MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě
Geocaching a jeho vliv na cestovní ruch Geocaching and its influence in tourism Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Sylva Hřebíčková, Ph.D.
Brno, 2012
Vypracovala: Andrea Kováříková Man – MCR
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v pouţitých zdrojích.
V Brně dne 23. dubna 2012
podpis
Poděkování Mgr. Sylvě Hřebíčkové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady, pomoc a připomínky při tvorbě a psaní bakalářské práce. Dále děkuji respondentům, kteří ochotně
vyplňovali
dotazníky
potřebné
k vytvoření
této
práce.
Obsah ÚVOD ..................................................................................................................... 6 1 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ......................................... 7 1.1
GEOCACHING ........................................................................................ 7
1.1.1 ZÁKLADNÍ POJMY .............................................................................. 7 1.1.2 CHARAKTERISTIKA A PRINCIP GEOCACHINGU ........................ 8 1.1.3 HISTORIE .............................................................................................. 9 1.1.4 CACHE – ZÁKLADNÍ POJMY .......................................................... 10 1.1.5 PREZENTACE KEŠEK NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH ............... 11 1.1.6 TYPY KEŠEK ...................................................................................... 11 1.1.7 OBTÍŢNOST A TERÉN ...................................................................... 12 1.1.8 ZÁKLADNÍ PRAVIDLA GEOCACHINGU ...................................... 14 1.1.9 TRAVELBUG A GEOCOIN ............................................................... 14 1.1.10 HLEDAČI KEŠEK ............................................................................. 15 1.1.11 VYBAVENÍ HLEDAČE .................................................................... 15 1.1.12 SYSTÉM HLEDÁNÍ .......................................................................... 15 1.1.13 AUTOR KEŠKY A ZALOŢENÍ KEŠKY ......................................... 17 1.1.14 EVENTS ............................................................................................. 17 1.1.15 GEOCACHING V ČÍSLECH ........................................................... 17 1.2 GPS .............................................................................................................. 18 1.2.1 ZÁKLADNÍ POJMY ............................................................................ 18 1.2.2 GALILEO ............................................................................................. 18 1.2.3 ZÁKLADNÍ SEGMENTY GPS SYSTÉMU ....................................... 19 1.2.4 ZÁKLADNÍ FUNKCE GPS PŘIJÍMAČŮ .......................................... 19 1.2.5 TYPY PŘIJÍMAČŮ .............................................................................. 19 1.2.6 VYUŢITÍ RUČNÍCH PŘIJÍMAČŮ GPS V TURISTICE A AKTIVITÁCH V PŘÍRODĚ ......................................................................... 20 1.2.7 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI RUČNÍCH (OUTDOOROVÝCH) PŘIJÍMAČŮ GPS .......................................................................................... 20 1.3 STANOVENÍ VÝZKUMNÉHO PROBLÉMU .......................................... 22 2 CÍL, METODIKA A ÚKOLY PRÁCE .......................................................... 25 2.1 CÍL PRÁCE ................................................................................................. 25 2.2 ÚKOLY PRÁCE ......................................................................................... 25 2.3 METODIKA ................................................................................................ 25
3 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO VÝZKUMU .......................................... 27 4 DISKUSE .......................................................................................................... 41 5 ZÁVĚR .............................................................................................................. 43 POUŢITÉ ZDROJE INFORMACÍ .................................................................. 45 PŘÍLOHY ............................................................................................................ 48 RESUMÉ.............................................................................................................. 56 SUMMARY ......................................................................................................... 56
ÚVOD Téma bakalářské práce, které jsem si zvolila, se týká hry Geocaching. Tato hra je rozšířená a oblíbená po celém světě a Česká republika není výjimkou. Přestoţe o ní v poslední době můţeme často slyšet v televizi nebo číst v časopisech, spousta lidí si stále pod názvem Geocaching nedokáţe nic představit. Je téměř pravidlem, ţe kaţdý aktivní člověk, který si k této zábavě „přičichne“, si v ní najde zalíbení. Věnuji se pěší turistice i cykloturistice a téma této práce je mi velice blízké, protoţe Geocaching tyto aktivity obohacuje o dobrodruţnost a zajistí, ţe kaţdý výlet či projíţďka bude mít nějaký svůj cíl. Navíc nás na konci těchto výprav čeká odměna ve formě nalezení bezpečně ukryté „kešky“. V podstatě si hrajeme na lovce pokladů. Geocachingu se věnuji přibliţně 2 roky a jsem nadšeným hledačem. V teoretické části popisuji, co je to Geocaching a zmiňuji všechny důleţité informace potřebné pro aktivní účast na této hře. Dotazníkovým výzkumem zjišťuji, do jaké míry ovlivňuje hráče Geocachingu výběr destinace na základě výběru cashe (kešky) a jaký má vliv na motivaci ke sportovním aktivitám. Na základě vyhodnocených dotazníků docházím k výsledkům a závěrům. Tato práce nemá být jen pouhým výčtem dosavadních poznatků, ale i jakýmsi návodem pro začínající hledače, kdy se dozvídáme informace o pravidlech, historii, GPS navigacích apod. Rychlým rozšířením Geocachingu můţeme v současnosti vidět i negativní jev, ztrácející se nebo narušující se původní myšlenka, kdy nepoučení začátečníci tuto hru upravují a posunují do jiných neţádoucích rozměrů. Tato práce má vést i k poučení těchto začátečníků, aby k tomuto jevu docházelo co nejméně. Odborné literatury, která se problematikou Geocachingu zabývá, není velké mnoţství. V této práci čerpám z dostupné literatury, bakalářských a diplomových prací na toto téma a dále vyuţívám i zahraniční literaturu, abych poskytla přehled o této hře. Společně s odbornou literaturou k napsání této práce vyuţívám i své zkušenosti a poznatky z aktivní účasti na této hře.
6
1 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY
1.1 GEOCACHING
1.1.1 ZÁKLADNÍ POJMY
„Geocaching je velmi rychle se rozrůstající aktivita zaloţená na principu systému GPS. Schválně zde bylo pouţito slovíčko aktivita, neboť existuje mnoho názorů. Někteří mluví o hře, jiní posunuli tento báječný druh pohybu na úroveň sportu. Zřejmě záleţí, s jakým nasazením se na něj vrháte“ (Hojgr, Stankovič, 2007, s. 154). Já budu o Geocachingu mluvit jako o hře. Často slýchávám názor, ţe Geocaching si vymysleli informatici, aby měli nějaký pohyb. Je to kombinace aktivního pohybu a vyuţití techniky a různých softwarů. Geocaching je dobrodruţství, hra pro všechny majitele GPS, spojující prostřednictvím internetu tisíce lidí po celém světě. [20] Této aktivitě se mohou věnovat všichni. Aktivní sportovci a turisti i příleţitostní výletníci. S rodiči se můţou zapojit uţ i malé děti, které to nejvíce baví. Geocaching není o vyhrávání a poráţení soupeře, jde hlavně o to, aby to člověka bavilo. Nikdo nehodnotí, kdo je lepší nebo dokonce nejlepší. Je na samotném hráči, kolik času chce věnovat této hře. „Jedinou podmínkou je dodrţování určitých pravidel.“ (Hojgr, Stankovič, 2007, s. 154) Hráči si vytvářejí tuto hru sami. Sami si volí, kam všude na zemi bude svojí rozlohou zasahovat, vytvářejí herní obsah, udrţují herní prvky vytvořené jinými. Geocaching má i výchovný efekt. Rodiče určitě znají, jak náročné je někdy vyhnat děti ven do přírody na výlet. Takový výlet za pokladem stoupne na atraktivitě v dětských očích [22]. V dnešní době, kdy je velké mnoţství obézních dětí a adolescentů, je Geocaching vhodnou cestou k motivaci těchto jedinců, k zvýšení fyzické aktivity. Děti získávají kladný vztah k přírodě a fyzické aktivitě [2]. Geocaching můţe být i zajímavou školní studijní pomůckou a občasnou součástí výuky, kdy děti můţou poznávat tuto aktivitu, přírodu, ekologii, historii a další. S tímto se uţ můţeme setkat i u nás v praxi, ale ne vţdy s podporou vedení škol.
7
Pro mnohé lidi je Geocaching příleţitostí pro společenské příleţitosti a sociální začleňování. Např. procházka s rodinou, partnerem nebo přáteli. Malé děti, které je obtíţné na procházku dostat, motivuje k sociální činnosti. Vede k přátelskému soupeření. Na ČVUT v Praze mají Geocaching jako jednokreditový předmět. Jednou za 14 dní chodí na výlety a hledají kešky. Seznamují se s Geocachingem od úplného začátku. Tento kurz můţe navštěvovat kaţdý, nejen studenti ČVUT [24]. V příloze č. 2 uvádím seznam základních pojmů, se kterými se můţeme setkat.
1.1.2 CHARAKTERISTIKA A PRINCIP GEOCACHINGU
Slovo Geocaching se skládá z předpony geo, označující činnost související se Zemí, a slova cache – skrýš [22]. Celý princip Geocachingu je velice jednoduchý. Jeden člověk schová malou krabičku tzv. kešku (Obr. 1), podle GPS navigace (z anglického Global positioning system – globální navigovací systém) zjistí její souřadnice a zapíše je na internetových stránkách k tomu určených. (Problematice GPS se věnuji v kapitole 1.2 GPS) V kešce je obvykle zapisovací deníček (tzv. logbook), instrukce pro náhodné nálezce (to jsou lidé, kteří nejsou zasvěceni do této hry), drobné předměty.
Takovouto krabičku, která je zaznamenaná na internetu,
nazýváme „cache“ (čti „keš“). Dále uţ jen keška. Kdyţ je tato keška zanesena v systému na internetu, můţou si ji zobrazit všichni hledači (hráči) a tudíţ získají přístup k jejím souřadnicím. Ti je po zadání do svých GPS přijímačů můţou začít hledat [5]. Kdyţ hledač kešku najde, zapíše se do zapisovacího deníčku, poděkuje majiteli kešky, případně provede výměnu předmětu a vrátí kešku zpět na místo, kde ji našel. Kešku musí zamaskovat, tak aby nebyla vidět a aby byla nachystaná pro dalšího hledače. Princip Geocachingu zní docela jednoduše, ale musí se brát v úvahu, ţe přesnost přístrojů GPS je v rozmezí několika desítek metrů. Obvykle 5 – 15 metrů. Kešky jsou navíc dobře ukryté, aby nemohly být zahlédnuty pouhým okem, aby hledači museli nějakou dobu pátrat (Obr. 2). GPS je dovede na místo, ale najít kešku uţ musí v nejbliţším okolí sami [5]. Po návratu z lovu domů
8
si zapíšou svůj úlovek na internetových stránkách k tomu určených a můţou se vydat na další lov.
