Geocaching a jeho role na Příbramsku

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj

Geocaching a jeho role na Příbramsku (bakalářská práce)

Autor: Alena Kročilová Vedoucí práce: Ing. Jana Valentová

Školní rok: 2012/2013

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.

V Praze dne 8. 5. 2013

…………………..................... podpis studenta

Poděkování: Touto cestou chci poděkovat své vedoucí práce Ing. Janě Valentové za její cenné rady. Děkuji také své rodině a svému příteli za jejich nekonečnou podporu při studiu na vysoké škole.

Obsah Úvod .................................................................................................................. 1 1.

2.

Geocaching................................................................................................. 2 1.1.

Vznik a podstata hry geocaching .......................................................... 2

1.2.

Základní pojmy .................................................................................... 3

1.3.

Základní pravidla ................................................................................. 5

1.4.

Prezentace keší na webových stránkách ................................................ 6

1.5.

Vybavení hráčů a samotný průběh hry .................................................. 7

1.6.

Geocaching v cestovním ruchu ............................................................. 8

1.6.1.

Specifika marketingu v cestovním ruchu ........................................ 9

1.6.2.

Existující projekty v ČR ............................................................... 10

Příbram .................................................................................................... 13 2.1.

2.1.1.

Historie........................................................................................ 13

2.1.2.

Hlavní atraktivity města ............................................................... 15

2.2.

4.

Návštěvnost města .............................................................................. 17

2.2.1.

Základní informace o návštěvnosti ............................................... 17

2.2.2.

Prezentace Příbrami na veřejnosti ................................................. 19

2.3.

3.

Představení města ............................................................................... 13

Příbramské keše ................................................................................. 20

2.3.1.

Nejznámější a nejnavštěvovanější keše v Příbrami ........................ 20

2.3.2.

Listing keše a jeho přizpůsobení pro cestovní ruch ....................... 21

Dotazníkové šetření - typický kačer .......................................................... 23 3.1.

Vyhodnocení dotazníku ...................................................................... 24

3.2.

Shrnutí dotazníkového šetření ............................................................. 29

Návrh projektu pro Příbram ...................................................................... 31 4.1.

Zahrnutí stávajících keší ..................................................................... 31

4.2.

Návrh nových keší .............................................................................. 34

4.3.

Ucelený projekt .................................................................................. 35

Závěr ............................................................................................................... 39 Seznam literatury ............................................................................................. 41 Odborná literatura ..................................................................................... 41 Internetové zdroje ..................................................................................... 41 Ostatní zdroje ............................................................................................ 42 Seznam obrázků ............................................................................................... 43 Seznam grafů ................................................................................................... 44 Příloha 1 - Listing keše .................................................................................... 45 Příloha 2 – Obrázky ......................................................................................... 46 Příloha 3 - Dotazník ......................................................................................... 57 Příloha 4 – Grafy ............................................................................................. 60

Úvod Dnešní doba je velmi uspěchaná, součástí každodenního života jsou moderní technologie a přístroje. Lidé pak často zapomínají trávit čas s rodinou a přáteli. I přesto existují aktivity, které dokážou tyto dvě složky propojit tak, aby bylo možné trávit více času venku a nevzdat se komfortu současnosti. Příkladem takové aktivity je hra geocaching. Geocaching je poměrně nová hra, která spojuje sport, přírodu, moderní technologie a zábavu. Zároveň hra představuje jeden z vedlejších motivů cestovního ruchu, kdy lidé cestují, aby hledali nové skrýše, poznávali své okolí a získali tak nové zážitky. Hráči spolu dnes tvoří již rozsáhlou komunitu, která mezi sebou sdílí své zkušenosti. Aktuálnost celého tématu je zřejmá ze stále rostoucího počtu hráčů a samotných skrýší hry. Je tedy třeba tuto problematiku blíže prozkoumat a zhodnotit jej í využitelnost v praxi. Záměrem této práce však není věnovat se dopodrobna historii vzniku a pravidlům geocachingu, ale poukázat na marketingový potenciál, který tento fenomén má. V současné době je komunita hráčů už natolik rozrostlá, že je možné ji považovat za samostatnou cílovou skupinu. Její bližší charakteristika bude vytvořena na základě dotazníkového šetření. Hlavním cílem je pak vytvořit produkt cestovního ruchu, který by motivoval hráče geocachingu navštívit konkrétně město Příbram, které svůj potenciál v rozvoji cestovního ruchu zatím plně nevyužívá. Zapojením do takového projektu by bylo možné prodloužit dobu návštěvy města a přilákat novou skupinu návštěvníků. A to hráče geocachingu, kteří se často nechávají inspirovat ve výběru cíle cesty svými kolegy s pozitivními zkušenostmi. Dílčími cíli jednotlivých kapitol je pak stručně představit samotnou hru pro orientaci v projektu. O něco důkladněji se seznámit s městem Příbram a především jeho historií, která v projektu hraje zásadní roli. V další kapitole se autor bude zabývat již samotným dotazníkovým šetřením. A v poslední kapitole již autor představí samotný projekt s využitím hry geocaching konkrétně v městě Příbram. 1

1. Geocaching Už samotný název napovídá, o čem hra je. Jedná se o hru, kdy se někde na Zemi (Geo) ukryje nádoba s drobnými předměty, které se říká keš. 1 Tu ostatní hráči hledají podle GPS souřadnic. Hra se tedy opírá o, dnes již běžnou, technologii GPS. „Systém GPS (Global Positioning System), neboli Globální polohový systém, je pasivní dálkoměrný systém pro stanovení polohy a času na Zemi i v přilehlém prostoru. GPS je radionavigační systém pro civilní a vojenské použití, který je provozován vzdušnými silami USA a řízen vládou USA.” 2 Ta však dříve nebyla dostupná pro běžné obyvatelstvo a byla využívána pouze k vojenským účelům USA. Dokonce do roku 2000 byla vkládána do signálu záměrná odchylka, která měla mást případné nepřátele a zabránit jim tak napadnout konkrétní cíle. Bývalý americký prezident Bill Clinton 1. května 2000 odsouhlasil odstranění této odchylky a umožnil využití GPS signálu tak, jak ho svět zná dnes s přesností na několik málo metrů podle kvality přijímacího zařízení. A to umožnilo vývoj hry.

1.1.

Vznik a podstata hry geocaching

Nedlouho poté, 3. května 2000, jistý Dave Ulmer schoval první keš v podobě kbelíku na místo, jehož GPS souřadnice uveřejnil na Internetu. „Myšlenka byla jednoduchá: schovat nádobu venku v lese a zaznamenat GPS souřadnice pomocí přijímače. Hledač by tak musel najít onu nádobu pouze pomocí svého GPS přijímače“. 3 O tři dny později byla nalezena Mikem Teagum. Oba se tak stali průkopníky nového fenoménu 21. století. Podstata hry zůstala dodnes stejná. Souřadnice schovaných keší jsou zveřejněny autorem na stránkách geocaching.com 4 , kde mají hráči své profily. Pomocí GPS 1

V českém prostředí se ujalo označení “keš“, odvozený z anglického termínu cache. V Práci bude dál využíván tento počeštělý termín. 2 Sideropulos, I., Navigační systémy GPS. In: GPS navigace [on-line]. [vid. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.gpsnavigace.cz/Prispevky/co_je_gps.htm . 3 Geocaching: The Official GPS Cache Hunt Site. The History of Geocaching. In: Geocaching.com [on-line]. © 2000-2013 [vid. 2013-03-04]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/about/history.aspx. „The idea was simple: Hide a container out in the woods and note the coordinates with a GPS unit. The finder would then have to locate the container with only the use of his or her GPS receiver.“ 4 Geocaching: The Official GPS Cache Hunt Site. In: Geocaching.com [on-line]. © 2000-2013 [vid. 2013-02-22]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/.

2

navigace nádoby hledají, aby tak získali bod. Velmi názorné vysvětlení této hry lze shrnout do krátkého videa 5 , které najdou hráči také na oficiálních stránkách geocaching.com.

1.2.

Základní pojmy

V další kapitole autor představí nejfrekventovanější pojmy, které se budou i nadále objevovat v celé práci a je třeba je znát pro pochopení textu. Vždy je uveden nejdříve výraz, který je používán v práci a vychází z anglických názvů, v závorce je pak uveden další ekvivalent. Keš (geocache, cache, keška) Označení schránky, kterou hráči hledají v terénu. Keška by měla být voděodolná, většinou plastová, schránka 6 , dostatečně velká tak, aby se do ní vešel log-book a tužka. Bývá zvykem do keše vložit několik malých předmětů, které hráči můžou vyměnit za své a kartičku pro náhodné nálezce. V současné době se rozlišuje několik typů keší, z nichž nejčastější jsou následující tři. Tradiční keš: Nejčastější typ. Krabičku lze nalézt na souřadnicích, které jsou udané v popisu keše. K jejímu nálezu potřebuje hráč pouze souřadnice GPS a případnou nápovědu, která je v listingu keše. Multi-keš (multina): Její „odlovení“ 7 je složitější. Rozlišují se dva základní druhy. Prvním typem je souhrn několika jednotlivých keší, u kterých hráče dovede jedna k druhé, druhá k třetí a tak to pokračuje až k finální. Druhá možnost je existence pouze jedné finální keše, ke které se dostanete přes tzv. stage (mezizastávky), na kterých musí hráč provést jistý úkon (spočítat okna, zjistit letopočet apod.), který ho, po správném dosazení hodnot do souřadnic, zavede na další mezizastávku podobně jako v předchozím případě a hráč se tak postupně dostane k finálním souřadnicím, kde nalezne skrytou keš.

5

Geocaching: The Official GPS Cache Hunt Site. Videos. In: Geocaching.com [on-line]. © 2000-2013 [vid. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/ videos/#cat=cat:newbies&vid=-4VFeYZTTYs. 6 Zobrazení keše je možné vidět v příloze 2 (viz Obr. 2). 7 Ve hře se často používá termín lov, či odlov keše ve smyslu jejího úspěšného nalezení.

3

Mystery keš (mysterka): Označení keše, jejíž souřadnice jsou neúplné, či jejich zadání chybí úplně. Hráč se k nim dostane až po vyluštění určité hádanky, šifry, výpočtem atd. Dále lze rozlišit keše podle velikosti na mikro (micro) ve velikosti krabičky od fotofilmu, tyto jsou často využívány ve městech a chybí v nich tužka, malou (small) s objemem do 0,7 l, obsahující log-book a psací potřeby, obvyklou (regular) do 3,5 l často s menšími předměty na výměnu a velkou (large), které jsou větší než 3,5 l a nejsou tak časté, právě kvůli své náročnosti na ukrytí. 8 Kačer ( geokačer, cacher) To je označení hráče, který za pomocí GPS navigace hledá keš. Aby se člověk stal kačerem, je třeba, aby se zaregistroval na stránkách geocaching.com a zaznamenával zde své nálezy. Často je hráče možné poznat v terénu díky podivnému chování. Jde pomalým krokem, v ruce mobil či navigaci, rozhlíží se a čas od času se zastaví a zkoumá některé z podezřelých míst. V komunitě kačerů platí, že pokud se setkají, tykají si bez ohledu na věk a počkají než ti, co dorazili první, dokončí svůj lov. Pokud se tedy nedohodnou na spolupráci, pak je společné hledání v pořádku. Mudla Tak se říká osobě, která o geocachingu neví, či se mu nevěnuje. Označení je odvozeno z příběhů Harryho Pottera od J. K. Rowling, kde termín mudla označoval nekouzelníky, před kterým měl zůstat svět kouzel skryt. Kartičce pro náhodné nálezce keše se také někdy říká mudlokarta. Listing Popis každé keše, který obsahuje základní informace jako autora, datum zveřejnění, souřadnice, obtížnost či nápovědu. Také často obsahuje článek o souvisejícím tématu, které autora vedlo k založení keše. Příklad listingu nalezne čtenář v příloze 1 (viz Obr. 1).

8

GeoWiki. Geocache. In: Wiki.geocaching.cz [on-line]. Edit. 3. 1. 2013 [vid. 2013-03-04]. Dostupné z: http://wiki.geocaching.cz/wiki/Cache.

4

Log-book Neboli také návštěvní kniha je notýsek, či pár listů papíru ve schránce, kam se zapisují (logují) samotní hráči na důkaz úspěšného nálezu. Zaznamenávají sem datum nálezu, svoji přezdívku, případně zaznamenají svoji výměnu (co ze schránky vyjmuli a co vložili). Reviewer Dobrovolník, který spolupracuje s Groundspeak 9, který zkontroluje zadání keše, zda neodporuje některým z pravidel a následně ji schválí a povolí její zveřejnění na geocaching.com.

1.3.

Základní pravidla

Jako každá hra musí být i geocaching opatřen pravidly tak, aby byly zabezpečené rovné příležitosti pro všechny hráče. Nejdůležitějším pravidlem je keš pečlivě uschovat tak, aby se předešlo nálezu náhodným kolemjdoucím, tedy mudlou. K tomu slouží různé triky, např. zakrytí kameny či mechem. Naopak zakrýt schránku zeminou je zakázáno. Pokud i přes to krabičku mudla nalezne, objeví v ní vzkaz s vysvětlením. Po založení keše je třeba zapsat přesné GPS souřadnice a zaznamenat je v tzv. listingu na oficiálních stránkách komunity. Tam je keš, hned po schválení tzv. reviewerem, již k dispozici každému z hráčů. Keše by neměly být od sebe méně než 161 metrů 10 , aby nedošlo k záměně. Neměly by vzhledem připomínat nebezpečné předměty jako výbušniny, munici apod. Zároveň nelze kešky ukrýt na soukromých pozemcích a archeologických nalezištích. Hráči by měli dodržovat slušné chování, pokud na místě narazí na jiné geokačery, měli by počkat, než svoji odměnu naleznou a znovu ukryjí. Ve chvíli, kdy najdou keš, která je nějakým způsobem poškozená či neúplná, měli by se snažit situaci napravit. Proto se doporučuje s sebou nosit i tzv. krabičku první záchrany pro geocaching, která obsahuje mimo jiné tužku, ořezávátko a pár volných listů papíru.

9

Firma Groundspeak, Inc., která poskytuje zázemí pro hry s GPS (mimo geocaching ještě např. benchmarking, waymarking, wherigo…). 10 Vzdálenost 161 m odpovídá 0,1 anglické míle.

