Bakalářská práce HISTORIE RUDOLFOVSKÉ ŠKOLY V LETECH

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Teologická fakulta Katedra teologických věd

Bakalářská práce

HISTORIE RUDOLFOVSKÉ ŠKOLY V LETECH 1953 – 1990

Vedoucí práce: doc. ThDr. Rudolf Svoboda, Th.D. Autor práce: Jaroslava Weberová Studijní obor: Pedagogika volného času, prezenční forma Ročník: 3

2013

Prohlašuji, že svoji bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že, v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění, souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené podobě (v úpravě vzniklé

vypuštěním

vyznačených

částí

archivovaných

Teologickou

fakultou)

elektronickou cestou ve veřejné přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejich internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdávanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. 29. března 2013

Děkuji vedoucímu práce doc. ThDr. Rudolfu Svobodovi, Th.D. za cenné rady, připomínky, za věnovaný čas mé práci a metodické vedení práce. Mé poděkování patří i řediteli Základní školy a Mateřské školy Rudolfov panu Mgr. Ludvíku Mühlsteinovi a paní zástupkyni ředitele paní Mgr. Janě Vaškové za zprostředkování školních kronik. V neposlední řadě také děkuji za podporu své rodině a kamarádům.

OBSAH Úvod ................................................................................................................................. 5 1 Stručně k dějinám Rudolfova a místního vzdělávání do roku 1952 ....................... 6 1.1 Rudolfov a jeho historie ......................................................................................... 6 1.2 Rudolfov a jeho škola do roku 1912 ....................................................................... 7 1.3 Rudolfov a jeho škola od roku 1912 ..................................................................... 14 2 Rudolfovská škola v letech 1953 – 1967 ................................................................... 19 2.1 Učitelský sbor ....................................................................................................... 19 2.2 Žáci a jejich studium ............................................................................................. 21 2.3 Události ve škole – oslavy, vzpomínky ................................................................ 24 2.4 Události mimo školu ............................................................................................. 26 2.5 Mimořádné události a jejich vliv na chod školy ................................................... 28 3 Rudolfovská škola v letech 1967 - 1975 .................................................................... 31 3.1 Události let 1967 – 1969 ....................................................................................... 31 3.2 Události let 1969 – 1975 ....................................................................................... 33 4 Rudolfovská škola v letech 1975 - 1990 .................................................................... 37 4.1 Události let 1975 – 1981 ....................................................................................... 37 4.2 Události let 1981 – 1990 ....................................................................................... 41 Závěr .............................................................................................................................. 47 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................. 48 Seznam zkratek ............................................................................................................. 50 Abstrakt ......................................................................................................................... 51 Abstract.......................................................................................................................... 52

4

Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala popis vývoje základního školství v Rudolfově, protože k tomuto městu i školství má naše rodina blízký vztah. Budu se snažit přiblížit události, které ovlivňovaly vývoj místní školy v letech 1953-1990. Vzhledem k oboru, který studuji jsem se více zaměřila na vývoj volnočasových aktivit. Všude tam, kde se vzdělávají děti a mladí lidé jsou metody školství ovlivněny nejen politickými událostmi a předpisy vládních stran, ale hlavně vzájemným soužitím lidí, jejich vztahy ve škole a jejich aktivitami mimo školní budovu. Osobnost člověka totiž ovlivňují aktivity v jeho volném čase, které rozvíjí jeho osobnost a vědomosti. V mé bakalářské práci se budu snažit čerpat informace a popsat vývoj školství v Rudolfově podle období kronik, které významně ovlivnily chod této školy. Jedná se o tyto kroniky: Kronika osmileté střední školy v Rudolfově, Kronika ZDŠ, Kronika Základní škola Rudolfov. V současnosti jsou uloženy na Základní škole a Mateřské škole v Rudolfově. Pro historii města budu brát základní informace o vzniku z publikace Dějiny města Rudolfova od pana Böhnela a Rudolfovsko od pana Klaboucha. Na začátku bych se chtěla zaměřit na historické události města, které ovlivnily jeho rozvoj a postupně s přibývajícími obyvateli formovaly začátky a vývoj školství v tomto městě. Poté bych se zaměřila na velmi problémové soužití místních českých a německých občanů, které se samozřejmě projevilo na vzdělání jejich dětí. Toto období bude končit až po druhé světové válce, kdy byl rozvoj školství nejen v Rudolfově ovlivněn tehdejšími politickými ustanoveními. Budu se snažit popsat snahu učitelů vzbudit zájem žactva o stálé vzdělání, aby mohli tito mladí lidé dále budovat a vytvářet nový prosperující

stát, i

přes komunistickou manipulaci společnosti, která

se projevovala v reformách a metodických pokynech výuky ve školním i mimoškolním životě žáků a učitelů. Osnovu své práce rozdělím do čtyř kapitol. První nám bude sdělovat data o městu Rudolfově, jeho historii, o Rudolfově a škole do roku 1912 a Rudolfově a škole po roce 1912. Další tři kapitoly budu zpracovávat podle tři kronik, Rudolfovská škola v letech 1953 – 1967, Rudolfovská škola v letech 1967 – 1975 a Rudolfovská škola v letech 1975 – 1990. 5

1 Stručně k dějinám Rudolfova a místního vzdělávání do roku 1952

1.1 Rudolfov a jeho historie Rudolfov leží na západním úbočí mírného pohoří – tzv. Lipovského prahu, který od sebe odděluje Budějovickou a Třeboňskou pánev. Z hlediska historie patřilo město mezi deset nejvýznamnějších těžišť stříbra a bylo druhým nejbohatším ložiskem v rámci jižních Čech. Vznik města se odvíjel především od těžby. První sídliště, která byla roztroušená po území, rostla v blízkosti dolních šachet. Nebyla nijak zařizovaná, spíše to byly dřevěné boudy a chatrče, jelikož měly sloužit především ve spojení s prací. Netrvalo dlouho a sídliště si všimli obchodníci a řemeslníci a to se následně od poloviny 16. století stalo mestisem. Stěhovali se sem i bánští podnikatelé a zámožnější evangelíci, kteří byli vyhnáni z Českých Budějovic. Dne 30. prosince 1585 povýšil Rudolf II. původní horské sídliště na svobodné hornické město a udělil mu řadu významných práv a svobod. 1 Po roce 1585 vznikaly v Rudolfově významné budovy. Mezi nejvýznamnější patřily například radnice, městský pivovar, solní sklad, špitál či škola. O vzhledu těchto budov bohužel nejsou žádné zprávy, protože většinou byly zničeny na začátku třicetileté války. Špatná období nastala pro Rudolfov ke konci 16. století, kdy se začaly stříbrné žíly vyčerpávat a město vylidňovat. Nejhorší osudová rána přišla roku 1619, kdy bylo zahájeno povstání českých stavů. Rudolfovu se nevyplatilo, že vedlo konkurenční politiku proti Českým Budějovicím, které byly stabilnějším městem s královskou a císařskou podporou. Rudolfov byl nakonec zničen císařskými vojsky a tragickým vyvrcholením bylo založení požáru. Několik let poté zůstalo město pusté a plné ruin. Tyto ruiny byly v roce 1620 císařem Ferdinandem II. dány královskému městu České Budějovice. Roku 1630 vydal Ferdinand II. patent, kterým podřídil správu Rudolfova pod pravomoc Českých Budějovic. Byla mu vzata hospodářská privilegia, městem sice zůstal, ale jen poddanským budějovického panství. Rudolfov byl s příchodem nových

1

Srov. KLABOUCH, J. Rudolfovsko. Praha: Paseka, 2008, s. 9-11.

6

obyvatel orientován na zemědělství a tradiční řemesla. Dosídlenci našli útočiště i v opuštěných domech nebo rozebírali ruiny pro stavební materiál na nová sídla.2 Hornictví bylo obnoveno, ale zaměstnávalo jen desítky obyvatel, čímž se stalo méně významným. Dosud největší podnik byl v Rudolfově zřízen na konci 18. století. Byla to prádelna ovčí vlny, jež se udržela do až roku 1841. Ve městě docházelo k úspěšnému rozvoji paličkování krajek, v roce 1841 je vyrábělo 41 výrobců. Údajně se prodávaly i u vídeňského císařského dvora, protože byly velmi kvalitní. Později, když už krajky nebyly až tak žádaným zbožím, začaly se vyrábět kapesní nože, tzv. rudolfovské kudly. Byly oblíbené a šly velmi na odbyt na většině jarmarcích v Čechách. Od druhé poloviny 19. století se začal potvrzovat fakt, že Rudolfov je závislý na budějovickém průmyslu. Počet obyvatel se zde zvyšoval. Důvodem bylo, že lidé měli práci v podnicích po okolí. Vznikal a rozvíjel se průmysl na budějovických předměstích. Rudolfovu dodnes zůstává statut města, ale spíše symbolicky, jako tradice a pro připomenutí jeho historie. Není pravým reprezentantem městského typu, jako jsou ve zdejším prostředí například České Budějovice.3

1.2 Rudolfov a jeho škola do roku 1912 První zprávy o založení školy v Rudolfově pochází z přelomu 16. a 17. století, kdy ji po stránce finanční vypomáhali těžaři Vilém a Petr Vok z Rožmberka. Více podrobností o škole z této doby v hornickém městě bohužel nemáme. V roce 1619, v době povstání českých stavů, kdy byl Rudolfov následně zpustošen císařskými vojsky, bylo zničeno hodně veřejných budov včetně školy. Roku 1630 museli rudolfovští na svoje vlastní náklady zřídit faru a k ní školu, protože jim to nařizoval královský dekret, který vydal císař Ferdinand II. Původní příčinou zde nepochybně byla sílící rekatolizace. Tento příkaz byl realizován až 10 let poté. 4

2

Srov. KLABOUCH, J. Rudolfovsko. Praha: Paseka, 2008, s. 12-13.

3

Srov. tamtéž, s. 15-17.

4

Srov. Základní škola a Mateřská škola Rudolfov. [ cit. 15. února 2013 ]. Dostupné na WWW:

http://www.zsrudolfov.cz/zs_historie.html.

7

„V době třicetileté války, rekatolizace a vítězství protireformace, shořela na hranicích většina českých knih, které mohly sloužit dětem i jako učebnice. Nedostatek učebnic, pomůcek a vzdělaných učitelů provázel úpadek lidového vzdělání.“5 Ve druhé polovině 17. století, kdy se školní budova nalézala vedle fary, byla škola ve špatném technickém stavu. Nacházela se v ní jediná školní světnice, ze které byl přímý vstup do bytu rodiny učitele. Přemýšlelo se proto o nové budově, jelikož ta stávající již nestačila ani žákům, ani učitelově rodině.6 Magistrát dne 22. října 1723 uznal, že postavení nové školní budovy je nutné a byla tudíž stavba povolena a mohlo se na ni vzít 100 zlatých z kostelních peněz. Na začátku roku 1724 byl navržen plán stavby nové školní budovy a v květnu již budova stála.7 Roku 1774 vyšel nový školský zákon. U každé fary by měla být založena triviální (obecná) škola, která by byla vydržována státem. V městech by měly být založeny normální školy a v hlavních městech školy hlavní. V Rudolfově měl stát normální typ školy. Učilo se v ní čtení, psaní a počítání – tzv. triviu a základním znalostem z fyziky, přírodopisu, hudby a zpěvu. Dne 27. září 1775 se dostalo nařízení, že škola musí být udržována v patřičném stavu, aby měla vhodný zevnějšek a byla i vybavena nezbytným zařízením - tabule, lavice, stoly. V tomto roce bylo na škole v Rudolfově zapsáno 118 dětí. Od 4 do 6 let jich bylo 34, od 6 do 8 let 31, od 8 do 10 let 22 a od 10 do 12 let 31 dětí. Bohužel se děti musely tísnit v jedné školní světnici, pokud se vůbec do ní vešly. Seděly bez jakéhokoliv zasedacího pořádku, pro učitele bylo nemožné tuto mládež zvládat. Ačkoliv byla zavedená povinná školní docházka, do školy chodil pouze zlomek dětí – třetina počtu. O pravidelnou docházku dětí měli dbát i sami učitelé, protože zde byl platební systém – vybíraly se zde příspěvky od rodičů za jednotlivé předměty, ze kterých byl učitel nebo učitelský pomocník živ. Vyučování na škole začínalo v 7 hodin ráno, ať byla zima nebo léto, a končilo v 10 hodin dopoledne. Od 10 hodin do 11 hodin bývala hodina zpěvu. Odpoledne trvalo vyučování od 13. hodiny do 16 hodin. A od

5

MRZENA, J. Cesty k demokratizaci školy v jižních Čechách. České Budějovice: Pedagogická fakulta

v Českých Budějovicích, 1979, s. 3. 6

Srov. BÖHNEL, B. Dějiny města Rudolfov. České Budějovice: Krajský národní výbor v Českých

Budějovicích, 1956, s. 166. 7

Srov. tamtéž, s. 229.

