Cykloturistika a geocaching v okolí Lipenské přehrady

Cykloturistika a geocaching v okolí Lipenské přehrady

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne ..................................................... Podpis

Poděkování Velmi rád bych poděkoval především vedoucímu mé bakalářské práce Mgr. Bohumír Machovec, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady, pomoc a podporu při celkovém zpracování této práce. Dále bych rád poděkoval svým přátelům, kteří se mnou trasu v ne úplně ideálních cyklistických podmínkách absolvovali a díky nimž jsem si cestu skvěle užil, hlavně Pavlu Peškovi a jeho geocachingovému týmu “Ushaci“, za pomoc při zpracování části o keškách a při jejich samotném objevování. A v neposlední řadě bych chtěl poděkovat své rodině, která mi po celou dobu psaní práce věřila a podporovala mě.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Cykloturistika a geocaching v okolí Lipenské přehrady Bakalářská práce

Autor: Jan Kučera Vedoucí práce: Mgr. Bohumír Machovec, Ph.D. Jihlava 2015

Copyright © 2015 Jan Kučera

Abstrakt Kučera, Jan: Cykloturistika a geocaching v okolí Lipenské přehrady. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Bohumír Machovec,

Ph.D.

Stupeň

odborné

kvalifikace:

bakalář.

Jihlava

2015.

Počet stran: 54 Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části se zabývám charakteristikou okolí Lipenské přehrady, potenciálem této lokality pro cykloturistiku, stručnou historií cyklistiky a vybavením potřebným k jejímu provozování a v poslední části se věnuji popisu geocachingu a jeho stručné historii. V praktické části je popsán vlastní „cyklovýlet“, okruh kolem Lipenské přehrady, který je navržen podle umístění geocachingových schránek, jejichž lokalizace byla záměrně navržena a upravena pro potřeby cykloturistiky.

Klíčová slova: cykloturistika, geocaching, Lipenská přehrada, keška

Abstract Kučera, Jan: Biking and geocaching in the area of Lipno Dam. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava 2015. Supervisor of the thesis: Mgr. Bohumír Machovec, Ph.D. Level of qualification: bachelor. Number of pages: 54 This bachelor thesis is divided into two parts, first theoretical and second practical part. In the theoretical part the thesis deals with characteristics of Lipno Dam surroundings, this location suitability for biking, brief history of biking and equipment that is needed for and the last part is introduction of the idea of geocaching and it brief history. In the practical part a created my own biking trip oround Lipno dam, that is made by location of the geocaching boxes availible by bike and that I have complete with the group of cyclist.

Key words: biking, geocaching, Lipno dam, cache

Obsah 1, Úvod ....................................................................................................................................... 1 2. Cíl práce ................................................................................................................................. 3 3. Teoretická část ........................................................................................................................ 4 3.1. Zhodnocení literatury ...................................................................................................... 4 3.2. Geocaching ...................................................................................................................... 6 3.3. Cykloturistika .................................................................................................................. 9 3.4. Geocaching v kombinaci s cykloturistikou ................................................................... 11 3.5. Lipensko ........................................................................................................................ 12 4. Praktická část ........................................................................................................................ 13 4.1. Navržená trasa ............................................................................................................... 13 4.1.1. První část trasy ........................................................................................................ 14 4.1.2. Místopis první části trasy ........................................................................................ 15 4.1.3. Kešky první části trasy ............................................................................................ 19 4.1.4. Druhá část trasy....................................................................................................... 31 4.1.5. Místopis druhé části trasy ....................................................................................... 32 4.1.6. Kešky druhé části trasy ........................................................................................... 32 4.2. Hodnocení trasy cyklisty ............................................................................................... 40 4.2.1 Hodnocení první části trasy ..................................................................................... 40 4.2.2. Hodnocení druhé části trasy .................................................................................... 41 4.3. Hodnocení produktu zaměstnanci infocenter ................................................................ 41 5. Závěr..................................................................................................................................... 43 6. Seznam obrázků ................................................................................................................... 44 7. Bibliografie........................................................................................................................... 46 7.1. Primární literatura: ......................................................................................................... 46 7.2. Publicistické texty: ........................................................................................................ 47 7. 3. Online zdroje: ............................................................................................................... 49 8. Přílohy .................................................................................................................................. 52