5

Pokud z keše kačer něco vezme, měl by předmět nahradit jiným stejné nebo podobné hodnoty. Do keše nepatří reklamní ani agitační předměty, jídlo, odpadky ani předměty, které jsou v dané oblasti časté (např. šišky, kameny). Po zapsání nálezu do log-booku by měl kačer ukrýt schránku na původní místo a zamaskovat všechno tak, jak bylo. V žádném případě by hráč neměl schránku přemisťovat a to ani v případech, pokud nalezne, podle jeho názoru, lepší místo v okolí. Hráči by se měli chovat tak, aby po nich nezůstali žádné stopy, tzn. veškeré odpadky vzít s sebou zpět do civilizace a vyhodit je tam. Tím také geocaching podporuje myšlenku trvale udržitelného cestovního ruchu.

1.4.

Prezentace keší na webových stránkách

Veškeré keše jsou publikovány na oficiálních webových stránkách geocachingu. Jsou zde prezentovány v podobě listingu (viz Obr. 1). Ten obsahuje název kešky, datum zveřejnění, autora, GPS souřadnice místa, obtížnost nálezu a terénu, informace o souvisejícím tématu (osobnost, událost, místo atd.). V případech mystery keší a multi-keší obsahuje listing také nápovědu, jak se hráč dostane ke konečným souřadnicím. Obtížnost nálezu (difficulty) označuje subjektivní hodnocení autora od 1 do 5 hvězdiček, čím více hvězdiček, tím větší obtížnost. Samozřejmě „mysterky“ a „multiny“ mají hodnocení vyšší. Hodnota slouží jako orientační představa toho, jakou dobu stráví přípravou a hledáním skrýše. Jedna hvězdička představuje jednoduché úkryty, které lze často odh alit už doma u počítače pomocí Google Street View a nápovědy v listingu. Obtížnost 2 označuje jednoduché multi-keše a tradiční keše s dnes již typickým úkrytem jako je kotlina stromu mimo cestu. Trojka už vyžaduje pečlivou domácí přípravu, jsou to keše s důmyslným úkrytem. Čtyři hvězdičky jsou časově náročné na přípravu, obsahují složité šifry a jejich úkryty jsou často snadno přehlédnutelné. Nejtěžší úroveň,

6

5 hvězdiček, označuje ty nejtěžší mystery keše, které vyžadují už opravdový intelekt při domácí přípravě a často konzultaci se samotným autorem. 11 Obtížnost terénu (terrain) je také subjektivní hodnocení od 1 do 5 hvězdiček. Autor se snaží přiblížit hráčům přístupnost keše. Je jasné, že keše ve městě budou mít nižší počet hvězdiček než ty v lese. Do obtížnosti jedna jsou zahrnuty keše v okolí zpevněných cest, kam mají přístup jak rodiny s kočárky, tak cyklisti a vozíčkáři. Hodnocení dvěma hvězdičkami obdrží keše na lesních cestách či polích, kde se můžou pohybovat všichni zdraví jedinci. Tři hvězdičky označují skrýše, ke kterým už musí hráč zdolat nějakou překážku jako strmý kopec, či husté křoví. Čtyřka je pro zdatné jedince, kteří mají již zkušenost s horolezectvím bez výbavy, močály, brozením v řece apod. A pátý stupeň už je pro ty nejodvážnější, kteří se bez profesionálního vybavení neobejdou. 12

1.5.

Vybavení hráčů a samotný průběh hry

Vybavení hráče není nijak povinné ani definované, nicméně bez základního vybavení se hra stává výrazně obtížnější. Proto se doporučuje s sebou mít samotnou GPS navigaci, případně telefon s GPS modulem, pro zaměření cíle. Dále je užitečné s sebou mít tužku pro zápis do log-booku, či pro pomocné výpočty při luštění cílových souřadnic (u mystery a multi-keší). Pár drobných předmětů, které může hráč vyměnit za jiné v keši, pokud to její velikost dovoluje. Zde jsou vhodné například oblíbené hračky z vajíček Kinder Surprise, či speciálně vyráběné předměty tzv. geocoin 13 , někdy nazývané geomince, či jejich mutace Czech Wood Geocoin, které můžou být zároveň vizitkou hráče. Samotný průběh hry je jednoduchý. Doma si přes hráčův účet na stránkách geocaching.com stačí vybrat keš, kterou chce kačer hledat. V případě tradiční kešky je cíl hned na začátku zřejmý, v případě mystery keše musí kačer vyluštit jistou šifru, podle které již spočítá dané souřadnice a teprve poté může vyrazit a v případě multi-

11

GeoWiki. Geocache. In: Wiki.geocaching.cz [on-line]. Edit. 3. 1. 2013 [vid. 2013-03-04]. Dostupné z: http://wiki.geocaching.cz/wiki/Cache. 12 Tamtéž. 13 Speciální mince, která se loguje zvlášť za pomocí unikátního 6místného kódu. Vizitkou hráče , která se však neloguje, je pak tzv. Czech Wood Geocoin (CWG). Příklady lze nalézt v příloze 2 (viz Obr. 3, 4 a 5).

7

keše postupuje od první keše, kde splní určitý úkol pro získání souřadnic další keše, k druhé atd. Při samotném pátrání by měli hráči dbát na vlastní bezpečnost a dávat pozor, aby je při samotném odlovu keše nespatřil mudla. Ten by mohl totiž krabičku později nalézt a přemístit ji jinam, či v horším případě zničit. Díky tomu, že jsou keše často umístěny ve volné přírodě, je hra vhodnou aktivitou i pro rodiny s dětmi či psem. V tom případě je potřeba dbát i na bezpečí dětí tak, aby nepřišly k úrazu. Hra geocaching není sama o sobě nebezpečná, ačkoli v médiích je tak občas prezentována. Nebezpečné je přeceňování vlastních sil a dovedností. Proto by se měl hráč vždy podrobně seznámit s popisem prostředí v listingu keše. Po doražení na místo hráč hledá v okolí specifická místa, která by mohla být úkrytem keše. Zkušený kačer taková místa pozná na první pohled. Např. dutina stromu, hromádka klacíků, pařez, v případě mikro keše koruna stromu, větší kameny apod. Po úspěšném nálezu se hráč zapíše do logbooku, pokud chce, provede obchod 14. Vše vrátí do původního stavu. Poté se vydá domů, kde na stránkách geocachin g.com svůj nález zadá, případně okomentuje a poděkuje majiteli keše. Hráči se připíše bod na jeho účtu.Je třeba zmínit, že získané body jsou pouze virtuální, tzn. nelze jejich hodnotu proměnit za nějakou cenu, uznání apod. Ale to hře neubírá na její oblíbenosti a kačerů přibývá stejně jako keší. 15

1.6.

Geocaching v cestovním ruchu

Geocaching tvoří jeden z motivů cestovního ruchu 16. Nelze ho však pokládat za substitut ostatních motivů, ale spíše jejich doplněk. Na výlety lidé vyrážejí i bez znalostí této hry, odlov keše je pak pouhým zpestřením, jakýmsi ozvláštněním.

14

Obchod znamená výměnu předmětu z keše za jiný předmět stejné nebo podobné hodnoty. Obchod není povinný. 15 Aktuální počet a rozmístění keší v ČR lze vidět v příloze 2 (viz Obr. 6). 16 “Cestovní ruch je označován jako pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálená od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce.” citace z: Jakubíková, D., Marketing v cestovním ruchu. 1. vydání, Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3247-3, str. 18.

8

Princip geocachingu, tzn. pátrání po pokladech na vlastní pěst, je ideální způsob jak návštěvníkovi ukázat památky z jiného pohledu a dostat jej na neobvyklá místa. Ta místa, která nejsou natolik významná, aby se o nich psalo v průvodcích, které musí často vybírat opravdu to nejpodstatnější, aby vyhovělo časovým požadavkům většiny návštěvníků. V současnosti je tedy možné využít těchto méně známých míst k prodloužení pobytu návštěvníka v destinaci, či k poučení návštěvníků o místní kultuře, historii nebo jim tak pouze ukázat klidnější místa, aby si zde mohli odpočinout a udělat si obrázek o městu jako celku. Díky důmyslnému promyšlení umístění a tématu keše, lze stimulovat návštěvu určitých destinací, které pak mohou získat větší příjmy skrz subjekty podnikající v cestovním ruchu. Pro využití této hry je třeba uvědomit si odlišnost marketingu služeb cestovního ruchu a klasických produktů.

1.6.1. Specifika marketingu v cestovním ruchu Cestovní ruch ve smyslu cestování jako takového, marketingovou podporu zpravidla nepotřebuje. Lidé cestují neustále, ať už důvodu povinnosti či pro své potěšení, co však už nějakým způsobem řídit a podporovat lze, je výběr destinace 17. Na destinaci se pohlíží jako na komplexní produkt, složený z mnoha menších produktů jednotlivých výrobců. Proto je třeba destinaci řídit jako kterýkoli podnik či organizaci. Přeci jen, jak tvrdí i Jakubíková: „Lidé necestují stovky kilometrů jen proto, aby navštívili konkrétní restauraci nebo strávili několik dnů v určitém hotelu. Přijíždějí do určitého místa, do určité destinace cestovního ruchu, o které jsou přesvědčeni, že naplní jejich sny o příjemném využití volného času.“ 18 A v tom je ucelenost celé destinace velmi důležitá. Ke specifikům služeb cestovního ruchu patří v prvé řadě jejich nehmotnost. Člověk si v tuto chvíli nekupuje nic, co by mohl předem ochutnat, nahmatat apod. Proto je důležitý osobní styk návštěvníka se zaměstnanci cestovního ruchu, nebo

17

Destinace je “obecné směrování, cíl cesty cestujícího, místo navštívené účastníkem cestovního ruchu”. Citace z: Pásková, M. a Zelenka, J., Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. Str. 59. 18 Jakubíková, D., Marketing v cestovním ruchu. 1. vydání, Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3247-3, str. 37.

9

vizualizace služby pomocí fotek a symbolů. Člověk pak posuzuje celý produkt subjektivním pocitem uspokojení očekávání a potřeb. Proto je vhodné produkty cestovního ruchu prezentovat různými katalogy, letáky či alespoň znakem o určité vypovídající hodnotě. Dalšími

specifiky je

neskladovatelnost

a s ním

možný problém

vzniku

nerovnoměrného vytížení služby, proměnlivost a nutnost rozlišení, které služby standardizovat a které nabízet dál diferenciované. Pokud jsou určité produkty cestovního ruchu stejné, může být jejich případná diferenciace výhodou. Například přidáním některých služeb navíc, jako wifi připojení v hotelu či studená voda v karafě v restauraci, nevznikne nový produkt, ale pouze se dva produkty odliší. Zákazník v českém prostředí pak přivítá tato vylepšení s potěšením. Jedním z posledních významných specifik je neoddělitelnost služeb od místa spotřeby, kdy je třeba počítat i s ostatními prvky (ostatní návštěvníci, pracovníci ve službách apod.), které mohou ovlivnit názory zákazníků na celý produkt cestovního ruchu. Hodnocení jak destinace samotné, tak konkrétního produktu je pak subjektivní záležitostí, kterou ovlivňují především pracovníci ve službách, proto by mělo být slušné vychování v ubytovacích, stravovacích zařízeních, ale také v informačních centrech naprostým standardem. Využití těchto specifik, při vytvoření produktu cestovního ruchu spojeným s geocachingem, může být rozhodujícím faktorem, proč se návštěvníci rozhodnou zúčastnit se projektu, který je nastíněn dále, či jestli se rozhodnou raději jet na určitý zámek a tím přinesou příjmy jiným městům. Geocaching je tak nejen doplňujícím motivem pro cestování, ale také diferenciačním faktorem nabídky určitě destinace.

1.6.2. Existující projekty v ČR Potenciál geocachingu byl již několikrát analyzován. Několik autorů se shoduje v tom, že jistý potenciál tato hra má. V minulosti již vzniklo několik projektů , které se snaží využít příležitosti, které geocaching v marketingu cestovního ruchu může mít. Jednotlivé keše lze umístit téměř kdekoli a zaměřit je na jakékoli téma, proto

10

může být velmi flexibilním nástrojem při zviditelnění jakéhokoli místa. Pro pochopení potenciálu geocachingu lze zmínit například následující projekty. Poznej Jindřichův Hradec Jedním z takových projektů je „Poznej Jindřichův Hradec“. Tento projekt měl být původně opravdu zpracován odborníky, nabídka na jeho vytvoření byla uveřejněna na portálu Jindřicháč.cz, ale jeho řešení stagnovalo. Jedná se tedy o pouhý návrh projektu, který vznikl k jiné bakalářské práci. Projekt by měl návštěvníky a rezidenty Jindřichova Hradce upozornit na zajímavá místa ve městě a jeho okolí. Navíc, po nějaké době, mělo proběhnout slosování o ceny. 19 Pro účely práce byly zřízeny i webové stránky 20 , na kterých je projekt stručně vysvětlen. Autorka využila principy geocachingu k vytvoření vlastních schránek, místo označení keška, nebo keš požívá slovo „vajgarka“, které je odvozeno od názvu tamějšího rybník Vajgar. Liberec – Envikešky Tento skutečný projekt, založeném také na principu geocachingu, vznikl v roce 2009 ve spolupráci Libereckého kraje s Junákem – svazem skautů a skautek ČR. Jedná se obdobu geocachingu, kdy hráči hledají jednotlivé envikešky pomocí GPS navigace. V každé z envikešek se nachází speciální kód, který si hráč opíše a následně zadá na webových stránkách, kde získá určitý počet bodů. Body se sčítají a později může být hráč zařazen do slosování o ceny, které probíhá několikrát ročně. 21 Tento projekt nevyužívá oficiální keše uveřejněné na serveru geocaching.com, ale je založen na svých vlastních skrýších, ke kterým mají přístup pouze registrovaní uživatelé.

19

Horňáková, M., Geocaching, Jindřichův Hradec, 2010. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Vedoucí práce Ing. Pavel Pokorný. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti=83776 . 20 Horňáková, M., Poznej Jindřichův Hradec a vyhraj! [on-line]. ©2010 [vid. 2013-03-17]. Dostupné z: http://poznejjh.ic.cz/o_projektu.htm. 21 Junák – svaz skautů a skautek ČR, Liberecký kraj. Envikešky [on-line]. ©2009 [vid. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.envikesky.cz/.

