Prezident Milo Zeman v Senátu Parlamentu âr

0

PARLAMENT âESKÉ REPUBLIKY

2/2013

Prezident Milo‰ Zeman v Senátu Parlamentu âR obalka_4_1_01.indd 1

5/20/13 5:21 PM

Obsah Schůze Senátu 1 Editorial předsedy Senátu

2

2 Schůze Senátu Jan Knotek

J a

4 Rozhovor s 1. místopředsedkyní Senátu Alenou Gajdůškovou Pavlína Heřmánková

B

6 Inaugurace prezidenta Miloše Zemana

K

8 První návštěva prezidenta Miloše Zemana v Senátu Pavlína Heřmánková

J a v s a E v D P t a v

Prezident Zeman v Senátu 10 Projev prezidenta republiky Miloše Zemana v Senátu PČR

8

12 Návštěva senátorů v Polsku Eva Davidová 14 Zahraniční politika 16 Polemika – ÚSTR: Dva pohledy František Bublan a Přemysl Sobotka 18 Ústavně-právní výbor Senátu PČR Miroslav Antl

Festival spisovatelů 20 Komentář senátora Petr Šilar

21

21 Spisovatelé diskutovali o zrození a zániku Československa Eva Davidová 22 Stalo se 25 Doplnění Ústavního soudu Yvona Dočkalová 26 Senátor a jeho region Pavel Eybert a Petr Gawlas

Doplnění Ústavního soudu 25

28 Regionální kaleidoskop 31 Dočkáme se zpřístupnění Masarykovy osobní knihovny? 32 Valdštejnské legendy Bohumil Dušek 34 Zaslechnuto na schůzích Senátu 35 Ve stručnosti 36 Křížovka o ceny

Na titulní straně v popředí prezident republiky Miloš Zeman a předseda Senátorského klubu ČSSD Petr Vícha, 21. března 2013 Foto Martin Vlček

obalka_2_3.indd 2

5/20/13 5:18 PM

01_editorial 5/20/13 4:57 PM Stránka 1

Editorial

Dear readers, You are holding in your hands the second issue of the Senate quarterly. The newly elected President of the Czech Republic Miloš Zeman is on its front cover. During the short time in his office, he already visited Senate twice. In both cases he had a serious reason to do it, not only a formal one (i. a. election of new judges of the Constitutional Court dealt with in the article on page 25). It seems that the first directly elected President in our history will be performing his function actively and that he takes the upper chamber of the Czech Parliament for a key part of the political system in the Czech Republic. This issue brings two topics well illustrating that senators may approach concrete problems in totally different ways. In the beginning of April, together with my colleagues from the Civic Democratic Party, Christian Democratic Party and Social Democratic Party, I visited the Masaryk Institute and the Archive of the Academy of Science. We learned that the personal library of our first President Tomáš Garrigue Masaryk numbering many thousands of volumes was perfectly preserved but had not been catalogued or digitalized so it could not be used by experts or students. However, Masaryk’s books are full of his comments and notes that could enable us to view the greatest personality of our modern history from a new perspective. Unfortunately, almost a quarter century after the Velvet revolution, 17 million crowns have not been found in the state budget to solve the situation. Even if we come from different political parties, together with senators Čunek, Grulich and Nenutil we reached an immediate agreement that it was necessary to take some action. Let’s hope that our joint effort towards the government will be crowned with success. Unfortunately, we have not reached a similar agreement across the political spectrum regarding the situation of the Institute for the Study of Totalitarian Regimes. Some could think that this is a purely technical problem as well. As the argument between Senators Přemysl Sobotka (Civic Democratic Party) and František Bublan (Czech Social Democratic Party) shows, just the reverse is true and the whole matter has its important political dimension. I believe that the troubled situation will settle down and an agreement will be reached since an unbiased research of our past is definitely in our own interest. This issue also brings a new column Senator and his/her constituency. Our readers thus get a better opportunity to check how their representatives are or are not in connection with their respective constituencies.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, dostává se Vám do rukou druhé letošní číslo čtvrtletníku Senát. Na jeho obálce je nově zvolený prezident republiky Miloš Zeman, který za krátkou dobu, kdy vykonává úřad, stihl Senát navštívit už dvakrát. Pokaždé k tomu navíc měl vážný, nikoli jen formální důvod (mj. zvolení nových ústavních soudců, o nichž pojednává článek na str. 25). Zdá se tedy, že první prezident v naší historii zvolený přímou volbou bude svůj úřad vykonávat aktivně a že horní komoru parlamentu pokládá za jednu z klíčových součástí politického systému České republiky. Toto číslo přináší dvě témata, na kterých se dá dobře ilustrovat, jak různě mohou senátoři přistupovat ke konkrétním problémům. Na začátku dubna jsem společně s kolegy z ODS, KDU-ČSL i ČSSD navštívil Masarykův ústav a Archiv AV ČR. Dozvěděli jsme se, že osobní knihovna prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka o mnoha desítkách tisíc svazků je sice dokonale uchovávána, ale nebyla dosud katalogizována ani digitalizována, takže ji odborníci ani studenti nemohou využívat. Masarykovy knihy jsou přitom plné prezidentových vpisků a mnohdy dlouhých poznámek, které by mohly na osobnost největšího muže naší novodobé historie poskytnout nový pohled. Bohužel se za téměř čtvrtstoletí od sametové revoluce nenašlo ve státní pokladně zhruba 17 milionů, které by tuto situaci vyřešily. Přestože jsme z různých politických stran, ihned jsme se s kolegy Čunkem, Grulichem a Nenutilem shodli, že je potřeba s tím něco dělat. Doufejme, že naše společná snaha směrem k vládě bude korunována úspěchem. Škoda, že jsme podobnou shodu napříč politickým spektrem zatím nenašli v otázce Ústavu pro studium totalitních režimů. Někomu by se mohlo zdát, že i v tomto případě se jedná o čistě odborný problém. Na polemice senátorů Přemysla Sobotky (ODS) a Františka Bublana (ČSSD) se však ukazuje, že opak je pravdou a věc má svůj významný politický rozměr. Věřím, že i v této záležitosti se situace zklidní a nalezne se shoda. Nezaujatý výzkum naší nedávné minulosti je, myslím, v zájmu všech. V tomto čísle také zahajujeme novou rubriku Senátor a jeho region. Jejím prostřednictvím získají čtenáři lepší možnost ověřit si, jak konkrétně jsou či nejsou jednotliví zástupci občanů spojeni se svým volebním obvodem.

1

Senát

02_03_schuze 5/20/13 4:58 PM Stránka 2

Legislativa

SCHÒZE SENÁTU V první třetině letošního roku byl Senát mimořádně aktivní; od začátku ledna do 2. května se totiž senátoři sešli na schůzi Senátu celkem šestkrát, přičemž projednali celkem 117 bodů. Poslanecká sněmovna v tomto období postoupila celkem 39 zákonů. Senátoři dvacet šest z nich schválili, dva zamítli, k deseti přijali pozměňovací návrhy a k jednomu návrhu zákona nepřijali žádné usnesení. Sněmovna navíc zaslala opravu jednoho zákona Senátu až po jeho schválení; Senát se tudíž rozhodl tento nový tisk již znovu neprojednávat.

ímto zákonem byla novela zákona o odpadech, své pochybnosti nad průběhem legislativního procesu vyjádřil i prezident republiky Miloš Zeman, který právě kvůli nejasnému postupu Poslanecké sněmovny začátkem května tento zákon vetoval. Jednalo se o první veto zákona od jeho inaugurace v březnu tohoto roku.

T

Není od věci připomenout, že  navrhované omezení imunity v něm obsažené se věcně shoduje se senátním návrhem novely Ústavy, který Senát schválil na své schůzi dne 19. července 2012 a postoupil k projednání Poslanecké sněmovně. Po schválení této poslanecké verze Senátem pak senátoři vzali svůj návrh zpět.

Senát podpořil omezení imunity zákonodárců

Více peněz pro dobrovolný hasičský sbor

Podle čl. 27 odst. 4 Ústavy nelze poslance ani senátora trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno. Obdobnou úpravu ve vztahu k soudcům Ústavního soudu obsahuje čl. 86 odst. 1 Ústavy s tím, že souhlas k trestnímu stíhání dává Senát.

Původním cílem tohoto návrhu zákona bylo zajistit zdroj financování pro úhradu nákladů spojených s pořízením a údržbou požární techniky a věcných prostředků požární ochrany prostřednictvím odvodu části vybraného pojistného. Díky komplexnímu pozměňovacímu návrhu, který byl schválen v Poslanecké sněmovně, by měl nyní hasičský záchranný sbor kraje, záchranný útvar, ale i zřizovatel jednotek sborů dobrovolných hasičů obce získat další příjmy, a to jednak příjmy z fondu zábran a jednak příjmy z úhrad zásahů při dopravních nehodách a při zásazích k odstranění důsledků úmyslného jednání osob. V rámci tohoto zákona vznikne například i fond zábrany škod, jehož prostředky jsou zákonem účelově určeny na projekty se zaměřením na bezpečnost silničního provozu, tedy zejména na prevenci. Senát se o tuto problematiku dlouhodobě zajímá, dokonce přijal i senátní návrh zákona, který situaci požárních sborů v souvislosti s provozem hasicí techniky řešil, ale vzhledem k situaci v Poslanecké sněmovně nebyl tehdy návrh Senátu vyslyšen. Není proto velkým překvapením, že Senát, ačkoliv má k řadě ustanovení výhrady a k návrhu zákona se vedla opravdu dlouhá a podrobná rozprava, tento návrh zákona výraznou většinou schválil.

Posunutí povinné lékařské prohlídky řidičů Tento návrh ústavního zákona tak mění dosavadní doživotní nestíhatelnost pro trestné činy poslance, senátora a soudce Ústavního soudu, která nastává v případě odepření souhlasu s trestním stíháním, nahrazuje nestíhatelností, jež je omezena jen na dobu trvání mandátu člena parlamentu, resp. funkce soudce Ústavního soudu. Argumenty svědčící pro omezení doživotní nestíhatelnosti jsou závažné a vycházejí zejména z podstaty institutu imunity. Obecně lze imunitu charakterizovat jako privilegium parlamentu, které má své historické kořeny ve středověku a které je v různých podobách dodnes součástí většiny ústav demokratických států. Svým obsahem se jedná o ústavně připuštěnou výjimkou ze zásady rovnosti občanů před zákonem, která má chránit svobodu parlamentního jednání a nerušený výkon mandátu. Ze smyslu imunity pak logicky vyplývá, že vzniká nabytím mandátu a končit by měla nejpozději jeho zánikem. Úprava doživotní trestněprávní nestíhatelnosti svádí k interpretaci imunity jako osobního privilegia členů parlamentu a v demokratickém právním státě, v němž fungují nezávislé soudy, již nelze takový institut smysluplně zdůvodnit.

Senát

2

Jediným cílem Senátem iniciované drobné novely zákona o silničním provozu bylo posunutí věkové hranice neprofesionálních řidičů vozidel s nejvyšší povolenou hmotností nepřesahující 3 500 kg pro

02_03_schuze 5/20/13 4:58 PM Stránka 3

tisků, kterých bylo celkem třicet tři. Senát tedy kromě obvyklých informací o přípravě jednání Evropské rady a následně o jejích výsledcích projednal například balíček nařízení a směrnic zaměřený na prevenci finanční kriminality, balíček zaměstnanosti mládeže či balíček k ustavení bankovní unie. Dále bylo projednáno Sdělení k Zavádění evropské služby elektronického mýtného, Směrnice o trestněprávní ochraně eura a jiných měn proti padělání nebo Rozhodnutí EP a Komise za účelem vyjasnění ustanovení o harmonogramu dražeb povolenek na emise skleníkových plynů.

Petice v Senátu V poslední době se stalo dobrým zvykem, že se občané se svými starostmi a problémy obracejí prostřednictvím petic na senátorky a senátory. Senát pak všechny petice, které mají více než deset tisíc podpisů, zařadí na pořad schůze Senátu, kde dostanou k vyjádření prostor jak petenti, tak i osoby, jež zastupují strany dotčené. Stalo se tak v tomto sledovaném období, kdy Senát projednal a zároveň přijal i svá doporučení k celkem pěti peticím. Jednalo se o tyto petice: Petice „Zachovejte nemocnici v Roudnici nad Labem!“; Celonárodní výzva – petice "Za záchranu českého léčebného lázeňství"; Petice za zachování základních škol praktických, Petice za vytvoření podmínek pro kvalitní vzdělávání a petice „NE-35 procent prvních zón v NP Šumava“.

Výroční zprávy účely vymezení povinnosti podrobit se pravidelné lékařské prohlídce k ověření zdravotní způsobilosti k řízení z 60 let na 68 let. Tato změna je odůvodňována skutečností, že dochází k postupnému prodlužování věku dožití obyvatel České republiky a i tomu odpovídajícímu posouvání hranice odchodu do důchodu. Tomuto trendu se tedy navrhuje přizpůsobit i věková hranice pro první pravidelnou lékařskou prohlídku uvedené skupiny řidičů. Poslanecká sněmovna navíc původní rozsah návrhu rozšířila o problematiku dopravněpsychologického vyšetření a zároveň stanovila věkovou hranici pro první povinné lékařské vyšetření neprofesionálních řidičů na 65 let. Senátoři proti tomuto doplnění svého návrhu nic nenamítali a návrh zákona schválili, čímž zcela jistě potěšili všechny občany, kteří vlastní řidičský průkaz a letos dosáhnou věku šedesáti let.

Zákony stanoví, že každá orgánem zřizovaná instituce je povinna začátkem každého roku předložit ke schválení výroční zprávu o své činnosti za uplynulý rok, přičemž některé z nich projednává i Senát. Je to stejné i letos, a tak jsou od začátku roku do Senátu doručovány k projednání nejrůznější výroční zprávy. V uplynulém období tak již stačil Senát projednat zprávu vlády o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za

Noví soudci Ústavního soudu Prezident republiky Miloš Zeman slíbil, že se pokusí co nejrychleji doplnit počet soudců Ústavního soudu, proto hned v počátku svého funkčního období požádal Senát, aby vyslovil souhlas se čtyřmi kandidáty na funkci ústavních soudců. Senát, vědom si situace na Ústavním soudu, kdy počet jeho členů klesl na kritickou hranici dvanácti soudců, projednal tuto žádost výrazně rychleji, než je mu stanoveno zákonem, a tak již po třiceti dnech na své 8. schůzi vyslovil souhlas s touto žádostí prezidenta. Ústavními soudci se tak stanou Milada Tomková, Jan Filip, Jaroslav Fenyk a Vladimír Sládeček.

Mezinárodní smlouvy Senát dále projednal čtrnáct mezinárodních smluv. Za zmínku zcela jistě stojí Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Iráckou republikou. Vyslovení předchozího souhlasu Senátu k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení č. 354/83 o otevření historických archivů Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii veřejnosti, či Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie.

Evropská agenda Díky aktivnímu přístupu Výboru pro záležitosti Evropské unie evropská agenda v Senátu stále narůstá a objem projednávaných evropských materiálů jak na výborové, tak na senátní úrovni se stále zvyšuje. To ostatně dokládá i vysoký počet projednaných evropských

rok 2012 či Zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2011. Rovněž byla projednána Výroční zpráva Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2012, se kterou Senát seznámila nová předsedkyně Rady Ústavu paní Petruška Šustrová. Za připomenutí rovněž stojí Zpráva o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2012 a Výroční zpráva o činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím za rok 2012, kterou jako každý rok vypracoval a předložil Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Jan Knotek ředitel organizačního odboru Kanceláře Senátu

3

Senát

04_05_rozhovor 5/20/13 4:59 PM Stránka 4

Alena GajdÛ‰ková, 1. místopfiedsedkynû Senátu

SENÁTO¤I BY MùLI ROZHODOVAT NA ZÁKLADù FAKTÒ Paní 1. místopředsedkyně, dlouhodobě se na půdě horní parlamentní komory věnujete problematice Evropské unie. Jaká zásadní témata se letos objeví mezi evropskými tisky v Senátu? Tento rok bude z pohledu unijní agendy velmi důležitý. Pro Českou republiku bude určitě klíčový konvergenční program, který se aktualizuje každý rok, ale finalizuje se také unijní finanční perspektiva na roky 2014 až 2020, což bude skutečně zásadní pro všechny členské státy. Jak budou finanční rámce nastaveny, tak podle nich budeme muset postupovat opravdu až do roku 2020. Krátce poté, co se Miloš Zeman ujal prezidentské funkce, zavlála na Pražském hradě vlajka Evropské unie. Porovnáme-li stanoviska Václava Klause a Miloše Zemana, jde rozhodně o zásadní změnu kurzu. Domníváte se, že to přispěje k posílení pozice České republiky v rámci EU? Tato změna je pro Českou republiku nesmírně důležitá. Kvůli stanoviskům Václava Klause i kvůli jednání Nečasovy vlády v evropských záležitostech se Česká republika dostala do izolace. Jeden nedávný univerzitní výzkum poměřoval jednotlivé státy v míře jejich zapojení do unijních struktur, od fiskálního paktu až po Schengen, a ukázalo se, že Česká republika je v tuto chvíli zcela na okraji Evropské unie. My jsme jenom součástí schengenského prostoru, ale nejsme v žádných dalších strukturách, které vytvářejí integrovanou Evropu. Za námi už skončila jenom Velká Británie, která je ovšem ostrovní stát a navíc jeden ze starých členů Unie. Česká republika je ovšem uprostřed Evropy a už teď se ukazuje, že evropské infrastrukturní sítě nás obtékají a my začínáme být ostrovem uvnitř Evropské unie. Václav Klaus i Nečasova vláda eliminovali svými stanovisky a kroky možnosti ČR ovlivňovat evropské věci. Odsuzují nás k tomu, že jako členská země EU musíme respektovat to, na čem se domluví ostatní, aniž bychom u toho jednacího stolu seděli. Prezident Miloš Zeman v nedávném rozhovoru pro německý tisk řekl, že si dovede představit vstup České republiky do eurozóny v následujících pěti letech. Domníváte se, že je tento horizont reálný a že bude euro pro Českou republiku přínosné? Primárně se musíme snažit splnit podmínky nutné ke vstupu do eurozóny. Horizont pěti let se mi nyní zdá jako velmi krátká doba, byť bych z těch důvodů, o kterých jsem hovořila, byla velmi ráda, kdyby se nám to podařilo. Musíme pro to udělat maximum, protože naše neúčast v eurozóně nás ekonomicky velmi poškozuje. Podnikatelé například říkají, že až 25 procent nákladů, které musí do služeb a produktů započítávat, jsou náklady transakční.

