k souãasnému názoru na obnovu fasád historick ch staveb 1 Milo SOLA Pokud není uvedeno jinak, je autorem fotografií Milo Solafi

mastr_05_07

18.10.2007

14:24

Stránka 375

K souãasnému názoru na obnovu fasád historick˘ch staveb1 Milo‰ SOLA¤

1

2

plá‰È svého – fieknûme barokního kostela? Obvyk-

Pokud není uvedeno jinak, je autorem fotografií Milo‰ So-

známky k souãasnému názoru na obnovu fasád

le se mu dostane zhruba této odpovûdi:

lafi.

historick˘ch staveb, ale na místû je spí‰e apel,

1) Je nezbytné provést stavebnû-historick˘ prÛ-

Obr. 1. Hnanice (okres Znojmo), kostel sv. Wolfganga.

aby se o nûjakém názoru vÛbec zaãalo diskutovat.

zkum, aby podle jeho zji‰tûní mohla b˘t vybrána

Obr. 2. Je‰tûd (okres Liberec), hotel a televizní vysílaã.

O tom, co a proã má b˘t cílem obnovy, se totiÏ jiÏ

barevná kombinace fasádního nátûru.

Architektonické dûdictví je rÛznorodé. Srovnání kostela

Název pfiíspûvku by mohl b˘t chápán jako po-

dávno nepfiem˘‰lí. Praxe stojí na mechanicky

2) Na omítky bude pouÏit minerální nátûr.

sv. Wolfganga v obci Hnanice a televizního vysílaãe na Je‰-

uplatÀovan˘ch stereotypech, jejichÏ v˘chodiska by-

3) Pfiesné odstíny budou vybrány na základû fy-

tûdu by nám mûlo pfiipomenout, Ïe s v˘jimkou nejobecnûj-

la dávno zapomenuta a zku‰enosti nejsou reflekto-

zick˘ch vzorkÛ.

‰ích tezí neexistuje v památkové péãi pouãka nebo meto-

vány. Památková péãe se intuitivnû brání po‰kozo-

4) Historické omítky je tfieba zachovat.

dick˘ pokyn, které by se se stejnou platností vztahovaly na

vání památek pÛsobenému vnûj‰ími vlivy, jako jsou

5) Kamenné prvky a sochafiskou v˘zdobu je nut-

v‰echny památky. PouÏití materiálÛ, technologií a postu-

otloukání v˘zdoby, uÏívání kfiiklav˘ch nátûrÛ, aplika-

né restaurovat, jejich obnova bude projednána

pÛ, které lze doporuãit pro obnovu stfiedovûkého kostela, by

ce plastov˘ch rámÛ a dal‰í úpravy, jejichÏ nevhod-

separátnû po pfiedloÏení pfiíslu‰n˘ch návrhÛ na

v pfiípadû televizního vysílaãe bylo nesmyslné. Pouãení?

nost je z podstaty vûci zfiejmá. Pokud se ale bude-

restaurování.

Îádnou metodiku nelze uplatÀovat mechanicky, bez po-

me zab˘vat motivací a opodstatnûností odborného

6) Ozdobné kované mfiíÏe budou také restaurová-

chopení souvislostí, smyslu a pfiedpokladÛ, za kter˘ch platí.

servisu, kter ˘ profesionální památková péãe po-

ny a opatfieny grafitem.

(Foto Karel Kuãa)

skytuje vlastníkÛm a projektantÛm, zjistíme, Ïe aÏ

7) Jako stfie‰ní kr ytina mÛÏe b˘t pouÏit mûdûn˘

na v˘jimky je situace krajnû neuspokojivá.

plech.

Architektonické dûdictví je velmi rÛznorodé.

DÛvody pro v˘‰e uvedené poÏadavky mají objek-

PfiipomeÀme si pro ilustraci národní kulturní pa-

tivní základ. Nelze fiíci, Ïe jsou ‰patné. Katastro-

mátku televizní vysílaã a horsk˘ hotel na Je‰tûdu,

fální jsou v‰ak následky jejich mechanického

abychom si uvûdomili, Ïe v pfiístupu k památkám

uplatnûní bez zohlednûní souvislostí. Rozeberme

nelze pau‰alizovat. Ponechme stranou novostav-

si je vûtu po vûtû:

by 20. století a specifické skupiny památek, jako

Ad 1) Smyslem památkové obnovy není auto-

jsou dfievûná lidová architektura nebo hradní zfií-

maticky se vracet k zaniklému historickému sta-

ceniny. Pokud se dále bude mluvit o fasádách,

vu. PrÛzkum nelze ztotoÏnit s návrhem. Pro roz-

■ Poznámky

jsou my‰leny tradiãní omítané fasády.

hodnutí, co se má dûlat, je potfieba brát v úvahu

1 Pfiíspûvek byl pfiednesen na semináfii STOP Opravy fa-

Co se tedy stavebník dozví, nav‰tíví-li Národní

mnoho hledisek, mimo jiné hledisko kulturní hod-

sád historick˘ch objektÛ 19. 4. 2007 a publikován ve

památkov˘ ústav a zeptá se, jak by mûl opravit

noty dochovaného stavu. Dále je vhodné si uvû-

sborníku.