11

Další projekty Podstatu geocachingu využily i některé firmy ke své propagaci. Příkladem je firma Staropramen, která v roce 2009 spustila soutěž CoolKeg, kde se hrálo o samochladící sudy piva. Podmínkou bylo opět najít keše s kódem. Soutěž byla určena pouze pro Prahu a okolí. Tato akce měla velmi pozitivní ohlasy a vzbudila zájem i některých médií jako je Metro či Novinky.cz. 22 Portál Navigovat.cz využil potenciál geocachingu pro svoji soutěž o mobilní telefony. Hráči museli na udaných souřadnicích zodpovědět správně otázku, pak byli zařazeni do slosování o ceny. 23 Horský klub Lesná v Krušných Horách se také nechal inspirovat a pro své návštěvníky vypracoval projekt Turistická hra s GPS. Tentokrát hráči nehledají schránky, ale informační cedule, kde jsou uveřejněny zašifrované GPS souřadnice další tabule. Okruh je přibližně 7,5 km dlouhý a lze ho zdolat během dvou a půl hodiny běžnou chůzí. 24

22

Anopress IT, a.s., Digitální PR k 140. výročí Staropramenu: Případová studie . In: Prkonektor.cz [on-line]. Praha: Anopress IT, a.s.. 29. 3. 2010 [2013-3-19]. Dostupné z: http://www.prkonektor.cz/napsali-o-nas/digitalni-pr-ke-140.-vyroci-staropramenu-pripadovastudie-60/ . 23 Horňáková, M., Geocaching, Jindřichův Hradec, 2010. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Vedoucí práce Ing. Pavel Pokorný. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti=83776 . 24 Horský klub Lesná v Krušných Horách. Turistická hra s GPS. Horský In: Horský klub Lesná [online]. Lesná: Vzdělávací a rekreační centrum Lesná o.p.s., c2011 [vid. 2013 -3-19]. Dostupné z: http://www.horskyklublesna.cz/cz/projekty/projekt-c-2/turisticka-hra-s-gps/.

12

2. Příbram Příbram (viz Obr. 7) je bývalé hornické město, které leží necelých 60 km jihozápadně od Prahy pod úpatím brdských lesů a na říčce Litavce (viz Obr. 8). Žije zde necelých 35 tis. obyvatel na 33,5 km 2 .

2.1.

Představení města

„Příbram a Příbramsko nejsou v obecném povědomí zapsány právě dobře“ 25. To je způsobeno tím, že Příbram je známá pro svoji hornickou činnost. V minulosti se zde těžilo stříbro, olovo a uran. V současné době zde už žádná těžba neprobíhá, nicméně převládá obecná představa o zničeném životním prostředí, zvýšených hodnotách radiace z vytěžené horniny z uranových dolů v půdě a ve vodě apod. Návštěvníci Příbramska jsou pak často překvapeni rozsáhlými lesy v okolí, množstvím čistých vodních ploch vhodných i k rodinné rekreaci (např. nedaleké Orlické přehradní jezero) a právě nízkými hodnotami imisních hodnot i smogu. „Těžba na Příbramsku neměla tak fatální důsledky, jako např. v severních Čechách, a dnes ji kromě muzeí připomínají pouze zarůstající odvaly (viz Obr. 9) a chátrající industriální stavby“ 26. 2.1.1. Historie K osídlení okolí Příbrami došlo, podle nejstarších arch eologických nálezů, již v době kamenné. První písemná známka o Příbrami pochází z roku 1216. V té době pražský biskup Ondřej, hlava církve v Čechách, hledal místa, kde by přenocoval na cestách za svými povinnostmi. Příbram leží v půli cesty z Prahy do jihozápadního pohraničí, kam často biskup cestoval a tak ji toho roku koupil od původního majitele, jímž byl velmož Hroznata. Biskup zde nechal vybudovat jedno ze svých panství, okolo kterého se později začalo rozrůstat městečko. 27 Když roku 1278 padl český král Přemysl Otakar II a v zemi vypukly nepokoje, Příbram zažila loupení, vraždění i znásilňování. Po skončení nepokojů byly škody

25

Doležal, D., Příbram a okolí: turistický průvodce, 1. vydání, Příbram: Knihkupectví – Galerie – Antikvariát Olšanská a Hyšpler, 1997. ISBN 80 -902362-0-0, str. 7. 26 Tamtéž, str. 7. 27 Velfl, J., Příbram v průběhu staletí, 2. vydání, Příbram: Městský úřad Příbram, 2003. ISBN 80-239-1174-0, str. 10.

13

tak velké, že biskup musel povolat nové osadníky, kteří město opravili a zabydleli. Poté následovalo dlouhé období klidu a míru. Ve 14. století zde působil pražský arcibiskup, který zde nechal postavit nový hrádek a často zde pobýval. Statek Příbram se rozrůstal o další nové vsi. Už v tomto období zde byla škola. „Roku 1406 arcibiskup zvláštní listinou slavnostně potvrdil právní jistoty měšťanů. Obyvatelstvo zůstávalo naprostou většinou české. Bývalo tu ovšem i dost Němců, kteří v okolí těžili stříbrnou rudu. Ale úspěchy těžby se střídaly s neúspěchy, a tak i horníci přicházeli a odcházeli, tvoříce zvláštní komunitu, která nesplynula s usedlým měšťanstvem“ 28 V 15. století však vedení města bylo nestálé a nebyl zde z jejich strany žádný zájem o dlouhodobou prosperitu města. To z tohoto důvodu upadalo. Měšťané se tak snažili rozvojem těžby stříbra zachránit svá městská práva, která by jim mohla být odebrána. Do Příbrami se začali sjíždět němečtí horníci z Krušných hor, kteří p oblíž města založili vlastní osadu Březové Hory. Roku 1579 29 získala Příbram status královského horního města. Od té doby začalo město opět růst, zatímco nová osada Březové Hory se pozvolna počešťovala. V 17. století, kdy třicetiletá válka zpustošila zemi, bylo město rekatolizováno. Díky přítomnosti mariánské kaple Svatá Hora, která proslula jako nejslavnější poutní místo v Čechách a byla navštěvována obyčejným lidem i šlechtou, město opět získávalo slávu. Zchudlé měšťanstvo se živilo z poutního cestovního ruchu a těžbou stříbra a železa. To však bylo v té době málo výnosné, a tak se město zisku v 17. a 18. století postupně vzdávalo ve prospěch státu. To však byla chyba, protože na konci 18. století se stala těžba nebývale výnosnou. Město se rychle rozvíjelo a stěhovali se noví horníci. V té době, v 19. století, se tak Příbram stala hornickým centrem celé habsburské monarchie. Vznikali zde báňské instituce, včetně akademie. A ačkoli město z nových příjmů mělo pouze nepatrnou část, dokázalo zde vybudovat několik středních škol včetně gymnázia. V tomto období však začala těžba stagnovat a město se postupně

28

Město Příbram. Cesta dějinami. In: Příbram-city.cz: Oficiální web [on-line]. Příbram: Město Příbram, 16. 3. 2009 [vid. 2013-02-28]. Dostupné z: http://www.pribram-city.cz/index.php?vid=914. 29 Tamtéž.

14

vylidňovalo. I díky zástupu škol různých stupňů a Svaté Hoře však zůstalo město kulturním centrem blízkého okolí. 20. století pak Příbram opět proslavilo, tentokrát spíše negativním způsobem. V této době začala nová epocha těžby, tentokrát uranu. Stejně jako předtím , kdy většina příjmů šla do habsburské pokladny, tak i tentokrát příjmy nezůstávali ve městě. Tehdejší doba se podepsala i na podobě města. Probíhající asanace byla jedna z radikálních akcí, během které bylo zbouráno mnoho historických budov i v centru města. 30 Byla vystavěna nová sídliště v tzv. stalinistickém architektonickém stylu (sociální realismus – viz Obr. 10). Kolem dolů se vztyčily ostnaté dráty, které bránili tehdejším politickým vězňům, kteří v uranových dolech pracovali, v útěku. Po roce 1989, s novým režimem, zanikly báňské podniky v Příbrami a všechny doly byly postupně zavřeny. Vybudováním sídliště se Příbram spojila s obcí Březové ho ry a vzniklo tak jednotné město, které se snažilo a stále snaží zachránit zbylé historické dědictví a rekonstruovat některé objekty. 31 2.1.2. Hlavní atraktivity 32 města Na kopci nad městem, ve výšce cca 590 m n. m., stojí dominanta města - Svatá Hora (viz Obr. 11). “Nejvýznamnější české mariánské místo a barokní skvost.” 33 Komplex Svaté Hory je s městem spojen zastřešenými schody, jejichž autorem je K. I. Dienzenhofer. Dodnes se zde konají tradiční slavnosti korunovace mariánské sošky, kterou z hruškového dřeva vyřezal arcibiskup Arnošt z Pardubi c, jeden z významných představitelů města 14. století. Každoročně je v těchto prostorech o Vánocích výstava jesliček. Výroba betlémů má v okolí Příbrami dlouholetou tradici a příbramský

betlém

je

charakteristický

především

velkým

počtem

staveb,

obklopující jeskyni. Centrem města je náměstí T. G. Masaryka, které v průběhu roku 2012 prošlo rozsáhlou

revitalizací.

V

horní

části

náměstí

30

se

nachází

nejstarší

stavba

Velfl, J., Příbram v průběhu staletí, 2. vydání, Příbram: Městský úřad Příbram, 2003. ISBN 80-239-1174-0, str. 132. 31 Tamtéž, str. 141. 32 „Atraktivita cestovního ruchu (též turistická atraktivita) = zajímavá součást přírod y a přírodní podmínky, sportovní, kulturní nebo společenský objekt, sportovní, kulturní, společenská nebo jiná událost přitahující účastníky cestovního ruchu.“ Citace z: Pásková, M. a Zelenka, J., Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. Str. 26. 33 Doležal D., Příbram a okolí: turistický průvodce, 1. vydání, Příbram: Knihkupectví – Galerie – Antikvariát Olšanská a Hyšpler, 1997. ISBN 80 -902362-0-0, str. 21.

15

města - kostel sv. Jakuba Většího (viz Obr. 12). Původně gotický kostel dostal dnešní podobu v 18. Století. “Ve středověku byl součástí městské obrany, protože město Příbram nikdy nemělo kamenné hradby.” 34 V kostelní věži jsou zazděné střílny, které sloužili pro obranu města. “Pozoruhodné jsou věžní hodiny, které mají zaměněny rafije (malá ručička ukazuje minuty a velká hodiny). ”35 Záměna ručiček měla mimo jiné zmást nepřítele ve městě, nicméně hlavní důvod byla váha velké ručičky, která by kvůli častějšímu pohybu mohla způsobit škodu na hodinách či kostelu. V dolní části náměstí je nově vystavěna mramorová kašna, která obdobně jako Křižíkova fontána v Mariánských Lázních mění barvy a proud vody podle hrající hudby. Obchodní tepnou, i po nástupu éry obchodních domů a hypermarketů, zůstává Pražská ulice. Středověké domy zde sice nahradili domy nové z 19. a 20. století, ale díky pěší povaze si „Pražská“ zachovala osobní maloměstský charakter. Navíc se zde nachází několik památních desek, připomínající (nejen) příbramské slavné osobnosti. Souběžně s Pražskou ulicí se táhnou Jiráskovy sady, jedná se o jeden z větších parků v Příbrami. V těchto sadech se nachází budova současné 4. Základní školy, kde kdysi sídlilo příbramské Gymnázium, které proslavila povídka J. Drdy Vyšší princip, která byla i zfilmována. Na opačném konci parku stávala synagoga, která bývala důležitou součástí tehdejší rozsáhlé židovské obce a byla stržena roku 1967. 36 Druhou nejstarší stavbou je dnešní zámeček, který byl v podobě biskupského hrádku postaven během 14. století. Z této doby je dochován gotický arkýř. V dnešní době nabízí Zámeček – Ernestinum (viz br. 13) výstavní prostory (např. stálá expozice Františka Drtikola). V přízemí se pak nachází ještě kancelář turistického informačního centra a obřadní síň, kde se konají svatby, předávání maturitních vysvědčení atd. Pro milovníky technických památek je město Příbram jako stvořené. Ve městě je největší hornické muzeum v České republice. Hornické muzeum v Příbrami (viz Obr. 14) je složeno z komplexu několika budov po celé obci a jejím okolí. Větší 34

Doležal D., Příbram a okolí: turistický průvodce, 1. vydán í, Příbram: Knihkupectví – Galerie – Antikvariát Olšanská a Hyšpler, 1997. ISBN 80 -902362-0-0, str. 15. 35 Tamtéž, str. 15. 36

Tamtéž, str. 18.

16

část budov leží na Březových Horách. Návštěvníci mohou s průvodcem prozkoumat podzemní štoly, kde se těžila stříbrná ruda, svézt se důlním vláčkem, podívat se jak horníci v 16. století žili apod. Za zmínku stojí i příbramské vlakové nádraží, z roku 1875 a zanechalo si do dnes původní vzhled, díky čemuž se objevilo v leckterém českém filmu. V létě můžou obyvatelé města a návštěvníci využít rekreačního areálu Nový rybník, kde se nachází koupaliště, minigolf atd. Dále je tu aquapark s venkovním a vnitřním zázemím, zimní stadion, kde jsou dvě ledové plochy. Na kraji města v posledních letech vznikla i umělá lyžařská sjezdovka, která nabízí základní služby pro ly žaře.

2.2.

Návštěvnost města

Příbram patří mezi destinace fakultativních výletů v 2. vlně Strategie propagace České republiky 2004 – 2010 37 . Tyto turistické cíle jsou v blízkosti 5 hlavních produktů ČR (Praha, Karlovy Vary, Český Krumlov, Olomouc a skalní města ). Jejich návštěvou se docílí prodloužení pobytu návštěvníků. Města v 1. vlně, kam patří např. Kutná Hora, Karlštejn a Třeboň, byla již na zvýšenou návštěvnost připravena. Ta v druhé vlně však potřebovala čas na přípravu silného produktu. Společně s Příbramí sem patří ještě Loket, Moravský kras, Třebíč, Telč a Žďár. Co se týče Příbrami, ve své propagaci se zaměřila právě na mezinárodní význam Hornického muzea a Svaté Hory, na které se snaží nalákat většinu svých potenciálních návštěvníků.

2.2.1. Základní informace o návštěvnosti V roce 2011 bylo Hornické muzeum v Příbrami se svými 125 359 návštěvníky 5. nejoblíbenějším cílem ve Středočeském kraji. 38 Z toho 121 tis. bylo platících návštěvníků. Oproti roku 2010 je to 11% nárůst. Jedná se o nejvyšší návštěvnost za posledních 5 let. 39 Zbývajících 4,3 tis. návštěv bylo v rámci různých akcí (Dětský

37

CzechTourism. Strategie propagace ČR 2004-2010 [on-line]. Praha: CzechTourism, 2004 [vid. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/strategie_2010.pdf , str. 4. 38 CzechTourism. Návštěvnost turistických cílů [on-line]. Praha: CzechTourism, 2012 [vid. 2013-02-24]. Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/653/navstevnost -turistickych-cilu, str. 2. 39 Hornické muzeum Příbram. Zpráva o činnosti Hornického muzea Příbram za rok 2011 [on-line]. Příbram: Hornické muzeum Příbram, 2012 [vid. 2013 -02-24]. Dostupné z: http://www.muzeumpribram.cz/userfiles/dalsi/pdf/11zprava.pdf, str. 9.