8

16 hodin do 17 hodin se učilo hraní na housle a klavír. Denně bylo 6 hodin pravidelného vyučování a s hodinami zpěvu a hudby celkem 8 hodin.8 Bohužel docházka dětí, nejvíce těch z okolních vesnic, byla nepravidelná. Většina rodin pracovala v zemědělství, proto děti musely pomáhat na polích, loukách a zanedbávaly tím školní docházku. Pomůcky k učení rudolfovských dětí byly skromné. K četbě jim sloužil slabikář, katechismus (ten se žáci učili nazpaměť, ač textu v jejich letech nemohli rozumět), evangelium a modlitební kniha, kterou učitel svým výběrem dětem stanovil. Učitel byl odpovědný za to, aby děti měly slušné výsledky z výuky. Ke konci roku musel pozvat rodiče svěřených dětí a vykonávat před nimi veřejnou zkoušku. Podle výsledků této zkoušky se posuzovala schopnost a pracovitost samotného školmistra. Zprávu o tom, jak dopadly zkoušky, podával farář vyšším úřadům. Od nich to bylo posíláno zemské komisi a ta je posílala do Vídně. Školmistrova činnost byla posuzována s cíli císařských dekretů. V dětech se měl v té době probouzet a rozvíjet náboženský cit, proto byla škola pod přísným dozorem církve (faráře, děkana).9 I když byla budova školy opravována, zůstávala špatně zařízenou a nestačila pro zvyšující se počet dětí. Bylo potřeba, aby se zřídila nová školní budova s odpovídajícím zařízením, obzvlášť když rudolfovská škola byla školou městskou.10 Roku 1794 podávali školmistr s farářem žádost o stavbu nové školní budovy, bohužel žádosti nebylo vyhověno. V roce 1796 přišlo rozhodnutí, aby se školní budova důkladně opravila, jelikož se stávala nebezpečnou. V roce 1799 byla podávána nová žádost o povolení stavby nové školní budovy. Školmistr s děkanem jako důvod uváděli, že školou povinných dětí bylo v Rudolfově 160, přestože v zimě jich chodilo do školy jen 130. Ve školní světnici bylo místa jen pro 100 dětí, a tak zůstávalo ještě 30 školou povinných dětí, pro které v místnosti nebylo místo. Učitel obýval jednu světnici se sedmi členy své rodiny, do které se muselo vcházet přes celou školní síň. Přesto všechno se ale na další roky dopředu nepočítalo s tím, že by se nová budova pro školu postavila. Vrchnosti a úřadům byl osud školních dětí i učitele a jeho rodiny lhostejný.11

8

Srov. BÖHNEL, B. Dějiny města Rudolfov, s. 275-276

9


10


11


9

S přibývajícími lety se zvyšoval i počet oprav. Na rudolfovskou školu bylo v roce 1834 zapsáno 225 dětí – 116 hochů a 109 dívek. Pouze 137 platilo povinný školní plat. Jelikož se děti, které zde byly zapsané, nevešly do jedné místnosti ve školní budově, musela se opatřit druhá třída, kterou zadarmo propůjčil škole majitel domu a současně školní pomocník. V roce 1838 na škole bylo 246 dětí, jenže pro veřejnou zkoušku došla sotva třetina. Rodiče nedávali za důležitost školní docházce, k povinnosti a důležitosti byli stíháni pokutami. Pro učně byla zavedena i nedělní škola, která sloužila jako opakovací.12 Roku 1849 bylo vydáno ustanovení, aby se škola stala utrakvistickou, tj. aby české děti měly vyučování v českém jazyce a německé děti v německém. Naneštěstí se tomu nestalo a českým dětem se ani po roce 1849 nedostalo vyučování v českém jazyku. Z utrakvistické školy byla škola pouze německá a Češi v Rudolfově nemohli s touto situací nic dělat.13 Špatný stav budovy dovedl úřady roku 1857 k ráznému rozhodnutí. Musela se koupit jiná a větší budova. Tím se stal dům č.p. 129, který stál 1738 zl. A 57 kr. Třetinu peněz zaplatila městská rada budějovská (patron rudolfovské školy). Dvě třetiny zaplatily školní obce – Rudolfov s Veskou, Vráto, Dubičné, Hlincová Hora, Adamov, Jivno a Vyhlídky, Dvůr Urtinovice. Před začátkem školního roku 1857/58 byla škola do uvedeného domu přestěhována. Počet zapsaných dětí okolo 350. Do roku 1857 byly dvě třídy s německou výukou a od roku 1857 přibyla třetí. Až od roku 1859 byla na základě konsistoriálního nařízení zřízena třída vyučována českým jazykem a česká opakovací škola pro učně, vyučována v neděli. Zřízení této třídy, o kterou žádali čeští farníci z Rudolfova a přilehlých obcí, byl úspěchem Čechů v historii českoněmeckého soužití v Rudolfově. Nedocházení dětí na vyučování bylo stále řešeno pokutami.14 V roce 1869 vyšlo nařízení, že na škole se má vyučovat pouze jedním jazykem. Při jazykovém nepoměru čtyř německojazyčných tříd a jediné třídy českojazyčné v rudolfovské škole došlo k tomu, že byla prohlášena za školu s německým vyučovacím jazykem. Čeští rodiče se museli rozhodovat nad tím, jestli nechají své děti

12

Srov. BÖHNEL, B. Dějiny města Rudolfov, s. 339.

13


14


10

v jednojazyčné německé škole nebo je pošlou do českých škol, které se ale nacházely ve vzdálenějších obcích (Jivno, Libnič).15 Více o německé škole je k dohledání ve Státním okresním archívu České Budějovice nebo v digitálním archívu, kde se nacházejí dvě kroniky německé školy v Rudolfově. Jsou psané v němčině a datovány – první kronika od roku 1876 do 1919 a druhá kronika od roku 1918 do roku 1945.16 Nejvýznamnějším spolkem z hlediska rozvoje českého školství ve městě České Budějovice byla v letech 1872-1925 Matice školská. Ta se zabývala zřizováním a podporou českých obecných, měšťanských a reálných škol v Českých Budějovicích a okolí. Matice podporovala i zřízení školy v Rudolfově.17 Roku 1880 proběhlo sčítání obyvatelstva a bylo zjištěno, že obyvatelé rudolfovské obce tvoří 1220 Čechů a 1260 Němců. V Rudolfově samotném se hlásilo k české národnosti z 1149 osob 47 a k německé 670. ÚMŠ v Českých Budějovicích podávala žádost ÚMŠ v Praze a tam rozhodli, že v Rudolfově zřídí českou školu a budou ji udržovat na vlastní náklady. 18 Založení matiční školy, která začala svou činnost 10. října 1882, se nelíbilo německé části obyvatelstva a přiostřily se boje mezi nimi a Čechy. Místnost, ve které se vyučovalo, byla v domě č.p. 58. Do místnosti byly ÚMŠ Českých Budějovic zakoupeny učební pomůcky a nábytek. Při zahájení vyučování bylo zapsáno na české škole 79 dětí, ale jejich počet stále narůstal. V rodičích se postupně probouzelo národní vědomí a začali své děti zapisovat právě do Matiční školy. Růst počtu žáků způsobil v prosinci 1882 to, že se otevřela druhá třída Matiční školy, která se nacházela v domě č.p. 7. V roce 1883 se počet dětí v Matiční škole ještě zvýšil, a proto byla zaslána žádost k Zemské školní radě do Prahy, aby se zřídila trojtřídní obecná veřejná škola v Rudolfově. Žádost navíc obsahovala podpisy všech českých rodičů, jejichž děti se hlásily právě do české školy. 19

15 16

Srov. BÖHNEL, B. Dějiny města Rudolfov, s. 372. Dostupné v SOkA České Budějovice, Kronika německé školy Rudolfov 1876–1919 a Kronika

německé školy Rudolfov 1918–1945. 17

Srov. NOVOTNÝ, M. a kol., Dějiny vyššího školství a vzdělanosti na jihu Čech od středověkých

počátků do současnosti. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích, 2006, s. 135-136. 18

Srov. BÖHNEL, B. Dějiny města Rudolfov, s. 384.

19


11

Paměti od počátku zdejší české školy jsou vepsány do kronik, ve kterých se nacházejí bližší informace o škole samotné, dění kolem ní a jednotlivých školních letech. Kroniky se nacházejí ve Státním okresním archívu České Budějovice nebo jsou ke shlédnutí v digitálním archívu.20 Téhož roku budějovská okresní školní rada dovolila, aby byla v Rudolfově otevřena česká Matiční opatrovna, do které bylo okamžitě přijato 60 českých dětí. Němci žijící v Rudolfově si zároveň zřídili svojí Kindergarten, protože nechtěli dopustit, aby jejich německé děti byly v nevýhodě. V lednu 1883 bylo zaváděno na německé škole, dle platných nařízení, nepovinné vyučování v češtině. Vyučovalo se ve třech odděleních po třech hodinách. Bohužel archív německé školy byl roku 1945 zničen, proto se neví více podrobností k počtu žáků v těchto odděleních. Rozepře mezi Čechy a Němci neznaly konce. 21 Významným činem pro české lidi se stalo založení místního odboru ÚMŠ v Rudolfově 9. března 1884. Do tohoto místního odboru ÚMŠ se přihlásilo na počátku 138 členů. V členských příspěvcích se vybralo 192 zl. Jejich členství však netrvalo dlouho, jelikož se objevily první spory mezi členy, které zatěžovalo platit členský příspěvek. Starosti a překážky vnášely do této skupiny lidí špatnou náladu.22 Dne 10. září 1886 podali čeští občané novou žádost Zemské školní radě v Praze, přáli si zřídit v Rudolfově veřejnou českou školu pro 159 českých dětí. Němci to ale označili za výmysl, protože žádnou takovou školu si nepřáli. Už tak měli práci s udržením čtyřtřídní německé školy, kde navíc uvažovali o otevření i páté třídy. Tu by jen německými dětmi nenaplnili, proto si kupovali české děti a to tím způsobem, že rodičům za to, že dají dítě do německé školy, koupí třeba litr piva, štamprle kořalky apod. Dne 1. května 1887 přišel dopis od Zemské rady v Praze, ve kterém byla odmítnuta stížnost Němců proti zřízení české obecné školy v Rudolfově. Současně se v dopise obci nařizovala, aby školu zřídila. Němci proti tomu hned podali protest k Ministerstvu kultu a vyučování, ale neuspěli. Zemská školní rada ještě nařídila, aby v Rudolfově byla zvolena místní školní rada.23

20

Dostupné v SOkA České Budějovice, Kronika školy Rudolfov 1886–1929.

21

Srov. BÖHNEL, B. Dějiny města Rudolfov, s. 388-389.

22


23


12

Školní rok 1890 – 1891 již začíná v nově zřízené české škole. Ve druhé polovině srpna v ní probíhal zápis, k němuž se přihlásilo 216 dětí, což znamenalo otevření rovnou tří tříd. ÚMŠ věnovala české veřejné škole nábytek i učební pomůcky. Čeští rodiče přesto usilovali i o novou budovu školy, kde by byly třídy pohromadě, protože v této době byly jednotlivé třídy rozmístěny po různých domech. Němci chtěli také novou budovu, protože jejich německé škola byla stará a nevyhovující. Nejprve byla vyzvána německá školní rada, aby předložila plány ke stavbě nové budovy nebo k opravě té staré. Stavba budovy pro českou školu se stala již velmi potřebnou. 16. května 1891 se stala pro Němce neuvěřitelná věc. Podáním návrhu české školní rady bylo rozhodnuto o tom, že se obě budovy postaví najednou. Němci toho hned chtěli využít ve svůj prospěch a navrhli, aby měly obě školy společnou budovu. Tento návrh byl potvrzen, parcela byla schválena, přesto docházelo k průtahům, které trvaly pár let. Zásluhou Němců se nic nepodnikalo.24 Čechům po německých odkladech a fintách došla trpělivost a 2. prosince 1906 svolali schůzi českých rodičů. Účastníci se shodli, že bude nejlepší postavit vlastní budovu pro českou školu. Dne 25. října 1907 okresní školní rada zadala české městské radě v Rudolfově, aby si vzala na starost postavení budovy pro českou obecnou školu. Němci se opět pokoušeli protestovat, ale byli odmítnuti.25 V průběhu roku 1909 stavěli Němci svou školu. V listopadu se jim podařila zkolaudovat, v březnu dalšího roku byla vysvěcena a 18. ledna 1910 se v ní začalo učit, hned poté, co do ní bylo přeneseno veškeré zařízení a nábytek ze staré školy. I když byly 8. ledna 1910 schváleny plány a rozpočty pro stavbu české školy, nastávaly další problémy, o které se starala německá strana. Stavitel, který byl na stavění české školy najat, začal po nekonečných rozepřích mezi Čechy a Němci 17. srpna 1911 vyměřovat pozemek. Škola se i přes různé stížnosti, které podávali rudolfovští Němci, stavěla dál. Dne 11. září 1911 se mělo začít zdít, ale bylo tomu zabráněno, protože česká škola si zasloužila slavnostní položení kamene, které se konalo další den 12. září 1911. Žádný z rudolfovských Čechů nešel v ten den ani do práce.26

24 25 26

Srov. BÖHNEL, B. Dějiny města Rudolfov, s. 406-411. Srov. tamtéž, s. 428-429. Srov. tamtéž, s. 432-436.