1, Úvod

Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolil Cykloturistiku a geocaching v okolí Lipenské přehrady. Popularita obou zájmových činností je nezpochybnitelná. Objevování geocachingových schránek, neboli takzvané „keškování“, 1 je stále oblíbenějším způsobem trávení volného času. Domnívám se, že jeho propojení s cykloturistikou může obě disciplíny obohatit a jedinečnost navržené kombinace může najít své zájemce. Inspirací k propojení dvou disciplín mi bylo již existující fenomén spojení geocachingu a horolezectví. Geocaching v kombinaci s horolezectvím je však náročná disciplína, vyžadující specifické fyzické i psychické dispozice zájemce i speciální vybavení. Mým cílem bylo navrhnout kombinaci disciplín, která by byla dostupná široké skupině zájemců, aniž by vyžadovala speciální vybavení. Pro navrženou disciplínu, v níž se propojuje fenomén geocachingu a cykloturistiky zavádím pro práci pojem cykloturistický geocaching.2 Protože se jedná o zcela nový fenomén, nejsou dosud vytvořeny trasy, které by využívaly jedinečných možností navržené kombinace. Ty spočívají v možnosti navštívit standardně turisticky nenavštěvovaná místa. Návrh takové trasy je předmětem praktické části této bakalářské práce. Lokalita pro mnou navrženou trasu byla zvolena na základě tří parametrů: 1) nenáročnost terénu, 2) zavedená turistická destinace a 3) hustá sít rekreačních středisek, tak aby oslovila, co největší počet zájemců, rodiny s dětmi nevyjímaje. Navrhovaný fenomén by se mohl dobře začlenit do již zavedené rekreační oblasti a doplnit tak nabízenou škálu volnočasových aktivit. Domnívám se, že o produkt by mohla projevit zájem města, jež se na navržené trase nachází. Trasa by do nich přivedla turisty přijíždějící primárně na rekreaci k Lipenské přehradě. Tím se rozšíří turistický ruch z pomyslného centra Lipenské přehrady do periferních oblastí. Nárůst zájmu o tyto opomíjené oblasti by pozitivně ovlivnil ekonomický rozvoj daných měst. Lze tedy usuzovat, že by se sama města zapojila do propagace navrhované trasy, například začleněním reklamních materiálů projektu na své webové stránky. Navíc by takto koncipovaná trasa mohla podpořit spolupráci mezi zahrnutými městy.

1 2

Srovnej: Co je to "keška"? (MACHULDA). „Cykloturistický geocaching“ definuji pro práci jako propojení fenoménu geocachingu a cykloturistiky.

1

Pro praktickou část byla vybrána oblast Lipenska. Byl navržen dvoudenní cyklovýlet obsahující dvě cyklotrasy, které zahrnují celkem 17 zastávek s keškami. Aspekty navrženého cyklovýletu byly ověřeny dvěma skupinami cykloturistů, kteří danou trasu absolvovali a na základě dotazníkového řízení následně podali zpětnou vazbu o kvalitách a případných nedostatcích navržené trasy. Na základě těchto reflexí jsem navrhl možná řešení nedostatků či nastalých komplikací. Nedílnou součástí práce je Kapesní cyklistický průvodce pro keškování na Lipensku, který jsem pro účely trasy vypracoval. Tento průvodce není obsažen v předkládané diplomové práci, neboť je zpracován formou powerpointové prezentace, která bude demonstrována při obhajobě práce. V případě zájmu zahrnutých měst o využití navržené trasy je možné tohoto průvodce vydat ve formě tištěné brožury.