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / O B N O V Y PA M ÁT E K | M i l o ‰ S O L A ¤ / K s o u ã a s n é m u n á z o r u n a o b n o v u f a s á d h i s t o r i c k ˘ c h s t a v e b

375

mastr_05_07

18.10.2007

14:25

Stránka 376

3

4

5

7

376

6

8


mastr_05_07

18.10.2007

14:25

Stránka 377

Obr. 3, 4. Robeã (okres âeská Lípa), fara, sonda do pod-

domit, Ïe v souãasné dobû probíhá jiÏ druhá, pfií-

i historicky nedílnou souãástí architektonického

hledu, detail a celek. Malované záklopové stropy jsou jistû

padnû tfietí vlna obnov, které mají ambici vyjít ze

dûdictví v celé jeho historii, a to vãetnû v˘znam-

pûkné. Je to ale dÛvod, aby byl fyzicky zniãen sice mlad‰í,

zji‰tûní stavebnû-historického prÛzkumu. PoÏado-

n˘ch barokních staveb.

ale v˘tvarnû a historicky hodnotn˘ podhled? Památky jsou

vat prÛzkum fasády, která byla obnovena na zá-

Ad 3) DÛleÏité je, aby zvolené tóny odpovídaly

po‰kozovány nejen chátráním a ne‰etrn˘mi pfiestavbami,

kladû prÛzkumu pfied dvaceti lety, je problemati-

historické barevné ‰kále. V pofiadí priorit je dÛle-

ov‰em pfiíãinou jejich zkázy mÛÏe b˘t i syndrom nenecha-

ka sama pro sebe.

Ïité rozhodnutí o materiálovém a technologickém

vosti, kter˘ mnohé vede k tomu, Ïe v rámci „poznávání“

Ad 2) Apriorní pokyn, Ïe k nátûru omítek má

fie‰ení (konzervace, vápenn˘ nátûr, pohledová

nevratnû a zbyteãnû zniãí památkovû hodnotn˘ dochovan˘

b˘t pouÏit minerální nátûr, „zavání“ zloãinem. Ne

omítka a dal‰í). Potom následuje rozhodnutí, zda

stav.

v‰echny omítky byly totiÏ natírány. Dfiíve neÏ se

fie‰ení má b˘t jedno- ãi vícebarevné. Volba kon-

Obr. 5, 6. Praha-Staré Mûsto, dÛm U Kamenného zvonu,

rozhodnu pro fasádní nátûr, mûl bych si (prÛzku-

krétního tónu je dÛleÏitá nejménû, pfiitom právû

archivní snímek kartu‰e zaniklého vstupního portálu (foto

mem) ovûfiit, zda se nejedná o nûjakou formu po-

tomuto v˘bûru b˘vá na úkor podstatnûj‰ích vûcí

archiv NPÚ) a aktuální podoba pfiedmûtné ãásti fasády.

hledov˘ch omítek ãi jinou speciální úpravu. Auto-

vûnována nejvût‰í pozornost.

