Historické chodníky na křineckém náměstí

Křinecké vlastivědné pojednání.

Historické chodníky na křineckém náměstí

Sestavil a napsal Leopold Nejl

Vydání v PDF – první v roce 2013

1


ANOTACE. …............................................................................................................................................ ................................................................................................................................................

Sběrný dokument zachytil stav a druhy historických dlažeb použitých na náměstí v Křinci před plánovanou akcí položení energetických rozvodů pod chodníky. Zaznamenává také časové a místní pořízení původních druhů dlažby použité na náměstí v Křinci, pokud je známo. Připojena je i dokumentace zachovaných původních vjezdů (vrat a brán) do některých objektů. V současné době jsou už stará provedení dlažby zlikvidována a nahrazena známkovou dlažbou podle architektonického návrhu Ing. Michala Kolátora z Mladé Boleslavi.[3]

2


Obsah

Titul.

…...................................................

1

…...............................................

2

…................................................

3

….................................................

4

…...............

7

Anotace. Obsah. Úvod.

Dostupné zprávy o úpravách náměstí. Chodníky – jižní část náměstí.

…....................... 10

Chodníky – střední část náměstí.

…..................... 11

Chodníky – severní část náměstí.

….................... 22

Vjezdy do některých usedlostí na náměstí.

….....................................

45

….............................................

47

….................................................

48

Seznam obrázků. Literatura. Tiráž.

….......... 36

3


Úvod

Křinecké náměstí zaujímá poměrně velkou plochu. Udržování jejího praktického využívání za různých povětrnostních podmínek nebylo jednoduchou záležitostí. Důležitý činitel byl především stav jeho povrchu za deště i velkého sucha. Na závadu bylo bláto i za sucha z něho vznikající mračna prachu. K tomu musíme připočítat také náklady na udržování plochy v přijatelném stavu. Místní radní byli zemědělci a tak každou korunu obraceli v dlaních, než ji vydali. Její vynaložení muselo být efektivní. Pokud se případ jevil trochu nejistě, pak se téměř vždy uchýlil k úspornému řešení. Tato úvaha tak posouvá chodníky kamsi na okraj potřebných či nutných věcí. V Pamětní knize městečka i za této situace občas zachytíme, jak spořiví radní řešili situaci. Například v roce 1876 bylo srovnáno a štětěno náměstí . Záznam však nevypovídá o tom, jaký materiál použili. Předpokládejme, že tomu bylo podle dnešních zvyklostí. Tedy tvrdším kamenem. Při hloubení rýh pro rozvody Telecomu byl učiněn nález, který to dost zpochybňuje.[1] Před domy čp. 18/19 (stará škola) a čp. 20 byly nalezeny zbytky konstrukce starých křineckých chodníků z opuky. Pokud by se použila opuka na plocho, vznikla by po prvním větším dešti stresová situace. Rozmočená opuka by se lepila na nohy a její blátíčko je opravdu hodně přilnavé a těžko se odstraňuje z bot, kol povozů a podobně. Křinečtí na to šli „od lesa“. Nepoužili velké pláty opuky, ale vybírali menší kusy a kladly je vedle sebe svisle, aby se plochou opíraly o sebe. Dešťová voda zateče do mezer a vsákne do země. Povrch úzkých hran opuky rychle uschne a po takové ploše se nechá brzo znovu chodit. Doložíme si to dvěma snímky z profilu rýhy pro kabel před domem čp. 20. Nesmíme mít představu, že tento spořivý způsob uvažování stále převládal, i když se jen obtížně z rozhodování obecního zastupitelstva odstraňoval. Zhruba od začátku 80. let 19. století byla už v městečku silnější a vlivnější skupina intelektuálů, která se více zajímala o stav životního prostředí. Chtěli žít v městečku, jež je už na pohled pěkné a nemusí si lidé brát při cestě do kostela či hospody na nohy zablácené dřeváky. Prostě se starali, aby se vzhled městečka stále zlepšoval a lépe se v něm žilo.[2]

4


Povrch zpevněný svislými opukovými pláty před domem čp. 20. (obr. 1.)

Detail průřezu plochou zpevněnou svislými opukovými pláty. (obr. 2.)

Dále jsou uvedeny fotografie zachovaných částí historických chodníků na křineckém náměstí. Toto pojednání bude zachovávat dokumentací původního vzhledu chodníků. Brzo dojde k jejich likvidaci, neboť bude do země ukládán rozvod elektrické energie do domů na 5


náměstí. Stav většiny starých chodníků nedovoluje jejich zachování. Brání tomu především opotřebení jednotlivých dílů. V nových chodnících by pro nedostatečnou výšku nebyly uloženy pevně a byly tak zdrojem častých provozních závad. Snad se podaří nalézt na náměstí plochu, kde budou na ukázku jednotlivé typy chodníku (vzorky) zachovány. Při kontrole a fotografování pozůstatků chodníků jsem si uvědomil, že postupně – jakousi přirozenou cestou přestaveb – přichází křinecké náměstí ještě o další charakteristickou památku. Je jím vjezd do dvorů jednotlivých usedlostí. Jednotlivé domy bývaly propojeny nad vraty různě tvarovanými zděnými klenbami a břevny. Už jich moc nezůstalo, ale přece jen naznačují bývalou rozmanitost provedení. Poslední část je věnována dokumentaci tohoto stavebního prvku. Dokumentace současného stavu historických chodníků je rozdělena do tří částí. Důvodem je převod mapky chodníků s použitím listu z připravovaného projektu úprav křineckého náměstí, vypracovaného v roce 2006. V uvedeném dokumentu projektant zachytil současný stav provedení chodníků, jako výchozí údaj pro jejich rekonstrukci. Doplněna byla pouze čísla snímků.[3]