Obr. 1 – Cache neboli keška [26]
Obr. 2 – Skrýš kešky [13]
1.1.3 HISTORIE
Počátek Geocachingu je úzce spjatý s prvním květnem roku 2000. Tehdy americký prezident Bill Clinton nechal zrušit záměrné znepřesňování signálu GPS, které mělo znemoţnit útoky na vybrané cíle [5]. Následoval velice rychlý nástup nové celosvětové hry. Zakladatel David Ulmer 3. května 2000 schoval první krabičku a na internetu umístil její souřadnice. O°dva dny později tuto krabičku našel první hledač neboli „geocacher“ (v češtině „geokačer“). A 1. června 2000. tato hra dostává jméno Geocaching. Měsíc po zaloţení této hry bylo uţ ukryto 21 keší [5]. Nyní je ukryto velké mnoţství kešek
9
ve všech zemích světa na nejrůznějších místech. Přesným číslům se budu ještě věnovat později. První kešky byly ukrývány nejčastěji ve vojenských bednách na munici, ale dnes můţeme vidět nejrůznější nádoby, např. potravinové plastové nádoby [5].
1.1.4 CACHE – ZÁKLADNÍ POJMY
Cache neboli keška. Jak jsem jiţ zmínila, keška je jakási krabička, která má určitý nutný obsah.
Tato krabička můţe být oficiální Geocaching krabičkou nebo
jakoukoliv jinou. Od filmovek, přes potravinové plastové krabičky aţ po staré velké truhly. Satelitní souřadnice této kešky jsou zaneseny v databázi na oficiálních webových stránkách www.geocaching.com [5]. Někdy kešce říkáme také poklad, hlavně v případě, ţe Geocaching hrají děti. Lovit poklad je pro ně velikým lákadlem a motivací. Zapomenou na to, ţe je bolí z výletu noţičky, ţe chtějí, aby je rodiče nesli a ţe mají hlad. Právě naopak, chtějí hledat víc a víc. Je důleţité, aby keška byla ukryta ideálně v plastové nebo jiné schránce, která nepropouští vlhkost. Velikost by měla být taková, aby se do ní vešel zapisovací deníček, nějaké pero nebo tuţka, instrukce pro náhodného nálezce a případně nějaké předměty nebo travelbug (tento pojem dále v práci vysvětluji). V lese a v přírodě obecně není těţké kešku ukrýt, proto můţe být i dostatečně velká. Častými úkryty jsou pařezy, dutiny stromů, škvírky ve skalách nebo v hromadě kamení. Obtíţnější to je ve městech a obydlených oblastech. Tam se obvykle setkáváme s těmi nejmenšími keškami. Ty uţ musí mít úkryty důmyslně vymyšlené. Často hledači můţou najít kešku ukrytou na spodní straně lavičky. V obou případech ale nesmějí být vidět a to hlavně kvůli „mudlům“. „Mudlové“ jsou ve světě Harryho Pottera lidé, kteří nevědí o světě kouzel. V našem případě jsou to lidé, kteří nevědí o světě Geocachingu. Kdyţ hledači loví kešku, musí být velice nenápadní, protoţe v případě objevení kešky „mudlou“ hrozí její poškození, vykradení nebo ukradení. Při hledání kešek nejde jen o jejich nalezení, ale spíše o poznávání historických, technických a hlavně přírodních zajímavostí, které by člověk sám nikdy neobjevil. Keška je obvykle věnovaná danému místu a hledači se z ní dozví informace
10
o zajímavosti, kterou jim chtěl autor kešky ukázat. Při lovení se budou hodit různé vědomosti, od matematiky přes zeměpis aţ po historii [12]. Dnes uţ je hra tak rozšířená a kešek je po celém světě ohromné mnoţství, ţe původní myšlenka jejich umísťování jen na zajímavých místech ustoupila a můţeme je najít všude a to i na naprosto obyčejných, ničím nezajímavých místech. Můţeme je najít v australské buši i na severním pólu. Ţádná keška není stejná, všechny jsou originály. K některým keškám se můţeme dostat autem, ale větší radost nám udělá, kdyţ jedeme na kole nebo jdeme pěšky. Tato hra je také zajímavá pro milovníky záhad, tajemných šifer a dobrodruţství [24].
1.1.5 PREZENTACE KEŠEK NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH Kaţdá keška je zaznamenaná na www.geocaching.com. Můţeme ji najít podle jejího názvu nebo si ji můţeme najít na mapě kešek v dané oblasti. Kdyţ si vybranou kešku zobrazíme, objeví se nám o ní všechny potřebné informace. Jaký je to typ kešky, její obtíţnost, v jakém je terénu, informace o zajímavosti v okolí kešky, souřadnice, nápověda a někdy i fotky. Jednotlivé budu dále podrobněji popisovat. Také zde najdeme počet hledačů, kteří byli při lovu úspěšní a počet hledačů, kteří byli naopak neúspěšní a jejich komentáře ke kešce.
1.1.6 TYPY KEŠEK
Aby nebyla celá hra příliš jednoduchá a jednotvárná, vzniklo v průběhu doby od vzniku této hry několik různých druhů kešek: Tradiční keška – je nejčastějším typem kešky. Tato keška je vţdy umístěná na souřadnicích zapsaných na webových stránkách Geocachingu. Abychom ji mohli nalézt, stačí nám její souřadnice, instrukce o terénu a obtíţnosti k dosaţení místa jejího úkrytu a nápovědu ke kešce. Micro keška – je dosti podobná tradiční kešce, ale je mnohem menší. Jako schránku zde pouţíváme často krabičku od filmu. Kvůli malé velikosti v ní často chybí tuţka. Multi keška – můţe být velmi zábavná, kdyţ je nápaditý její autor. Na internetu jsou zadané souřadnice prvního místa. Podle autorových indicií na tomto místě se
11
musí vypočítat souřadnice dalšího místa, aţ dojdeme ke konečné kešce. Tyto jednotlivá místa nazýváme „stage“ (čti stejdţ). Druhou variantou je případ, kdy musíme najít několik kešek a z kaţdé zjistit určitou informaci. Kdyţ máme všechny informace, dají nám dohromady souřadnice finální kešky. Virtuální keška – je to keška, která není skutečně ukrytá schránka. Na místě, na které nás zavedou zveřejněné souřadnice, zjistíme potřebnou informaci, kterou zašleme e-mailem autorovi a on vyhodnotí správnost a následně úspěšnost našeho lovu. Neznámá keška (tzv. „mystérka“) – je taková keška, kdy nejsou zadány souřadnice, nebo jsou neúplné a my je musíme získat nějakým výpočtem nebo zjištěním informace z historických pramenů nebo z okolí kešky [5]. Toto jsou nejpouţívanější typy kešek. Existuje jich více, ale nevyskytují se často a já jsem se s nimi nikdy osobně nesetkala. Dále můţeme kešky rozdělit podle velikosti na: mikro, malou, normální, velkou a ostatní. V přírodě jsou nejčastěji schované kešky normální velikosti, protoţe není problém pro ně najít úkryt. Naopak ve městě je to velice obtíţné, proto se zde nejčastěji setkáváme s mikro keškami nebo malými keškami.
1.1.7 OBTÍŢNOST A TERÉN
Jelikoţ se kešky ukrývají na nejrůznějších místech, tak nemůţou být tato místa stejně snadno dostupná. Na toto tvůrci webu geocaching.com mysleli a tak kaţdá keška má svojí hodnotu obtíţnosti terénu a hodnotu obtíţnosti nalezení. Není to objektivní hodnocení, protoţe tyto informace udává autor kešky podle svého subjektivního vnímání, ale dá se podle těchto informací orientovat. Hodnoty terénu i obtíţnosti jsou v rozmezí 1 – 5, kdy 1 je nejlehčí a 5 je nejobtíţnější [5]. Terén Hodnota u poloţky Terén informuje o obtíţnosti pohybu v terénu při cestě ke kešce a v jejím bezprostředním okolí. Terén s hodnotou 1 – sem patří všechny cesty, po kterých se mohou pohybovat všichni včetně maminek s kočárky a lidé na invalidních vozících, silnice nebo zpevněné cesty.
12
Terén s hodnotou 2 – terén, ve kterém se můţe bez problémů pohybovat zdravý jedinec či děti. Jsou to louky, nezpevněné cesty. Terén s hodnotou 3 – takový terén, kam se dostaneme, ale uţ často s obtíţemi. Musíme překonat prudký kopec nebo projít lesní školkou. Odneseme si nějaký ten škrábanec. Terén s hodnotou 4 – terén, který je uţ pro hodně zdatné jedince, můţeme potkat močálové terény, horolezecké terény, které zdoláváme bez pomoci horolezecké výbavy, budeme muset přebrodit řeku. Terén s hodnotou 5 – je ten nejnáročnější terén, kde uţ se bez horolezeckého nebo potápěčského vybavení neobejdeme [5]. Obtíţnost Obtíţností vyjadřujeme, jak je lehké nebo naopak těţké objevit kešku v jejím úkrytu. Stejně jako u terénu není toto hodnocení objektivní, ale orientačně nám poslouţí. Kaţdý má jiný názor na náročnost hádanek a „lišáckého“ ukrytí kešky. Vliv má také intelekt jedince, kvalita GPS a jejího signálu [5]. Obtíţnost s hodnotou 1 – snadno objevitelné skrýše díky popisu či nápovědě (při poctivé domácí přípravě nalezneme i bez GPS), vhodné pro začátečníky, např. úkryt v kořenech stromu, pokud je tento strom jediný v širokém okolí, druhý sloup od brány apod. Obtíţnost s hodnotou 2 – jednoduché multi-keše, tradiční keše se standardním ukrytím, např. stromy a pařezy v lese mimo cesty. Obtíţnost s hodnotou 3 – sloţitější multi-keše (dlouhé, s velkým mnoţstvím bodů nebo náročným výpočtem), musíme dbát na kvalitní domácí přípravu – hlavně mystery keše, tradiční keše s důmyslným úkrytem, který vyţaduje jisté popřemýšlení. Obtíţnost s hodnotou 4 – jsou časově náročné keše, obtíţné mystery, sloţité šifry, velmi těţko objevitelné úkryty v běţném terénu. Obtíţnost s hodnotou 5 – nejtěţší mystery, keše s velkou časovou náročností a náročností na intelekt hledače. Ne kaţdému se podaří objevit kešky s touto obtíţností [5].
