HLAS MUÈEDNÍKÙ Č L E N M E Z I N Á R O D N Í K Ř E S Ť A N S K É A S O C I A C E I C A

HLAS MUÈEDNÍKÙ Č L E N M E Z I N Á R O D N Í K Ř E S Ť A N S K É A S O C I A C E I C A

2 / 2012

Pamatujte na vězně, jako byste byli uvězněni s nimi; pamatujte na ty, kdo trpí, vždyť i vás může potkat utrpení. – Židům 13,3

Nedopusme, abychom zarmoutili Boha Somálsko – Tam, kde se loví køesané Zprávy ze svìta Z aktivit Hlasu muèedníkù

Nakladatelství STEFANOS nabízí: Rasooli & Allan – Lékaø z Kurdistánu Pøíbìh o obrácení muslimského mullaha. A5, 134 stran, cena 77 Kè. Richard Wurmbrand – Vítìzná víra Inspirující ètení na téma køesanské víry a svìdectví. 12×18 cm, 176 stran, cena 120 Kè. Ken Anderson – Smìlý jako beránek Životní pøíbìh známého èínského køesanského disidenta. A6, 170 stran, váz. 137 Kè. Pavel Rejchrt – Dvanáct kázání Sbírka kázání èeského malíøe, básníka a literáta z posledních deseti let, ve kterých se autor zamýšlí nad duchovní situací souèasného køesanstva i spoleènosti. Váz. brožura, 14×19 cm, 96 stran, 147 Kè. John Bunyan – Milost pøehojná Duchovní autobiografie Johna Bunyana. 11,5×17,5 cm, 192 stran, cena 157 Kè. John R. Weinlick – Hrabì Zinzendorf životní pøíbìh hrabìte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa, nejvýznamnìjšího pøedstavitele Obnovené Jednoty bratrské. Vázaná brožura, 12×19 cm, 232 stran, cena 175 Kè. Hermann Hartfeld – Víra navzdory KGB Autentické vyprávìní o pronásledování køesanù v Sovìtském svazu v šedesátých letech. 12×19 cm, 304 stran, cena 177 Kè. Richard Wurmbrand – Kristus na židovské cestì Autor sám židovského pùvodu uvažuje na židovské téma. 12×18 cm, 248 stran, cena 175 Kè. Sam Wellman – William Carey Kniha o životì anglického misionáøe v Indii. Vázaná brožura, 12×19 cm, 160 stran, cena 167 Kè. Hans Martin Braun – Let pøes hranice Napínavý román z prostøedí ruské podzemní církve se špioná�ní zápletkou. Vázaná, 11,5×17 cm, 120 stran, 2.vydání, cena 138 Kè

Mike Fearon – Martin Luther Beletrizovaná biografie jedné z klíèových postav historie køesanství. Vázaná brožura, 12×19 cm, 112 stran, cena 165 Kè. Anatolij Granovskij – Byl jsem agentem NKVD Memoáry agenta sovìtské tajné služby, pùsobícího krátce také v pováleèném Èeskoslovensku. Vázaná s pøebalem, 12×19 cm, 288 stran, cena 245 Kè. Tom White – Akce Kuba Po sedmnácti mìsících vìzení na Kubì vypráví autor vzrušující pøíbìh církve trpící za „tøtinovou oponou“. A6, 230 stran, cena 83 Kè. Darlene Deiblerová-Roseová – Ve stínu vycházejícího slunce Podivuhodný pøíbìh americké misionáøky v japonském zajetí za druhé svìtové války. Vázaná s pøebalem, 12×19 cm, 288 str., cena 248 Kè. Richard Wurmbrand – Vìzeòské zdi kdyby promluvily Autorova kázání, sestavená na samovazbì, která jsou pozoruhodným a jedineèným dokumentem o hlubinách køesanské víry uprostøed nelidského teroru a zoufalství. Vázaná, 12×18 cm, 136 stran, cena 185 Kè. Sam Wellman – Jan Kalvín Biografie slavného reformátora. Vázaná brožura, 12×19 cm, 160 stran, cena 225 Kè Bratr Andrew – Pašerákem ve službách Nejvyššího Kniha popisuje zaèátky služby bratra Andrewa. Díky této knize se mnozí západní køesané zaèali zajímat o utrpení svých spoluvìøících v totalitních zemích a mnohým rovnìž pomohla nalézt víru v Ježíše Krista. Vázaná s pøebalem, 12×19 cm, 262 str., cena 245 Kè

Nabízené knihy z nakladatelství STEFANOS si mùžete objednat na naší adrese, uvedené na zadní stranì obálky. Poštovné ani balné není úètováno. Ukázky knih naleznete na internetové adrese www.hlas-mucedniku.cz)

HLAS MUÈEDNÍKÙ 2 / 2012 FOTO NA PRVNÍ STRANĚ VAZBY:

Pracovníci Hlasu mučedníků vybalují lékařské potřeby určené pro IDP kliniku v Somálsku.

RICHARD WURMBRAND NAPSAL

Nedopusme, abychom zarmoutili Boha „V hnìvu a rozhoøèení vykonám pomstu na pronárodech, kteøí mì neposlouchají.“ (Micheáš 5,15) Naši milovaní! V èervenci 1933 zastavila ruská vìdecká expedice na Sibiøi bezdìky poblíž jednoho tábora nucených prací. Brzy ráno byli vìdci probuzeni nezvyklým køikem a sténáním. Svými triedry uvidìli skupinu asi šedesáti vìzòù, kteøí pùsobili nanejvýš vyèerpanì a vyhladovìle. Mezitím ale strážci tábora vìdce zpozorovali a jeden dùstojník zaèal ihned zjišovat jejich totožnost. Když zjistil, že tam jsou pouze náhodnì, øekl jim: „Tihle vìzni jsou knìží, kteøí byli odsouzeni k smrti za odpor vùèi sovìtské moci.“ Èlenové expedice byli vyzváni, aby odešli do svých stanù, ze kterých ale mohli slyšet, co se dìlo dál. Všem knìžím bylo sdìleno: „Nadešel váš poslední okamžik. Odpovìzte na tuto otázku: ‚Existuje Bùh?‘ Všichni bez výjimky odpovìdìli: „Ano.“ Potom byli vìdci svìdky jejich muèednické smrti. Od umírajících mužù neslyšeli jediné slovo kletby nebo urážky na adresu svých vrahù. Jen tiché vyznávání víry.

Køesanství je nová životní cesta

Knìz Sergej Meèen zapoèal svou aktivitu v Moskvì v proslulém kostele Masorejka v roce 1923. Jeho poselství znìlo: „Køesanství se nelze nauèit z knih nebo kázání. Ježíš øekl: ‚Já jsem pravda.‘ Pravda je specifický druh života, který získáváš následováním Kristova pøíkladu.“ V té dobì dali komunisté podnìt k vytvoøení tzv. Živoucí církve, která v pøevleèení do náboženského roucha vyznávala komunistickou ideologii. Sergej odmítl vyslovovat pøedepsanou veøejnou modlitbu za komunistickou vládu. Vìdìl, že za to mùže trpìt a že jeho kostel mùže být uzavøen. Tak se také stalo. Meèen byl uvìznìn na pìt let a budova sboru byla uzavøena. Po propuštìní pokraèoval ve své aktivitì v podzemí. Sergejùv nadøízený biskup zapøel svou víru a prozradil místo jeho pobytu. Komunisté ho za odmìnu jmenovali profesorem. 7. èervna 1941 byl Sergej odsouzen k smrti a zastøelen. 1

Naplnil tak Ježíšova slova, na která èasto kázal: „Dobrý pastýø dává svùj život za ovce.“ V kontrastu s tím si dnes na uèení toho, který kdysi Sergeje zradil, nikdo ani nevzpomene. Pøíkladu tohoto knìze si osobnì velice vážím.