Křinecké náměstí v roce 2006 před úpravami. (obr. 3.)

6


Dostupné zprávy o úpravách náměstí

Cesta za prvním chodníkem v Křinci je zajímavá. Každý by čekal, že bude vytvořen z kamene. Není tomu tak. V roce 1886 až 1887 se rozhodl továrník František Eduard Vonka, že přestaví svůj dům čp. 12 na křineckém náměstí Kovářskou dílnu už zlikvidoval v roce 1860, ale v objektu měl stále obchodní místnosti. Kronikář R. J. Vonka zapsal: V čísle 12 provedl majitel velkou změnu. Bývalý koloniální obchod zrušil, obchodní krám přeměnil v obytnou místnost, kovářská dílna byla zrušena okolo r. 1860. Před domem zřídili chodník betonový, první v Křinci. Jednalo se o krátký úsek dlouhý asi 15 metrů, na který byl později napojen nový chodník tvořený štětovou dlažbou ze žulové štípané kostky. Do současné doby zachovaný betonový chodník je v takovém technickém stavu, že ho lze považovat za původní.[1] Za určitý zlom v myšlení křineckých sousedů lze považovat rok 1898. V Pamětní knize školní řídící učitel Josef Prchlík poznamenal dost obsáhlou zprávu, v níž významnou úlohu sehrála výchova žáků k lepšímu poměru k životnímu prostředí v městečku. Pan řídící napsal: V roce tom významným pro obyvatelstvo Křince i žactvo celé osady školní památným způsobem oslaveno padesátileté panování Jeho Veličenstva nejmilostivějšího císaře a krále Františka Josefa I. Ve středu dne 16. měsíce března 1898 zasadilo žactvo 5. třídy 26 lip a dne 17. t.m. Žactvo 4. třídy 24 lip na „Zeleném náměstí“. Na památku téhož Jubilea vysázeny na „Velkém náměstí“ javory – jeden také před školou – a kolem sochy sv. Jiljí čtyři akáty a hlohový plot. Javory, akáty a 26 kusů lip daroval ředitel panství pan Václav Totzauer, ostatní stromy zakoupeny z dobrovolných sbírek.[7] Nezůstaneme jen u citátů z kroniky, ale pokusíme se doložit jejich věrohodnost i obrazem. Zachovala se dobová pohlednice, která zachytila akáty kolem sochy sv. Jiljí na náměstí. Není datována a tak si jí ohraničíme alespoň dalším citátem z kroniky městečka Křince. V roce 1939 učitel Jaroslav Pšenský zapsal: Odstranit akáty u sochy svatojánské bylo nutné, neboť tyto stromy byly promrzlé a stářím sešlé. Pan učitel byl sice Křinečák, ale v označení sochy se zmýlil – jedná se o sochu sv. Jiljí, ne sv. Jana

7


Nepomuckého, která stojí o kus dále. Na pohlednici můžeme zároveň posoudit kvalitu povrchu křineckého náměstí.[1]

Čtyři akáty kolem sochy sv. Jiljí. - Dobová pohlednice. (obr. 4.)

Určitý vliv na myšlení občanů v Křinci i jejich další počínání mělo založení okrasného spolku v roce 1911. Dosavadní aktivity jednotlivců či menších skupin dostaly nové impulzy a určitou organizaci, pojednou nebyli sami - stejně uvažujících lidí bylo více. Rostla tak odvaha a podnikavost. Jejich činnost byla sice narušena světovou válkou, ale základní program zůstal a rozvíjel se dále podle nových podnětů a v nové společnosti. Starostou po válce se stal František Bečka, majitel strojírny v Křinci, jinak ctižádostivý a podnikavý člověk. Snažil se překonat potíže a převést zemědělské městečko v uznávaný městys. Vzhled městečka pokládal za zásadní věc, i když přímo nevydělávala peníze. Není velkým překvapením, když v obecních protokolech čteme: Dne 16. září /1921/ se usneslo v obec. zastup. položiti čedičové chodníky od domu čp. 110 až k čp. 26, po západní straně náměstí. Od práce se platilo 4 Kor. za metr čtvereční položení. V roce 1922 byl položen chodník na východní straně náměstí od č. 12 až ku čp. 25, který /si/ vyžádal nákladu 25.257 Kor. 55 hal.[5] Bez chodníku tak zůstala pouze část západní strany náměstí od čp. 110 k čp. 117. Tato část zástavby vytvářela dojem, že není dokončena. Hned na rohu náměstí a Chotucké ulice chyběl jeden objekt (nynější hotel) a pak bylo za čp.111 několik malých domků ukončených obchodem Václava Aldorfa, který nebudil také nijaký ucelený dojem. Další část od čp. 114 byla vystrčena do plochy náměstí a nedržela se vytyčené linie západní části náměstí. Na tuto stranu náměstí pak došlo podle toho, jak se projevila iniciativa majitele přilehlé nemovitosti. Nejdříve došlo na obchod čp. 112/113. Václav Aldorf nehospodařil dobře a tak v roce 1935 získalo