17

masopust, Rekonstrukce bitvy u Slivice, Den památky obětí komunistického režimu apod.) zdarma. 40 „Dle

agentury

CzechTourism

bylo

HM

(Hornické

muzeum)

Příbram

4. nejnavštěvovanější technickou památkou ČR a zároveň se zařadilo v rámci všech muzeí ČR na 9. místo v kategorii „TOP muzea a památníky podle počtu návštěvníků“; podle počtu stálých expozic (64) bylo HM Příbram v roce 2011 na 1. místě mezi všemi muzei ČR.“ 41 Roku 2012 Hornické muzeum v Příbrami navštívilo o něco méně lidí, celkově 112 327 návštěvníků, z toho bylo 105 676 návštěvníků platících a 6 651 neplatících v rámci různých akcí. Pro srovnání, nejnavštěvovanější hrady a zámky v ČR dosahují hodnot: Karlštejn 230 000 návštěv, Konopiště 111 000 a Křivoklát 103 000 návštěvníků. Hornické muzeum Příbram je 4. nejnavštěvovanější technickou památkou a řadí se do první desítky nejnavštěvovanějších muzeí ČR. 42 Počet návštěvníků Svaté Hory se odhaduje poněkud hůře, kvůli vstupnému, které je do areálu zdarma. Vstupné se platí pouze při návštěvě Svatohorského poutního muzea či prohlídky s průvodcem. V roce 2011 Svatou Horu navštívilo 97 výprav, z nichž většina byla české (57), německé (17), polské (8) a slovenské (7) národnosti. 43 Zbylé výpravy byly z Itálie, Francie, ale také zavítali návštěvníci z Japonska, Chorvatska či Filipín. V roce 2011 bylo prodáno 5 766 ks vstupenek. 44 V roce

2012

Svatou

Horu

navštívilo

100

výprav

z toho

46

českých,

18 německých, 6 polských a 6 slovenských. Bylo prodáno 6 509 vstupenek. 45 Celková roční návštěvnost se odhaduje kolem 250 000 lidí ročně. Je to z důvodu pořádání veřejných akcí a poutí, kde se vstupné neplatí a účast je vysoká. 40

Hornické muzeum Příbram. Zpráva o činnosti Hornického muzea Příbram za rok 2011 [on-line]. Příbram: Hornické muzeum Příbram, 2012 [vid. 2013 -02-24]. Dostupné z: http://www.muzeumpribram.cz/userfiles/dalsi/pdf/11zprava.pdf, str. 10. 41 Tamtéž, str. 10. 42 Hornické muzeum Příbram. Zpráva o činnosti Hornického muzea Příbram za rok 2012 [on-line]. Příbram: Hornické muzeum Příbram, 2013 [vid. 2013 -03-28]. Dostupné z: http://www.muzeumpribram.cz/userfiles/dalsi/pdf/12zprava.pdf, str. 16. 43 Šmolík, P., Prezentace událostí na Svaté Hoře v roce 2011. In: Svatá Hora. [on-line prezentace]. Příbram: Svatá Hora. 10. 1. 2012 [vid. 2013-03-14]. Dostupné z: http://svatahora.cz/cz/article/1551/prezentace -udalosti-na-svate-hore-v-roce-2011. 44 Tamtéž. 45 Šmolík, P., Svatá Hora v roce 2012. In: Svatá Hora [on-line prezentace]. Příbram: Svatá Hora. 10. 1. 2013 [vid. 2013-03-14]. Dostupné z: http://svata-hora.cz/cz/article/1666/svata-hora-v-roce2012.

18

2.2.2. Prezentace Příbrami na veřejnosti Tato čísla jsou především výsledkem zlepšující se kvality propagace města. „Kdo by si myslel, že turistický ruch v našem regionu je ponechán víceméně náhodě ve stylu, kdo přijede, ten se „pokochá“, je na hlubokém omylu. Naopak, tato problematika byla důsledně zpracována v projektu „Propagace turistické destinace Příbramsko“, a výsledkem jsou například rekordní návštěvy Hornického muzea Příbram se sídlem na Březových Horách a v dalších příbramských kulturních a historických památkách.“

46

V roce 2010 se Zastupitelstvo města rozhodlo podpořit cestovní ruch v regionu a schválilo realizaci projektu Propagace turistické destinace Příbramsko. Celkové výdaje projektu dosáhly zhruba 1,7 milionu korun, kdy 1,3 milionu byla dotace poskytnuta Regionálním operačním programem pro Střední Čechy a zhruba 400 tis. korun věnovalo na rozvoj cestovního ruchu samo město. Hlavním předmětem tohoto programu byla prezentace Příbramska na výstavách a veletrzích cestovního ruchu v České republice i v zahraničí. Delegace města tak navštívila akce jako Regiontour 2011 a 2012, Holiday World 2011 a 2012, Tour Salon 2011 v polské Poznani a Hornické slavnosti 2011 ve Freibergu v Německu. Tento krok byl velmi důležitý pro zmíněné zvýšení návštěvnosti, kdy Muzeum zaznamenalo rekordní počty návštěvníků, kteří přijeli i z okolních států. 47 Neméně důležitou částí projektu bylo vytvoření propagačních materiálů, které jsou k dispozici v informačních centrech města a v knihovně. Vznikl tak přehled ubytování, stravovacích zařízení, památek, cyklotras ve městě a okolí, ale také tipy na výlety. Co je neméně důležité, byly vytvořeny i jazykové mutace materiálů, které do té doby chyběly. Partnery projektu bylo Hornické muzeum Příbram, Knihovna Jana Drdy a Svazek obcí Podbrdského regionu. Tyto organizace i po ukončení projektu (březen 2012) pokračují dál s rozšiřováním povědomí o Příbramsku.

46

Dom, Výsledkem zvládnutí projektu je zvýšení turistického ruchu . In: Periskop [on-line]. Příbram: Periskop. 15. 3. 2012 [vid. 2013-3-28]. Dostupné z: http://www.periskoppribram.cz/component/content/article/27 -archiv-2012/8054-vysledkem-zvladnuti-projektu-je-zvyenituristickem-ruchu.html. 47 Tamtéž.

19

2.3.

Příbramské keše

Ač Příbram není velké město, počet jejích keší sahá téměř k šesti desítkám. Mnoho z nich je obyčejných, nicméně najdou se i takové, co mají tematické zaměření. Ať už se jedná o příbramské rodáky, či významné místa a události. Nejstarší příbramskou keší je Svatá Hora (Příbram), která byla založena 7. května 2005. 48 Další vznikla až roku 2007, dalších osm jich bylo založeno v roce 2008, devět o rok později, osm roku 2010, nejvíc jich vzniklo roku 2011, kdy bylo založeno 21 keší a minulý rok v Příbrami přibylo 9 keší. 49 I přesto, že obecně převažuje počet tradičních keší nad těmi mystery, v Příbrami je

počet

tradičních

o

něco

nižší.

Tradičních

keší

v Příbrami

najdete

23

50

a „mysterek“ 28. Dále je tu 6 multi-keší a 1 neobvyklá earthcache .

2.3.1. Nejznámější a nejnavštěvovanější keše v Příbrami Tři příbramské keše mají již přes tisíc úspěšných logů. První z nich Svatá Hora (Příbram) je zároveň nejstarší, má již 1 552 logů a průměrně ji navštívilo 16,5 kačerů měsíčně. Poměrně blízko je i druhá současně nejnavštěvovanější keš, Dub svatého Václava 51 s 1 192 logy, tedy 24,8 návštěv za měsíc a třetí je Balonka 52 s 1 023 návštěvníky, to znamená 19,3 logů měsíčně. 53 Z výše uvedených údajů lze vypozorovat, že návštěvnost keší se sleduje velmi těžko. Na oficiálních stránkách gecaching.com lze u jednotlivých keší údaje o počtu úspěšný logů za celou dobu existence zjistit, nicméně je třeba brát v potaz i stáří keše, které může statistiku návštěvnosti zkreslovat. Známější jsou i keše s určitým tematickým zaměřením. Například historické události v Příbrami jako je Březohorská katastrofa 1892 (897 logů, vznik roku 48

Geocaching [on-line]. 7. 5. 2005 [vid. 2013-03-14]. The Holy Mountain / Svata hora (Příbram). Dostupné z: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GCNTMK . 49 Údaje jsou platné k 15. 3. 2013. 50 Earthcache je virtuální keš zaměřená na vzdělání v oblasti geologie, kdy se neloví fyzicky existující keš, ale pouze se plní úkoly, na základě jejichž výsledků nám autor keš povolí log i na oficiálních stránkách. 51 Geocaching [on-line]. 21. 3. 2009 [vid. 2013-03-14]. Dub svatého Václava. Dostupné z: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GC1MDNY . 52 Geocaching [on-line]. 30. 10. 2008 [vid. 2013-03-14]. Balonka. Dostupné z: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GC1HP0Y . 53 Geocaching: The Official GPS Cache Hunt Site.In: Geocaching.com [on -line]. [vid. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/, údaje o počtu logů jsou k datu 14. 3. 2013.

20

2009) 54 , která vzpomíná na jednu z největších důlních katastrof na světě. Vyšší princip (806 logů, vznik 2009) 55, která je spojena s povídkou Jana Drdy o Antonínu Stočesovi, studentovi příbramského Gymnázia, který se postavil režimu. Keš 5. května (149 logů, vznik 2010) 56 je věnována posledním událostem 2. světové války a posledním výstřelům u Slivice, obce, jež leží nedaleko Příbrami. Dále se v Příbrami nachází keše věnované příbramským rodákům (Karel Hojden), příbramským památkám (Zámeček, Svatohorské schody, Svatá Hora), příbramským hornickým dolům (Důl Drkolnov, Anenský důl), kostelům, apod.

2.3.2. Listing keše a jeho přizpůsobení pro cestovní ruch Jak

již

bylo

vysvětleno

výše,

listing

keše

je

vlastní

webová

stránka

s popisem jednotlivých keší. Pro využití pro cestovní ruch je potřeba mít na paměti nejen obsahovou stránku, ale i formální úpravu tohoto textu. Určitě by jednotlivé texty měly obsahovat následující části. Informace o místě Součástí listingu keše jsou tedy zpravidla alespoň základní informace o místě, či tématu, kterému je keš věnována. Kačer se tak dozví, proč je toto místo významné, čemu by měl věnovat pozornost, co může v okolí navštívit a co vedlo autora k založení keše. Právě tyto informace lze využít pro vytvoření tematického okruhu městem se zastávkami u jednotlivých keší. Konkrétně město Příbram může využít historického potenciálu a vytvořit tak turistický okruh spojený hornickou historií, který by provedl účastníky c estovního ruchu celým městem, včetně návštěvy Hornického Muzea Příbram. Důkazy a známky hornické historie se odráží po celém městě, proto lze návštěvníka nenásilně provést celou Příbramí, prodloužit jeho pobyt ve městě a zaujmout ho natolik, aby se případně vrátil, či doporučil jeho návštěvu známým.

54

Geocaching [on-line]. 24. 10. 2009 [vid. 2013-03-14]. Březohorská katastrofa 1892. Dostupné z: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GC207DG . 55 Geocaching [on-line]. 9. 9. 2009 [vid. 2013-03-14]. Vyšší princip. Dostupné z: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GC1YEBW . 56 Geocaching [on-line]. 30. 10. 2008 [vid. 2013-03-14]. 5. Května 1945. Dostupné z: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp =GC27ZRK .

21

Jazyková úprava Ačkoli se město Příbram neuvádí mezi primární cíle zahraničních turistů, je třeba počítat i s jejich návštěvou. Vzhledem k tomu, že stránky geocaching.com jsou psané v anglickém jazyce, je nalezení české tradiční keše možné i pro zahraniční turisty bez speciálních úprav. Problém může nastat u mystery keší, kde úkoly a nápovědy už překládány nejsou a tak je zahraniční návštěvník o zážitek ochuzen. Proto by působilo lépe, kdyby alespoň základní informace o místě, či události, které je keš věnována, byla uvedena v anglickém jazyce, případně i v jazycích dalších. V Příbrami a s ní spojených keší by pak připadaly, podle návštěvnosti města, v úvahu jazyky: němčina či angličtina. Vzhledem k rozšířenosti angličtiny ve světě by postačila kombinace českého a anglického popisu. Některé keše již mají dvoujazyčný listing v současnosti, nicméně pro účast zahraničních návštěvníků by bylo zapotřebí přeložit i zbývající, proto se minimálně v počáteční fázi projektu počítá zejména s českými kačery. Doprava Někteří autoři keší si dají s listingem opravdu práci a popíší i způsob jak se na místo dostat, respektive na místo, odkud může hráč začít hledat. Tato informa ce je důležitá především pro kačery z jiných měst, kteří jsou v lokalitě poprvé. Mnohdy by se tak vyhnuli riziku pokut za špatné parkování či bloudění po městě. Při zaměření na Příbram, kterou lze poměrně snadno projít pěšky, či použít MHD a veřejná parkoviště, je možné vytvořit jeden průvodní materiál, kde i nformace o dopravě lze shrnout a usnadnit tak návštěvníkům orientaci během celého projektu. Město má dostatek parkovacích míst, kde lze osobní vůz ponechat a v lovu kešek pokračovat pěšky.