Èlovìk není živ jen chlebem

2. února 1945 byl v nacistickém Nìmecku odsouzen k smrti obìšením faráø Alfred Delp. Dùvodem byla jeho víra v Krista. K jeho posledním slovùm patøilo: „Chléb je dùležitý a svoboda ještì více. Avšak ze všeho nejdùležitìjší je nezlomná oddanost a úcta ke Kristu.“ Pøed smrtí se spoutanýma rukama ještì napsal: „Nyní je doba setí a nikoli sklízení. Avšak Bùh, který zasévá, bude jednou opìt sklízet. Pøijde doba, kdy naše smrt pøinese jiným lepší a šastnìjší život.“ U šibenice øekl vìzeòskému kaplanovi: „Do pùl hodiny toho budu vìdìt neskonale více než ty.“ Je pozoruhodné, že ti všichni pøijímali muèednictví s radostí. Utlaèovaní Židé øíkali: „Pøi øekách Babylonských, tam jsme sedávali a plakávali, rozpomínajíce se na Sion. Na topoly v té zemi zavìšovali jsme harfy své“ (Žalm 137,1–2). Zkušenosti køesanských muèedníkù jsou jiné. Mìl jsem tu výsadu být s nimi ve vìzení jak za fašismu, tak za komunismu. Zpívali, milovali a dokonce i tanèili radostí. Byli schopni milovat i své zrádce. V Èínì jsou dva druhy katolické i protestantské církve. Jednak zde existují církve oficiální, které poslouchají pøíkazy komunistù a své komunismu vzdorující bratry udávají policii. A pak církve podzemní, ze kterých povstávají nespoèetní muèedníci. Za nacismu bylo nìkolik køesanù, kteøí se postavili proti rasové perzekuci. Patøil k nim Canon Bernhard Lichtenberg, který prohlásil v berlínské katedrále: „Bylo-li nám øeèeno, že se Nìmci, kteøí pomáhají Židùm, dopouštìjí zrady, pak vám já øíkám, abyste odmítali toto nekøesanské smýšlení a své bratry milovali jako sami sebe.“ Zemøel pøi transportu do tábora smrti v Dachau. Bùh ví, kolik toho musel vytrpìt.

Znáte tento oblak?

Od prvních dnù svého obrácení jsem èetl o dávných i souèasných muèednících. Mìl jsem tu èest jich znát nìkolik osobnì. Se svìtem muèedníkù jsem dobøe obeznámen, a ty jako køesan máš tutéž povinnost. Pavel, když vyjmenoval øadu muèedníkù, napsal: „Proto i my obklopeni tak velkým oblakem svìdkù…“ (Židùm 12,1). V televizních zprávách jsme dennì informováni o oblacích na obloze. Jak to, že neznáme tento mnohem dùležitìjší oblak? V prvních staletích bylo pravidlo, že bohoslužby, ve kterých nebyla øeè o muèednících, byly nenáležité. Nìkolik církví se tímto pravidlem stále ještì øídí. Proè jsme my, evangelikálové, opustili každodenní pøipomínku tìchto drahocenných pøátel, kteøí se o nás tolik zajímají a nepøetržitì nás obklopují, aby nás stále povzbuzovali? Proto opìtujme jejich lásku. 2

Zázrak na hoøe Araratu

V historii naší misie je množství velkých zázrakù. Jeden z dalších se odehrává v souèasnosti. Sovìtský svaz postavil v Jerevanu (sovìtská Arménie) ohromný rozhlasový vysílaè. Stojí na vrcholu hory Ararat, kde podle Bible pøistál po potopì Noe. Úèelem byla propagace komunismu ve svìtì. Avšak Bùh zasáhl. Sovìtský režim padl a v souèasnosti vysílá naše misie z tohoto zaøízení do arabských zemí napø. do Maroka, Súdánu, Egypta, Iráku – to jsme vyjmenovali z tìchto zemí jen nìkteré. Všichni, kdo vìøí v Mohameda, mají nyní pøíležitost slyšet nezkreslené poselství o Kristu. Není naším zámìrem urážet muslimy nebo pomlouvat jejich náboženství. Chceme jim pouze ukázat, èemu vìøíme, a Kristovu lásku doložit na pøíkladech muèedníkù. Muslimové vìøí, že Mojžíš a Ježíš pøedpovìdìli pøíchod Mohameda. Avšak køesané jsou podle nich padìlatelé, kteøí z Bible vypustili všechno, co o Mohamedovi vypovídala. Naše rozhlasové vysílání popisuje hrdinství a svatost tìch, kteøí odevzdali svoje životy Kristu. Ti Boží poselství nefalšují. Nástroj, který ïábel pøipravoval pro sebe, nyní slouží nám. Je to ještì pøekvapivìjší i z dùvodu panujícího nepøátelství mezi køesanskou Arménií a muslimským Ázerbájdžánem. Nìkteøí, nazývající se sami køesany, zde støíleli po muslimech. Pomocí rádiových vln je do éteru vysíláno poselství Božské lásky. Bìhem 1. svìtové války bylo muslimskými Turky zmasakrováno 1,5 milionù Arménù. Nyní jsou muslimové vedeni ke Kristu prostøednictvím rozhlasového vysílání z Arménie.

Šíøení evangelia v Tibetu

Tibet je buddhistická zemì, která byla Božímu slovu zcela uzavøená. Pak tuto zemi obsadili èínští komunisté a nastolili tam krutý teror. Dlouhou dobu nesmìli Tibet navštìvovat žádní cizinci. Proto nebylo možné v této zemi šíøit evangelium ani tajnì. Co je však nemožné lidem, je možné Bohu. Co zmùže policie proti Bohu? Dìkujeme vám za vaše dary, které umožnily, že nejenom Bible, ale takové knihy jako Zrcadlo lidského srdce nebo Muèen pro Krista mohou proudit do této zemì. (Tibetština je 68. jazyk, ve kterém byla kniha Muèen pro Krista vytištìna). Vaše dary jsou používány na tištìní takové literatury.