8


v konkurzu tento objekt zemědělské družstvo Družka. Kronikář zapsal: Agrární „Družka“ získala v konkurzu koupí dům s obchodními místnostmi; vkusnou adaptací těchto místností, dále zvýšením obytné budovy o patro, dále úpravou skladištní budovy i pěkným chodníkem přispěla zajisté hodně k okrase tohoto městečka. 1937 v létě byla otevřena nová budova hotelu Michálkova, která se stala jistě ozdobou náměstí …[1] Sice se v kronikářském zápisu nemluví přímo o chodníku, ale pro hotel to byla provozní nutnost. Podnikateli na tom záleželo. Dokládá to nakonec vleklý spor o zbourání trafiky, která stála blízko nové budovy na rohu u Chotucké ulice. Pan Diblíček dostal trafiku jako válečný invalida a tak nebyla žádost pana hoteliéra kladně vyřízena. -- pak už jen zbývalo oba krajní chodníky propojit. Nakonec nám zůstává jeden typ chodníku – mozaiková dlažba prováděná dvoubarevně v několika provedeních. Vyskytuje se ve dvou úsecích – po jednon na západní straně a východní straně náměstí. U východní strany náměstí tvoří chodník před budovou staré školy čp. 18/19. Dlažba byla položena v několika podélných pruzích po celé šířce budovy. Na západní straně náměstí byl mozaikový chodník napojen na betonový chodník před čp. 34 a je položen po délce domu čp. 33. Má jednotný vzorek složený z kombinace čtvercových obrazců. Zprávu o položení chodníků zatím nemáme, ale vše nasvědčuje tomu, že vznikly na počátku 30. let 20. století. Patrně měly „vyzdobit“ městečko před župním sjezdem Čsl. živnostensko-obchodnické strany středostavovské v roce 1934 v Křinci. Byla to strana, za kterou starosta František Bečka byl poslancem parlamentu. V každém případě jde jen o nepodloženou úvahu.[4]

9


Chodníky – jižní část náměstí

Výřez ze schematické mapky jižní části křineckého náměstí. (obr. 5.)

V jižní části náměstí v roce 2008 nebyly už žádné souvislejší zbytky historických chodníků. Narušené malé plochy štětové dlažby ze štípané kostky přežívají na vjezdech do některých dvorů, například do dvora u čp. 25. V roce 2005 a 2006, kdy byl připravován projekt úpravy náměstí byl podle nálezu projektantů zbytek mozaikové dlažby před radnicí čp. 25 a štětová dlažba z štípané kostky u vjezdu do dvora čp. 23. Pak byly zničeny při budování kanalizačních rozvodů a domovních přípojek. V této části náměstí nebyla pořízena žádná fotodokumentace.

10


Chodníky – střední část náměstí

Výřez ze schematické mapky střední části křineckého náměstí. (obr. 6.)

Východní strana náměstí - čp. 18/19 (stará škola): *** mozaiková dlažba s podélnými pásy s rozdílnou orientací a barvou kostek. Mozaiková dlažba šedo – bílé barvy je graficky výrazná a její použití připomíná spíše snahu „ozdobit“ náměstí při nějaké slavnostní příležitosti, než snahu vylepšit užitnou hodnotu veřejného prostranství. Zatím se nepodařilo nalézt písemný zápis o pořízení nebo instalaci takového chodníku. Nabízí se dříve popsaná situace kolem roku 1934.[4] Vzor mozaikové dlažby vytvářel základní orientací do podélných pásů a před celou budovou z chodníku tvořil jeden výtvarný celek. Jednotlivá pole měla svoji orientaci kostek a také jejich barvu. Snímky zachycují vždy pohled na jižní a severní polovinu chodníku a jsou doplněny detailním pohledem na uspořádání kostek mozaiky. Dlaždič i tady u jednoho pásu použil oblíbený čtvercový obrazec.

11


Jižní část mozaikového chodníku před Starou školou. (obr. 7)

Střední část mozaikového chodníku před Starou školou. (obr 8.)

12


Polocelek kresby mozaikového chodníku. (obr. 9.)

Severní část mozaikového chodníku před Starou školou. (obr. 10.)