Senát

4

Jsem přitom přesvědčena o tom, že fakt, že máme třetinové mzdy oproti našemu okolí, ale přitom dražší léky, potraviny, vodu, energie a celkově základní potřeby, je dán i touto disproporcí. Určitě to není jediný důvod, ale jsem si jistá, že to je jeden ze zásadních faktorů, které způsobují drahotu u nás. Jste zastáncem referenda o euru nebo by o jeho přijetí měli rozhodovat političtí představitelé země? Ale občané o přijetí eura už přeci v referendu rozhodli, když jsme schvalovali vstup do EU. V přístupové smlouvě je závazek ČR, že přijme euro, a zároveň závazek ostatních členů eurozóny,

04_05_rozhovor 5/20/13 4:59 PM Stránka 5

že ČR po splnění podmínek k přijetí eura do eurozóny přijmou. Pokud by tedy chtěl někdo vypisovat referendum, tak jedině o tom, zda chtějí občané z EU vystoupit a vzdát se výhledu na euro. Přeci nemůžeme znovu v referendu hlasovat o tom, co jsme už jednou odsouhlasili. Příští rok bude rokem supervolebním. Mimo jiné se budou konat volby do Evropského parlamentu. Jaké osobnosti by měly Českou republiku v Bruselu podle Vás reprezentovat? Důležité je, aby v Evropském parlamentu byli za jednotlivé země lidé, kteří dokáží být tolerantní a vnímat i potřeby ostatních. Motto Evropské unie zní „jednotná v rozmanitosti“. Europoslankyní a europoslancem by tedy měl být člověk, který zná svou historii, silně cítí národní identitu v jejím kulturním rozměru, ale dokáže také vnímat ostatní, komunikovat a respektovat názor druhého. Typově by to měli být lidé, kteří jsou bytostnými demokraty. Nezvažovala jste sama, že byste usilovala o pozici v Evropském parlamentu nebo v Evropské komisi? Moje role je být Evropankou v Česku, tedy snažit se o to, abychom skutečně využili všech možností, které nám Evropská unie dává, a abychom se jako členská země plně podíleli na spolurozhodování a utváření budoucnosti Evropy. Nikdy v historii jsme totiž jako národ neměli takovou příležitost a takovou pozici, a to ani v době, kdy byli čeští králové římskými císaři. Na tom, abychom tuto příležitost uměli efektivně využívat, musíme intenzivně pracovat i doma v národním parlamentu a já cítím, že toto je moje úloha. Na půdě Senátu i mimo ni se také trvale zasazujete o zlepšení podmínek pro českou vědu a výzkum. Jak si nyní podle Vás česká věda stojí? Podmínky pro české vědce nejsou optimální. Problém spočívá v tom, že úspěchy ve vědě jsou obvykle výsledky dlouhodobé práce a činnosti týmů. A právě čeští vědci nemají dlouhodobé podmínky pro svou práci zajištěny. My jsme se z extrému, kdy se výsledky vědeckých týmů nehodnotily nebo se hodnotily jen velmi málo a vědci nemuseli usilovat o finance na svůj výzkum, dostali do opačného extrému, kdy vědci musí vysoutěžit prakticky každou korunu. Jedná se přitom o peníze na krátkodobé projekty, protože existují maximálně tříleté programy. Kritizujete Nečasovu vládu, že svými kroky likviduje vědu a výzkum. Co by podle Vás měla dělat vláda konkrétně na podporu vědy a výzkumu? Právě nastavení dlouhodobých optimálních podmínek pro vědu a výzkum je kompetencí vlády. Vláda by také měla nastavit podmínky tak, abychom byli schopni efektivně využívat evropské peníze. Samozřejmě je také důležité propojit vědu a praxi a odstranit bariéry, které tomu brání, což souvisí s následným přílivem soukromých peněz do vědy a výzkumu. I toto je úkolem vlády. Velkým tématem, které jste právě zmínila, je propojení vědy a byznysu. Neměly by vědecké a výzkumné ústavy samy více usilovat o získávání prostředků ze soukromé sféry tím, že se budou zabývat projekty, které jsou v praxi využitelné a schopné zajistit prostřednictvím patentů prostředky pro vědu zpět? Kromě oněch bariér mezi vědou a praxí, o kterých jsem již hovořila, mi jako původním povoláním personalistce přijde skutečně scestné, abychom tlačili vědecké talenty do vyplňování lejster a žádostí o granty. My bychom měli chtít, aby se osoby, které špičkově rozumí například nanotechnologiím nebo biochemii, věnovaly naplno právě tomu, protože v tom je jejich přínos pro společnost. Takovému člověku bychom měli zároveň pomoci tím,

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková s lékařem a vědcem Pavlem Klenerem při setkání s laureáty ceny Česká hlava v Senátu že k němu posadíme administrátora, který mu onu žádost o grant sepíše. A jak konkrétně může podpořit Senát vytváření dobrých podmínek pro vědu a výzkum? Senát se snaží nahlížet zákony, které k nám přicházejí jako vládní předlohy, právě z hlediska dobrého nastavení dlouhodobých podmínek. S Akademií věd ČR máme podepsané memorandum o spolupráci a na jeho základě spolupracujeme a konzultujeme jednotlivá témata, spolupořádáme veřejná slyšení, konference a semináře. Díky tomu, že spolupracujeme dlouhodobě a snažíme se o to, aby nám vědci poskytovali informace, pak v momentě, kdy rozhodujeme, tak činíme na základě faktů, a nikoli na základě dojmů. Jste jednou z nejvýše postavených žen v české politice. Čím si takříkajíc dobíjíte energii? Spolu s manželem bydlím na hájovně u lesa, mám zahrádku, vnoučata, zvířata. Do kategorie volný čas řadím starost o domácnost i práci na zahrádce. A když si senátní tisky, studium nebo notebook mohu vzít ven na sluníčko, tak jsem spokojená. Navíc mám to štěstí, že mohu spolu s klasikem skutečně říct, že vším, čím jsem byla, jsem byla ráda. Službu lidem považuji za úžasnou. Mohu se pohybovat společností napříč – horizontálně i vertikálně – a setkávat se s úžasnými lidmi, ať už jsou to lidé z vesnic na Valašsku, lidé, kteří za mnou chodí jako za pacientskou ombudsmankou, vědci, akademici, zahraniční osobnosti, … To mě nabíjí energií a dává sílu a já velmi děkuji osudu, že mi to bylo dopřáno. Děkuji za rozhovor. Pavlína Heřmánková vedoucí oddělení vztahů s veřejností Kanceláře Senátu PeadDr. Alena Gajdůšková senátorka za volební obvod 78 – Zlín do Senátu poprvé zvolena v roce 2002, znovuzvolena v roce 2008 od roku 1997 členkou ČSSD další vybrané aktivity: 1. viceprezidentka Svazu pacientů a pacientská ombudsmanka, zastupitelka obce Želechovice nad Dřevnicí

5

Senát

06_07_inaugurace 5/20/13 5:00 PM Stránka 6

Milo‰ Zeman

NOVù ZVOLEN¯ PREZIDENT SLOÎIL

Na společné schůzi Senátu a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která se konala 8. března ve Vladislavském sále Pražského hradu, složil nově zvolený prezident republiky Miloš Zeman slavnostní slib do rukou předsedy Senátu Milana Štěcha. Prezident republiky Miloš Zeman skládá slib do rukou předsedy Senátu PČR Milana Štěcha (foto archiv Kanceláře prezidenta republiky)

Předseda Senátu Milan Štěch, 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, místopředsedové Senátu Zdeněk Škromach a Miluše Horská a vedoucí Kanceláře Senátu Jiří Uklein ve Vladislavském sále

Nově zvolený prezident podepisuje slib (foto archiv Kanceláře prezidenta republiky)

06_07_inaugurace 5/20/13 5:00 PM Stránka 7

inaugurace prezidenta

SLIB DO RUKOU P¤EDSEDY SENÁTU

Senátoři Miroslav Škaloud a Veronika Vrecionová ve Vladislavském sále před inaugurací prezidenta

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach a senátorky Dagmar Zvěřinová a Hana Doupovcová ve Vladislavském sále Pražského hradu

08_09_navsteva 5/20/13 5:00 PM Stránka 8

PRVNÍ NÁV·TùVA PREZIDENTA MILO·E ZEMANA V SENÁTU PARLAMENTU âR Prezident republiky Miloš Zeman již několik dní po slavnostním složení prezidentského slibu navštívil Senát Parlamentu ČR. Dne 21. března vystoupil se svým projevem na 6. schůzi horní parlamentní komory.

P

rezidenta republiky přivítal ve Valdštejnském paláci předseda Senátu PČR Milan Štěch. Následovalo setkání prezidenta a předsedy Senátu s místopředsedy horní parlamentní komory v Prezidentském salonku Valdštejnského paláce a podpis Miloše Zemana do pamětní knihy Senátu. Poté již za zvuků prezidentské fanfáry z opery Libuše vstoupil Miloš Zeman, který byl zvolen v historicky první přímé volbě, do Jednacího sálu Senátu, kde zasedá plénum, a přednesl svůj projev (celý projev otiskujeme na následujících stránkách).

Následně vystoupil prezident spolu s předsedou Senátu na tiskové konferenci, zúčastnil se přátelského setkání se senátorkami a senátory a poté oběda pořádaného předsedou Senátorského klubu SPOZ+KSČM+Severočech Vladimírem Drymlem. „Jsme velmi rádi, že pan prezident zavítal do Senátu a přijal moje pozvání. Vystoupení pana prezidenta dokladuje to, že prezident republiky má zájem, aby se česká politická scéna zklidnila a abychom se soustředili na věci, které jsou ve prospěch naší země a našich občanů,“ řekl předseda Senátu Milan Štěch.

Prezident republiky Miloš Zeman při projevu na 6. schůzi Senátu

A

08_09_navsteva 5/20/13 5:00 PM Stránka 9

Předseda Senátu dále ocenil, že prezident republiky ve svém přátelském projevu naznačil svůj postoj vůči ústavním institucím a předložil několik konkrétních návrhů na zdokonalení českého volebního systému. „My všichni jsme získali mandát přímo od občanů, senátoři jsou vítězi ve svých volebních obvodech a prezident získal mandát v celé zemi, a také proto se cítíme vůči občanům bez rozdílu jejich ideové či politické orientace zavázáni a povinni plnit naše programové sliby,“ konstatoval M. Štěch. „Jestliže máme společný cíl naprosto zřejmý, pak je to prosperita České republiky, její konkurenceschopnost, životní úroveň občanů a její nárůst. Myslím, že k tomu máme všechny předpoklady a v čele republiky máme člověka, který si uvědomuje, že naše země má velký potenciál a má bohatství v lidech. Senát je připraven s panem prezidentem Zemanem spolupracovat,“ zdůraznil předseda Senátu. „Důvěra občanů v politiku je dnes minimální a tím nemyslím jenom důvěru ve vládu, tím myslím důvěru občanů v politiku obecně,“ předeslal na tiskové konferenci prezident Miloš Zeman a poukázal na nízkou účast občanů ve volbách. „Já jsem v Senátu přednesl konkrétní návrh, který nebyl okamžitý, protože o něm

Prezident Miloš Zeman a místopředsedové Senátu Miluše Horská, Přemysl Sobotka a Zdeněk Škromach přemýšlím již řadu let, jak tuto důvěru zvýšit tím, že umožníme občanům, aby mohli volit skutečně výrazné osobnosti tak, jak je tomu v senátních volbách, i na úrovni voleb do Poslanecké sněmovny. A současně jsem jako realista upozornil, že očekávám daleko větší námitky vůči tomuto systému na úrovni Poslanecké sněmovny než v Senátu,“ konstatoval prezident. Prezident Miloš Zeman také avizoval, že plánuje častou účast na schůzích obou parlamentních komor. Pavlína Heřmánková vedoucí oddělení vztahů s veřejností Kanceláře Senátu

u

Prezident Miloš Zeman a předseda Senátu Milan Štěch na tiskové konferenci v Senátu Účast prezidentů ČR na schůzích Senátu Prezident

funkční období

návštěva v Senátu

Václav Havel

1993–2003

třikrát: 1999, 2001, 2002

Václav Klaus

2003–2013

dvakrát: 2004, 2007

Miloš Zeman

od 8. března 2013

dvakrát: do 30. dubna 2013

Prezident Miloš Zeman a senátorka Alena Dernerová

9

Senát

10_11_projev 5/20/13 5:01 PM Stránka 10

PROJEV PREZIDENTA REPUBLIKY MILO·E ZEMANA V SENÁTU PâR 6. schůze Senátu v 9. funkčním období, 21. března 2013, Valdštejnský palác - přepis mluveného slova –

Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, děkuji Milanu Štěchovi za pozvání do Senátu. Chtěl bych navázat na svůj inaugurační projev, kdy jsem se zavázal, že svým dílem přispěji k uklidnění české politické scény. Je mi samozřejmě jasné, že toto je úkol, který nezvládne jakýkoliv jedinec, byť by to byl prezident republiky, bez pomoci ostatních. O tuto pomoc jsem vás přišel požádat. Už včera na vládě jsem řekl, že bychom se měli snažit řešit nejdříve problémy, kde je určitá naděje, že dospějeme ke shodě a ke kompromisu, protože na konflikty je vždycky času dost, a teprve tehdy, až dokážeme absorbovat ty otázky, které tak příliš konfliktní nejsou. Chtěl bych vás proto informovat, že jsem se rozhodl, a to v souladu s vůlí jak Poslanecké sněmovny, tak Senátu, s vůlí, která byla vyjádřena kvalifikovanou většinou – 3. dubna tohoto roku při příležitosti návštěvy předsedy Evropské unie pana Barrosa, podepsat tzv. Evropský stabilizační pakt zvaný „euroval“. S vědomím, že se jedná o doplněk Lisabonské smlouvy, který v této fázi Českou republiku nezavazuje k finančním transakcím, protože tento závazek bude platit až při vstupu do eurozóny, a jen „bůh a sv. Václav“ vědí, kdy vlastně do eurozóny vstoupíme. Stejně tak jsem se rozhodl vztyčit vlajku Evropské unie na Pražském hradě. A to nikoliv vedle prezidentské standarty, ale na jednom z nádvoří, kde bude vlát společně s vlajkou České republiky. Chápu, že pokračování integračních procesů v rámci Evropské unie je i v národním zájmu České republiky. Rád bych – místo pustých frází – tento národní zájem konkretizoval alespoň jedním jediným případem, a tím jsou evropské, nebo spíše transevropské sítě. Dobře víte, že tyto sítě jsou financovány z kohezních fondů, pro něž neplatí onen známý princip N plus 2, tzn. že kohezní fondy budou existovat daleko delší dobu. A je v zájmu České republiky, aby si vymohla takové postavení, kde by Evropská unie ve svém vlastním zájmu spolupracovala na budování té části transevropských sítí, které budou procházet územím České republiky. To je první bod, který bych vám chtěl sdělit. Ten druhý bod bych uvedl slovy Johanna Wolfganga Goetha, který napsal knihu „Die Wahlverwandtschaften“ – „Spřízněni volbou“. Uvědomuji si, že my všichni – jak tady sedíme – jsme spřízněni volbou. Protože volební systém při volbě senátorů je v zásadě identický s volebním systémem při volbě prezidenta. Chtěl bych na Senátu a senátorech ocenit především to, že aby se do horní komory vůbec dostali, pak jim k tomu nestačí stranická podpora, ať je jakkoliv významná. Že musí být především sami

Senát

10

o sobě výrazné osobnosti, které osloví své voliče a získají jejich důvěru. A právě proto se v Senátu objevují i nestraničtí kandidáti, a o to důležitější je, že svoji podporu získali bez podpory jakékoliv politické strany. Právě proto bych vám chtěl předložit námět, u něhož jsem si vědom, že o něm dnes nebudete jednat, a že bude předmětem sporu – spíše než v Senátu – v Poslanecké sněmovně. Námět na změnu volebního systému. Jsem přesvědčen o tom, že by našemu volebnímu systému v zájmu větší participace občanů na politickém dění, než je dnes, za prvé prospělo, kdyby se snížilo preferenční procento z dnešních pěti na tři procenta. Ale chtěl bych vás varovat před návrhem, který naštěstí už v Senátu jednou neprošel, snížit toto preferenční procento na nulu, a to z toho prostého důvodu, že do Poslanecké sněmovny by pak byli vybíráni pouze občané z velkých měst a zastoupení menších a středních obcí by kleslo na nulu. Vždycky je dobré nějaké návrhy, než je předložíme, trošku domyslet – pokud máme čím. Druhý návrh, který bych chtěl předložit k vaší úvaze, je zvýšení počtu volebních krajů. Zdůrazňuji – volebních krajů, nikoliv samosprávných krajů. Důvod je velice prostý. Dnes průměrně na kandidátce do Poslanecké sněmovny je 50 kandidátů. A když si představíte, že v kraji kandiduje 20 stran či hnutí, tak máte 1 000 kandidátů na jedné krajské kandidátce, tedy množině těchto kandidátek. A sami si odpovězte otázku, kolik z té tisícovky lidí voliči skutečně znají, takže je to tak trochu podvod na voličích, protože jsou nuceni, aby vybírali z anonymních kandidátů, které v životě neviděli a o nichž nic neví. Domnívám se, že zvýšení počtu volebních krajů by jednak snížilo počet kandidátů, jednak umožnilo těmto kandidátům, aby svůj volební kraj objeli a seznámili voliče se svým programem, a že by to tedy zvýšilo participaci veřejnosti na věcech veřejných, čímž ani nemyslím politickou stranu, jako skutečné věci veřejné. A konečně třetí, a poslední bod, abych vás dlouho nezdržoval, se týká problému, kterému se říká panašování. Už jsem se setkal s téměř jednomyslným odporem všech politických stran proti této myšlence a musím říci, že důvody tohoto odporu plně chápu, protože každá strana má zájem umístit na onu, dejme tomu, padesátičlennou kandidátku i lidi, o nichž nikdo nic neví, což se při senátních volbách buď vůbec nemůže přihodit, anebo pokud se to přihodí, tak ti senátoři propadnou.

10_11_projev 5/20/13 5:01 PM Stránka 11

Prezident republiky Miloš Zeman při projevu na 6. schůzi Senátu Panašování je v podstatě opakování pozitivní zkušenosti z komunálních voleb, která zde již dlouhodobě existuje, a já se domnívám, že ona možnost výběru napříč kandidátkami dává nejenom větší svobodu voličům, kteří nejsou sevřeni do svěrací kazajky jedné, ať už jakékoli politické strany, ale vytváří velmi nepříjemný tlak na všechny, opakuji všechny politické strany, aby do čela svých kandidátek dávaly skutečné osobnosti, a nikoliv – kdysi, když jsem nebyl prezident, jsem tomu říkal šedivé myši, dnes musím volit zdvořilejší terminologii, takže dejme tomu – lidi bez výrazných osobnostních rysů. Doufám, že tento eufemismus vás poněkud potěší. A právě proto, že se tím jednak zabraňuje politickým stranám umístit své vysloužilé funkcionáře na čelná a zdánlivě volitelná místa kandidátek a jednak a především se – po vzoru Senátu – politické strany nutí k tomu, aby nezadupávaly do země výrazné osobnosti, ale naopak jich využily, a to zejména osobnosti z komunální, regionální, ale i podnikatelské a dalších sfér, prostě ti, kdo už v životě něco reálného dokázali. Právě proto budu mít s prosazováním tohoto návrhu a zejména té části, která se týká panašování, v Poslanecké sněmovně zatracené problémy. Ale protože, jak víte, volební zákon musí schválit obě dvě komory, tak se obracím na vás s prosbou, abyste o tom alespoň přemýšleli. A jako poslední argument bych uvedl, že panašování na parlamentní úrovni dnes existuje například ve Švýcarsku nebo v Lucembursku, což jsou shodou okolností dva nejbohatší státy Evropy. A já nebudu takový demagog, abych vám tvrdil, že se nejbohatšími státy staly právě kvůli panašování. Nicméně se zdá, že panašování nebylo u jejich bohatství žádnou překážkou, možná spíše naopak.