22

3. Dotazníkové šetření - typický kačer Vhledem k všestrannosti hry geocaching je téměř nemožné definovat typického kačera. Přeci jen to může být člověk jakéhokoli věku, či povolání. Nicméně lze alespoň přiblížit průměrného kačera, podle toho zaměřit marketingovou strategii na nejčastější skupinu a zvolit vhodnou propagaci projektu, která by však neměla být masová

kvůli

základním

principům

hry,

které

chrání

komerčnímu

využití

geocachingu. Autor vytvořil dotazníkové šetření 57 , které by mělo pomoci přiblížit cílovou skupinu souhrnného projektu na bázi geocachingu, který by motivoval navštívit určitá místa v Příbrami a prodloužit tak návštěvníkův pobyt ve městě. Tím by se zvýšila možnost větších finančních příjmů v oblasti cestovního ruchu. Dotazník pak byl vytvořen na internetovém serveru Survio.com 58, který se zabývá tvorbou dotazníků a zveřejněn na internetových diskuzních fórech zabývající se geocachingem či zaslán elektronickou poštou přímo hráčům, které autor zná. Jeho šíření mezi nehráče, tzv. mudly, bylo tedy eliminováno přímo při výběru respondentů. Pro kontrolu byla první otázka dotazníku položena tak, aby mohl být mudla z dotazníkového šetření vyřazen. A to především kvůli potenciálnímu zkreslení získaných informací. Celkem vyplnilo dotazník 176 respondentů, z toho dva byli po odpovědi na první otázku vyřazeni. V hodnocení dotazníku autor vychází ze 174 kompletně vyplněných dotazníků. Otázky byly voleny tak, aby odhalily návyky hráčů a jejich názory na samotné vytvoření projektu, který by provázal tematicky několik keší. Otázky lze rozdělit do čtyř skupin: 

charakteristika typického kačera



způsob lovu



geocaching jako motiv cestovního ruchu



demografické údaje o respondentech (slouží především ke zhodnocení věrohodnosti výběru respondentů)

57

Podobu dotazníku může čtenář naleznout v příloze 3. Survio: Online dotazníky zdarma. In: Survio.com [online]. ©2013 [vid. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.survio.com/cs/.

58

23

3.1.

Vyhodnocení dotazníku

Otázka č. 1 Znáte hru geocaching? Tato otázka byla vytvořena jako eliminační nástroj pro výběr pouze hráčů, kteří byli způsobilí odpovídat na další dotazy. Jak lze vidět v grafu (Graf 1), dva respondenti odpověděli ne, a proto byli pro účely dalšího výzkumu z dotazníku vyřazeni. Ostatních 174 dotázaných geocaching zná a tvoří tak konečnou dotázanou skupinu. Otázka č. 2 Hrajete aktivně geocaching? Tato otázka (viz Graf 2) pak rozlišovala pravidelné aktivní hráče od pouhých doprovodů a pomocníků při lovu. Většina dotázaných (153) je aktivním hráčem, zatímco 21 respondentů se geocachingu aktivně nevěnuje, nicméně protože jsou v určitých případech i tito neaktivní hráči, jakožto doprovod, účastníky cestovního ruchu, je třeba jejich odpovědi brát v potaz i dále. Otázka č. 3 Jak jste se ke hře dostali? Z grafu (Graf 3) lze vyčíst, že nejvíce lidí (126) se ke geocachingu dostali na doporučení dalšího hráče, dalších 29 hráčů našlo informace o hře na internetu, 7 našlo vzkaz v keši a 12 respondentů se ke hře dostalo jiným způsobem, který zde uvedli. Jednalo se například o články v časopise (4), informace u samotného GPS přijímače (2), ale také ve škole (3) či v televizi (1). Otázka č. 4 Jak dlouho lovíte? Nejčastěji (109 odpovědí) je zastoupena skupina hráčů, která se lovu věnuje déle než rok, ale méně než 5 let (Graf 4). Dalších 41 respondentů je ve hře poměrně nových a loví méně než jeden rok, zbývajících 24 dotázaných hraje již déle než 5 let a vzhledem ke stáří hry je lze považovat za průkopníky tohoto fenoménu. Otázka č. 5 S kým nejčastěji lovíte? Nejčastěji (Graf 5) hráči loví se svými přáteli, nicméně z počtů dílčích odpovědí lze vypozorovat, že to není jednoznačná odpověď. Kačeři často střídají doprovod, a ačkoli nejčastější odpovědí jsou přátelé (88 respondentů), tak často chodí na lov i s přítelem/kyní (73), sám/sama (51) či s rodinou (47). Z takto položené otázky však zpětně nelze zjistit zodpovězené kombinace. 24

Otázka č. 6 Kolik keší průměrně naleznete za 1 rok? Nejčastější odpověď (64 osob) je počet 11-50 keší ročně. Dále z grafu lze vyčíst (Graf 6), že zbylé možnosti odpovědí jsou celkem vyrovnané. Celých 32 dotázaných najde ročně více než 101 keší, lze je považovat za velmi aktivní hráče. Otázka č. 7 Na geocaching se díváte jako na... Nejčastěji (viz Graf 7) je geocaching považován za zábavnou hru (140), či způsob relaxace (96). Dalších 50 bere geocaching jako adrenalinový zážitek a 22 kačerů jako soutěž, snaží se tak získat, co nejvíce bodů. Zbývajících 22 dotázaných považuje tuto hru i za něco jiného, např. způsob jak poznat své okolí a dostat se na neznámá místa (7), zpestření či jiný typ výletu (6), výlet s dětmi (2), nebo procházku s cílem (2) apod. Otázka č. 8 Kdy nejčastěji lovíte? Pravidelně přes celý rok loví z dotázaných 63 kačerů, od jara do podzimu 45 hráčů a jen občas, bez ohledu na roční období, loví 44 respondentů. Zbylých 22 kačerů loví pouze o dovolené nebo prázdninách. Pro odlov keší v projektu tedy roční období nehraje významnou roli. (viz Graf 8) Otázka č. 9 Jaký dopravní prostředek využíváte při samotném lovu? (z místa současného pobytu – domov, penzion, hotel apod.) Nejčastěji kačeři odpovídali, že chodí na lov pěšky (57), dalších 44 respondentů využívá auto nebo motorku, 35 kačerů loví na kole a 22 využívá veřejnou dopravu jako autobus vlak či MHD. Zbylých 16 dotázaných žádný prostředek neupřednostňuje a střídá je podle vzdálenosti ke kešce (4), jednou se objevila i odpověď letadlo, těžko říct, zda se jednalo o žert či o skutečný zážitek kačera, který kvůli keši využil i letadlo. V tomto případě by se dalo předpokládat, že odlov keše byl součástí zahraniční dovolené, kam se hráč přepravil letecky. (viz Graf 9) Otázka č. 10 Jak daleko jste ochoten kvůli keši cestovat z domova? Jak je vidět v grafu (Graf 10) 61 kačerů je ochotno z domova vyrazit pro keš i více než 50 km, lze předpokládat, že se jedná i o lovy v rámci jednodenních výletů dál od domova. 25

Dalších 48 dotázaných je ochotno urazit maximálně 50 km, 37 kačerů do 25 km a zbývajících 28 respondentů nevyrazí pro keš dál než 10 km od domova. Otázka č. 11 Jak daleko jste ochoten pro lov keše cestovat z místa pobytu – hotel, penzion apod.? Zdánlivě stejná otázka jako č. 10, ale preference hráčů mají spíše opačný charakter (viz Graf 11). Pokud je kačer na dovolené, tak již za keší není ochoten cestovat tak daleko, jako od svého domova a rádius hledání se zmenší. 63 respondentů je ochotno urazit až 25 km a 59 kačerů urazí maximálně 10 km. Jen 25 jich je ochotno urazit maximálně 50 km a 26 dotázaných cestuje i dál. Otázka č. 12 Využili jste v minulosti při odlovu některé z následujících služeb? Víc jak polovina respondentů (92) využila při odlovu keše stravovací zařízení v okolí, 74 kačerů dokonce zaplatilo při lovu vstupné, lze tedy předpo kládat, že ani umístění schránky v areálu nějaké atraktivity cestovního ruchu není překážkou pro potenciální lovce. 53 hráčů pak využilo ubytovací zařízení, 45 infocentrum, 24 respondentů navštívilo obchod se suvenýry a 3 využili půjčovnu lodí, 1 placené p arkoviště a 51 hráčů nevyužilo žádné ze služeb. (viz Graf 12) Otázka č. 13 Navštívili jste někdy díky geocachingu místo kam byste nešli? (nevěděli jste o něm, nezaujalo vás apod.) Celých 127 respondentů (viz Graf 13) se díky hře opravdu dostalo na neobvyklé místo, 34 si není jistých, což lze vysvětlit tím, že nevědí, co si pod takovým místem mají představit, a 13 dotázaných takové místo nenavštívilo. To může být způsobeno jejich výběrem keší ve městě či v blízkém okolí domova, které již znají velmi dobře, či malém množství zkušeností u začínajících hráčů. Otázka č. 14 O jaké místo se jednalo? Tato otázka byla nepovinná a zodpovědělo ji 81 respondentů. Některé z odpovědí jsou velmi obecné jako „spoustu míst“, „je jich víc“ apod. Nicméně našli se i odpovědi, které mají opravdu vypovídající charakter a mohou odhalit tu zajímavější stránku geocachingu jako motivu cestovního ruchu. Hned tři respondenti uvedli poznávání takových míst jako jedním z cílů geocachingu 26

a konkrétně uvedli: „Je mnoho takových keší a je to pravý důvod proč geocaching děláme. Často se jedná i o místa blízko bydliště, o kterých jsme do té doby neměli tušení.“, „Je to důvod, proč tuto hru hrajeme, objevujeme s přáteli místa, o kterých bychom jinak nevěděli.“ či „právě o tom geocaching je - objevování míst kam bych normálně nikdy nešel.“ Dále se často respondenti zmiňovali o vyhlídkách na okolí, městské kanalizaci, jeskyních apod. Z konkrétních míst bylo zmíněno: Jezevcův Vrch (Lužické hory), Muzeum Jana Amose Komenského v Přerově, hrad Český Šternberk atd. Otázka č. 15 Jaký je většinou primární důvod cesty, při které lovíte? Nejvíce respondentů (117) vyráží na cestu s hlavním cílem ulovit keš, často však kačeři důvody kombinují a vyrazí na výlet (81 + 1 cyklovýlet) za účelem ulovení keše či na delší pobyt jako je dovolená (67). Také se dvakrát objevila odpověď, že kačeři loví, když na někoho čekají a potřebují zkrátit chvíli. (viz Graf 14) Otázka č. 16 Je pro vás, při plánování dovolené, důležitý i počet keší v okolí? Větší podíl kačerů (101) nevnímá počet keší jako rozhodující faktor pro výběr dovolené, ale keše si před odjezdem prostudují, pro 43 respondentů je počet keší v okolí důležitým faktorem a pravděpodobně dají přednost místům, kde je keší dostatečné množství , nebo jsou místní keše nějakým způsobem neobvyklé. Zbylých 30 dotázaných přítomnost keší zjišťuje až na místě a počet keší tak není pro ně prioritou při výběru destinace. (viz Graf 15) Otázka č. 17 Jste ochotni zaplatit vstupné kvůli možnosti odlovu keše? Víc jak polovina respondentů (121) se rozhoduje podle konkrétní výše vstupného, 37 kačerů na výši vstupného nehledí a keš si odloví. Pouhých 16 respondentů odvětilo, že nejsou ochotni zaplatit vstupné a keš lovit nebude. (viz Graf 16) Otázka č. 18 Přivítali byste tematické propojení některých keší do společného projektu cestovního ruchu s možností získat odměnu? (např. slevy na vstupné, suvenýry apod.)? Většina (121) kačerů by byla pro tematické propojení keší , které může 27

motivovat k odlovení většího počtu keší v jeden den, 17 respondentů je názoru, že by účast v takovém projektu záležela na odměně a 36 hráčů by se projektu nezúčastnilo. (viz Graf 17) Otázka č. 19 Navrhněte vhodnou odměnu. Tato otázka nebyla povinná a respondenti mohli navrhnout odměnu, která by motivovala k účasti takového projektu. Tuto otázku zodpovědělo 55 dotázaných. Sami hráči pak navrhovali především slevy na vstupném či do okolních zařízení (29), možnost získání speciální geomince nebo slevy na výrobu Czech Wood Geocoin. Dále se objevila skromná přání jako obdržení diplomu, odznáčku či možnosti lovení VIP keše, která by nebyla veřejná pro všechny, ale pouze pro úspěšné účastníky projektu a jeden kačer odpověděl, že ani odměnu nepotřebuje, že tematické propojení kešek je postačující. Otázka č. 20 Jakého jste pohlaví? Tato otázka (viz Graf 18) sloužila ke kontrole rozsahu a složení skupiny dotázaných. Dotazník vyplnilo 104 žen a 70 mužů. Nelze však říci, že geocaching hrají především ženy, naopak v minulých průzkumech často vítězí spíše muži, což by potvrzovala domněnka, že geocaching je ideální kombinací sportovní aktivity, moderní technologie a v určité míře dobrodružství. Autorka se domnívá, že toto konkrétní rozdělení vzniklo především šířením dotazníku mezi své geokolegyně, se kterými sama hraje. Otázka č. 21 Kolik je vám let? Jak lze vyčíst z grafu (Graf 19), geocachingu se věnují především lidé v aktivním věku. Mladších 18 let se průzkumu zúčastnilo 41 osob, ve věku 19-30 let pak 87 dotázaných, mezi 31-50 lety 43 respondentů a starších 51 let pouze 3 z dotázaných kačerů. Kačeři nad 65 let se průzkumu nezúčastnili žádní. Větší počet kačerů v aktivním věku, tzn. do 50 let, lze vysvětlit fyzickou náročností, kterou geocaching jako každá jiná sportovní aktivita vyžaduje. Otázka č. 22 Jste…? Tato otázka se zaměřila na ekonomický status hráčů (viz Graf 20), kdy většina z dotázaných byla ještě studentem/kou (101), dalších 66 dotázaných je již pracujícím zaměstnancem či osobou samostatně výdělečně činnou. Průzkumu se také 28

zúčastnili 3 nezaměstnaní, 3 osoby na mateřské dovolené a 1 důchodce. Tyto údaje měly poskytnout celkový obraz o vzorku dotázaných. O bližším charakteru kačerů vypovídá

spíše

věkové

rozložení

skupin,

to

koresponduje

s nejčastějším

ekonomickým postavením student/ka a pracující. Tato otázka tedy nebyla položena adekvátně a lepší varianta by byla zjistit zaměření oboru, jenž respondenti studují nebo ve kterém pracují. Lze totiž předpokládat, že větší počet jedinců bude zaměřeno na technické či informační obory. Otázka č. 23 Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Polovina dotázaných (88) vystudovalo střední školu s maturitou, 33 respondentů dokončilo základní školu, 32 dotázaných má dokončené vysokoškolské vzdělání a 21 ukončilo střední školu bez maturity. Lze předpokládat, že hře geocaching se budou věnovat spíše vzdělaní lidé právě díky její orientaci na moderní technologie, možná i proto tolik převyšují odpovědi střední vzdělání s maturitou nad středním vzděláním bez maturity. Nicméně to může být způsobeno i tím, že obecně počet absolventů středních škol s maturitou přibývá na úkor počtu absolventů odborných učilišť apod. (viz Graf 21)

3.2.