13


Západní strana náměstí - čp. 34 lékárna: *** betonový chodník z roku 1929. V roce 1929 postavil pekař Václav Pivokonský na místě domu čp. 34 patrovou budovu. Pronajal v ní také místnosti pro živnostenskou záložnu v Křinci. Byla to druhá patrová občanská stavba na křineckém náměstí. Společně se stavbou zřídil kolem budovy betonový chodník s vyrytým vzorkem na povrchu. Bude se patrně jednat o druhý betonový chodník na náměstí. Snímky ukazují část chodníku na straně k náměstí, chodník před rohovým vchodem do budovy a druhou část chodníku v Chotucké ulici.[4] Betonový chodník se stejným vzorem si kolem čp. 35 v Chotucké ulici pořídil židovský obchodník Rudolf Vogel. Chodník sice ještě existuje, ale je tak rozlámaný, že si brzy také řekne o obnovu

Betonový chodník u lékárny na straně do náměstí. (obr. 11.)

Následující dva snímky ukazují chodník před vchodem do lékárny a jeho napojení na vozovku chodníkem ze štětové dlažby tvořené štípanou žulovou kostkou. (obr. 11) Další fotografický záběr je už ze strany Chotucké ulice. Betonový chodník je ještě celkem v provozuchopném stavu, i když po drobné opravě. (obr. 12)

14


Chodník před vchodem do lékárny. (obr. 12.)

Betonový chodník v Chotucké ulici. (obr. 13.)

15


Západní strana náměstí - čp. 33 pošta a prodejna časopisů *** mozaiková dlažba se vzory čtverců - nedatováno. Dokumentaci začneme od levé části budovy, kde je umístěn vjezd do dvora čp. 33, který je tvořen štětovou dlažbou ze štípané žulové kostky. Před budovou byla u obou konců mozaiková dlažba s výrazným čtvercovým vzorem a před středem budovy pak obě části spojuje jednobarevná světlá mozaiková dlažba. Snimky jsou řazeny od leve strany a po štětované dlažbě u vjezdu do dvora následuje výrazná mozaiková dlažba u levé strany budovy. Pak následuje jednobarevná středová část a je ukončena vpravo opět výraznou čtvercovou mozaikou, která končí u betonového chodníku před budovou čp. 34. Štětová dlažba před vjezdem do dvora čp. 33. (obr.14.)

První poškozené pole mozaikové dlažby se čtvercovým vzorem. (obr. 15.)

16


Střední pole jednobarevné mozaiky před vchodem do budovy pošty. (obr. 16)

Mozaikový chodník s výrazným grafickým provedením, napojený na betonový chodník před čp. 34. (obr.17.)

17


Západní strana náměstí - čp. 32 stará radnice.*** štětová dlažba ze štípané žulové kostky. Před starou radnicí čp. 32 nalézáme novou situaci v uspořádání zpevněných ploch. Vedle chodníku před budovou tu je zpevěna i část plochy před chodníkem, i když už dnes nezjistíme v jakém rozsahu. U levé části budovy byla zřízena průmyslová váha (mostová), kterou každá obec potřebovala k plnění svých služeb. Zpevnění ploch je tvořeno štětovou dlažbou z žulové štípané kostky, i když se jednotlivé plochy liší velikostí použitého kamene. Chodník tu je sestaven z čtvercových kostek. Snímky zachycují nejdříve chodník před budovou, dále zpevněnou plochu před chodníkem a nakonec vjezd do dvora a zbytek cihlové vyzdívky jámy pro průmyslovou váhu.

Štětová dlažba ze štípané žulové kostky ve střední části budovy čp. 32. Vlevo navazuje na chodník poškozená zpevněná plocha. (obr. 18.)

Další snímek zobrazil zbytky vyzdívky jámy pro obecní mostovou váhu a vjezd do dvora čp. 32.

18


Zbytky vyzdívky pro mostovou váhu. (obr. 19.)

Poškozená zpevněná plocha se štětovou dlažbou. (obr. 20.)

19


Západní strana náměstí - před čp. 31. *** štětová dlažba ze štípané žulové kostky. Před čp. 31 pokračuje chodník ze štětové dlažby (štípaná žulová kostka) vybudovaný na západní straně náměstí v roce 1921. jde o poslední zachovaný úsek, jenž končí před, dnes již zbouraným Šebkovým hostincem čp. 30. Dále, až téměř na konec ke Spojovací uličce, je novodobý betonový chodník. S ohledem na finanční náklady na projekt obnovy chodníků byla tato část zatím ponechána v současném stavu. Snímky před domem čp. 31 zachycují část chodníku před vlastním objektem, další detail dlažby a nakonec dlažbu před vjezdem do dvora domu čp. 31 a její pokračování před bývalé čp. 30.

Chodník před domem čp. 31 tvoří opět štětová dlažba ze štípané žulové kostky. (obr. 21.)

20


Polocelek štětové žulové kostky před domem čp. 31.dlažby ze štípané. (obr. 22.)

Ukončení historického chodníku před čp. 30 a napojení novodobého betonového chodníku. (obr. 23.)

21


Chodníky – severní část náměstí

Výřez ze schenatické mapky - jižní části křineckého náměstí. (obr.24.)