Práce v Africe

Dìkujeme vám za vaše dary, které nám umožnily otevøít poboèky v øadì afrických zemí. Tyto poboèky šíøí naši literaturu i materiální pomoc. Podporujeme v Africe mnoho pastorù a køesanských rodin s velkým poètem dìtí. Také vydáváme zvláštní bulletin pro francouzsky i portugalsky mluvící Afriku. Nigérie a Jihoafrická republika vydávají své vlastní bulletiny. Naše indická misie šíøi bulletin v øadì dalších anglicky mluvících zemí v Africe. 3

Na nìkterých místech jsme otevøeli knihkupectví, avšak v Africe panuje nevypravitelná chudoba. Ani ti nejhorlivìjší ètenáøi si nemohou dovolit zaplatit za knihu jeden dolar. Proto zde naše publikace prodáváme jen za nìkolik centù (knihy dávané zadarmo by zde na druhou stranu byly považovány za nehodnotné). I v nejchudších køesanských církvích v Africe obìtují vìøící do sbírky nepatrnou èástku, tøeba i jeden cent. V nìkterých mešitách, které jsou financovány Saúdskou Arábií, dostane chudý návštìvník muslimského svatostánku peníze, které zajistí jeho dìtem potravu na jeden den. Kdyby vaše dìti plakaly hladem, kam byste se rozhodli jít? V Africe církev bojuje za víru i za cenu smrti. Jeden africký muslim se obrátil poté, co našel jednu jedinou stránku vytrženou z Bible. Staèila jediná stránka. Ve snu byl pak varován, že se octl v nebezpeèí, ale nedbal na to. Jeho otec coby známý imám (muslimský duchovní) byl synovým obrácením velmi pobouøen. Jakmile se o tom dovìdìl, odvlekl syna do mešity a žádal, aby se své víry veøejnì zøekl. Když odmítl, proklel ho. Také jeho žena byla donucena ho opustit. Dokonce prý na ni naléhali, aby manžela otrávila. Se svými dìtmi se následnì nesmìl stýkat a po dlouhou dobu žil v úkrytu.

Hodnota hladu

V Latinské Americe teroristé zabíjejí jen proto, že trpí i se svými dìtmi hladem. Žádná pomoc se k nim nedostane. Nedošli k poznání, že poté, co èlovìk trpìlivì snáší strasti a správnì nazírá na soužení života, následuje ráj. Bible nám vypráví o Lazarovi, jednom z milionù žebrákù, kteøí vìtšinou žebrají marnì. Lazar si však neopatøil zbraò. Nepopøál sluchu knìžím a kazatelùm uèícím liberální teologii, která vyhlašuje bohatým bezcílný násilný boj, který pøináší chudým jen další pohromy. Lazar se radìji modlil a prokazoval lásku nevìøícím, kteøí byli zralí pro zatracení – stejnì jako se Abraham modlil za bohaté a høíšné obyvatele Sodomy. (Píši toto jako èlovìk, který mnohokrát zakoušel hlad. Pro toho, kdo své oèi upíná k budoucí odplatì, je radostné snášet hlad i pokoøení. Abraham miloval Lazara pro jeho postoj a vidìl, že po smrti nepøijde Lazar nikam jinam než do jeho lùna. Uème se ve dnech postu radosti, kterou jinak neznáme. Zkoušejme pøíležitostnì jíst jen jídla o jednom chodu. Odmítejme drahé šaty a výlety. Poznávejme radost z jednodenního postu, aby nìkteré rodiny mohly mít radost z jídla po nìkolik dní. Ježíš u Lukáše 6,20 øíká: „Blahoslavení chudí…“ Nìkteøí z vás míjejí tento specifický vchod do Království. Pøesto však nejsi chudý, když mùžeš chudému bohatì pomoci. Naše sestra Jackie Hamillová byla zabita na Filipínách, právì když vykládala teroristùm o Kristu. Naši spolupracovníci v Peru a jiných místech riskují své životy za stejným úèelem. 4

Než zaèneš hledat odpovìdi, najdi správné otázky

V arabském svìtì existuje náklonnost k terorismu, protože chudoba je zde umocòována islámským fanatismem. Na ulicích je možné vidìt plakáty napøíklad s tímto nesmyslným sloganem: „Islám je odpovìï“. Kdo mùže na zemi nebo na nebi dát správnou odpovìï tìm, kteøí nekladou správné otázky: „Je vìèný život? Existuje po smrti soud? Budou høíšníci na vìènosti odsouzeni? Kdo je Spasitel, který mì mùže vysvobodit od høíchù, jež nemohu nikdy odèinit? Existuje nìjaká Božská osoba, která na sebe bere naše høíchy i trest? Mùže Mohamed, høíšný èlovìk, který sám potøebuje spasení, spasit druhé? Není všeobsahující láska lepší než nenávist?“ Vydali jsme knihu Ježíš – pøítel teroristù. Již také vyšla v Nìmecku a pracujeme na jejím pøekladu do arabštiny a španìlštiny. Prosíme, pomozte nám šíøit toto poselství. Jsme jedinou organizací, která si vzala za cíl obracet ke Kristu teroristy. Je chvályhodné pomáhat rodinám muèedníkù. Je však také správné obracet ty, kteøí patøí do vìzení, protože zabíjejí nevinné. Dìláme obojí. Doporuèujeme vám, abyste sdíleli utrpení s pronásledovanými i utrpení, která z nìkterých dìlají zabijáky.

Rusko – stále ještì naléhavý úkol

Nepodlehnìme iluzi, že komunismus v Rusku byl znièen. Utrpìl sice velkou ránu, ale ti, kdo jsou tam u moci, jsou stále ještì komunisté. Mnoho z nich sice zmìnilo svou politiku, ale mají stále stejný pohled na život jako døív. I když dnes má Rusko na rozdíl od minulosti øadu politických stran, pøesto nejvìtší a nejlépe organizovaná z nich nese nadále jméno Komunistická strana. S ní trvá vùèi náboženství nenávist, která, tøebaže není veøejnì manifestována, je nìkdy ještì vìtší než v roce 1917, kdy se rudí dostali k moci. Na svém posledním sjezdu ruští komunisté prohlásili, že komunismus je historickou budoucností lidstva. I nadále chválí to, èeho bylo dosaženo za Stalina, nièitele kostelù a vraha miliónù nevinných. Komunisté také oslavují Lenina, jehož ideálem byla svìtová revoluce a který napsal: „Ateismus je abecedou komunismu“. Nyní tato strana èítá 700 000 èlenù (když v roce 1917 provedli v zemi úspìšný pøevrat, nemìli ani desetinu tohoto poètu) a je nejmocnìjší organizací v Rusku. Její novì proklamovaný program zakonèují slova: Náš prapor je prapor rudý (krví muèedníkù); naší hymnou je Internacionála, která vyhlašuje: „Bojujeme proti králùm, vykoøisovatelùm a bohùm.“ Na druhé stranì ruské politické arény stojí fašismus vedený Žirinovským. Ten hlásá: „Rusko nebylo nikdy slabé a ustrašené. Rusko nepotøebuje být milované, ale obávané. Rusko je policistou Evropy a svìt se musí pøed ním tøást.“ Vedení pravoslavné církve ukazuje znaèné sympatie pro tuto nacionalistickou nákazu. Tentýž patriarcha, který se nyní kloní k takovým názorùm, se døíve veøejnì modlil, aby komunismus neztratil svou moc. 5

Ježíšovo malé stádo je opìt ohroženo tìmito obìma protibožskými silami. Rusko je také zaplaveno množstvím rùzných sekt, z nichž nìkteré pocházejí z ciziny, jiné vznikly novì v Rusku. Snažíme se na každém místì šíøit Kristovo svìtlo, lásku a pokoj. Dìkujeme vám, že nás podporujete svými modlitbami a dary. Jen vìènost bude moci zjevit rozsah vašeho vlivu. V Kristu váš Richard Wurmbrand

[Richard Wurmbrand (1909–2001) – rumunský luterský faráø, který byl pro svou víru vìznìn ètrnáct let v komunistickém žaláøi. Po odchodu na Západ založil se svou manželkou Sabinou v roce 1967 mezinárodní misijní organizaci, jejímž cílem je pomáhat pronásledovaným køesanùm. Tento èlánek pochází ze straších vydání amerického zpravodaje. Redakènì upraveno.

