbì, která jsou pozoruhodným a jedineèným dokumentem o hlubi nách køesanské víry uprostøed nelidského teroru a zoufalství. Vázaná, 12×18 cm, 136 stran, cena 185 Kè. Sam Wellman – Jan Kalvín Biografie slavného reformátora. Vázaná broura, 12×19 cm, 160 stran, cena 225 Kè Bratr Andrew – Pašerákem ve slubách Nejvyššího Kniha popisuje zaèátky sluby bratra Andrewa. Díky této knize se mnozí západní køesané zaèali zajímat o utr pení svých spoluvìøících v totalitních zemích a mnohým rovnì pomoh la nalézt víru v Jeíše Krista. Vázaná s pøebalem, 12×19 cm, 262 str., cena 245 Kè
Nabízené knihy z nakladatelství STEFANOS si mùete objednat na naší adrese, uvedené na zadní stranì obálky. Poštovné ani balné není úètováno. Ukázky knih naleznete na internetové adrese mucednici.prayer.cz (nebo www.mucednici.prayer.cz)
RICHARD WURMBRAND NAPSAL
Pøemote teroristy tím, e je obrátíte ke Kristu „Podnìcovali k hnìvu Svatého Izraele“ (Izajáš 1,4; podle KJV)
Naši milovaní! Mùete být podnìcováni k hnìvu? Stejnì tak mùe být i Bùh. Varujme se vzbuzovat jeho hnìv, protoe jemu je odporný kadý høích. Mùeme Boha unavovat (Malachiáš 2,17), mùeme ho trápit (Izajáš 63,10), mùeme uhášet jeho Ducha (1. Tesalonickým 5,19). Lidé mohou dokonce srazit nìkteré z nebeského zástupu (Daniel 8,10) a pøivodit tak zpustošení nejen na zemi, ale i ve vyšších sférách. Na druhé stranì mùeme zpùsobit, aby nad námi Bùh „plesal s prozpìvováním“ (Sofonjáš 3,17). Kterou z Boích stránek si vybereme? Mùeme toti ovlivòovat postoj jeho srdce vùèi nám. Mùeme zpùsobit, aby se na nás rozhnìval anebo aby se z nás radoval. Ryzímu osvìdèuje svou ryzost, s neupøímným se pouští do zápasu“ (alm 18,27).
Nauète se znát svìt
Bùh kadého køesana povolal k tomu, aby se nìjak podílel na evangelizaci svìta. Jak dobøe znáte svou vlastní planetu – své vlastní pùsobištì? Pokud si v Bibli podtrhnete všechna jména mìst, zemí a øek, objevíte bohatý zdroj pro své geografické znalosti. Takové geografické znalosti kontrastují napøíklad s tím, e 23 % Amerièanù nedokáe rozlišit Atlantik od Pacifiku ((National Geographic, 12/1989). Zveme vás, abyste se k nám pøipojili v boji proti utlaèovatelským reimùm, které jsou globálním fenoménem, tøebae mnozí z nás glóbus pøíliš neznají. William Carey (1761–1834) byl sice jen pøíštipkáøem, ale doma na zdi mìl povìšené mapy Indie a Èíny. Za tyto zemì se také bìhem své ševcovské práce ustaviènì modlil. Pozdìji se stal jedním z nejzdatnìjších a nejslavnìjších misionáøù. Opatøete si dobrou mapu nebo glóbus a neste s námi bøemeno svìtové evangelizace. Tím zpùsobíte, e Bùh i andìlé budou „plesat s prozpìvováním“. Zanedbávání tohoto povolání naopak podnìcuje Boí hnìv. 1
Inspirujme se horlivostí nepøátel
Televizní stanice nám kadodennì pøipomínají aktivity teroristù po celém svìtì. Zveme vás, abyste se pøipojili k naší misionáøské práci mezi tìmito skupinami. Teroristé operují v nejrùznìjších èástech svìta. Nìkteré skupiny jsou navíc souèástí narkomafií, jako je tomu napøíklad v Latinské Americe. George Habash, vùdce Lidové fronty pro osvobození Palestiny, o sobì prohlašuje, e je marxista a hlásá, e „Palestina bude socialistickou zemí.“ Co se týèe prolévání krve, není tento èlovìk nikterak zdrenlivý. V roce 1969 se napøíklad úèastnil bombastického únosu tøí letadel, které pak teroristé odpálili pøímo pøed televizními kamerami. Od té doby uplynulo mnoho let, bìhem kterých Habasch zabil spousty lidí, pøevánì Arabù. V roce 1989 se svými druhy povradil zvláš krutým zpùsobem 144 Palestincù, kteøí usilovali o pokojné souití se idy. Nicménì vìk se na Habaschovi také výraznì podepisuje. Jedna strana tìla mu ochrnula a bez pomoci druhých nedokáe chodit, má problémy s mluvením, prodìlal nìkolik infarktù a jiných chorob, pøi nich byl blízko smrti (Habasch zemøel v loòském roce na infarkt – pozn. red.). Za tìchto okolností by øada køesanských pracovníkù ji dávno odešla do dùchodu. Avšak Habasch se i v takové situaci dál podílí na vradìní lidí. Kdy jsem ve svých jednaosmdesáti letech v pokušení ustat ve své èinnosti kvùli dvìma nedávným operacím, pøipomínám si Habaschovo naprosté zasvìcení se zlu. Jeíš pøece prohlašuje, e naše spravedlnost by mìla pøevyšovat spravedlnost farizejù a zákoníkù. A jistì také chce, aby naše vytrvalost ve svìdectví o Boí lásce pøevyšovala vytrvalost teroristù v páchání jejich násilí. Køesan bojuje do posledního dechu. Zanechat práce kvùli vìku, kdy ji èlovìk má letité a cenné zkušenosti, je ponìkud sobecké. Mojíš zaèal naplòovat své nejvìtší ivotní poslání a v osmdesáti letech a pokraèoval v tom do sto dvaceti let.
„Jaký druh lidí“
Plánujeme zintenzivnit naši misijní práci mezi teroristy. Petr pokládá správnou otázku týkající se vìøících: „Jakého druhu musejí ti lidé být“ (2. Petrova 3,11; podle KJV). Mezi jaký druh lidí patøí teroristé. Jejich èiny jsou nám odporné. Nicménì tito lidé nejsou jen pøipraveni zabíjet, ale také zemøít nebo trpìt pro to, v co vìøí. Také oni jsou pøipraveni vzdát se svìtských potìšení. Jistý mladý arabský bojovník odpovìdìl na otázku, zda se hodlá nìkdy oenit: „Revoluce je moje nevìsta.“ Vìøíme, e se nám bude daøit je pøesvìdèovat za pomoci rozhlasu i psaného slova. Musíme být ale pøipraveni se obìtovat alespoò tak, jak jsou pøipraveni oni sami.