13
1.1.8 ZÁKLADNÍ PRAVIDLA GEOCACHINGU
Kdyţ hledač najde kešku, můţe si z jejího obsahu něco odnést, ale jedině výměnou za něco jiného s větší nebo stejnou hodnotou. Nevkládá ţádné předměty bez hodnoty, ani ţádné potraviny, pití nebo věci organického původu. Do zapisovacího deníčku uvnitř kešky se zapíše. Obvykle zapíše datum, čas, svojí přezdívku, poděkování autorovi kešky. Kdyţ v kešce chybí tuţka nebo zapisovací deníček, informuje o tom autora. Kešku následně vrací na místo, kde byla ukryta a pečlivě ji zamaskuje. Svojí návštěvu zapíše na www.geocaching.com [5]. Registrace na stránkách geocachingu je zdarma. Tato registrace je nutná proto, aby se daly zjistit souřadnice kešek a aby si hledač mohl zapisovat své úlovky.
1.1.9 TRAVELBUG A GEOCOIN
Jsou to předměty (Obr. 3) a (Obr. 4), které neustále cestují z kešky do kešky. Jsou to předměty rozumné velikosti. Kaţdý má svůj identifikační štítek. Na stránkách Geocachingu si podle něj můţeme podívat, jakou cestu uţ prošel [5]. Kdyţ si z kešky travelbug nebo geocoin vezmeme, musíme ho co nejrychleji uloţit do další kešky. Je nepsaným pravidlem, ţe do 14ti dní.
Obr. 3 – Travelbug [23]
14
Obr. 4 - Geocoin [21]
1.1.10 HLEDAČI KEŠEK
Hra je závislá na vynalézavosti a originalitě hledačů, protoţe oni tuto hru rozvíjí a vytváří. Jsou to obvykle příjemní, aktivní lidé s podobnou úchylkou. Docela snadno je poznáme. Nesmyslně krouţí lesem stále s mobilem nebo GPS v ruce, hrabou se v zemi a prohledávají pečlivě kaţdý keř. Občas vzbuzují v lidech podezření, jestli to nejsou zloději [14]. Po prvních pár odlovených keškách poznáte, co je na této hře baví. S hledači se můţeme setkat osobně, nejčastěji přímo u kešky nebo v její blízkosti přímo při lovu [25].
1.1.11 VYBAVENÍ HLEDAČE
Hledač si na lov musí vzít GPS přijímač nebo mapu a informace o kešce. Nápovědu, souřadnice. Je dobré, aby měl s sebou i tuţku, protoţe v kaţdé kešce nemusí být, do některé by se ani nevlezla. A samozřejmě oblečení a obuv podle terénu, do kterého se vydává.
1.1.12 SYSTÉM HLEDÁNÍ
Náš lov začíná obvykle doma na počítači, popřípadě venku, kdyţ máme přístup k internetu v mobilních telefonech. Na stránkách www.geocaching.com si vyhledáme kešky v lokalitě, do které se vydáváme. Kdyţ si vybereme jednu nebo více kešek, musíme si o nich přečíst informace, které nám pomůţou při jejich
15
hledání. A to: v jakém terénu je keška ukrytá a jak obtíţně lze najít. Dále někdy máme uvedenou nápovědu nebo úkoly, které musíme splnit a to v případě, ţe jdeme lovit „mystery cache“. Také zde můţeme nalézt informace o místě, zajímavosti, kterou nám chce autor ukázat. A co je pro nás nejdůleţitější, tak to jsou souřadnice. Kdyţ toto všechno máme prostudované a souřadnice zapsané v GPS přístroji, můţeme vyrazit na cestu. Oblečení volíme podle terénu, ve kterém keška leţí a samozřejmě podle počasí. S sebou si do batohu přibalíme k GPS přijímači pro jistotu i tuţku a mapu. Někdy se nám můţe stát, ţe se nám nepodaří zprovoznit GPS, a to nejčastěji u GPS, které jsou součástí mobilních telefonů, proto je dobré vědět, kde keška leţí podle mapy. Tuţku máme proto, ţe do některých kešek se nevlezou nebo se z kešky ztratily. Kdyţ uţ všechno máme, můţeme se pustit do hledání. Podle mapy víme, kde přibliţně se keška nachází, tak se můţeme na místo dopravit podle mapy nebo podle paměti a aţ na místě zapneme GPS a kešku hledáme. V případě mapových GPS přijímačů se můţeme nechat navádět uţ od začátku naší výpravy. Nevýhodou automobilových mapových přijímačů je to, ţe se snaţí nás na místo navigovat po nejbliţších silnicích. Kdyţ uţ nás GPS přivede na místo, kde by měla keška být ukrytá, je na čase ukázat své hledačské schopnosti a dovednosti. Často nám můţe pomoci tzv. „geodálnice“. Je to vyšlapaná cestička ke kešce. Je to takové vodítko, které nám usnadní hledání. Při hledání musíme být velice nenápadní, aby nás nezahlédli mudlové.
Kdyţ
kešku
najdeme,
opatrně
ji
vyndáme
z jejího
úkrytu
a prozkoumáme její obsah. Zapíšeme se do deníčku, poděkujeme autorovi za kešku, případně vloţíme nebo vezmeme travelbug (geocoin). Kdyţ jsme hotovi, kešku zase nenápadně ukryjeme na stejné místo a zamaskujeme. V případě poškození nebo přemístění kešky informujeme autora. Prohlédneme si okolí a zajímavost, kterou nám autor chtěl ukázat a můţeme se vydat na další kešku nebo se vracíme domů. V obou případech po návratu domů musíme opět navštívit www.geocaching.com. Pod svojí přezdívkou si vyhledáme kešku nebo kešky, které jsme skutečně objevili a zapíšeme si, ţe je máme úspěšně odlovené. Poděkujeme autorovi za kešku a připíšeme příhody a záţitky, co nás cestou potkaly. Můţe se ale i stát, ţe jsme v lovu neúspěšní a v tom případě si zapíšeme,
16
ţe jsme kešku nenašli. Kdyţ jsme hotovi, můţeme si vyhledat další kešku a můţeme znovu lovit.
1.1.13 AUTOR KEŠKY A ZALOŢENÍ KEŠKY
Kdyţ uţ se povaţujeme za zkušeného hledače, můţeme si troufnout na zaloţení vlastní kešky nebo kešek. Vybereme si hezké místo, kde kešku chceme uloţit. Toto místo nesmí být na cizím soukromém pozemku nebo v chráněné oblasti. Kdyţ máme místo vybrané, určíme, na jakých souřadnicích leţí, a tuto informaci zapíšeme na internet. Samotné zaloţení není nijak těţké, ale zaloţením to nekončí. Jak jednou kešku zaloţíme, tak se o ní jako autoři musíme starat. Aby byla v pořádku, na správném místě a musíme doplňovat deníček na zapisování. Na krabičku musíme také napsat informace pro náhodného nálezce, aby věděl, ţe se jedná o hru Geocaching a ţe má kešku vrátit zpět na místo, kde ji našel a neničit ji.
1.1.14 EVENTS
Events neboli Eventy jsou akce nebo události, kdy se na stránkách www.geocaching.com určí čas a místo, kde se v případě zájmu lovci setkávají, poznávají a diskutují o Geocachingu. Kaţdý je vítán, aby se zúčastnil. Na stránkách Geocachingu je kalendář těchto událostí. Podle instrukcí na těchto webových stránkách můţe kaţdý lovec zaloţit takovýto Event sám [19].
1.1.15 GEOCACHING V ČÍSLECH
Od počátku dějin do 31. 8. 2009 včetně bylo v ČR 20 856 kešek a 50 400 zaregistrovaných hledačů. Mezi zeměmi Evropské unie jsme byli v počtu kešek na 1 mil. obyvatel na 4. místě s 844 keškami za Dánskem, Švédskem a Finskem. V České republice má na svém území nejvíc keší okres Praha, dále Brno – město, Olomouc…Tyto údaje jsou neaktuální, ale momentálně nelze sehnat novější, aktuálnější. V kaţdém případě víme, ţe počet kešek a hledačů má rostoucí tempo [27].
17
1.2 GPS
1.2.1 ZÁKLADNÍ POJMY
Kaţdý z nás pouţívá nějakou formu navigace v kaţdodenním ţivotě. Potřebujeme navigační schopnosti při orientaci ve městě i v přírodě. Člověk vyuţívá pro základní navigaci své oči, zdravý rozum a body, podle kterých se orientuje. V některých případech, kdy potřebujeme zjistit přesnější polohu, vzdálenost v kilometrech a další údaje, uţ musíme vyuţívat radionavigačních pomůcek [7]. GPS je zkratka z anglického Global Positioning System. Globální druţicový navigační systém. GPS poskytuje informace o poloze, rychlosti a přesném čase. K dispozici je 24 druţic umístěných na šesti oběţných drahách vzdálených od Země přes 20 000 km. Náklady a provoz na vybudování takového systému jsou vysoké. V současnosti jsou dva provozovatelé, armáda Spojených států amerických a Ruské federace. Americký systém NAVSTAR GPS a ruský systém GLONASS. NAVSTAR GPS je více vyuţíván neţ GLONASS [5]. V přílohách uvádím seznam základních pojmů, se kterými se můţeme setkat.
1.2.2 GALILEO
Evropská unie buduje svůj vlastní navigační systém GALILEO. Na trhu by se měly objevit přijímače schopné pracovat s druţicemi všech tří systémů a to by mělo přinést velké výhody [5]. Jeho výstavbu zajišťují státy Evropské unie a jejich instituce. Projekt je pojmenovaný podle Galilea Galileiho [15]. Spuštění GALILEA se zpozdilo. Podle některých názorů je nejvíce zajímavý GALILEO pro Francouze a jejich vojenské zájmy. Alternativu k GPS si vymohli po konfliktu v Kosovu, ve kterém prý americká armáda manipulovala s GPS, aby podpořila své vojenské operace. V kaţdém případě by projektem Galileo uţ Evropa nebyla závislá na systému americkém, např. v případě nějakého válečného konfliktu. Galileo chce být konkurencí pro americký systém GPS. Základní funkce bude stejná, navigace pro řidiče. Dalšími funkcemi je přijímání nouzových signálů od lodí nebo letadel, ale i aplikace šité přímo na míru Evropě, jako je třeba ovládání
18
mýtných systémů. Galileo by měl být přesnější, s odchylkou do jednoho metru. Spuštění systému se plánuje na rok 2014. Původně bylo v plánu na rok 2012 [16].
1.2.3 ZÁKLADNÍ SEGMENTY GPS SYSTÉMU
Systém GPS se skládá ze tří základních segmentů: Uţivatelského Kosmického Řídícího [5] „Uţivatelský segment je tvořen anténami a procesory přijímačů, které poskytují uţivateli informace o poloze, rychlosti a přesném čase“ (Hojgr, Stankovič, 2007, s. 10). „Kosmický segment je tvořen soustavou umělých druţic Země obíhajících po známých, přesně definovaných a určených oběţných drahách“ (Hojgr, Stankovič, 2007, s. 10). Řídící segment je nejméně znám, často o něm uţivatelé vůbec nevědí. Jedná se o sadu pozemních stanic, které mají své úlohy. Jako například řízení celého systému a údrţbu druţic [5].