PRONÁSLEDOVANÁ CÍRKE V DNES

Somálsko – Tam, kde se loví køesané Somálsko je považováno (hned po Severní Koreji) za zemi s druhým nejhorším pronásledováním køesanù na svìtì. Somálci, u kterých vyjde najevo, že jsou køesané, mají takøka najisto zpeèetìn rozsudek smrti. A týká se to nejenom tìch, kteøí žijí ve své vlasti, ale platí to i o tìch, kteøí utekli do nìkteré ze sousedních zemí. „Pokud u nìkoho v Somálsku najdou jakoukoli podezøelou tiskovinu, okamžitì ho zastøelí,“ prohlašuje jeden z našich zainteresovaných pracovníkù. Po více než dvì desetiletí vyèerpávala Somálsko obèanská válka. Neúspìšná pøímìøí a rezoluce mezi rùznými bojujícími frakcemi vytvoøily u mezinárodní komunity obraz Somálska jako zemì naprostého zmaru. Devìtadevadesát procent tamní populace jsou rodilí sunitští muslimové. Køesané jsou pak v nenávisti u všech skupin bojujících v zemi o moc. K nejnebezpeènìjším ale patøí islamistická skupina známá jako al-Šabab, která ovládá vìtšinu jižního a støední oblasti Somálska. Skupina al-Šabab (což v arabštinì znamená „mládí“) vede zapøisáhlý boj za uchvácení celé zemì s cílem podrobit ji své striktní interpretaci 6

zákona šaríja. V únoru 2012 oznámili pøedstavitelé této skupiny, že se pøipojili k al-kajdì. Odhaduje se, že nepatrná somálská komunita køesanù, kteøí konvertovali z muslimského prostøedí, èítá maximálnì dvì stovky vìøících. Tito konvertité jsou ostatními muslimy považováni za odpadlíky. Bìhem obèanské války byly znièeny doslova všechny kostely v zemi. Vìøící se proto musí scházet po vesnicích v malých skupinkách. Pokud je nìjaký køesan vyslídìn pøíslušníky Militanti ze skupiny al-Šabab se skupiny al-Šabab, nezøídka se stává, že oddali zapøisáhlému boji za uchvámu militanti hned na místì utnou hla- cení celého Somálska. Podle jejich vu. To se stalo minulého roku jedno- pøedstav by v takové zemi køesané nemìli vùbec existovat. mu sedmnáctiletému chlapci v Mogadišu. Agenti skupiny al-Šabab se rovnìž snaží somálské køesany vyslídit v uteèeneckých v Etiopii a v Keni. Mnozí somálští køesané sice touží po duchovním rùstu a biblickém studiu, avšak již pouhé vlastnìní Bible jim mùže zpùsobit uvìznìní nebo smrt. Ani jeden ze ètyø vìøících, jejichž svìdectví zde uvádíme, nevlastnil celou Bibli. Jejich srdce ale uchvátila láska Kristova a pro nadìji, které se jim dostalo, jsou ochotni snášet utrpení.

Uvìznìn pro slovo Boží

„Abdiho“ probudil z hlubokého spánku zvuk vojenských bot, dunících na betonové podlaze jeho jednopokojového domeèku. Kroky patøily ètyøem pøíslušníkùm skupiny al-Šabab, kteøí k Abdimu vtrhli po zuby ozbrojeni samopaly a revolvery. Jeho vydìšené tøi dìti zaèaly okamžitì køièet a plakat. Vetøelci zøejmì zrovna provádìli v okolí namátkové kontroly. Vojáci namíøili na Abdiho zbranì a ptali se ho, èím je a kde pracuje. Pak ho popadli a vystrèili ven. „Následnì militanti zevrubnì prohledali moje obydlí,“ vypráví Abdi. „V mojí tašce pak našli nìkolik stránek z Bible.“ Vojáci vìdìli, že se jedná o stránky z nìjaké køesanské knihy. Okamžitì Abdiho srazili k zemi, svázali mu ruce za zády a zavázali mu oèi. Potom ho naložili do auta a vezli asi hodinu cesty od domova. Když auto zastavilo, militanti Abdiho nìkam vedli a následnì ho uvrhli do temné podzemní cely. 7

Pozdìji byl Abdi únosci vyslýchán a dotazován na ony nalezené stránky. „Kde jsi k nim pøišel? Kdo jsou tvoji souvìrci?“ Ale Abdi jim odmítal sdìlit jakoukoli informaci, tøebaže dobøe znal jména dalších køesanù. Za žádnou cenu nechtìl, aby padli do rukou tìchto lidí. „Když se jim ode mne nedostalo kýžených informací, zaèali mì muèit. Nejdøíve mì mlátili døevìnými holemi,“ vypráví Abdi jednomu z našich zástupcù. „Pak mi rozvázali oèi a já jsem uvidìl, že v místnosti leží tøi mrtvoly. Ty pøinesli, aby mì náležitì vydìsili.“ Jeho trýznitelé ho nazývali odpadlíkem a øekli mu, že nad ním vynesli rozsudek smrti. Ve velikých bolestech a v úzkosti, že ho tito fanatici mohou kdykoli zabít, volal Abdi k Bohu. „Prosil jsem Boha, aby mì zachránil, aby ušetøil mùj život. Po této modlitbì pak nabyl mùj duch nové síly a strach ponìkud ustoupil.“ Ale jak ubíhaly dny, dìsivé podmínky, panující v malé temné betonové kobce, zaèaly na Abdiho znovu doléhat. V cele nebyl záchod, a proto musel vykonávat potøebu pøímo na zem do jednoho rohu této kobky. Protože cela nemìla ani okno, nehybný vzduch byl prosycen nesnesitelným zápachem výkalù a hnijících mrtvol. Po deseti dnech povstalci koneènì mrtvoly odklidili a k Abdimu dali do cely ještì dva další vìznì. Pozdìji dovolili hlídající vojáci vìzòùm opustit na chvíli celu. Vìznìní muži si všimli, že objekt je obehnán zdí, která by se dala pomìrnì snadno pøekonat. Od té chvíle spoleènì vymýšleli plán na útìk. „Jednoho dne kolem pùlnoci naši dozorci špatnì uzavøeli celu, aniž si toho všimli“ vypráví Abdi. „Ve vhodný okamžik jsme dveøe cely otevøeli, utíkali ke zdi a snažili se ji pøelézt. Dozorci nás ale uvidìli a zaèali po nás støílet. Jednoho z mužù zasáhli, ale nám ostatním se podaøilo zeï pøelézt a dát se na útìk.“ Muži bìželi ze všech sil. Militanti naskákali do auta a snažili se vìznì pronásledovat. Abdimu se spolu s jedním spoluvìznìm nakonec podaøilo dobìhnout do mìsta a v nìm se pronásledovatelùm ztratit. Pozdìji Abdi zatelefonoval manželce, která již žila v pøesvìdèení, že byl její manžel zabit teroristy. Nebyla schopna nic jiného, než plakat radostí a pøekvapením, že slyší jeho hlas. Okamžitì se vydala za ním, aby ho spatøila. Manželka odvedla AbZástupce Hlasu muèedníkù rozmlouvá s odvážnými somálskými køesany v jednom azylovém domì, který diho do nemocnice, kde byl ošetøen, protože mìl finanènì podporuje naše misie. 8

na tìle øadu zhmoždìnin a oteklin. V nemocnici zjistili, že má nìkolik zlomenin. O devìt mìsícù pozdìji trpí Abdi stále ještì rùznými bolestmi, zejména když má zvednout nìjaký t잚í pøedmìt. „Tato zkušenost ale mìla i svou kladnou stránku. Duchovnì mì velice posílila,“ prohlašuje Abdi. „V zajetí jsem si také bytostnì uvìdomoval modlitby svých spoluvìøících. Urèitì sehrály velkou roli pøi záchranì mého života.“ Od svého útìku ze zajetí se již také Abdimu podaøilo pøivést nìkolik muslimù ke Kristu. Nyní žije i se svou rodinou v bezpeènìjší èásti Somálska, kterou mají pod kontrolou jednotky prozatímní federální vlády.