Øeknìte „ne“ sobectví
Dùleitost dret se Písma v takových záleitostech, jako jsou køest, Veèeøe Pánì nebo bohosluba, je zdùrazòována mnoha denominacemi. 2
Ale kolik z nich se vánì zabývá slovy pøikázání Pánì: „Prodej všechno, co máš, a rozdej to chudým?“ Po svém vzkøíšení strávil Jeíš ètyøicet dní se svými uèedníky a vyuèoval je, jak mají organizovat církev. První církev v Jeruzalémì musela následovat toto jeho naøízení, nebo její èlenové „prodávali svùj majetek a rozdìlovali všem podle toho, jak kdo potøeboval“. Øekli sami sobì: „Nikdo z nás neije sám sobì a nikdo sám sobì neumírá“ (Øímanùm 14,7). Takoví køesané, kteøí se zøeknou sobectví, jsou pøipraveni vzdát se všeho a pro Krista tøeba i zemøít, jsou pøipraveni ukázat na svých vlastních ivotech Krista i teroristùm. Byl jsem v Rumunsku nìkolikrát uvìznìn za fašistického reimu. Ve vìzení jsem potkal mnoství zloèincù, idù i skalních komunistù, kteøí ochotnì trpìli pro nesprávné ideály. Nìkteøí z nich byli dokonce zastøeleni. Umírali však stateènì. Pokoušeli jsme se jim svìdèit o Kristu, ale samotná slova nestaèí. Co je nejvíce ovlivnilo, bylo to, e køesané jim byli rovni v té nejdùleitìjší vìci: e opravdu vìøili v to, co vìøili. Tito komunisté se ve vìzení setkali s køesany, kteøí ztratili svou svobodu a snášeli utrpení pro Krista, ani by vyzradili tajemství svého církevního spoleèenství. A navíc mìli tito vìøící jednu kvalitu, které se komunistùm nedostávalo – milovali kadého, dokonce i své trýznitele a dokonce i komunisty, a to pøes vìdomí, e kdyby se tito dostali k moci, pronásledovali by køesany stejnì jako fašisté. A tak nìkteøí komunisté uvìøili, nikoli na základì slov, ale kdy vidìli, jak køesanùm záøí tváø pøi láskyplné modlitbì, e vypadají, jako kdyby skuteènì vidìli svého neviditelného pomocníka Jeíše, o kterém mluví. Køesané zpívali písnì lásky a radosti, a nikoli o zabíjení nepøátel a zkáze svìta.
Zøíci se svìta
Spoleèné vlastnictví – mít všechny vìci spoleèné – to ji praktikovala prvotní církev, ale jen dokud byla malou skupinou. Mìli bychom však napodobovat tento heroismus, jejich vášnivou lásku pro Krále lásky, která prvním køesanùm umoòovala oddìlovat se od vìcí tohoto svìta. Pokud se nedokáeme zøíci svých materiálních statkù, mìjme to alespoò jako hledisko a redukujme je coby podmínku k duchovnímu probuzení. Hledání plnosti Ducha bez umenšení plnosti penìenky je marné. Vìøící s takovým postojem budou dobrými misionáøi jak komunistùm, tak i teroristùm. Bùh se nikdy nebude na takové køesany hnìvat, naopak se bude z nich radovat s prozpìvováním.
Je ještì tøeba misie komunistickému svìtu?
Sdìlovací prostøedky vytváøejí dojem, e komunismus byl svren a komunistický svìt ji více neexistuje. Pokud je to pravda, pak ji není pro naši organizaci misijním polem. Opak je však pravdou. Komunismus vládl nad tøetinou svìta. V Èínì, 3
Vietnamu, Kambodi, Laosu, na Kubì, v Etiopii (Eritreji) a v Severní Koreji jsou komunisté stále ještì u moci. Ve východní Evropì byly sice komunistické vlády svreny, avšak komunismus dál ovlivòuje myšlení lidí. Marxisté naplnili strachem celou populaci. Lidé se dosud bojí v restauraci a do telefonu øíkat, co si myslí. V tìchto zemích byli lidé nuceni donášet nejen na své pøátele a známé, ale dokonce i na èleny své vlastní rodiny. Duchovní museli hlásit své aktivity úøadùm. Pošta byla cenzurována, bylo nebezpeèné setkat se s nìjakým cizincem. Policejní špehové byli všude. Veøejnì byl kadý na stranì komunistù, kteøí dostali ve volbách vdy 99 % hlasù, protoe se lidé báli hlasovat podle svého pøesvìdèení. Ve skuteènosti však komunistickou vládu skoro kadý nenávidìl.
Uzdravení bude trvat celá desetiletí
Komunistickým vìzením prošly miliony lidí. Mnozí v nich zemøeli døíve, ne se doèkali svobody. Jejich pøíbuzní dobøe vìdí, co takový komunistický kriminál znamenal. Muèení se pouívalo takøka po celou historii lidstva. Jene komunisté jsou vynalézaví. Vìdìli, e k práci muèitele se dobrovolnì propùjèí jen málo lidí, zatímco jejich obìtí je mnoho, a díky tomu byly mezi muèícími procedurami pøíliš velké prodlevy, znamenající pro vìznì jistou úlevu. Z tohoto dùvodu pøinutili komunisté k muèení další osoby. Nespokojeni jen s tím, e ze svých obìtí vydímali popøení jejich svìdomí a vyzrazení tajemství jejich organizací, muèili je komunisté tak dlouho, a se poddali a stali se sami muèiteli svých bratøí ve víøe. Tito zlomení lidé pak postupnì pouívali tyté prostøedky (napø. nucení vìzòù jíst své vlastní exkrementy, èím byli pøipraveni o veškeré sebevìdomí) na další vìznì, kteøí se stali rovnì muèiteli. V dùsledku toho pak nový vìzeò, který se zprvu zaradoval z toho, e je na cele se svými spoluvìøícími, zail nakonec nejkrutìjší potupu nikoli od pøíslušníkù tajné policie, ale od tìch, kterým kdysi dùvìøoval a patøil do tého sboru jako oni. Byl pak s nimi dnem a nocí a trýznìn jimi tak dlouho, dokud se sám nestal muèitelem. V dùsledku toho se z nìkterých takových uboákù stali sadisté, jiní úplnì zešíleli. Všechny národy, které zaily komunismus, byly traumatizovány, nejen ty ve východní Evropì, ale patøí k nim také Mozambik, Laos, Mongolsko a další. I ty se budou po desetiletí zotavovat. Ale nejlepším lékem je evangelium. Úkolem naší misie je opatøit tìmto lidem Boí slovo, to je úkol prvoøadý. Zanedbávat tyto povinnosti by pùsobilo Boí hnìv. Z naplòování tohoto úkolu se bude naopak Bùh radovat s prozpìvováním. Jaký podnìt pak dáte Bohu vy? Váš [Tento èlánek pochází z amerického zpravodaje Hlasu muèedníkù z èervence 1990 – zkráceno.]