2

2. Cíl práce Práce by měla přinést teoretické uchopení problematiky geocachingu v kombinaci s cykloturistikou. Zavedením pojmu cykloturistický geocaching určujeme do jisté míry jeho obsah, a tím také základ pro teoretický diskurs, který se k pojmu a problematice váže. Specifika obou fenoménů, cykloturistiky a geocachingu, se navzájem obohacují a pozoruhodným jevem zůstává, že fungují symbioticky, a ze svých specifik nic neztrácejí. Nedílnou součástí práce je také zhodnocení potenciálu vybrané lokality pro cykloturistiku a geocaching, které má určující význam pro úspěšné přijetí nově navržené trasy, jak ze strany cyklistů a geocacherů, tak ze strany měst zahrnutých v navržené trase. Parametry pro toto zhodnocení vycházejí z pohledu cyklistů (homogenita terénu), geocacherů (množství ukrytých kešek), i z pohledu běžného návštěvníka rekreační oblasti. Cílem praktické části práce je navržení vícedenního cyklovýletu se zaměřením na hledání geocachingových schránek a zároveň ověření reálnosti navržené trasy v praxi skupinou cyklistů. Pokud by navržení trasy zůstalo v rovině teoretické, hrozil by v budoucnu nenadálý nárůst chybovosti, obsažené v původním návrhu trasy a celého projektu. Díky praktickému absolvování navržené trasy byly existující chyby eliminovány a konečnou podobu celého projektu je možné uvést do praxe.

3

3. Teoretická část

V teoretické části se věnuji fenoménu geocachingu, jeho vzniku, specifikům a popularitě v České republice. Dále představuji druhy a aspekty cykloturistiky a následně spojení disciplín geocachingu a cykloturistiky. Seznamuji čtenáře také se zvolenou lokalitou Lipenska a vyhodnocuji stávající podmínky pro zavedení cykloturistického geocachingu v této oblasti.

3.1. Zhodnocení literatury V češtině dosud neexistuje odborná literatura, zabývající se kombinací obou témat. V češtině vyšla dosud jediná publikace o fenoménu geocachingu: Geocaching v národním parku, jež pro vydání připravila Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava (2010). O geocachingu vyšlo několik článků, z nichž bylo možné pro práci čerpat odborné informace: Radek Václavík v článku Olomoučané objevili atraktivní hru – geocaching: spojuje navigační turistiku s adrenalinem (2009) otevírá českému čtenáři médii do té doby neprobádanou oblast. Prvním článkem, v němž autorka věnuje pozornost geocachingu, je pravděpodobně Geocaching: Kačeři vyrážejí na lov tajemných pokladů: kačerům a kačerkám nejde o vzácné mince ani zlaté šperky. Přesto se s nadšením vydávají na tajemná místa, aby našli poklady. Ve Varech jsou jich desítky Kamily Nováčkové z roku 2007. Autorka v ní seznamuje českého čtenáře s poměrně novým fenoménem: Vzpomínáte ještě na „bojovky“ z letních táborů, kde jste řešili různé úkoly, postupovali podle a na závěr objevili poklad? Dnes se této hře říká geocaching a když ji hrajete,

jste

„kačer“

značek nebo

„kačerka“. (NOVÁČKOVÁ: 2007)

První vysokoškolskou práci o geocachingu v ČR napsal Jaroslav Kresta. V diplomové magisterské práci Geocaching (2010)3 se absolvent brněnské katedry Informačních systémů zabývá problematikou fenoménu zevrubně, čerpaje přitom ze zdrojů anglických i ruských. Na téže univerzitě vznikla roku 2015 bakalářská práce Geocaching a jeho vplyv na cestovný ruch Denisy Jacolové. Další vysokoškolská práce vznikla na Katedře cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické v Jihlavě: Geocaching v ČR Zuzany Bittnerové. 4 Bittnerová však ve statistické části uvádí zavádějící údaje (například srovnává země podle neodpovídajících 3 4

KRESTA, Jarosla. Geocaching. Masarykova Univerzita: Brno, 2010. BITTNEROVÁ, Zuzana. Geocaching v ČR. Vysoká škola polytechnická: Jihlava, 2012.

4

parametrů, a získané informace nijak neinterpretuje). K tématu existují zatím pouze tyto dvě vysokoškolské práce. Mnoho témat, jež problematika geocachingu nabízí, tak zůstává nadále nezpracovaných. Mnohem výrazněji je téma rozvinuto v německojazyčné oblasti, z níž lze čtenáři doporučit především GPS, Geocaching und Smartphones: Über den spielerischen Einsatz von modernentechnischen Hilfsmitteln in der Kinder- und Jugendarbeit Christiana Mehlera (2010), který se věnuje praktickému využití nových technologií v geocachingu, jenže autor je povoláním volnočasový pedagog, proto je kniha zaměřena právě na problematiku volnočasové pedagogiky. Spojení geocachingu a prostředí jezera/přehrady se objevuje v německé

publikaci

Tourismus

in

Nordhessen

Strategische

Perspektiv

eneines

klimaangepassten Tourismus angebotes in Nordhessen: Tourismus in Nordhessen Band 2 (2013). V angličtině vyšla publikace The Complete Idiot's Guide to Geocaching (2012).5

5

STAFF OF GEOCACHING. TheCompleteIdiot'sGuide to Geocaching. 1. Penguin, 2012. ISBN 9781615642618.