Víra navzdory obìti

Nìkdejší muslim „Dija“ mìl Boží slovo v takové lásce, že odmítl omezit svoji víru jen na vlastní domácnost. Navzdory extrémnímu nebezpeèí mìl ve zvyku èíst svoji Bibli pøed druhými lidmi. Výtisk somálské Bible byl jednou z mála vìcí, která se za obèanské války Dijovi podaøila zachránit pøi požáru mìstské èásti, kde se nacházel jeho dùm. Tøebaže nìkteré stránky byly ohnìm znaènì poškozené, Dija si mohl dál èíst svùj nejoblíbenìjší biblický pøíbìh ze Starého zákona. „Mám ve veliké oblibì pøíbìh, ve kterém chce Abraham obìtovat svého syna Izáka, ale pak se mu zjeví andìl a ukáže mu na berana, kterého pak Abraham na místo svého syna obìtuje. Z Nového zákona Dija ví, že Ježíš byl jako Boží Beránek obìtován, abychom skrze víru v nìho mìli vìèný život. Kdykoli si ètu Bibli, vždy jsem posílen vìdomím toho, že Kristus je se mnou,“ øíká Dija. Avšak za svoji vìrnou lásku k Bohu a k Božímu slovu musel Dija záhy pøinést také svou osobní obì. Jednoho rána roku 2007 si Bibli pùjèil jeho nejmladší syn a odešel s ní ven. Sedl si pøed dùm a otevøel si Bibli, stejnì jak to èinil jeho otec. Avšak právì toho rána šli kolem ozbrojení militanti ze skupiny Islámská soudní unie a všimli si, že šestiletý chlapec v ruce drží knihu s velkým køížem na deskách. „Muži zabouchali na dveøe a když jsem je otevøel, jeden voják mì okamžitì udeøil do hlavy pažbou pušky,“ vypráví Dija. „Okamžitì jsem ztratil vìdomí a skácel jsem se na zem.“ Jeho manželka zaslechla køik jejich nejmladšího syna a instinktivnì bìžela ke dveøím a snažila se vojákùm postavit. Jeden z nich ale namíøil zbraò a jednoduše vystøelil. Kulka zasáhla nejdøíve chlapce, kterému prošla lebkou a pak pronikla do bøicha jeho matky. Chlapec byl na místì mrtev a Dijaova manželka zemøela po nìkolika hodinách v nemocnici. Kmenoví náèelníci se za Diju postavili a pøe9

svìdèili islámské teroristy, že Dija je nevinný. Aèkoli nakonec unikl jejich spárùm, jeho zkušenost je nadmíru bolestivá. „Nejt잚í je pro mì vyrovnat se se ztrátou syna, protože jsem ho mìl velmi rád a mìl celý život teprve pøed sebou,“ øíká Dija. „Byl to takový velmi hravý chlapeèek.“ Dija je pøesvìdèen, že Hlasatelé evangelia se snaží oslovovat Somálce, kteøí pøed násilím nacházejí útoèištì v mnoha uteèeneckých o svého syna pøišel kvùli táborech. své køesanské víøe. Ale smrt manželky a syna mu pøinesla nejen veliký smutek, ale i prohloubení jeho víry. „Musíme se uèit odpouštìt našim nepøátelùm,“ prohlašuje Dija. „Vím, že moje žena a syn jsou již u Ježíše Krista. Všechno, co se stalo, se stalo skrze milost Boží. Nyní jsem nohem blíže Ježíši než pøedtím.“ Nyní se Dija snaží sám postarat o dva zbylé syny. Vedle tìchto starostí také nezapomíná na svou køesanskou službu. Jeho touhou je, aby se lidé ve svìtì co nejvíce dovìdìli o utrpení køesanù v Somálsku. „Jsou zde i jiní vìøící, kteøí prošli mnohem horším utrpením než já,“ prohlašuje. „Takové vìci se zde dìjí a v tom musíme žít.“

„Spravedlnost“ šaríja

Zástup, který se shromáždil, aby pøihlížel veøejnému výkonu trestu, jásal nad každou ránou bièe. Zda tento projev shromáždìných lidí vycházel z jejich zanícené muslimské víry, anebo se spíše báli Eritrea militantù skupiny al-Šabab, Džibuti nedokáže Fozia øíci. Fozia dostala tøicet ran Somaliland Puntland bièem kvùli tomu, že milisporné (poloautonomní) (nezávislý) území tantùm její šaty pøipadaly „málo zahalující“. Pøi zaSOMÁLSKO držení mìla totiž na sobì El Bur (základna al-Šabab) pouze tradièní muslimský šátek hidžáb (viz obúzemí kontrolované islamisty rázek) místo burky, kteoblast, kterou má pod kontrolou Mogadišo keňská armáda a místní domobrana rá zahaluje celý oblièej. oblast ovládaná etiopskou armádou A pro somálské islámské Kismayo a místní domobranou provládní správa extrémisty, kteøí ovládají oblast kontrolovaná jednotkami Keňa mìsto, kde Fizia žije, je hiAfrické unie a somálskou vládou džáb nepøípustný. Tito mi10

litanti, podobnì jako Taliban v Afghánistánu, se snaží na obyvatele mìsta uplatòovat striktní zákon šaríja. Podle nìho musí ženy chodit naprosto zahalené. Jelikož je Fozia tajnou køesankou, nechce se sama o své vùli podøizovat extrémnímu výkladu islámského práva. Když bylo bièování u konce, Fozia èekala, až se zástup pøihlížejících rozejde. „Nechtìla jsem se potkat ani s tìmi, kteøí mì bili, ani s tìmi, kteøí tomu pøihlíželi. A tak jsem poèkala, až všichni odejdou.“ Fozia šla domù jen obtížnì a musela pøemáhat velkou bolest. Každá rána bièem jí zanechala krvácející šrám. „Jedna sousedka pøišla ke mnì domù a rány mi omyla,“ vypráví Fozia. „Hodnì jsem krvácela a hluboké rány až na živé maso mì strašlivì bolely.“ Fozia musela Šlehání gumovým bièem, který dopadal na Foziina zázùstat dva dny ležet. da, se zdálo nesnesitelné. Už Ale toto bièování nebylo prvním fyzickým pøestala vnímat poèet ran trestem, který musela Fozia snést v souvislosti a jen èekala, až to skonèí. Tise svým køesanským vyznáním. Podobnì še se pøitom modlila k Ježíši, jako vìtšina somálských žen i Fozia byla a prosila ho, aby ji vysvobodil pøinucena uzavøít manželství proti své vùli. z rukou žalobcù. Když jí bylo ètyøiadvacet let, rodièe ji provdali za šedesátiletého muže, pøíslušníka téhož kmene. Ten již mìl dvì další manželky, které žily se svými dìtmi ve dvou domácnostech. Fozia už nìkolik let pøed svatbou pøijala Krista a od té doby pøestala vykonávat muslimské rituály, nechodila do mešity a nemodlila se pìtkrát dennì pøikázanou modlitbu. Když její manžel zjistil, jak odlišnì se chová, zaèal jí pojmenovávat „kafir“, neboli „nevìøící“. Také ji fyzicky týral, dokonce i v dobì, kdy byla tìhotná. „Bitím se mì snažil pøinutit, abych se modlila podle muslimského zpùsobu,“ uvádí Fozia. „Fackoval mì anebo mì bil pìstí. Nìkolikrát mì dokonce kopl do bøicha, v dùsledku èehož jsem také potratila.“ Fozia nakonec od násilspolupráci s dalšími organizacemi pomáhá Hlas nického manžela utekla Ve muèedníkù Somálcùm v rùzných uteèeneckých táboa s jedním køesanským rech, kam pøivážíme potraviny, léky, dìtskou výživu, pøítelem se pøestìhovala vitamíny a další nejnutnìjší vìci. 11

