Historie české správy. Správní vývoj v letech část

Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 – 1989 1. část

Název školy

SOŠ InterDact s.r.o. Most

Autor

Mgr. Daniel Kubát

Název šablony

V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol

Číslo projektu

VY_52_INOVACE_27

Předmět

Historie české správy

Tematický celek

Správní vývoj v letech 1945 – 1989 (1. část)

Téma

Územní vývoj, ústavní vývoj (1. část)

Druh učebního materiálu

Prezentace

Metodický pokyn

Prezentace je určena k výkladu nového tématu

Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora



 





představitelé československého exilu v Londýně i domácího odboje vycházeli z koncepce nepřerušené kontinuity první československé republiky teritoriální změny provedené na základě rozhodnutí mnichovské konference byly prohlášeny za neplatné deklarace velmocí z 5. června 1945 o rozdělení Německa do okupačních zón neobsahovala zmínku o sudetském zemí, bylo implicitně potvrzeno, že tato území patří Československu územní otázky ale muselo Československo řešit i s dalšími sousedy Maďarsko se jako poražený stát muselo již v lednu 1945 zavázat k vrácení území získaných na úkor ČSR v letech 1938-1939 (s výjimkou Podkarpatské Ukrajiny)

 složitější se ukázal spor s Polskem, které patřilo mezi státy vítězné  snaha získat zpět Těšínsko, které ztratilo Československo na podzim 1938 po Mnichovu,  Polsku se naproti tomu muselo vrátit rozsáhlé území na Oravě a Spiši  Podkarpatská Rus musela být pod tlakem Moskvy a pod vlivem „spontánní“ kampaně tamního obyvatelstva podstoupena Sovětskému svazu

proběhlo vysídlení téměř všech Němců žijících na československém území do jednotlivých okupačních zón v Německu, respektive v Rakousku s Maďarskem došlo k výměně obyvatelstva, do Maďarska odešla jen menší část slovenských Maďarů, následovalo násilné přestěhování Maďarů z jižního Slovenska 

prozatímní státní zřízení v Londýně oficiálně skončilo jmenováním nové vlády 4. dubna 1945, která následující den připravila svůj tzv. košický vládní program  prezident měl podle ústavního dekretu z 15. října 1940 právo měnit v nevyhnutelných případech ústavu  ústavním dekretem č. 47/1945 k tomu bylo v nezbytně nutném rozsahu zmocněno i Prozatímní národní shromáždění  z konkrétních změn je nutné uvést zrušení senátu, snížení aktivního i pasivního volebního práva, omezení volebního práva na občany české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti 









vznikly i nové instituce – předsednictvo vlády, státní tajemníci s postavením člena vlády v některých ministerstvech (zahraničí a národní obrany) na území Československa existovaly dva nejvyšší soudy, protože Nejvyšší soud v Bratislavě, zřízený v období samostatného slovenského státu, nebyl po válce zrušen přestalo platit svobodné koaliční právo, tedy právo zakládat odbory (jednotná odborová organizace) a svoboda spolčování (úřady musely povolit založení spolků ,které odpovídaly veřejnému zájmu) zakázána byla obnova některých politických stran











další zásah do ústavy představovala soustava národních výborů jejich prostřednictvím byli na zemských sjezdech zvoleni poslanci Prozatímního národního shromáždění prozatímní národní shromáždění mělo celkem 300 poslanců, mělo pouze jednu komoru – Senát byl zrušen aktivní volební právo náleželo československým státním občanům české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti zapsaným ve voličských seznamech a starším 18 let pasivní volební právo bylo omezeno dolní věkovou hranicí 21 let

parlamentní volby v Československu proběhly 26. května 1946 a v českých zemích skončily výrazným vítězstvím KSČ  zatímco na Slovensku jasně porazila Demokratická strana Komunistickou stranu Slovenska  z voleb vzešel nový parlament – Ústavodárné národní shromáždění (na dva roky) 