Mluvil jsem snad až příliš dlouho, ale snažil jsem se být konkrétní. Jako politik jsem se také občas naučil pronášet pusté zdvořilostní fráze na téma – jsem rád, že vás vidím, doufám, že budeme dobře spolupracovat, a kromě toho nic neříci... A já bych si velmi přál, abych v Senátu našel oporu a spojence v této, ale samozřejmě i v dalších věcech, právě proto, že jsem se senátory spřízněn volbou. Nechci zbytečně vetovat žádné zákony. Veto je podle mého názoru alibismus. Veto je výraz jakéhosi zoufalství. A veto je také důkaz toho, že prezident republiky se nesnažil s oběma komorami Parlamentu před svým vetem řádně diskutovat, přednášet svoje argumenty a případně být přesvědčen argumenty těchto komor, protože každý z nás má právo na změnu svého názoru. Nicméně zcela závěrem, paní senátorky, páni senátoři, dovolte mně, abych vám poděkoval za jednu věc, kterou jste nedávno udělali. A sice, že jste prakticky jednomyslně zamítli návrh na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny, protože jsem ohlásil těsně po svém zvolení prezidentem, že tento zákon přes veškeré výhrady k institutu veta budu vetovat z toho prostého důvodu, že pravidla se nemají měnit v průběhu hry a že jestliže jakákoli politická strana neprojde ohněm voleb, neměla by vylepšovat svoje postavení na úkor stran, které tímto ohněm prošly. Děkuji vám, že jste mě přijali, a těším se na další spolupráci! Videozáznam projevu naleznete na webových stránkách Senátu www.senat.cz.

11

Senát

12_13_Polsko 5/20/13 5:03 PM Stránka 12

Náv‰tûva senátorÛ v Polsku

PROBLÉMY S POTRAVINAMI NEOHROZÍ NADSTANDARDNÍ âESKO-POLSKÉ VZTAHY V přátelské náladě se na začátku dubna uskutečnila návštěva předsedy Senátu Milana Štěcha spolu se čtveřicí kolegů senátorů v Polsku. Během dvoudenní oficiální návštěvy otevřeli především témata spolupráce obou zemí, ať už v oblasti energetického rozvoje, bezpečnostní politiky nebo ožehavého tématu posledních týdnů – kvality polských potravin dovážených do Česka.

P

ředseda Milan Štěch, ale i jeho senátorský kolega a zároveň prezident Agrární komory Jan Veleba považují případy nekvalitních potravin z Polska, které se v minulých týdnech objevovaly v českých obchodech, za závažné pochybení. Přesto podle nich neohrozí dobré vztahy obou zemí, pokud se podaří problém uspokojivě vyřešit. „Jak české, tak i polské potraviny jsou dobré. Jen se musíme postarat o to, aby věci byly dotaženy do konce, tedy výrobci a případně i distributoři, kteří ohrožují kvalitu, musejí být vyřazeni ze hry, aby nemohli dál kazit pověst míst-

ních potravin,“ řekl předseda Senátu Milan Štěch. S tím souhlasí jeho protějšek, maršálek polského Senátu Bogdan Borusewicz: „Jde o individuální selhání výrobců a kontrolních mechanismů, věřím, že systém je nastaven správně. Pokud jsou nějaké nedostatky, je nutné je vyřešit. A o to se důsledně snažíme,“ řekl. Předseda polského Senátu Bogdan Borusewicz vítá českou senátní delegaci (vlevo Tomáš Kladívko, Petr Gawlas, předseda Milan Štěch, Jan Veleba, Antonín Maštalíř)

12_13_Polsko 5/20/13 5:03 PM Stránka 13

Í

Česká delegace na návštěvě polské výroby nápojů Hoop, pobočky české Kofoly Prezident Agrární komory Jan Veleba dodal, že citlivost tématu vychází především z pozice Česka, které je dnes na dovozu potravin ze sousedního Polska závislé. „Není to tak, že bychom chtěli omezit import polských potravin, to ani nemůžeme, dospěli jsme totiž do stavu, kdy bychom výpadek nedokázali nahradit, alespoň ne hned,“ vysvětlil J. Veleba. Obě strany se shodly také v otázkách týkajících se většiny společných evropských témat nebo bezpečnostní spolupráce Česka a Polska. Na úrovni senátů chtějí oba spojenci spolupracovat a diskutovat např. o možnosti společných nákupů vojenské techniky, které mohou její pořízení zásadně zlevnit. Tuto možnost vyzdvihnul také senátor Tomáš Kladívko z Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. O součinnosti obou spojenců ohledně bezpečnostní politiky hovořili členové delegace i s náměstkem pol-

Prezident Agrární komory a zároveň senátor Jan Veleba s předsedy českého a polského senátu Bogdanem Borusewiczem a Milanem Štěchem

ského ministra zahraničních věcí pro bezpečnostní politiku Boguslawem Winidem. Tématem jednání bylo také energetické směřování obou zemí. Předseda Milan Štěch informoval svůj protějšek o spíše odmítavém postoji českých starostů a obcí směrem k případné těžbě břidlicového plynu. Polsko přitom už podniklo přípravné kroky, jejichž vyústěním má být vytěžení bohatých podzemních ložisek této komodity, které má odstartovat v roce 2015. Zástupci českého i polského senátu se pak vzájemně ubezpečili o jednotném názoru na celkové směřování energetické koncepce, tedy snaze nezvyšovat energetickou závislost na dalších zemích. Českou delegaci přivítal u společného jednacího stolu také ministr hospodářství Janusz Piechociński. Otevřel např. téma spolupráce českých a polských firem nebo budování infrastruktury. V této věci požádal Milan Štěch polskou stranu, aby zvážila možnost diskusí o vodním propojení Labe, Dunaje a Odry. Tento projekt by mohl být vhodnou alternativou v rozvoji dopravní infrastruktury a zároveň by mohl přinést mnoho pracovních míst, navíc zčásti za možné finanční podpory z Bruselu. Na závěr návštěvy čeští senátoři zavítali do podniku Kofola, a. s. v jihopolském Kutnu. Tam si prohlédli výrobnu třetího největšího producenta nealkoholických nápojů v Polsku, jehož většinový podíl je v českých rukou. Na jeho půdě pak diskutovali o možné regulaci cukerných kvót z dílny Evropské komise, které neúměrně zdražily cukr a tím velmi znevýhodňují některé sféry potravinářského průmyslu. Plodná setkání zaznamenali během dvoudenní návštěvy Polska také senátoři reprezentující česko-polské pohraničí, Petr Gawlas a Antonín Maštalíř. Řešili např. téma znečištěného ovzduší v katovické pánvi či problematiku financování polských regionálních periodik, která vycházejí v ČR. Při té příležitosti maršálek polského Senátu Bogdan Borusewicz přijal jejich pozvání na kulturní akci Gorolskij swiento, která proběhne na začátku srpna v Jablunkově. Eva Davidová tisková tajemnice předsedy Senátu a pro záležitosti Senátu

13

Senát

14_15_zahranicni_politika 5/20/13 5:04 PM Stránka 14

Senát 23. ledna Na pozvání Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost přicestovala 22. ledna do Prahy delegace Zahraničního výboru Národní rady Slovenské republiky, vedená předsedou výboru F. Šebejem. 23. ledna se uskutečnilo oficiální přijetí slovenských poslanců předsedou Jozefem Regecem a dalšími členy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Hlavními tématy jednání bylo další směřování Evropské unie, perspektivy eurozóny, výměna zkušeností z účasti v mezinárodních misích a možnosti posilování spolupráce v rámci Visegrádského uskupení a podobných regionálních struktur. Rozhovory se konaly symbolicky dvacet let po vzniku samostatných států a česká i slovenská strana konstatovala výbornou úroveň spolupráce v bilaterální i multilaterální rovině.

kvalitě vzájemné spolupráce. „Velmi si ceníme našich dobrých vztahů, a to jak v oblasti politické, kulturní a ekonomické, tak na mezilidské úrovni. Stále více českých občanů vyjíždí do Turecka, aby zde poznávali historické i přírodní krásy,“ konstatoval Milan Štěch. „Naše vzájemná obchodní bilance činila v roce 2012 i přes všechny negativní překážky 2,5 miliardy amerických dolarů a naším cílem je, aby do roku 2015 dosáhla objemu 5 miliard dolarů,“ uvedl turecký premiér. Hlavními tématy jednání byly možnosti česko-turecké spolupráce, záměry obou zemí v oblasti energetiky, vývoj v arabském regionu a situace v Íránu a Sýrii.

Předsedové zahraničních výborů František Šebej a Jozef Regec Delegaci Zahraničního výboru Národní rady Slovenské republiky vedenou předsedou výboru Františkem Šebejem přijala také 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Hlavními náměty diskuse bylo další rozšiřování EU, rozvíjení přeshraniční spolupráce a čerpání evropských fondů. Obě strany se shodly na tom, že důležitá je spolupráce jak v rámci regionů, tak i spolupráce na úrovni parlamentů obou zemí.

Senát

12. března Senát PČR navštívil ministr zahraničních věcí Rumunska Titus Corla˘t¸ean. Hlavním tématem diskuse se senátory byla otázka vstupu Rumunska do schengenského prostoru. „Vztahy mezi našimi zeměmi se vyvíjejí pozitivně. Česká republika podpořila vstup Rumunska do schengenského prostoru a toto stanovisko i přes negativní postoje některých západoevropských států trvá a nic se na něm nemění,“ prohlásil předseda Senátu M. Štěch. Dalšími body rozhovoru byla mimo jiné situace v eurozóně a možnosti rozvoje vzájemných vztahů. Ministr Corla˘t¸ean poukázal na to, že vzájemná obchodní bilance mezi Českem a Rumunskem zaznamenávala i v době hospodářské krize vzestup. Ujistil zároveň, že Rumunsko má zájem o navýšení vzájemných investic a hodlá vytvářet stabilní a vstřícné prostředí pro zahraniční investory.

29. ledna Předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jozef Regec a předseda Ústavně-právního výboru Miroslav Antl se spolu s dalšími senátory setkali s delegací členů Parlamentní ligy přátelství Peru – Česká republika a prezidentem regionální vlády provincie Callao Felixem Morenou. V úvodu pracovního jednání vystoupil předseda Senátu Milan Štěch, který zdůraznil význam vztahů mezi Českou republikou, členskými státy Evropské unie a dynamicky se rozvíjejícími ekonomikami zemí Jižní Ameriky. Předmětem rozhovorů byly také zcela konkrétní návrhy spolupráce zejména v oblasti obranného průmyslu, školství a boje s organizovaným zločinem spojeným s produkcí a šířením drog. Výměna názorů pokračovala i v průběhu slavnostního oběda, který výbor v Senátu pro peruánskou delegaci uspořádal. Delegaci doprovázela velvyslankyně Peru v České republice paní María Landaveri i honorární konzul České republiky v Peru Raul Alta. O intenzitě parlamentních vztahů mezi Českou republikou a Peru svědčila i účast předsedy Parlamentní ligy přátel Peru – ČR Enriqua Wonga.

12. března V rámci dvoudenní návštěvy delegace polského Senátu, která se uskutečnila na pozvání předsedy Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Jana Hajdy, se ve

4. února Předseda Senátu Milan Štěch jednal s premiérem Turecké republiky Recepem Tayyipem Erdog˘anem. Předseda českého Senátu a předseda turecké vlády se shodli na dobré

Setkání 1. místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové a předsedy Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Jana Hajdy s polskou delegací

14

14_15_zahranicni_politika 5/20/13 5:04 PM Stránka 15

a zahraniãní politika

Frýdlantském salonku konal pracovní oběd se zástupci Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Petrem Bratským, Karlem Korytářem a Veronikou Vrecionovou. Poté proběhlo pracovní setkání s 1. místopředsedkyní Senátu Alenou Gajdůškovou a předsedou Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Janem Hajdou. Nosným tématem jednání byla polsko-česká spolupráce během vyjednávání legislativních návrhů 4. železničního balíčku. Místopředseda Senátu P. Sobotka a prezident Republiky Tatarstán Rustam N. Minnichanov hlavní město Kazaň spolu se senátní delegací a podnikateli navštívil,“ uvedl P. Sobotka. „Od té doby se naše vzájemné, zejména obchodní vztahy posunuly od projektů k realizaci. Čeští podnikatelé mají Tatarstánu co nabídnout a Tatarstán je navíc jednou z nejúspěšnějších částí Ruské federace,“ řekl dále Přemysl Sobotka.

Předseda Senátu M. Štěch s předsedkyní Rady federace Valentinou I. Matvijenko 18. března Předseda Senátu Milan Štěch jednal s předsedkyní Rady federace Federálního shromáždění Ruské federace Valentinou I. Matvijenko, která na základě pozvání předsedy Senátu zavítala do České republiky na dvoudenní oficiální návštěvu. Klíčovými tématy diskuse byly možnosti prohloubení spolupráce obou zemí v oblasti hospodářství, vědy a výzkumu, školství a kultury a potenciál zvýšení vzájemné obchodní bilance. Předsedkyně Rady federace zdůraznila zájem Ruska na spolupráci v oblasti jaderné energetiky a na dostavbě Jaderné elektrárny Temelín. M. Štěch ubezpečil V. I. Matvijenko, že tendr na dostavbu jaderné elektrárny bude probíhat objektivně a transparentně. 15. dubna Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka přijal prezidenta Republiky Tatarstán Rustama Minnichanova. „S panem prezidentem jsem se setkal již v roce 2010, kdy jsem

16. dubna Do Česka přijel předseda Parlamentu Gruzie David Usupašvili se svou delegací. Na setkání s předsedou Senátu Milanem Štěchem a dalšími senátory potvrdil, že i po volbách, které v Gruzii proběhly na podzim loňského roku, pokračují snahy o postupnou evropskou integraci i začlenění do NATO. V Senátu otevřely obě strany mnoho různých témat, například zemědělství. Gruzie se snaží postupně zvýšit soběstačnost v produkci potravin. A to i tím, že nakoupila 150 českých traktorů od firmy Zetor, které pronajímá místním zemědělcům. Do budoucna uvažuje o nákupu dalších strojů. Obě strany hovořily také o chystaných investičních pobídkách gruzínské vlády pro zahraniční investory, které by mohly ještě rozšířit možnosti uplatnění českých firem na gruzínském trhu. 21. dubna Předseda Senátu Milan Štěch se ve dnech 21.–23. 4. zúčastnil Konference předsedů parlamentů členských zemí EU, která se konala v kyperské Nikósii. Českou republiku zastupovala také předsedkyně PS PČR Miroslava Němcová, celkem se konference zúčastnili předsedové, místopředsedové či zástupci 35 komor z 27 členských zemí EU, předseda Evropského parlamentu a zástupci parlamentů pěti kandidátských zemí. Konferenci řídil předseda parlamentu Kypru Yannakis Omirou. Nejdůležitější téma celého setkání se týkalo ustavení meziparlamentní konference podle článku 13 fiskálního paktu, která by měla projednávat rozpočtové politiky smluvních stran. Drtivá většina přítomných se shodla na tom, že účastnit by se měly všechny země, tedy i ty, které jsou mimo eurozónu. Během jedné ze společenských akcí se předseda Senátu krátce sešel s nově zvoleným prezidentem Kyperské republiky Nicosem Anastasiadesem.

15

Senát

16_17_polemika 5/20/13 5:04 PM Stránka 16

Polemika

ÚSTR: DVA Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je od svého vzniku v  roce 2007 předmětem sporů mezi parlamentními stranami. Ty se vzájemně obviňují, že chtějí činnost Ústavu politicky manipulovat. Situace se znovu vyhrotila v posledních týdnech,

ÚSTR nemá sloužit k politické propagandě. Dění kolem Ústavu pro studium totalitních režimů, poměrně radikální kroky nově zvolené Rady a následné odvolání ředitele Ústavu Daniela Hermana vyvolaly především mezi politiky, ale také historiky velkou diskuzi. Ostatní veřejnost tento spor, který byl ostatně silně mediálně podporován, příliš nezajímal. Snad je to proto, že má každý úplně jiné starosti a problémy s přítomností a především s budoucností, ale možná je to jenom zdánlivé, snad si každý alespoň trochu a tiše připomněl minulá léta a promítl si svůj život, své postoje a chování do doby, kdy jsme měli vládu jedné strany. Období mezi léty 1948 až 1989 nebylo jednolité, nejhorší byla 50. léta, napodobující Stalinův režim, záblesk „Pražského jara“ v roce 1968 byl uhašen okupací sovětských vojsk a následovala tzv. normalizace, která lámala a ohýbala páteře mnoha lidí a způsobila morální devastaci národa a úniky z reality na rekreační chaty a zahrádky, případně do hospod.

vadní tendence směrovaly spíše k výkladu dějin. Výtky mnoha historiků k působení Ústavu vyjadřovaly obavy, že se Ústav příliš zapouzdřil do sebe, izoloval se od ostatních vědeckých institucí, nevyvolával veřejnou diskuzi, nabízel jenom autoritativní soudy nebo nějaká senzační zjištění, např. nepravdivé hodnocení Milana Kundery, nebo neověřené informace o přípravě atentátu bratrů Mašínových na Klementa Gottwalda. ÚSTR má ve svém názvu „studium“, to znamená hledání, poznávání toho, co je pravdivé, srovnávání a diskuze. V mnoha výstupech působil dojmem, že pravda je již daná, je to ta naše pravda, o které není třeba diskutovat, je to pravda ze svazků StB a podobných nálezů. Pocit, že vlastním pravdu a vše ostatní se musí tomu přizpůsobit, vede k nebezpečí orwellovského ovládnutí historie. To jsou ty klíče k minulosti, o nichž někteří politici hovoří. Měl jsem možnost hovořit asi s desítkou kandidátů do Rady Ústavu a musím přiznat, že většina z nich měla podobné a možná ještě kritičtější názory na fungování této instituce. Senát zvolil čtyři nové členy a dovolím si tvrdit, že pokud by zvolil jiná jména, k otřesu v ÚSTR by stejně došlo. Výroky o možném zrušení či levicovém puči jsou nesmyslné a hluboce nepravdivé. Možná by bylo dobré, abychom za několik let neslyšeli slova o nějakém jiném puči, zamyslet se nad rozmanitějším způsobem volby Rady ÚSTR.