do jiného mìsta. Tøebaže žila na bezpeèném místì a mìla i zamìstnání, nedokázala se sama uživit. Ale i na tomto novém místì se nevyhnula støetu s teroristy skupiny al-Šabab, kteøí ji zadrželi kvùli její pokrývce hlavy. Fozia nyní po tomto incidentu pìstuje ještì více modlitební život a snaží se o Ježíši vyprávìt i ostatním. Aèkoli sama nevlastní Bibli, duchovní potravu získává pøedevším poslechem køesanských rozhlasových stanic, které vysílají ze sousední Keni. Fozia prosí ostatní vìøící o pøímluvné modlitby – nejen za sebe, aby se její situace alespoò trochu zlepšila – ale i za všechny trpící somálské køesany žijící v této zemi, kterou se snaží zcela ovládnout radikální islamisté.

Útoèištné místo

Basmah byla sedm mìsícù tìhotná, když se s ní její muslimský manžel nechal rozvést. Vrátila se ke své matce, kde pøivedla na svìt dítì. Když se ale její muslimská rodina dozvìdìla, že se Basmah stala køesankou, její nevlastní otec ji vyhnal z domu. „Prohlásil, že jsem nakazila celý dùm,“ vypráví Basmah. „Dokonce mi vyhrožoval, že jestli nezmizím, tak mì zabije.“ Následnì musela Basmah žít se svým dítìtem na ulici. Pozdìji se setkala s jedním pracovníkem Hlasu muèedníkù, který ji opatøil bydlení na bezpeèném místì. „Modlila jsem se, aby mi Bùh pomohl a dal mi nìjaké místo, kam bych se mohla uchýlit. A on na mé modlitby odpovìdìl,“ vypráví Basmah. „Bydlím nyní v krásném domì modliteb, je to úplný dùm Boží. Jsem tam velmi šastná.“ Nìkdejší muslimové, k nimž patøí i Basmah, nalezli bezpeèné bydlení v útoèištném domì Hlasu muèedníkù, který jsme zøídili v jednom mìstì na Somálském poloostrovì. Tento útoèištný dùm neposkytuje bývalým muslimùm jen místo, kde dostanou najíst a mohou tam bydlet, ale je to i místo duchovního spoleèenství a uèednictví. Toto zaøízení spravují zkušení køesané. Basmah nám øekla, že od té doby, co bydlí v tomto domì, její duchovní život se výraznì zmìnil k lepšímu. „Tím nejvyšším darem, který jsem od Boha dostala, je Ježíš. Nyní mám v srdci pokoj, který nelze s nièím srovnat.“ V tomto roce naše misie plánuje ještì více rozšíøit podporu somálských køesanù. Chceme pro somálské køesany v jednom mìstì zøídit také biblický semináø, kde by se tamní køesané mohli vzdìlávat a prohlubovat se ve víøe. V nìkterých pøípadech také pomáháme evangelizaènì zamìøeným køesanùm založit si vlastní živnost, aby mohli být ekonomicky nezávislí a mohli svobodnìji pùsobit. 12

Malá komunita somálských køesanù zápolí s velkým nedostatkem Biblí. Mít ale u sebe výtisk Písma je pro tyto vìøící nadmíru nebezpeèné. Èlenové skupiny al-Šabab také stíhají vlastnìní jakékoli audio nebo video techniky, kterou považují za nežádoucí vliv Západu. Pøesto se budeme s vaší pomocí snažit zásobovat je Božím sloV útoèištném domì mohou køesané studovat Bibli vem nejrùznìjšími cestami. a otevøenì hovoøit o svých zkušenostech víry s ostatChceme rovnìž zøídit další ními vìøícími, což mnozí z nich nemohli ani se svými útoèištné domy pro obrá- nejbližšími ve svých domovech. cené muslimy. Jelikož v této zemi opakovanì selhávají všechna mírová ujednání, zdá se, že politická stabilizace zemì je prozatím v nedohlednu. Somálsko však potøebuje také duchovní úlevu a odpoèinutí, které mnozí mohou najít v evangeliu Ježíše Krista. – Hlas muèedníkù, USA, èerven 2012

INFORMACE Z ČESKÉ REDAKCE

Hospodaøení za rok 2011 Milí bratøi a sestry, dìkujeme vám za finanèní i modlitební podporu v minulém roce. Chceme vás informovat o hospodaøení našeho obèanského sdružení za rok 2011. Pøijaté dary èinily celkem – 1 356 994 Kè. Úroky z bìžného úètu – 2 600 Kè. Výdaje byly následující: Humanitární dary – 632 289 Kè (Severní Korea, Nigérie, Afghánistán, Bangladéš, Egypt, Vietnam, Laos, Kolumbie,, Moldávie.) Náklady na bulletin (tisk, sazba, poštovné) – 200 476 Kè. Nákup publikací (Stefanos) – 51 060 Kè. Kanceláøské potøeby a ostatní výdaje – 27 660 Kè. Bankovní poplatky – 17 197 Kè. Finanèní audit – 9 000 Kè. Cestovné – 27 660 Kè. Mzdové náklady na jednoho pracovníka – 167 120 Kè. Zdrav. a soc. pojištìní – 50 562 Kè. Úèetní zùstatek k 31. 12. 2011 èinil 538 000 Kè. 13