4
ÚVAHA TOMA WHITA
Víc ne tøi dolary Chtìl bych si, prosím, koupit za tøi dolary Boí pøítomnosti. Nikoli aby to zpùsobilo v mé duši explozi nebo mì Bùh rušil ve spánku, ale jen takové mnoství, které by se rovnalo šálku horkého mléka nebo ochlazení za denního horka. Nechci Boha tolik, aby mì to vedlo k lásce k èernochovi nebo abych sklízel øepu s pøistìhovalci. Chci nadšení a nikoli promìnu. Chci teplo lùna a nikoli znovuzrození. Chci libru vìènosti v papírovém sáèku. Chtìl bych si koupit, prosím, Boí pøítomnost za tøi dolary. – Wilbur Rees Jednoho odpoledne jedu autem domù. Slyším v autorádiu, jak nìkdo ète poehnání z páté kapitoly Matoušova evangelia. Jak pøejídím most pøes øeku Caney, rozhlasový reportér pøerušuje ètení poehnání s devátým veršem a vynechává následující dva verše, týkající se pronásledování. Cítím se, jako bych byl okraden. Pozdìji nám pastor našeho sboru ète báseò od Wilbura Reese, která nese název „Bùh v cenì tøí dolarù“. Reesova slova, nikoli aby to zpùsobilo v mé duši explozi, nebo mì Bùh rušil ve spánku, mi pøipomnìla jeden e -mail, který jsem obdrel od jistého ètenáøe. Psal, e ho rozrušilo, kdy jeho dìti uvidìly fotografie otištìné v našich materiálech. Byly to snímky Namraty, indického dìvèátka, její tváø byla popálena pøi útocích radikálních hinduistù. Aèkoli jsme souèasnì otiskli také obrázek její tváøe po lékaøském zákroku, který financovala naše misie, i její pøíbìh, napsal nám tento ètenáø: „Mám doma dvì malé dìti, které otevøely vaší zásilku, a to, co vidìly, naprosto nechápaly … Bude pro mì obtíné, abych vás i nadále podporoval, kdy se mám nadít takových vìcí … nepotøebujeme lacinosti tohoto druhu, být vtahováni do názorné a na emoce útoèící visuální taktiky … Pokud nechcete nadále poèítat s mou podporou, pak mi prostì dejte vìdìt, e hodláte pokraèovat v obchodování tohoto druhu.“ Tentý den jsem pak obdrel e -mail od jiné rodiny, kde dìti byly ovlivnìny tímté obrázkem ale opaèným zpùsobem. „Dostali jsme dnešní poštou vaše dubnové materiály. Náš pìtiletý syn Gideon uvidìl obrázky toho popáleného dìvèete a nedalo mu to spát. Pøišel s naším druhým tøíletým synem Benjaminem a oba se ptali, co se té dívce stalo. S velkým povzdechem jsem mu øekl, e tato desetiletá dívka vìøí v Jeíše. Ale ije v zemi, kde se na to nepohlíí pøíznivì. A proto kdy ostatní lidé zjistili, e je køesanka, chtìli jí ublíit. Pozdìji jsme se ještì s dìtmi modlili u jejich postýlky a Gideon øekl, e by chtìl být misijním lékaøem, aby mohl pomáhat takovým lidem, kteøí jsou køesané a kvùli tomu se jim dìje pøíkoøí. Øekli jsme mu, e mu jednou Bùh sám ukáe 5
Indická dívka Namrata pøed a po lékaøském zákroku, který financoval Hlas muèedníkù.
èím by mìl být, ale a to bude jakkoli, bude mít vdycky pøíleitost se za pronásledované køesany modlit. Zdálo se nám, e to pochopil, a mìli jsme z našeho rozhovoru radost. Dìkujeme vám za všechno, co dìláte pro pronásledované køesany i pro vìøící, kteøí se za nì modlí a hledají ve svém ivotì Boí vùli, a to i pro ty pìtileté!“ Naše materiály jsou jistì urèeny dospìlým. Je pak na kadé rodinì, aby uváila, co z toho je vhodné i pro dìti. Moná kdy hledíme na otištìné obrázky pronásledovaných køesanù, povaují je nìkteøí za pøíliš názorné nebo za výraz pokleslé èi senzacechtivé urnalistiky, zatímco jiní v tom vidí pøíleitost pro láskyplné spoleèenství. Moná to také odvisí od toho, nakolik jsme ochotni nést køí. Dávka takového nesení køíe v cenì tøí dolarù v sobì jistì neobsahuje ádné bolestivé a úzkostné emoce. V takovém pøípadì však mùeme duchovnì hladovìt jak my sami, tak naše sbory i celé denominace. Jsem vdìèný Bohu za svou matku, která mì uèila o utrpení pro Krista prostøednictvím biblických pøíbìhù i obrázkù ještì døíve, ne jsem dospìl v jinocha. Osvojil jsem si myšlení, ve kterém nám naše víra nezabezpeèuje bezbolestný svìt. Ji v raném vìku jsem pochopil, e víra nás pøenáší pøes zlé vìci a okolnosti, které nakonec spoleènì pracují pro naše dobro.
– Hlas muèedníkù, USA, srpen 2009
PRONÁSLEDOVANÁ CÍRKE V DNES
Protivenství jsou naší pøíleitostí Kolumbie – V údolí dungle
„Byl jsem pøipraven zemøít. Zavøel jsem oèi a v duchu se odevzdal do Boích rukou,“ vypráví pastor Manuel. Avšak kulka z hlavnì namíøené na jeho hlavu nikdy nevyšla. 6
V sobotní pøedveèer se u Manuelova domu objevili tøi neznámí mui. Kdy Manuel otevøel dveøe, jeden z muù mu namíøil na hlavu samopal a pøikázal, aby Manuel i se svou enou šli ke dveøím do modlitebny. Tam si z Manuela šest hodin dìlali legraci, kdy mu co chvíli namíøili samopal na hlavu a øekli: „Teïka tì zabijeme … Myslíš si, e kdy jsi pastor, tak e to neudìláme? ivý z toho u nevyjdeš.“ Po hodinách této kruté hry, poloil jeden z povstalcù prst na Kdy kolumbijský pastor Manuel vypráví spouš, úderník cvakl, ale rána o svém setkání s marxistickými povstalci, nevyšla. Pokusil se o to znovu, ale ze kterého jen Boím zázrakem vyvázl zbraò opìt nevystøelila. Zklamaný ivý, nedokáe se ubránit slzám. støelec zaèal Manuela následnì mlátit. Útoèníci sice nakonec zmizeli, ale ještì pøedtím vyrabovali kostel. Od toho dne Manuelovi stále nìkdo telefonicky vyhrooval. „Tvoje dny jsou seèteny,“ ozývalo se ze sluchátka. „Vzdej se svého sboru.“ Manuel je jedním z mála vìøících, kteøí horlivì pamatují na lidi ijící v oblastech, kde operují povstalecké guerilly a paramilitantní skupiny, snaící se ovládnout zdejší trh s narkotiky. Rozhodl se pøestìhovat se do mìsta, kde hrozí ještì vìtší nebezpeèí. A právì jeho sbor pøitahuje pozornost jedné takové povstalecké skupiny, z ní pocházeli i oni tøi lidé, kteøí ho pøišli zabít a od jejich pøíchodu mu nìkdo stále telefonicky vyhrouje. Manuel nám øekl: „Budeme v církvi slouit tak dlouho, dokud to Bùh dovolí … Ale kvùli strachu to nevzdáme, i kdy jako všichni lidé máme obèas strach.“ Manuelova rodina je pod intensivním tlakem. Od onoho útoku byli Manuel i jeho ena znovu pøepadeni povstalci, kteøí je nìkolik hodin zadrovali. Manuelùv kolega byl dokonce zavradìn. Výhrùné dopisy i telefonáty pokraèují. Nìkdy Manuelovi takto telefonují a sedmkrát za den. Tøikrát ji zmìnili také sídlo sboru. Na jejich bohoslubách se objevují obèas cizinci, o kterých je Manuel pøesvìdèen, e mají za úkol ho sledovat. Hlas muèedníkù podporuje Manuela finanènì i materiálnì, ale hlavní ochranu mu poskytuje Duch svatý. „Zakoušíme na vlastní kùi pronásledování, které je typické pro Kolumbii. Uvnitø však zakoušíme duchovní poehnání.“ Manuel prohlašuje, e hlavní sílu nachází ve verši z knihy Exodus 34,10. Manuel i pøes horu problémù vìøí, e ho Bùh nikdy neopustí, a to ani kdyby mìl kráèet údolím stínu smrti. 7