PO L Úkolem ÚSTR je popsat tuto dobu, pravdivě zobrazit všechny etapy našich moderních dějin, úlohu KSČ, StB, národních výborů a třeba i uličních důvěrníků. Stejnou pozornost je třeba věnovat aktivitám, které se nechtěly smířit s daným stavem a hledaly, jak se z ideologických dogmat vymanit. Mám na mysli nejenom známou Chartu 77 a Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, ale také vydávání samizdatů, bytové filosofické semináře a divadla, podzemní církev apod. Jádro celého sporu o fungování ÚSTR je právě v tom, zda má tato instituce naše nedávné dějiny vykládat, anebo studovat. Dosa-

Senát

16

E

Očekávám od nového vedení, že Ústav bude více otevřený, bude součástí vědecké a také veřejné diskuze o naší minulosti a že bude místem pro kritickou vědu, nikoliv politickou propagandu. František Bublan místopředseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu PČR

16_17_polemika 5/20/13 5:04 PM Stránka 17

A POHLEDY kdy se nová Rada ÚSTR, jejíž členy volí a odvolává Senát PČR, rozhodla zprostit funkce ředitele Daniela Hermana a na jeho místo zvolila Pavlu Foglovou.

Kdo a proč chce manipulovat paměť? Diskuse kolem výměny ředitele a dalších klíčových pracovníků Ústavu pro studium totalitních režimů neutichá. To je ta dobrá zpráva. Ta špatná je, že těm, kterým záleží na rozbití pracoviště obhospodařující Archiv bezpečnostních složek komunistického režimu, se jejich plán daří. O co jde? Instalování členů Komunistické strany Čech a Moravy do krajských vlád ukázalo, že komunističtí radní mívají za sebou často minulost provázanou spoluprací s StB či jinak aktivně podporovali komunistický, protizákonný režim. Někteří představitelé sociálních demokratů již deklarovali, že – pokud uspějí v příštích volbách do Poslanecké sněmovny – chtějí vládnout, třeba i s podporou komunistů. Ti za to možná budou požadovat vstřícná personální gesta. Jenže jak obsazovat do vysokých státních funkcí bývalé estébáky, aktivní pohraničníky a z dob totality prorežimní aktivisty?

EM

gumenty se nejprve objevily činy, které ředitel Herman vůbec „nespáchal“, protože se staly za jeho předchůdců. Nový radní pan Jelínek proto přispěchal s novým „proviněním“. Pan ředitel Herman prý dělal manažerské chyby při schvalování a realizaci služebních cest. Jistě, pan Jelínek je „zkušený“ člověk a v Radě ÚSTRu není pro svou odbornou a lidskou zkušenost, ale pro svou loajalitu, ale tohle bylo už opravdu příliš okaté. Ale ještě víc průhledná byla prohlášení pana Zaorálka v Událostech a komentářích na ČT, kde vlastně v rozčilení přiznal barvu. On totiž jasně řekl, že ÚSTR je v současné podobě podle něj „stranovládní“, tedy ODS a vládou ČR zřízený institut, a že to je potřeba změnit. Ano, přiznávám, že ODS má enormní zájem na tom, aby Archiv bezpečnostních složek sloužil veřejnosti a odhaloval morální bídu tehdejší doby. Ale nikdy ÚSTR neřídila. „Sedím na sudu s třaskavinou,“ řekla ředitelka archivu paní Kukánová. Protože si je vědoma, co archiv obsahuje, byla odvolána. Čím více postupuje „deprofesionalizace“ Ústavu, tím více je zřejmé, že ani tak nejde o odpolitizaci ÚSTRu v okamžiku nekompetentního a silového odvolání bývalého vedení, jak se o tom v médiích mluví, ale spíš o rychlé a nekompromisní získání kontroly nad vším, co by mohlo budoucí rudorůžovou spolupráci ČSSD a KSČM ohrozit.

A IK

Proto by bylo dobré mít informace o tom, kdo, co a jak dělal a jak „spolupracoval“ pod vlastní kontrolou. Sociálně demokratický prst na prodloužené ruce komunistů ukázal na ředitele Hermana. Ale jak už to tak bývá, celá „akce ÚSTR“ nebyla až tak dobře připravena. Vlastně se téměř bezprostředně po senátním jmenování nové Rady ÚSTRu a po jejím prvním aktu, tedy odvolání ředitele, dozvídáme, že nová ředitelka byla politicky „předjednaná“, že dostala zadání především v personálních otázkách. A když se odborná veřejnost začala zajímat po odstoupení všech patnácti členů vědecké rady o důvody a způsob odvolání ředitele Hermana, jako ar-

To jsou argumenty a pohled politika, které však blednou proti odborným argumentům, které přednesli historici, archiváři a další odborníci na semináři v Senátu 24. dubna 2013. A proto moje otázka nakonec zní, zda se opravdu chceme vyrovnat se dvěma totalitami nebo má něco zmizet v trezoru? Přemysl Sobotka místopředseda Senátu PČR

17

Senát

18_19_zacileno 5/20/13 5:05 PM Stránka 18

âinnost v˘boru

ÚSTAVNù-PRÁVNÍ V¯BOR SENÁTU PARLAMENTU âR Podívám-li se do seznamu kompetencí Senátu Parlamentu České republiky, zjišťuji, že náš Ústavně-právní výbor (ÚPV) plní takřka všechny (v rámci našich doporučení pro plénum Senátu). Nejčastější činností je samozřejmě projednávání návrhů zákonů postoupených Poslaneckou sněmovnou a mezinárodních smluv, tedy posuzování souladu navrhovaných zákonů a jejich novel a mezinárodních smluv s ústavním pořádkem ČR. Aktuálně však projednáváme i doporučení k souhlasu se jmenováním soudců Ústavního soudu. Stejně jako ostatní výbory projednává náš výbor věci, které jsou nám přikázány Organizačním výborem Senátu PČR. K tomu si dovolím přičinit poznámku, že Organizační výbor v posledních dvou funkčních obdobích zjevně uvítal zvýšenou aktivitu Ústavně-právního výboru, což se projevilo na výrazně zvýšeném počtu přikazovaných věcí (senátních tisků) – a naší součinností při vybírání senátních tisků k projednání v ÚPV. Ke konkrétní činnosti Ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR si neodpustím aspoň stručnou bilanci, založenou na faktech a číslech: Při svém nástupu do Parlamentu ČR na začátku 7. funkčního senátního období jsem byl zvolen místopředsedou ÚPV. V té době byl předsedou výboru senátor Jaroslav Kubera – a projednávali jsme pouze věci, které nám Organizační výbor přidělil. V tomto dvouletém období uskutečnil náš výbor 29 schůzí, přijal celkem 77 usnesení k senátním tiskům a projednal 6 mezinárodních smluv.

Organizátoři a hlavní hosté veřejného slyšení „Novoroční amnestie 2013 – motivy, okolnosti, důsledky“, které uspořádal Ústavně-právní výbor spolu se Stálou komisí Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury v únoru tohoto roku

Senát

18

V 8. funkčním období, kdy jsem byl zvolen předsedou, aktivita Ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR několikanásobně vzrostla, když jsme na 54 schůzích projednali 152 návrhů zákonů, dále 20 návrhů senátních návrhů zákonů, 24 mezinárodních smluv, 13 evropských tisků a několik desítek dalších senátních věcí – a celkem výbor přijal 257 „věcných“ usnesení… Bez nadsázky lze konstatovat, že náš výbor byl jasně nejvýkonnější ze všech senátních výborů, což ostatně konstatoval i Organizační výbor. S ohledem na článek 46 odst. 1 Ústavy ČR, dle něhož musí Senát projednat návrh zákona a přijmout k němu usnesení do třiceti dnů od jeho postoupení, jsem se ve výboru pokusil zavést (aspoň základní) specializaci na různá právní odvětví (podle profesí a praxe jednotlivých členů ÚPV), když některé zásadní a slo-

Zacíleno n žitější návrhy zákonů (zejména rekodifikace) by nebylo možné v uvedené lhůtě nastudovat a projednat na naší schůzi – a je nutno je sledovat už od jejich legislativního zrodu a podrobně pak i při projednávání v dolní komoře českého Parlamentu. Ostatně jinak by výbor nemohl důsledně plnit svou základní, tj. „opravnou a čisticí“ funkci při úpravách zákonů v rámci legislativní činnosti. Významnou součástí práce našeho výboru (coby garančního) je i podrobné projednávání žádostí prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu PČR se jmenováním soudce Ústavního soudu. V roce 2012 jsme projednali dvě takové žádosti. Po tajném hlasování výbor tyto prezidentské žádosti nedoporučil plénu Senátu Parlamentu ČR akceptovat – a prezident Václav Klaus již po zbytek svého funkčního období (rok) další žádost naší parlamentní komoře nepodal. Naproti tomu nově zvolený prezident republiky Miloš Zeman podal krátce po svém nástupu do funkce žádost o vyslovení souhlasu se jmenováním hned u čtyř kandidátů. Náš výbor jeho žádost neprodleně projednal a po vysoce odborně vedené rozpravě doporučil u všech vyslovení souhlasu s jejich jmenováním, což Senát PČR učinil hned v následujícím týdnu (na plenární schůzi dne 25. 4. 2013) za osobní účasti navrhovatele prezidenta Miloše Zemana. Již projednání v našem Ústavně-právním výboru bylo velice důstojné

18_19_zacileno 5/20/13 5:05 PM Stránka 19

Předseda Ústavně-právního výboru Miroslav Antl (až slavnostní), když prezidenta navrhovatelsky zastoupil vedoucí jeho kanceláře (kancléř) pan Ing. Vratislav Mynář – a na schůzi se osobně dostavili ministr spravedlnosti pan JUDr. Pavel Blažek a předseda Nejvyššího správního soudu pan JUDr. Josef Baxa, kteří přišli podpořit některé kandidáty na soudce ÚS.

. . o na . Ostatně je třeba zdůraznit, že účast významných hostů při projednávání důležitých či sledovaných senátních tisků na schůzích našeho výboru není ničím neobvyklým, když se schůzí zúčastňují (krom ministrů či jejich náměstků) i nejvyšší představitelé české justice, veřejný ochránce práv, experti z různých odvětví práva aj. Významnou byla nepochybně i návštěva předsedy české vlády Petra Nečase, který se osobně dostavil na výborovou schůzi jako předkladatel. Paradoxně byl jediným zástupcem ODS, neboť se na výbor nedostavil žádný ze senátorů (členů ÚPV) z ODS.

Náš výbor dále každoročně projednává Zprávu vlády o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství ČR v Evropské unii, pravidelně se zabývá výročními zprávami Nejvyššího kontrolního úřadu, Úřadu pro ochranu osobních údajů, jakož i Souhrnnou zprávou o činnosti veřejného ochránce práv, ale i Výroční zprávou Ústavu pro studium totalitních režimů. Zvýšená aktivita výboru se projevila i v dalších činnostech, když namísto jediné konference za 7. funkční období jsme v dalším funkčním období uspořádali celkem 14 konferencí, seminářů a veřejných slyšení, vždy k aktuálním otázkám, týkajícím se legislativy, ale i prevence a dopadů právních předpisů na praxi a zejména na občany. Pro nedostatek místa zmíním mezinárodní kolokvium „Speciální protikorupční úřad – efektivní nástroj v boji proti korupci“ (o této přínosné akci jsem napsal samostatný článek pro časopis Senát č. 4/2012), dále konference k Ústavě ČR, k přímé volbě prezidenta, ale i k právní pomoci a další problematice, týkající se náplni práce a povinností Ústavně-právního výboru. Významnou akcí ÚPV, a to i účastí nejvyšších představitelů českých soudů a státních zástupců a expertů na ústavní a trestní právo, bylo nepochybně veřejné slyšení na téma „Novoroční amnestie 2013: motivy, okolnosti, důsledky“. Ústavně-právní výbor Senátu PČR každoročně pořádá společně s Národním centrem bezpečnějšího internetu (NCBI) odborné konference, zaměřené na prevenci internetové kriminality a stávající legislativu. V letošním roce proběhne další konference dne 14. 5. na téma: „2013: Novinky v prevenci online kriminality“. Záznamy z konferencí jsou uveřejněny na internetových stránkách Senátu. Mezi další akce výboru patří (stejně jako u dalších senátních výborů) výjezdní zasedání a zahraniční aktivity výboru. V této části zcela odkazuji na kvalitní a velice podrobné zápisy, pořizované tajemnicí výboru paní JUDr. Květou Skoupou. Tyto záznamy jsou nejen dokumentací činnosti našeho ÚPV, ale i relevantním zdrojem informací pro zájemce o zkušenosti ze zahraničí. Závěrem mohu konstatovat, že aktivita našeho výboru nepolevuje ani v 9. funkčním obdobím ÚPV, kdy ÚPV má ke konci dubna 2013 za sebou 13 schůzí – a přijal již 61 usnesení k 49 senátním tiskům. ÚPV pracuje v novém složení a pochvalně na adresu svých kolegů dodávám, že se účast členů ÚPV na schůzích výrazně zlepšila – a výbor zatím neměl problém s neúčastí (či dokonce „bojkotem“), a tedy s přijímáním usnesení. V ÚPV jsou všichni čtyři právníci, kteří se postupně do horní komory českého Parlamentu ČR dostali, což je necelých 5 % celkového počtu senátorek a senátorů. K tomu však dodávám, že pro řádné a kvalifikované projednávání senátních tisků a odborně vedené rozpravy jsou vždy přínosné praktické zkušenosti senátorů z jiných odborností, když tito mohou posoudit, jaké konkrétní dopady navrhované změny přinesou pro profesní pracovníky a zejména pro občany. K tomu považuji za nutné dodat, že rozpravy v ÚPV jen výjimečně přerostou do politických rozepří – a jsou v drtivé většině vedeny věcně. I za to mohu svým kolegům poděkovat…! Miroslav Antl předseda Ústavně-právního výboru Senátu PČR

V současné době pracuje desetičlenný výbor v sestavě: Miroslav Antl (předseda), místopředsedové: Miloš Malý, Miroslav Nenutil, Vladimír Plaček a Miroslav Škaloud, členové: Jiří Dienstbier, Lubomír Franc, Jaroslav Kubera, Tomio Okamura a Eliška Wagnerová.

19

Senát

20_komentar_senatora 5/20/13 5:05 PM Stránka 20

Petr ·ilar

PROTI LETNÍMU âASU Používání a řízení se umělými nástroji měření času způsobilo už v hluboké historii odštěpení člověka od zbytku přírody. Tehdy to byl počátek jeho konání, kdy si na sebe upletl bič z přísné a nesmlouvavé kontroly vlastního, uměle vytvořeného rytmu. Všechno na úkor do té doby přirozeného, cyklického vnímání světa.

N

esmyslné střídání tzv. letního a našeho přirozeného Středoevropského času tento stav jen prohlubuje a zhoršuje. Proto jsem se rozhodl osobně zaštítit Evropskou občanskou iniciativu Only one time. Ta chce pod heslem Jen jeden čas proti tomuto stále nekončícímu experimentu s odolností  lidské populace bojovat. Evropské iniciativy se právě rozjíždějí. Patříme mezi ty, kteří se už v několika málo případech mohou poučit z počátečních chyb druhých a sledovat i nedokonalost pravidel, která jsou ze strany Evropské komise postupně zjišťována a upravována. Vše se vyvíjí, a jestliže my splníme nám dané podmínky včetně časového harmonogramu, budeme to samé vyžadovat na těch, kdo budou rozhodovat. Signatářem Evropské občanské iniciativy v elektronické nebo písemné podobě může být každý občan EU (občan některého ze států EU), který dosáhl věku, jenž jej opravňuje k účasti ve volbách do Evropského parlamentu (tj. 18 let kromě Rakouska, kde je tento věk stanoven na 16 let). Údaje, jež musí signatář v prohlášení o podpoře iniciativy poskytnout, závisí na tom, ze kterého členského státu pochází… Je to z toho důvodu, že za ověření platnosti a počtu prohlášení o podpoře shromážděných v dané zemi odpovídají instituce daného členského státu. Organizátoři musí shromáždit určitý počet podpisů, a to nejméně v sedmi členských zemích Unie. Spolu s dalšími státy Evropské unie to znamená celkem milion podpisů a pak se teprve návrhem zrušit změnu času budou zabývat evropské orgány. Veškeré informace o financování projektu jsou veřejné a budou splňovat všechny podmínky Evropské komise. Každý, kdo bude mít zájem, nám může pomáhat např. finančním darem, nabídkou svých odborných služeb, přímou podporou při realizaci našich podpůrných akcí, propagací našeho projektu či osobní angažovaností při sběru podpisů klasickou formou za použití registračních archů. Ostrý sběr plánujeme od 1. srpna 2013 a bude součástí nejen na-

Senát

20

Senátor Petr Šilar při rozhovoru s redaktorem ČTK Martinem Horákem šich přednášek, seminářů, ale věříme, že se připojí řada dobrovolníků, kteří se už dnes hlásí. Je to jen jedna z mnoha aktivit a povinností, které každý z nás ve svém životě musí plnit a zastávat. Bereme to jako srdeční záležitost a našim odpůrcům chceme vzkázat: V budoucnu může přijít a přijde pro vás závažný problém, ke kterému se budete chtít sami přes Evropskou občanskou iniciativu vyjádřit. Tím, že my už budeme mít tuto peripetii za sebou, budete mít vy už v mnohém usnadněnou práci a snazší cestu k cíli. Proto rádi přijmeme pomoc každého z vás, budeme ji potřebovat. Více k iniciativě na www.onlyonetime.cz. Petr Šilar předseda Klubu pro obnovu demokracie – KDU-ČSL a nezávislí

21_spisovatele 5/20/13 5:06 PM Stránka 21

SPISOVATELÉ DISKUTOVALI O ZROZENÍ A ZÁNIKU âESKOSLOVENSKA Pod záštitou předsedy Senátu Milana Štěcha se v dubnu konal 23. ročník Festivalu spisovatelů Praha. Navzdory finančním těžkostem potvrdil svůj význam literárně-společenské události. Jako každý rok i letos přivedl do Prahy věhlasná jména světových literátů. Hlavní hvězdou ročníku byl Orhan Pamuk, turecký nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 2006.