Z AKTIVIT HLASU MUČEDNÍKŮ

Jižní Súdán Lékaøské potøeby a motocykly pro køesany

Vìøící v Jižním Súdánu oslavili v minulém roce založení své nové vlasti, když získali nezávislost na arabském a muslimském Súdánu. Hlas muèedníkù pokraèuje ve své podpoøe køesanù v Jižním Súdánu jednak snahou o rozvíjení tamní køesanské komunity a jednak dodávkami rùzného materiálu a potøeb. Jedna z hlavních oblastí naší pomoci se týká zdravotnictví. V tomto ohledu naše misie vytvoøila pro pacienty malou kliniku, která má deset lùžek a další nemocní jsou ošetøováni ve stínu velikých stromù u kliniky – tomu totiž nìkteøí pacienti dávají pøednost pøed pobytem v horkých místnostech. Jedna rodina pøinesla do naší kliniky na ošetøení svého synka, který byl stižen malárií a byl již v bezvìdomí. Rodièe nejprve hledali pomoc u vesnického šamana, ale jeho èáry nezabraly. Jeden místní pastor však na rodinu naléhal, aby místo spoléhání se na šamany vyhledala lékaøskou pomoc. Dítìti byla ihned nasazena nitrožilní léèba na malárii a po šestnácti hodinách pøišlo zase k vìdomí. Jeho otec øekl personálu kliniky, že je nesmírnì šastný, že se jeho syna podaøilo zachránit a vyjádøil vdìènost všem, kteøí zde poskytují lékaøskou péèi. Za poslední ètyøi roky mu na malárii umøely dvì dìti. Jeho žena našim pracovníkù øekla: „Pøíštì odvedu své dítì okamžitì na kliniku a nebudu poslouchat žádné rady lidí z vesnice. Moje dìti by bývaly nezemøely, kdybych je hned odvedla sem.“ Jedna partnerská organizace v této naší èinnosti ve svém zpravodaji napsala, že „Hlas muèedníkù dodává do Jižního Súdánu každoroènì množství zdravotnického materiálu, který tvoøí významný podíl v dodávané pomoci tomuto regionu.“ Hlas muèedníkù rovnìž pomáhá v této oblasti øešit problematiku transportu, se kterým zdejší køesanští pracovníci zápolí. Až do nedávné doby musel Ruot Changth èasnì brzy vstávat a jít pìšky asi deset kilometrù, aby se dostal k prašné pøistávací dráze, která slouží jako jediná možnost komunikace s Ruotovou odlehlou vesnicí. Každý týden zde pøistane letadlo s køesanskými pracovníky a léky. Ruot proto pøistávací dráhu pravidelnì èistí Hlas muèedníkù vybudoval studnu pro tuto komunitu od trusu a snaží se zahlazovat vzniklé díry. Po této èinnosti mìl ve zvyku jít další desítky súdánských køesanù 14

kilometrù, aby v okolí šíøil evangelium. Nyní se již Ruot nemusí tolik trmácet pìšky. Od naší misie dostal tøíkolovou motorku s vozíkem. „O tomto novém nablýskaném stroji se hovoøí po celé vesnici,“ napsal Ruot našim pracovníkùm. Transport materiálu z odlehlé pøistávací dráhy do vesnice je nyní mnohem snazší, což platí zejména o t잚ích zásilkách. Pøedtím byl materiál Toto vozítko darované naší misií používají súdánští transportován ruènì nebo køesané napøíklad k návštìvám odlehlých usedlostí nebo k transportu materiální pomoci za použití trakaøù. „Usedlosti a vesnice na venkovì Jižního Súdánu jsou èasto velice daleko od sebe a je nesmírnì tìžké zde evangelizovat,“ prohlašuje jeden z tamních køesanských pracovníkù. „S touto motorkou budeme moci navštìvovat izolované usedlosti a budeme mít možnost mít u sebe i dostatek Biblí a ostatních knih. Krom toho budeme moci pøevézt vážnì nemocné lidi na naší kliniku. Toto vozítko nám otevírá množství nových možností.“ V minulém roce Hlas muèedníkù zajišoval vybudování dvou studní pro dvì zdejší komunity. Kromì toho jsme pomáhali založit kuøecí farmu, která má ekonomicky podporovat domorodé misionáøe. V rámci jiného projektu jsme uspoøádali semináø pro ètyøiadvacet domorodých pastorù. Dìkujeme vám, že s vaší podporu mùžeme takto pùsobit. – Hlas muèedníkù, USA, èerven 2012

ZPR ÁV Y ZE SVĚTA LAOS Køesané dáni do klády Pøi uplynulých Vánocích se v laoské vesnici Boukham v provincii Savannakhet uskuteènilo shromáždìní asi dvou set vìøících. Setkání køesanù však ukonèila policie, která pokutovala pastora a zadržela sedm lidí. Ètyøi z nich pak policisté dali do klády. Podle organizace pro lidská práva Human Rights Watch for Lao Religious Freedom mìli shromáždìní køesané po-

volení od vesnického náèelníka, který byl na setkání rovnìž pozván. Ten sice pøišel, ale setrval pouze bìhem úvodního vánoèního pohoštìní a pøed zahájením kázání odešel. Kolem deváté hodiny veèer dorazili na místo policisté, zadrželi osm hlavních køesanských pøedstavitelù a odvedli je na policejní stanici. Tam byli vìøící drženi bez obvinìní nebo nìjakého vysvìtlení. – Hlas muèedníkù, Nový Zéland, únor 2012 15

ÈÍNA Propuštìní pøedstavitele domácí církve Významný èínský pøedstavitel domácí církve Shi Enhao byl propuštìn ještì pøed vypršením trestu v lednu letošního roku. Shi, který je viceprezidentem Aliance èínské domácí církve, byl v roce 2011 odsouzen ke dvìma rokùm v pracovním táboøe za „poøádání ilegálních náboženských shromáždìní“. Není oficiálnì známo, proè byl propuštìn døíve, ale v jeho pøípadì zde zøejmì pùsobil silný mezinárodní tlak. Shi byl zadržen 31. kvìtna 2011 a v èervnu pak odsouzen bez soudního procesu. Shi je pastorem domácí církve v provincii iang-su. Zatèení mùže souviset s jeho podporou jedné pìtitisícové domácí kongregace v Pekingu, která se scházela na veøejném prostranství, protože byla opakovanì vypuzena z nìkolika prostor, které si buï pronajala, anebo koupila. Kongregace pastora Shia je sice co do poètu èlenù ještì vìtší než ta v Pekingu, ale její èlenové se scházejí v menších skupinách. Nicménì zatèení pastora Shi naznaèuje, že takové scházení se v menších shromáždìních automaticky neochraòuje pøed úøední šikanou. Po zatèení Shia policie zakázala køesanùm jakákoli další shromáždìní a zkonfiskovala jim veškerý sborový majetek vèetnì hotovosti z vybraných darù. Pastor Shi byl zatèen nejprve s obvinìním, že „zneužívá povìry k podkopávání zájmù národa a jeho zákonù“. Na doporuèení policie byl odsouzen bez možnosti se hájit k dvìma letùm vìzení v pracovním táboøe. Tento zpùsob kriminalizace køesanù je pro Èínu typický. V tutéž dobu byli zatèeni i další pøedstavitelé této kongregace, avšak ti byli do ètyøiadvaceti hodin propuštìni. Shi je nyní již doma u své rodiny, zùstává však pod policejní kontrolou. – Hlas muèedníkù, USA, èerven 2012 16