Východní strana náměstí - čp. 13 Švandův hostinec.*** štětová dlažba ze štípané žulové kostky. Na východní straně náměstí byl v roce 1922 vybudován chodník ze štětové dlažby po celé délce fronty domů. Dnes už z něho zbývá jen úsek před domy čp. 13 a 136, a krátký úsek před sochou sv. Jana Nepomuckého. Několik vjezdů do dvorů bylo značně poškozeno při budování vodovodních a kanalizačních přípojek v nedávné době. Snímky u domu čp. 13 dokumentují celkový pohled chodníku.[1]

22


Celkový pohled na chodník – štětová dlažba. (obr. 25.)

Pohled na vjezd do dvora domu čp. 13. (obr. 26.)

23


Východní strana náměstí - čp. 136 dříve obchody. *** štětová dlažba ze štípané žulové kostky. Dům čp. 136 byl dodatečně vestavěn mezi domy čp. 12 a čp. 13 a tak nemá vjezd do dvora, který nahrazuje vjezd do garáže. Dlažba se zachovala před celým domem a končí před vjezdem do sousedního objektu čp. 12. Snímky zobrazují celkový pohled na chodník od severu a jihu.

Celkový pohled na chodník před čp. 136. (obr. 27.)

Část chodníku u jižního okraje čp. 136. (obr. 28.)

24


Východní strana náměstí - čp. 12 Vonkův obchod. *** první betonový chodník na náměstí. Cesta za prvním chodníkem v Křinci je zajímavá. Každý by čekal, že bude vytvořen z kamene. Není tomu tak. V roce 1886 až 1887 se rozhodl továrník František Eduard Vonka, že přestaví svůj dům čp. 12 na křineckém náměstí Kovářskou dílnu už zlikvidoval v roce 1860, ale v objektu měl stále obchodní místnosti. Kronikář R. J. Vonka zapsal: V čísle 12 provedl majitel velkou změnu. Bývalý koloniální obchod zrušil, obchodní krám přeměnil v obytnou místnost, kovářská dílna byla zrušena okolo r. 1860. Před domem zřídili chodník betonový, první v Křinci. [1] Jednalo se o krátký úsek dlouhý asi 15 metrů, na který byl později napojen nový chodník tvořený štětovou dlažbou ze žulové štípané kostky. Do současné doby zachovaný betonový chodník je v takovém technickém stavu, že ho lze pavažovat za původní. Na snímcích je nejdříve dokumentován stav povrchu chodníku. K tomu je připojena nakonec fotografie litinové ochrany nároží, která podle vzhledu okolí byla zabudována společně s chodníkem. Je to jediný předmět tohoto typu v Křinci.

Celkový pohled na první betonový chodník před čp. 12. (obr. 29.)

25


Ukončení betonového chodníku před sochou sv. Jana Nepomuckého. (obr. 30.)

Litinový nárožník domu čp. 12. Zároveň je vidět stav betonového chodníku před jeho likvidací. (obr. 31.)

26


Litinový nárožník byl ukončen stylizovanou hlavou šelmy. (obr. 32.)

Východní strana náměstí - před sochou sv. Jana Nepomuckého *** štětová dlažba ze štípané žulové kostky.

Z napojení štětové dlažby před sochou sv. Jana Nepomuckého se silnicí se zachovalo jen málo. Původní štětový chodník pokračoval po svahu dolů a před silnicí byl ukončen několika schůdky. Vše bylo ze stejného materiálu. V současné době schůdky už neexistují a zůstalo torzo chodníku v hoření části svahu. Snímky zaznamenávají celkový pohled a detail štětové dlažby. 27


Celkový pohled na svažitý chodník končící u novodobého chodníku podél silnice. (obr. 33.)

V tomto místě chodník končil dvěma schody na úrovní původního povrchu silnice. (obr. 34.)

28


Západní strana náměstí - čp. 112/113 Aldorfův obchod a "Družka".*** štětová dlažba ze štípané žulové kostky.

Před domem čp.112:

Před obchodními místnostmi v čp. 112 byl vždy silný provoz a tak tu byly všechny zpevněné plochy hodně poškozeny. Z původního chodníku prakticky nic nezůstalo a zachovalo se jen zpevnění plochy před chodníkem. Jezdila tu auta a tak se zachoval jen pruh vedle chodníku. Za této situace nelze odhadnout jak byl chodník vytvořen. V každém případě lze předpokládat, že jako materiál posloužila štětová dlažba ze štípané žulové kostky, která byla použita na zpevnění okolních ploch. Jejich provedení v šikmých pruzích ze štětové dlažby z menších štípaných kostek, vytváří zajímavý obrazec. Připomíná dnešní vyznačení pruhů pro parkování vozidel. Více se zachovalo před čp. 113.

Zpevněná plocha před chodníkem u čp. 112. (obr.35.)

29


Napojování chodníků mezi domem 112 a dřívějším domem113. (obr. 36.)