v únoru 1948 došlo v Československé republice k převzetí moci komunistickou stranou  v ústavněprávním smyslu se jako rozhodující ukázal paragraf 80 ústavy z roku 1920, podle kterého byla vláda usnášeníschopná za přítomnosti nadpoloviční většiny ministrů (kromě předsedy nebo jeho náměstka)  jestliže jako protest vůči personální politice ministra vnitra ve Sboru národní bezpečnosti podalo demisi 12 ministrů, zůstávala vláda podle ústavy akceschopná a chtěl-li se držet ústavní litery, musel prezident Beneš, který se obával případných nepokojů, demisi přijmout a jmenovat nové ministry podle návrhu předsedy vlády Gottwalda 



 



podle Ústavy 9. května (1948) byl Československý stát prohlášen za lidově demokratickou republiku některé prvky této ústavy byly inspirovány sovětskou ústavou podle paragrafu 36 byly „všechny veřejné orgány povinny spravovat se při výkonu svého úřadu nebo služby zákonem a zásadami lidově-demokratického zřízení“ nově se v ústavní listině objevily pasáže o slovenských národních orgánech (Slovenské národní radě a sboru pověřenců), národních výborech, omezení soukromého vlastnictví (na 50 zaměstnanců v průmyslových podnicích a 50 hektarů půdy v zemědělství) a plánovitém řízení národního hospodářství

ústava předepisovala jednokomorové národní shromáždění, které mělo zákonodárnou moc včetně rozhodování o plánu a rozpočtu a volilo prezidenta  vláda mu byla kolektivně i individuálně zodpovědná  v letech 1948-1954 zasedalo v lavicích Národního shromáždění 300 poslanců  volby v roce 1948 proběhly na základě jednotné kandidátky Národní fronty, ale ještě v původních volebních krajích 

o šest let později v roce 1954 už se volby konaly v jednomandátových obvodech, což vedlo k nárůstu počtu poslanců na 368  nový jednací řád schválený právě v tomto roce zaváděl místo poslaneckých klubů krajská sdružení poslanců zahrnující poslance zvolené v obvodu jednoho krajského národního výboru  užší předsednictvo doplněné o představitele těchto sdružení pak tvořilo radu poslanců 

 prezidenta republiky volilo Národní shromáždění na sedm let  prezident osobně nebyl nikomu z výkonu své funkce zodpovědný, avšak vláda se z jeho činnosti zodpovídala Národnímu shromáždění  prezidentovi zůstávala pravomoc vrchního velitele ozbrojených sil a vnějšího reprezentanta státu  k plnění svých úkolů měl k dispozici Kancelář prezidenta republiky

z hlediska ústavního práva splňovala Ústava 9. května všechny demokratické náležitosti  avšak v podmínkách nastupující komunistické diktatury zůstávala lidská a občanská práva pouhou deklarací, jejichž možnost uplatnění byla nulová  zcela vyřazeny byly především soudní mechanismy kontrolující jejich dodržování – ústavní soud neexistoval a činnost Nejvyššího správního soudu byla postupně omezována (definitivně ustala v roce 1950)  reálnou mocí disponovalo pouze nejužší vedení KSČ (řízené navíc z Moskvy) 

národní shromáždění navíc přijalo ještě v roce 1948 řadu zákonů, které umožňovaly politické represe a řadu občanských práv a svobod jednoznačně porušovaly (zákon na ochranu lidově demokratické republiky č. 231/1948 Sb., o státním soudu č. 232/1948 Sb. o táborech nucených prací č. 247/1948 Sb.)  v průběhu padesátých let byla Ústava 9. Května několikrát novelizována 

Zdroje:    

http://www.mzv.cz/public/6a/7/64/126925_14883_maly_statni_znak.jpg http://leccos.com/pics/pic/ceskoslovensko-_mapa_1950.jpg http://nd01.jxs.cz/868/854/946ca19b94_37013644_o2.jpg http://www.knihynainternetu.cz/foto2/0056130186_.jpeg