Regotizace domu U Kamenného zvonu na Staromûstském

matické ztotoÏnûní obnovy fasády s nátûrem je

Ad 4) Ochrana dochovaného historického origi-

námûstí byla ve své dobû naplnûním urãitého ideálu. Pro

vûcnû neopodstatnûné. Omítané plochy tvofií

nálu je základem moderní památkové péãe a vzta-

svoji v˘raznost a ukázkov˘ pfiíklad toho, co je dÛsledkem

pouze ãást architektonické kompozice. Na v˘tvar-

huje se i na historické omítky. Nestaãí v‰ak pouze

nepodloÏeného rozhodnutí vrátit se ke star‰í podobû pa-

ném celku prÛãelí se podílí stfiecha, sochafiská

chtít, aby se zachovaly. Je potfieba urãit kritérium,

mátky, se následnû stala jedním z hlavních argumentÛ od-

v˘zdoba, pfiípadnû prezentovan˘ povrch kamen-

podle nûhoÏ se následnû posoudí, co je, ãi není

pÛrcÛ principu rekonstrukce v památkové péãi. Pfii zpût-

n˘ch konstrukcí, barevnost v˘plÀov˘ch prvkÛ a ji-

zachranitelné. Pozornost je nutné vûnovat také

ném pohledu je zfiejmé, Ïe návrat ke stfiedovûké podobû

né. O adekvátní úpravû a barevnosti omítan˘ch

materiálÛm nov˘ch omítek. V pfiípadû na‰eho pfií-

v tomto pfiípadû nevyhoví Ïádnému ze vstupních kritérií

ploch proto nelze rozhodovat bez vazby na ostat-

kladu je vhodné poÏadovat, aby malty pouÏité na

souãasného názoru památkové péãe. Jedním z mnoha pro-

ní souãásti architektonické kompozice. Dal‰í zá-

opravy mûly nejen materiálové sloÏení srovnatel-

blémÛ tohoto zásahu je skuteãnost, Ïe novû vytvofiená re-

leÏitostí je, Ïe v dÛsledku rostoucí únavy z pfie-

né s pfiedlohou, ale i podobnou strukturu. To

miniscence na stfiedovûk nevyvaÏuje kulturní ztrátu zpÛso-

barven˘ch fasád se zvy‰uje v˘znam konzervace

v podstatû vyluãuje uÏití pytlovan˘ch prefabrikova-

benou likvidací dochovaného stavu. Je vhodné si rovnûÏ

jako jednoho z principÛ moderní památkové pé-

n˘ch maltov˘ch smûsí a pfiedpokládá míchání

uvûdomit, Ïe na poãátku stál sondáÏní prÛzkum s úÏasn˘-

ãe. Konzervace je stejnû jako rekonstrukce v˘ji-

malty na místû nebo objednání speciálnû pfiipra-

mi nálezy.

meãnou moÏností vázanou na fiadu pfiedpokladÛ.

vené smûsi poÏadovan˘ch vlastností.

Obr. 7. Praha-Nové Mûsto, Novomûstská radnice, detail

To v‰ak neznamená, Ïe by se mûla v úvahách

Ad 5) Takov˘ poÏadavek opût vede ke zloãinÛm

jiÏní fasády vûÏe. Souãástí barevnosti fasád je i barevnost

o nejvhodnûj‰ím zpÛsobu obnovy pfiedem vyluão-

na kulturním dûdictví, navíc je v rozporu s plat-

sochafiské v˘zdoby, stfiech, v˘plÀov˘ch prvkÛ, mfiíÏí a dal-

vat. Jakmile zaãnu hovofiit o fasádním nátûru, je

n˘m zákonem o státní památkové péãi. Sochafi-

‰ích doplÀkÛ celkové v˘tvarné kompozice. Pfiedstava, Ïe

zfiejmé, Ïe se moÏnost konzervovat dochovan˘

ská v˘zdoba a architektonické ãlánky jsou sou-

kované mfiíÏe mají b˘t ãerné, není historicky podloÏená.

stav nebere v úvahu ani teoreticky. Minerální ná-

ãástí celkové kompozice. Barevnost omítan˘ch

MfiíÏe Novomûstské radnice ukazují, Ïe barevné pojednání

tûr je v dané souvislosti nic nefiíkající slovní spo-

ploch je tedy tfieba zvaÏovat i s pfiihlédnutím k je-

mÛÏe b˘t pfiíznivûj‰í i esteticky. Jin˘m, ale souvisejícím

jení.

jich situaci. Stejnû tak barevnost a povrchovou

problémem je skuteãnost, Ïe fasáda vûÏe byla v dobû, k níÏ

Materiálovému hledisku se zatím vûnuje (v prÛ-

úpravu (kamenn˘ch) soch je tfieba váÏit v souvis-

se barevnost mfiíÏí hlásí, omítána.

zkumech i pfii obnovách) minimální pozornost. Vol-

losti celku. V pfiípadû návratu k historické barev-

Obr. 8. Praha-Malá Strana, dÛm ãp. 387/III, ilustrace

ba materiálového fie‰ení je ale pro vzhled, celkové

nosti fasád zaloÏené na nátûru je tfieba omítnout,

tradiãního provedení pultov˘ch vik˘fiÛ s truhláfisk˘m ãelem,

pÛsobení a zpÛsob stárnutí klíãová. Je mnohem

respektive natfiít i druhotnû obnaÏené kamenné

omítan˘mi boky a stfiechou bez klempífisk˘ch doplÀkÛ.