13

1.3 Rudolfov a jeho škola od roku 1912 Datum pro otevření české školy bylo stanoveno na 13. října 1912, takže v ní mohl rovnou začít a začal nový školní rok 1912/13. V tomto školním roce byla česká škola pětitřídní a bylo na ni zapsáno 389 dětí, z toho 186 hochů a 203 dívek. Od roku 1882 do roku 1912 přibylo 200 % dětí.27 Jenže školu i po jejím vybudování pronásledovala řada starostí. Nový školní nábytek zůstával pro odpor Němců nevyřízen, proto se do nové školy musel dát nábytek ze starých prostor, ve kterých byla škola dříve umístněna. Němci škole znepříjemňovali provoz a 7. prosince 1912 se dočkali úspěchu. Nejvyšší správní soud rozhodl, že stavba české školy nebyla oprávněná obcí Rudolfov, a že obec Rudolfov není ani povinna tu část nákladů, který na ní připadala, uhradit. Rok 1912, který pro Čechy hlavně postavením školy začínal tak dobře, končil za tak nešťastných poměrů ve vnitřním spojeneckém životě českého rudolfovského živlu, kde osobní zájmy byly nad zájmy celku. Německé menšině se dařilo ovládat českou většinu. Rudolfovská radnice z českých obyvatel dělala bezprávní masu. Neštěstí již viselo ve vzduchu a celý svět měl tušení, že brzy vypukne válka mezi mocenskými silami.28 Poslední rok před první světovou válkou, v roce 1913, přetrvávaly starosti kolem již hotové české školy. Němci stále trvali na svém nepřátelském postoji k české škole i české radě, zkoušeli neustále podávat různé stížnosti. 29 „V červnu 1914 (28. června) došlo k osudovým událostem v Sarajevě, které vedly v červenci k vypovězení války Rakousko-Uherskem království Srbskému, k policejní trestní výpravě proti Srbsku, vítěznému účastníku předchozí války balkánské, z čehož vzešla první světová válka, která přinesla čtyřleté nezměrné utrpení všemu evropskému lidstvu.30 V době první světové války nastaly těžké časy. Česká škola byla 2. června 1915 obsazena kolem sta mužů 2. pěšího pluku číslo 6, Chebského, kteří byli uznáni za schopné pro strážní službu ve vojenských skladištích. Vyučování na této škole bylo 27


28


29


30

Tamtéž s. 460.

14

zastaveno a české děti byly odkázané chodit do německé školy. Zde potom probíhala střídavá výuka – jeden den pro české děti, druhý den pro německé. V červenci téhož roku byla obsazena i německá škola asi stem mužů 6. náhradního zeměbraneckého pluku č. 6, Chebského. Dne 12. září 1915 byla německá škola od vojska vyprázdněna a mohlo se znovu učit. V pondělí, ve středu a v pátek měly vyučování německé děti a ostatní dny byly určeny pro české děti.31 Stejně tomu bylo i v roce 1916. České děti ale byly na německé škole postižené cenzurou knih. V čítance měly původně například vlastenecké články, které musely být nahrazeny jednotnými čítankami. Jelikož od 9. února až do 8. dubna 1917 nebylo možné sehnat palivo, byla po tuto dobu německá škola uzavřená. Stejné problémy s topivem se v budoucnu vyskytly ještě několikrát.32 Například v únoru 1918 bylo pro nedostatek topiva vyučování sníženo pouze na jeden den v týdnu. S tímto omezením ale nesouhlasila okresní školní rada. Proto bylo zavedeno pro únor a březen opět střídavé vyučování. Česká škola byla stále obsazena vojáky, a to až do poloviny září, kdy ji vojáci opustili.33 Netrvalo dlouho a po 28. říjnu 1918 vojáci opět vrátili do rudolfovské školy a obsadili ji. I když české vojsko vyklidilo na konci listopadu českou školu, nezůstalo v ní žádné topivo. Z tohoto důvodu nebyla možná výuka až do 15. ledna 1919. Teprve v tento den se po čtyř a půlleté přestávce začalo opět učit.34 K události konce 1. světové války a vzniku nového státu se mi podařilo vybrat kousek textu z kroniky Obecní školy v Rudolfově: „Též i u nás v Rudolfově bylo oslaveno zřízení samostatného českého státu velikou národní slavností dne 17. listopadu 1918 o 10té hodině dopolední, jež zúčastnily se i školní dítky se svými učiteli.“35 Jednou z významných úprav v rámci československého školství se stal tzv. Malý školský zákon, který byl přijat 13. července 1922 a týkal se národních škol. Díky tomuto zákonu byly organizačně i obsahově sjednoceny školy na území celého státu. Těmi musely v rámci povinné školní docházky projít alespoň z části celé příslušné ročníky dětí, které byly obojího pohlaví. Zákon nařídil dětem osmiletou povinnou školní

31


32


33


34


35

SOkA České Budějovice, Kronika školy Rudolfov 1886–1929.

15

docházku a zrušil úlevy z této povinnosti. Bylo nastaveno maximum dětí ve třídě na sedmdesát, o dalších deset let později bylo sníženo na padesát. Vyhlásil rovnost učitelů a učitelek před zákonem. Systém národních škol byl tvořený obsažnou sítí obecných škol, které se skládaly ze dvou cyklů a to pětiletého a osmiletého. Nižší stupeň obecné školy pokračoval tříletou měšťanskou školou. K ní byl chvílemi připojován i jednoroční pokračovací kurz. V rámci osnov národní školy se objevily i nové předměty – občanská nauka. Pro dívky byla zavedena nauka o domácím hospodářství a pro chlapce ruční práce. K porovnání, hlavní náplní obecné školy byla také – prvouka, vlastivěda, čtení, náboženství, počty, mateřština, psaní. Oproti tomu curriculum měšťanské školy zahrnovalo ruční práce, tělesnou výchovu, kreslení, zpěv, pravopis, přírodozpyt, přírodopis, geometrii, počty, zeměpis, občanskou výuku, dějepis, náboženství a mateřštinu.36 Po první světové válce, a se vznikem Československé republiky, došlo v Rudolfově k velkému úbytku žáků německé školy. To napomohlo k tomu, aby v budově německé školy byla zřízena česká měšťanská škola. Výuka byla zahájena v roce 1927, další rok přibyl čtvrtý ročník, tzv. učební kurz. 37 Se zavedením měšťanské školy v Rudolfově se současně s ní začaly psát i její školní kroniky, které jsou k nahlédnutí ve Státním okresním archívu České Budějovice nebo v digitálním archívu. 38 Před druhou světovou válkou německá škola v Rudolfově začala pomalu zanikat. Měla už jen dvě třídy a v Rudolfově byly tři školy vedle sebe, z toho tato německá a hned dvě české.39 Pro období druhé světové války na školách v Rudolfově jsem čerpala informace ze dvou kronik českých škol, měšťanské a obecné školy. Dne 25. prosince 1944, kolem 11. hodiny, přeletěla americká letadla nad Rudolfovem a okolím. U Libniče byly svrženy v lese 3 tříštivé bomby. Vznikl tlak 36

Srov. NOVOTNÝ, M. a kol., Dějiny vyššího školství a vzdělanosti na jihu Čech od středověkých

počátků do současnosti. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích, 2006, s. 127-128. 37


http://www.zsrudolfov.cz/zs_historie.html. 38

Dostupné v SOkA České Budějovice, Kronika měšťanské školy Rudolfov 1927–1936 a Kronika

měšťanské školy Rudolfov 1936–1953. 39



16

vzduchu a detonace z výbuchu byla taková, že vyrazila v přízemí hlavní budovy jednu z okenních tabulí. Naštěstí Nikdo nepřišel k úrazu. Na začátku roku 1945 musely být uvolněny školní prostory, protože se v nich usídlila německá armáda. K těmto vojenským účelům byly uvolněny 3 učebny hlavní školy a všechny místnosti obecné školy. Obě školy začaly používat společnou učebnu v domě č.p. 18. Zde dostávaly děti zadávané úkoly po třídách. V úterý pro žáky hlavní školy a ve středu pro žáky obecné školy. Bohužel 26. února 1945 musela být uvolněna i tato třída, protože v ní byli následně ubytování uprchlíci. Od příštího dne byla určena za shromaždiště žáků a k ukládání domácích úkolů školní kuchyně v domě č. p. 14.40 Dne 5. května 1945 v odpoledních hodinách přicházely zprávy, že německá armáda se blíží k Lišovu, přitom loupí, drancuje a vraždí. Obyvatelé Rudolfova raději schovávali cenné předměty a potraviny do úkrytů a chystali se k útěku do lesů. Síla německé armády, která šest let trápila Evropu, slábla. Zbytek německých vojáků v Rudolfově ustupoval a odcházel. V proudu utíkajících německých vojáků od Lišova jel i neznámý cyklista se zprávou, že tanky Rudé armády jsou již v Lišově a za chvíli přijedou i do Rudolfova. Školní rok 1945/46 začal v osvobozené republice. Byla úplně zrušena německá škola, jenže několik dětí německé národnosti zůstalo bez vyučování i dozoru, proto místní národní výbor doporučil, aby tyto děti chodily do české školy. 41 Dne 21. dubna 1948 byl schválen nový školský zákon č. 95/1948 Sb., který poprvé v československém školství vytvářel jednotnou státní školskou soustavu, do kterého jsou zapojeny všechny druhy škol, kromě vysokých škol. Získání základního vzdělání na úrovni nižší střední školy bylo umožněno veškeré mládeži. Nová československá jednotná škola byla rozdělena na tři stupně. První stupeň – škola národní (1. až 5. postupný ročník), druhý stupeň – čtyřletá škola střední (6. až 9. postupný stupeň) a třetí stupeň – ten tvořily výběrové a povinné školy. Děti ve věku od tří do šesti let navštěvovaly mateřské školy, které byly také začleněné do jednotného školského systému. Čtyřleté gymnázium bylo bráno jako jediný typ středního všeobecného vzdělání školy třetího stupně, navazující na povinnou střední školu

40

Srov. SOkA České Budějovice, Kronika měšťanské školy Rudolfov 1936–1953, s. 246-248.

41

Srov. SOkA České Budějovice, Kronika školy Rudolfov 1940 - 1953.

17

druhého stupně. Gymnázia a školy prvního a druhého stupně tvořily jednotný typ všeobecně vzdělávací školy. 42 I v Rudolfově nastaly změny, které se týkaly nového školského zákona o jednotných školách. Na dosavadní měšťanské i obecní škole vešel zákon v platnost k 1. září 1948. Dle tohoto zákona se z obecné školy stala škola národní a měšťanská škola se přeměnila na školu střední.43 Více o vítání nového roku, který přinesl změny, a o dalších školních letech obou škol je k dočtení v jejich kronikách Státního okresního archívu České Budějovice nebo volně na internetových stránkách digitálního archívu.44

42

Srov. ŠTVERÁK, V. Stručné dějiny pedagogiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988, s.

288. 43

Srov. SOkA České Budějovice, Kronika měšťanské školy Rudolfov 1936-1953 a Kronika školy

Rudolfov 1940-1953. 44

Tamtéž.

18

2 Rudolfovská škola v letech 1953 – 1967 „Podmínky pro zdokonalení vzdělávací práce v základní škole vytvořil školský zákon z 24. dubna 1953, který významně posílil jednotnost našeho školského systému. Tímto zákonem byla vytvořena osmiletá střední škola a jedenáctiletá střední škola. Základní všeobecné vzdělání poskytovaly oba typy škol. Povinná školní docházka byla zkrácena na 8 let. Poslední tři ročníky jedenáctileté střední školy byly výběrové a připravovaly především pro studium na vysoké škole.“45 Dle tohoto zákona se objevily další změny v organizaci československého školství, zejména právě u škol všeobecně vzdělávacích. Tato změna se týkala i škol v Rudolfově, kde byla zřízena osmiletá střední škola, která vznikla spojením národní a střední školy v jeden celek.46 Kronika osmileté střední školy je v současnosti k nalezení na Základní škole v Rudolfově. Vedena je od jejího vzniku a psaná dvěma jejími řediteli. Od školního roku 1953/54 do školního roku 1957/58 panem Aloisem Procházkou a od školního roku 1958/59 do školního roku 1966/67 panem Ladislavem Havelkou.

2.1 Učitelský sbor Ministerstvo školství jmenovalo výnosem ze dne 14. srpna 1953 ředitelem osmileté střední školy v Rudolfově pana Aloise Procházku a jeho zástupcem se rozhodnutím ze dne 12. října 1953 stal pan Josef Bartoška. Před zahájením vyučování v roce 1953/54 na nově zřízené osmileté střední škole v Rudolfově musel ředitel školy a jeho zástupce projít desetidenním přípravným kurzem, na kterém byli seznamováni s úkoly nové školy. Bez tohoto školení nemohla být funkce ředitele školy vykonávána. Sám ředitel školy se během následujících let účastnil několika dalších školení. Například v srpnu každého roku se v Českých Budějovicích konaly krajské konference pro školské pracovníky, které pořádal Krajský národní výbor. Zde účastníci dostávali

45

KOŘÍNEK, M., VÁŇOVÁ, R. Dějiny školství v Československu 1945-1975 – 1.díl. Praha: Univerzita

Karlova v Praze, 1982, s. 54. 46

Srov. Kronika osmileté střední školy v Rudolfově. [ cit. 24. února 2013 ].