1.2.4 ZÁKLADNÍ FUNKCE GPS PŘIJÍMAČŮ
Základní funkci, kterou GPS přijímač musí mít, je ukládání bodů na zadané souřadnice. Měla by mít šipku, která ukazuje směr, kterým se máme vydat. Dále by nám měla sdělovat vzdálenost od cíle. Je dobré, aby měla i mapu, ale ta není aţ tak nutná. Hledat můţeme i s kapesními počítači nebo mobilními telefony, které jsou vybaveny GPS, ale musíme do nich nainstalovat vhodné softwary. U navigací do aut je ten problém, ţe trasu k cíli bude vyhledávat, přes nejbliţší silnice, a to nám můţe hledání komplikovat. Někdy jsou úkryty kešek tak jednoznačné, ţe si vystačíme i s papírovou mapou [22].
1.2.5 TYPY PŘIJÍMAČŮ
Automobilové přijímače GPS Kapesní počítače a GPS
19
Moduly GPS bez displeje Ruční přijímače GPS Námořní přijímače GPS Ostatní [5] Pro účely Geocachingu, cyklistiky a turistiky jsou nejvhodnější ruční přijímače.
1.2.6 VYUŢITÍ RUČNÍCH PŘIJÍMAČŮ GPS V TURISTICE A AKTIVITÁCH V PŘÍRODĚ
Turistika a jiné outdoorové aktivity jsou druhou největší oblastí vyuţití navigačních zařízení GPS. Stále více lidí začíná objevovat jejich výhody. Vţdyť mít s sebou kvalitní a podrobné mapy v neznámém terénu a zároveň vědět, kde se přesně nacházíte, vám můţe někdy přijít velmi vhod. Oblastí vyuţití je mnoho. Např. v zemědělství, horolezectví a při turistice. Přijímače prošly dlouhým vývojem, kdy první modely neuměly ukazovat mapy. Přístroje jsou orientovány na základní poţadavky uţivatelů [5].
1.2.7 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI RUČNÍCH (OUTDOOROVÝCH) PŘIJÍMAČŮ GPS
Ruční přijímače jsou pro geocaching nejlepší. Jsou vyrobené tak, aby byly co nejvíce odolné proti vodě, prachu, nárazům, otřesům a mechanickému poškození. Mezi další jejich vlastnosti patří nízká váha, rozměry, snadné ovládání a moţnost napájení na klasické dobíjecí AA baterie. Některé přijímače mají nadstandardní funkce, jako např. výškoměr, elektronický kompas a zaznamenávání našeho pohybu. Pro Geocaching stačí ty nejlevnější modely. Ruční přijímače GPS můţeme kategorizovat na mapové, nemapové a ostatní outdoorové [5]. Nemapové přijímače Nejsou vybaveny mapou (Obr. 5). Jejich funkcí je jen zobrazování uţivatelských bodů a tras. Můţeme zobrazovat jen ty body a linie, které jsme sami vytvořili. Tyto přijímače jsou nejlevnějšími variantami. Jsou vhodné pro ty uţivatele, kteří nepotřebují při vyhledávání mapové podklady [5].
20
Obr. 5 – Nemapová GPS Garmin eTrex 10 [18]
Mapové přijímače Jsou uţ draţšími variantami. Tyto přijímače uţ umoţňují zobrazování map (Obr. 6). Můţou mít černobílý nebo barevný displej. Ty s barevným displejem jsou lepší variantou, protoţe díky barevnému rozlišení poskytují uţivateli přesnější informace o terénu. Ale i přijímače s černobílým displejem jsou pro Geocaching dostačující [5].
Obr. 6 – Mapová GPS Garmin eTrex 20 [17]
Ostatní outdoorové přijímače Jsou to přijímače určené speciálně např. pro běţce, cyklisty a myslivce. Jde třeba o hodinky, které fungují zároveň jako sporttester. Speciálně pro myslivce je tady přístroj, který se skládá ze dvou částí. Jednou částí je obojek, který se dá na krk zvířeti, které chceme sledovat, a druhou část máme my. Takto můţeme sledovat, kde se zvíře pohybuje [5]. Velikou výhodou ručních mapových přijímačů je fakt, ţe jsou velice univerzální. Můţeme do nich nahrát jakoukoliv mapu. Konkrétně mapy pro turistické účely, 21
mapy silniční, námořní nebo letecké. Takţe nám přijímač poslouţí v přírodě, na silnici, na vodě a dokonce i v letadle [5]. Mapy turistické Většinou jsou podrobné jako turistické mapy papírové. Jsou na nich zakreslené vrstevnice, silnice, vodní toky apod. Obvykle v měřítku 1:50 000 [5].
1.3 STANOVENÍ VÝZKUMNÉHO PROBLÉMU Několik prací se jiţ vlivem Geocachingu na cestovní ruch zabývalo.
Podle
Lepkové (2009), která se zaměřovala na motivaci a chování typického hledače, je přibliţně 63 % hledačů muţské populace, nejčastěji ve věku 21 – 30 let. Téměř polovina má ukončené vysokoškolské vzdělání. Profese zde převaţují se zaměřením v oblasti informačních technologií, dále jsou to profese technické. Naopak nejméně je účastníků, kteří mají výuční obory. 35 % hledačů „loví“ samostatně, 26 % s partnerem, 21 % s celou rodinou a 18 % s přáteli. Na základě dotazníkového šetření bylo dále dokázáno, ţe výlet spojený s hledáním keší spojují účastníci s vyuţíváním sluţeb cestovního ruchu, a tudíţ i s výdaji spojenými s těmito sluţbami. Jedná se hlavně o výdaje na občerstvení, na vstupné do turistických objektů a někdy výdaje na ubytování. I kdyţ Geocaching na území ČR vznikl uţ 1. června 2001, 43 % hledačů se mu věnuje pouze prvním rokem. 63 % je autorem minimálně 1 kešky. 99 % oslovených se chce Geocachingu věnovat i v budoucnu, coţ ukazuje na téměř absolutní věrnost účastníků [8]. Dále vyplývá, ţe necelou polovinu účastníků ovlivní Geocaching při výběru dovolené. Dokonce více jak polovina z nich navštívila destinaci, kterou by jinak nejspíš vůbec nenavštívila. Z toho vyplývá, ţe oficiálně nepropagovaný Geocaching má přínos a vliv na rozvoj dané destinace. Proto bude velice výhodné, kdyţ budou u významných zajímavostí zaloţené kešky, které tato místa zviditelní a přilákají zainteresované návštěvníky [8]. Dále Lepková (2009) uvádí, ţe 93 % kačerů vyuţívá při „lovu“ GPS navigaci a pouze 7 % „loví“ jen za pomoci mapy. Typický účastník Geocachingu je muţ s vysokoškolským vzděláním, jeho průměrný věk je 32 let a má technickou profesi. Geocachingu se věnuje sám nebo 22
s partnerkou. Měsíčně odloví 11 – 20 kešek a Geocachingu se věnuje teprve 1 rok. Zaloţil minimálně 1 a maximálně 5 kešek. Geocachingu se chce věnovat i v budoucnosti. Na Geocachingu ho nejvíce motivuje poznání nových míst a přátel, turistika a příroda. Díky Geocachingu navštívil i takové destinace, do kterých by jinak nikdy neměl v úmyslu se podívat. Vlastní outdoorovou GPS navigaci. Navštíví turistický objekt (zaplatí si vstupné), u kterého je keška umístěná, koupí si občerstvení, ale v oblasti nepřespí. K návštěvě vzdálenějších regionů pouţije auto [8]. Kdyţ je keška umístěna u turisticky atraktivního objektu s placeným vstupným, více jak polovina účastníků si koupí vstupenku a toto místo navštíví. Nejběţnějšími výdaji, které účastník při lovu kešky má, jsou výdaje na občerstvení, naopak nejméně běţnými jsou výdaje na ubytování. Nejvyšší výdaje mají účastníci, kteří se Geocachingu věnují s rodinou [8]. Podobné šetření v loňském roce provedla Kateřina Hocová. Zde budu uvádět pouze ta zjištění, která jsou novými informacemi, dále se pak budu věnovat zjištěním, která se neshodují s šetřením Hany Lepkové z roku 2009. Průměrný účastník k této hře přivedl jednoho aţ dva nové hráče. Při plánování svého volného času je pro něj nejdůleţitější hledání keše a je ochoten obětovat velkou část ze svého volného času hledání keše. Je ochoten absolvovat cestu aţ 100 km (spojenou se zajímavým objektem). Geocaching působí jako podpora vzdělanosti a kulturních vědomostí, protoţe při hledání navštěvují turisticky zajímavé objekty a často musí pro splnění kešky vyhledat informace z historických pramenů. U návštěvnosti turistických atraktivit a cache, která se nachází v jejich blízkosti, byla zjištěna závislost těchto dvou veličin. Hráči při odlovu kešky navštěvují i kulturně historické objekty a proto je výhodné zakládat kešky v jejich blízkosti a tím docílit vyšší návštěvnosti. Autorka průzkumu tento fakt demonstrovala na návštěvnosti českých hradů a zámků, které mají ve svém okolí ukryté kešky [4]. Před dvěma lety se věk účastníků hry pohyboval ve věkové skupině 21- 30 let, nyní je to věková skupina 31-40 let. Dnes je většina respondentů s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou, před dvěma lety byla nejpočetnější skupina s vysokoškolským vzděláním, počet studentů se pohyboval kolem 24 %, dnes je to pouze 21 %. V roce 2009 uvedlo 35 % respondentů, ţe se geocachingu
23
věnují pouze sami, nyní je to jiţ 44 %. Geocaching v České republice vznikl v roce 2001, v roce 2009 se mu nejpočetnější skupina věnovala v časovém horizontu jednoho roku, v roce 2011 se nejvíce respondentů této hře věnuje v rozmezí 1 aţ 2 let [4]. Způsob výběru dovolené je ovlivněna tím, jak je partner/ka nebo celá rodina zainteresovaná v Geocachingu [1]. Podle teorií je Geocaching podobnou volnočasovou závislostí, stejně jako je internet a hazardní hry. Tudíţ v podstatě získáváním nových členů dochází k vychovávání si věrné generace hledačů [10].