dÛleÏitûj‰í neÏ v˘bûr konkrétního odstínu z odpoví-

konstrukce a kamenné sochy. Prezentování povr-

Krásné, spolehlivé a trvanlivé. Charakteristické detaily

dající ‰kály historick˘ch barevností, neboÈ je jas-

chu kamene pfiedpokládá jinou celkovou úpravu

historick˘ch staveb jako jsou napfiíklad tyto vik˘fie byly

né, Ïe volba „pohledová omítka“ – „fasádní ná-

fasády (konzervace, pohledové omítky). Obnova

postupnû dovedeny k technické i estetické dokonalosti. Pfii

tûr“ je podstatnûj‰í neÏ rozhodnutí o barevnosti.

omítek a nátûrÛ na kamenn˘ch konstrukcích ani

pfiestavbû na hotel vik˘fie zanikly, respektive byly nahraze-

ZdÛraznûní v˘znamu materiálu se t˘ká i materiálÛ

jejich pfiípadná konzervace není restaurováním

ny „nemotornou" konstrukcí dne‰ní doby.

fasádních nátûrÛ. Ty mohou b˘t s ohledem na bo-

ve smyslu platného zákona. Pokud se nejedná

hatost architektonického dûdictví podle souvis-

o zvlá‰È hodnotné historické zdivo (napfiíklad ro-

lostí rÛzné. Pokud v‰ak jde o baroko a nátûr, pak

mánské kvádfiíky), umûlecké fiemeslo nebo sochy,

tedy nátûr vápenn˘. Památková péãe by mûla vel-

je adekvátní kvalifikovaná fiemeslná oprava. Hrani-

mi dÛraznû trvat na uÏívání adekvátních materiá-

ce mezi restaurováním a fiemeslnou opravou ne-

lov˘ch fie‰ení vãetnû uÏití vápna. Jsou pfiitom ce-

vede po materiálech. Nûkteré kamenné konstruk-

lé regiony, kde se v souãasné dobû vápenné

ce a prvky jsou k opravû, nûkteré omítky je

nátûry v památkové praxi témûfi nevyskytují. Má-li

vhodné restaurovat. PoÏadavek na restaurování

se ale nûco prosazovat, musí se to chtít a zdÛ-

musí b˘t zdÛvodnûn hodnotou prvku, nikoliv tím,

vodnit. „Nemastn˘-neslan˘“ poÏadavek na uÏití

Ïe je zhotoven z kamene. Vzpomeneme-li si, jak

„prody‰ného nátûru“ v souãasné dobû není do-

ãasto vydávají v˘konné orgány památkové péãe

stateãn˘. Koneãnû pfiedmûtnou formulací je pfie-

závazná stanoviska k restaurování kamenn˘ch

dem vylouãena moÏnost, Ïe by fasáda mohla b˘t

prvkÛ fasád, je zfiejmé, Ïe se jedná o velmi váÏn˘

jednobarevná. Jednobarevnost je pfiitom v˘tvarnû

problém.


377

mastr_05_07

18.10.2007

14:25

Stránka 378

Ad 6) RovnûÏ v˘plÀové prvky b˘valy barevné.

kékoli cílevûdomé ãinnosti v tomto smûru. Vyme-

vírání je jin˘. Pro dosaÏení typick˘ch vlastností plas-

Napfiíklad renesanãní zdobné mfiíÏe odstíny pfiímo

zím-li, v ãem je hodnota, stanovuji zároveÀ limity

tov˘ch rámÛ jsou potfieba masivnûj‰í prÛfiezy. âle-

h˘fiily. Fakt, Ïe tomu tak bylo, ov‰em není sám

moÏn˘ch úprav a zmûn, jeÏ jsou moÏné tehdy, ne-

nûní nevychází z konstrukce vyÏadující dûlení kfií-

o sobû dÛvodem k rekonstrukci. Pokud se ale pa-

jsou-li na úkor poznan˘ch hodnot.

del pfiíãlemi pro zasklení jednotliv˘mi tabulkami,

mátková péãe rozhodne vrátit fasádû nûkterou

* Zachování památek je zaloÏeno pfiedev‰ím

ale je pouze formálnû napodobováno dekoraãními

z historick˘ch barevností, musí se zab˘vat i tím,

na soustavnosti jejich údrÏby (Benátská charta).

li‰tami. Koneãnû je tfieba zmínit odli‰nou povrcho-

jak byly v dané souvislosti fie‰eny barevné v˘pl-

* PrÛãelí historick˘ch staveb tvofií v˘tvarn˘ ce-

vou úpravu i jin˘ zpÛsob stárnutí. V‰echny tyto

Àové prvky. Názor, Ïe mfiíÏe se mají automaticky

lek, na jehoÏ vzhledu se podílí více sloÏek. Není

systémové odli‰nosti mají vliv na vzhled okenního

opatfiit grafitem, je stejnû neopodstatnûn˘ jako

proto správné ztotoÏÀovat barevnost fasád pouze

rámu. Pfiedpoklad, Ïe plastové rámy mohou vypa-

pfiedstava, Ïe kámen má b˘t vidût.

s barevností omítan˘ch ploch. Návrh barevnosti fa-

dat shodnû jako tradiãní, není reáln˘.