S

těžejním tématem letošního setkání předních světových spisovatelů v Praze se stala otázka, jak se v literatuře zrcadlí vznik nových států. Diskuse v  Senátu, která proběhla 18. dubna, nesla podtitul Zrození a smrt Československa. Podnětem se stala kniha americké historičky Mary Heimannové „Československo. Stát, který selhal“. Ta přitom před třemi lety v době svého vydání vzbudila v české společnosti vlnu nesouhlasných reakcí; vychází totiž ze zastaralých pramenů a nedostatečně reflektuje středoevropský kontext a jeho podmínky pro vznik multietnicky koncipovaných států. Autorka sice během diskuse některé chyby přiznala (koneckonců některé taky ve druhém vydání knihy opravila), přesto existoval široký prostor pro diskusi vycházející ze šíře spektra názorů všech přizvaných – tedy kromě historičky Heimannové taky Petra Pitharta, bývalého předsedy vlády a předsedy Senátu, a historika Jana Rychlíka. Vůbec poprvé do Prahy zavítal Orhan Pamuk, držitel Nobelovy ceny za literaturu z roku 2006, který ve svém příspěvku navázal na téma zrodu národů. Po diskusi na téma revoluce a evoluce

Michael March, prezident Festivalu spisovatelů Praha

O zrození a zániku Československa v Senátu diskutovali Petr Pithart, Jan Rychlík, Mary Heimannová a Tomáš Klvaňa (při vzniku států) označil za revoluční téma motiv lásky ve svých knihách. Předseda Senátu Milan Štěch odkázal na významnou roli literatury při zrodu moderního českého národa a upozornil na výjimečnou hybnou sílu, kterou má literatura v přelomových momentech našich dějin. „Možná u nás zavládla představa, že když máme tu demokracii a standardně zvolenou politickou reprezentaci, není už potřeba, aby se spisovatelé do politiky zapojovali. Z mého pohledu tohle není správný postoj,“ uvedl předseda Štěch s tím, že podporuje silný zájem literátů o společenský vývoj země, ale taktéž zájem institucí o stav literatury. Nutno dodat, že festival překonal své největší potíže ještě před samotným zahájením. Bojoval totiž o samotnou existenci, když namísto loňského třímilionového rozpočtu musel vystačit s částkou desetkrát nižší, pročež mimo jiné zkrátil program z týdne na tři dny. Druhá část Festivalu spisovatelů se uskuteční v říjnu letošního roku v Pittsburghu. Právě zvolené téma Zrození národů současně odkazuje k důležitému datu českých a slovenských dějin, kterým je 95. výročí od podepsání Pittsburské dohody. Nově zvolený prezident podepisuje slib (foto archiv Kanceláře prezidenta republiky) Eva Davidová tisková tajemnice předsedy Senátu a pro záležitosti Senátu

21

Senát

22_24_stalo_se 5/20/13 5:06 PM Stránka 22

Pfiehled akcí

STALO SE 22. ledna

Tříkrálová sbírka

Stává se pěknou tradicí, že v prvních dnech nového roku se otevřou dveře Senátu pro tříkrálové koledníky. Letos již potřetí pořádali senátoři Klubu pro obnovu demokracie – KDU-ČSL a nezávislí slavnostní snídani pro koledníky Tříkrálové sbírky. Hosty Tříkrálové snídaně přivítal předseda pořádajícího senátního klubu Petr Šilar. Společně s vedoucími představiteli KDU-ČSL Pavlem Bělobrádkem, Marianem Jurečkou, Pavlem Svobodou a Janem Bartoškem se akce zúčastnili i místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, ministryně sociálních věcí Ludmila Müllerová, ministr školství

18. února

Zlatý Ámos

Pod záštitou 1. místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové se konalo v Senátu poslední regionální kolo ankety Zlatý Ámos. Titul Ústecký Ámos 2013 získal Jan Franz ze ZŠ Palachova v Ústí nad Labem. Karlovarským Ámosem 2013 se stala učitelka Jana Hoňková z Integrované střední školy v Chebu. Do semifinále postoupili dva učitelé, Zdeněk Navrátil ze školy PORG v Ostravě a Radim Mikulka ze ZŠ a MŠ v Bystřici. Porota ještě musí rozhodnout, jestli udělí tzv. zlatou kartu, tedy koho po zhlédnutí všech regionálních kol ještě pošle do semifinále. A také ji čeká rozhodnutí, komu bude udělen titul Zlatý ředitel.

20. února

Změny legislativy pro vysoké školy

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice pořádal v Jednacím sále veřejné slyšení výboru na téma „Jaké změny legislativy potřebují české vysoké školy?" Slyšení se soustředilo na otázky autonomie, odpovědnosti a postavení jednotlivých institucionálních i společenských aktérů včetně zastoupení studentů v akademické samosprávě i na další otázky související s úpravami legislativy vysokých škol. VSV zahájil a řídil předseda výboru senátor Marcel Chládek. K jednání byli přizváni renomovaní odborníci, kteří se podíleli na tvorbě zákona o vysokých školách. Mezi přednášejícími byli dále zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Akademie věd ČR, Akreditační komise ČR, České konference rektorů, Rady VŠ, Studentské komory RVŠ, Masarykovy

Snídaně v rámci Tříkrálové sbírky Petr Fiala, místopředsedkyně vlády Karolina Peake. Za Ekumenickou radu církví v ČR se zúčastnil biskup starokatolické církve Dušan Hejbal, převor řádu dominikánů od kostela sv. Jiljí v Praze P. Antonín Krasucki a P. Vojtěch Eliáš, prezident Arcidiecézní charity Praha. Výtěžek z této Tříkrálové sbírky bude věnován na podporu charitního domova pro seniory v Mukařově, Azylové bydlení pro seniory – azylový dům Praha 8 Karlín.

4. února

Zachování základních škol praktických

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice pořádal veřejné slyšení k petici č. 2/13 „Za zachování základních škol praktických“. Petici podepsalo 76 433 občanů, kteří vyjádřili svůj nesouhlas se záměrem zrušit tento typ škol uvedeným ve vládou přijatém materiálu Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011–2015, kde je mimo jiné navrženo, aby děti bez ohledu na jejich schopnosti a vzdělávací možnosti byly zařazeny do hlavního vzdělávacího proudu. Veřejné slyšení zahájil a řídil předseda výboru senátor Marcel Chládek. Záměr petice obhajovala Mgr. Bc. J. Smetanová a Mgr. G. Brei. Diskuse se zúčastnili i zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva financí ČR, Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a zmocněnkyně vlády M. Šimůnková.

Senát

22

VSV – Jaké změny legislativy potřebují české vysoké školy? univerzity Brno, Jednoty českých matematiků a fyziků, Univerzity Karlovy v Praze, Univerzity Palackého v Olomouci, Českého vysokého učení technického v Praze a další.

21. února

Novoroční amnestie

Ústavně-právní výbor spolu se Stálou komisí Senátu pro Ústavu a parlamentní procedury zorganizoval veřejné slyšení na téma: Novoroční amnestie 2013 – motivy, okolnosti, důsledky. Slyšení zahájil Miroslav Antl, předseda Ústavně-právního výboru Senátu, dále

22_24_stalo_se 5/20/13 5:06 PM Stránka 23

vystoupili Eliška Wagnerová, předsedkyně Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury, prof. JUDr. Jan Musil, CSc., ministr spravedlnosti Pavel Blažek, státní zástupce Pavel Zeman, soudce Nejvyššího soudu ČR František Púry, prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc., doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., JUDr. Pavel Molek, Ph.D., LL.M., JUDr., PhDr. Alena Marešová a JUDr. Hana Marvanová.

25. února

Právní postavení úředníka

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice uskutečnil v Zaháňském salonku veřejné slyšení na téma „Právní postavení úředníka ve veřejné správě“. Veřejné slyšení zahájil předseda výboru Marcel Chládek, zároveň jej také společně s prof. PhDr. Vladimírem Čechákem, CSc., z VŠ finanční a správní řídil. Vystoupili náměstek ministra vnitra ČR Robert Ledvinka, Richard Pomahač z Fakulty právní UK v Praze, Antonín Metál, odborník na oblast veřejné správy, Jiří Němec, člen Komise Rady Asociace krajů ČR. Stanovisko za Svaz měst a obcí ČR přednesl Pavel Drahovzal, starosta obce Velký Osek, a Kristina Chrástková, odbornice na pracovní právo ve veřejné správě. Cílem veřejného slyšení výboru bylo předložit k seznámení koncepci právní úpravy práv a povinností úředníka státní správy, která by měla jednoznačně vymezit hranice mezi politickými a úřednickými místy, a tím vést k profesionalizaci a stabilizaci veřejné správy. K návrhu zákona, který by měl upravovat výkon státní moci po personální stránce a zajistit zvýšení kvality výkonu odborných agend, se ovšem budou muset vést ještě intenzivní diskuse tak, aby byla úprava skutečně účinná.

26. února

Křest knihy

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice připravil slavnostní uvedení knihy „Předával jsem carský poklad, deník Františka Nováka“. Slavnostní křest nové publikace shrnující životní příběh československého legionáře Františka Nováka zahájil místopředseda výboru Jaromír Jermář. Československá obec legionářská připravila v knižní podobě deník ruského legionáře Františka Nováka. Jeho válečné zápisky jsou cenným svědectvím o formování našeho zahraničního odboje v období 1. světové války, obsahují celou řadu dnes pozapomenutých událostí a okamžiků, které výrazně pomohly ke vzniku samostatného Československého státu.

27. února

Energetické využívání odpadů

V Jednacím sále proběhl seminář na téma „Energetické využívání odpadů – zkušenosti z Dánska a situace v České republice“, který spolu s velvyslanectvím Dánského království a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR spolupořádal Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Seminář, který moderoval předseda Podvýboru pro energetiku VHZD Jiří Bis, zahájili 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, velvyslanec Dánska Christian Hoppe a náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR pro energetiku a průmysl Pavel Šolc. V 1. bloku na téma: „Zkušenosti z Dánska“ zazněly přednášky dánských odborníků a následná diskuze na témata: „Legislativa dánského modelu energetiky založeného na energetickém využívání odpadů“, „Zkušenosti a perspektiva práce s odpady v městském prostředí“, „Dánský energetický model založený na energetickém využívání odpadů v praxi“, „Technické podrobnosti ohledně nakládání s odpadem, včetně účinnosti, využití a rozvoje“ a „Vyhodnocení nejlepší ceny při výběru technologického partnera a „Nejmodernější skandinávské systémy na čištění spalin“. 2. blok se věnoval situaci v České republice. Prezentována a následně dis-

Tisková konference u příležitosti semináře Energetické využívání odpadů kutována byla témata: „Vývoj a aktuální stav odpadového hospodářství v ČR“, „Stav a potenciál energetického využití odpadů jako součást energetiky ČR“, „Pohled na další rozvoj odpadového hospodářství ze strany původců odpadů“ a „Teplárenství a možnosti integrace ZEVO (zařízení na energetické využití odpadu) do teplárenství“. Semináři, jehož hlavním cílem bylo inspirovat se dánskými zkušenostmi, předcházela tisková konference.

11. března

Reforma psychiatrické péče

Pod záštitou místopředsedy Senátu Zdeňka Škromacha se uskutečnil seminář na téma „Reforma psychiatrické péče z pohledu odborníků“. Místopředseda senátního Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Jan Žaloudík uvítal, že se odborná diskuse na téma reforma psychiatrické péče vede ve Valdštejnském paláci. Seminář reagoval na transformaci péče o osoby s duševními poruchami, které připravuje Ministerstvo zdravotnictví ČR. Odborníci, kteří vystoupili na tiskové konferenci, jež semináři předcházela, se shodli, že připravovaná transformace nebude vyvážená a jejím hlavním motivem jsou další úspory v oblasti psychiatrické péče, která je již nyní hluboce podfinancovaná. Kromě zvýšení prostředků do oblasti psychiatrické péče apelovali proto odborníci rovněž na to, aby nebyla unáhleně redukována lůžková psychiatrická zařízení. K omezení kapacit lůžkové péče by mohlo dojít až poté, co budou vybudovány dostatečné sociální a pobytové služby pro osoby, které nevyžadují intenzivní psychiatrickou léčbu.

Seminář o reformě psychiatrické péče

23

Senát

22_24_stalo_se 5/20/13 5:06 PM Stránka 24

26. března

Cévní mozkové příhody

Seminář „Cévní mozkové příhody a důležitost následné péče“ se konal pod záštitou místopředsedy Senátu Zdeňka Škromacha. Cílem semináře byla podpora využití a dodržování společných postupů, které jsou nezbytným prostředkem k dosažení vzájemné součinnosti všech zainteresovaných organizací a institucí, problematika následné péče se zaměřením na cévní mozkové příhody a moderní léčebné postupy, procesy a metody. Spolupořadatelem semináře bylo Sdružení pro rehabilitaci osob po cévních mozkových příhodách, které bylo založeno v roce 1990 a za tu dobu vykonalo spoustu užitečné práce, zejména v oblasti zdravotní a sociální rehabilitace pacientů postižených cévní mozkovou příhodou.

k otázce zavádění progresivních metod do výuky. Ing. J. Fraus se věnoval možnosti plošné implementace ICT v základních školách. Uvedl řadu příkladů z různých zemí světa a zkušenosti s nimi. J. Zapletalová z Asociace školních psychologů ČR představila zahraniční zkušenosti s využíváním nových technologií pro podporu inkluzivního modelu vzdělávání. M. Miovský z 1. lékařské fakulty UK v Praze nastínil některé formy rizikového chování v souvislosti se zavedením nových technologií a práce na počítači. Další vystupující prezentovali zkušenosti s výukou v plně digitalizovaných třídách v rámci projektu Vzdělání 21, Mgr. J. Řepík upozornil na úskalí a přínosy plošné implementace tabletů ve víceletých gymnáziích.

18. dubna 27. března

Úhradová vyhláška u Ústavního soudu

V Jičínském salonku proběhla tisková konference u příležitosti senátního podání návrhu na zrušení úhradové vyhlášky k Ústavnímu soudu. K návrhu se připojilo 39 senátorů. Úhradová vyhláška č. 475/2012 S., kterou Ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo ve Sbírce zákonů 31. prosince 2012, je podle senátorů v rozporu s Ústavou ČR. Pacienti by například podle vyhlášky měli přístup ke zdravotní péči podle toho, se kterou zdravotní pojišťovnou mají uzavřenou smlouvu. Lékaři se až v polovině roku 2014 dozvědí, jaké zákroky jim pojišťovny proplatí za rok 2013, a zbytek budou muset financovat sami. Zároveň by došlo k razantnímu snížení prostředků na zdravotní péči, a tedy ke zhoršení kvality poskytované péče a většímu finančnímu zatížení pacientů. „Senátoři žádají o pomoc Ústavní soud, protože vláda, respektive Ministerstvo zdravotnictví tímto krokem ohrožuje kvalitu a dostupnost lékařské péče pro občany,“ vysvětlil předseda Senátu Milan Štěch.

28. března

Diskuse se studenty

Výbor pro záležitosti EU za účasti předsedy výboru Miroslava Krejči pořádal diskusi se studenty Technické univerzity v Chemnitzu vedenými Prof. Dr. Matthiasem Niedobitkem. Hlavním tématem diskuse bylo projednávání návrhů legislativních aktů EU v Senátu. Setkání se zúčastnili dále senátor J. Doubrava, místopředseda Výboru pro záležitosti EU, odborný konzultant Výboru pro záležitosti EU J. Grinc a zástupce Úřadu vlády ČR J. Georgiev.

5. dubna

Společnost Parkinson

Spolupráce s vědeckou obcí

Senátorka Eva Syková přivítala na půdě Senátu skupinu studentů, kteří v rámci spolupráce Technologické agentury ČR s Centrem pro vědu, technologii a inovace Univerzity v Cambridge přijeli shromáždit podklady pro svou analýzu zdejšího systému podpory vědy, výzkumu a inovací. Senátorka Syková odpovídala na dotazy ohledně role Technologické agentury, postojů akademické obce k inovacím nebo hodnocení výzkumu a vývoje. Poukázala na to, že dělení výzkumu podle míry okamžité použitelnosti může být někdy zavádějící, protože opravdová věda je v prvé řadě dobrá, nebo špatná. Za klíčové označila zvýšení objemu prostředků investovaných do výzkumu a včasné poskytnutí nezávislosti mladým vědeckým pracovníků k uskutečnění jejich jedinečných nápadů.

25. dubna

Podpora zemědělství

Předseda Senátu Milan Štěch přijal v Zaháňském salonku Valdštejnského paláce delegaci pořadatelů Zemědělského dne v Sověticích, který osobně navštívil na jaře loňského roku. Setkání se zúčastnil rovněž senátor a předseda Agrární komory ČR Jan Veleba. Skupinu vedl Jan Pešek, předseda představenstva a ředitel Zemědělské akciové společnosti Mžany, jejíž představitelé měli největší zastoupení, dále se zúčastnili vedoucí pracovníci ZD Mžany, Chovservisu Hradec Králové a představitelé Akční skupiny Hradecký venkov. V průběhu diskuse panovala obecná shoda na nutnosti systémové podpory českého zemědělství, které je z více směrů vážně ohroženo. Jeho stabilizaci je třeba prosazovat a podporovat vysoce kvalitní domácí produkci. Senátor Veleba připomněl, že právě nyní se rozhoduje o další fázi zemědělské politiky ČR v souvislosti s novým programovacím obdobím EU. Je to šance, která se nebude opakovat, a je třeba ji využít.

Předseda Senátu Milan Štěch se setkal se zástupci Společnosti Parkinson. Při příležitosti Světového dne Parkinsonovy nemoci společně otevřeli problémy, kterým sdružení čelí. Předseda Milan Štěch spolu s Výborem pro zdravotnictví a sociální politiku chtějí na půdě horní komory hledat cesty, jak skupinám lidí s handicapem – např. nevyléčitelné Parkinsonovy nemoci – pomáhat. Sdružení funguje už dvacátým rokem, nemocným nabízí např. možnost cvičení, logopedie nebo přednášky. Bojuje především s nedostatkem peněz; od Ministerstva zdravotnictví dostalo na letošní rok jen zhruba polovinu toho, co před čtyřmi lety.

16. dubna

Nové trendy ve vzdělávání

Veřejné slyšení Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice na téma „Nové trendy ve vzdělávání“ bylo určeno pedagogům základních a středních škol. Cílem bylo nastolit diskusi

Senát

24

Senátor Jan Veleba a ředitel Zemědělské akciové společnosti Mžany Jan Pešek

25_soudci 5/20/13 5:07 PM Stránka 25

DOPLNùNÍ ÚSTAVNÍHO SOUDU 8. schůze Senátu v 9. funkčním období byla zahájena projednáváním prvního bodu, kterým byla žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu ČR se jmenováním soudců Ústavního soudu. Jednání se zúčastnil prezident republiky Miloš Zeman, jenž kandidáty představil senátorům. V tajném hlasování pak byl vysloven souhlas s žádostí prezidenta a všichni čtyři kandidáti se po jmenování prezidentem republiky stanou ústavními soudci.