24
2 CÍL, METODIKA A ÚKOLY PRÁCE
2.1 CÍL PRÁCE Cílem práce je zjistit faktory, které mohou ovlivnit rozvoj cestovního ruchu a pohybových aktivit prostřednictvím Geocachingu. Výzkumná otázka Jaký vliv má Geocaching na rozvoj sportovního cestovního ruchu a individuální motivaci ke sportovním aktivitám v přírodě. Je Geocaching součástí výběru lokality cestovního ruchu? Jaký má Geocaching vliv na zvýšení fyzické aktivity a motivaci ke sportování účastníků této aktivity?
2.2 ÚKOLY PRÁCE Abychom splnili cíl práce, určili jsme následující úkoly: Na základě dostupných výsledků výzkumů problematiky určit teoretická východiska pro naše zkoumání. Na základě prostudování dostupných materiálů problematiky Geocachingu uvést základní teoretické informace, navázat na doposud publikované výzkumy (Lepková, 2009 a Hocová, 2011) Zvolit vhodný výzkumný vzorek, provést segmentaci respondentů Vytvořit anketní dotazník, sběr dat, provést a vyhodnotit kvantitativní metodou, prakticky srovnat teoretické dosavadní poznatky Zhodnotit výsledky a vytvořit závěr
2.3 METODIKA Z odborných článků, které jsou uvedeny v seznamu zdrojů, sběrem teoretických poznatků z dosavadních výzkumů a z vlastních zkušeností nastiňuji, jaký je stav dosavadních poznatků. V teoretické části jsou uvedena zjištění dříve provedených
25
výzkumů. Hlavní část stavím především na dotazníkovém výzkumu, umístěném na webových stránkách Geocachingu a dalších stránkách, které se Geocachingu věnují. V práci vyuţíváme kvantitativní metodu. Výzkumný vzorek se skládá z respondentů, kteří jsou aktivní účastníci Geocachingu a dobrovolně zodpověděli dotazník zveřejněný na internetu. Dotazník obsahoval 27 otázek týkajících se Geocachingu a GPS. Zveřejněný byl na portálu oursurvey.biz1 od 28. 3. 2012 do 10. 4. 2012. Respondenti nejvíce vyplňovali dotazník v prvních 5 dnech po zveřejnění. Odkaz na tento dotazník byl umístěný na webových stránkách Geocachingu 2, na sociální síti Facebook3, Na stránkách pro cyklisty4 a pro cestovatele5. Zodpovězených dotazníků: 168 Správně zodpovězené dotazníky: 163 Nesprávně zodpovězené dotazníky: 5 Plné znění dotazníku je součástí přílohy č. 1.
Respondenti Respondenti jsou vţdy aktivními účastníky. Dotazník je uvedený pouze v českém jazyce, proto předpokládám, ţe respondenti jsou pouze českými, maximálně slovenskými hledači. Dotazník vyplňovali na webových stránkách, které se Geocachingu věnují. Zpracování dat Statistická analýza obsahuje četnost získaných dat, zjištění a popis významných jevů a celkové vyhodnocení. Všechna data získaná z dotazníkového výzkumu máme v číselné podobě, a proto bylo zpracování provedeno pomocí Microsoft Excel a následně slovně vyhodnoceno.
1
http://login.oursurvey.biz/4765) od 28.3.2012 do 10.4
2
http://www.geocaching.cz/forum/viewthread.php?forum_id=15&thread_id=22156&sort=&rowstar t=20 3 https://www.facebook.com/profile.php?id=1622195647 4 http://www.nakole.cz/diskuse/14542-geocaching-dotaznik.html 5 http://www.hedvabnastezka.cz/diskuse/komentare-k-clankum/dotaznik-geocaching/
26
3 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO VÝZKUMU Výzkumem jsme se snaţily najít profil typického účastníka této aktivní formy cestovního ruchu, analyzovat jeho chování v souvislosti s Geocachingem a zjistit vliv této hry na cestovní ruch a na motivaci ke sportovním aktivitám. Dotazník je rozdělen do čtyř částí: 1. Jak vypadá typický hledač 2. Jeho angaţovanost a věrnost 3. Vliv Geocachingu na cestovní ruch 4. Motivace ke sportovním aktivitám v souvislosti s Geocachingem Odpovědi na otázky 1 – 4 identifikují, jak vypadá typický hledač. (hodnoty v grafech vţdy uvádějí počet respondentů) Otázka č. 1 Kolik vám bylo let při posledních narozeninách? Na základě zjištěných informací z této otázky vytváříme kategorie hledačů, kteří se hře věnují. Jak můţeme vidět v grafu (Obr. 7), nejvíce hledačů je ve věkovém rozmezí 20 – 30 let a to 76 respondentů. Další nejpočetnější kategorie je 30 – 40 let. Počet respondentů starších 50 let je zanedbatelný. 80 70 60 50 40 30 20 10 0
76
35 24
18
9
6
Méně neţ 20 - 30 let 30 - 40 let 40 - 50 let 50 - 60 let Více neţ 60 20 let let Obr. 7 – Věkové kategorie respondentů
27
Otázka č. 2 Jaké je Vaše pohlaví? Otázkou zjišťujeme, které pohlaví se více věnuje Geocachingu. Z grafu (Obr. 8) můţeme vyčíst, ţe Geocachingu se věnuje výrazně více muţů neţ ţen. Muţů je 72,6 %, ţen pouhých 27,4 %. 140 120 100 80 60 40 20 0
122
46
Muţi
Ţeny Obr. 8 – Pohlaví respondentů
Otázka č. 3 Nejvyšší dosažené vzdělání? Z výsledků tohoto grafu (Obr. 9) můţeme vyvozovat minimálně dva závěry. Nejvíce respondentů má střední školu s maturitou nebo vysokoškolské vzdělání. To můţe znamenat, ţe převáţně tito respondenti se Geocachingu věnují, ale můţe to znamenat i to, ţe tito respondenti častěji navštěvují internet, např. v práci a tudíţ u nich je větší pravděpodobnost, ţe vyplní zveřejněný dotazník. Proto to zcela jistě nemusí znamenat, ţe respondenti s vyšším dosaţeným vzděláním se více věnují Geocachingu, ale je to více pravděpodobné. 80 70 60 50 40 30 20 10 0
74
19 Základní
70
5 Odborné učiliště s výučním listem
Střední s maturitou
Obr. 9 – Vzdělání respondentů
28
Vysokoškolské
Otázka č. 4 Máte sedavé zaměstnání? Většina, téměř 80 % respondentů uvádí (Obr. 10), ţe má sedavé zaměstnání. Z toho usuzujeme, ţe tito lidé častěji ve svém volném čase vyhledávají aktivní odpočinek na rozdíl od lidí např. manuálně pracujících. 140 120 100 80 60 40 20 0
129
39 Ano
Ne
Obr. 10 – Charakter zaměstnání respondentů
Odpovědi na otázky 5 – 15 ukazují angaţovanost a věrnost hledačů. Otázka č. 5 Jak dlouho se věnujete aktivitě Geocaching? Kategorie 1 – 3 roky a více neţ 3 roky jsou téměř vyrovnané, jde pouze o rozdíl dvou respondentů (Obr. 11). Kategorie méně neţ 1 rok je výrazně slabší, tuto kategorii zvolilo pouze 31 respondentů. Proto bychom mohli usuzovat, ţe v současné době je méně začínajících hledačů. Toto tvrzení je v rozporu s informacemi, ţe Geocachingu se věnuje stále více lidí. Výsledky mohlo ovlivnit, ţe hledači, kteří začínají, se ještě příliš nevyznají nebo nenavštěvují webové stránky a diskuze, které se Geocachingem zabývají, na kterých byl dotazník zveřejněný, a proto jich méně tento dotazník vyplnilo. 80 60
70
68
1 - 3 roky
Více neţ 3 roky
40 20
31
0 Méně neţ 1 rok
Obr. 11 – Doba aktivního věnování se Geocachingu
29
Otázka č. 6 Kolik již máte odlovených keší? Nejvíce respondentů (39 %) má odlovených více neţ 500 kešek (Obr. 12). Z těchto výsledků ale těţko můţeme usuzovat s jakým nasazením a jak často hledači kešky loví, protoţe zde odpovídali všichni hledači, ti co se Geocachingu věnují méně neţ 1 rok i ti, kteří se věnují více neţ 3 roky. 70 60
65
50 49
40 30 20
29
25
10 0 Méně neţ 20
20 - 100
101 - 500
Více neţ 500
Obr. 12 – Počet odlovených keší
Otázka č. 7 Kolik keší jste k dnešnímu dni sám založil? Se zaloţením kešky se nesou určité povinnosti pro autora, a proto někteří hledači zůstávají u samotného hledání a ţádné kešky sami nezakládají a nemají starosti s jejich udrţováním. Tato slova potvrzuje i graf (Obr. 13), kde můţeme vidět, ţe nejvíce a to 50 % respondentů nezaloţilo kešku vůbec ţádnou. 100 80
92
60 40 35
20 19
22
1
2-4
0 Ţádnou
Obr. 13 – Počet zaloţených keší
30
Více
Otázka č. 8 Kdy nejčastěji lovíte? (Obr. 14) Nejčastěji uváděnou moţností zde byla moţnost Víkend (77 %) a další nejčastější Dovolené, prázdniny (64 %). Po práci/škole chodí lovit pouze 29 % respondentů. U moţnosti Jindy respondenti uvádí: vţdy, kdyţ je čas a chuť, na sluţebních cestách. 140 120 100 80
130 108
60 40 20
48 30
0 Víkend
Po práci/školeDovolené, prázdniny
Jindy:
Obr. 14 – Doba věnování se lovení kešek
Otázka č. 9 S kým nejraději lovíte? 31 % respondentů uvádí, ţe nemá vyhrazené osoby, se kterými loví, ţe to střídají. Druhou nejčastější odpovědí bylo, ţe loví úplně sami, dále s partnerem. Tato otázka není vhodně poloţená, protoţe poslední moţností „Střídám to“, jsme nezjistili, jakou vyuţívají kombinaci. 60 50 40 30 20 10 0
52 41
37 22
Sám
S partnerem
S přáteli
17 S rodinou (manţel/ka a děti)
Střídám to
Obr. 15 - S kým respondenti nejraději loví
Otázka č. 10 Přivedli jste k této hře někoho, kdo ji před tím neznal? 73 % respondentů uvádí, ţe přivedlo ke Geocachingu minimálně jednoho člověka, který tuto hru vůbec
31
neznal. 27 % respondentů nepřivedlo nikoho (Obr. 16). Zde můţeme vidět, jakým způsobem se Geocaching šíří. Jeden hledač přivede nového a zaučí ho. 150 100
122
50 46 0 Ano
Ne
Obr. 16 – Přivedení nového hráče ke Geocachingu
Otázka č. 11 Jste ochotni přizpůsobit čas problémově odlovitelným keškám? Některé kešky, obvykle ty ve městě jsou na místech, kde je velice rušno, proto je nutno tyto kešky přijít odlovit třeba i v noci, aby nás nezahlédl nějaký „mudla“. 29 % respondentů uvádí, ţe takovéto kešky půjdou odlovit kdykoliv, 45 % respondentů půjde někdy (Obr. 17). 80 60 40 20 0
76 49 20 Ne, nemůžu si to dovolit
23 Ne, mám Rozhodně vyhrazený ano, klidně i v konkrétní čas na noci, když si to lovení lov vyžaduje
Někdy ano
Obr. 17 – Ochota přizpůsobení času problémově odlovitelným keškám
Otázka č. 12 Jak velkou část svého volného času jste ochotni věnovat lovení kešek? 47 % respondentů uvádí, ţe Geocachingu mohou věnovat jen velmi málo svého času. 3 % respondentů je schopno věnovat této hře veškerý svůj volný čas. Zbylých 57 % respondentů věnuje polovinu a více volného času (obr. 18).