Shrnutí dotazníkového šetření

Z dotazníku tedy vyplývá, že se většina kačerů ke hře dostala přes známé, a proto lze předpokládat, že si svěří i reference ohledně tematického projektu, který absolvovali. Toho lze využít i při nenásilné propagaci projektu bez masového zapojení médií. Většina hráčů loví kešky 1-5 let a najdou jich 11-50 ročně, z toho vyplývá, že jsou zběhlí v používání GPS přijímačů a v orientaci na stránkách geocaching.com. Případné informace o projektu by tedy měly být zveřejněn y i u jednotlivých keší po předchozí domluvě s majitelem keše. Nejvíce kačerů chodí při lovu pěšky, či jede na kole. Je tedy dobré propojit keše blíže u sebe a zvolit menší město, Příbram se zdá svoji rozlohou vhodná pro tento typ projektu. Velká část hráčů využívá i stravovací zařízení v okolí, proto by měla trasa projektu vést kolem takových zařízení, aby se mohli hráči zastavit a odpočinout si, případně se naobědvat. Vstupné není pro většinu překážkou, navíc lze očekávat, že v menších městech jakým je Příbram, nedosahuje vstupné vysokých hodnot.

29

Typickým kačerem je tedy člověk v aktivním věku (do 50 let), často s dosaženým maturitním vzděláním a i přes výsledky v dotazníku, který byl vytvořen pro tuto práci, lze předpokládat, že větší skupina kačerů bude tvořena muži. Podle výzkumu by tedy mohl mít ucelený projekt, spojující tematicky několik existujících a několik nových keší, úspěch. Je třeba tedy promyslet organizaci a průběh celého projektu konkrétně pro město Příbram. Je jasné, že cílovou skupinou projektu by měli být primárně právě kačeři, protože jsou ve světě hry už znalí a orientace na stránkách geocaching.com pro ně není překážkou. Projektem se bude autor zabývat v následující kapitole.

30

4. Návrh projektu pro Příbram V následující kapitole se autor věnuje už samotnému návrhu projektu pro město Příbram. Vzhledem k historii města, která byla popsána na začátku práce, je vhodné zvolit téma projektu související s hornickou minulostí města. Proto autor vybral několik již existujících keší, které by tematicky odpovídaly projektu.

4.1. Pro

Zahrnutí stávajících keší vytvoření

trasy

s hornickou

činností

je

vhodné

využít

zastávky

u následujících keší. Důl Drkolnov 59 První keš je věnována Drkolnovskému dolu (viz Obr. 15), který byl původně nazván Augustův. Těžba v jeho prostorech neměla dlouhé trvání, byla několikrát pozastavena a přezkoumávána odborníky. Založen byl v roce 1836 a uzavřen byl definitivně v roce 1896. 60 Pohon dolu byl původně větrný, ale byl poměrně brzo vyměněn za pohon vodní. Vodní kolo, které lze vidět při prohlídce, má průměr 12,4 m. 61 V případě návštěvy se návštěvníci také sklouznou hornickou skluzavkou, což ocení především děti. Samotná keš je umístěna venku, stranou od dolu, aby se kačeři vyhnuli prozrazení. Její odlov není složitý, jedná se o tradiční keš o velikosti mikro. Pro její získání není třeba platit vstupné 62. Březohorská katastrofa 1892 63 Dne 31. května 1892 se na dole Marie (viz Obr. 16) udála katastrofa do té doby nevídaných rozměrů. I do dnes zůstává jednou z nejtěžších havárií evropského

59

Geocaching [on-line]. 20. 2. 2011 [vid. 2013-04-14]. Důl Drkolnov. Dostupné z: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GC2P3RJ . 60 Zdař Bůh.cz. Důl Drkolnov. In: Zdař Bůh.cz [on-line]. 10. 5. 2010 [vid. 2013-04-21]. http://www.zdarbuh.cz/reviry/brezohorsky-rudni-revir/dul-drkolnov-v-pribrami/. 61 Tamtéž. 62 Aktuální ceny vstupného může čtenář zjistit na stránkách HM Příbram. Hornické muzeum Příbram. In: Hornický skanzen Březové hory: vstupné [on-line]. Příbram: HM Příbram, ©2011 – 2013 [vid. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/hornicky-skanzen-brezovehory/vstupne/. 63 Geocaching [on-line]. 24. 10. 2009 [vid. 2013-04-21]. Březohorská katastrofa 1892. Dostupné z: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GC207DG .

31

hornictví. Zemřelo 319 horníků, kteří v ten den byli v dolech nebo se dobrovolně přihlásili na záchrannou misi. 64 Příčinou neštěstí bylo odhození oharku knotu z kahanu v hloubce 950 m, který vzplanul. Vzhledem k tomu, že na dolu Marie bylo všechno dřevo velmi suché a pórovité, šířil se oheň velice rychle směrem k povrchu. Většina dřeva byla spalována nedokonale a tvořily se jedovaté plyny (především oxid uhelnatý), který se šířil chodbami 65 a znemožňoval vyslání záchranných týmů. Plyny se šířily i do okolních dolů. 66 „S Bohem všecky manželky všech, kteří jsme tady zahynuli! Drahá manželko, poslední slova s velikou bolestí píšu, hlava bolí, vzduch oslabuje, věčnost se blíží! Velmi bolestně se s vámi loučím a prosím vás modlete se za mne (…), prosím vás, modlete se, s Bohem s Bohem, všecko skládám na tebe, drahá manželko, odevzdávám ti děti i všecko, starej se o ně, jak já. S Bohem, vy všichni přátelé, modlete se; tu almužnu co máš, o tom víš. Dlužen nejsem nikde (…). František Soukup.“ 67 Keš je jedna z jednodušších tradičních mikro keší. Není třeba platit vstupné, je na veřejně přístupném místě. Karel Hojden 68 Keš je věnována příbramskému rodákovi z hornické rodiny. Karel Hojden nikdy nechtěl být horníkem, projevoval umělecké sklony už od útlého věku. Navzdory přání rodičů vystudoval Umělecko-průmyslovou školu a Akademii. Stal se grafikem. Jeho oblíbeným tématem byla příbramská krajina a životy horn ických rodin, jeho tvorba je součástí stálé expozice Hornického muzea v Příbrami. Samotná keška není obtížná, patří mezi mystery keše a je opět velikosti mikro. Je na veřejně přístupném místě a není třeba platit vstupné.

64

Většina dolů v březohorském revíru je vzájemně propojena a jsou nedaleko od sebe, jak lze dobře vidět na mapce (viz Obr. 17), proto byly důsledky neštěstí tak rozsáhlé. 65 V ten den bylo venku zhruba 24°C, tedy podobná teplota jako v dole a tak nemohl fungovat tzv. komínový efekt, kdy jsou plyny odváděny na povrch větracími šachtami. 66 Konvička, V., Požár na dole Marii v Příbrami 31. 5. 1892. In: Hornictví.info [on-line]. [vid. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.hornictvi.info/podzemi/nestesti/04.htm . 67 Pasáček, R., Strašidelné pověsti města Příbramě. Příbram: Pasáček, 1995. Str. 44. 68 Geocaching [on-line]. 23. 1. 2010 [vid. 2013-04-21]. Karel Hojden. Dostupné z: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GC237FT .

32

Anenský důl 69 Další keš zavede hráče k dolu Anna (viz Obr. 18) na Březových Horách. Založen byl roku 1789 a po zastavení hloubení dolu Vojtěch se po roce 1935 se svojí hloubkou 1437 m stává tehdejším nejhlubším dolem nejen Příbrami, ale celé Evropy. Těžba byla prováděna parním strojem z továrny Breitfeld-Daněk z roku 1914, který je i v současnosti chloubou muzea. V rámci prohlídky dolu Anna se návštěvníci svezou důlním vláčkem (260 m dlouhá trasa) k Prokopské jámě, která je v současnosti nehlubší jámou v revíru (necelých 1600 m). Dodnes je jednou z nejhlubších v Evropě. 70 Keš je opět umístěna mimo areál a není třeba platit vstupné. Keš je typu mystery, proto je doporučeno se s ní seznámit před samotným odlovem a je velikosti mikro. Příbramský hřbitov – památník horníkům 71 Tato keš kačery přivede k pomníku, který je věnován obětem katastrofy na dole Marii z roku 1892. Identický pomník (viz Obr. 19) stojí i na hřbitově na Březových Horách. O výstavbě těchto pomníků bylo rozhodnuto již rok po katastrofě. Dokonce pod nimi byly vybudovány krypty pro uložení ostatků horníků po zrušení hromadných hrobů, k tomu již však nedošlo. Na hřbitově lze navštívit hroby známých příbramských rodáků jako František Drtikol (fotograf, malíř a grafik), Evžen Sokolovský (režisér) apod. 72 Samotná keš je mysterka. Pro vyluštění finálních souřadnic je třeba projít hřbitov či najít si informace předem. Keš patří k jednodušším mikro keším. Svatá Hora 73 Poslední existující keš, kterou je možno zahrnout do projektu se nachází na okraji města. Jedná se o keš Svatá Hora (Příbram), která zavede návštěvníky k baroknímu 69

Geocaching [on-line]. 28. 5. 2011 [vid. 2013-04-21]. Anenský důl. Dostupné z: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GC2X3FJ . 70 Hornické muzeum Příbram. Hornický skanzen Březové hory: prohlídkové areály [on-line]. Příbram: HM Příbram, ©2011 – 2013 [vid. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.muzeumpribram.cz/cz/hornicky-skanzen-brezove-hory/prohlidkove-arealy/areal-b-dul-anna/prokopska-stola/. 71 Geocaching [on-line]. 2. 5. 2011 [vid. 2013-04-21]. Příbramský hřbitov – památník horníkům. Dostupné z: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GC2VEYA. 72 Korbel Podbrdský, J., Pomníky důlní katastrofy na Březových Horách z 31. května 1892 (přednáška). Příbram: Spolek Prokop Příbram, 2009. Dostupná také z: http://www.spolek-prokoppribram.cz/dulnik/Katastrofa1892-8.pdf [vid. 2013-04-14]. 73 Geocaching [on-line]. 7. 5. 2005 [vid. 2013-04-21]. Svatá Hora (Příbram). Dostupné z: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GCNTMK .

33

komplexu a poutnímu místu, které bylo v době své největší slávy nejvýznamnějším mariánským poutním místem v Čechách. Na počátku 16. století němečtí horníci z Krušných Hor, povolaní, aby zkvalitnili těžbu stříbra v dolech, dostali do užívání kostel sv. Jana Evangelisty. Čeští horníci odsud přenesli sošku Panny Marie, sv. Alžběty a dva zvony do svého kostela, a tak přispěli k současné podobě kostelu na Svaté Hoře (viz Obr. 20). 74 Keška je jednoduchá tradiční o obvyklé velikosti (regular). Opět není třeba platit vstupné. Do areálu Svaté Hory se dostane návštěvník bez průvodce zadarmo. Může zde vyluštit i další keše zaměřené přímo na Svatou Horu. Do projektu byla zařazena pouze tato.

4.2.

Návrh nových keší

Pro dotvoření projektu a ukázku dalších zajímavých míst autor navrhuje vytvořit tyto nové keše. Hornická chalupa Nedaleko Ševčínského dolu (asi 300 m) lze najít typický hornický domek (viz Obr. 21), kde Hornické muzeum zřídilo stálou expozici, která ukazuje, jak vypadal život hornické rodiny na přelomu 19. a 20. století. 75 Expozice spolu s návštěvou předchozích areálů dotvoří návštěvníkův obrázek o hornické minulosti města. V prostorech chalupy je i výstava hračkářství a loutkářství, která zaujme jak děti tak dospělé. Keš by byla umístěna nedaleko chalupy, tak aby její odlov nebyl komplikovaný přítomností dalších návštěvníků. Nebylo by třeba platit vstupné. Důl Vojtěch Další z březohorských dolů, kde kačer navštíví výstavu věnovanou světovému prvenství v dosažení 1000 m svislé hloubky v jámě Vojtěch z roku 1875. Dále galerii výtvarných děl Karla Hojdena a Václava Šáry s havířskou tématikou. Může z důlní 74

Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie Příbram - Svatá Hora. Historie Svaté Hory. In: Svatá-Hora.cz [on-line]. Příbram: Svatá Hora, ©2003 – 2009 [vid. 2013-04-17]. Dostupné z: http://svata-hora.cz/cz/2/historie. 75 Hornické muzeum Příbram. Hornický skanzen Březové hory: prohlídkové areály [on-line]. Příbram: HM Příbram, ©2011 – 2013 [vid. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.muzeumpribram.cz/cz/hornicky-skanzen-brezove-hory/prohlidkove-arealy/areal-a-sevcinsky-dul/.

34

věže obdivovat panoramatickou vyhlídku na okolní Brdy. Dále se může podívat do obnovené hornické kovárny z přelomu 18. a 19. století, po předchozí domluvě je možná i ukázka kovářských prací. 76 K dolu Vojtěch (viz Obr. 22) se lze dostat hornickým vláčkem z areálu Ševčínského dolu. Z dolu Vojtěch vede podzemní trasa (330 m) k dolu Anna. Keš lze umístit nedaleko dolu v blízkém parku, nebylo by třeba tedy platit vstupné a jednalo by se o, pro město, tradiční mikro keš.

4.3.

Ucelený projekt

Jak už samotný výběr keší napověděl, zvolené téma projektu vychází z hornické historie

města

Příbram.

Pro

potřeby

této

práce

autorka

nazvala

projekt

Toulky s příbramskými horníky. Při jeho účasti se návštěvník dozví téměř vše o havířské historii města, projde celou Příbram a pozná ji i z pohledu klasického rezidenta. Cílem projektu je seznámení návštěvníků s městem zábavnou formou a odhalení charakteru města, který bývá, při krátké návštěvě jen Svaté hory nebo jen Hornického muzea, často skryt. Sekundárním cílem je samozřejmě prodloužit tak jejich pobyt ve městě či motivovat je k další návštěvě v budoucnu. Příbram má, ačkoli je poměrně malé město, co nabídnout a vzhledem k blízkosti k Praze má i turistický potenciál v přilákání cizinců, kteří jeli do hlavního města. Pro koho je projekt určen Účastníci projektu by se měli na trasu vydat sami či v menších skupinkách (1-5 lidí). A to z toho důvodu, aby nevzbuzovali pozornost mezi mudly, tedy nehráči geocachingu, a aby při návštěvě expozic Hornického muzea nebylo zapotřebí objednávat návštěvu s předstihem či na místě čekat na uvolnění míst. Celá akce je vhodná i pro rodiny s dětmi. Zastávky trasy, tzn. jednotlivé keše a atraktivity, byly zvoleny tak, aby zaujaly jak dospělé osoby, tak děti. Trasa vede mimo hlavní cesty, okolo několika stravovacích zařízení a parků, kde se dá odpočinout a při přesunu lze využít i MHD města Příbram.