Ad 7) Stfiecha je velmi v˘znamnou souãástí v˘-

sád historick˘ch staveb musí b˘t podloÏen pozná-

* Architektura 19. a 20. století je v˘znamnou

tvarné kompozice prÛãelí. Mûì je aÏ na v˘jimky

ním a pochopením vzájemn˘ch souvislostí v‰ech

souãástí na‰eho kulturního dûdictví. VyÏaduje

nehistorická krytina, která ãerná. V dne‰ním roz-

ãástí v˘tvarné kompozice, a to vãetnû barevnosti

proto pozornost, úctu a péãi smûfiující k jejímu

sahu se u nás nikdy pfiedtím neuÏívala. Pokud má

stfiech, v˘plní otvorÛ, konstrukcí zhotoven˘ch z ka-

zachování.

budova ãernou stfiechu namísto malebné ‰kály

mene, architektonick˘ch plastik a dal‰ích prvkÛ.

* Smyslem památkové obnovy není automatic-

cihlov˘ch odstínÛ pálené krytiny, je zbyteãné mlu-

Povrchová úprava (barevnost) omítan˘ch ploch

ky rekonstruovat (nej)star‰í zji‰tûnou podobu sta-

vit o rekonstrukci „pÛvodní“ barevnosti. Otázka

i obnaÏen˘ch kamenn˘ch konstrukcí a sochafiské

veb. Platí to i pro pfiípadné rekonstrukce star‰ího

barevnosti a kompoziãního spolupÛsobení stfie-

v˘zdoby spolu historicky a v˘tvarnû úzce souvisí.

barevného fie‰ení fasád. Zohlednit je nezbytné

chy se t˘ká i jin˘ch krytin. Napfiíklad dfievûn˘ ‰in-

* PrÛzkumy historické barevnosti fasád se ne-

hodnotu dochovaného stavu, souvislosti okolního

del se u v˘znamnûj‰ích staveb natíral naãerveno,

mohou omezit pouze na omítané plochy, ale mu-

prostfiedí, technick˘ stav a otázku, zda je vûro-

aby pfiipomínal draÏ‰í pálenou kr ytinu. Dát na

sí postihnout architekturu jako celek. Je tfieba

hodn˘ návrat ke star‰í barevnosti s ohledem na

stfiechu barokního kostela pfiírodní ‰indel s odÛ-

rozli‰ovat mezi objektivnû zji‰tûn˘mi skuteãnost-

pozdûj‰í pfiestavby vÛbec reáln˘. Pfii zvaÏování ob-

vodnûním, Ïe tam kdysi byl, je obvykle mystifikací

mi, jejich interpretací a formulováním doporuãení

novy je vhodné brát za v˘chodisko nikoliv nejstar-

historie. Pokud tam ‰indel opravdu byl, pak s vel-

pro obnovu. PrÛzkum nenahrazuje zadání obnovy.

‰í stav, ale nejmlad‰í dochovanou hodnotnou

* Základem moderní památkové péãe je úcta

úpravu. To se t˘ká zejména situací, kdy se fasáda

k dochovanému historickému originálu. Zachová-

star‰í památky dochovala v architektonicky kvalit-

ní historick˘ch konstrukcí, prvkÛ a povrchÛ je pri-

ní redakci 19. nebo první poloviny 20. století.

kou pravdûpodobností ãerven˘. Uvedené poznámky mÛÏeme shrnout do následujících okruhÛ: a) Rehabilitace vnímání architektur y jako v˘tvarného díla. b) Otázka, co má b˘t v˘sledkem památkové ob-

oritním úkolem památkové péãe. V pfiípadû fasád

* Návrat ke star‰ímu stavu je obhajiteln˘ pou-

se to t˘ká dochovan˘ch v˘plÀov˘ch prvkÛ, histo-

ze za pfiedpokladu splnûní urãit˘ch podmínek.

rick˘ch omítek a historick˘ch povrchov˘ch úprav,

Pfies rozmanitost moÏn˘ch situací a individuální

a to vãetnû povrchov˘ch úprav kamene.

charakter kaÏdé stavby lze pro posouzení pfiijatel-

novy (konzervace dochovaného stavu, znovuprove-

* Okna jsou souãástí architektonického v˘razu

dení aktuální úpravy, návrat k nejmlad‰í hodnotné

stavby. Jejich nevhodná v˘mûna mÛÏe vzhled

úpravû, rekonstrukce nûkteré ze star‰ích podob).