5

3.2. Geocaching Geocaching je podle různých zdrojů disciplínou, která spojuje prvky turistiky a sportu, a je založena na používání systému GPS během hledání ukrytého objektu zvaného cache [:keš:], o němž je známa pouze jeho geografická poloha, jeho souřadnice. Podle Marshové, britské autorky, zabývající se vývojem geocachingu, je geocaching pokračovatelem více než stoleté hry letterboxing.(12) Geocaching je v podstatě moderní formou lovení pokladů, která má pochopitelně, již staletou tradici. V jeho nejjednodušší podobě se jedná o seznam objektů, které je třeba nalézt a donést zpět, a první, kdo se vrátí se všemi položkami na seznamu, vítězí. Sofistikovanější verze zahrnuje zakódovaná vodítka a indicie o umístění pokladu, blednoucí záhy po jejich nalezení. Totéž platí o dalším stupni ve vývoji snažení – letterboxing – který začal v anglickém Dartmooru v roce 1854 a následoval v podstatě stejný princip.6(7).

Pro hledání kešek se používají běžné turistické přijímače GPS. Geocaching je celosvětová hra, po celém světě je umístěno 3 miliony aktivních keší a více než 6 milionů hráčů. Aktivní účastník geocachingu se nazývá geocacher (případně geokešer), začínající nováček je nazýván neocacher (8). Geocaching je také skutečně dobrým turistickým průvodcem. „O nic nepřicházíš, když se necháš vést geocachingem napříč zemí.“ (Patrick Lissin: 7).7 Kešky se dělí na devět typů a každý typ má jiný způsob odlovení. Tradiční keška je nejjednodušší typ na odlovení, je ukryta přímo na souřadnicích uvedených na internetové stránce www.geocaching.com. Multi-keš (multina) je dohledatelná pomocí vzorce, dle kterého lze dopočítat finální souřadnice kešky,Mysterykeš (mysterka) je keška, jejíž odhalení závisí na rozluštění hádanky či hlavolamu, pro uznání Virtualkeš (virtuálka) je nutné selfie8 na daném místě, Earthkeš (ertka) má za úkol vzdělávat v oblasti geologie, Webcamkeš (vebka) využívá technologie webkamery, Letterbox Hybrid (letterbox) navádí geocachera

6

„Geocachingis Essentials a modernformoftreasurehunting, which has, ofcourse, beenaroudforcenturies. In itssimplestform,

itinvolvesbeinggiven a list ofobjects to find a and bringback, and thefirstonebackwitheverythingwins. A more sophisticated vision visioninvolvesunravellingclues to thewhereaboutof hoden treasure and then fading off to findit. Thesame hold trueofthenextstage in thedevelopmentofthepursuit – letterboxing – whiochstarted on Dartmoor in 1854 and followed much thesameprinciple.“ 7

„… geocachingreallyis a goodtouristguidotoo. Youdon´t miss too much ifyou just let yourselfbe led by geocachingthrough a country.“

8

Selfie je typ fotografického autoportrétu, obvykle pořizovaného z ruky za pomoci digitálního fotoaparátu nebo smartphonu.