76

Hornické muzeum Příbram. Hornický skanzen Březové hory: prohlídkové areály [on-line]. Příbram: HM Příbram, ©2011 – 2013 [vid. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.muzeumpribram.cz/cz/hornicky-skanzen-brezove-hory/prohlidkove-arealy/areal-c-dul-vojtech/.

35

Celý projekt je pak celodenní záležitostí, i když samotná trasa bez návštěvy expozic a restaurací se dá běžnou chůzí urazit za 2,5 až 3 hodiny. Jedinými podmínkami účasti je tedy dobrý zdravotní stav účastníků, určitý stupeň fyzické zdatnosti a samozřejmě členství na geocaching.com, kde jsou veškeré podklady k odlovu keší. Popis trasy Samotná trasa je zaznamenána v mapce v příloze (viz Obr. 23). Samozřejmě se můžou kačeři vydat jinudy, nicméně navrhnutá trasa se vine klidnějšími ulicemi a je ideální pro pěší i cyklisty. Návštěvníci začnou na Drkolnově, menším sídlišti v jihozápadní části města u keše Důl Drkolnov. Pokud návštěvníci přijeli autem, je možné ho zaparkovat na sídlišti, kde jsou neplacená místa k stání, či u supermarketu, kde je hlídané placené parkoviště. Dál trasa vede kolem březohorského hřbitova, který je možno navštívit a odhalit tak další známky příbramské minulosti. Odtud se přemístí na Březové Hory, které tvoří západní a severozápadní část města. Zde je koncentrace keší už větší a účastníci zde stráví více času. Odlov je doporučen provádět v pořadí: Hornická chalupa – Březohorská katastrofa 1892 – Karel Hojden – Důl Vojtěch – Anenský důl – Příbramský hřbitov – Svatá Hora (Příbram). V průběhu lovu tak návštěvníci mohou navštívit areály Hornického Muzea, vidět všechny tři březohorské kostely (sv. Vojtěch, sv. Prokop a kostel

Církve

československé husitské) a projít klidnější částí města až k mostu, který vede přes železniční trať. Ta odděluje starou část města od Březových Hor. Dětští hráči budou nadšeni z projíždějících vlaků. Nedaleko mostu už začíná městská odpočinková zóna Hořejší obora. Účastníci se mohou projít kolem rybníka, posedět na lavičkách nebo v altánku, krmit kapry či kachny a nabrat síly na poslední etapu projektu. Pak se skupinka může vydat centrem města, přes nově revitalizované náměstí se zpívající kašnou a kostelem sv. Jakuba, k další keši Příbramský hřbitov – pomník horníkům.

36

Odtud je to na Svatou Horu, která se tyčí na kopci nad městem, už nedaleko. Na cestu vzhůru si může hráč vybrat dvě varianty. Buď Svatohorské schody, které jsou zastřešené a v případě nepříznivého počasí hráče ochrání, nebo nezastřešená cesta, která vede kolem třešňových sadů. Tuto cestu lze doporučit především v jarním období, kdy jsou všechny třešně rozkvetlé a v létě, kdy je možné si pár třešní i natrhat. V samotném okolí Svaté hory je keší více. Ty už však nejsou zařazeny do projektu Toulky s příbramskými horníky. Doprava Samotný projekt se doporučuje projít pěšky pro důkladné seznámení s městem. I doprava na kole je možná, a však při návštěvě expozic Hornického muzea může být vracení se pro kolo zdlouhavé. Dopravu do města lze absolvovat několika způsoby. Pokud hráči přijedou autem, mohou ho zaparkovat na jednom z parkovišť na začátku trasy, jak již bylo zmíněno. Je možné také využít placené parkoviště u Svaté Hory a celou trasu jít opačným směrem. 77 Hráč také může zanechat vozidlo někde v centru města a dopravit se na začátek trasy městskou hromadnou dopravou, stejně jako v případě příjezdu autobusem či vlakem. Autobusové a vlakové nádraží, jsou hned vedle sebe a odsud se návštěvník na Drkolnov i na Svatou Horu dostane MHD. Návštěvníci z Prahy, kteří přijedou autobusem č. 97, 98 a 99, mohou vystoupit až na konečné Podbrdská a k první keši jít pěšky. Stravování Celá trasa je vedena tak, aby se účastníci mohli kdykoli zastavit a v přilehlých stravovacích zařízeních se občerstvit. Největší koncentrace stravovacích zařízení je v okolí náměstí J. A. Alise na Březových Horách, kde se nachází pizzerie Luigi, restaurant Březohorka, pizzerie Atollo a stylová hornická hospoda Na Vršíčku. Dále pak v okolí Hořejší obory stojí Restaurant Pana Septima, kavárnu U Pipa, na náměstí T. G. Masaryka restaurace Zlatý soudek a pak v Pražské ulici, která ústí na náměstí, je otevřeno několik rychlých občerstvení. Na konci cesty, přímo u Svaté Hory, je pak cukrárna s terasou. 77

Seznam veřejných parkovišť společně s cenou parkovného nalezne čtenář na stránkách Pribram.cz: Dirtecho media, s.r.o., Parkování v Příbrami. In: Pribram.cz. Příbram: Ditercho media, s.r.o. [online]. c2008 [vid. 2013-4-18]. Dostupné z: http://www.pribram.cz/index.php?menu=parkovani -vpribrami.

37

Výběr je tedy široký a návštěvníci města si přijdou na své. Díky tomu, že město je poměrně malé a není turisticky příliš vytížené, jsou ceny průměr né a posezení v zařízeních je velmi příjemné. Prezentace projektu Jak již bylo naznačeno výše, projekt je určen pro aktivní hráče geocachingu z širokého okolí. Jeho prezentace by měla být tedy zaměřená na kačery, aby se zamezilo komerčnímu šíření této hry. Vhodným nástrojem je tedy elektronická prezentace v diskuzních fórech, které se zabývají geocachingem, či na samotných stránkách geocaching.com, kdy u jednotlivých keších, zahrnutých v projektu, by autor odkazoval hráče na samostatné webové stránky projektu. Tyto stránky by sloužily jako zastřešení celého projektu. Vhodnou adresou stránek by bylo například: toulky-hornickou-pribrami.cz, toulkyshorniky.cz nebo krátce hornici-pb.cz apod. Na těchto stránkách by pak hráči našli veškeré potřebné informace včetně map města, seznam keší a také referencí úspěšných účastníků projektu , tipy na výlety ve městě a na stravování či ubytování. Byla by zde i informace o kontaktním místě, kam by si účastníci psali o odměnu za úspěšný odlov kešek, která by jim po kontro le jejich logů byla zaslána poštou domů, či by si ji mohli vyzvednout osobně. Odměna Jak vyplývá z dotazníku, nejvíce lidí by si přálo slevy do okolních zařízení, nicméně to je proti pravidlům hry geocaching, která by neměla být využívána pro komerční účely. Proto autor zvolil jiný typ odměny. Po odlovu všech keší (odlov ve stejný den není podmínkou), kontaktuje hráč přes webové stránky správce projektu. Ve své zprávě zanechá informace o odlovu, tzn. datum a svoji přezdívku, kterou používá na stránkách geo caching.com a adresu pro zaslání odměny. Pokud některá z keší bude z důvodu údržby uzamčena, je třeba tuto informaci napsat také, aby bylo možné odměnu získat. Po ověření této zprávy bude účastníkům zaslána odměna v podobě malého odznáčku a diplomu o absolvování Toulek s příbramskými horníky. Odznáček bude ve tvaru malého horníka, podobnému tomu v městském znaku (viz Obr. 24). 38

Závěr V první části práce autor shrnul základní poznatky o hř e geocaching, která je stále rozvíjející se aktivitou, která je často samotnými hráči považována za zábavou hru a způsob relaxace. Autor také shrnul základní specifika služeb cestovního ruchu a přiblížil projekty na bázi geocachingu v České republice, které již byly v minulosti vytvořeny. Dál se čtenář seznámil s městem Příbram, především jeho hornickou historií a hlavními atraktivitami města, které lákají nejvíce návštěvníků. Právě tyto aspekty tvoří největší potenciál města v cestovním ruchu, který v Příbrami stále není plně využit. I proto se město rozhodlo spolufinancovat projekt na podporu propagace Příbramska a tak učinilo jeden z prvních kroků ke zvýšení povědomí o existenci tohoto královského horního města ve Středních Čechách. V další kapitole bylo vyhodnoceno dotazníkové šetření, které přiblížilo cílovou skupinu projektu. Lze říct, že vhodnými účastníky jsou hráči geocachingu různého věku, dobré fyzické kondice, se zájmem o zapojení do tematického okruhu. Několik hráčů vyslovilo obavy o komerční využití hry. Obavy byly autorem vzaty v úvahu a při tvorbě samotného projektu autor upustil od masové propagace trasy a možnosti získat slevy do okolních zařízení. Na místo toho zvolil nenásilnou formu odměny v podobě diplomu za účast a získání jednoduchého odznáčku (podobně jako účastníci pochodu Praha – Prčice získávají plastové botičky). V poslední kapitole byly na Příbram aplikovány veškeré poznatky, které vyplynuly z předchozích kapitol a z dotazníkového šetření, ve kterém se, mimo jiné, potvrdila domněnka, že hráči si mezi sebou sdělují své záž itky (většina se k samotné hře přidala právě díky referencím známých, kteří již hráčem byli). Lze tedy předpokládat, že v případě pozitivní zkušenosti účastníků se povědomí o tomto projektu rozšíří a do města přijedou noví návštěvníci, kteří díky projektu Toulky s příbramskými horníky projdou celým městem a nenavštíví pouze Svatou Horu, nebo Hornické muzeum v Příbrami, na které se propagace města zaměřila. Tím se zvýší pravděpodobnost návštěvy centra města a příjmů ostatních subjektů, kteří navazují na cestovní ruch, včetně stravovacích zařízení. Samotný projekt je pak tvořen již existujícími keškami s doplňkem dvou nových, které ucelily téma. Účastník má možnost projít celé město včetně centra tak, aby ho poznal i z jiné stránky než jak je prezentováno v propagačních materiálech 39

a turistických průvodcích. Trasa vede především poklidnými ulicemi a městskými parky, kde si lze během dne odpočinout. Zpříjemnit trasu si hráči mohou i návštěvou expozic Hornického muzea, kde se mohou o informacích z projektu přesvědčit na vlastní oči a často i na vlastní kůži. Trasa vede také okolo dalších atraktivit města, ačkoli ne všechny jsou součástí projektu. Díky principu hry geocaching a povahy většiny hráčů má tento projekt r eálnou šanci na využití v praxi. V budoucnu ho lze rozšířit na okolí Příbrami, které je hornickou historií také dotčeno. Projekt lze využít jako zábavnou hru pro skupinu přátel, naučný výlet pro celou rodinu či jako soutěž mezi jednotlivými skupinami účastníků. Je tedy jedním z motivů návštěvy města Příbram a proto geocaching může v budoucnu hrát na Příbramsku velmi významnou roli, kterou nelze zanedbávat.

40

Seznam literatury Odborná literatura 1. DOLEŽAL, D., Příbram a okolí: turistický průvodce, 1. vydání, Příbram: Knihkupectví – Galerie – Antikvariát Olšanská a Hyšpler, 1997. ISBN 80-902362-0-0. 2. HORŇÁKOVÁ, M., Geocaching, Jindřichův Hradec, 2010. Bakalářská práce. VŠE v Praze, Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Vedoucí práce Ing. Pavel Pokorný. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_ zp.pl?podrobnosti=83776. 3. JAKUBÍKOVÁ, D., Marketing v cestovním ruchu. 1. vydání, Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3247-3. 4. PÁSKOVÁ, M. a ZELENKA, J., Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 5. VELFL, J., Příbram v průběhu staletí, 2. vydání, Příbram: Městský úřad Příbram, 2003. ISBN 80-239-1174-0.

Internetové zdroje 6. ANOPRESS IT, A.S., In: Prkonektor.cz [on-line]. Praha: Anopress IT, a.s.. ©2013. Dostupné z: http://www.prkonektor.cz/. 7. GEOCACHING. In: Geocaching.com: The Official GPS Cache Hunt Site [on-line]. ©2000-2013. Dostupné z: http://www.geocaching.com/. 8. GEOWIKI. In: Wiki.geocaching.cz [on-line]. ©2013. Dostupné z: http://wiki. geocaching.cz/wiki/. 9. HORŇÁKOVÁ, M., Poznej Jindřichův Hradec a vyhraj! [on-line]. ©2010. Dostupné z: http://poznejjh.ic.cz/. 10. HORNICKÉ MUZEUM PŘÍBRAM. In: Muzeum - Příbram.cz [on-line]. Příbram: HM Příbram, ©2011– 2013. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/. 11. HORSKÝ KLUB LESNÁ V KRUŠNÝCH HORÁCH. Horský In: Horský klub Lesná [on-line]. Lesná: Vzdělávací a rekreační centrum Lesná o.p.s., ©2011 . Dostupné z: http://www.horskyklublesna.cz/cz/. 12. JUNÁK, LIBERECKÝ KRAJ. In: Envikešky.cz [on-line]. ©2009. Dostupné z: http://www.envikesky.cz/. 13. KONVIČKA, V., In: Hornictví.info [on-line]. Dostupné z: http://www.hornictvi.info/. 14. MĚSTO PŘÍBRAM. In: Příbram-city.cz: Oficiální web [on-line]. Příbram: Město Příbram, ©2013. Dostupné z: http://www.pribram-city.cz/. 15. ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST U KOSTELA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE PŘÍBRAM - SVATÁ HORA. In: Svatá-Hora.cz [on-line]. Příbram: Svatá Hora, ©2003 – 2009. Dostupné z: http://svata-hora.cz/. 16. SIDEROPULOS, I., In: GPS navigace [on-line]. Dostupné z: http://www.gpsnavigace.cz/index.htm. 41

17. ZDAŘ BŮH. In: Zdařbůh.cz [on-line]. Petřvald: Zdař Bůh, o. s., ©2003. Dostupné z: http://www.zdarbuh.cz/.

Ostatní zdroje 18. CZECHTOURISM. Strategie propagace České republiky 2004 - 2010 [on-line dokument]. Praha: CzechTourism, 2004. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz /files/ strategie_2010.pdf. 19. CZECHTOURISM. Návštěvnost turistických cílů [on-line dokument]. Praha: CzechTourism, 2012. Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/653/navstevnost -turistickych-cilu. 20. DOM, Výsledkem zvládnutí projektu je zvýšení turistického ruchu. [on-line článek]. Příbram: Periskop. 15. 3. 2012. Dostupné z: http://www.periskop-pribram.cz/ component/content/article/27-archiv-2012/8054-vysledkem-zvladnuti-projektu-jezvyeni-turistickem-ruchu.html. 21. HORNICKÉ MUZEUM PŘÍBRAM. Zpráva o činnosti Hornického muzea Příbram za rok 2011 [on-line výroční zpráva]. Příbram: Hornické muzeum Příbram, 2012. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/userfiles/dalsi/pdf/11zprava.pdf. 22. HORNICKÉ MUZEUM PŘÍBRAM. Zpráva o činnosti Hornického muzea Příbram za rok 2012 [on-line výroční zpráva]. Příbram: Hornické muzeum Příbram 2013. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/userfiles/dalsi/pdf/12zprava.pdf. 23. KORBEL PODBRDSKÝ, J., Pomníky důlní katastrofy na Březových Horách z 31. května 1892 (přednáška). Příbram: Spolek Prokop Příbram, 2009. Dostupná také z: http://www.spolek-prokop-pribram.cz/dulnik/Katastrofa1892-8.pdf. 24. PASÁČEK, R., Strašidelné pověsti města Příbramě. Příbram: Pasáček, 1995. 25. ŠMOLÍK, P., Prezentace událostí na Svaté Hoře v roce 2011 [on-line prezentace]. Příbram: Svatá Hora, 2012. Dostupné z: http://svata-hora.cz/cz/article/1551/ prezentace-udalosti-na-svate-hore-v-roce-2011. 26. ŠMOLÍK, P., Svatá Hora v roce 2012 [on-line prezentace]. Příbram: Svatá Hora, 2013. Dostupné z: http://svata-hora.cz/cz/article/1666/svata-hora-v-roce-2012.