SÝRIE Køesané prchají po desetitisících ze svých domovù Za posledních šest týdnù uprchlo v Sýrii ze svých domovù více jak padesát tisíc køesanù, kteøí se tak snažili najít útoèištì pøed zdejšími nepokoji a pronásledováním. Podle zpráv napadají bydlištì køesanù ozbrojení fanatici, kteøí se hlásí k al-kajdì, a jejich násilí má prý vzrùstající tendenci. Mnozí vìøící hledají útoèištì v horských vesnicích. Køesané v Sýrii jsou navíc postaveni pøed nelehké dilema, na èí stranì v obèanském konfliktu mají vlastnì stát, zda na stranì vlády, anebo na stranì povstalecké. Obì volby jim pøinesou pronásledování z druhé strany. Pamatujme ve svých modlitbách na trpící køesany v Sýrii, aby nacházeli odvahu víry a mìli kolem sebe lidi, kteøí jim budou ochotni pomáhat. – Hlas muèedníkù, Nový Zéland, kvìten 2012 KEÒA Bombový útok Pøi útoku neznámého útoèníka, který použil ruèní granát, byl v Keni zabit osmiletý chlapec a jedna žena a dalších tøicet lidí utrpìlo zranìní. K incidentu došlo ve mìstì Mtwapa poblíž Mombasy, druhého nejvìtšího mìsta v zemi. Tamní ministr vnitra George Sailoti vyjádøil pøesvìdèení, že za útokem stojí èlenové islamistické milice al-Šabab, kteøí pronikají do zemì ze Somálska. Keòská vláda bojuje se somálskými islamisty od loòského øíjna, když došlo ze strany somálských fanatikù k nìkolika narušením hranice. Shromáždìní, kde k násilnému incidentu došlo, organizoval jeden tamní pastor a bylo pøítomno asi pìt set køesanù ze šestnácti rùzných denominací. – Hlas muèedníkù, Nový Zéland, kvìten 2012

BIBLICKÉ ZAMYŠLENÍ

Pravda a lež „„Já jsem... pravda“ (Jan 14,6) Dvì osoby, Pravda a Lež, se šly koupat. Lež ukradla Pravdì šaty a Pravda, radìji než by se snížila a oblékla si šaty Lži, odešla jen tak. Od té doby se hovoøí „o nahé pravdì“. Lež pak chodí v obleku Pravdy a každodennì podvádí lidstvo. Pravda nemùže nikdy udìlat se lží kompromis, nemohou nikdy jít toutéž cestou. Ale k èlovìku, který upadl do lži se Pravda staví ponìkud jinak. Chová k nìmu opravdovou lásku a snaží se, aby odložil ukradené šaty a zaèal radìji rovnìž chodit nahý. Anglický král Jindøich IV. byl odvážný muž. Proto dostal pøízvisko Jindøich Veliký. Byl sám oddán pravdì, ale byl rovnìž laskavý ke všem, kteøí upadli do falešných postojù. Jednou tomuto králi øekli o jistém kapitánovi, který o nìm šíøil pomluvy a podnìcoval druhé ke vzpouøe. Pøestože ho král omilostnil a prokázal mu øadu dobrodiní, kapitán se vùèi svému panovníkovi stavìl dál nepøátelsky. Jindøich IV. øekl: „Prokážu mu tolik laskavosti, že mì bude muset milovat, a bude chtít nebo ne.“ A právì takovým zpùsobem získává nahá pravda lidi propadlé klamu, kteøí se maskují do roucha upøímnosti. Jindøich IV. mìl ve zvyku odpovídat tìm, kteøí obdivovali jeho rozhodování: „Èlovìk chytí více much na plnou lžíci medu než na dvacet tun octa.“ Milujte lidi i s jejich chybami; milujte i èlovìka, který žije v úmyslném klamu. Jen je potøeba mít na pamìti: pravda je pravda a lež je lež. Nikdy je nezamìòujme ani nemíchejme. – Z knihy Richarda Wurmbranda Reaching Towards The Heights Mùžete nám psát na naši e-mailovou adresu: [email protected]

[email protected]

Další informace v angliètinì lze najít na internetových adresách: www.persecution.com

www.persecution.net

Starší èísla v elektronické podobì naleznete na internetové adrese: www.hlas-mucedniku.cz

MUÈEDNÍCI KØESANSKÉ VÍRY Skryté kameny v základech církve

LIST AD MARTYR AS – ROK 197 Pøedstavitel rané církve Tertulián se proslavil nejvíce svým prohlášením, že „krev muèedníkù je setbou církve“. Byl to velmi plodný spisovatel, který hájil køesanské uèení a povzbuzoval církev, aby stála nepohnutì i uprostøed pronásledování. Nìkde kolem roku 197 Tertulián sepsal list Ad Martyras (Muèedníkùm), ve kterém duchovnì pouèuje skupinu køesanù uvìznìných pro víru. Nìkteøí se domnívají, že spisek vznikl na poèátku tøetího století, když byla uvìznìna Perpetua, která pozdìji zemøela muèednickou smrtí v Kartágu, tedy v oblasti, kde Tertulián pùsobil. Zde vyjímáme ze zmínìného listu, který Tertulián adresoval „požehnaným muèedníkùm“: Chystáte se na vznešený zápas, ve kterém živý Bùh jedná jako nejvyšší autorita, pøi kterém je Duch svatý váš

vychovatel, a ve kterém jde o cenu vìèné koruny andìlské esence, obèanství v nebesích, slávu vìènou. Proto váš Mistr Ježíš Kristus, který vás pomazal Duchem svatým, a který vás pøivádí do této arény, a který vidí již pøede dnem boje to dobré, vás vyvádí ze stavu prázdného potìšení a vkládá na vás t잚í soužení, aby tak vaše síla byla ještì vìtší. Stejnì jako jsou atletùm vyhrazeny tvrdší discipliny, ve kterých mají zmohutnìt jejich fyzické síly. Ti se vystøíhají pøepychu, pochoutek a lahodných nápojù. Musejí napínat síly do úmoru, když se oddávají vysilujícímu cvièení a tím je posilována i jejich nadìje ve vítìzství. „A oni,“ jak praví apoštol, „tak èiní, aby obdrželi pomíjející korunu.“ My, s vìènou korunou pøed oèima, patøeme na naše vìzení jako na cvièištì, kde se s ohledem na vìèný soud, utvrzujeme mnoha souženími ve svém uèednictví; jelikož ctnost je budována strádáními, která pomáhají pøemáhat smyslné požitkáøství.

Hlas muèedníkù Vychází pìtkrát do roka. V prosinci vychází dvojèíslo. Toto periodikum je registrováno u Ministerstva kultury ÈR pod evidenèním èíslem MK ÈR E 12970 Bulletin vydává obèanské sdružení POMOC PRONÁSLEDOVANÉ CÍRKVI

K hlavním cílùm tohoto sdružení patøí: • poskytovat hmotnou a duchovní pomoc pronásledovaným a potøebným køesanùm • informovat veøejnost o pronásledování køesanù • podporovat vydávání literatury, která vypovídá o køesanských muèednících a svìdcích víry. Obèanské sdružení úzce spolupracuje s celosvìtovou misijní organizací International Christian Association (ICA). Pìt hlavních zásad této misijní organizace je založeno na biblickém verši epištoly židùm 13,3: 1. Podporovat køesany v šíøení evangelia v oblastech, kde jsou pro své svìdectví o Ježíši Kristu

pronásledováni, prostøednictvím køesanské literatury, Biblí, rozhlasového vysílání, lékù a dalších forem pomoci. 2. Poskytovat v tìchto oblastech pomoc rodinám køesanských muèedníkù. 3. Podporovat vìøící, kteøí osobnì prošli utrpením v bývalých komunistických zemích. 4. Nejrùznìjším zpùsobem se snažit získávat pro Krista ty, kteøí se podílejí na pronásledování køesanù v totalitních zemích a problémových oblastech. 5. Informovat veøejnost o krutostech páchaných na køesanech. Tento bulletin lze bezplatnì objednat na adrese: Hlas muèedníkù pošt. pøihrádka 21 377 01 Jindøichùv Hradec Úèet pro dobrovolné pøíspìvky: ÈSOB Jindøichùv Hradec è. ú.: 131257607/0300