Severní Korea – Dopis propašovaný z pustého království
Existuje spousta Severokorejcù, kteøí riskují doslova všechno, jen aby pøinesli svìtlo Kristovo do své vlasti. Díky našim ètenáøùm je vyzbrojujeme nástroji, které nepochybnì v této nejuzavøenìjší zemi svìta ke sdílení evangelia potøebují. Za velikého rizika podporuje Hlas muèedníkù severokorejské køesany potravinami, Biblemi a køesanskou literaturou. Zde otiskujeme dopis, který napsal jeden severokorejský køesan poté, co obdrel naši zásilku potravin a který byl propašován z tohoto „pustého království“. Se zahanbením vyznávám, e ne jsem se stal následovníkem Krista, byl jsem jedním z mnoha, kteøí, aby sami pøeili, nechali své dìti zemøít hlady. Po smrti mých dvou synù jsem se bezcílnì vláèel ivotem, který pro mì ztratil smysl. Láska Kristova mì naprosto promìnila a nyní riskuji svùj ivot jako jeden z modlitebníkù a káu ve jménu Jeíšovì tìm, kteøí jsou kolem mì. Váš potravinový dar mì posílil a energii z nìho vyuiji ke kázání, e Kristus je Spasitel. Kdyby On nebyl s námi, sotva bych si mohl pøedstavit, jak bídnì bychom na tom byli. Je tolik lidí v této prokleté zemi, kteøí si zoufají a jejich jediným výhledem je peklo. Bez Krista ivot není hoden ití. A z tohoto dùvodu budeme i nadále vydávat své ivoty všanc a kázat v Jeho jménu. Pokud budete i nadále podporovat naši církev, budeme naplòovat náš úkol, a energii z vaší podpory vyuijeme k šíøení Kristovy lásky mezi severokorejským lidem. Kdy vidím kolem sebe hladovìjící lidi, vdy mì to naplòuje zármutkem, avšak s vaší podporou ji mùj zrak neulpívá jen na této bídì. Velmi si vás váím a chci vám nesmírnì podìkovat. Pro budoucnost této zemì vytrvám ve svém úkolu tøeba i tváøí v tváø smrti. Vytrvám, dokud se Boí vùle nenaplní a Jeho láska nebude slavit triumf. Drazí podporovatelé, pøeji vám všem dobré zdraví.
Pákistán – Násilí versus Boí láska
Qabil Matar se nebojí ádné výzvy. Hodlá ve svém rodném Pákistánu pracovat mezi muslimy, a proto se se svou manelkou, dcerou a synem pøestìhoval do jednoho z nejménì stabilních regionù svìta – do severozápadní pøíhranièní provincie, která je domovem Talibanu a Al-kajdy. Stále trvající násilí èiní toto místo znaènì oehavým, avšak Qabil spíše hledí na pøíleitost svìdèit zde o lásce Kristovì. Pákistánský tým Hlasu muèedníkù zásobuje Qabi la køesanskou literaturou. Zejména traktát Jak mùeme poznat Boha patøí k jeho nejoblíbenìjším misijním materiálùm. Qabil pouívá naši literaturu pøi rozhovorech o Kristu, tøebae za šíøení takové literatury by ho mohli muslimští extrémisté i zabít. Zhruba pøed rokem se Qabil dostal do konfrontace s nìkolika pøíslušníky Talibanu, kteøí ho prohledali a našli u nìho výtisk zmiòované broury Jak mùeme poznat Boha. 8
„Tak to jsi ty,“ øekli pøekvapení militanti. „Ji pùl roku hledáme èlovìka, který tady rozdává tyhle kníky.“ Talibanci ho odvedli do svého výcvikového tábora. Tam ho zavøeli v suterénu a na dvì hodiny zavìsili hlavou dolù v kukani tureckého záchodu. „Snail jsem se pøeøíneváhá vstupovat do lví jámy, kdy evangelizuje kávat si 23. alm a modlil Qabil v oblastech, kterou jsou v Pákistánu baštou Al -kajdy. jsem se, aby mi dal Bùh sílu vydret všechny druhy trápení a vysvobodil mì z této zoufalé situace. Pøíslušníci Talibanu pak Qabilovi ukázali obrázky nìkterých køesanských aktivistù a chtìli od nìho, aby je identifikoval. Jeho únosci se také chtìli dovìdìt, kdo ho podporuje. Na konec ho vysvlékli do naha, zmlátili ho a na celou noc ho zavøeli do nìjaké koupelny. Mezitím Qabilova manelka Asha trnula v obavách o svého mue, nebo se jí ihned doneslo, e manela odvezl Taliban. Bezprostøednì zatelefonovala pastorùm, se kterými byl Qabil v kontaktu, a ti se okamitì zaèali modlit za jeho propuštìní. Toho veèera si Asha doma otevøela Bibli a zrak jí padl na verš ze 125. almu: „Kolem Jeruzaléma jsou hory, kolem svého lidu je Hospodin.“ Mezitím ve výcvikovém táboøe Talibanu ve 4.15 otevøel nìjaký mu dveøe a naznaèil Qabilovi rukou, aby utekl. Kdy v 6.30 dorazil úplnì vyèerpaný Qabil domù, propukla jeho ena v pláè. „Nenaøíkej,“ øekl jí. „Jsem naivu; Bùh mi zachránil ivot a jsem zase doma.“ Hned následujícího dne se Qabil pøestìhoval s celou rodinou ze severozápadní provincie na bezpeènìjší místo Pákistánu. Hlas muèedníkù pomáhal Qabilovi a jeho rodinì v nových zaèátcích. Ale Qabil prohlašuje, e jeho pøesídlení je Po svém propuštìní z výcvikového tábora Talibanu, jen doèasné. svìdèí bratr Qabil nadále muslimùm a modlí se s jeJakmile se na celou jich rodinami. Je si vìdom toho, e kadý den je darem zá leitost zapomene, chce od Boha. 9
se s celou rodinou vrátit do severozápadního Pákistánu. Qabil nám øekl: „Pøirozenì jsem se bál a mìl strach, ale kdy jsem pak navštívil shromádìní vìøících, kteøí se za mì modlili, nabyl jsem znovu odvahu a v tu chvíli se rozhodl, e se vrátím a budu v této oblasti znovu kázat evangelium. Strach, který jsem proíval, je nyní pryè.“ Pamatujme ve svých modlitbách na Qabila, který se snaí pøinést nejradikálnìjším muslimùm svìta lásku Kristovu.
