Historie české správy. Správní vývoj v letech část

Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 – 1989 5. část

Název školy

SOŠ InterDact s.r.o. Most

Autor

Mgr. Daniel Kubát

Název šablony

V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol

Číslo projektu

VY_52_INOVACE_31

Předmět

Historie české správy

Tematický celek

Správní vývoj v letech 1945 – 1989 (5. část)

Téma

Místní orgány státní správy (2. část)

Druh učebního materiálu

Prezentace

Metodický pokyn

Prezentace je určena k výkladu nového tématu

Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora



do působnosti v roce 1950 vzniklého ministerstva národní bezpečnosti přešlo od okresních národních výborů kromě jiného řízení Sboru národní bezpečnosti, povolování zřízení jeho stanic, provádění předpisů o hlášení obyvatelstva, o cizincích, o občanských průkazech a cestovních pasech, dohled na záležitosti státní spolehlivosti, zajišťování dopravní bezpečnosti na silnicích, železnicích, letištích a vodních plochách

s likvidací živnostenského podnikání a začleňováním živnostenských provozoven do socialistických podniků místního hospodářství ztrácelo smysl oprávnění okresních národních výborů povolovat a rušit živnosti a provádět jejich revize  v důsledku zákona č. 68/1951 Sb. o dobrovolných organizacích a shromážděních (organizace byly rozpuštěny nebo začleněny do osvětových besed) byla výrazně omezena i spolková agenda ONV 

první volby do NV proběhly v květnu 1954 a kandidátům Národní fronty (jiní nebyli připuštěni) přinesly 93,6 % hlasů  volili občané starší 18 let a voleni mohli být občané starší 21 let  volební období trvalo zpočátku tři roky  po volbách do NV (1954) byla dosud jednotná skupina místních národních výborů rozdělena na městské národní výbory a místní národní výbory, a tak byly tedy zrušeny jednotné národní výbory 

v sídlech krajů vznikly městské národní výbory, které pro příslušné město plnily úkoly místního i okresního výboru  kromě nich pak byl ustaven i zvláštní ONV pro přilehlý okres  dochází dále ke zrušení referátů, místo nich vznikají odbory popřípadě správy národních výborů  v čele odborů již nestojí člen rady, nýbrž úředník – přechází se na kolektivní způsob rozhodování ve sboru 

 

   



reforma veřejné správy v roce 1960 přinesla i změny ve správním členění státu (zákon č. 36/1960 Sb. o územním členění státu) vzniklo na zemí Československa deset krajů a 108 okresů Praha měla postavení kraje, zvláštní postavení Bratislavy nebylo respektováno stupně a druhy národních výborů zůstaly bez větších změn nadále platila podřízenost nižších stupňů vyšším volební období bylo prodlouženo na čtyři roky

mění se úloha komisí, které už neplnily jako doposud pouze funkce iniciativní a kontrolní, ale též funkce výkonné  rozhodovaly v oblastech, pro které byly zřízeny  z tohoto titulu mohly dávat i pokyny vedoucím příslušných odborů  jednalo se o projev snahy přiblížit správu občanům – do komisí se mohli dostat i nečlenové národního výboru 

podle nového zákona o národních výborech č. 69/1967 Sb. byly stanoveny počty poslanců jednotlivých stupňů národních výborů (MNV 9-85, ONV 60-80 a KNV nad 85)  podle novely tohoto zákona byl v roce 1982 zaveden pojem – středisková obec – v ní působil místní národní výbor s rozšířenou působností – snaha snížit náklady na státní správu (docházelo ke slučování obcí bez ohledu na potřeby a přání obyvatel obcí, obce tak ztrácely svou správní samostatnost) 

volební období národních výborů zpočátku zůstalo čtyřleté  od počátku sedmdesátých let se prodloužilo o jeden rok  o právech a povinnostech občanů a organizací podle zvláštních předpisů rozhodovaly tzv. správní komise  jednalo se například o komisi péče o děti, o posudkovou komisi sociálního zabezpečení 

Působnost národních výborů: 

Místní národní výbory (MNV) – řídily mateřské a základní devítileté školy, knihovny a další kulturní zařízení, místní komunikace, komunální služby, prováděly opatření k zásobování, vedly evidenci obyvatelstva, spadalo pod ně bytové hospodářství, ochrana lesů a půdy a také rostlinná i živočišná výroba, jejich vyjádření si musely vyžádat všechny jiné státní orgány při svých krocích dotýkajících se občanů dané obce



Městské národní výbory (MěNV) – k těmto úkolům přibývala účast na oblastním plánování, zvláštní postavení mezi nimi měly národní výbory v Praze, Brně, Ostravě a Plzni, v těchto městech působily vedle „ústředního“ také obvodní národní výbory



Okresní národní výbory (ONV) dohlížely na MNV a MěNV v obvodu jejich působnosti, podílely se na oblastním plánování, účastnily se regulace zaměstnanosti a umisťování pracovních sil, vydávaly závazná stanoviska k návrhům na umístění investic do služeb a staveb místního významu, ONV dále řídily okresní správu silnic, okresní ústavy národního zdraví, zařízení sociálního zabezpečení, školy a školská a kulturní zařízení a hospodářské organizace (Okresní stavební podnik, Uhelné sklady, Restaurace a jídelny)



Krajské národní výbory (KNV) – určovaly koncepci rozvoje kraje v oblasti hospodářství, kultury, zdravotnických a sociálních záležitost, disponovaly velkými pravomocemi v oblasti investic, neboť vydávaly závazně stanovisko k rozmístění všech staveb, řídily a spravovaly organizace a zařízení, jejichž činnost se týkala více okresů nebo celého kraje (například ČSAD), do pravomoci KNV patřily dále školy (gymnázia, střední odborné školy, učiliště a konzervatoře), kulturní zařízení (krajské kulturní středisko, knihovna, muzeum, galerie, divadla, orgány památkové péče a ochrany přírody) a zdravotní zařízení (Krajský ústav národního zdraví), dohlížely také na dodržování zákona, v oblasti státní správy se KNV věnovaly hlavně dozoru a kontrole

rozpočet národních výborů musel být podle zákona vyrovnaný  jejich příjmy tvořily výnosy z vlastního hospodářství, z daní a poplatků, dotace a subvence ze státního rozpočtu (účelové) nebo od národních výborů vyššího stupně, dobrovolné příspěvky a úvěry 

Zůstávalo však několik speciálních oborů, ve kterých působily jiné územní orgány veřejné správy (s NV však spolupracovaly):

a) oblastní statistické orgány b) orgány celní správy c) okresní a krajské finanční správy d) orgány Sboru národní bezpečnosti e) báňská správa f) okresní a krajské zemědělské správy – okresní řídily JZD  g) okresní krajské vojenské správy      

Zdroje:  

http://www.mzv.cz/public/6a/7/64/126925_14883_maly_statni_znak.jpg http://svornost.com/wp-content/uploads/1lidove-milice.jpg