Historie české správy. Správní vývoj v letech část

Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 – 1989 4. část

Název školy

SOŠ InterDact s.r.o. Most

Autor

Mgr. Daniel Kubát

Název šablony

V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol

Číslo projektu

VY_52_INOVACE_30

Předmět

Historie české správy

Tematický celek

Správní vývoj v letech 1945 – 1989 (4. část)

Téma

Místní orgány státní správy (1. část)

Druh učebního materiálu

Prezentace

Metodický pokyn

Prezentace je určena k výkladu nového tématu

Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

NÁRODNÍ VÝBORY 





neplnily pouze funkce orgánu veřejné správy, ale představovaly i důležitou součást propagandy režimu budovaného v Československu po květnu 1945 údajně měly překlenout dávný rozpor mezi státní správou a samosprávou, tím, že ve svém rámci sjednotily obě tyto složky veřejné správy, odňaly výkon státní správy byrokracii a vložily jej údajně do rukou lidu a jeho zástupců původně prezident Beneš a jeho spolupracovníci v Londýně považovali národní výbory za přechodné instituce, ale komunisté v Moskvě a sociální demokraté s nimi počítali jako s trvalým základem nové struktury správy

 prvním závazným právním dokumentem v této věci byl ústavní dekret prezidenta republiky o národních výborech a Prozatímním národním shromáždění č. 18/1944 Úř. věst. čsl.  podle něho měly být na osvobozeném území ustanovovány na základě voleb místní, okresní a zemské národní výbory

 podle vládního nařízení č. 4/1945 Sb. o volbě a pravomoci národních výborů měly NV jako orgány zastupitelské a orgány veřejné správy vykonávat všechny úkoly veřejné správy, pokud nebyly výslovně svěřeny jiným institucím  členové národních výborů byli odvolatelní lidem  navzdory tomuto nařízení však řádné volby národních výborů v dohledné době neproběhly (konaly se až v roce 1954!)









na Slovensku byly národní výbory konstituovány nařízením Slovenské rady ze 7. dubna 1945, které rušilo všechny dosavadní obecní a obvodní notářské úřady, okresní a župní úřady v pohraničních územích, v oblastech s „většinou státně nespolehlivého obyvatelstva“, předepisovaly právní normy ustavení správních komisí v okresech měly být sestaveny okresní správní komise, které pak následně do jednotlivých obcí vysílaly místní správní komise nebo pouze jednoho správního komisaře v okresních a zemských národních výborech měly všechny politické strany Národní fronty stejně početné zastoupení

v září a říjnu 1945 proběhly delegační volby do okresních (ONV) a následně zemských národních výborů (ZNV)  v rámci těchto voleb byli vybráni respektive potvrzeni také poslanci Prozatímního národního shromáždění  dnem zřízení národních výborů zanikly dosavadní obecní, okresní a zemské orgány  hlavním orgánem NV bylo plénum, které rozhodovalo o nejdůležitějších záležitostech obce, okresu nebo země, volilo také další orgány národního výboru, především radu 

KOMPETENCE NÁRODNÍCH VÝBORŮ  evidence obyvatelstva  řešení spolkových, shromažďovacích, tiskových záležitostí, věci státního občanství  dohled nad živnostenským podnikáním  školství, sociální a zdravotní péče  správa obecního, okresního či zemského jmění  provádění konfiskace majetku Němců, Maďarů a kolaborantů  dosazování národních správ, stanovení přídělů půdy  transport německého obyvatelstva do Německa, osidlování pohraničí

    



realizace retribučního soudnictví trestání provinění proti národní cti vydávání osvědčení o národní a státní spolehlivosti dohled na odevzdání válečného materiálu evidence a náhrada válečných škod, regulace pracovních sil bezpečnostnímu referentovi příslušného NV podléhaly i orgány Sboru národní bezpečnosti sídlící v obvodu jeho působnosti

NV podléhaly ministerstvu vnitra, potažmo vládě  současně byly nižší NV podřízeny vyšším (porušení obecných zásad samosprávy, v nichž platí, že jedna její složka nemůže být nadřazena jiné, připouští se pouze právní dozor), dochází tedy k oslabení samosprávy  po volbách v roce 1946 právě komunisté dominovali v národních výborech, zástupci KSČ zcela převládali také ve vedoucích funkcích (paritní zastoupení jednotlivých politických stran) 

v průběhu února 1948 došlo v národních výborech k personálním čistkám řízeným i zde akčními výbory Národní fronty, které navrhovaly osoby, jež musely národní výbory opustit nebo naopak doplnit (posílení vlivu KSČ)  příjmy a výdaje národních výborů se staly postupně součástí státního rozpočtu, čímž byl zlikvidován ekonomický základ samosprávy 

v červnu 1948 se konal v Kroměříži celostátní sjezd zástupců národních výborů  na této akci byl vyjádřen a potvrzen plán reformy organizace národních výborů  KSČ prosazovala krajské zřízení, došlo k němu však až zákonem č. 280/1948 Sb., vydaném 21.12.1948 s platností od roku následujícího 

na území Československa byly zrušeny zemské národní výbory v Praze a Brně včetně expozitury v Ostravě a nově vzniklo celkem 19 krajů – 13 v českých zemích a šest na Slovensku  kraje byly konstituovány tak, aby zahrnovaly zhruba 5000 km čtverečních, 0,5 milionu obyvatel (s výjimkou kraje Pražského) a území 13-14 okresů  vytvoření krajů si vyžádalo reorganizaci okresů 

Organizace KNV a ONV: a) Rada – zajišťovala vlastní výkon správy, skládala se z předsedy, jeho zástupců a dalších členů, kteří zároveň nadále byli referenty, rada tak uskutečňovala rozhodnutí pléna b) Předseda - zastupoval kraj nebo okres navenek, měl právo pozastavit výkon rozhodnutí každého orgánu příslušného NV

c) Jednotlivé referáty – řídili je volení referenti (11 referátů – pro všeobecné vnitřní věci, plánovací, bezpečnostní, pro školství, osvětu a tělesnou výchovu, práce a sociální péče, zdravotní, finanční, hospodářský, zemědělský, pro vnitřní obchod, technický) d) Komise – měly primárně poradní charakter, rada je ale mohla pověřit i určitými rozhodovacími pravomocemi e) Tajemník – působil jako pomocník předsedy a jeho případný zástupce a zároveň jako služební představený zaměstnanců národního výboru



V Praze byl zřízen Ústřední národní výbor, který měl stejné postavení jako KNV. Praha se dělila na 16 obvodů spravovaných obvodními národními výbory

Zdroje:  

http://www.mzv.cz/public/6a/7/64/126925_14883_maly_statni_znak.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d5/M%C4%9Bstsk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3% AD_v%C3%BDbor_v_Teplic%C3%ADch.jpg