nosti pfiípadné rekonstrukce formulovat následující obecnû platná hlediska:

stavby znaãnû po‰kodit. ¤e‰ení okenních rámÛ

– aby pro rekonstrukci bylo volné místo, to

c) Problematika ukázky druhotnû prezentova-

je pro nûkteré lokality charakteristické. T˘ká se

znamená, aby návrat ke star‰í podobû památky

ného povrchu kamene, a to zejména ve vztahu

zejména rámÛ s vnûj‰ími kfiídly otvírav˘mi ven.

nebyl podmínûn zniãením existujících hodnotn˘ch

k obnovovan˘m barevnostem zaloÏen˘m na fa-

Otázka v˘plÀov˘ch prvkÛ v historickém prostfiedí

vrstev;

sádním nátûru, rekonstrukce zanikl˘ch povrcho-

má proto nepochybnû i urbanistick˘ rozmûr. Do-

– aby návratem ke star‰ímu stavu nebyla nega-

v˘ch úprav kamenn˘ch prvkÛ a soch.

movní dvefie, v˘kladce a okenní rámy jsou pod-

tivnû dotãena kulturní hodnota existujícího pro-

statnou souãástí prostfiedí historick˘ch sídel.

stfiedí;

d) V˘znam materiálového a technologického fie‰ení. Pro obnovu omítan˘ch fasád tradiãních histo-

* V souãasné dobû jsou velmi konfliktní otáz-

– aby pro ni existovaly je‰tû dal‰í závaÏnûj‰í dÛ-

kou poÏadavky uÏití plastov˘ch rámÛ. Jejich ne-

vody neÏ jen zji‰tûní, Ïe tomu tak v minulosti bylo;

vhodnost pro historické prostfiedí nespoãívá pou-

– aby byla dostateãnû podloÏena poznáním, to

ze v odli‰ném materiálu, ale také v konstrukci

znamená, abychom historick˘ stav bezpeãnû zna-

* Smyslem vyhla‰ování památek a památkovû

a charakteristick˘ch detailech. I kdyÏ se uÏívané

li a nemuseli si jej dom˘‰let;

chránûn˘ch území je na vybraném vzorku zachovat

typy oken v minulosti ãasto opakovaly, pfiesto jsou

kulturnûhistorické hodnoty, které u nechránûn˘ch

rÛznorodé, mívají rÛznou profilaci a individuální

* Kámen (pískovec, opuka a dal‰í bûÏné druhy

staveb zanikají. To mimo jiné pfiedpokládá omezit

zdobné prvky. I v pfiípadû, Ïe konkrétní systém

kamene) se aÏ do sklonku 19. století uÏíval jako ji-

ãi zcela eliminovat zámûry, které u nechránûn˘ch

plastov˘ch rámÛ lze doplnit profilací, neznamená

né stavební materiály a také se jako jiné stavební

staveb k zániku pfiedmûtn˘ch hodnot vedou.

rick˘ch staveb lze formulovat následující teze:

– aby bylo reálné provést ji vûrohodnû.

to, Ïe tímto zpÛsobem lze dosáhnout profilu

materiály podle souvislostí omítal nebo natíral.

* Obnova nemÛÏe b˘t svévolná, ale mûla by b˘t

shodného s jakoukoliv pfiedlohou, protoÏe plasto-

Barevn˘ nátûr jako standardní úprava povrchu se

podloÏena poznáním a pochopením kulturních

vé rámy jsou zhotovovány na zafiízeních v principu

t˘ká i kamenn˘ch soch. Pohledové uplatnûní povr-

hodnot, jejichÏ vymezení pfiedstavuje argument

koncipovan˘ch na typizovanou v˘robu. Tyto rámy

chu pískovce je napfiíklad pro barokní architekturu

zdÛvodÀující, co a proã chránit. NemÛÏu dobfie pe-

nejsou charakterizovány pouze materiálem, ale

nûco nemyslitelného. Teprve od druhé poloviny

ãovat o nûco, existence ãehoÏ si nejsem vûdom.