Chodník před bývalým domem čp 113 napojující prostor před domem čp. 112 a vjezdem do čp. 113. (obr. 37)

30


Před bývalým domem čp. 113: Dům čp. 113 byl původně poslední roubený dům na náměstí v Křinci, který byl před rokem 1900 pro špatný stav zbourán a za ním na dvoře byl postaven objekt, jenž po celou další dobu zastával především skladovací funkci. Pro naše účely je výraz „před bývalým domem čp. 113“ uváděn pro prostor před dvorem patřícím k čp. 112. „Družka“ patrně dláždila především tyto přístupové plochy k obchodnímu areálu.[1] Chodník před krátkým oplocením dvora se zachoval v podobě, ze které lze usoudit na původní vzhled. Zpevnění bylo tvořeno štětovou dlažbou z malých úlomků žuly. Později je někdo pokryl vrstvou živičné hmoty. Nepřilnula k povrchu a místy se odloupala. Základní zpevněnou plochou je příjezdová cesta do dvora. Byla vytvořena v roce 1935 pro daleko menší a lehčí dopravní prostředky a tak se z ní zachovalo dost málo. I tak si můžeme udělat představu o provedení štětové dlažby ze žulové štípané kostky. Zajímavou partií je napojení cesty na zpevněné plochy před domem čp. 112. Štětová dlažba z menších štípaných žulových kostek byla uspořádána do souběžných pruhů a tvoří zajímavý obrazec. V původním provedení bylo dílo „Družky“ opravdovým přínosem pro vzhled křineckého náměstí.

Kombinace původní vozovky ze štětované dlažby, kterou později pokryla nepříliš pevná asfaltová vrstva. (obr. 38.)

31


Detail výtluku v asfaltové vozovce odkryl pevnější štětovou dlažbu. (obr. 39.)

Napojení původní vozovky s prostorem před domem čp. 112. (obr. 40.)

32


Detail štětované dlažby ze štípané žulové kostky různé velikosti. (obr. 41.)

Západní strana náměstí - čp. 110/111 Michálkův hotel. *** štětová dlažba ze štípané žulové kostky.

V roce 1937 postavil pan František Michálek na rohu Chotucké ulice a náměstí hotel. Vlastnil pak další velkou parcelu na této straně náměstí, kde měl vedle hotelu čp. 110 ještě řeznický obchod v čp. 111. Měl tedy osobní podnikatelský zájem vybudovat k těmto objektům chodník. Jeho provedení ze štětové dlažby z žulové štípané kostky asi určil obecní úřad. Snímky zachytily jednak celkový vzhled zachovaných zpevněných ploch, tak i detail provedení dlažby.[5]

33


Chodník před hotelem „U černého orla“ čp. 110 byl později napojen na chodník u čp. 112. (obr. 42.)

Chodník ze štětové dlažby před hotelem čp. 110. (obr. 43.)

34


Detail štětované dražby ze štípané žulové kostky. (obr. 44.)

Vjezd na dvůr hotelu „U černého orla“ čp. 110. (obr. 45.)

35


Vjezdy do některých usedlostí na náměstí

Na fotografii z roku 2009 je vidět zachovalý trámec nad vjezdem do objektu čp. 33. (obr. 46.)

Důvod propojení domů na náměstí do jedné fronty pomocí stavebních prvků brány vjezdu (klenba, břevno) není zatím vysvětlen. Snad má něco společného s barokním uspořádáním roubených domů, ale nic tomu zatím nenasvědčuje. Jako starší důvod (z hloubky 19. století) byl už naznačen. ¨Donutit stavebníky, aby zachovali jednotnou frontu domů. Měla zajistit formální vzhled náměstí a odlišit uvedený prostor od návsi, kde si stavebníci postaví domy kam to zrovna vyjde. Všechny další důvody se mohou zdát, podle dnešního způsobu uvažování jako nepraktické (omezený průjezd). Zatím musíme počkat, zda nějaký písemný nebo obrazový pramen toto uspořádání vyjasní. Co se z minulosti zachovalo? Provedení vlastního vjezdu nebylo asi majitelům domů nařízeno. V současné době lze soudit, že oblíbené bylo zaklenutí, ať už s výstužným trámcem nebo bez něho. Od tohoto provedení se zdá být zděný trámec jako jednoduší řešení. Vedle toho se vyskytují dva vjezdy v sousedství nebo výtvarně řešené provedení movitého obchodníka.

36


Východní strana náměstí.

Dům čp. 12 Vonkův obchod.

Zdobené provedení kombinovaného průjezdu (klenutá část s přímým trámcem) se vyskytlo jen jednou. Máme u něho zároveň jednu důležitou okolnost – jeho vznik je datován rokem 1887. Tím je prokázáno, že stavební úprava pochází z 19. století. Zároveň se zachovala zdobená vrata, která stylově patří k domu. Dále jsou snímky tohoto provedení vjezdu:

Celkový pohled na dům čp. 12 se vstupní bránou do dvora.(spojení vrat a vstupních dveří). (obr. 47.)

37


Vstupní brána na dvůr čp. 12. (obr. 48.)