19

pokyny k provedení směrnic pro učebně výchovnou práci v rámci nadcházejícího školního roku. Za dlouholetou práci ve školství byl ředitel rudolfovské školy Alois Procházka vyznamenán Ministerstvem školství a kultury diplomem a čestným titulem Vzorného učitele. Ocenění i čestný odznak mu byl předán 27. března 1957 na slavnostním shromáždění

v zasedací

místnosti

Krajského

národního

výboru

v Českých

Budějovicích. Také členové učitelského sboru se museli pravidelně účastnit školení, schůzí a konferencí, které se každoročně konaly v Českých Budějovicích. Byly na nich projednávány metodické dopisy od Ministerstva školství, které informovaly o učebních osnovách a uznaných učebnicích. Do konce srpna vždy proběhly na škole přípravy plánu práce k zahájení nového školního roku a opravné zkoušky žáků. Učitelé se na těchto setkáních dozvídali, jak mají rozvíjet svou kulturně výchovnou a metodickou činnost a udržovat stálý styk dětí s obyvateli a spolky Rudolfova. Prostřednictvím propagačních materiálů ve vývěsních skříních seznamovali nejen školní mládež o mezinárodně-politických událostech. Ve spolupráci s kulturními spolky zabezpečovali společné vyžití žáků a občanů Rudolfova. Vzájemná pomoc mezi učiteli, rodiči a žáky školy se potvrdila 3. dubna 1955, kdy byla v celé republice vyhlášena jarní směna. Akce měla za úkol zvelebování vzhledu měst a obcí k 10. výročí od osvobození ČSR Rudou armádou. Z učitelského sboru se účastnili téměř všichni. Pracovalo se na školním dvoře, zahradě, byla upravena kůlna na jízdní kola pro žáky, vyvážel se popel z jímek na školním dvoře. Po celoroční práci se vždy v březnu konal slavnostní Den učitelů. Podle celookresního aktivu bylo učitelům změřeno, jak si během roku vedli a byla oznámena jména těch, kteří dostali vyznamenání. Dopoledne se konal kulturně zábavný program, o který se postarali žáci rudolfovského pěveckého kroužku 4. a 5. třídy. Den učitelů pokračoval večer v Českých Budějovicích, kde v kulturním domě probíhal taneční a zábavný program. K 1. září 1958 odchází ředitel Alois Procházka po 31 roku, který věnoval škole, do důchodu. Uzavřel tím i své zápisy do školní kroniky. Dekretem vedoucí školského odboru rady Okresního národního výboru v Českých Budějovicích byl jmenován 20

novým ředitelem rudolfovské školy pan Ladislav Havelka, který vedení převzal 26. srpna 1958. Za svou příkladnou práci se školní mládeží, organizováním výchovně vzdělávacích programů byl delegován Krajským ústavem pro další vzdělání učitelů v Českých Budějovicích jako zastupitel Českobudějovického kraje na pražskou Mezinárodní konferenci o základech tělesné výchovy, která se konala ve dnech 12. až 14. září 1958 v hotelu Internacional.47

2.2 Žáci a jejich studium Škola v Rudolfově byla navštěvována velkým počtem studentů, ve většině případů byla otevřena v každém ročníku jedna třída a jedna pobočka. Ve školním roce 1958/59 bylo na škole 20 učitelů a 7 správních zaměstnanců.

Počty studentů

v jednotlivých školních letech ukazuje následující tabulka (Tabulka 1). Některé údaje nebyly v kronice zaznamenány.

Z toho Celkem žáků chlapců dívek 451 224 223 1953/54 479 1954/55 460 228 232 1955/56 425 222 203 1956/57 399 1957/58 376 1958/59 390 198 192 1959/60 392 195 197 1960/61 413 211 202 1961/62 406 207 199 1962/63 387 1963/64 365 1964/65 357 181 176 1965/66 *) 343 1966/67 *) Počet žáků na konci roku Školní rok

Celkem tříd 14 14 13 14 14 15 17 15 16 15 14 13

Tabulka 1: Počty žáků v letech 1953 – 1967

47

Srov. Kronika osmileté střední školy v Rudolfově.

21

Žáků v družině 53 34 28 41 42 83 75 49 56 49 28

Počet pionýrů 229 325 243 322 230 363 205

Po skončení výuky měli žáci možnost rozvíjet své technické a tvořivé dovednosti ve školní družině. Do roku 1960/61 bylo na škole provozováno jedno oddělení družiny, od následujícího roku to pak již byly oddělení dvě. Kromě výuky organizovali učitelé a rodiče při škole různé zájmové kroužky pro žáky všech ročníků. Zájmové kroužky vycházely z poválečné doby ovlivněné politikou SSSR a měly za cíl vychovat socialistického člověka poslušného a oddaného ideálu KSČ. Kroužky rozšiřovaly zájmovou činnost dětí a mládeže a spolupracovaly například s Československým červeným křížem nebo s Československým svazem žen. V dětech se rozvíjela zručnost a soutěživost. Ve školním roce 1953/54 byly na škole zřízeny dva mičurinské kroužky, kroužek leteckého modelářství, zdravotnický a čtyři oddíly tělovýchovného kroužku. V následujících letech se nabídka zájmových kroužků rozrůstala, přibyl kroužek matematický, výtvarný, pěvecký či technický. Ve školním roce 1956/57 nebyl při škole veden pěvecký kroužek, ale hudební výchova byla vyučována jako nepovinný předmět osmé třídy. Od roku 1957/58 navíc přibyl pro žáky prvního stupně kroužek dovedných rukou, pro žáky druhého stupně pak kroužek truhlářský, požárnický, recitační a taneční či šachový. V roce 1958/59 přibyly ještě kroužky zámečnický a sportovní gymnastiky. O rok později se poprvé objevuje také kroužek elektrotechnický. V tomto roce se do zájmových kroužků zapojilo 76 žáků školy. V roce 1961/62 jsou zavedeny v 6. a 7. třídě nepovinné předměty kurzy šití a vaření, sborový zpěv, němčina a sportovní hry. Mezi zájmovými kroužky se objevují kroužky pěší či vodní turistiky nebo kroužek přírodovědný-myslivecký. Pro další tělovýchovný rozvoj školní mládeže byla ve školním roce 1954/55 zavedena podle směrnic Ministerstva školství školní tělovýchovná jednota. Tento čin se setkal ze strany dětí s širokým zájmem. Cvičilo se ve dvou oddílech žáků a následně přibyl i další, oddíl starších žákyň. Svoje sportovní schopnosti a šikovnost potvrdily školní děti dne 2. až 4. června 1955, kdy se v dopoledních hodinách zúčastnili žáci zkoušek ohledně krajské spartakiády. Ze zdejší školy měly cvičit děti ze všech stupňů, jelikož bylo zjištěno, že

22

jsou na vystoupení výborně připraveni. Svými výkony dokázaly, že mohou cvičit nejen na krajské, ale i celostátní spartakiádě. Pro ještě větší zkvalitnění tělovýchovného života žáků bylo ve školním roce 1958/59 od 27. ledna zahájeno ranní cvičení, konající se před vyučováním, na kterém žáci nacvičovali skladbu 2. celostátní spartakiády. Cvičení vedl ředitel Ladislav Havelka. Jarní tělovýchovná činnost a sportovní připravenost byla ověřována každoročně soutěží v přespolním běhu. Akce se nazývala Běh Mladé fronty a účastnila se jí nadpoloviční většina žáků. Od školního roku 1959/60, kdy byl na pozici ředitele pan Ladislav Havelka, jsou v kronice zaznamenány i počty jisker a pionýrů v pionýrské organizaci (viz Tabulka 1). Pod vedením nového ředitele se pořádaly pro školní mládež besedy, rozšiřovala se spolupráce s pionýrskou a svazáckou organizací. Školní děti se zúčastňovali vítání nových občánků, oslav životních jubileí, vítání prvňáčků, složení slavnostního slibu jisker a pionýrů. Koncem 60. let 20. století se projevila vzájemná podpora občanů a našeho státu. Dne 28. února 1958 se ve večerním rozhlasovém vysílání hovořilo o tom, že papírny nemají dostatek surovin v podobě starého papíru, kterého se využívá k výrobě balícího papíru a papírových obalů. Hned 1. března byli informováni žáci a pionýrské organizace o tomto rozhlasovém vysílání. Žáci rudolfovské školy se rozhodli, že i ostatní školy v okolí vyzvou ke sběrné soutěži. Žáci školy požádali rodiče, organizace a podniky, aby podpořili tuto akci. Do týdne bylo žáky nashromážděno 2 533 kg starého papíru. Dne 16. března 1966 uspořádala pionýrská organizace místní kolo Soutěže tvořivosti mládeže a pracujících. Účast byla vysoká a to v těchto disciplínách: recitace 42 žáků, zpěv 30 žáků, tanec 22 žáků, výtvarná práce 6 žáků. Dohromady se soutěže zúčastnilo 98 účastníků. U žáků rudolfovské školy se úspěšně potvrdily matematické dovednosti. Dne 20. dubna 1958 se na škole konalo 2. kolo Matematické olympiády, kterého se účastnili vítězové 1. kola osmiletých středních škol z okresu. Ve 2. kole byly výsledky velmi uspokojivé. V počtu řešitelů, kteří byli úspěšní, se rudolfovská škola umístila na prvním místě. 23

Úspěchy rudolfovských žáků pokračovaly i v literární oblasti. Dne 8. prosince 1959 odjely dvě žákyně na krajskou přehlídku soutěže Citace ruských básní. Postoupily do ní z okresního kola a jedna z nich vyhrála i tuto krajskou soutěž. Na závěr roku byly každoročně uskutečňovány závěrečné zkoušky žáků osmých tříd. Na přelomu května a června se konaly písemné zkoušky z matematiky a českého jazyka, uprostřed června pak následovala ústní část zkoušky. Žáci rudolfovské střední školy byli v těchto zkouškách velmi úspěšní, stávalo se jen výjimečně, aby některý z žáků neuspěl. Výsledky závěrečných zkoušek v kronice bohužel evidoval pouze pan ředitel Alois Procházka a tak jsou známé údaje jen do školního roku 1957/58 (Tabulka 2). U školního roku 1956/57 byl uveden pouze celkový počet zkoušených žáků, přesné výsledky v kronice zapsány nejsou.

Školní rok 1953/54 1954/55 1955/56 1956/57 1957/58

Celkem zkoušených 67 66 67 64 56

Prospělo

Neprospělo

65 64 61 56

1 0 0 0

Neúčastnilo se 0 2 4 0

Opravná zkouška 1 0 2 0

Tabulka 2: Výsledky závěrečných zkoušek v letech 1953 – 1958

Posledním školním rokem Kroniky osmileté střední školy, která s odchodem pana ředitele Ladislava Havelky byla uzavřena, je školní rok 1966/67. 48

2.3 Události ve škole – oslavy, vzpomínky Dne 7. listopadu 1952 byl zahájen Měsíc Československo-sovětského přátelství, který začal školní slavností. O den dříve se žáci stali aktivními účastníky provedení hvězdicové štafety. Obsadili úseky Rudolfov, Vráto, Adamov, Dubičné, Hlincová Hora, Libníč a Hůry. Někteří žáci se pak 8. listopadu účastnili pietní vzpomínky u památníku 48


24

vojína v Hlincové Hoře, kde dvě žákyně zarecitovaly básně. Následně 10. listopadu se všichni žáci účastnili vítání hlavní Štafety přátelství a míru, která probíhala městem. Den 19. prosinec 1953 se ve škole v Rudolfově nesl ve znamení oslav narozenin prezidenta republiky Antonína Zápotockého. Žáci se při besedě s učiteli dozvěděli o jeho životě a zásluhách v boji za práva lidu. Začátkem ledna se v rudolfovském hostinci Na Americe konala slavnost k Vítání děda Mráze. Snahou bylo zaměstnat skoro všechny děti, proto byla rozdělena do dvou dní. Nižší stupeň měl vystoupení 2. ledna a vyšší stupeň 10. ledna. I přesto, že se představení konala odpoledne i večer, byl hostinec zaplněn. Význam 1. května jako Mezinárodního dne všech pracujících byl žákům ve škole připomenut 30. dubna. Samotný první máj byl oslaven manifestací v Českých Budějovicích. Žáci se účastnili oslavy v průvodu, v jehož čele šla skupina pionýrů i s oddílem zdejší školy. Beseda žáků s důstojníkem československé armády byla uspořádána dne 24. září 1954. Žáci se dozvěděli zajímavosti o boji československých jednotek a osvobození naší vlasti. Beseda byla pořádána pro oba stupně školy odděleně. V měsíci březnu 1955 bylo vzpomenuto ve výročních dnech na úmrtí dvou státníků, J. V. Stalina a Klementa Gottwalda. Žákům byl připomenut jejich život, činnost a jejich životní díla. Při 85. výročí narození V. I. Lenina promluvil 22. dubna 1955 ředitel školy k žákům vyššího stupně. Připomněl ve svém proslovu, že se slova V. I. Lenina vyplnila, když věřil v úspěch 1. socialistického státu. Ve školním roce 1955/56 se slavnost Vítání děda Mráze konala již 22. prosince. Program za vedení učitelů připravovali sami žáci. Ke slavnosti byly pozvány i děti z mateřské školky. Oslava k Mezinárodnímu dni žen se tento rok konala 4. března. Program obsahoval mnoho vystoupení žáků a žákyň. Účinkoval i vojenský hudební a recitační soubor. Dne 30. června v 16 hodin byla na zdejší škole otevřena 1. pedagogická výstava, která trvala až do 4. července. Výstava se nesla v tématu historie českého školství v Rudolfově a stručně zachycovala a poukazovala na bohatou historii české školy, aby tím vynikla přítomnost proti minulosti.