jedná se o systém, kter˘ je v zásadû odli‰n˘ od

19. století zaãíná b˘t pfiírodní kámen chápán jako

Rozpoznání hodnot je apriorním pfiedpokladem ja-

konstrukce tradiãních okenních rámÛ. ZpÛsob ot-

estetická kategorie. To vedlo ve 20. století k od-

378


mastr_05_07

18.10.2007

14:26

Stránka 379

Obr. 9, 10. Olomouc, Klá‰terní Hradisko, prelatura, Jifií Antonín Heinz: alegorie Léta, v˘chozí a souãasn˘ stav. Tento soubor soch byl opatfien krycí povrchovou úpravou, jejíÏ nejstar‰í vrstva mûla zfiejmû imitovat mramor. Sochy v pfiedsálí si vrstvy historick˘ch povrchov˘ch úprav zachovaly dosud, ãtyfii sochy v prÛjezdu byly v 70. letech 20. století odfieny aÏ na hol˘ kámen. Z v˘tvarného hlediska byl v˘sledek tohoto zásahu katastrofální, protoÏe pfiirozené vady odkrytého povrchu kamene dílo znetvofiily. V roce 2005 byla zaniklá povrchová úprava rekonstruována. V˘sledek je v˘mluvn˘m dÛkazem skuteãnosti, Ïe krycích povrchov˘ch úprav není potfieba se bát ani u velmi kvalitních plastik vníman˘ch z bezprostfiední blízkosti. Obr. 11, 12. Olomouc, Klá‰terní Hradisko, fasáda prelatury, stav roce 1969 (foto archiv NPÚ) a souãasnost. AÏ do sklonku 19. století byl kámen chápán jako konstrukãní

9

10

11

12

materiál a jeho povrch proto nebyl pohledovû prezentován. V prvních dvou tfietinách 20. století byly fasády fie‰eny monochromnû a prezentovan˘ povrch kamene tvofiil s podobnû barevn˘m povrchem omítek harmonick˘ celek. Podstatnou zmûnu pfiinesl návrat barevn˘ch fasádních nátûrÛ. Na archivní fotografii prÛãelí prelatury Klá‰terního Hradiska vidíme je‰tû ucelenou architektonickou kompozici, jejímÏ v˘tvarn˘m i ideov˘m vyvrcholením je atika se sochafiskou v˘zdobou. Po nátûru omítek se sochy a atika ponechané v pfiírodním kameni „utrhly“ od celku fasády. Proti tmavé stfie‰e se pohledovû ztrácejí, nemluvû o detailech sochafiské v˘zdoby, které nejsou z pohledu diváka vÛbec vnímatelné. Obr. 13. Praha-Staré Mûsto, Staromûstské radnice, ark˘fi zniãen˘ v kvûtnu 1945. Tento pfiíklad naopak prokazuje, Ïe za urãit˘ch pfiedpokladÛ je rekonstrukce zaniklého historického stavu nejpfiirozenûj‰ím a nejvhodnûj‰ím fie‰ením. (Foto archiv NPÚ) Obr. 14. Broumov (okres Tachov), klá‰ter benediktinÛ, aktuální stav. Tam, kde je to historicky a architektonicky opodstatnûné, je i dnes vápenn˘ nátûr optimálním zpÛsobem obnovy fasád.

13


14

379

mastr_05_07

18.10.2007

14:26

Stránka 380

16

15

17

Obr. 15. Fotografie ilustruje, co se stane, pokud památko-

pfiípadû kámen podle souvislosti buì omítnut,

ty, Ïe nové materiály a technologie podloÏené vû-

vá péãe souhlasí s nahrazením historick˘ch okenních rámÛ

nebo natfien.

deck˘m poznáním a zku‰eností se mohou pfii ob-

dfievûn˘mi okny shodného ãlenûní. Podobu okna netvofií

* Rekonstrukci pÛvodní povrchové úpravy ka-

novû architektonického dûdictví uplatnit teprve

pouze materiál a ãlenûní, ale i konstrukce (jednoduch˘,

menn˘ch soch a prvkÛ zhotoven˘ch z kamene lze

v okamÏiku, kdy se tradiãní prostfiedky ukázaly

zdvojen˘, dvojit˘ rám), zpÛsob otvírání, prÛfiez a profilace

doporuãit zejména v pfiípadech, kdy:

nedostateãn˘mi.

prvkÛ, kování, barevnost rámu a dal‰í charakteristiky. Zá-

– pohledové uplatnûní povrchu kamene vede

* Materiálovému hledisku je nezbytné vûnovat

kladním úkolem památkové péãe v‰ak není v dané situaci

k jeho fyzické destrukci nebo poÏadavku v˘mûny

stejnou pozornost jako barevnému fie‰ení. Pro v˘-

diskutovat o podobû nov˘ch rámÛ, ale snaÏit se o fyzické

originálních kamenn˘ch ãástí za kopie z pohledo-

tvarné vyznûní fasád mají uÏité materiály a jejich

zachování existujících rámÛ historick˘ch.