32
80 60
67
40
49
47
Podstatnou
Polovinu
20 5
0 Jen velmi málo
Všechen
Obr. 18 – Rozsah volného času věnovaný lovení kešek
Otázka č. 13 Kešky na jakém místě si vybíráte? (náročnost terénu – kopce, hustý porost, roviny, město) Ve většině případů je hledačům úplně jedno, jaké kešky půjdou lovit (Obr. 19). 120 100 80 60 40 20 0
104
46 15
3
Lehce přístupné
Středně náročné
Nejnáročnější
všechny
Obr. 19 – Výběr náročností kešek
Otázka č. 14 Co vás motivuje k účasti na této aktivitě? Pro hledače je nejvíce motivující, ţe objeví nová místa, potom oceňují, ţe tráví více času v přírodě a udělají něco pro své zdraví (Obr. 20). U moţnosti Jiné uvádí respondenti: Krácení času při sluţebních cestách, seznamování se s prima lidmi, Geocaching ozvláštní cíle, baví to celou rodinu a tak trávíme více času společně, kromě zajímavých míst, která poznám, se dozvím i spoustu nových informací. Dřívější sbírání turistických odznaků, nyní sbírání kešek, soutěţivost. Další zábavná aktivita, co krade čas na důleţité věci.
33
160 140 120 100 80 60 40 20 0
146 117 67
52
Díky Trávím více času Baví mě Geocachingu v přírodě a pracovat s GPS objevím dělám něco pro zajímavá své zdraví místa, o kterých bych se nedozvěděl
Představa, že jsem lovcem pokladů
16 Jiné
Obr. 20 – Motivace k účasti na hře Geocaching
Otázka č. 15 Používáte při hledání GPS přijímač? Téměř všichni, 90 % respondentů vţdy pouţívá GPS přijímač při hledání kešek (Obr. 21). Bez GPS přijímače chodí jen velmi málo respondentů. Je to velice zajímavá informace, která by mohla zajímat výrobce a prodejce GPS přijímačů, protoţe hledači jsou jejich významnými zákazníky. 160 140 120 100 80 60 40 20 0
152
Ano
4
12
Ne
Jen někdy
Obr. 21 – Pouţívání GPS přijímačů
Otázky 16 – 20 ukazují vliv Geocachingu na cestovní ruch Otázka č. 16 Jste ochotni vydat pro nalezení keše i určitý peněžní obnos (strava, pití, doprava, vstupné)? Touto otázkou jsme zjistili, ţe téměř jednoznačně není pro hledače problém vydat při této aktivitě určitý peněţní obnos. (Obr. 22) Je to velice 34
zajímavý fakt, nad kterým by se subjekty pohybující se v cestovním ruchu mohly zamyslet. 120 100 80 60 40 20 0
109
26 Nejsem ochoten
33 Ano, ale pouze Ano, za všechny za stravu a pití uvedené
Obr. 22 – Ochota respondentů k vynaloţení určitého peněţního obnosu pro nalezení keše
Otázka č. 17 Do jaké míry je pro Vás věnování se Geocachingu finanční zátěží? Pro 52 % respondentů (Obr. 23) Geocaching není vůbec ţádnou zátěţí, 46 % respondentů přiznává, ţe Geocaching je finanční zátěţí, ale přijatelnou. Pouze 2 % respondentů povaţují Geocaching za velkou finanční zátěţ.
100 80 60 40 20 0
87
77 4
Není žádnou Je velkou Je přijatelnou zátěží finanční zátěží (ne moc velkou) zátěží Obr. 23 – Jakou finanční zátěţí je Geocaching pro hledače
Otázka č. 18 Pokud je keška umístěna u turisticky zajímavého objektu, zaplatíte vstupné a navštívíte ho? Na (Obr. 24) můţeme vidět, ţe pro většinu respondentů není problém zaplatit vstupné do objektu, kde je keška ukrytá. Opět velice zajímavá informace pro subjekty v cestovním ruchu.
35
140 120 100 80 60 40 20 0
119
11
28
Nikdy
Spíše ne
10 Spíše ano (záleží na počasí, čase, ceně vstupenky)
Vždy
Obr. 24 – Ochota zaplacení vstupného pro nalezení keše
Otázka č. 19 Navštívil jste již nějakou destinaci jen kvůli Geocachingu, do které byste jinak vůbec neměl v úmyslu jet? Další důleţitý fakt, nad kterým by se měly zamyslet subjekty pohybující se v cestovním ruchu. Umístění kešky můţe ovlivnit rozhodnutí hledače navštívit určitou destinaci. Na grafu (Obr. 25) vidíme, ţe 67 % respondentů nejednou navštívilo destinaci, do které by moţná nikdy nejeli. 120 113
100 80 60 40
35
20 0
20 Ano, jednou
Několikrát
Nikdy
Obr. 25 – Návštěva destinace, kterou by respondenti nebýt kešky nenavštívili
Otázka č. 20 Ovlivňuje vás Geocaching při výběru destinace, ve které chcete strávit svoji dovolenou? (destinace – místo pobytu) Sice díky Geocachingu respondenti navštívili nejednou destinaci, kterou by jinak nenavštívili, ale z grafu (Obr. 26) můţeme vyčíst, ţe pro ně není Geocaching aţ tak důleţitý, aby si podle rozmístění kešek zvolili destinaci, ve které stráví dovolenou. Právě naopak, vyberou si destinaci a potom si nacházejí kešky v její blízkosti. Tento fakt by měl
36
být důleţitý pro pracovníky v cestovním ruchu, jako jsou majitelé hotelů, penzionů, provozovatelů atrakcí, měst, obcí, potenciálních provozovatelů kešek.
80 70 60 50 40 30 20 10 0
69 42
42 15
Nikdy
Spíše ne
Spíše ano
Vždy
Obr. 26 – Vliv Geocachingu na výběr destinace pro dovolenou
Otázky 21 – 27 ukazují vliv Geocachingu na motivaci ke sportovním aktivitám Otázka č. 21 Jak daleko jste ochotni se vydat aktivním pohybem za keškou? (na kole, pěšky) Nejideálnějším rozmezím vzdáleností je 20 – 50 km. (Obr. 27) Druhou nejpreferovanější vzdáleností je méně neţ 20 km. Jednalo se pouze o hledání kešky aktivním pohybem. Vzdálenost nad 50 km uţ u respondentů nebyla tak častá. 80 60
70 51
40 20
25
22
51 - 100 km
Více než 100 km
0 Méně než 20 km
20 - 50 km
Obr. 27 – Vzdálenost, kterou jsou respondenti ochotni překonat pohybem za keškou
Otázka č. 22 Jak (dopravní prostředek, pěšky, kolo) lovíte kešky? Nejčastěji respondenti loví pěšky nebo na kole. Tento výsledek je velice příznivý z hlediska vlivu na fyzickou aktivitu. Můţeme předpokládat zvýšení pohybové aktivity u jinak pasivních
37
obyvatel. Tato otázka taky nebyla nejvhodněji poloţená, protoţe z poslední moţnosti se nedozvíme, jaký dopravní prostředek k přiblíţení vyuţívají. 60 50 40 30 20 10 0
56
47
43
Pěšky
Na kole
19
3
Autem (na motorce)
Vlak/autobus
Dopravním prostředkem, ale finální dohledání (cca 5 km) provádím pěšky
Obr. 28 – Jakým prostředkem respondenti loví kešky
Otázka č. 23 Je pro vás při plánování sportování prioritní hledání keší? U této otázky nemáme jednoznačný výsledek. Je to velice individuální. (Obr. 29) 70 60 50 40 30 20 10 0
62
59
26
Vždy
21 Spíše ano
Spíše ne
Nikdy
Obr. 29 – Priorita hledání keší při plánování sportování
Otázka č. 24 Zvýšila se vaše sportovní aktivita od té doby, co se věnujete Geocachingu? U některých hledačů se sportovní aktivita trochu zvýšila, takţe zde můţeme vidět pozitivní vliv, u některých se nezvýšila, ale nahradili Geocachingem některé dřívější aktivity. Téměř u poloviny respondentů můţeme vidět, ţe se minimálně trochu zvýšila (Obr. 30).