Írán – Zvìstování Jeíše v temnotì
„Byl jsi pokøtìn Duchem svatým?“ Shahram zmatenì pohlédne do oèí svého vyšetøovatele. Jak mùe pøíslušník íránské tajné policie, osoba striktnì vyznávající islám, vùbec znát takový termín. „Byl jste pokøtìn ve vodì?“ vykøikuje policista. „Vyprávíte o své víøe ostatním?“ Bylo to vlastnì poprvé, kdy tento èlovìk promluvil po dlouhých sedmi hodinách od chvíle, kdy k nìmu pøivedli Shahrama k výslechu. Shahram vzpomíná, jak se tento vyšetøovatel rozèílil, kdy mu odmítal odpovídat na tyto otázky. Bìhem celodenního výslechu si Shamram pøipomínal zejména verš z Matoušova evangelia: „Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky; buïte tedy obezøetní jako hadi a bezelstní jako holubice“ (10,16). Shahram si by vìdom, e by mohl být dokonce i popraven, kdyby jim na rovinu øekl, e je køesanem. Coby syn prominentního šíitského pøedáka vyrùstal Shahram v prostøedí extrémistické islámské ideologie. Úèastnil se radikálních šíitských obøadù vyadujících naprosté zasvìcení se islámu. Jeho rodina povaovala za samozøejmé, e a dospìje, stane se i Shahram islámským pøedákem a bude se všemonì zasazovat o šíøení islámu. Shahram byl zkrátka pøesným typem mladého èlovìka, kterého si muslimský Írán ádal. Ovšem jen do té doby, ne se stal muslimským konvertitou ke køesanství. I kdy Shahram Krista nezapøel, odmítl vyšetøovali poskytnout ty odpovìdi, které by rád slyšel. Nakonec to jeho vyšetøovatel vzdal. Policie ho poslala k islámskému soudci, který opakoval otázky tajné policie. Soudce pak Shahrama varoval: „Pokud získáme dùkazy, e jste køesan, bude vás to stát ivot.“ Kdy Shahrama propustili z vazby, nemìl kam jít. Jeho otec se ho zøekl: „Pro mì jsi mrtvý,“ øekl mu. „U nemám syna jménem Shahram.“ Témìø souèasnì pøišel Shahram o zamìstnání, pøíbuzenstvo i domov. Co si mìl jen nyní poènout? Shahram se pøipojil k jednomu íránskému podzemnímu spoleèenství, v nìm zaèal slouit ostatním. Kdy se pozdìji oenil se Simou, rovnì muslimskou konvertitkou, spoleènì pracovali v jedné síti domácích církví v Íránu. Dá se pøedpokládat, e pokud by byli oba znovu zatèeni, èekal by je s nejvìtší pravdìpodobností trest smrti. Hlas muèedníkù vydává materiály, které pomáhají íránským domácím církvím oslovo10
vat jejich muslimské bliní a zvìstovat jim Krista. Na še misie podporuje finanènì mnoství církevních aktivistù, jakými jsou napøíklad Shahram a Sima. Kdykoli navštívíme naše bratry a sestry v Íránu, ádají nás vdycky o pøímluvné modlitby. Vyprošujme spoleènì pro tyto vìøící sílu a odvahu pøi hlásání evangelia v této pro køesany temné zemi.
Køesané se v Íránu èasto setkávají tajnì v noci
Èína – Pøedstavitelé domácích církví terèem útokù
16. øíjna minulého roku zbili pøíslušníci èínské tajné policie syna neohroeného pøedstavitele domácích církví, pastora Zhang Mingxuana, pøezdívaného pastor „Bike“. Policisté tloukli pastorova syna eleznými tyèemi a zpùsobili mu zranìní, které ho málem pøipravilo o zrak. Tento incident byl posledním útokem na pastora Bike a jeho rodinu. V minulosti zakusila tato rodina soudní vystìhování, vyšetøování i fyzické útoky. Èínské úøady se dlouhodobì zamìøují na takové pastory, jako je bratr Bi ke. 5. èervna tohoto roku zatkla èínská policie pekingského pastora Hua Huigi na eleznièní stanici v Shanxi. Podle zdrojù policisté pastora pøi zatèení krutì zbili a øekli mu: „Jestli tì ještì jednou pøistihneme, jak hlásáš svoji víru, tak tì uškrtíme … Naše bezpeènostní komando je urèeno právì k chytání takových køesanù, jako jsi ty.“ Policisté rovnì vyhroovali pastorovì manelce. Pastor Huigi strávil ve vazbì tøi dny. 9. èervna vtrhly desítky policistù z Bezpeènostního komanda do domu pastora Li Ming v mìstì Langzhong (provincie S’-èchuan), kde se v tu dobu nacházelo více ne tøicet pastorù domácích církví. Policisté prohledali dùm a všechny pøítomné zatkli. Tøináct pastorù obdrelo patnáctidenní administrativní vazbu, pìt pastorù vèetnì bratra Li bylo oficiálnì obalováno z kri minálního deliktu, za který jim hrozí a tøi roky vìzení v nápravném Zhang Jian, syn známého pøedstavitele domácí církve táboøe. Zbylí pastoøi byli pastora Bika poté, co ho surovì zbili pøíslušníci tajné policie. propuštìni. 11
Mauretánie – Mojíš našich dní
Mojíš vedl Izraelity z Egypta pøes pouš do zaslíbené zemì. Jeden pracovník Hlasu muèedníkù se nedávno setkal s jakýmsi moderním Mojíšem, který muslimùm ijícím v mauretánské poušti odkryl studnici ivé vody. „Anwar“ a jeho malá skupina odváných køesanù pravidelnì putují pìšky celé míle skrz pouš, aby jejich poèínání zùstalo v této muslimské zemi pøísnì utajeno. Kdy dorazí k cíli, modlí se tato skupina muslimských konvertitù ke køesanství spoleènì pod havým mauretánským sluncem, studují Písmo Køesané jsou shromádìni v poušti kolem studnice, která ukrývá jejich ivou vodu – slovo Boí. a zpívají chvalozpìvy. Mauretánie je islámskou republikou a islám je zde státním náboenstvím. Zatímco v nejvìtších mìstech zde existuje nìkolik katolických kostelù i oficiálních sborù dalších denominací, naprostá vìtšina z 3,3milionové populace praktikuje sunitský islám. Ústava zemì zapovídá muslimùm prozelytství a rovnì i vydávání a šíøení neislámských náboenských tiskovin. I pøes vládní omezení, hrozí Anwarovi a jeho malé skupince nejvìtší nebezpeèí ze strany radikálních muslimù. Ti ji Anwarovi vyhroovali zabitím, pokud nepøestane se svým svìdectvím o Kristu mezi muslimy. Anwar nedávno obdrel výhrùný dopis od jisté radikální skupiny, která si øíká Islámský výbor: Sledovali jsme a pozorovali tuto prohnanou skupinu a zjistili jsme, e jde o spolek lidí pokoušejících se obracet lidi na veøejných prostranstvích a také ty nejchudší ke køesanství. Rozhodli jsme se je odstranit, jak nám to naøizuje korán. Zdá se, e tito tzv. køesané èerpají odvahu ze skuteènosti, jak slabý je v souèasnosti islámský svìt v Afghánistánu, Iráku a v Palestinì. *
*
*
Jiným pøíbìhem, který se stal na jiném místì Mauretánie, je pøíbìh Kalíly. Kdy se nejbliší pøíbuzní dovìdìli, e se Kalíla stala køesankou, byli tím velice pobouøeni. Spoutali jí ruce i nohy a bili ji po celém tìle. Tak 12
Kalíla propuká v pláè, kdykoli hovoøí o tom, jak jí její rodièe a bratøi svazovali a bili poté, co zjistili, e se stala køesankou.
to dìlali sedm mìsícù. Pouta jí rozvazovali, jen kdy se potøebovala umýt nebo jít na záchod. Pøi bití se jí dokonce posmívali její vlastní rodièe a v jedné takové chvíli jí øekli: „Modli se ke svému Jeíši, aby pøišel a vysvobodil tì, protoe Mohammed se na tebe zlobí a nepomùe ti!“ Jednoho dne zaèali Kalílu opìt mlátit její bratøi. Kdy se snaila bránit, upadla a zranila se v oblièeji. A kdy nakonec její rodièe pochopili, e to k nièemu nevede a jejich dcera se své køesanské víry nevzdá, vyhnali jí z domu. Pozdìji se Kalíla vdala a nyní slouí v malé skupince vìøících, kde všichni pocházejí z muslimského prostøedí. Hlas muèedníkù podporuje jak spoleèenství Kalíly, tak spoleèenství Anwara, a to prostøednictvím našeho projektu na pomoc rodinám køesanských muèedníkù. Tìmto køesanùm i dalším podobným vìøícím na severu Afriky poskytujeme nástroje k šíøení evangelia. Nech naše spoleèné modlitby i veškerá podpora pøináší povzbuzení tìmto bratøím a sestrám ijícím v mauretánské pustinì.