JUDr. Milada Tomková soudkyně Nejvyššího správního soudu, předsedkyně senátu sociálně-správního kolegia a předsedkyně kárného senátu

Mám vnímavé srdce Na gymnáziu jsem trochu váhala, kterou z humanitních věd bych měla studovat. Přemýšlela jsem o psychologii, sociologii, nakonec to vyhrála práva. Neměla jsem jako každý mladý člověk povědomí o tom, co to všechno pro můj osud může znamenat. Na Ministerstvu práce a sociálních věcí jsem začala psát právní předpisy z oboru sociální politiky a zdálo se, že to bude přesně ta činnost, která mi bude sedět. Legislativa vyžaduje právní rozhled a cit pro jazyk a já mám ráda literaturu a náš jazyk, takže mi to nedělalo problémy. Spolupracovníci o mně říkají, že jsem nabitá prací a jdu za svými pracovními cíli nesmírně intenzivně. To je pravda. Je také fakt, že mi nezbývalo moc času dobíjet baterky. Občas se to projevovalo nepříznivě, třeba na zdraví. Snažila jsem se relaxovat při vážné hudbě, která je mým velkým životním zájmem. V kanceláři na Nejvyšším správním soudu mám křídlo, na které občas hraji. Má životní cesta byla poznamenána radostmi i často velkými osobními ztrátami a doufám, že to vše se transformovalo v pochopení pro lidské příběhy obsažené v soudních spisech. prof. JUDr. Jan Filip, CSc. vedoucí katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

Hledám řešení Právo jsem si vybral už na základní škole, ačkoliv se tehdy nic takového nevyučovalo. Poprosil jsem maminku, ať mi ve městě něco o právu koupí. Náhodou měli špalíček právních předpisů s ústavou, a to rozhodlo. Já se ji začal učit nazpaměť, což byla moje naivní představa, jak na to. Vůbec mne nenapadlo, že se budu jednou podílet na její změně. Začal jsem odebírat časopis pro soudce, protože jiný způsob, jak získat informace, nebyl. Nerozčiluji se, nelituji a snažím se v klidu problém vyřešit. Když je nejhůř, pustím si pecku od Iron Maiden a jedu dál. Relaxuji sportem. Dělal jsem kopanou, ragby, atletiku, rekreačně jsem běhal, teď provozuji cyklistiku. Patnáct let všechny své časy na trasách držím.

prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. expert na trestní právo

Chci nabídnout odvahu, slušnost, nestrannost Někdy pochybuji o tom, že právo byla správná volba. Já jsem svázán s trestním právem, které je svým způsobem krajní. Buď ublížíte, nebo pomůžete. Středových cest je relativně málo. V současné době společnost trápí závažné formy organizovaného zločinu, přeshraniční kriminalita. Proto policie žádá vytvoření nových instrumentů, jako je například spolupracující obviněný, aby pronikli do organizovaných struktur. Tyto nástroje jsou jistě účinné, ale hrozí i to, že státní orgány budou příliš aktivní a dojde i k porušení lidských práv a základních svobod. Ústavní soud má takovou úlohu, že musí balancovat mezi veřejným zájmem a zájmem soukromým a musí především chránit jednotlivce před státní mocí. Myslím si, že tady bych mohl najít svoji parketu. Jako člověk jsem impulzivní, svoji nespokojenost dokáži projevit poměrně otevřeně. Ale životní zkušenost vás naučí, že právo chce rozvahu. Jen rozvaha vám umožní nestranný pohled na věc. prof. JUDr. Vladimír Sládeček, DrSc. vedoucí katedry správního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Dívám se na věci komplexně Někteří studenti o mně tvrdí, že jsem při zkoušení pes. Jsem asi přísný, nicméně vždyť ani v právu nejde o pouhé memorování. Ocením, když studenti samostatně uvažují. Mám rád hudbu, zvláště obdivuji jazzové a rockové kytaristy, trochu fotím. Řadu let jsem jezdil na Letní filmovou školu do Uherského Hradiště. Teď je tam na mě moc lidí. K právu jsem se dostal spíše přes historii, kterou jsem chtěl původně studovat. Ale dostat se na filosofickou fakultu bylo tenkrát prakticky nemožné. Pak jsem si uvědomil, že na právnické fakultě se mohu dějinám věnovat také. Právní historie je zajímavá, je to trošku jiný pohled, než má obecná historie, vychází se především z právních dokumentů. Když se zabývám konkrétním právním institutem, snažím se k tomu najít i kus té historie. Yvona Dočkalová oddělení vztahů s veřejností Kanceláře Senátu

25

Senát

26_27_senator_region 5/20/13 5:08 PM Stránka 26

Karlovy Vary 1 30

Kladno

32

Teplice

34

2 31

Ústí nad Labem

33

Děčín

35

Sokolov Cheb

3

Most

4

Chomutov

5

Louny

6

Plzeňměsto

7

Rokycany

8

Plzeňměsto Český Krumlov

9 10

Domažlice

11

Strakonice 12 Tábor

13

České 14 Budějovice Pelhřimov

Liberec

36 Česká Lípa 38

Jablonec nad 37 Nisou

Pavel Eybert volební obvod (č. 13) – Tábor

Vedle povinností vážících se k práci přímo v Senátu je každý senátor účasten v řadě aktivit ve svém volebním obvodu. Není tomu jinak ani u mě. Tou největší aktivitou, trvající už hezkou řádku let, je moje podpora výstavby dálnice D3, ale i rychlostních komunikací R3 a R4. Jsou to komunikace spojující hlavní město Prahu s jižními Čechami. Založili jsme proto sdružení na podporu výstavby a dokázali jsme vrátit tento projekt mezi priority dopravních staveb v ČR. V letošním roce bude zprovozněn úsek 24 km a spolu s úsekem dokončeným již v předchozích letech tak bude přes celý táborský okres v délce 40 km dálnice v provozu. Je to však jen malá část z trasy Praha – České Budějovice, zbývá ještě mnoho práce na přípravách ve Středočeském kraji, ale i v českobudějovickém okrese. Totéž platí i o úsecích rychlostních komunikací R3 z Českých Budějovic na státní hranici ve Dvořišti i o úseku Příbram – Písek na R4. Organizujeme proto pravidelná setkání se starosty i občany k jednotlivým částem staveb s odpovědnými pracovníky Ministerstva dopravy, Ředitelství silnic a dálnic,

Jičín

39

Mladá Boleslav

40 Kutná Hora

Trutnov

41

Benešov

16

Praha 12

17

Příbram

18

Praha 11

19

Praha 4

20

Praha 5

21

Praha 10

22

Praha 8

23

Praha 9

24

Praha 6

25

A JEHO R

Praha 2

26

Praha 1

27

Mělník

28

Litoměřice 29

Senátor Pavel Eybert se starostou města při hraní stolního tenisu na vozíčku, které zorganizovalo občanského sdružení Rolničky Soběslav

Senátor Pavel Eybert přihlíží výstavbě dálnice D3 v táborském okrese s projektanty i posuzovateli návrhů. Většinově mají dopravní stavby při těchto jednáních podporu, jsou však také místa, kde s výstavbou v navrhované trase souhlas není. Snažíme se tedy o vyvolání jednání, které by nezablokovalo přípravu a které by přispělo k zohlednění připomínek z míst nesouhlasících s výstavbou. Není to jednoduché,

Pard

SEN Á

15

Beroun

K

často jde o nedorozumění, o finanční nebo jiné kompenzace, úpravy projektů, posun trasy atd. Přestože jde příprava velmi pomalu, snad mohu říci, že větší informovanost, kterou tato setkání přinášejí, pomáhá alespoň trochu posouvat názory a mínění zúčastněných ke konečnému cíli, tedy k dokončení přípravy. Máme totiž příležitost, asi už poslední, v budoucím účtovacím sedmiletém období použít pro výstavbu dálnic prostředky z operačního programu EU Doprava II. Promarníme-li ji, sotva najdeme národní prostředky na budování těchto potřebných, ale i finančně náročných dopravních staveb. Další moje aktivity v regionu směřují především k občanským sdružením. Ta jsou tím, co velmi obohacuje naši společnost, její různorodost, kterou stát jako takový neumí vždy dostatečně rozvíjet. Snažím se tedy v rámci svých možností podpořit celou řadu těchto sdružení. Někdy morálně, jindy finančně. Spolupracuji s charitativními, kulturními i sportovnímu organizacemi. Každý, kdo něco dělá, se rád pochlubí svojí činností, a proto chce předvést výsledky své práce veřejnosti. Přítomnost představitele parlamentu chápou jako ocenění své jinak vlastně většinou nijak ohodnocené práce. Proto se snažím, je-li to jen trochu možné z časových důvodů, neodmítat pozvání na různé akce. Osobně si nejvíce vážím práce lidí v charitativních organizacích pečujících o naše spoluobčany, kteří neměli to životní štěstí, že jsou zdraví po všech stránkách. Za všechny budu jmenovat Rolničku Soběslav, která se stará o děti a mladistvé s kombinovaným postižením. Zdaleka však není v mém volebním obvodu jedinou s podobným zaměřením, se kterou spolupracuji.

šov

26_27_senator_region 5/20/13 5:08 PM Stránka 27

Kolín

42

Chrudim

44

Ústí nad Orlicí

nad 46 Rychnov 48 Kněžnou

Pardubice

43

Hradec Králové

45

Náchod

47

N ÁTOR

O REGION V Senátu zastupuji nejvýchodnější region České republiky: Českotěšínsko, Třinecko a Jablunkovsko. Město Jablunkov, jinak také moje bydliště, je dokonce vůbec nejvýchodnějším městem naší země, a co do vzdálenosti od Prahy je jednoznačným rekordmanem. Na cestě z Jablunkova do Prahy musím překonat vzdálenost 450 km. Nejvýchodnější část Moravskoslezského kraje je specifická mimo jiné svým multikulturním a multinárodnostním složením. V regionu například žije a působí početná a dobře organizovaná polská národnostní menšina, která zde má i své základní a střední školy. Region Českotěšínska, Třinecka a Jablunkovska je také vyhlášený svým vřelým vztahem k tradiční a lidové kultuře. Každoročně se zde odehrává velké množství kulturních a folklorních akcí, na které se sjíždějí hosté nejen z celé republiky, ale i ze zahraničí. Tento region má ale také svoje specifické problémy, zejména v oblasti dopravy a životního prostředí. A právě na ty se snažím ve své činnosti zaměřovat především. Východní kout Moravskoslezského kraje už například léta trápí otázka dopravní infrastruktury. Problémem číslo jedna je bezpochyby nedořešená výstavba obchvatu silnice I/11, která protíná celou oblast a spojuje frýdeckomístec-

Ministr dopravy Pavel Dobeš a senátor Petr Gawlas při setkání v Třinci na jednání o výstavbě obchvatu silnice I/11

Blansko

49

Svitavy

50

Jihlava

52 54

Žďár nad Sázavou

51

Třebíč

53 55 Brno-město

Petr Gawlas volební obvod (č. 73) Frýdek-Místek

Znojmo

56

Břeclav

57

Vyškov

58 Brno-město 59 Brno-město

kou část okresu s hranicemi se Slovenskou republikou. Dlouhodobě se aktivně angažuji v přípravách výstavby přeložky této silnice a účastním se všech významných jednání v dané věci. Setkal jsem se už mimo jiné se čtyřmi ministry dopravy. Jsem členem pracovní skupiny D47 a PZ Nošovice, která se zabývá koordinací přípravy výstavby obchvatu. V poslední době nám konečně začalo svítat na lepší časy – nejkritičtější úseky jsou po majetkoprávní stránce připraveny a dle příslibu Ministerstva dopravy bude stavba zahájena v květnu 2014.

60 Brno-město 61

Olomouc

62

Prostějov

63

Přerov

64

Bruntál

65

Šumperk

66

Olomouc

67 Nový Jičín

Poslanec Evropského parlamentu Libor Rouček a senátor Petr Gawlas při besedách na středních školách v Třinci a Českém Těšíně Jsem také členem pracovní skupiny k řešení nevhodné situace z hlediska kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji, jejímž hlavním úkolem je propojit národní i regionální koncepce napříč jednotlivými ministerstvy s cílem zlepšit kvalitu ovzduší v kraji. Prosazuji rovněž hledání nových opatření, která povedou ke zlepšení kvality ovzduší. Jsem zastáncem plných dotací na nákup ekologických kotlů pro domácnosti a podporuji i myšlenku kontroly lokálních topenišť. Další oblasti mých zájmů jsou mládež, sport a zdravý životní styl. V minulých letech jsem ve spolupráci s poslancem Evropského parlamentu Liborem Roučkem organizoval besedy se studenty středních škol v regionu na téma Evropská unie a Senát PČR. Tyto besedy, jež měly mezi studenty velký ohlas, byly zakončeny krátkými vědomostními testy. Ty byly později vyhodnoceny a dvacítka nejlepších studentů za odměnu zdarma navštívila Štrasburk, sídlo Rady Evropy, Evropského parlamentu a Evropského soudu pro lidská práva. Coby aktivní sportovec jsem také patronem a aktivním podporovatelem projektu OVOV (Odznak všestrannosti olympijských vítězů), což je pohybový program vytvořený olympijskými vítězi Robertem Změlíkem a Romanem Šebrlem pro žáky základních škol, který si klade za cíl přispět ke zvýšení osobní aktivity co největšího počtu dětí. Pomáhám propagovat projekt ve školách v regionu a osobně se účastním soutěží v okresních kolech a slavnostního celorepublikového finále.

68

Opava

69

73

FrýdekMístek Ostravaměsto Ostravaměsto Ostravaměsto FrýdekMístek

74

Karviná

75

Karviná

76

Kroměříž

77

Vsetín

78

Zlín

79

Hodonín

80

Zlín

81

Uherské Hradiště

70 71 72

28_30_kaleidoskop 5/20/13 5:09 PM Stránka 28

a

Regionální

k VO č. 2 – Sokolov ZDENĚK BERKA Vedení Sokolova spolu s odborem školství a kultury navázalo i v letošním roce na novou tradici směrovanou ke Dni učitelů, a to na slavnostní předávání plakety J. A. Komenského zasloužilým učitelům za jejich dlouholetou pedagogickou činnost v oblasti školství. Oceněným osobně pogratuloval senátor a starosta města Sokolova Zdeněk Berka, který je spolu s místostarostou Ladislavem Sedláčkem a vedoucí odboru školství a kultury Světlanou Sojkovou přijal ve své kanceláři, kde jim předal plaketu Jana Amose Komenského a knižní dar s květinou.

vázali spolupráci s těmi, kdo tyto krásné tradice udržují. Záměr se vydařil, a tak se 16. února sešla v Písku na průvodu masopustních maškar tisícovka lidí. Na příští rok je plánováno oživit akci o nefalšovanou zabijačku. Tandem Anděl – Krejča stojí ale u zrodu i dalších tradic. Letos to vedle prvního ročníku maškar je též již šestý ročník tradičního jarního úklidu břehů Otavy a třetí ročník obnoveného dálkového pochodu Švejkova 50.

e l

d i

VO č. 30 – Kladno JIŘÍ DIENSTBIER Během své cesty po regionu navštívil senátor Jiří Dienstbier zařízení Zahrada, největšího poskytovatele sociálních služeb ve městě Kladně.  S jeho chodem ho  podrobně seznámila ředitelka zařízení Eva Bartošová a její zástupkyně  Miluše Pořádková. Společně jej provedly Domovem pro osoby se zdravotním postižením.  Klienti se pochlubili svými pokoji a společenským prostorem, kde tráví svůj volný čas. Senátor si prohlédl také sociálněterapeutickou dílnu, která  poskytuje aktivity a činnosti, jež dětem a lidem s postižením pomohou v zapojení do společnosti a nabídnou jim zajímavé a přínosné využití volného času.

Masopust v Písku VO č. 23 – Praha 8 DANIELA FILIPIOVÁ Den učitelů VO č. 11 – Domažlice JAN LÁTKA Senátor Jan Látka se jako hasič se svými kolegy z družstva SDH Domažlice zúčastnil soutěže Veterán ligy okresu Domažlice v požárním útoku. Senátor J. Látka nejen s hasiči závodí, ale je i jejich velkým zastáncem a podporovatelem.

13. února podpořila svou přítomností senátorka Daniela Filipiová Pochod za záchranu linky 152, který organizovala radnice městské části Prahy 8. Rozhodnutím dopravního experta Magistrátu hl. m. Prahy se zrušil provoz této linky ve všední den po 20. hodině a o víkendu. Obyvatelé se do přilehlých oblastí a do centra města dostanou jen s velkými obtížemi. Problém je to zejména pro seniory, kterých v dané lokalitě žije několik set. Starší a méně pohybliví lidé nemohou dojíždět za kulturou, za blízkými, za sportem. Zástupci městské části komunikují s Magistrátem a s Dopravními podniky Prahy, zda by bylo možné linku zprovoznit alespoň částečně.

Zařízení Zahrada VO č. 31 – Ústí nad Labem JAROSLAV DOUBRAVA Jistá paní z Litoměřicka rozesílala alarmující dopisy proti úložišti radioaktivního odpadu v prostorách bývalého dolu Richard. Senátor J. Doubrava proto požádal vedení Odboru ŽP Městského úřadu v Litoměřicích o schůzku, případně prohlídku úložiště. Zjištění na místě samém ukázalo všude dokonalý pořádek. Žádné vytékající vody a už vůbec ne kontaminované. Dokonalý monitoring případné radiace. Návštěva úložiště senátora přesvědčila o naprosto bezpečném uložení materiálů. Jakékoli obavy kohokoli z ohrožení životního prostředí byly naprosto zbytečné.

Hasiči z Domažlic VO č. 12 – Strakonice MIROSLAV KREJČA Marek Anděl z Ekocentra Královské elektrárny Písek a senátor Miroslav Krejča se pokusili oživit masopustní tradice v Písku. Na zkušenou se vypravili nejprve do okolních obcí, aby získali praktické informace a na-

Senát

28

Za záchranu linky 152

Radioaktivní odpad

28_30_kaleidoskop 5/20/13 5:10 PM Stránka 29

d

s o

o k

VO č. 36 – Česká Lípa KAREL KAPOUN

p VO č. 44 – Chrudim JAN VELEBA

VO č. 52 – Jihlava MILOŠ VYSTRČIL

Senátor Karel Kapoun přivítal jaro  oceněním nejlepších sportovců od Máchova jezera za uplynulý rok. Právě on stál před  devíti roky u zrodu této anketní i společenské akce Sportovec Doks a organizoval ji spolu se sportovní komisí města i letos. Anketa proběhla v duchu fair play a dominovaly v ní sporty jako kopaná, jachting, sportovní gymnastika a orientační běh. Konečný výsledek nakonec ovládli fotbalisté TJ Staré Splavy, kteří získali trofeje ve třech kategoriích. Mimo sportovců a týmů byl oceněn také výkon roku, ceny získali rovněž trenéři.

Prvním městem, kam po zvolení v roli senátora Jan Veleba zavítal, byl Havlíčkův Brod. Kromě největší bolesti města, kterou je chybějící silniční obchvat, seznámil starosta Jan Tecl nového senátora se zájmem radnice zachovat zde krajskou knihovnu. Na toto setkání navázal senátor návštěvami dalších patnácti měst na Havlíčkobrodsku a Chrudimsku. „Debata se týkala vesměs problematiky zaměstnanosti, která je v tomto regionu velmi palčivá. Obce a města jsou také citlivé na otázky dopravní obslužnosti, možného rušení pošt či oddalování státní správy od občanů. Určité pnutí ve vztazích některých měst a obcí způsobuje i nové rozpočtové určení daní,“ shrnul Jan Veleba své poznatky po setkání s desítkami starostů a zastupitelů.