Dům čp. 13 Švandův hostinec.

Vrátíme se před dům čp. 13, který byl původně hostincem pana Švandy a pak se tu vystřídalo několik majitelů. Původní vjezd do dvora, tvořený starými vraty a zaklenutím, jenž je trochu vylepšeno proti jiným vjezdům na náměstí. Tady je klenutý vjezd vyztužen ještě malým rovným zděným pražcem. Zpravidla bývalo zaklenutí vjezdů mohutnější a výztuha nebyla nutná. Vrata jsou zřejmě nejstaršího provedení z celého náměstí.

38


Celkový pohled na dům čp. 13. (obr. 49.)

Nejstarší zachované provedení vrat, možná i zaklenutí a trámce. (obr. 50.)

39


Dva vjezdy spojené.

Vjezdy do dvorů u čp. 20 a 21 mají rozdílné osudy. Zděná část obou vjezdů je původní, u domu čp. 21 je méně poškozená a zachovala se dokonce i plastická výzdoba. Vrata jsou naprosto rozdílná. U domu čp. 20 byla už nevzhledná plechová vrata a tak majitel domu nechal podle vzoru sousedních vrat v roce 2002 vyrobit nová. Chtěl aby sousední vjezdy vyhlížely zhruba stejně. Vrata u domu čp. 21 jsou o hodně starší. Byla u objektu už před více než 60 roky. Dále paměť nesahá. Mají patrně blízko k původnímu vzhledu. [6]

Spojené vjezdy do dvou sousedních objektů. Provedení vrat je však rozdílné. Vznikla v různých dobách. Obnova vrat u domu čp. 20 je dobrým příkladem zachování tradice a genia loci místa. (obr. 51.)

40


Starší provedení vrat u domu čp. 21 naznačuje i štukovou původní ozdobu sloupů a klenby. (obr. 52.)

Západní strana náměstí.

Dům čp. 33 - pošta a trafika.

U čp. 33 je jednoduchý trámec nad už zcela novými vraty. Na omítce je vidět, že asi při opravě domu byla provedena i oprava trámce. U sloupů se provedla jen místní oprava omítek, takže je vidět část původní plastické úpravy sloupů. Na druhé straně domu je vidět podobný trámec, který ho spojuje s domem čp. 34. V tomto případě je to dost podivné, neboť dům čp. 34 byl přestavěn v

41


roce 1929. Provedením se zcela liší od původního venkovského typu domků.

Trámec nad moderními plechovými vraty byl zachován u čp. 33. Zůstal také po přestavbě domu čp. 34 bez vrat. (obr. 53.)

Bližší pohled na vjezd připomene něco z původní výzdoby sloupů podpírajících trámec u čp. 33. (obr. 54.)

42


Dům čp. 29 - u Holých.

U vjezdu do domu čp. 29 nalézáme patrně klasické klenuté provedení. Nemá žádný podpůrný prvek, neboť klenba je provedena v zesíleném tvaru a splňuje tak požadavky na samonosnost konstrukce.

Vrata jsou staršího provedení. Zbytečně je ruší dvě vývěsní skříňky obsahující reklamu jakési realitní kanceláře.

Celkový pohled na čp. 29 i s klenutou branou vjezdu. (obr. 55.)

43


Pohled na vjezd do domu čp. 29. (obr. 56.)

Zkoumáním historie úprav vjezdů do hospodářských dvorů se zatím nikdo nezabýval, a tak nevíme co vyvolalo jejich stavbu, ani kdy k tomu došlo. Nelze zatím posoudit, zda výstužný zděný trámec je nutný z pevnostního hlediska, nebo je jen výtvarným doplňkem brány.

44


Seznam obrázků

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41.

Povrch zpevněný opukovými pláty před domem čp. 20. Detail průřezu plochou zpevněnou opukovými plákáty. Křinecké náměstí v roce 2006 před úpravami. Čtyři akáty kolem sochy sv. Jiljí. - Dobová pohlednice.