Izrael – Nazývat Jeíše „Mesiášem“
„Rivka“, chodící v Izraeli do šesté tøídy základní školy nechápala, proè byla pøedvolána do øeditelny. Nerozumìla, proè tam na ni èekali tøi mui a pokládali jí spousty otázek týkajících se jejího otce, který byl pastorem køesanského sboru. A jedenáctiletá Rivka rovnì nechápala, proè ji øeditel poádal, aby svým rodièùm o tomto rozhovoru nic neøekla. O dva týdny pozdìji nìkdo znièil auto Rivkina otce zápalnou bombou. Oheò se naštìstí dál nerozšíøil a nikdo také nebyl zranìn. Jeruzalémský Úøad spravedlnosti vznesl stínost na obranu této rodiny. Rivka si uvìdomila, e je vhodná chvíle k tomu, aby své rodièe informovala, co se jí pøihodilo v øeditelnì její školy. Ti tøi podivní mui, kteøí ji vyslýchali, jsou s nejvìtší pravdìpodobností jistý prominentní rabín a dva aktivisté z Yad L’Achim, organizace, která si vzala za cíl bojovat proti køesanským misionáøùm. Rivkina rodina èelí tomu, co se ukazuje být v Izraeli stále vìtším problémem: pronásledování køesanù ze strany extrémistických idovských frakcí. Tato rodina se stala cílem útokù kvùli tomu, e otec je mesiánským idem – idem, který vìøí, e Jeíš je Mesiáš a který se hlásí k uèení jak Starého tak i Nového zákona. Podle ministerstva zahranièí USA je v Izraeli a na Palestinských územích kolem 10 000 mesiánských idù. Výroèní zpráva amerického ministerstva zahranièí o situaci náboenské svobody ve svìtì za rok 2008 uvádí konkrétní pøípady, kdy jsou mesiánští idé zastrašováni a všelijak usurpováni ultraortodoxními idovskými organizacemi, vèetnì zmiòované Yad L’Achim. A ji pøichází pronásledování køesanù odkudkoli, stojí Hlas muèedníkù vdy pøi takových bratøích a sestrách a snaí se je podporovat nejrùznìjšími zpùsoby. Ale také pronásledování pøichází pro Kristovy vyznavaèe z nejrùznìjších stran. 13
Na územích Palestinské samosprávy jsou nìkteré køesanské dìti nuceny platit si draší privátní školy, které jsou jedinou alternativou k jinak islámem ovládaným školám. V tomto roce Hlas muèedníkù pomohl nìkterým takovým ákùm zaplatit školné. Nìkteøí køesané ale èelí mnohem vánìjším formám pronásledování. 20. bøezna 2008 otevøel Ami Ortiz, patnáctiletý syn mesiánského pastora, dárkový koš, který nìkdo nechal na schodišti jejich domu. Pøi otevøení balík explodoval a do chlapcova tìla se zaryly stovky granátových støepin. Chlapec byl pøevezen v kritickém stavu do nemocnice. Má se za to, e zásilka byla urèena jeho otci. O nìkolik mìsícù døíve kolovaly v nìkterých idovských mìstech letáky, které veøejnost varovaly pøed misionáøi, kteøí se pokoušejí „krást duše“. Letáky rovnì obsahovaly fotografie, jména a adresy mesiánských idù. Je pravdìpodobné, e pachatel tohoto èinu identifikoval pastora na základì zmínìného letáku. Díky Bohu, e se Ami nakonec uzdravil, aèkoli trpí velkými bolestmi od poškozených nervù. Ami prodìlal nároènou operaci levé ruky a levé nohy a další komplikované zásahy. Amiho matka napsala: „Dokázali jsme si podret dùvìru v Pána jen díky Jeho veliké milosti a pøítomnosti a také díky vašim modlitbám …“ V rámci naší dlouhodobé podpory vìøících v této èásti svìta, sponzoroval Hlas muèedníkù v minulém roce zvláštní vánoèní oslavu pro ijící køesany na Západním pobøeí. Tohoto vánoèního setkání, které bylo uspoøádáno ve tøech mìstech, se dohromady zúèastnilo okolo tisícovky lidí. Tato setkání poskytla tajným vìøícím, jejich rodiny nemají tušení o tom, e se stali køesany, pøíleitost mít spoleèenství s dalšími køesany a oslavit narození Jeíše Krista. Kadý, kdo pøišel, byl obdarován pøikrývkou, školními potøebami, køesanskými videonahrávkami a kalendáøem s biblickými citáty. „Není vùbec snadné, být køesanem na Palestinských územích,“ prohlašuje Steven Khoury, pastor v Betlému. „Avšak zùstáváme ve víøe pevní také díky podpoøe a modlitbám našich bratøí a sester po celém svìtì. Hlas muèedníkù pokraèuje v podporování rodin muèedníkù i dalších, kteøí hlásají poselství Kristovo v Izraeli i na palestinských územích. Spoleènì vyhlííme den, kdy dìti jako Ami a Rivka se nebudou muset kvùli své víøe obávat ádného útoku. Vyprošujme pokoj pro Jeruzalém. Pøípady pronásledování a netolerance vùèi køesanùm v Izraeli a na Západním pobøeí: 15. kvìtna 2008 – Obyvatelé Or Jehuda veøejnì pálili pøed synagogou stovky Nových Zákonù, zatímco kolem ohništì tanèili místní studenti. 1. kvìtna 2008 – Dva vrchní rabíni zrušili jimi samými organizovaný 14
mezinárodní biblický kvíz, kdy zjistili, e finalistou soutìe je patnáctiletý mesiánský id. 20. bøezna 2008 – Ami Ortiz, mladík s dvojitým americko -izraelským obèanstvím a syn mesiánského pastora byl vánì zranìn pøi explozi náloe nastraené v jeho domovì na Západním pobøeí v osadì Ariel. 8. listopadu 2008 – Skupina rakouských biskupù byla vykázána od Zdi náøkù poté, co biskupové odmítli sundat køíe, které nosili na svém odìvu. Vrchní rabín prohlásil, e tyto køíe chápe jako „uráku a provokaci“. 23. øíjna 2007 – háøi napadli zápalnými láhvemi budovu sboru, ve které se scházeli jak baptisté, tak mesiánští idé. – Hlas muèedníkù, USA, srpen 2008
Výbuch nastraené náloe rozsel po tìle Amiho Ortize stovky granátových støepin a silná detonace mu poškodila také ušní bubínky.