25

Každým rokem pořádali žáci s učiteli tradiční Vynášení Mořeny. Stará lidová slavnost měla nové zaměření - vítězství míru nad válkou. Průvod tříd ze školy na prostranství hasičské zbrojnice vyšel po 14 hodině. Diváci měli možnost shlédnout scénu a pak průvod vynesl a utopil Mořenu, která symbolizovala válku, ve Svatojánském rybníce. V listopadu 1959 probíhala školní oslava Velké říjnové socialistické revoluce, která se konala ve cvičebně školy. Od 10 hodin pro 1. až 5. třídu a o hodinu déle pro 6. až 9. třídu. Program byl následující: na úvod zazněla československá a sovětská hymna, následoval projev ředitele Ladislava Havelky, různé písně, recitace a dramatické pásmo, následovalo poděkování, pásmo uzavřela píseň Internacionála. Beseda se čtyřmi příslušníky české armády se konala 6. října 1959 k příležitosti Dne československé armády, který pořádala rudolfovská škola. Beseda byla vedena důstojníkem z posádky v Rudolfově na Farské louce, kam se všichni žáci se svými učiteli shromáždili. Děti nejvíce zaujalo, že si mohly vyzkoušet střelbu ze samopalu. Ke Dni vítězství pracujících v únoru 1948, který byl vyhlášen na 25. února 1966, nacvičili pionýři své pásmo, kde recitovali básně a zpívali písně a to následně bylo odvysíláno školním rozhlasem. Ve škole se také slavilo 45. výročí od založení Komunistické strany Československa. Dne 15. května 1966 ve 4. vyučovací hodině žáci vyslechli proslov ředitele školy Ladislava Havelky a pásmo k tomuto výročí.49

2.4 Události mimo školu Všichni žáci sedmých tříd rudolfovské školy se v týdnu od 16. do 22. května 1954 účastnili zalesňovacích prací a lesní správy ve Vyšším Brodě. Podpořili tím zalesňování pohraničí. V březnu 1955 probíhala ve městě akce proti atomové zbrani, ke které vyzývala Světová rada obránců míru. Výzvu v obci podepsali všichni, kteří byli zde po dobu akce přítomni a pochopili důležitost mírového života na naší planetě. Protimandelinkovou akci pořádali žáci 4. a 5. tříd koncem září 1955, kdy kontrolovali pozemky osázené bramborami. Jejich zásluhou se podařilo objevit mandelinku

49


26

bramborovou na polích na Vesku a následně se provedla bezpečností opatření proti dalšímu šíření škůdce. Byla to významná pomoc, která zabránila zemědělským škodám na úrodě plodiny, která patřila mezi nejvýznamnější v naší republice. Starší pionýři rudolfovské školy 2. a 9. června zorganizovali v rámci úkolů pro získání odznaku Mladý turista táboření v přírodě pro ostatní žáky. Stalo se tak u lesa poblíž Jivna, kde byly pionýry postaveny stany, večer patřil táborovému ohni a následovalo přespání v přírodě. Takový typ pobytu sklidil velký ohlas a dětem se velmi líbil. Roku 1958 byly v Rudolfově obnoveny staré masopustní zvyky. Na neděli 16. února byl připraven velký masopustní průvod péčí osvětové rady a školské kulturní komise. Průvod přišlo shlédnout kromě mnoha místních občanů i nemálo lidí z okolí, zejména z Českých Budějovic. Dopravní podnik města České Budějovice zveřejnil údaj, že se do Rudolfova dopravilo více než 10 tisíc lidí. Velmi časté byly i návštěvy žáků v zemědělských družstvech poblíž Rudolfova. V dubnu 1958 navštívili žáci JZD v Dubičném, kde po prohlédnutí zařízení pomohli sesbírat kamení na jetelišti. Žáci 7. třídy se pak byli podívat v JZD v Hůrách, kde asistovali při odstraňování bodláků a jiného plevelu z polí. V Jivně žáci na podzim pomáhali se sklizní brambor a na jaře pak dvakrát pomohli při hledání mandelinky bramborové. Službu v hledání provedli následně i v Rudolfově. Od poloviny září 1959 jednotlivé třídy pomáhali se sklizní brambor v družstevních závodech v Rudolfově, Hlincové Hoře, Adamově, Dubičném a Hůrách. Do 12. října odpracovalo 7 tříd ve 42 dnech celkem 4 755,5 brigádnických hodin. V předvečer Dne vítězství, 8. května 1962, byl uspořádán od 19:30 hodin lampionový průvod, který vycházel od radnice a došel k Památníku padlých, kde měl proslov bývalý ředitel rudolfovské školy Alois Procházka. Průvod pak došel městem k Americe, kde promluvil Ladislav Havelka, současný ředitel školy. K 15. Výročí založení Pionýrské organizace v ČSSR byla 26. dubna od 18 hodin uspořádána oslava. Skupinka pionýrů z rudolfovské školy se k oslavě přidala tak, že zorganizovala zapálení táborového ohně v údolí k rybníku Mrhal. K němu si pionýři připravili program ve formě scének, recitací a zpěvů. Dne 29. ledna 1967 uspořádal T. J. Sokol Rudolfov v sále Na Americe dětský karneval. Účastnilo se ho 249 dětí a 112 dospělých. Veselou zábavu zpestřila tombola a soutěž o nejkrásnější masku.

27

Velký zájem způsobily informace o vypuštění dvou družic na území Sovětského svazu. První z nich byla na orbitu Země vypuštěna 4. října 1957, druhá pak 3. listopadu. Umělé družice byly vypuštěny podle programu Mezinárodního geofyzikálního roku v oblasti studia horních vrstev atmosféry a oblasti studia fyzikálních procesů. Žáci každý den četli zprávy z tisku a diskutovali o nich. Další kosmická aktivita Sovětského svazu vyvolala opětovný zájem žáků školy. Tentokrát se jednalo o vypuštění druhé kosmické rakety k Měsíci dne 4. října 1959, což znamenalo další velký úspěch sovětské vědy. Zpráva se setkala s ohlasem celosvětové veřejnosti a podrobně byly sledovány všechny informace o průběhu letu. Dne 1. prosince 1960 sovětská věda a technika a celosvětová společnost slaví další úspěch z prozkoumání kosmu. V pořadí již 3. kosmická loď SSSR dosáhla oběžné dráhy Země, aby prozkoumala, jestli je možnost, aby ve vesmíru žily organismy. Na palubě cestovali dva psi, Muška se Včelkou a další pokusná zvířata. Dne 12. dubna 1961 pak přichází ze Sovětského svazu zpráva, že byla vypuštěna první kosmická loď s člověkem na palubě, Vostok I. Oním kosmonautem byl sovětský letec major Jurij Alexejevič Gagarin, který 28. dubna navštívil i Prahu, kde od prezidenta A. Novotného obdržel titul Hrdina socialistické práce. Kdo u této události nemohl být osobně, sledoval tuto významnou událost prostřednictvím rozhlasu.50

2.5 Mimořádné události a jejich vliv na chod školy Kvůli propuknutí obrny u dvou osob, se žáci místní školy nemohli účastnit krajské spartakiády, která se konala 19. července 1954 v Českých Budějovicích. Také tělovýchovný den, který byl připravován na 27. června, nemohl být uspořádán. Rudolfov vydal zákaz shromažďovat se, aby bylo zabráněno šíření choroby. Další nákaza se už neobjevila. V únoru 1956 napadl sníh a teplota dosáhla přes -30 stupňů Celsia. Některé třídy na nižším stupni nebylo možné vytopit a od 20. února bylo zavedeno střídavé dopolední a odpolední vyučování v určitých třídách. Kvůli stále pokračujícím mrazům a úbytku paliva došlo k zastavení vyučování. V době od 25. února do 4. března dostávali žáci pouze domácí úkoly. Družina se školní jídelnou zůstávaly v provozu.

50


28

Dne 13. srpna 1957 po 22. hodině večerní se Rudolfovem prohnala vichřice. Proud vzduchu se pohyboval rychlostí přes 150 km/h. Vichřici doprovázela bouře a krupobití. Vše trvalo asi 3 minuty, ale byly způsobeny ohromné škody. V Rudolfově bylo poškozeno mnoho budov, nevyhnulo se to ani rudolfovské škole. Nejvíce na budově byly poškozené krytiny střech, okenní tabulky a zdi. Žádní občané, co žili v Rudolfově, si žádnou tak silnou vichřici nepamatovali. Na konci září a začátku října 1957 v kraji propukla chřipková epidemie, během které onemocnělo hodně žáků i učitelů. Dne 4. října bylo například ve třídě z 33 žáků jen 3. Epidemie ale netrvala dlouho a nedošlo k žádným větším komplikacím. Pro školní rok 1959/60 byla škola poprvé zřízena jako devíti třídní s šesti pobočkami. Devátá třída přibyla podle plánu školského odboru ONV o postupném přechodu na všech školách během tří let na povinnou devítiletou školní docházku. Navštěvování deváté třídy bylo tento a příští rok nepovinné. „Směrnice XI. sjezdu KSČ rozpracovaná plénem UV KSČ v roce 1959 byla zrealizována zákonem ze dne 15. prosince 1960 č. 186 Sb. o soustavě výchovy a vzdělání /školský zákon/.“51 Podle tohoto zákona získaly školy jednotu ve školní soustavě. Mládež od šestého roku věku do patnácti let získává povinné základní vzdělání ve školách základních devítiletých. Případně když mládež potřebuje zvláštní péči, tak jsou v ročnících pro ně příslušných.52 Strana KSČ a vláda československé republiky oznámila 20. dubna 1960, že došlo ke zlevnění cen. Pro školu to mělo velmi překvapivé důsledky, jelikož pro následující školní rok dostali všichni žáci v ČSR učebnice a školní pomůcky zdarma. Dne 1. ledna následujícího roku škola podle zákona změnila svůj úřední název z Devítileté střední školy na Základní devítiletou školu v Rudolfově. Druhé největší zatmění Slunce během 20. století očekávali žáci z Rudolfova 15. února 1961. Zatmění, které u nás mělo být částečně vidět v dopoledních hodinách, však kvůli mlze z Rudolfova vidět nebylo. Díky telefonickému pozvání od meteorologa z Jivna bylo ředitelem školy umožněno vyšším ročníkům rudolfovské školy přesunout

51

ŠTVERÁK, V. Dějiny pedagogiky II.díl. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1981, s. 311.

52


29

se na Jivenský vršek, odkud bylo možné celý průběh přírodního jevu skrze tmavé sklo pozorovat. V říjnu roku 1961 došlo k vyhrocení politické situace v Karibském moři, což vyústilo až k vyhlášení blokády Kuby prezidentem USA Fitzeraldem Kennedym. Žáci a zaměstnanci rudolfovské školy reagovali na ohrožení přátelství Kuby a světového míru tím, že odeslali protestní usnesení velvyslanectví USA v Praze. Dne 12. listopadu 1961 bylo přerušené vyučování a ve všech třídách byl v rámci československého rozhlasu či televize sledován pořad z Vladislavského sálu Pražského hradu, kde byl znovu zvolen Antonín Novotný za prezidenta ČSSR.53

53


30

3 Rudolfovská škola v letech 1967 - 1975 Kronika Základní devítileté školy se začala psát od školního roku 1967/68 do nové knihy. Místo pana Ladislava Havelky se toho roku stal novým ředitelem školy Josef Sviták, který odešel na konci školního roku 1968/69 do důchodu. Škola posléze měla od začátku školního roku 1969/70 dalšího svého ředitele Františka Krejsu. Podle ředitelů, kteří působili na škole, jsem rozdělila i podkapitoly této části. Celou kroniku je možné v současnosti nalézt v Základní škole v Rudolfově.