38
70 60 50 40 30 20 10 0
58
57 30
23
Nezvýšila se vůbec Nezvýšila se, ale Trochu se zvýšila Zvýšila se hodně některé ostatní aktivity jsem nahradil Geocachingem Obr. 30 – Vliv Geocachingu na sportovní aktivitu
Otázka č. 25 Trávíte více času venku (v přírodě) od chvíle, kdy jste začal/a s Geocachingem? Podle grafu (Obr. 31) vidíme mírný nárůst častější návštěvy přírody. 80 60 40
62
68 38
20 0 Ne
Trochu více času trávím venku
Trávím hodně času venku
Obr. 31 – Vliv Geocachingu na častější návštěvu přírody
Otázka č. 26 Jakým způsobem jste získal/a čas na věnování se Geocachingu? Nejčastější odpovědí bylo: Začlenil jsem Geocaching do svých současných aktivit jako je běhání, turistika, cyklistika. Můţeme vyčíst, ţe hledači příliš neomezují své aktivity, ale obohacují je o Geocaching. Ostatní moţnosti jsou zanedbatelné. Mezi jinými uvádí: Odstranění „flákání“, dokonalým timemanagementem, při výletech pěšky i na kole nachodí a najezdí méně kilometrů, ale sbírají po cestě kešky. (Obr. 32)
39
120 100
105
80 60 40 20 10
28
17
8
0
Obr. 32 – Způsob získání času na věnování se Geocachingu
Otázka č. 27 Pokud jste se dříve věnovali sportovním aktivitám (indoor), omezili jste je kvůli Geocachingu? V grafu (Obr. 33) můţeme vidět, ţe tu není téměř ţádný vliv, ţe by hledači vyměnili indoor aktivity za outdoor. Pouze 6 % respondentů uvádí změnu. Předpokládali jsme víc, ale to se nepotvrdilo. 100 80 60
89 68
40 20 11
0 Nevěnoval Ne, neomezil jsem se žádné
Ano, omezil
Obr. 33 – Omezení (indoor) aktivit kvůli Geocachingu
40
4 DISKUSE Výsledky výzkumu korespondují s našimi předpoklady a bezpochyby tady určitý vliv je. Větší vliv můţeme pozorovat ve spojitosti s cestovním ruchem. V této hře respondenty nejvíce motivuje, ţe poznávají nová místa a zajímavosti. Vliv Geocachingu na sportovní aktivity se nám také potvrzuje, ale ne tak vysoký. Hledači spíše, neţ ţe zvýšili svou fyzickou aktivitu, začlenili Geocaching do svých současných aktivit. Kdyţ srovnáme výsledky této práce s výsledky dříve provedených výzkumy, zjistíme, ţe některá data jsou velice podobná. Nejčastějším hledačem je muţ ve věku 20 – 40 let. Téměř všichni při lovu vyuţívají GPS přijímač. A také navštívili díky Geocachingu destinaci, do které by se třeba vůbec nikdy nepodívali. Naopak se výsledky výzkumů liší např. v tom, ţe podle nejnovějšího výzkumu, který byl vytvořen pro tuto práci, si hledači nevybírají destinaci, kam pojedou na dovolenou v závislosti na rozmístění kešek, ale naopak. Vyberou si destinaci a potom se zajímají, jestli v okolí nějaká keška je. Pro vliv Geocachingu na sportovní aktivitu nemůţeme provést srovnání, protoţe jiný podobný výzkum nebyl proveden. Dotazník byl zveřejněný na webových stránkách Geocachingu a na webových diskusích, které se Geocachingem zabývají. Ukázalo se, ţe nebyl vůbec ţádný problém sehnat dostatečný počet vyplněných dotazníků. Respondenti ochotně vyplnili dotazníky a během několika málo dní jsme měli počet, který byl dostačující pro naši práci. V diskusích, kde jsme dotazník zveřejnili, respondenti psali připomínky. Jestli se jím dotazník líbí nebo naopak, která otázka je podle nich špatně poloţená a kterou povaţují za dobrou. Toto ukazuje na slušnost a vstřícnost lidí, kteří se kolem Geocachingu pohybují. Při dotazníkovém výzkumu jsme narazili i na několik problémů. Ze 168 vyplněných dotazníků bylo 5 dotazníků vyplněno špatně.
Je jasné, ţe nešlo
o nechtěné špatné vyplnění. Tito respondenti dávali jasně najevo, ţe tento výzkum chtějí poškodit. Uváděli věk 123 let a podobné nereálné hodnoty. Ukázalo se, ţe i mezi hledači jsou lidé různí a mnohdy i zlomyslní. Bohuţel, tyto dotazníky nešly z výzkumu vyjmout a museli jsme s nimi pracovat. Naštěstí je zkoumaný vzorek natolik velký, ţe výsledky těmito špatnými dotazníky nebyly výrazně ovlivněné.
41
Jako další problém se ukázalo, ţe některé otázky nebyly jednoznačně poloţené a u některých otázek byly špatně zvolené moţnosti a ve výsledku jsme se nedozvěděli potřebné informace. Konkrétně u otázky č. 9 se ptáme respondentů, s kým nejčastěji loví. Moţnosti byly: Partner, rodina, sám, s přáteli a střídám to. Poslední moţnost jsme zde neměli uvádět, protoţe kdyţ ji respondent zvolil, tak se z této odpovědi nedozvíme, jaké pouţívá kombinace. Těchto špatně poloţených otázek bylo minimum, ostatní byly vhodně voleny.
42
5 ZÁVĚR Touto prací poskytujeme výčet základních dosavadních poznatků o Geocachingu a GPS navigaci, nastiňujeme výsledky dříve prováděných dotazníkových výzkumů a na základě dotazníkového výzkumu zjišťujeme, jaký vliv má Geocaching na cestovní ruch a na motivaci ke sportovním aktivitám. V diskusi srovnáváme výsledky dotazníkového výzkumu s výzkumy dříve provedenými. Geocaching je stále se rozvíjející aktivita jak do počtu hledačů, tak do počtu ukrytých kešek. Stále více lidí si v této aktivitě nachází zalíbení. Můţeme na Geocaching pohlíţet jako na druh volnočasové aktivity, na sport nebo především jako na turistickou, poznávací a kulturní hru. Celá tato práce se zaměřuje na vliv Geocachingu v určitých oblastech. Jako nejdůleţitější jsme si určili oblast cestovního ruchu. Druhou oblastí je motivace ke sportovním aktivitám. Z výsledků dotazníkového výzkumu jsme zjistili zajímavé informace, které potvrzují určitý vliv v obou zmiňovaných oblastech. Většina hledačů povaţuje Geocaching za přijatelnou finanční zátěţ. Respondenti uvádějí, ţe jsou ochotni pro nalezení kešky vydat určitý peněţní obnos, např. za vstupenky do kulturních a historických objektů, které jsou v blízkosti kešky, za občerstvení a dopravu. Uvádějí, ţe několikrát navštívili destinaci, do které by se jinak nejspíš nikdy nepodívali nebo by se o ní nikdy nedozvěděli. Na druhou stranu není Geocaching pro hledače tak důleţitý, aby vybírali destinaci, ve které chtějí strávit dovolenou, podle toho, jestli jsou v okolí kešky. Tuto moţnost uvádělo jen malé procento respondentů. Obvykle je to právě naopak. Teprve aţ potom, co si vyberou destinaci, ve které chtějí dovolenou strávit, zjišťují, jestli v blízkém okolí nějaké kešky ukryté jsou. V kaţdém případě se tu potvrzuje, ţe skutečně nějaký vliv na cestovní ruch Geocaching má. Jak se ukázalo, jde o dlouhodobý trend, protoţe docházíme k podobným výsledkům jako v dříve provedených výzkumech. Proto je ve vlastním zájmu subjektů pohybujících se v cestovním ruchu, které mají zájem o větší návštěvnost konkrétních objektů, aby se zamyslely nad moţnostmi a výhodami, které jim Geocaching nabízí. Dále jsme zjišťovali, jestli má Geocaching vliv na motivaci ke sportovním aktivitám. Zjistili jsme určitý vliv, ale ne příliš velký. Většina respondentů uvádí, ţe jejich věnování se sportovním aktivitám se nezvýšilo, spíše nahradili dosavadní
43
aktivity Geocachingem nebo je o Geocaching doplnili, např. běhání, turistika nebo jízda na kole. Jako častou změnu uvádí, ţe díky Geocachingu tráví více času venku v přírodě. Nahradili jím některé indoor aktivity, které naopak omezili. Touto prací jsme si zodpověděli některé otázky a na jejich základech vyvstávají otázky další, kterými by bylo vhodné se dále zabývat. V přílohách uvádím kompletní dotazník a DVD, na kterém jsou vyplněné dotazníky všech 168 respondentů.
44
POUŢITÉ ZDROJE INFORMACÍ Seznam pouţité literatury
[1] ALBERTOVÁ, S. (2010). Ze života geocachera aneb jaké je odlovit FTFko?. Nepublikovaná bakalářská práce, Masarykova univerzita, Česká republika. [2] FLETT, R. (2010). Connecting Children and Family with NatureBased Physical Activity. American Journal of Health Education, str. 292(9 – 10). [3] GAVORA, P. (2010). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno, Česká republika: Paido. [4] HOCOVÁ, K. (2011).
Využitelnost hry Geocaching ve spojitosti
s turistickou návštěvností. Nepublikovaná bakalářská práce, Vysoká škola logistiky o.p.s., Česká republika. [5] HOJGR, R., STANKOVIČ, J. (2007). GPS praktická uživatelská příručka. Brno, Česká republika: Computer Press, a.s.. [6] CHRÁSKA, M. (2007). Metody pedagogického výzkumu. Praha, Česká republika: Grada Publishing, a.s.. [7] KAPLAN, D., HEGARTY, J. (2006). Understanding GPS: principles and applications. Norwood, United States: ARTECH HOUSE, INC. [8] LEPKOVÁ, H. (2009). Nové netradiční formy cestovního ruchu. Nepublikovaná
bakalářská
práce,
Masarykova
Univerzita,
Česká
republika. [9]
MIOVSKÝ,
M.
(2009).
Kvalitativní
přístup
a
metody
v psychologickém výzkumu. Praha, Česká republika: Grada Publishing a.s.. [10] SHOYLEVA, K., JOHNSON, D. (2011). Cache Me If You Can: Rational Addiction to the Leisure Activity of Geocaching. Working paper, Department of Economics and Business Colorado College, Colorado.
45
[11] STEINER, I., ČERNÝ, J. (2003). GPS od A do Z. Praha, Česká republika: eNav, s. r. o.. [12] TVRZOVÁ, I. (2008). Jak se hledá poklad. Chatař a chalupář, str. 80(9).
Seznam internetových zdrojů [13] (2012) Geocaching. Ehm…cože?. Alik.cz [online]. Přístup dne 9. 4. 2012
z
http://alik.idnes.cz/geocaching-ehm-coze-0og-/alik-
alikoviny.asp?c=A110507_201540_alik-alikoviny_jtr [14] (2007). Geocaching – sport se srdcem GPS. Cestovatel.cz [online]. Přístup dne 9. 4. 2012 z http://www.cestovatel.cz/clanky/geocachingsport-se-srdcem-gps/ [15] (2011). Galileo navigace. Galileonavigace.cz [online]. Přístup dne 9. 4. 2012 z http://www.galileonavigace.cz/index.html [16] (2011). Galileo navigace a názor wikileaks. Galileonavigace.cz [online]. Přístup 9. 4. 2012 z http://www.galileonavigace.cz/nazorwikileaks.html [17] (2009). Garmin eTerex 20. Garmin.cz. [online]. Přístup dne 9. 4. 2012 z
http://www.garmin.cz/produkty/outdoor/mapove-gps/etrex-serie/etrex-
20.html [18] (2009). Garmin eTerex 10. Garmin.cz. [online]. Přístup dne 9. 4. 2012 z http://www.garmin.cz/produkty/outdoor/nemapove-gps/etrex-10.html [19] (2012). Geocaching Event Calendar. Geocaching.com [online]. Přístup dne 9. 4. 2012 z http://www.geocaching.com/calendar/default.aspx [20] (2007). Geocaching.cz. Geocaching.cz [online]. Přístup dne 9.4. 2012 z http://www.geocaching.cz/news.php [21] (2012). Geocaching. Jire.cz [online]. Přístup dne 9. 4. 2012 z http://www.jire.cz/geocaching/geocaching.html [22] (2012). Geocaching: Hra pro mozek, nohy a vaši GPS. Navigovat.mobilmania.cz
[online].