ZPR ÁV Y ZE SVĚTA ÈÍNA Gao Zhisheng stále nezvìstný 4. února tohoto roku unesla èínská tajná policie køesanského aktivistu Gao Zhishenga, který byl komunistickému reimu nepohodlný kvùli své snaze obhajovat pronásledované èínské køesany (viz Hlas muèedníkù 3/2009, str. 15–16). Gao Zhisheng zaloil v roce 2006 spolu s dalšími aktivisty organizaci nesoucí název Asociace obráncù práv èínských køesanù. Pøestoe jsou oèití svìdkové, kteøí byli pøítomni jeho zatèení, popírala èínské vláda, e by byl Gao v nìkterém z jejich vìzení. Vzhledem k stále probíhající intenzivní kampani mezinárodní komunity za Gaovo propuštìní se sice nedávno objevily urèité zprávy z oficiálních míst, konkrétnì z Èínského velvyslanectví ve Washingtonu, e Gao mìl být
v srpnu doèasnì propuštìn, avšak jeho stav i místo pobytu zùstávají nadále neznámé. Kampanì za propuštìní Gao Zhishenga se mùete osobnì zúèastnit buï na internetových stránkách www.FreeGao.com, nebo si mùete napsat o protestní lístky do èeské redakce Hlasu muèedníkù. SOMÁLSKO Brutální vrady somálských køesanù Pøíslušníci islámské militantní skupiny Al-Shabaab unesli 27. èervence v mìstì Merca poblí metropole Mogadišo ètyøi somálské køesany, které následnì sali. Zprávu o tom pøinesla 11. srpna agentura Christian Concern. 4. srpna oznámili militanti rodinám obìtí, e tito køesané byli podporovateli fitny, co je muslimský termín pro ná15
boenský svár, a z tohoto dùvodu byli sati za odpadlictví, nebo odmítli konvertovat k islámu. Militanti dále uvedli, e mrtvá tìla pøíbuzným nevydají z toho dùvodu, e v „Somálsku nejsou høbitovy pro nevìøící“. Ètyøi zavradìní køesané pracovali pro místní vládní organizace, které peèují o sirotky v jiním Somálsku. Pøi jiném incidentu v mìstì Bulahawa, zabili 18. srpna pøíslušníci organizace Al-Shabaab jednaètyøicetiletého muslimského konvertitu ke køesanství Ahmeda Matana. Matana zaèali obtìovat muslimští militanti, kteøí se vyptávali po dùvodu, proè rozšiøuje svou obchodní èinnost do Mandery, mìstì v sousední Keni. Dva týdny pøed smrtí informoval Matan jistého spoluvìøícího z podzemní církve, do které tajnì chodil ji od roku 2001, e militanti sledují jeho aktivity a brání mu, aby pracoval v Keni. Matan prohlásil: „Bojím se o svùj ivot, Al-Shabaab hledá dùkaz, e jsem køesanem. Protoe mì není vidìt v mešitì, pochopili, e k nim ji nepatøím.“ Nad Matanovou smrtí nyní truchlí jeho manelka se tøemi malými dìtmi. – Hlas muèedníkù, Kanada, 12. a 26. srpna 2009 UZBEKISTÁN Policie pøepadla bohosluby Podle zprávy agentury Forum 18 z 26. srpna vtrhlo asi dvacet uzbeckých policistù 23. srpna do protestantského kostela v Taškentu v dobì právì probíhající nedìlní bohosluby. Velitel policejního zásahu prohlásil, e bohosluebné setkání je „nepovoleným náboenským setkáním“ a ádal, aby všichni pøítomní poskytli policii svá jména a adresy. Pøestoe pøítomní církevní pøedstavitelé pøedloili pøíslušné
dokumenty týkající se oficiální registrace sboru, policisté to ignorovali a pokraèovali ve svých hrozbách a výsleších. O nìkolik hodin pozdìji byl zatèen pastor sboru Vladimír Tyo a dalších sedm vìøících. Tøi z tìchto zatèených byli do 24 hodin propuštìni. Pastor Tyo a další tøi køesané byli následujícího dne odsouzeni k patnáctidennímu vìzení. Soud navíc pøikázal, aby byly znièeny veškeré køesanské materiály, které byly pøi policejním zásahu zabaveny. Tento incident znamená významné zhoršení náboenské svobody v Uzbekistánu, nebo je to poprvé, kdy byla oficiálnì registrovaná církev pøepadena policií v dobì konání bohoslueb a její èlenové zatèeni. – Hlas muèedníkù, Kanada, 2. záøí 2009 FILIPÍNY Katolický knìz zabit neznámými útoèníky 6. záøí zastøelili neznámí útoèníci v oblasti filipínského Severního Samaru, osmaètyøicetiletého katolického knìze Cecilia Lucera. Skupina ozbrojených muù zaútoèila na otce Lucera ve chvíli, kdy projídìl kolem militantù autem. Útoèníci ho nìkolikrát zasáhli a na místì ho usmrtili. Pøi útoku byli rovnì vánì zranìni další dva mui, kteøí jeli s otcem Lucerem v autì. Otec Lucero byl faráøem ve farnosti kostela sv. Josefa v mìstì Catubig, a byl znám díky své sociální práci, kterou konal coby øeditel Sociálního støediska catarmanské diecéze. Podle místního biskupa, otec Lucero poádal pøed útokem o policejní ochranu, kvùli anonymním dopisùm, ve kterých mu bylo vyhroováno smrtí. – Hlas muèedníkù, Kanada, 9. záøí 2009
Můžete nám psát na naši e -mailovou adresu:
[email protected];
[email protected] Další informace v angličtině lze najít na internetových adresách: www.persecution.com www.persecution.net Starší čísla v elektronické podobě naleznete na internetové adrese: mucednici.prayer.cz 16
BIBLICKÉ ZAMYŠLENÍ
Kdy Jeíš nemùe „Kristus Jeíš… vzal na sebe sluebnou pøirozenost a stal se jako jeden z lidí“ (Filipským 2,5–6). Jeíš se stal nejdokonalejším èlovìkem, ale stále èlovìkem, bytostí s podstatnými omezeními. Jisté vìci on nemohl èinit; jiné ano. Ve své vlastní zemi Jeíš „nemohl uèinit ádný mocný èin“ (Marek 6,1–5). Jeíš se setkal s nevìrou. Mìl bratry a sestry (Matouš 13,55–56), ale ti v nìho nevìøili (Jan 7,5), a Jeíš je nedokázal pøivést k obrácení. Jaké vzorné výchovy se jim muselo dostat od Marie, a stejnì to bylo marné. Obvykle se øíká, e Pán vykonal „mnoství“ zázrakù. Slepí nabývali zraku, chromí chodili, malomocní byli oèištìni, hluší slyšeli a mrtví vstávali (Matouš 11,5). Ale kolik bylo tìch mnohých? Desítky lidí jsou probuzeni ze smrti, ale tisíce jich zùstává mrtvých a jejich pøíbuzní jsou ponecháni bez útìchy. Tisíce nemocných jsou ponechány na pospas svým neduhùm. Jeíš pøi nìkolika pøíleitostech nasytil zástupy, ale nevyøešil problém hladu, a to dokonce ani v malé Palestinì. Mnozí ulehali ke spánku bez jídla. Ani Jeíš nedokázal, aby všichni ti, kteøí