Malebné renesanční Slavonice na podzim roku 2013 slavnostně otevřou opravený Spolkový dům, jenž byl vystavěn v roce 1932. Na prohlídku rekonstrukčních prací se na konci března vydal také senátor Miloš Vystrčil, který se již v listopadu loňského roku zúčastnil položení základního kamene. Přestavbou bývalého kina vznikne moderní dům s nízkoenergetickým standardem, v němž najdou zázemí například rodičovské centrum, návštěvnické středisko Graselových stezek, knihovna, sál pro sto lidí i kanceláře. „Každý takový nápad, každé pracovní místo Slavonice opravdu potřebují,“ uvedl senátor Miloš Vystrčil.

Sportovci od Máchova jezera

Návštěva Havlíčkobrodska

Spolkový dům

VO č. 43 – Pardubice MILUŠE HORSKÁ

VO č. 48 – Rychnov nad Kněžnou MIROSLAV ANTL

VO č. 54 – Znojmo MARTA BAYEROVÁ

Za účasti místopředsedkyně Senátu Miluše Horské a dalších významných hostů proběhl 6. dubna ve Slatiňanské hale Národního hřebčína Kladruby nad Labem Dámský den a soutěž v barokním klání. Celkem deset dam soutěžilo v šesti sportovních disciplínách. Došlo i na divácky atraktivní soutěže v barokních róbách, které alespoň na pár okamžiků vrátily do Slatiňanské haly doby princezen. Celkovou vítězkou Dámského dne se po součtu výsledků ze všech soutěží stala Ing. Kateřina Neumannová, která reprezentovala Národní hřebčín Kladruby nad Labem.

3. února se v Deštném v Orlických horách konal již 29. ročník Orlického maratonu v klasickém lyžování. Oblíbenému závodu přálo počasí, a tak si 700 běžkařů vedle bojů na 40 km trati vychutnávalo také krásné výhledy z hřebenů Orlických hor. Pozvání mezi běžkaře přijal i senátor Miroslav Antl. Na start závodu se sice nepostavil, ale v cíli nechyběl, když spolu se starostkou Deštného předával ceny nejlepším v jednotlivých kategoriích. „Na Orlický maraton se vždy těším. Byl jsem na posledních čtyřech ročnících a ani letos jsem nemohl chybět. Jsou tu skvělí lidé, kteří každý rok připraví účastníkům krásný víkend, letos navíc vylepšený o nadstandardní slunečné počasí,“ uvedl Miroslav Antl.

5. února se konala pod záštitou senátorky Marty Bayerové v Senátu vernisáž výstavy obrazů české výtvarnice Olgy Vargové-Doležalové. Po zahájení senátorkou Martou Bayerovou a jejím přivítání kubánského chargé d’affaires Fermína Gabriela Quinonese Sáncheze s chotí i vedoucího Kanceláře Senátu Jiřího Ukleina mohla téměř stovka návštěvníků zhlédnout dílo paní Vargové. Umělecký zážitek z obrazů převážně krajinného rázu byl zvýrazněn vystoupením sólistky Bohemia Baletu pod vedením Jaroslava Slavického, ředitele Taneční konzervatoře hlavního města Prahy, a hudební produkcí violoncellisty Petra Chudoby.

Dámský den

Orlický maraton v lyžování

Výstava obrazů

29

Senát

28_30_kaleidoskop 5/20/13 5:10 PM Stránka 30

VO č. 59 – Brno-město ELIŠKA WAGNEROVÁ Senátorka Eliška Wagnerová byla 25. února hlavním hostem semináře pro studenty brněnských vysokých škol, který se konal v rámci praktických přednášek Centra pro výzkum, vývoj a inovace. Auditorium brněnské právnické fakulty zaplnili většinou studenti práv a humanitně orientovaných oborů. Eliška Wagnerová promluvila o svých dlouholetých zkušenostech ze soudnictví a díky zvídavým studentům se dostala řeč i na to, jak si zvyká na roli zákonodárce a práci v Senátu.

kové, ale i tři monumentální sochy z dílny Ivany Šrámkové. Právem je nový most, který překlenul řeku Bečvu, nazýván stavbou století. O tom, že se most líbí, svědčí nejen zámečky, zamykané na zábradlí mladými zamilovanými Přerovany, ale hlavně ceny, které most získává.

VO č. 73 – Frýdek-Místek PETR GAWLAS

Tyršův most VO č. 69 – Frýdek-Místek EVA RICHTROVÁ

Seminář pro studenty VO č. 61 – Olomouc MARTIN TESAŘÍK Senátor Martin Tesařík se zúčastnil slavnostního odhalení památníku spravedlivým mezi národy a obětem holocaustu na Tršicku. Celý projekt navazuje na aktivity realizované v Tršicích a na Zákřově s cílem připomenout místa spojená s událostmi 2. světové války a přiblížit jejich příběhy široké veřejnosti. „Oceňuji také podporu obce, že má o podobné projekty dlouhodobě zájem a ve spolupráci s různými spolky tak přispívá k uchování odkazu právě příběhů jako je ten rodiny Wolfových,“ řekl M. Tesařík.

Senátorka Eva Richtrová předala Europasy mobility několika profesorům Střední průmyslové školy, Obchodní akademie a Jazykové školy ve Frýdku-Místku, kteří v rámci odborné stáže v Dublinu dohodli pro české studenty praxi v několika irských firmách s převážně technickým a ekonomickým zaměřením. „Sama jsem na zdejší průmyslovce svého času učila a musím říct, že podmínky pro  vzdělávání mladých lidí se diametrálně změnily. Možnost zahraniční praxe je pro studenty velikým přínosem nejen v oblasti odborné a jazykové, ale také v té osobní. Sami sebe mohou prověřit v tom, jak jsou schopni přizpůsobit se a začlenit se do cizího prostředí, což je pro dosažení úspěchu v dnešním globalizovaném světě neméně důležité,“ řekla senátorka Eva Richtrová.

VO č. 63 – Přerov JIŘÍ LAJTOCH Počátkem dubna převzal primátor Přerova a senátor Jiří Lajtoch Cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury za rok 2012 za výjimečný počin v oblasti umění. Cena byla udělena za umělecké ztvárnění nového Tyršova mostu, který od loňského roku vytváří dominantu Přerova. Porotu upoutaly nejen čisté linie mostu, realizovaného podle návrhu věhlasné architektky Aleny Šrám-

Senát

30

Veselé, rozdováděné, barevné, milé a tradiční byly 9. února v malé vesničce Hrčava, kde se setkávají hranice České republiky, Slovenska a Polska, Hrčavské ostatky. Připomněly období masopustu, času radosti, hojnosti, dobrého jídla a pití a především zábavy. Hrčavou toho dne prošel početný průvod v maskách a domácí zabijačkové speciality a krepliky (čili koblihy) voněly na celé kolo. Hosté, jímž byl i senátor Petr Gawlas, mohli zhlédnout bohatý program, pobavit se u lidové hudby a tance a degustovat vynikající víno.

Hrčavské ostatky VO č. 74 – Karviná PETR VÍCHA

5. února byl slavnostně otevřen nově zrekonstruovaný dům nacházející se na ulici Bo-

Asi šedesátka maturantů Gymnázia Františka Živného v Bohumíně besedovala v dubnu se senátorem a starostou Bohumína Petrem Víchou. Řeč byla nejen o jeho práci v Senátu, ale také o Bohumínu a jeho proměnách, plánovaných projektech i nových stavbách. „Příležitost k setkání se studenty základních či středních škol si nikdy nenechám ujít. Kromě toho, že studenty seznámím s novinkami ve městě a v Senátu, jsem rád i za jejich otevřenost a upřímnost. Zároveň mě zajímá, jak by právě oni řešili některé z problémů města či státu,“ uvedl Petr Vícha

Vstupní byty

Beseda s maturanty

Europasy mobility

Památník na Tršicku

humínská 25 v Ostravě – Muglinově. Jedná se o ojedinělé zařízení vstupních bytů s doprovodným sociálním programem. V domě vzniklo po rekonstrukci osm nově opravených dvoupokojových bytů a kancelář pro sociální pracovníky. Tyto byty jsou určeny pro lidi, kteří mají zájem dostat se z nepříznivých životních situací. V domě mohou bydlet maximálně dva roky. Za tuto dobu by si měli najít práci a poté vlastní bydlení.

VO č. 70 – Ostrava-město ANTONÍN MAŠTALÍŘ

31_masarykova_knihovna 5/20/13 5:11 PM Stránka 31

DOâKÁME SE ZP¤ÍSTUPNùNÍ MASARYKOVY OSOBNÍ KNIHOVNY? Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) navštívil začátkem dubna společně s kolegy Tomášem Grulichem (ODS), Jiřím Čunkem (KDU-ČSL) a Miroslavem Nenutilem (ČSSD) Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i. Návštěvy se zúčastnil také předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Smyslem jejich setkání s ředitelem Masarykova ústavu a Archivu (MÚA) Lubošem Velkem bylo především seznámit se bezprostředně se stavem osobní knihovny Tomáše Garrigua Masaryka.

T

ato unikátní součást našeho kulturního dědictví o více než 160 tisících svazků nebyla totiž ani téměř čtvrtstoletí po obnovení demokracie v Česku katalogizována, natož digitalizována, a to na rozdíl od knihoven některých Masarykových následovníků. Badatelům jsou tak stále nepřístupné např. poměrně obsáhlé komentáře, jimiž Masaryk doprovázel většinu knih, které četl. Stejně tak nemohou vědci a široká veřejnost využívat řadu dalších dosud nezpracovaných dokumentů spojených s osobností TGM. Přitom se často jedná o prameny, které by mohly výrazně rozšířit naše poznání ohledně života a díla prvního československého prezidenta. Nedostatek finančních prostředků však pracovníkům Masarykova ústavu a Archivu AV ČR nedovoluje tuto situaci změnit.

Vlastnictví a financování – složitá situace „Prostředky Masarykova ústavu a Archivu AV ČR jsou limitované, od roku 2009 byl náš rozpočet snížen o pětinu. Problémem je ale i skutečnost, že Masarykův ústav jako pouhý správce a nikoliv vlastník jmenovaných fondů nemůže vlastní omezené prostředky vkládat do zpracování majetku, který mu nepatří a který pouze spravuje“, uvádí ředitel MÚA Luboš Velek a naráží tak na skutečnost, že vlastníkem knihovny je nadace Ústav T. G. Masaryka, o. p. s. (ÚTGM). ÚTGM založil sám Masaryk v roce 1932 a zároveň mu věnoval nejen svůj archiv písemností a knihovnu, ale i množství předmětů. V průběhu nacistické okupace a komunistického režimu bylo nadaci opakovaně znemožněno působit, její majetek byl zabaven, knihovna byla rozdělena do několika celků, trojrozměrné předměty „zmizely“. Pouze rozsáhlý archiv se podařilo uchovat bez větších ztrát. Po roce 1989 nadace obnovila svoji činnost a získala zpět do vlastnictví knihovnu a archiv a dnes působí v právní formě obecně prospěšné společnosti. V jejím vedení jsou vedle významných historiků také přímí potomci našeho prvního prezidenta. Na základě smlouvy předala nadace Masarykovu ústavu a Archivu AV ČR jako specializovanému archivnímu pracovišti prezidentský archiv i knihovnu TGM do správy. Oba fondy (spolu s prezidentským archivem Edvarda Beneše) jsou tak dnes uloženy v moderních klimatizovaných depozitářích MÚA a jejich fyzický stav je velmi dobrý. MÚA náklady spojené s odborným uložením zhruba 0,5 km spisů prezidentských archivů a dnešních 160 tisíc svazků knihovny TGM spravuje ve vlastní režii a je nejen schopen, ale i ochoten z prostředků AV ČR toto uložení a správu nadále financovat. Činí tak nejen z ohledu potřebnosti uložení a uchování těchto cenných a pro českou státnost jedinečných historických celků, nýbrž i z ohledu na vlastní badatelské využití těchto pramenů. Na katalogizaci a digitalizaci však již peníze jednoznačně nejsou. Informační bohatství Masarykovy knihovny tak zůstává odborné a potažmo širší veřejnosti nadále nepřístupné.

Předseda Senátu Milan Štěch, poradce předsedy Senátu Ondřej Gabriel, předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a ředitel Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Luboš Velek

Stát zatím nepomohl Obě jmenované instituce v minulosti samozřejmě hledaly různé cesty k získání potřebných prostředků, nicméně zatím neúspěšně. Například Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy odmítlo na projekt katalogizace poskytnout prostředky z programu Národní a kulturní identita. Jako jediný prostředek ke katalogizaci a zpřístupnění knihovny TGM široké veřejnosti se proto nyní jeví účelová podpora ze strany státního rozpočtu. Právě o takové řešení se chtějí nyní zasadit i zmínění senátoři. „Za víc než dvacet let od listopadu 1989 se nenašlo cca 17 milionů, ze kterých by zpracování této knihovny mohlo být financováno. Přitom se z hlediska státního rozpočtu jedná o v podstatě zanedbatelnou částku,“ konstatuje předseda Senátu Milan Štěch. Se svými senátními kolegy Čunkem, Grulichem a Nenutilem se shodl, že v případě Masarykovy osobní knihovny jde o zcela věcný, apolitický problém, na jehož důstojném a co nejrychlejším vyřešení by měli spolupracovat veřejní činitelé napříč politickým spektrem. Pokud se chce demokratická Česká republika i nadále odvolávat na osobnost prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, měla by adekvátně přistupovat i k dílu, které po sobě zanechal. Předseda Senátu Milan Štěch už podrobně seznámil s otázkou osobní Masarykovy knihovny i současného prezidenta Miloše Zemana a premiéra Petra Nečase. – red –

31

Senát

32_33_legendy 5/20/13 5:11 PM Stránka 32

Legendy Vald‰tejnského paláce

PODIVN¯ MALͤ VE VALD·TEJNSKÉ ZAHRADù P

o roce 1945 bylo celé valdštejnské panství včetně areálu Valdštejnského paláce zkonfiskováno, protože tehdejší majitel Karel Waldstein vstoupil ve 40. letech do nacistické strany. Palác se tak stal majetkem státu a po revoluci se zde střídala různá ministerstva. Valdštejnská zahrada se stala přístupnou, ale nebyla hlídaná. Pouze zahradníci trochu dohlíželi na to, aby se nepoškozovalo zařízení ani rostliny. Moc lidí tam nechodilo, protože ještě nebyli zvyklí zahradu volně navštěvovat, ale v létě se stal pravidelným návštěvníkem jeden malíř. Každý den odpoledne si přinesl skládací stoličku, usadil se proti krápníkové stěně a s velkým blokem na kolenou maloval. Zahradník Jonáš Havránek se byl nenápadně aspoň z dálky podívat, uviděl jen hrubé tužkové kresby detailů stěny. Chtěl zapříst hovor, ale malíř byl nemluva a bylo na něm vidět, že nechce být vyrušován. Svoji práci bral odpovědně, protože neustále vstával ze stoličky, něco u stěny i na ní skládacím metrem přeměřoval a zapisoval si do notýsku. Asi aby měl správné proporce, šeptali si zahradníci při zalévání záhonů. Tak to trvalo asi dva týdny a malíř najednou chyběl a už se neukázal. Druhý zahradník Venda se šel zblízka podívat, co to vlastně mlčenlivý návštěvník tak dlouho vytvářel, ale viděl sice zajímavé, ale nijak výtvarně zvláštní umělé krápníky. Pomyslel si své o umělcích a už chtěl odejít, když si na úpatí stěny všiml něčeho lesklého. Zašel tam a uviděl kousek plechu na kraji vyhrabané díry. Jako by tam někdo chtěl sázet stromek. S povzdechem nad neukázněnými návštěvníky díru zahrnul, plech si vzal, že se může k něčemu hodit. Když při svačině oba zahradníci nad dírou rozjímali, Jonáše napadlo, že to mohl udělat ten malíř, a proto už tam nechodí. Ale nepřišli na žádný důvod pro kutání na zahradě. A ten plech s vykopanou dírou ani nemusel souviset. Ale zas tak moc zajímavé téma to nebylo, tak na díru brzo zapomněli. Zahradník Jonáš Havránek měl bratra Marka, který byl před válkou u četníků. Protože se jako člen četnické pátrací stanice (lidově se jim říkalo „pátračky“) podílel na uvěznění několika aktivních nacistů ze Sudet, v devětatřicátém raději emigroval a válku strávil u pozemního personálu anglického královského letectva. Po návratu se přihlásil do nově vytvořené policejní organizace – Sboru národní bezpečnosti – a byl díky svým četnickým zkušenostem jmenován velitelem okresního oddělení v severočeské Dubé. Když služebně přijel do Prahy, vždycky se zastavil u bratra Jonáše, kde se na něho moc těšil synovec Honza. Ten totiž dychtivě naslouchal kriminalistickým historkám, které strýc uměl poutavě vyprávět. Je ale pravdou, že i oba rodiče jeho povídání zajímalo. Takže když přišel lístek, že se Marek v pátek zastaví, byla celá rodina v pohotovosti. Jonáš nakoupil dobrou dvanáctku, aby neseděli večer na suchu, manželka Jarmila přinesla z trhu pěkně vykrmenou husu a Honzík si připravil sešit v zelených deskách, kam si příhody strýce Marka zapisoval, aby je pak mohl věrně reprodukovat svým kamarádům. Tím u nich samozřejmě stoupal na ceně. Protože Marek musel vyřídit řadu služebních povinností, přišel k bratrovi až pozdě odpoledne. Honzík ho přivítal první, seděl totiž u okna a nedočkavě pozoroval stanici tramvaje, až se strýc objeví. Snad by ani večeřet nemusel. Dobře propečená husa sice stála za odklad, ale když si sedli do obýváku, mužští s pivem, Honzík s maminkou s červenou limonádou a všichni s miskami buráků od UNRRY, byla jeho trpělivost u konce. Ale dočkal se.