Výřez ze schematické mapky jižní části křineckého náměstí. Výřez ze schematické mapky střední části křineckého náměstí. Jižní část mozaikového chodníku před Starou školou. Střední část mozaikového chodníku před Starou školou. Polocelek kresby mozaikového chodníku. Severní část mozaikového chodníku před Starou školou. Betonový chodník u lékárny na straně do náměstí. Chodník před vchodem do lékárny. Betonový chodník v Chotucké ulici. Štětová dlažba před vjezdem do dvora čp. 33. První poškozené pole mozaikové dlažby se čtvercovým vzorem. Střední pole jednobarevné mozaiky před vchodem do budovy pošty. Mozaikový chodník s výrazným grafickým provedením, napojený na betonový chodník před čp. 34. Štětová dlažba ze štípané žulové kostky ve střední části budovy čp. 32. Vlevo navazuje na chodník poškozená zpevněná plocha. Zbytky vyzdívky pro mostovou váhu. Poškozená zpevněná plocha se štětovou dlažbou. Chodník před domem čp. 31 tvoří opět štětová dlažba ze štípané žulové kostky. Polocelek štětové žulové kostky před domem čp. 31.dlažby ze štípané. Ukončení historického chodníku před čp. 30 a napojení novodobého betonového chodníku. Výřez ze schenatické mapky - jižní části křineckého náměstí. Celkový pohled na chodník – štětová dlažba. Pohled na vjezd do dvora domu čp. 13. Celkový pohled na chodník před čp. 136. Část chodníku u jižního okraje čp. 136. Celkový pohled na první betonový chodník před čp. 12. Ukončení betonového chodníku před sochou sv. Jana Nepomuckého. Litinový nárožník domu čp. 12. Zároveň je vidět stav betonového chodníku před jeho likvidací. Litinový nárožník byl ukončen stylizovanou hlavou šelmy. Celkový pohled na svažitý chodník končící u novodobého chodníku podél silnice. V tomto místě chodník končil dvěma schody na úrovní původního povrchu silnice. Zpevněná plocha před chodníkem u čp. 112. Napojování chodníků mezi domem 112 a dřívějším domem 113. Chodník před bývalým domem čp 113 napojující prostor před domem čp. 112 a vjezdem do čp. 113. Kombinace původní vozovky ze štětované dlažby, kterou později pokryla nepříliš pevná asfaltová vrstva. Detail výtluku v asfaltové vozovce odkryl pevnější štětovou dlažbu. Napojení původní vozovky s prostorem před domem čp. 112. Detail štětované dlažby ze štípané žulové kostky různé velikosti.

45


42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56.

Chodník před hotelem „U černého orla“ čp. 110 byl později napojen na chodník u čp. 112. Chodník ze štětové dlažby před hotelem čp. 110. Detail štětované dražby ze štípané žulové kostky. Vjezd na dvůr hotelu „U černého orla“ čp. 110. Na fotografii z roku 2009 je vidět zachovalý trámec nad vjezdem do objektu čp. 33. Celkový pohled na dům čp. 12 se vstupní bránou do dvora.(spojení vrat a vstupních dveří). Vstupní brána na dvůr čp. 12. Celkový pohled na dům čp. 13. Nejstarší zachované provedení vrat, možná i zaklenutí a trámce. Spojené vjezdy do dvou sousedních objektů. Provedení vrat je však rozdílné. Vznikla v různých dobách. Obnova vrat u domu čp. 20 je dobrým příkladem zachování tradice a genia loci místa. Starší provedení vrat u domu čp. 21 naznačuje i štukovou původní ozdobu sloupů a klenby. Trámec nad moderními plechovými vraty byl zachován u čp. 33. Zůstal také po přestavbě domu čp. 34 bez vrat. Bližší pohled na vjezd připomene něco z původní výzdoby sloupů podpírajících trámec u čp. 33. Celkový pohled na čp. 29 i s klenutou branou vjezdu. Pohled na vjezd do domu čp. 29.

Výřezy ze schematických mapek číslo obrázku 7, 8 a 24 jsou převzaty z projektu úprav chodníků na křineckém náměstí CR PROJECT s.r.o. Mladá Boleslav, Uloženo na úřadu městyse Křinec. Všechny fotografie zhotovil autor práce Leopold Nejl. Uloženo v archivu autora.

46


Literatura.

[1]

Pamětní kniha městečka Křince. - Část první a druhá. Založena Antonínem Stiftrem v roce 1880. Rukopis uložen v archivu městyse Křince.

[2]

Krásy našeho domova. Měsíčník pro okrašlování, zalesňování a ochranu domoviny. Ročník 1914, č. 10, str. 151.

[3]

Kolátor, Michal, Ing.: Architektonický návrh křineckého náměstí. - Projekční dokumentace CR PROJECT, s.r.o. Mladá Boleslav. Uloženo v úřadu městyse Křince. „Úlomky z dějin Křince.“ - Časopis Jizeran, 55 (1934), č. 24. Soukromá sbírka.

[4] [5]

„Kniha obecních protokolů.“ - Zapisoval Rudolf Princ. Zahrnuje období 1920 až 1939. Uloženo v archivu městyse Křince.

[6]

Ústní sdělení majitele domu čp. 20.

[7]

Pamětní kniha (školní). - Rukopis. Založil Josef Prchlík, řídící učitel v Křinci roku 1884.

47


Tiráž.

Křinecká vlastivědná pojednání. S námětem „Křinec povstal z požárů“ souvisí další pojednání: První radnice v Křinci. (2013) Historické chodníky v Křinci. (2013). Poděkování. Děkuji starostovi městyse Křince Milanu Mocovi za zapůjčení projektové dokumentace k stavebním úpravám křineckého náměstí zpracované podle architektonického návrhu Ing. Michala Kolátora z Mladé Boleslavi v projektu CR PROJECT s.r.o. Mladá Boleslav. Toto pojednání je určeno pro badatele a účel vzdělávání. Pojednání „Historické chodníky na křineckém náměstí“ bylo dokončeno 15. dubna 2013.

48

Historické chodníky na křineckém náměstí

Recommend Documents