42

Seznam obrázků Obrázek 1 - Příklad listingu keše ...................................................................... 45 Obrázek 2 - Typická podoba keše ..................................................................... 46 Obrázek 3 - Příklad geomince........................................................................... 46 Obrázek 4 - Další geomince ............................................................................. 46 Obrázek 5 - Czech Wood Geocoin .................................................................... 47 Obrázek 6 - Počet aktivních keší v jednotlivých krajích ČR k 14. 4. 2013 ......... 47 Obrázek 7 - Pohled na Příbram se Svatou Horou ............................................... 48 Obrázek 8 - Lokace města ................................................................................ 48 Obrázek 9 - Jeden z odvalů u Příbrami ............................................................. 49 Obrázek 10 - Jedna z prvních ulic nového sídliště v Příbrami ............................ 49 Obrázek 11 - Svatá Hora .................................................................................. 50 Obrázek 12 - Kostel sv. Jakuba s novou kašnou na náměstí T. G. Masaryka ...... 50 Obrázek 13 - Zámeček – Ernestinum s gotickým arkýřem ................................. 50 Obrázek 14 - Jedna z budov Hornického muzea ................................................ 51 Obrázek 15 - Důl Drkolnov .............................................................................. 51 Obrázek 16 - Pamětní deska na Dolu Marie ...................................................... 51 Obrázek 17 - Březohorský revír (dnes Areál Hornického muzea Příbram) ......... 52 Obrázek 18 - Důl Anna .................................................................................... 52 Obrázek 19 - Památník horníkům ..................................................................... 53 Obrázek 20 - Kostel Svatá Hora ....................................................................... 53 Obrázek 21 - Interiér hornické chalupy ............................................................. 54 Obrázek 22 - Důl Vojtěch ................................................................................. 54 Obrázek 23 - Trasa projektu Toulky s příbramskými horníky ............................ 55 Obrázek 24 - Velký znak města Příbram ........................................................... 56

Seznam grafů Graf 1 – Znáte hru geocaching? ........................................................................ 60 Graf 2 – Hrajete aktivně geocaching? ............................................................... 60 Graf 3 – Jak jste se ke hře dostali? ................................................................... 61 Graf 4 – Jak dlouho lovíte? .............................................................................. 61 Graf 5 – S kým nejčastěji lovíte? ...................................................................... 62 Graf 6 – Kolik keší průměrně naleznete za 1 rok? ............................................. 62 Graf 7 – Na geocaching se díváte jako na ...? .................................................... 63 Graf 8 – Kdy nejčastěji lovíte? ......................................................................... 63 Graf 9 – Jaký dopravní prostředek využíváte? ................................................... 64 Graf 10 – Jak daleko jste ochoten kvůli odlovu keše cestovat z domova? .......... 64 Graf 11 – Jak daleko jste ochoten pro odlov keše cestovat z místa pobytu? ....... 65 Graf 12 – Využili jste v minulosti při dlovu některé z následujících služeb? ..... 65 Graf 13 – Navštívili jste někdy díky geocachingu místo, kam byste nešli? ........ 66 Graf 14 – Jaký je většinou primární důvod cesty, při které lovíte? .................... 66 Graf 15 – je pro vás, při plánování dovolené, důležitý i počet keší v okolí? ...... 67 Graf 16 – Jste ochotni zaplatit vstupné kvůli možnosti odlovu keše? ................. 67 Graf 17 – Přivítali byste tematické propojení keší do společného projektu CR? . 68 Graf 18 - Pohlaví ............................................................................................. 68 Graf 19 - Věk ................................................................................................... 69 Graf 20 – Sociální status .................................................................................. 69 Graf 21 - Vzdělání ........................................................................................... 70

Příloha 1 - Listing keše Z listingu keše lze vyčíst všechny důležité informace, které kačer k odlovení potřebuje, včetně jejího aktuálního stavu.

Obrázek 1 - Příklad listingu keše zdroj: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=33b6a8ac -fddf-4ba1-8ecc9397d7e29880 (19. 4. 2013)

Příloha 2 – Obrázky

Obrázek 2 - Typická podoba keše Zdroj: http://verabludovice.ezin.cz/geocaching/zalozene_cache -fotogalerie-zalozene_kesky (19. 4. 2013)

Obrázek 3 - Příklad geomince Zdroj: http://www.marcelcuvelier.de/images/geocaching/geocoin1.jpg (19. 4. 2013)

Obrázek 4 - Další geomince Zdroj: http://farm4.static.flickr.com/3547/3395614448_e8e4ae7ce1_o.jpg (19. 4. 2013)

Obrázek 5 - Czech Wood Geocoin zdroj: http://3pol.cz/img/pic/0/2011/08/cwg2.jpg (19. 4. 2013)

Obrázek 6 - Počet aktivních keší v jednotlivých krajích České republiky k 14. 4. 2013 zdroj: https://fbcdn-sphotos-f-a.akamaihd.net/hphotos-akprn1/544959_583549931670099_1602362619_n.png (15. 4. 2013)

Obrázek 7 - Pohled na Příbram se Svatou Horou Zdroj: Velfl, J., Příbram v průběhu staletí, 2003.

Obrázek 8 - Lokace města Zdroj: http://www.mcz-krbykamna.cz/img/mapa.png (19. 4. 2013)

Obrázek 9 - Jeden z odvalů u Příbrami Zdroj: http://zelenagenerace.wz.cz/problem%20s%20haldami.htm (19. 4. 2013)

Obrázek 10 - Jedna z prvních ulic nového sídliště v Příbrami Zdroj: Velfl, J., Příbram v průběhu staletí, 2003.

Obrázek 11 - Svatá Hora Zdroj: Velfl, J., Příbram v průběhu staletí, 2003.

Obrázek 12 - Kostel sv. Jakuba Většího s novou kašnou na náměstí T. G. Masaryka Zdroj: https://fbcdn-sphotos-c-a.akamaihd.net/hphotos-akprn1/556627_3724531555379_1341872327_n.jpg (19. 4. 2013)

Obrázek 13 - Zámeček – Ernestinum s gotickým arkýřem Zdroj: http://pribram-city.cz/index.php?vid=223 (19. 4. 2013)

Obrázek 14 - Jedna z budov Hornického muzea Zdroj: http://www.pilgrims.cz/tour/hornicke -muzeum (19. 4. 2013)

Obrázek 15 - Důl Drkolnov Zdroj: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=9f438c5e -00ea-4fb9-8f34f84a6ba1390c (20. 4. 2013)

Obrázek 16 - Pamětní deska na Dolu Marie Zdroj: http://www.hornictvi.info/podzemi/nestesti/04.htm (19. 4. 2013)

Obrázek 17 - Březohorský hornický revír (dnes Areál Hornického muzea Příbram) Zdroj: http://www.muzeum-pribram.cz/exhmpb/exbh/exbh.html (19. 4. 2013)

Obrázek 18 - Důl Anna Zdroj: http://www.muzeum-pribram.cz/exhmpb/exhmpb.html (19. 4. 2013)

Obrázek 19 - Památník horníkům Zdroj: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=d53c3eb4 -2bcb-4bd3-be1cd0a79bde510c (19. 4. 2013)

Obrázek 20 - Kostel Svatá Hora Zdroj: Velfl, J., Příbram v průběhu staletí, 2003.

Obrázek 21 - Interiér hornické chalupy Zdroj: Velfl, J., Příbram v průběhu staletí, 2003.

Obrázek 22 - Důl Vojtěch Zdroj: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/hornicky-skanzen-brezove-hory/prohlidkovearealy/areal-c-dul-vojtech/ (19. 4. 2013)

Obrázek 23 - Trasa projektu Toulky s příbramskými horníky Zdroj mapy: http://www.muzeum-pribram.cz/poloha/citymap/citymap.html (15. 4. 2013)

Obrázek 24 - Velký znak města Příbram Zdroj: http://www.pribram-city.cz/index.php?vid=34 (19. 4. 2013)

Příloha 3 - Dotazník Typický kačer 1. Znáte hru geocaching? o ano o ne 2. Hrajete aktivně geocaching? o ano o ne 3. o o o o

Jak jste se k této hře dostali? přes jiného hráče v mém okolí našel jsem skrýš a v ní vzkaz přes internet přes jiná média (TV, noviny apod.)

4. o o o

Jak dlouho lovíte? méně než rok méně než 5 let déle než 5 let

5. □ □ □ □

S kým lovíte nejčastěji? (možnost vybrat více položek) sám/sama s přítelem/kyní s rodinou (manželem/kou a dětmi) s přáteli

6. o o o o

Kolik keší průměrně naleznete za 1 rok? méně než 10 11- 50 51 – 100 101 a více

7. □ □ □ □ □

Na geocaching se díváte jako na ... (možnost vybrat více položek) zábavnou hru způsob relaxace soutěž adrenalinový zážitek jinak (uveďte)_____________

8. o o o o

Kdy nejčastěji „lovíte“? pravidelně celý rok od jara do podzimu jen o dovolené/prázdninách v létě jen občas, ale nezáleží na ročním období

9. Jaký dopravní prostředek využíváte při samotném lovu? (již z místa vašeho současného pobytu – z domova, z hotelu, kempu atd.) o žádný, jdu pěšky o auto, motorka o autobus, vlak a MHD o kolo o jiný (uveďte) ______________ 10. Jak daleko od vašeho bydliště jste ochoten cestovat pro odlov keše? o do 10 km o do 25 km o do 50 km o nad 50 km 11. Jak daleko od vašeho současného místa pobytu (pokud jste na vícedenní dovolené) jste ochoten cestovat pro odlov keše? o do 10 km o do 25 km o do 50 km o nad 50 km 12. Využili jste někdy při odlovu některé z následujících služeb? (možnost vybrat více položek) □ služby infocentra □ stravovací zařízení □ ubytovací zařízení □ obchod se suvenýry □ vstupné □ nevyužili □ jiné (uveďte) ______________ 13. Navštívili jste někdy díky geocachingu místo, kam byste jinak nešli? (Nevěděli jste o něm, nezaujalo vás, apod.) o ano o ne o nejsem si jistý 14. jaké místo se jednalo? Uveďte _____________________ 15. Jaký je většinou primární důvod cesty, při které lovíte? (možnost vybrat více položek) □ delší pobyt (např. dovolené) □ kratší pobyt (např. výlet) □ odlov keše □ jiný (uveďte) _______________

16. Je pro vás při plánování dovolené důležitý i počet keší v okolí? o ano o ne, keš hledám až na místě o ne, ale keše si před odjezdem prohlédnu online 17. Jste ochotni koupit si vstupné kvůli „odlovu“ keše? o ano, keš chci ulovit i přes vstupné o možná, podle ceny vstupného o ne, keš lovit nebudu 18. Přivítali byste tematické propojení některých keší do společného projektu cestovního ruchu s možností získat odměnu? (např. slevy na vstupné, suvenýry apod.)? o ano o ne o záleží na odměně 19. Navrhněte vhodnou odměnu. Uveďte ___________________ 20. Jakého jste pohlaví o žena o muž 21. Kolik je vám let? o do 18 let o 19 – 30 let o 31 – 50 let o 51 – 65 let o nad 65 let 22. Jste…? o pracující (zaměstnanec, OSVČ) o studující o nezaměstnaný o v důchodu o na mateřské dovolené o jiné (uveďte) _____________ 23. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? o základní o střední bez maturity o střední s maturitou o vysokoškolské (VŠ, VOŠ)

Příloha 4 – Grafy

Graf 1 – Znáte hru geocaching?

Graf 2 – Hrajete aktivně geocaching?

Graf 3 – Jak jste se ke hře dostali?

Graf 4 – Jak dlouho lovíte?

Graf 5 – S kým nejčastěji lovíte?

Graf 6 – Kolik keší průměrně naleznete za 1 rok?

Graf 7 – Na geocaching se díváte jako na ...?

Graf 8 – Kdy nejčastěji lovíte?

Graf 9 – Jaký dopravní prostředek využíváte?

Graf 10 – Jak daleko jste ochoten kvůli odlovu keše cestovat z domova?

Graf 11 – Jak daleko jste ochoten pro odlov keše cestovat z místa pobytu?

Graf 12 – Využili jste v minulosti při odlovu některé z následujících služeb?

Graf 13 – Navštívili jste někdy díky geocachingu místo, kam byste nešli?

Graf 14 – Jaký je většinou primární důvod cesty, při které lo víte?

Graf 15 – je pro vás, při plánování dovolené, důležitý i počet keší v okolí?

Graf 16 – Jste ochotni zaplatit vstupné kvůli možnosti odlovu keše?

Graf 17 – Přivítali byste tematické propojení některých keší do společného projektu CR?

Graf 18 - Pohlaví

Graf 19 - Věk

Graf 20 – Sociální status

Graf 21 - Vzdělání

Předchozí grafy byly získány z dotazníkového šetření na portálu survio.com, na kterém byl vytvořen celý dotazník „Typický kačer“.