3.1 Události let 1967 – 1969 Ve školním roce 1967/68 bylo na školu přihlášeno 151 dívek a 166 chlapců, celkem tedy 317 žáků. Školní družina fungovala na dvě oddělení a navštěvovalo jí 43 dětí. Žáci 6. až 9. tříd se jako každoročně od 26. září do 16. října, kdy neprobíhala výuka, účastnili pod vedením třídních učitelů sběru brambor v JZD v Dubičném a v Hůrách. Celkem se podařilo sesbírat 232 q brambor, za což byli žáci odměněni na místě a škola navíc dostala losy, na které pak při losování 18. října vyhrála plnící pero a 3. cenu – lyže za 380 Kčs. Na sokolském cvičišti byl 6. října odpoledne oslaven Den armády. K žákům a učitelům promluvil vedoucí zdejší posádky a byly jim ukázány bojové techniky. Pionýrská organizace vyslala své zástupce, aby poděkovali panům důstojníkům a předali jim květiny. Dne 7. listopadu se v dopoledních hodinách konala školní oslava a byly položeny věnce k Památníku padlých na zdejším hřbitově. Ve večerních hodinách se ještě konala oslava 50. výročí Velké říjnové socialistické revoluce, na které hlavní projev měl ředitel rudolfovské školy pan Josef Sviták. Přítomno bylo 18 učitelů a v kulturní části účinkovalo na 50 žáků školy, kteří přispěli recitacemi a zpěvy. Všichni žáci školy se 9. dubna zúčastnili divadelního představení v Českých Budějovicích, které se konalo ve zdejším Malém divadle. Pro žáky prvního stupně začínalo představení od 8 hodin, od 10 hodin pak pro žáky druhého stupně. Divadla i kina trvala na tom, aby děti i se svými učiteli chodily v co největším počtu, proto se

31

představení konala v dopoledních hodinách místo školy. Na druhou stranu se tímto přicházelo o vyučovací hodiny. V květnu bylo na zdejší škole oslaveno 23. výročí od osvobození naší vlasti Rudou armádou. Proběhlo vzpomínkové pásmo pionýrů, žáci chodící do 8. a 9. tříd se účastnili Běhu vítězství, kdy předali štafetu ve směru na Adamov. V letních měsících 1968 probíhala v našem státě nevídaná politická aktivita. Dne 21. srpna přišla tragická událost., kdy naše vlast byla obsazena vojsky Sovětského svazu, Polska, Německé demokratické republiky, Bulharska, Maďarska, a to bezdůvodně. Byly to těžké doby pro Čechy a Slováky, ale projevila se nebývalá jednota našeho lidu. Bohužel toto období přineslo i spoustu zraněných a mrtvých. V našich dějinách státu neprojevil český lid takovou touhu po svobodě a demokratickém státu jako tehdy. Ze světových událostí nejvíce zaujaly žáky jubilejní 10. zimní olympijské hry, které byly 6. února slavnostně zahájeny francouzským prezidentem Charlesem Gaullem. Her se účastnili sportovci ze 37 zemí. Žáci rudolfovské školy dle možností sledovali televizní vysílání těchto ZOH v Grenoble.54 Do následujícího školního roku 1968/69 bylo na škole zapsáno celkem 132 žáků, z toho 143 dívek a 169 chlapců. Do školní družiny byl přihlášen 41 žák. Na škole byl zřízen zájmový kroužek náboženství, na který bylo přihlášeno 64 žáků. Během podzimu se žáci 6. až 9. ročníků na doporučení ONV, školního odboru a přání JZD Hůry a Dubičné opět zúčastnili v doprovodu třídních učitelů sběru brambor, který se konal v době vyučování. V letošním roce se sebralo celkem 1340 q brambor, za což žáci obdrželi odměnu 5013,- Kčs. Škole byl okresním zemědělským sdružením udělen diplom a peněžitá částka 600,- Kčs za výborné umístění ve sběru. Poslední vyučovací hodinu se 25. října v tělocvičně konala pro žáky 6. až 9. tříd oslava k 50. výročí osvobození Československa. Nejprve měl k žákům projev ředitel školy Josef Sviták, poté přišla na řadu kulturní část, skládající se z recitování básní a zpěvu. O den později se konala veřejná oslava. V 15 hodin byly položeny věnce k Památníku padlých v 1. a 2. světové válce a jedna z žákyň přednesla básně.

54

Srov. Kronika ZDŠ.

32

V 16 hodin byla zasazena památeční lípa – Strom svobody a v 17 hodin se konalo v restauraci Na Americe slavnostní shromáždění organizací Národní fronty. Na Vánoce byl v Rudolfově postaven vánoční Strom republiky. U stromu se konala sbírka a výtěžek z ní, 385,7 Kč, byl zaslán na vybudování vesnice SOS. Dne 16. ledna 1969 kolem 15. hodiny se před Národním muzeem v Praze polil benzínem a podpálil jednadvacetiletý student Jan Palach a 19. ledna na následky popálenin zemřel. Za jeho činem byl politický motiv, což nezůstalo nepovšimnuto ani na rudolfovské škole a vedlo to k mnoha diskuzím. Před koncem školního roku se 12. června konala školní besídka, kterou žáci uspořádali pod vedením svých učitelů. Ve 14 hodin se konala pro děti a od 19 hodin pro dospělé. Program trval dvě hodiny a zahrnoval básně, recitace, písně, tance a tělovýchovná vystoupení.55

3.2 Události let 1969 – 1975 Ke školnímu roku 1969/70 bylo na škole zapsáno 307 žáků – 140 dívek a 167 chlapců. Byly otevřeny dvě pobočky školní družiny, do kterých chodilo 40 žáků. Jako každý rok se žáci 6. až 9. třídy účastnili sběru brambor v JZD Dubičné a Hůry, kde se jim od 20. do 30. září podařilo sesbírat přes 1500 q brambor. Během vánočních prázdnin se v Rudolfově vyskytla chřipková epidemie, kvůli které byly prázdniny prodlouženy až do 17. ledna. Jako kompenzace pak byly žákům zrušeny pololetní prázdniny. Dne 6. března se v Rudolfově konala oslava k Mezinárodnímu dni žen, na které účinkovali žáci základní devítileté školy. Dívčí soubor zazpíval i v Domu důchodců v Libníči a pionýři předali malé dárečky. V rámci výročí 100 let od narození V. I. Lenina byla 6. dubna uspořádána vzpomínka v kulturním domě. Na úvod oslavy vystoupili pionýři z rudolfovské a vrbenské školy. Ve škole byla k vidění výstava o životě a díle Lenina. Dne 21. dubna na toto výročí bylo vzpomenuto v rozhlasovém pořadu.56

55

Srov. Kronika ZDŠ.

56

Srov. tamtéž.

33

Pro školní rok 1970/71 bylo na školu zapsáno celkem 281 žáků. Školní družina měla 2 oddělení, která navštěvovalo 85 žáků. Na škole se vyučovaly nepovinné předměty německého jazyka, šití a vaření, sborového zpěvu, sportovních her a praktik z přírodopisu. Dne 6. října byl slaven Den armády. Žáci školy přinesli do místních kasáren květiny a byli od vojáků pohoštěni. Potom byla žákům předvedena nová bojová technika a vojáci slíbili žákům, že se zúčastní jejich branného cvičení. U příležitosti školní oslavy VŘSR žáci 6. listopadu se svým programem vystoupili v místním kulturním domě. Ve školní celostátní soutěži ve výtvarném zpracování výjevů z filmových, sovětsky zpracovaných pohádek, která byla vyhlášena v prosinci pro žáky 2. až 5. tříd, slavila rudolfovská škola velký úspěch. V rámci Jihočeského kraje obsadila škola první místo a umístila se na třetí pozici v celé ČSSR. Dne 30. března skončila lhůta na odevzdávání výtvarných a literárních prací pro soutěž žáků základních devítiletých škol v okrese Českých Budějovic. Z rudolfovské školy se zúčastnilo 46 žáků. Do krajského kola postoupil 3 z nich. V rámci oslav 26. výročí osvobození naší republiky se 21. května konala v kulturním domě školní akademie. Začala v 18 hodin, trvala tři hodiny a vystřídali se při ní téměř všichni žáci rudolfovské ZDŠ. Ve spolupráci s vojáky z místní posádky bylo 1. června uskutečněno branné cvičení. To bylo zakončeno ukázkami z bojových technik a různými sportovními soutěžemi.57 Do školního roku 1971/72 bylo zapsáno 308 žáků. Po sobotní pracovní směně 16. října věnovali žáci nižších ročníků sebrané žaludy a kaštany mysliveckému sdružení v Jivně a bylo jim za tento čin poděkováno. Místní JZD Družba, se sídlem v Dubičné, pořádala 25. února ve Společenském domě v Rudolfově výroční členskou schůzi. O kulturní program se postarali žáci ZDŠ. Za vystoupení získal sbor pohoštění a žáci byli pochváleni od vedení JZD. Dne 25. dubna byl pro žáky rudolfovské školy uspořádán literární pořad. Obsahoval různé ukázky z děl E. Basse, J. Haška a M. Smolíka určené pro 2. stupeň.

57

Srov. Kronika ZDŠ.

34

Pro žáky prvního stupně byly předneseny básně K. Havlíčka Borovského, J. Nerudy, Ezopovy bajky a některé ukázky z díla B. Němcové. Tradiční oslavy 1. máje se konaly 9. května, kterých se účastnili učitelé i žáci školy. Pionýři šli v čele průvodu a u hrobu padlých z obou světových válek přednesli básně a položili květiny. Setkání s vojáky, kteří se účastnili soutěže festivalu Západního okruhu, si připravilo vedení školy na 13. května. Vojáci žákům nejprve zarecitovali, zahráli a zazpívali a poté jim vyprávěli zážitky z vojenského života. Žáci je na konci odměnili květinami.58 Na školní rok 1972/73 bylo zřízeno klasicky devět tříd a k nim čtyři pobočky. Na celém území ČSSR probíhalo 12. září velké cvičení s bojovou technikou států Varšavské dohody. Na škole bylo cvičení sledováno v televizi učiteli a žáky s velkým zájmem. Koncem září pomáhali žáci školy v JZD Hůry a JZD Dubičné při sbírání brambor, kterých bylo sebráno více jak 27 vagónů. V okresní soutěži o nejlepší školu ve sběru se Základní devítiletá škola v Rudolfově umístila na pěkném 2. místě a žákům byla dána prémie 1 500,- Kčs. Dne 23. června se konala v Kulturním domě v Rudolfově školní akademie. Žáci měli příležitost předvést, jak se naučili zpívat, recitovat a hrát. Představení se účastnilo 122 žáků a na jejich vystoupení přišlo 170 dospělých.59 Ke školnímu roku 1973/74 bylo k devíti třídám otevřeno 5 poboček. Sběr brambor v JZD Dubičné a JZD Hůry byl v tomto roce zahájen již 11. září. Žáci dostávali za práci svačiny a peněžní odměny. Snaživost se odměňovala i například dortem, který dostala nejlepší třída každého dne. Pracovalo se deset dní, vždy dopoledne a po dvou dnech byl odpočinek. Celkem se žákům rudolfovské školy podařilo sesbírat 34 vagónů brambor. V konkurenci 33 škol ZDŠ v okresu se žáci z Rudolfova umístili na druhém místě a získali peněžitou odměnu ve výši 1500,- Kčs, která byla věnována pro potřeby SRPŠ.

58

Srov. Kronika ZDŠ.

59

Srov. tamtéž.

35

Ve společenském domě v Rudolfově se konala od 25. října do 14. listopadu výstava

plastik

od

akademického

sochaře

Stanislava

Zadražila

a

obrazů

od akademického malíře Milana Peterky, kterou navštívili žáci ZDŠ. SRPŠ při Základní devítileté škole v Rudolfově pořádalo 9. února ples v sále restaurace Na Americe. Výtěžek z plesu byl věnován na vybavení školy a její zlepšování. Ve dnech 18. – 22. března TJ Rudolfov pro žákovská družstva uskutečnila soustředění na Lipně. To bylo spojeno s kondiční přípravou na další sezónu a ideověvýchovnou činností. Dne 8. května byla uspořádaná školní oslava. V 17 hodin se žáci a učitelé zúčastnili pietní vzpomínky, která se konala u památníku obětí 1. a 2. světové války na hřbitově. Od 19 hodin vystoupili v kulturním domě žáci školy v rámci kulturního pořadu.60 Pro školní rok 1974/75 bylo zapsáno 363 žáků. V Trocnově probíhala 13. a 14. září slavnost k 550. výročí úmrtí Jana Žižky, které se zúčastnili i žáci rudolfovské školy. U památníku vystupoval soubor ze Znojma s hrou Ze života husitů. Dne 3. října byl ve škole promítán film Jan Žižka pro žáky vyšších ročníků. Na schůzce Sdružení rodičů a přátel školy, která se konala 28. dubna, se dohodlo, že by rodiče pomohli brigádně s úpravou okolí školy. Akce se uskutečnila 21. až 26. dubna a účastnilo se jí 119 rodičů. Pionýři z Rudolfova uspořádali 30. dubna lampionový průvod městem a 1. května se sami účastnili průvodu v Českých Budějovicích. Květnové vydání Rudolfovského zpravodaje psalo o událostech v roce 1945, o oslavách 30. výročí osvobození Rudolfova a okolí a činnosti ZDŠ k těmto oslavám. U příležitosti těchto oslav byla uspořádána spartakiáda, které se účastnilo 600 cvičenců. Cvičili nejen žáci rudolfovské ZDŠ, ale i ze škol v Českých Budějovicích, Lišova a Ledenic. Na závěr školního roku se 20. června uskutečnila tělovýchovná akademie doplněna o zpěvy a tance.61 60

Srov. Kronika ZDŠ.

61

Srov. tamtéž.

