Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 – 1989 4. část
Název školy
SOŠ InterDact s.r.o. Most
Autor
Mgr. Daniel Kubát
Název šablony
V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol
Číslo projektu
VY_52_INOVACE_30
Předmět
Historie české správy
Tematický celek
Správní vývoj v letech 1945 – 1989 (4. část)
Téma
Místní orgány státní správy (1. část)
Druh učebního materiálu
Prezentace
Metodický pokyn
Prezentace je určena k výkladu nového tématu
Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
NÁRODNÍ VÝBORY
neplnily pouze funkce orgánu veřejné správy, ale představovaly i důležitou součást propagandy režimu budovaného v Československu po květnu 1945 údajně měly překlenout dávný rozpor mezi státní správou a samosprávou, tím, že ve svém rámci sjednotily obě tyto složky veřejné správy, odňaly výkon státní správy byrokracii a vložily jej údajně do rukou lidu a jeho zástupců původně prezident Beneš a jeho spolupracovníci v Londýně považovali národní výbory za přechodné instituce, ale komunisté v Moskvě a sociální demokraté s nimi počítali jako s trvalým základem nové struktury správy
prvním závazným právním dokumentem v této věci byl ústavní dekret prezidenta republiky o národních výborech a Prozatímním národním shromáždění č. 18/1944 Úř. věst. čsl. podle něho měly být na osvobozeném území ustanovovány na základě voleb místní, okresní a zemské národní výbory
podle vládního nařízení č. 4/1945 Sb. o volbě a pravomoci národních výborů měly NV jako orgány zastupitelské a orgány veřejné správy vykonávat všechny úkoly veřejné správy, pokud nebyly výslovně svěřeny jiným institucím členové národních výborů byli odvolatelní lidem navzdory tomuto nařízení však řádné volby národních výborů v dohledné době neproběhly (konaly se až v roce 1954!)
na Slovensku byly národní výbory konstituovány nařízením Slovenské rady ze 7. dubna 1945, které rušilo všechny dosavadní obecní a obvodní notářské úřady, okresní a župní úřady v pohraničních územích, v oblastech s „většinou státně nespolehlivého obyvatelstva“, předepisovaly právní normy ustavení správních komisí v okresech měly být sestaveny okresní správní komise, které pak následně do jednotlivých obcí vysílaly místní správní komise nebo pouze jednoho správního komisaře v okresních a zemských národních výborech měly všechny politické strany Národní fronty stejně početné zastoupení
v září a říjnu 1945 proběhly delegační volby do okresních (ONV) a následně zemských národních výborů (ZNV) v rámci těchto voleb byli vybráni respektive potvrzeni také poslanci Prozatímního národního shromáždění dnem zřízení národních výborů zanikly dosavadní obecní, okresní a zemské orgány hlavním orgánem NV bylo plénum, které rozhodovalo o nejdůležitějších záležitostech obce, okresu nebo země, volilo také další orgány národního výboru, především radu
KOMPETENCE NÁRODNÍCH VÝBORŮ evidence obyvatelstva řešení spolkových, shromažďovacích, tiskových záležitostí, věci státního občanství dohled nad živnostenským podnikáním školství, sociální a zdravotní péče správa obecního, okresního či zemského jmění provádění konfiskace majetku Němců, Maďarů a kolaborantů dosazování národních správ, stanovení přídělů půdy transport německého obyvatelstva do Německa, osidlování pohraničí
realizace retribučního soudnictví trestání provinění proti národní cti vydávání osvědčení o národní a státní spolehlivosti dohled na odevzdání válečného materiálu evidence a náhrada válečných škod, regulace pracovních sil bezpečnostnímu referentovi příslušného NV podléhaly i orgány Sboru národní bezpečnosti sídlící v obvodu jeho působnosti
NV podléhaly ministerstvu vnitra, potažmo vládě současně byly nižší NV podřízeny vyšším (porušení obecných zásad samosprávy, v nichž platí, že jedna její složka nemůže být nadřazena jiné, připouští se pouze právní dozor), dochází tedy k oslabení samosprávy po volbách v roce 1946 právě komunisté dominovali v národních výborech, zástupci KSČ zcela převládali také ve vedoucích funkcích (paritní zastoupení jednotlivých politických stran)
v průběhu února 1948 došlo v národních výborech k personálním čistkám řízeným i zde akčními výbory Národní fronty, které navrhovaly osoby, jež musely národní výbory opustit nebo naopak doplnit (posílení vlivu KSČ) příjmy a výdaje národních výborů se staly postupně součástí státního rozpočtu, čímž byl zlikvidován ekonomický základ samosprávy
v červnu 1948 se konal v Kroměříži celostátní sjezd zástupců národních výborů na této akci byl vyjádřen a potvrzen plán reformy organizace národních výborů KSČ prosazovala krajské zřízení, došlo k němu však až zákonem č. 280/1948 Sb., vydaném 21.12.1948 s platností od roku následujícího
na území Československa byly zrušeny zemské národní výbory v Praze a Brně včetně expozitury v Ostravě a nově vzniklo celkem 19 krajů – 13 v českých zemích a šest na Slovensku kraje byly konstituovány tak, aby zahrnovaly zhruba 5000 km čtverečních, 0,5 milionu obyvatel (s výjimkou kraje Pražského) a území 13-14 okresů vytvoření krajů si vyžádalo reorganizaci okresů
Organizace KNV a ONV: a) Rada – zajišťovala vlastní výkon správy, skládala se z předsedy, jeho zástupců a dalších členů, kteří zároveň nadále byli referenty, rada tak uskutečňovala rozhodnutí pléna b) Předseda - zastupoval kraj nebo okres navenek, měl právo pozastavit výkon rozhodnutí každého orgánu příslušného NV
c) Jednotlivé referáty – řídili je volení referenti (11 referátů – pro všeobecné vnitřní věci, plánovací, bezpečnostní, pro školství, osvětu a tělesnou výchovu, práce a sociální péče, zdravotní, finanční, hospodářský, zemědělský, pro vnitřní obchod, technický) d) Komise – měly primárně poradní charakter, rada je ale mohla pověřit i určitými rozhodovacími pravomocemi e) Tajemník – působil jako pomocník předsedy a jeho případný zástupce a zároveň jako služební představený zaměstnanců národního výboru
V Praze byl zřízen Ústřední národní výbor, který měl stejné postavení jako KNV. Praha se dělila na 16 obvodů spravovaných obvodními národními výbory
Zdroje:
http://www.mzv.cz/public/6a/7/64/126925_14883_maly_statni_znak.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d5/M%C4%9Bstsk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3% AD_v%C3%BDbor_v_Teplic%C3%ADch.jpg