6

z výchozích souřadnic k finální kešce pomocí listingu, 9 WhereIgo (wigo) se loví pomocí hraní hry v navigaci. [8] Každá keška je definována pomocí tří kritérií [8]. První je podle terénu, čímž se rozumí obtížnost přístupu ke kešce. Obtížnost je znázorněna pomocí číselné stupnice, kde 1 je obtížnost nejmenší, tyto kešky mají i bezbariérový přístup, a 5 značí obtížnost největší, k odlovení této kešky bývá zpravidla zapotřebí použít horolezecké lano případně žebřík a jiné speciální pomůcky. Druhé kritérium je podle způsobu ukrytí kešky, i toto kritérium je znázorňováno číselnou stupnicí, jako u kritéria předchozího. Způsob ukrytí 1 značí, že je keška vidět okem hned na místě, kam Vás zavedou souřadnice, způsob ukrytí 5 je například keška zakopaná v zemi nebo ukrytá na stromě v duté šišce. Třetí kritérium je samotná velikost kešky, podle velikosti se od nejmenší nazývají – Micro (velikost maximálně jako obal na film do fotoaparátu), Small (velikost malého svačinového boxu, potažmo krabičky), Regular (velikost pětilitrového kanystru nebo ve Spojených Státech často používané kovové krabice na náboje) a Large (vše co je větší, různé truhlice nebo poštovní schránky). Geocaching má jako každá jiná hra svá pravidla. Pro hledání kešek je nezbytné, aby se hráč přihlásil na internetové stránce www.geocaching.com, kde uvede základní informace o sobě. Pak může začít s lovením. Pomocí záložky Najít a založit keš nachází kešky ve svém okolí, popřípadě může hledat i kešky v destinaci, kterou se chystá navštívit. Jakmile si hráč vybere kešku, o kterou má zájem, uloží si její souřadnice do zařízení podporujícího GPS a může začít s lovením[8]. Po nalezení kešky je nutné „se zalogovat“, to znamená zapsat svou přezdívku do logbooku umístěného ve schránce. Po zalogování je důležité vrátit kešku do původního stavu, aby kešku nenašel „mudla“, což je člověk, který není seznámen s geocachingem. Často totiž dochází ke krádežím a ničení úkrytu kešek. Proto by hráč „kačer“ měl při odlovu dávat pozor, aby nebyl nikým viděn[8]. Každý hráč si může založit svou vlastní kešku, musí však splnit všechna kritéria pro její založení a následně mu ji musí schválit správce území, ve kterém kešku zakládá. Jedním z pravidel je, že je dobré kešku založit v blízkosti domova, aby o ní mohl kešer průběžně pečovat. Keš nelze umístit na soukromý pozemek, neboť zvyšuje možnost, že keška bude nepřístupná. Nelze ji umístit blíže, než 161 metrů od jiné kešky. Každá keš musí obsahovat logbook a obyčejnou tužku a ořezávátko. Dále by měla keš obsahovat informace pro mudly, 9

Listing je zadání cache, dostupné na internetu. Obsahuje informace potřebné pro nalezení cache jako typ cache, souřadnice,

popis a nápovědu.

7

které jsou ke stažení na stránkách geocaching.com. Do schránek se nesmí ukládat nic, co by mohlo uškodit dětem (alkohol, zbraně, tabákové výrobky) (12). Dějiny geocachingu jsou z hlediska vývoje sportů, s nimiž bývá spojován, poměrně krátké. Před 15 lety, 1. května 2000 oznámil tehdejší prezident Spojených států amerických odstranění umělé odchylky (12), přidávané do signálu GPS. Hned druhý den byla umělá odchylka, která rušila GPS signál používaný armádou odstraněna. Tím se zlepšila přesnost navádění tohoto dříve vojenského navigačního systému i pro civilní uživatele z desítek na několik málo metrů. Geocaching vznikl v USA bezprostředně poté. Tentýž den Dave Ulmer z Beavercreeku v Oregonu [28] publikoval na systému elektronických diskusních skupin Usenetu10 svou poznámku o možnosti uskutečnit celosvětovou hru Stash Game (Schovka). O den později umístil Ulmer první keš hry, kterou nazval GPS StashHunt – Stash # 1 na souřadnicích N 45 17.460W122 24.800. Prvním, komu se podařilo tuto kešku nalézt, 4. května byl údajně (podle českých zdrojů, které se neodkazují na žádné zdroje zahraniční) Bob Perschau, který o hře psal jako o GGPSSH – Great GPS StashHunt. Jméno Boba Perschaua však v zahraničních zdrojích o historii geocachingu nefiguruje. Ve skutečnosti však první kešku našel Mike Teague [26]. První keš mimo USA byla ukryta na vzdáleném Novém Zélandu 12. května, a jejím autorem byl Peter McKellar. Matt Stum navrhl na konci května téhož roku používat namísto pojmu Stash termín Geocache, a pro hru navrhl termín Geocaching. Dave Ulmer tuto změnu akceptoval a 2. června oznámil, že oficiální název nové hry je právě Stumův pojem [23] a stashhunting zůstal nadále názvem neoficiálním. Americký hybrid sportu a turistiky se brzy dostal také na starý kontinent, a první keška byla umístěna v Irsku v Bray Head v County Wicklow 3. června 2000. Jejím autorem byl Chris O´Byrne[25]. Česká republika se dle oficiálního průzkumu v seznamu zemí, v nichž se geocaching provádí, řadí na třetí místo. První dosud aktivní keš v ČR je GCE50 Tex-Czech od Američanů Kennetha, McKeny a Ethana z 1. 6. 2001 umístěná v přírodní rezervaci u Štramberku [4], a dosud ji objevilo přes 2500 kačerů [13]. „Tehdy šlo pouze o igelitovou tašku, jež byla později vyměněna za krabici.“ (1). V roce 2003 byly založeny české internetové stránky geocaching.cz které spolupracují s americkým webem.