46
Přístup
dne
9.
4.
2012
z
http://navigovat.mobilmania.cz/clanky/geocaching-hra-pro-mozek-nohy-avasi-gps/premium-clenstvi-zkratky-vlastni-kes/sc-3-a-1312930-ch1047899) [23] (2010). Geocaching alebo turistika spojená s hľadaním pokladu. [online].
NiNu.cekuj.net
Přístup
dne
9.
4.
z
http://ninu.cekuj.net/index.php?a=44 [24] (2012). Geocaching už se učí i na vysoké škole!. Poklady.com [online]. Přístup dne 9. 4. 2012 z http://www.poklady.com/geocaching-uzse-uci-i-na-vysoke-skole [25] (2012). Geocaching – o co vlastně jde?. Poklady.com [online]. Přístup dne 9. 4. 2012 z http://www.poklady.com/geocaching-o-covlastne-jde [26] (2009). Geocaching: Hledejte poklady s GPS. TOPZINE.cz [online]. Přístup dne 9. 4. 2012 z http://www.topzine.cz/geocaching-hledejtepoklady-s-gps [27] (2012). Geocaching v číslech. Wiki.geocaching.cz [online]. Přístup dne
9.
4.
2012
http://wiki.geocaching.cz/wiki/Geocaching_v_%C4%8D%C3%ADslech
47
z
PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha č. 1 – Dotazník Příloha č. 2 – Seznam základních pojmů Geocachingu Příloha č. 3 – Seznam základních pojmů GPS navigace Příloha č. 4 - DVD
Příloha č. 1
Dotazník - Geocaching a jeho vliv na motivaci ke sportovním aktivitám Jsem studentkou Fakulty sportovních studií na Masarykově univerzitě. Geocaching je téma mojí bakalářské práce. Vyplněním tohoto dotazníku mi pomůţete získat informace, které mi po jejich zpracování podají závěry o tom, jaký má Geocaching vliv na sportovní aktivitu naší populace. Děkuji Vám za Váš čas, který věnujete vyplnění tohoto dotazníku. 1. Kolik vám bylo let při posledních narozeninách? 2. Jaké je vaše pohlaví? a) Ţena b) Muţ 3. Nejvyšší dosaţené vzdělání? a) Základní b) Odborné učiliště s výučním listem c) Střední s maturitou d) Vysokoškolské 4. Máte sedavé zaměstnání? a) Ano b) Ne 5. Jak dlouho se věnujete aktivně Geocachingu? a) Méně neţ 1 rok b) 1 – 3 roky c) Více neţ 3 roky 6. Kolik jiţ máte odlovených keší? a) Méně neţ 20 b) 20 – 100 c) 101 - 500 d) Více neţ 500
7. Jste ochotni vydat pro nalezení keše i určitý peněţní obnos (strava, pití, doprava, vstupné)? a) Nejsem ochoten b) Ano, ale pouze za stravu a pití c) Ano, za všechny uvedené 8. Kolik keší jste k dnešnímu dni sám zaloţil? a) Ţádnou b) 1 c) 2 – 4 d) Více 9. Pokud je keška umístěna u turisticky zajímavého objektu, zaplatíte vstupné a navštívíte ho? a) Nikdy b) Spíše ano (záleţí na počasí, čase, ceně vstupenky) c) Spíše ne 10. Navštívil jste jiţ nějakou destinaci jen kvůli Geocachingu, do které byste jinak vůbec neměl v úmyslu jet? a) Ano, jednou b) Několikrát c) Nikdy 11. Co vás motivuje k účasti na této aktivitě? a) Díky Geocachingu objevím zajímavá místa, o kterých bych se nedozvěděl b) Představa, ţe jsem lovcem pokladů, dobrodruţství c) Trávím více času v přírodě a dělám něco pro své zdraví d) Baví mě pracovat s GPS e) Jiné: 12. Kdy nejčastěji lovíte? a) Víkend b) Po práci/škole c) Dovolené/prázdniny a svátky d) Jindy:
13. Pouţíváte při hledání GPS přijímač? a) Ano b) Ne c) Jen někdy 14. S kým nejraději lovíte? a) Sám b) S partnerem c) S přáteli d) S rodinou (manţel/ka a děti) e) Střídám to 15. Přivedli jste k této hře někoho, kdo ji před tím neznal? a) Ano b) Ne 16. Jak daleko jste ochotni se vydat aktivním pohybem za keškou? (na kole, pěšky) a) Méně neţ 20 km b) 20 – 50 km c) 51 – 100 km d) Více neţ 100 km 17. Jak (dopravní prostředek, pěšky, kolo) lovíte kešky? a) Pěšky b) Na kole c) Autem (na motorce) d) Vlak/autobus e) Dopravním prostředkem, ale finální dohledání (cca 5 km) provádím pěšky 18. Kešky na jakém místě si vybíráte? (náročnost terénu – kopce, hustý porost, roviny, město) a) Lehce přístupné b) Středně náročné c) Nejnáročnější d) Všechny
19. Je pro vás při plánování sportování prioritní hledání keší? a) Vţdy b) Spíše ano c) Spíše ne d) Nikdy 20. Jste ochotni přizpůsobit čas problémově odlovitelným keškám? a) Ne, nemůţu si to dovolit b) Ne, mám vyhrazený konkrétní čas na lovení c) Rozhodně ano, klidně i v noci, kdyţ si to lov vyţaduje d) Někdy ano 21. Jak velkou část svého volného času jste ochotni věnovat lovení kešek? a) Jen velmi málo b) Všechen c) Podstatnou d) Polovinu 22. Ovlivňuje vás Geocaching při výběru destinace, ve které chcete strávit svoji dovolenou? (destinace – místo pobytu) a) Nikdy b) Spíše ne c) Spíše ano d) Vţdy 23. Zvýšila se vaše sportovní aktivita od té doby, co se věnujete Geocachingu? a) Nezvýšila se vůbec b) Nezvýšila se, ale některé ostatní aktivity jsem nahradil Geocachingem c) Trochu se zvýšila d) Zvýšila se hodně 24. Trávíte více času venku (v přírodě) od chvíle, kdy jste začal/a s Geocachingem? a) Ne b) Trochu více času trávím venku c) Trávím hodně času venku
25. Jakým způsobem jste získal/a čas na věnování se Geocachingu? a) Omezil/a jsem jiné sportovní aktivity b) Začlenil jsem Geocaching do svých současných aktivit (např. turistika, běhání, cyklistika) c) Nemám na Geocaching čas, lovím jen výjimečně d) Omezil jsem čas, který jsem trávil u počítače a TV e) Jiné: 26. Pokud jste se dříve věnovali sportovním aktivitám (indoor), omezili jste je kvůli Geocachingu? a) Nevěnoval jsem se ţádné b) Ne, neomezil c) Ano, omezil 27. Do jaké míry je pro vás věnování se Geocachingu finanční zátěţí? a) Není ţádnou zátěţí b) Je velkou zátěţí c) Je přijatelnou (ne moc velkou) zátěţí
Příloha č. 2 - Základní pojmy Geocachingu Cache (keška) – krabička ukrytá v přírodě, je cílem hledačů Geocacher (geokačer) – je účastník aktivity geocaching Geodálnice – např. vyšlapaná cestička ke kešce, která je pravidelným navštěvováním vidět a usnadňuje hledači hledání Mudla – člověk, který se aktivitě geocaching nevěnuje nebo ji vůbec nezná Travelbug – cestující brouk, předmět, který má za úkol cestovat z kešky do kešky Geocoin – je to mince, která má funkci jako travelbug Logbook – je zapisovací deníček, který je v kešce a kaţdý hledač, který kešku objeví, do něj zapíše svojí návštěvu
DNF – (z anglického did not find) nenašel jsem FTF – (z anglického first to find) jsem první, kdo našel nově zaloţenou kešku TFTC – (z anglického thanks for the cache) Děkuji za kešku
Příloha č. 3 - Základní pojmy GPS navigace Waypoint - je obecně řečeno bod. Bodem v navigačním zařízení GPS znázorňujeme polohu určitého bodového objektu. Mohou existovat 2 druhy takovýchto objektů: Bod – jde o polohu vaší chaty, oblíbeného místa v přírodě apod. Trasový bod – jde o určitý zlomový bod na trase, tedy trasový bod. Jde o místo, ve kterém se „lomí“ vámi vytvořená trasa. Route - (neboli track) je sled waypointů, které dohromady tvoří určitou trasu. Waypointy jsou v tomto případě trasové body. Celý track se pak skládá z jednotlivých waypointů, mezi nimiţ je přímá linie. Tracklog - je záznam prošlé trasy. Prošlou trasou je v navigačním zařízení GPS trasa, kterou jste prošli a měli přitom navigační zařízení GPS spuštěné i se zapnutou funkcí záznamu prošlé trasy. Tracklog je sloţen z jednotlivých bodů, které byly získány periodickým zaměřováním polohy při pohybu. Souřadnice - představují číselné určení polohy odvozené ze souřadnicového systému. Nejběţnějším souřadnicovým systémem, se kterým se u navigačních GPS zařízení potkáte, je Světový geodetický systém 1984, zkráceně WGS 84. Pomocí souřadnic lze systémem GPS určit polohu kdykoliv a kdekoliv na Zemi. [5]
RESUMÉ Tato práce se zabývá Geocachingem a jeho vlivem na cestovní ruch a na motivaci ke sportovním aktivitám. V teoretické části čerpám převáţně z odborné literatury a z webových stránek, které se Geocachingu věnují. Dále čerpám ze svých zkušeností aktivního hledače. V praktické části vycházím z dotazníkového průzkumu. K dotazníkovému průzkumu byla pouţita kvantitativní metoda. Všichni respondenti se aktivně účastní Geocachingu. Z výsledků se nám potvrzuje, ţe Geocaching skutečně má jistý vliv na obě oblasti, kterými se práce zabývá.
SUMMARY This bachelor thesis deals with Geocaching and with its influence on tourism and on motivation for sport activities. In the theoretical part I mainly obtain informatik from literature and from web pages, which are dedicated to Geocaching. Furthermore, I obtain information from my own experience as an active geocacher. In the practical part I use information collected in questionnaire research. Quantitative method was used for questionnaire research. All responders are active geocachers. Results confirm that Geocaching truly has certain influence on both themes with which is this bachelor thesis dealing.