v˘ch dÛvodÛ;

zpracování klíãov˘ v˘znam. Rozhodnutí o materiá-

Obr. 16. Mirotice (okres Písek), sokolovna, stav nátûru po

– prezentace kamenn˘ch prvkÛ vytrÏen˘ch ze

lovém fie‰ení je mnohdy mnohem dÛleÏitûj‰í neÏ

pûti letech (foto 2004). Vzhled a zpÛsob stárnutí jsou pro

souvislostí po‰kozuje vzhled a vnímání architekto-

v˘bûr konkrétního odstínu. Pfiedpokladem ov‰em

kaÏd˘ materiál charakteristické. Z ilustrace nepoznáme,

nického díla (ãásti fiíms, stojky portálÛ, ukonãující

je, Ïe se odstín vybírá z historicky opodstatnûné

ãím je fasáda natfiena, ale vápno to nebude. (Foto J. Josefík)

ãlánky atik, Ïebra stfiedovûk˘ch kleneb, sochafiská

barevné ‰kály.

Obr. 17. Praha-Malá Strana, dÛm ãp. 307/III, Bfietisla-

v˘zdoba pohledovû odtrÏená od stavby a jiné);

* Pfii obnovû památek jsou dÛvody preferovat

vova ulice. Nátûrem omítek v kombinaci s druhotn˘m po-

– je navrhována rekonstrukce star‰ího barev-

odpovídající tradiãní materiály a postupy. Pro fa-

hledov˘m uplatnûním povrchu konstrukãních prvkÛ zho-

ného fie‰ení architektonického celku, souãástí je-

sády, které byly v minulosti obnovovány vápenn˘-

toven˘ch z kamene vznikají nesmyslné detaily. V pfiípadû

hoÏ ideové, historické a v˘tvarné podstaty je pfie-

mi nátûry, je tento nátûr nejvhodnûj‰ím materiá-

tohoto obrázku je to horizontální rozdûlení klenáku.

kr ytí prvkÛ zhotoven˘ch z kamene sjednocující

lem i v souãasnosti. Nahrazování vápna jin˘mi

povrchovou úpravou.

alternativami není pfiijatelné.

* Pro nûkteré stavby i celá slohová období je

* Je zásadní rozdíl mezi pohledov˘mi omítkami

straÀování pÛvodních omítek i originálních povr-

charakteristická jednobarevnost fasád. Platí to

(omítkami, jejichÏ povrch má v˘tvarnou funkci,

chov˘ch úprav z kamenn˘ch konstrukcí a soch.

zejména pro architekturu historizujících slohÛ.

a má b˘t proto vidût) a omítkami, jeÏ pfiedpoklá-

Nûkdy v‰ak nebylo tfieba odstraÀovat. Neobnovo-

V tûchto pfiípadech je vhodné jednobarevné fie‰e-

dají finální úpravu kr ycím nátûrem. Skuteãnost,

van˘ nátûr ãi omítka v exteriérech mnohdy zanik-

ní respektovat.

zda omítka je, ãi není pohledová, je tfieba vÏdy

ly vlivem povûtrnosti. Problém se vytvofiil návra-

* K principÛm moderní památkové péãe patfií

tem barevn˘ch nátûrÛ. „Barokní barevnost“

úcta k dochované historické patinû a stopám

a pohledové uplatnûní povrchu druhotnû odhale-

stárnutí. V pfiípadech, které jsou odÛvodnûny es-

* Prefabrikované omítkové smûsi se sv˘m

n˘ch kamenn˘ch konstrukcí jsou dva kvalitativnû

tetickou a emocionální kvalitou dochované podo-

vzhledem a technick˘mi vlastnostmi v˘znamnû li-

odli‰né v˘tvarné principy. Jejich spojení v jedné

by, je vhodné usilovat o konzervaci existujícího

‰í od tradiãních omítek. Jejich pouÏití pfii opravû

úpravû znamená nevûrohodn˘ v˘sledek. To vede

stavu.

památek proto obecnû není vhodné. Hodny dopo-

k poÏadavku, aby tam, kde se rozhodlo o prove-

* Památky je nejvhodnûj‰í obnovovat prostfied-

dení barevnosti odpovídající star‰ímu období, by-

ky, kter ˘mi vznikly a kter ˘mi byly udrÏovány po

ly povrchy kamenn˘ch konstrukcí adekvátnû re-

rozhodující období své existence. V této souvis-

konstruovány. To znamená, aby byl ve zmínûném

losti je vhodné pfiipomenout tezi Benátské char-

380

ovûfiit a zohlednit v fie‰ení. U pohledov˘ch omítek není krycí nátûr pfiijateln˘.

ruãení jsou naopak malty pfiipravované podle tradiãních receptur.


k souãasnému názoru na obnovu fasád historick ch staveb 1 Milo SOLA Pokud není uvedeno jinak, je autorem fotografií Milo Solafi

Recommend Documents