Senát

32

V Dubé totiž řešili případ vraždy, což tam bylo zcela výjimečné. Krádeže, pytláctví, sousedské spory, opilství – to byly hlavní problémy, kterými se oddělení zabývalo. Ale vražda? Oběť nalezl ve zřícenině Chudý Hrádek důchodce Hemele, který si jednoho dne brzo

32_33_legendy 5/20/13 5:11 PM Stránka 33

ráno vyrazil údolím Dolského potoka na houby. Takže tentokrát žádné křemenáče, ale pospíchal na obecní úřad do blízkých Dřevčic, aby tajemník zavolal příslušníky SNB z Dubé. Ti konstatovali, že obětí je muž asi padesátiletý, zastřelený v bráně zříceniny zblízka jednou ranou do levé části hrudi. Množství krve nasvědčovalo tomu, že ke zločinu nedošlo na jiném místě. Protože nenašli žádné stopy po zápase, usoudili, že se vrah i oběť znali. Mrtvý měl v kapse tovární legitimaci pražské továrny Praga, takže určení totožnosti bylo jednoduché – Bruno Pacner, po otci pražský Němec. Široký černý klobouk, jehož velikost odpovídala jeho hlavě, ležel opodál. Také tam našli jakési bakelitové pouzdro, na kterém technici objevili otisky mrtvého, takže mu zřejmě patřilo. Bylo ale prázdné. Po dotazu do Prahy později zjistili, že Pacner v Pragovce pracoval v projekci jako kreslič, byl svobodný, šuškalo se o jeho přátelských stycích s nacistickým vedením závodu, ale po válce odešel a nyní o něm nic nevěděli. Nebyl ani nikde hlášen k pobytu,

pravděpodobně bydlel na černo někde v podnájmu. Motiv činu nebyl zřejmý, jen praporčík Vokurka na základě jeho dlouhých vlasů, sepnutých do ohonu, usoudil, že v tom budou nějaké děsné neřesti. Ještě totiž nikdy neviděl mužského s tak typicky ženským účesem. Marek neřesti raději dále kvůli Honzíkovi nerozváděl, ale jeho tatínka ty dlouhé vlasy zaujaly. Bratrovi řekl o malíři ve Valdštejnské zahradě, který měl také široký černý klobouk a dlouhé sepnuté vlasy a vzpomněl si i na tu díru, kterou tam mohl malíř zanechat. Marek zpozorněl, protože se nabízely zajímavé souvislosti. Zavolal hned do Dubé praporčíku Vokurkovi, aby druhý den přijel na trofejní služební motorce se sajdkárou (zůstala tam po Němcích) do Prahy a přivezl fotografie zavražděného. Nazpátek že pojedou spolu. Ráno již v devět hodin zvonil praporčík u Havránků a Jonáš i s přizvaným zahradníkem Vendou mohli studovat fotografie. Oba se shodli, že jde určitě o toho malíře. Marek jim poděkoval a s praporčíkem odjeli. Honzíkovi se velká motorka moc líbila a tajně si přál se na ní svézt. To se mu splnilo až mnohem později, když jim strýc zařídil dovolenou v dubském hotelu Slavia. I na Chudém Hrádku se tehdy byli podívat. Žádné stopy po hrůzné události tam už nenašli. Co se dělo dál okolo zavražděného, se dozvěděli až na podzim při další návštěvě Marka v Praze. Rozluštění všech záhad přineslo zatčení bývalého gestapáka Ulricha, který se s padělanými doklady snažil uniknout za hranice. Hlídka ho zadržela na nádraží ve Vejprtech, našli u něho pistoli Walter a jakýsi seznam jmen s adresami. Když podle fotografie zjistili, že jde o hledanou osobu, odvezli Ulricha do Prahy a předali ho kriminálce. Tam se brzo rozpovídal a mj. se přiznal, že pověřil Pacnera, se kterým za války spolupracoval, aby vyzvedl ve Valdštejnské zahradě ukrytý seznam konfidentů gestapa, kteří mu podávali za měsíční plat pravidelná hlášení (označovaní ve spisech V-Personen – Vertrauenspersonen). Ulrich totiž působil v expozituře gestapa, která sídlila v jednom z křídel Valdštejnského paláce. V květnu 1945 v rychlosti zakopal seznam v bakelitovém pouzdru ke zdi v zahradě, zapsal si místo a tento údaj později předal Pacnerovi s úkolem seznam vyzvednout. Ten se vydával za malíře – jako kreslič nějaké výtvarné nadání jistě měl – a neměřil tam proto, aby měl správné proporce, ale aby našel to správné místo. Přesnější lokaci pak určil magnetem, protože Ulrich pouzdro přikryl ocelovým plechem. Po vyzvednutí se měli oba sejít na Dubsku u zříceniny Chudý Hrádek. Ulrich místo nezvolil náhodně, protože v Dubé měl příbuzné a řadu kamarádů – především místních militantních nacistů. Bydlel sice v Žitavě, ale do tohoto sudetského města jezdil často již od svého mládí a okolí měl dost prochozené. Chudý Hrádek leží v málo přístupném terénu, takže Pacner měl problém i podle mapky tam dorazit. Ulrich tam na něj netrpělivě čekal ukrytý před deštěm ve zbytku hradní brány. Jenže Pacner ho začal vydírat a za předání seznamu a následné mlčení chtěl značnou sumu peněz. Místo peněz však dostal kulku do srdce. Vrah ho poté prohledal a z pouzdra si vzal seznam konfidentů, který chtěl po přechodu do Německa předat výměnou za svoji svobodu. Pacnera nechal ve zřícenině ležet a vydal se k hranicím. Hluboké lesy a někteří ještě neodsunutí Němci mu pomáhali, tak se dostal bez problémů až do Vejprt, kde jeho cesta ale skončila. Dalo by se říci, že skončila přímo jeho životní cesta, protože trestu samozřejmě neunikl. A trestu neunikli také všichni z jeho seznamu. Při tomto vyprávění byl mezi Markovými posluchači i zahradník Venda a usoudil, že si ve Valdštejnské zahradě musí odteď každého návštěvníka pořádně všímat. Co kdyby tam ještě něco po těch zločincích bylo ukryto? Honzík s tím souhlasil a po skončení školy začal odpoledne pravidelně navštěvovat Valdštejnskou zahradu. Ani Venda, ani Honzík ale nikoho dalšího neodhalili. Jen si vysloužili problém s jedním starým pánem, který se jim zdál velmi podezřelý. Ale to už je jiný příběh. Bohumil Dušek

33

Senát

34_zaslechnuto 5/20/13 5:12 PM Stránka 34

Zaslechnuto na schÛzích 5. schůze Senátu Celonárodní výzva – petice „Za záchranu českého léčebného lázeňství“ Na závěr si dovolím jednu ekonomickou poznámku, protože – jak často říkám – před několika lety jsem se potrestal studiem ekonomie a od té doby je utrpení některé kroky sledovat. Zdeněk Brož

Z

CHNU E L AS

Protože 30 dnů na projednání zákonů v této legislativní smršti, to je prostě neúnosný stav. Já nechci k ničemu vyzývat hackery, když tady mám imunitu, tak to můžu říct. Kdyby hackeři napadli ASPI, tak se republika do týdne zhroutí. Protože tady není nikdo schopen, aby v papírové formě se dopídil, co vlastně v tuto vteřinu platí! Protože to platí dneska, a zítra už to platit nebude. Jaroslav Kubera

6. schůze Senátu Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti pojišťovnictví a penzijního připojištění v souvislosti se zrušením výjimky ze zásady rovného zacházení v právu Evropské unie Dovoluji si vás proto poprosit, abyste rázně strhli zatuchlou roušku pohlavní diskriminace z českého pojišťovnictví, abyste rozrazili okna dokořán k Evropě, abyste nepřipustili další ponižování českých žen, abyste umožnili českým pannám a ženám platit stejně vysoké pojištění, jaké platíme my, misogynní samci. Jsem přesvědčen, že tímto osvíceným rozhodnutím postoupíme o něco blíže k Evropě i k civilizaci. ministr financí Miroslav Kalousek Ženy totiž na rozdíl od nás mužů jsou opatrné. A to je ten důvod, proč si zaslouží, aby byly bonifikovány. Jenže, ejhle. Feministky zapracovaly. Tak dlouho bojovaly, až to těm nefeministkám vybojovaly. Takže ono by to mělo být tak, že muži by měli platit menší

Senát

34

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) Jsou i některá povolání, kde by psychologické testy možná měly být i v nižším věku, zvláště u nás politiků. Vladimír Dryml

TO

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny Omlouvám se za můj hlas. Není to z žádných oslav, ale bohužel jsem chytla nějakou virózu, zřejmě od někoho z vás... Marta Bayerová

pojištění tak, aby ho platili stejné jako ženy – tomu bych rozuměl. Ale tak to není, je to přesně naopak. Ženy budou platit víc. Jaroslav Kubera

Návrh senátního návrhu zákona senátora Františka Bublana a dalších o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě Jedna tchyně sepsala závěť s tím, že si přeje, aby po smrti její popel byl rozptýlen v hypermarketu, protože to je jediná možnost, jak ji její děti aspoň občas navštíví. Jaroslav Doubrava Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským Všichni tito výběrčí kulturních daní jsou dneska dinosauři, kteří ještě nepochopili, že tunguzský meteorit je už v atmosféře. Zdeněk Škromach

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků Opakovaně je nám nalháváno, že léčení kuřáků je dražší než to, co na nich stát získá. Částka podle našich propočtů, kterou stát získá, je zhruba 80 miliard korun. Oni totiž zastánci toho prvního tvrzení nepočítají všechno. Oni spočítají jenom spotřební daň, event. DPH. Ale nepočítají např. daně, které zaplatí trafikanti, které zaplatí výrobci, protože účelem je samozřejmě dokázat to, co chtějí dokázat. Mimochodem léčení domácích kutilů a sportovců je téměř tak drahé, jako je léčení kuřáků. Jaroslav Kubera Chci jenom ujistit pana ministra Hegera, že není první a zřejmě ani poslední, kdo tady sklidil projev pana senátora Kubery. Mrzí mě, že šel zase asi kouřit, takže teď neuslyší, co tady povídám. Milada Emmerová

35_strucnost 5/20/13 5:12 PM Stránka 35

Ve struãnosti ... ... Příběh Židů v protektorátu

... Výherce přijel z Písku

4. dubna se v historických prostorách Valdštejnského paláce konala vernisáž výstavy Příběh Židů v Protektorátu Čechy a Morava. Záštitu nad výstavou převzal senátor Jaroslav Sykáček. V Mytologické chodbě, kde se výstava pořádá, je k vidění unikátní materiál, který je částí rozsáhlé sbírky poštovních dokumentů spojených s perzekucí židovského obyvatelstva majícího vztah k území Protektorátu Čechy a Morava. Jeho úplnou výstavní podobu naleznete na internetových stránkách permanentní filatelistické virtuální výstavy – www.exponet.info. Expozice je věnována připomenutí památky Židů, kteří byli ve velkém počtu odvezeni na podzim roku 1943 do koncentračního tábora Osvětim a následně vyvražděni. Z více než 88 000 obyvatel židovského původu, kteří byli odvlečeni z Terezína do táborů „na východě“, se jich vrátilo méně než 3 600. Výstava potrvá do 28. července 2013. Otevřena bude o víkendech od 10 do 17 hodin, od června od 10 do 18 hodin. Vstup je zdarma.

Na návštěvu do Valdštejnského paláce přijel výherce křížovky z časopisu 1/2013. Rodiče výherkyně, která se osobně nemohla dostavit, přijeli o velikonočních prázdninách s vnukem. Setkání bylo plné neuvěřitelných náhod a překvapení. Ukázalo se, že výherkyně křížovky je dcera zastupitele města Písek, která si na tamní radnici vzala časopis Senát. Dovezl jej tam Miroslav Krejča, senátor za okres Strakonice a západní část okresu Písek. První cenou pro úspěšné luštitele křížovky je publikace o Valdštejnském paláci a prohlídka Senátu. Na cestě z Jednacího sálu, kde vnouček hledal místo, kam si při schůzi sedá jeho senátor Miroslav Krejča, jsme pana senátora potkali. Neplánované shledání bylo ale o to srdečnější.

… Výstava Centra Kociánka Z iniciativy a pod záštitou senátora Miloše Janečka mělo brněnské  Centrum Kociánka možnost prezentovat výrobky a obrázky svých klientů v prostorách předsálí Jednacího sálu Senátu. Výstavu všech  prací mohli zhlédnout nejen  senátoři, ale v rámci objednaných prohlídek i ostatní návštěvníci Senátu. Výstava byla zahájena vernisáží 16. dubna 2013. Kromě senátora Janečka a zástupců centra Kociánka se akce zúčastnilo také několik dalších senátorů, kteří tak měli možnost vidět nezapomenutelné vystoupení mladých bubeníků z Kociánky. 

… Valdštejnská zahrada otevřena pro veřejnost Od počátku dubna mohou zájemci z řad veřejnosti opět navštívit Valdštejnskou zahradu. Příjemnou atmosféru zahrady si mohou návštěvníci vychutnat v dubnu, květnu a říjnu každý všední den od 7.30 do 18.00, o víkendech a státních svátcích od 10.00 do 18.00. Od června do konce září bude zahrada přístupná o hodinu déle. Do krásné barokní zahrady, která přiléhá k Valdštejnskému paláci, sídlu Senátu, je vstup zdarma. To se týká rovněž kulturních akcí, které v zahradě připravuje ve spolupráci s jednotlivými senátory Kancelář Senátu. Upozorňujeme všechny návštěvníky Valdštejnské zahrady na probíhající stavební práce při opravě Saly terreny a prosíme o zvýšenou opatrnost a dodržování bezpečnostních pravidel a pokynů. Děkujeme za pochopení.

... výherci křížovky z minulého čísla Tajenka zní: Senát dává souhlas s  ratifikací mezinárodních smluv. První cenu, výpravnou publikaci Valdštejnský palác a pozvání do Senátu, získává Lenka Bezchlebová, Praha 1. Další výherci obdrží drobný dárek: Jiří Kratochvíl, Praha 7; Josef Lopour, Svitavy; Jan Sojnek, Brno 2; Hana Bártů, Strmilov

35

Senát

KfiíÏovka Pomůcka: Evian, Osov, tot, Trek

Východočeská řeka

1. část tajenky

Ústřední výbor

Jméno Zátopkové

Zájmeno

Přitakání

Hovorově přesně

Mezinárodní řeč

Velký had

Snad

Zesílený zápor

Nemocniční oddělení Primát

Jinak

Mužské jméno

Minus

Nemoc kloubů

Východočeský vrch

Část Prahy

Násep

Zn. českých aerolinií

Značka telluru

Váhat

Štětina

Set

Druh bavlny

Všechno

Půda

Polévkový knedlíček

Sibiřský veletok

Bůh lásky

Domácky Anna

Mistrovství světa

Staré zájmeno

Notový zápis jednoho hlasu

Část střechy

Tajenku zašlete do 31. července 2013 na adresu: Kancelář Senátu KŘÍŽOVKA Valdštejnské nám. 4, 118 01 Praha 1 nebo e-mailem: [email protected] nebo předejte do Informačního centra Senátu. Druh papouška

Úder

Zkratka českého rozhlasu Značka českých motocyklů

Asijská země

Manství

Silný elektrický vodič

Obec na Berounsku

Evropská komise Mládě slepice Číslovka

Hrníček

Ráj

Karetní odpor

Ovanutí Klepetáč Starší plošná míra

2. část tajenky

Zbarvení do modra

Plesa

Způsobovat trému

Od

Ovocná zahrada

Otesat Větrovka

Čidlo zraku

4. část tajenky

Konstrukce vinné révy Jemenský přístav

Japonské město

Zde

Květiny dosny

Červenat Hlt

Domácky Antonín

Značka rádia

Otázka na místo

Zájmeno

Puls

Konec šach. partie

Polní míra

Textilní rostlina

Charakteristický znak

999

Angl. je

Jméno spisovatele Staška

Opuchlina

Promenády (-s-)

Plemeno loveckého psa

3. část tajenky

Značka tantalu

Slovensky jestliže

Zn. čerpacích stanic

Pohodný

Značka niklu

Stupňovitý vodopád

Jeden vylosovaný luštitel bude pozván do Senátu a odměněn výpravnou publikací o Valdštejnském paláci, dalších pět upomínkovými předměty ze Senátu.

Halogenový prvek

Snížený tón

Německy mrtvý

Brit

Značka astatu

Kvalita

Pouze

Zn. německých aut

Ženské jméno

Popěvek

Okenní závěs

Umělecká drobnost

Čas

Dětský pozdrav

Podpis anonyma

Germánský bůh

Zn. balené vody z Alp

Čin

Nejdelší přítok Volhy

Části motoru

Značka amerických jízdních kol

Redakční rada: Pavlína Heřmánková (šéfredaktorka), Milan Štěch, Jiří Uklein, Jaroslav Müllner, Vladimír Špidla, Ondřej Gabriel, Eva Davidová, Yvona Dočkalová. Foto: Martin Vlček, Tomáš Martinec, Naděžda Karásková, Danuše Malá. Autor křížovky: Bohumil Dušek. Redakční uzávěrka: 30. dubna 2013 Vydává: Kancelář Senátu, Valdštejnské nám. 17/4, 118 01 Praha 1, www.senat.cz, tel.: 257 075 707, e-mail: [email protected], ročník XVII., číslo 2/2013, evidenční číslo MK ČR E 10120, vychází čtvrtletně, graficky upravil Jan Dvořák, produkce HQ Kontakt, spol. s r. o. Senát

36

36_krizovka.indd 36

5/20/13 5:13 PM

2

V˘stava ve Vald‰tejnské jízdárnû Jan Křížek (1919–1985) a umělecká Paříž 50. let Breton, Degottex, Duvillier, Dubuffet, Picasso... & Foyer de l‘art brut Kdo byl Jan Křížek Jan Křížek (1919–1985) byl sochařem, malířem a grafikem. Křížkovo jméno se velice rychle prosadilo ve Francii, do které odjel ve stejném roce jako Toyen, s níž ho pojilo přátelství. Křížkovo dílo inspirované archaickými kulturami, uměním Keltů a starého Egypta, přitom zásadně moderní si na pařížské scéně velmi rychle získalo ohlas. Dostalo se mu uznání významných umělců, jako byli Pablo Picasso, Jean Dubuffet a Jean Degottex. Známí teoretici a básnící jako Michel Tapié, André Breton a Charles Estienne mu uspořádali v Paříži samostatné výstavy.

Koncepce výstavy Plánovaná výstava bude objevnou cestou prezentující díla českého umělce, který se prosadil v zahraničí. Představí Křížkovu sochařskou tvorbu, grafické práce, kresby, olejomalby i keramiku. Pomocí srovnávacího materiálu jeho dílo zasadí do mezinárodního kontextu jeho vzniku. Objeví se raná inspirace dílem Augusta Rodina, vlivy úzké spolupráce s Václavem Boštíkem, korespondence s A. Bretonem. Odhalí aktuálnost Křížkova díla na poválečné pařížské scéně, jeho účast při aktivitách pařížské surrealistické skupiny, keramiku ve Vallauris vytvořenou na přímluvu Picassa a mimo jiné zrekonstruuje pařížskou výstavu ve Foyer de l‘art brut. Tvorba Jana Křížka je prodchnuta vlivem mezinárodních osobností, do jejíhož rámce zapadají výpůjčky Picassovy keramiky i práce na papíře Jeana Dubufetta.

1

?

Místo: Valdštejnská jízdárna • Datum konání: 31. 05. 2013 – 29. 09. 2013 • Typ akce: Výstava kurátorka: Anna Pravdová • architekt: Zbyněk Baladrán • grafik: Robert V. Novák

obalka_2_3.indd 3

5/20/13 5:20 PM

Akce pro vefiejnost v Senátu

N E D ŗWÄ G

1.6.2013od14do 16 ho d.

u  P W ŢR á n e vS

Komentované prohlídky ve Vald‰tejnské zahradû • ãtvrtek 6. ãervna 2013 od 17:00 • ãtvrtek 4. ãervence 2013 od 17:00 Noc otevfien˘ch dvefií Vald‰tejnského paláce • sobota 31. srpna 2013 od 19:00 do 23:00 Setkání senátorek a senátorÛ s obãany • sobota 14. záfií 2013 od 14:00 Vstup na v‰echny akce voln˘ obalka_4_1_01.indd 4

5/20/13 5:20 PM