36

4 Rudolfovská škola v letech 1975 - 1990 Nová kronika se začala psát od školního roku 1975/76 ředitelem zůstal František Krejsa, ten odešel na konci školního roku 1980/81 do důchodu. Novým ředitelem školy se stal Pavel Štroner. Podkapitoly této části jsou také rozděleny dle působení ředitelů. Od školního roku 1982/83 se ve škole vyučovalo do osmé třídy. Z této kroniky jsem vyzdvihla události, které byly nejvíce spojené s aktivitami žáků. Celá kronika je v současnosti k nalezení nalézt na Základní škole v Rudolfově.

4.1 Události let 1975 – 1981 Počty žáků, kteří navštěvovali Základní devítiletou školu v Rudolfově v jednotlivých letech v tomto období, ukazuje následující tabulka (Tabulka 3):

Školní rok 1975/76 1976/77 1977/78 1978/79 1979/80 1980/81

Z toho dívek chlapců 184 188 175 203 182 203 182 206 200 201 183 193

Celkem studentů 372 378 385 388 401 376

Tabulka 3: Počty žáků v letech 1975 - 1981

Ve školním roce 1975/76 byla první významnou akcí zaznamenanou v kronice oslava 58. výročí od VŘSR a začátku Měsíce československo-sovětského přátelství. K této příležitosti se 7. listopadu konala ve Společenském domě slavnostní schůze, na které žáci rudolfovské školy zajistili část kulturního programu. Dne 9. prosince, na závěr Měsíce československo-sovětského přátelství, převedli žáci na shromáždění opět ve Společenském domě své pásmo. Jmenovalo se Sovětský svaz – náš přítel a spojenec.

37

Zimní branné cvičení proběhlo dne 19. prosince, kterého se účastnili učitelé s žáky. Žáci z 8. a 9. tříd se utkali v branném závodě, který pro ně byl připraven místním vojenským útvarem. Ples Sdružení rodičů a přátel školy se konal 10. ledna ve Společenském domě. Byl významnou kulturní a společenskou akcí. Výtěžek z něj činil kolem 4000,- Kčs. Ve dnech 17. – 19. června se uskutečnil družební zájezd do Žiliny. Jeli ti vybraní žáci, kteří se mohli chlubit pracovními úspěchy a vzorným chováním.62 Ve školním roce 1976/77 ve škole fungovalo celkem 22 zájmových kroužků. Úspěšně pracoval kroužek recitační, dopravní, sportovní, divadelní, historický. Taneční kroužek si připravoval na 3. března 1977 vystoupení na vysílání pořadu Plamínek v Československé televizi. Z kroužku drobného exotického ptactva se umístili na národním setkání mladých chovatelů tři členové na 8., 11., 12. a 22. místě. Mezi populární kroužky patřila moderní gymnastika. Mezinárodní den dětí byl uspořádán 4. června. Sportovní dopoledne bylo zahájeno průvodem, ve spolupráci se SRPŠ a organizacemi Národní fronty. Děti v něm nesly transparenty a mávátka. Odpoledne čekal žáky a veřejnost pestrý program v podobě slavnostní akademie, v níž vystoupili žáci všech tříd. Na závěr školního roku bylo 40 žáků s nejlepším prospěchem a i aktivitou odměněno knižními dary. Předány jim byly ve Společenském domě v Rudolfově za účasti SRPŠ a Městského národního výboru.63 Ve školním roce 1977/78 se 24. října se celkem 30 žáků 6. až 9. třídy zúčastnilo soutěže v recitaci, která se pro ně uskutečnila. Básně byly tematicky zaměřené k 60. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. V rámci Měsíce československo-sovětského přátelství byl 9. listopadu uspořádán školou lampionový průvod. Na ten bylo navázáno kulturním vystoupením žáků ve Společenském domě. Na závěr oslav byla připravena vyučujícími soutěž pro žáky 8. a 9. tříd nazvaná V zemi, kde zítra již znamená včera.

62

Srov. Kronika, Základní škola v Rudolfově.

63

Srov. tamtéž.

38

Během ledna probíhalo školní kolo výtvarné a literární soutěže Děti, mír a umění. Nejlepší práce byly odeslány do okresního kola soutěže a vystaveny ve Společenském domě v Rudolfově. Květnové oslavy byly letos spojeny s uvítáním Vladimíra Remka, prvního československého kosmonauta, v našem okresním městě, Českých Budějovicích.64 Ve školním roce 1978/79 vystoupili žáci rudolfovské školy 26. února s připraveným hudebním pásmem na slavnostní schůzi ve Společenském domě v rámci 31. výročí Vítězného února. Měsíc březen byl určen Měsícem knihy. Knihy byly prodejně vystavovány, společně s tím proběhlo pár besed o knize a podařilo se podnítit zájem žáků ke knihám. Na škole byla pořádána oslava k 109. výročí narození V. I. Lenina. Zahájena rozhlasovou relací, která byla ještě jednou k poslechnutí i v rozhlase města Rudolfov. Dne 18. dubna proběhla slavnostní schůze ve Společenském domě, kde žáci měli 45 minutový, velmi pěkně připravený, kulturní program. V tomto školním roce se dostalo největšího sportovního úspěchu mladším žákům, kteří hráli lední hokej a stali se vítězi okresního turnaje.65 V říjnu školního roku 1979/80 jeli žáci 6. a 7. třídy do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, kde shlédli operu Bedřicha Smetany Prodanou nevěstu. Žákům, kteří byli obohaceni o krásný kulturní zážitek, se opera velmi líbila. Výchovný koncert nazvaný Lidové písně se pro žáky 1. stupně konal 11. listopadu. Pořádali ho členové Jihočeského divadla, které děti s velkým zaujetím sledovaly. Úkolem členů Jihočeského divadla bylo seznámit děti s posláním lidových písní v našem kulturním životě. Během ledna se žáci těšili hned na několik kulturních akcí. Děti z 1. stupně jely do Malého divadla v Českých Budějovicích, kde shlédly pohádku Sůl nad zlato. Žáci 2. stupně byli na koncertě pěvecké skupiny Minnesengři nazvaný Lidová píseň v současnosti. Tato hudební skupina seznámila děti s tím, jak se dají v moderní hudbě využít lidové prvky a motivy.

64


65

Srov. tamtéž.

39

V měsíci únoru proběhly dva týdenní turnusy lyžařského výcviku pro žáky 7. ročníků. Uskutečnily se v rekreační oblasti Zadov na Šumavě. Děti měly krásné počasí a dobré sněhové podmínky. Největším vrcholem spartakiád v tomto roce bylo vystoupení v Praze. Vybráno bylo 16 mladších žáků a 18 starších žákyň, obě skupiny byly pod pedagogickým vedením. Velmi pěkně dokázaly reprezentovat rudolfovskou školu na celorepublikovém vystoupení.66 Ve školním roce 1980/81 zahájilo pionýrskou činnost 36 oddílů s 542 pionýry. Všichni byli zapojeni do celoroční soutěže s názvem Pod rudým praporem, ta byla na motivy hlavních výročí tohoto roku. V tomto roce při sklizni brambor pomáhala patronátním JZD pionýrská skupina. Pionýři po vyučování chodili v odpoledních hodinách na pole a dohromady odpracovali 82 brigádnických hodin. V prosinci bylo učiteli připraveno zimní branné cvičení. Pro žáky byl připraven zajímavý program. Měli možnost prověřit a prohloubit si některé branné dovednosti v topografii, tělovýchovné a zdravotní činnosti a znalosti při poplachových signálech. Družina letos oslavila své kulaté 30. výročí od jejího založení. K této události připravily děti s vychovatelkami výstavku svých prací, na které se podíleli žáci celé školy. Paní vychovatelky připravovaly pro děti hry a soutěže. Ke konci školního roku se konala tělovýchovná akce. Soutěžila družstva žáků o Pohár československého rozhlasu. Družstvo mladších žáků obsadilo 2. místo, mladší a starší žákyně 6. místo.67

66


67

Srov. tamtéž.

40

4.2 Události let 1981 – 1990 Počty studentů navštěvujících rudolfovskou školu udává následující tabulka (Tabulka 4). Ne všechny údaje byly v kronice uvedeny.

Školní rok 1981/82 1982/83 1983/84 1984/85 1985/86 1986/87 1987/88 1988/89 1989/90

Z toho dívek chlapců 193 196 236 237 237 254 231 252 234 244 234 236 -

Celkem studentů 389 414 437 473 491 483 483 470 -

Tabulka 4: Počty žáků v letech 1981 – 1990

Žáky a občany Rudolfova čekal ve školním roce 1981/82 zajímavý kulturní podvečer. Měli možnost shlédnout skupinu Historický šerm, díky které se přesunuli do dob, co znali jen z filmů nebo učebnic dějepisu. Odvážní účinkující pro ně byli symbolem odvahy a obratnosti. Na žáky 8. a 9. tříd čekala exkurze do Českého rozhlasu v Českých Budějovicích, kde se konal Den otevřených dveří u příležitosti Dne tisku, rozhlasu a televize. Nejvíce byli zaujati ti žáci, kteří se zajímali o elektrotechniku a sdělovací techniku. Na počest 64. výročí VŘSR se konal slavnostní výstup na Kleť. Rudolfovští pionýři nevynechali ještě ani jeden výstup. Tento rok se jich vydalo na vrchol Kleti 86. Byli pod dozorem šesti oddílových vedoucích a instruktorů. Žáci 5. až 8.třídy se mohli účastnit soutěže ve střelbě ze vzduchovky. Zájem byl ze strany žáků veliký, chtělo se jich účastnit 86, z nichž 22 žáků získalo odznak ve své věkové kategorii.68

68


41

Ve školním roce 1982/83, 12. září probíhaly v Trocnově mírové slavnosti. Pracující z Českobudějovicka na nich manifestovali za světový mír a pokrok. Žáci z rudolfovské školy spolu se svými učiteli se zapojili do průvodu, který ze Srubce vedl až do Ledenic, kde se pak uskutečnila menší manifestace. Odtud pak pokračoval průvod do Trocnova. Ve Společenském domě v Rudolfově se 10. ledna konaly oslavy 70. výročí narození prezidenta ČSSR Gustáva Husáka, na které se slavnostně shromáždili pionýři. Slavnostní projev byl přednesen zástupkyní ředitele Marií Chmelařovou, která připomněla prezidentův život, zásluhy o vznik a vývoj socialistické společnosti. Na počest Světového shromáždění za mír a život konající se v Praze, byl 25. června uskutečněn pochod do Trocnova, kde poté vyvrcholil velkou mírovou manifestací. Více než 40 pionýrů se svými učiteli jelo autobusem do Ledenic, aby se mohli připojit k mírovému pochodu.69 První školní den roku 1983/84 jeli žáci 5. až 8. třídy se svými třídními učiteli do Českých Budějovic na výstavu Země živitelka. Letošním heslem bylo Věda, výzkum, výroba. Žáci byli ohromeni stále modernějšími stroji, které mohou ovládat pouze zdatní technici. Dívky spíše lákaly stánky s věcmi z potravinářského průmyslu a móda. Dne 16. prosince byl pro žáky kulturním dnem. Děti 1. stupně jely do Malého divadla, kde shlédly Černé divadlo. Pro větší žáky 7. a 8. třídy bylo připraveno v Jihočeském divadle představení Maryša, ale mezi žáky zavládl smutek, když se dozvěděly, že v Jihočeském divadle vypukl požár a proto muselo být představení odsunuto na pozdější termín. Na konci listopadu bylo uspořádáno pro žáky 2. stupně branné cvičení, které se lišilo od těch z minulých let. Žáci se vzdělávali o nové znalosti a schopnosti spíše teoreticky a těch pak naučených vědomostí využívali o jarním branném cvičení v terénu. Školní pěvecký soubor Větrníček zazpíval ve Společenském domě v Rudolfově 10. března na oslavě Mezinárodního dne žen rudolfovským ženám a babičkám. O dva dny později tento program žáci zopakovali i ve škole na schůzi paním učitelkám, kuchařkám a uklízečkám. 69


42

V květnu žáci 1. a 2. třídy jeli na Hlubokou nad Vltavou, kde v areálu zámeckého parku hráli členové Malého divadla z Českých Budějovic pohádky pro děti. Děti zde shlédly pohádku Křesadlo, která se všem moc líbila.70 Dne 4. října školního roku 1984/85 se žáci se svými učiteli zúčastnili na hřištích TJ Sokol Rudolfov a v Dubičném Ohňového poselství, které se konalo k příležitosti zahájení Spartakiády 1985. Účast na této akci byla vysoká, jak ze strany žáků, tak i rodičů a veřejnosti. V říjnu se v Českých Budějovicích konala branná orientační soutěž. Zúčastnili se jí i žáci rudolfovské školy, kteří byli ve svých kategoriích celkem úspěšní. V lednu proběhlo v Rudolfově školní kolo soutěže Děti, mír a umění. Ti, co vyhráli byli odměněni a jejich výtvory poslány do okresního kola, šlo o 5 prací literárních a 9 výtvarných. Důležité místo na škole měla i dopravní výchova. Jednou z akcí uspořádaných pro žáky byl pořad Červená stůj, zelená volno!, který se uskutečnil 27. února. Účastnili se žáci 1. a 2. třídy a byl pro ně velmi poučným, poutavým a zábavným. Divadelní hru Jan Roháč z Dubé shlédli v dubnu v Jihočeském divadle žáci 7. a 8. třídy. Žáci 1. a 2. třídy byli na koncertě Anny Hostomské Pohádky paní hudby a žáci 3. až 6. ročníku se účastnili filmového představení Mys dobré naděje. Dne 22. června odjíždělo 6 dívek z 8.ročníku se ZŠ Zliv na celostátní spartakiádu do Prahy, aby reprezentovaly zdejší školu. 71 Na začátku školního roku 1985/86, proběhla sportovní soutěž s názvem Pohár československého rozhlasu. Z rudolfovské školy se jí účastnilo 36 žáků. Z celkového počtu 34 zúčastněných ZŠ se žáci z Rudolfova školy umístili na 10. místě. Zdejší pionýři se ve dnech 6. až 8. září přidali k mezinárodnímu výstupu na Sněžku. Z Rudolfova se výstupu účastnilo 36 pionýrů se 4 vedoucími. Od 25. do 27. října se ve městě konala velká oslava k 400 letům Rudolfova, do které se i rudolfovská škola zapojila svojí částí programu. Dne 25. října se v malém sále Společenského domu konala výstava s tématem 400 let města Rudolfova, v podvečer

70


71

Srov. tamtéž.