slyšeli evangelium, uvìøili. Všechny Jeíšovy mocné èiny se staly jen v malém mìøítku. Je to z toho dùvodu, e se Jeíš stal èlovìkem. I ty jsi také èlovìkem. Proè se potom divíš, proè si tak zoufáš, e je tolik vìcí, které nedokáeš vykonat? „…Abyste neèinili to, co byste chtìli“ (Galatským 5,17); nedoká ete úplnì pøekonat ádost svého vlastního tìla. Nedokáete pøekonat všechny nepøíznivé okolnosti. A tento stav je charakteristickým rysem lidské pøirozenosti. Ale i andìlé mají svá omezení. Pouze u Boha je všechno moné. Jsi-li obrácen, Bùh ti pomáhá stát se svatým, avšak lidským svatým, který pøináší dobrotu a lásku do svìta bezbonosti podobnì jako Golfský proud pøináší teplo do oceánu. Jene Golfský proud tvoøí voda, podobnì jako oceán, který tento proud obklopuje, a tak jeho teplo mùe proniknout jen do urèité vzdálenosti, a nic víc. Ïábel vítìzí prostøednictvím okázalých výkonù. Onen èlovìk v gerasenské krajinì, který byl posedlý neèistými duchy, dokázal zpøetrhat øetìzy a zlámat okovy (Marek 5,4). Kdy z nìho Jeíš tyto démony vypudil, stal se tento èlovìk jeho uèedníkem. Moná byl i pozdìji kvùli své víøe uvren do vìzení a spoután øetìzy a okovy, jak se to pøihodilo v toku dìjin mnohým vìøícím. Ale tehdy ji okovy a øetìzy zpøetrhat ani rozlámat nedokázal. Nebeský Pán nás nepovyšuje nad lidskou bytost, ale èiní z nás svaté v naší lidské slabosti. Pøijmìte svou slabost a pøidejte k ní teplo lásky. Z knihy Richarda Wurmbranda 100 Prison Meditations
KØESANŠTÍ MUÈEDNÍCI EULOGIUS Španìlsko, rok 859 Období islámských invazí do Španìlska trvalo øadu staletí. Pøinášely muslimskou nadvládu a ujaømení køesanù i idù. Slovo id se stalo nadávkou. V celé zemi tekly potoky krve. V Granadì za jediný den usmrtili muslimové tolik køesanù a idù, e se jejich poèet blíí celkovému mnoství Španìlù (5 000), kteøí pøišli o ivot bìhem mnohem známìjší éry španìlské inkvizice. Jakmile muslimové ovládli Španìlsko, zavládl zde islámský zákon. Køesané sice byli tolerováni, ale jen pokud zùstali pøísnì uzavøenou komunitou. Za konání svých bohoslueb museli køesané platit vysoké pokuty a ti, kteøí se odváili získávat pro Krista muslimy, skonèili na popravišti. Do této doby se v Kordobì, hlavním mìstì muslimských Maurù, narodil Eulogius. Patøil k význaèné aristokratické a køesanství oddané rodinì. Jeho dìdeèek, který se rovnì jmenoval Eulogius, zacpával malému vnukovi uši, kdykoli se ozvala muslimská výzva k modlitbám, a na protest pøedøíkával alm. Rodièe poslali malého Eulogia do farnosti sv. Zoiluse, kde se vzdìlával v Písmu. Nakonec se Eulogius stal knìzem a psal odvánì proti islámským naukám a chválil køesanské muèedníky. Kdy v roce 851 umuèili Maurové deset španìlských køesanù, byl také Eulogius s dalšími kleriky uvren do vìzení, kde napsal sta Povzbuzení k muèednictví, která
mìla posílit uvìznìné køesany, aby radìji zemøeli, ne se vzdali své víry. Eulogius také napsal knihu Pamìti svatých, kde velebil zmínìných deset muèedníkù a bezpoèet dalších, kteøí po nich následovali. Jeho spisy dávaly sílu a odvahu všem køesanùm, kteøí ili pod maurskou nadvládou. Eulogius byl sice z vìzení propuštìn, ale jeho svoboda nemìla dlouhého trvání. Jistá muslimská dívka jménem Leocritia uvìøila v Krista, co byl tehdy zloèin hodný smrti. Její otec i matka ji krutì týrali a snaili se jí pøimìt k návratu. Dívka hledala útoèištì u Eulogia. Tøebae se ji pokoušel ukrýt, Maurové ji objevili. Na soudu si ho vzal jeden soudce stranou a øekl mu: „Nech si poradit. Øekni jen jediné slovo… protoe si to okolnosti ádají; a pak si zase mùeš ít podle svého náboenství, a my ti slibujeme, e k ádnému vyšetøování nedojde.“ Místo toho však Eulogius soudní radì odpovìdìl: „Tento Kristus, náš Pán, nás uèil, e kdokoli ízní a chce pít z øek víry, mùe najít dvojitý doušek toho, co hledá… Proto bylo náleité, abych já, ze všech svých sil, vyuèoval, vykládal a pøedkládal víru v Krista, jakoto cestu do nebeského království. A toté bych ochotnì uèinil i pro vás.“ A kdy Eulogius dál pokraèoval ve velebení køesanských ctností, soudní rada, aby ho ji nemusela poslouchat, spìšnì rozhodla, e má být sat. Maurové se domnívali, e kdy Leocritin ochránce zemøe, dívka se zhroutí a vrátí se k islámu. Ale ta zùstala ve svém pøesvìdèení neochvìjná. O ètyøi dny pozdìji usekli hlavu také jí.
Hlas muèedníkù Vychází pìtkrát do roka. V prosinci vychází dvojèíslo. Toto periodikum je registrováno u Ministerstva kultury ÈR pod evidenèním èíslem MK ÈR E 12970 Bulletin vydává obèanské sdruení POMOC PRONÁSLEDOVANÉ CÍRKVI
K hlavním cílùm tohoto sdruení patøí: • poskytovat hmotnou a duchovní pomoc pronásledovaným a potøebným køesanùm • informovat veøejnost o pronásledování køesanù • podporovat vydávání literatury, která vypovídá o køesanských muèednících a svìdcích víry. Obèanské sdruení úzce spolupracuje s celosvìtovou misijní organizací International Christian Association (ICA). Pìt hlavních zásad této misijní organizace je zaloeno na biblickém verši epištoly idùm 13,3: 1. Podporovat køesany v šíøení evangelia v oblastech, kde jsou pro své svìdectví o Jeíši Kristu
proná sledová ni, prostøednictvím køesanské literatury, Biblí, rozhlasového vysílání, lékù a dalších forem pomoci. 2. Poskytovat v tìchto oblastech pomoc rodinám køesanských muèedníkù. 3. Podporovat vìøící, kteøí osobnì prošli utrpením v bývalých- komunistických zemích. 4. Nejrùznìjším zpùsobem se snait získávat pro Krista ty, kteøí se podílejí na pronásledování køesa nù v totalitních zemích a problémových oblastech. 5. Informovat veøejnost o krutostech páchaných na køesanech. Tento bulletin lze bezplatnì objednat na adrese: Hlas muèedníkù pošt. pøihrádka 21 377 01 Jindøichùv Hradec Úèet pro dobrovolné pøíspìvky: ÈSOB Jindøichùv Hradec è. ú.: 131257607/0300