43

následoval lampionový průvod městem. Následující den, 26. října, byl pojat jako Den otevřených dveří, který se konal po celé základní škole. Již 12. ročník soutěže O zemi, kde již zítra znamená včera proběhl 27. listopadu, kdy se konalo školní kolo ve Společenském domě. Soutěže se účastnili tříčlenná družstva složená ze žáků 6. až 8.třídy. Letošním tématem bylo Mírové soužití států s rozdílným společenským zřízením a Sovětský sport a jeho úspěchy. Dne 12. dubna bylo vzpomenuto na 25. výročí prvního letu člověka do vesmíru. Na škole byl tento den pojmenován Dnem kosmonautiky. Žáci byli uvítáni ozdobenými nástěnkami, konaly se různé besedy a rozhlasová relace.72 Dne 6. října školního roku 1986/87 se na škole konal Den československé armády. Ve třídách k tomu byly udělány nástěnky, konaly se různé besedy, ve kterých se vyzdvihávala důležitost vojenských povolání. Další dopravní soutěž se konala 6. května, kdy na parkovišti před mateřskou školkou probíhalo školní kolo. Z žáků i družstev postoupili všichni do okresní dopravní olympiády. Na stadionu TJ Škoda v Českých Budějovicích ve dnech 26. a 27. května proběhla atletická olympiáda, které se účastnilo celkem 33 škol z okresu a své zastoupení měla i rudolfovská základní škola. Na konci května se konala oslava Mezinárodního dne dětí. Na hřišti TJ Sokol na děti čekal doprovodný program. Mohly se zúčastnit sportovního a zábavního odpoledne, atrakcí na lunaparku. Druhý den se mohly podívat na výcvik služebních psů, požární a vojenskou techniku.73 Školní rok 1987/88 zahájil opět Pochod míru do Trocnova konaný 12. září, kterého se účastnili žáci i učitelé rudolfovské školy. Společně odjeli autobusem od školy do Borovan a zde se přidali k průvodu. 13 pionýrů rudolfovské školy pod vedením 4 vedoucích se zúčastnilo setkání v Trocnově. Toho roku se slavilo již 70. výročí od Velké říjnové socialistické revoluce. Dne 6. listopadu se v malém sále Společenského domu v Rudolfově konala vernisáž výstavy obrazů L. Vacka. O den později se kladly věnce k pomníku padlého vojáka 72


73

Srov. tamtéž.

44

v Hlincově Hoře. Ve škole byly vyzdobené třídy a probíhaly slavnostní třídnické hodiny, žáci v nich malovali výkresy, zhotovovali alba a nacvičovali básničky. Dne 11. listopadu proběhla ve Společenském domě beseda Posezení u samovaru. Další den byl pro žáky 1. až 3. třídy promítán film Čuk a Gek a pro žáky 4. až 8. tříd film Tajemství RVS. Slavnostní akademie žáků ZŠ u příležitosti zakončení Měsíce československo-sovětského přátelství se konala 30. listopadu. V rámci systému Kultura a mládež navštívili 7. ledna žáci 1. až 3. třídy kulturní středisko v Novém Vrátě, kde se účastnili koncertu K. Daňhola. Koncert se dětem velmi líbil, protože jen neposlouchaly, ale mohly se stát i zpěváky. Večer před 1. májem se konal lampionový průvod rudolfovských žáků. Účast byla veliká i u rodičů a byla znát radostná nálada. Po celou dobu průvodu hrála hudba z městského rozhlasu. Žáci školy, kteří nebyli přímo z Rudolfova, se účastnili průvodu ve svých obcích. V květnu probíhal v hale tělesné výchovy slib jisker, žáků 1. tříd a slib pionýrů, žáků 2. tříd. Přítomno bylo i mnoho rodičů. Žáci obou zmíněných tříd měli přichystaný krátký program. Ke konci školního roku se konalo letní branné cvičení. Bylo rozděleno podle věku žáků, pro žáky 1. stupně probíhalo 21. června a pro žáky 2. stupně o den později. Děti si mohly zopakovat a prohloubit své znalosti v civilní obraně, topografii, zdravotnictví a dalších složkách branné výchovy. Počasí taktéž přálo této akci. 74 Během školního roku 1988/89 proběhlo 7. prosince školní kolo soutěže O češtině trochu jinak, z obou tříd 8. ročníků se přihlásilo celkem 20 žáků, ze kterých do okresního kola postoupily tři nejlepší práce. Jedna z žákyň rudolfovské školy obsadila v okresním kole 1. místo, v krajském kole 5. místo a získala přímou účast i do kola národního. Ve druhém pololetí se pořádaly oslavy 40. výročí od založení Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže. Dne 13. dubna se konalo filmové představení Leť, ptáku, leť, kterého se zúčastnilo 120 dětí. Dne 21. dubna došlo k předání knih a diplomů pro nejlepší pionýry a oddílové vedoucí na Městském národním výboru v Rudolfově. Zahájily se oslavy 440. výročí PO

74


45

SSM, čehož se účastnili všichni pionýři základní školy, straničtí, městští a patronátní představitelé. Na 24. dubna byla stanovena celodenní akce ke Dni pionýrů. Pro 1. a 2. třídy byly připravené soutěže, 3. třídy navštívily divadelní představení v Českých Budějovicích, 4. třídy navštívily plovárnu a 5. – 8. třídy se účastnily soutěže Partyzánský samopal. Večer se konal Oheň míru, byly při něm vyhodnocené soutěže a předány ceny. Tyto oslavy měly vyvrcholení 12. května, v rámci slavnostní školní akademie. Vystoupili při ní žáci ze všech tříd. Akademie měla velký úspěch. 75 Školním rokem 1989/90 byli do kroniky vepsáni pouze pedagogičtí pracovníci a rozdělení třídnictví učitelům. V roce 1990 po Sametové revoluci nemusela být vedena školní kronika, což do té doby bylo povinností. Základní škola v Rudolfově tuto tradici obnovila až pro školní rok 2000/2001.76

75


76

Srov. tamtéž.

46

Závěr Ve své bakalářské práci jsem se snažila o co největší přiblížení a popsání historie města Rudolfov, vývoj vztahů občanů české a německé národnosti, počátků školství v tomto městě přes válečně roky až do roku 1990. Z počátku jsem z knih Dějiny města Rudolfova a Rudolfovsko popisovala postupné

osidlování, rozložení

obyvatelstva,

začínající

spory mezi

českými

a německými občany, které vyústily v boj o německou a českou školu. Postupně jsem z jednotlivých kronik čerpala údaje o vývoji školství v tomto městě v letech předválečných a poválečných. Psala jsem o historických událostech, které ovlivnily a formovaly vzdělání rudolfovských dětí. Po druhé světové válce bylo toto vzdělání ovlivněno řadou komunistických reforem, metodických pokynů a rozhodnutí o způsobech výuky a délce školní docházky. Pokusila jsem se stručně popsat významné vnitrostátní a mezinárodní události, jejich vliv na život žáků, učitelů a obyvatel v Rudolfově. Myslím si, že vývoj školství ovlivnily nejen tyto události, ale především jejich podání, vzájemné soužití učitelů a žáků a spolupráce s ostatními občany města. Pochopila jsem, že učitelé formovali moderního vzdělaného člověka nejen ve školní budově, ale i prostřednictvím volnočasových aktivit. Učitelé se věnovali žactvu ve velké řadě různorodých kroužků, ve kterých zdokonalovali osobnost žáka, jeho vědomosti, rozvíjeli jeho soutěživost, vzájemnou výpomoc a nutnost spolupráce s ostatními složkami společnosti. Myslím, že tato práce bude zajímavá i pro Základní školu a Mateřskou školu v Rudolfově, protože jsem v ní komplexně popsala celou historii této nejdříve české a německé školy a poté samostatné české školy, její významné události a úspěchy.

47

Seznam použitých zdrojů 1. Literatura BÖHNEL, B. Dějiny města Rudolfov. České Budějovice: Krajský národní výbor v Českých Budějovicích, 1956. ISBN: neuvedeno.

KLABOUCH, J. Rudolfovsko. Praha: Paseka, 2008. ISBN: 978-80-7185-893-5. KOŘÍNEK, M., VÁŇOVÁ, R. Dějiny školství v Československu 1945-1975 – 1.díl. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1982. ISBN: neuvedeno. MRZENA, J. Cesty k demokratizaci školy v jižních Čechách. České Budějovice: Pedagogická fakulta v Českých Budějovicích, 1979. ISBN: neuvedeno. NOVOTNÝ, M. a kol., Dějiny vyššího školství a vzdělanosti na jihu Čech od středověkých počátků do současnosti. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích, 2006. ISBN: 80-7040-883-9. ŠTVERÁK, V. Dějiny pedagogiky II.díl. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1981. ISBN: neuvedeno. ŠTVERÁK, V. Stručné dějiny pedagogiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. ISBN: neuvedeno.

2. Archivní materiály Kronika osmileté střední školy v Rudolfově. Uloženo na Základní škole a Mateřské škole Rudolfov. Kronika ZDŠ. Uloženo na Základní škole a Mateřské škole Rudolfov.

48

Kronika, Základní škola v Rudolfově. Uloženo na Základní škole a Mateřské škole Rudolfov. SOkA České Budějovice, Kronika měšťanské školy Rudolfov, 1936–1953. SOkA České Budějovice, Kronika školy Rudolfov, 1940 – 1953.

3. Internetové zdroje Kronika

měšťanské

školy

Rudolfov,

1936–1953.

Dostupné

na

WWW:

http://digi.ceskearchivy.cz/cs/576. Kronika

školy

Rudolfov,

1940–1953.

Dostupné

na

WWW:

http://digi.ceskearchivy.cz/cs/573. Základní

škola

a

Mateřská

škola


49

Rudolfov.

Dostupné

na

WWW:

Seznam zkratek ČSR

Československá republika

ČSSR

Československá socialistická republika

JZD

Jednotné zemědělské družstvo

KSČ

Komunistická strana Československa

ONV

Okresní národní výbor

PO SSM

Pionýrská organizace socialistického svazu mládeže

q

metrický cent - jednotka hmotnosti, 1 q = 100 kg

SSSR

Svaz sovětských socialistických republik

SRPŠ

Sdružení rodičů a přátel školy

USA

United States of America – Spojené státy americké

UV KSČ

Ústřední výbor Komunistické strany Československa

ÚMŠ

Ústřední matice školská

VŘSR

Velká říjnová socialistická revoluce

ZDŠ

Základní devítiletá škola

ZOH

Zimní olympijské hry

ZŠ

Základní škola

50

Abstrakt WEBEROVÁ J. Historie rudolfovské školy v letech 1953 – 1990. České Budějovice 2013. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra teologických věd. Vedoucí práce R. Svoboda. Klíčová slova: Rudolfov, Střední osmiletá škola v Rudolfově, Základní devítiletá škola v Rudolfově, historie Rudolfova, dějiny rudolfovské školy, rudolfovská kronika, žáci a jejich studium, oslavy, vzpomínky. Práce se zabývá přehledem historie města Rudolfova od osídlování, přes počátky českého a německého školství, vývoj vzdělávání žactva v předválečných a poválečných letech. Ve velké míře je zde popisován vývoj školství v Rudolfově, události, předpisy a rozhodnutí, které ho zásadně ovlivnily. Zaměřila jsem se na vzájemné formování žáků, učitelů nejen v rámci školy, ale i v oblasti volnočasových aktivit.

51

Abstract The History of the School in Rudolfov in 1953 - 1990

Key words: Rudolfov, eight-year secondary school in Rudolfov, primary school in Rudolfov, history of Rudolfov, history of the school in Rudolfov, chronicle of Rudolfov, pupils and their studies, celebratitions, memories.

The thesis deals with the history of Rudolfov from the first settlement, through the beginnings of the Czech and German education, development of education of students during the pre-war and post-war times. It mainly describes the development of education in Rudolfov, significant events, rules and decisions which fundamentally influenced it. It also focuses on mutual forming of students, teachers not only at school but in the field of free time activities, too.

52

Bakalářská práce HISTORIE RUDOLFOVSKÉ ŠKOLY V LETECH

Recommend Documents