10

Usenet je systém elektronických diskusních skupin, distribuovaný prostřednictvím internetu po celém světě. Uživatelé čtou a posílají veřejné příspěvky do kategorií zvaných skupiny. Diskuze v jednotlivých skupinách se dělí na vlákna. Příspěvky jsou na serveru uloženy chronologicky.

8

3.3. Cykloturistika Za cyklistiku je označován způsob transportu při využití jízdního kola. Cyklistika se dělí podle toho, za jakým účelem je provozována. Dělí se do tří základních kategorií, rekreační, závodní a dopravní cyklistika [32]. Rekreační cyklistikou se v podstatě rozumí cykloturistika určená přepravě osob na kole za účelem výletu, poznání nějakého místa nebo pouze odreagování. Zmíněná cykloturistika se rozděluje podle toho, kolik s sebou cyklista na kole přepravuje věcí, na dvě základní kategorie. Cykloturistika na lehko je forma rekreační cyklistiky, kdy s sebou cyklista veze pouze věci, které využívá během jízdy a nelze se bez nich obejít. Tento typ rekreační cyklistiky je velmi hojně využíván především u jednodenních výletů, kdy se člověk obejde bez většiny věcí. Dá se praktikovat i u výletů vícedenních, ale většinou v kombinaci s jiným druhem dopravy, jako je například automobil nebo cyklobus. Cykloturistika „na těžko“ spočívá v tom, že si cyklista veze s sebou na kole více věcí (např. osobní věci, spacák, stan). Využívá se především u vícedenních výletů. Pro přepravu věcí na kole se používají speciální brašny, které se umisťují zpravidla na zadní nosič kola. Má-li cyklista větší množství věcí, je možné připevnit na kolo ještě brašny přední. Uvedené druhy cykloturistiky lze kombinovat s geocachingem. V práci se budu zabývat pouze cyklistikou s požitkem z jízdy, cyklistikou rekreační. Dále lze rekreační cyklistiku rozdělit podle fyzické náročnosti přípravy a podle typu použitého kola a to na 1) výkonnostní cykloturistika, forma cykloturistiky, která vyžaduje velkou tělesnou přípravu a nelze ji provozovat bez speciálního vybavení. Jedná se především o cyklistické dálkové jízdy, cyklorallye a orientační závody. 2) Rekreační cykloturistika je formou cyklistiky, která nevyžaduje žádnou větší tělesnou přípravu, patří do ní jak jednodenní, tak i vícedenní výlety, které nejsou více fyzicky náročné a lze je absolvovat na běžném kole s běžnou výbavou. [32] Existují samozřejmě i další druhy cyklistiky, pro zajímavost uvedu závodní cyklistiku, která se dělí na rychlostní (dráhová a silniční), terénní (BMX, Biketrial, Cyklokros, MTB) a sálovou (kolová a krasojízda). Závodní cyklistika, jejíž historie začíná v roce 1868 ve Francii, kde se uskutečnily první závody vysokých kol z Paříže do Rouenu. Závodní cyklistika je velmi oblíbený a sledovaný sport, který je už od první novodobé olympiády její součástí a jezdí se v ní mnoho velmi sledovaných závodů. Mezi nejznámější patří Tour de France nebo například Girod´Italia. V cyklistice se dá závodit nejen na silnici, ale také 9

v terénu nebo případně v hale. Existuje také dopravní cyklistika, rozumí se jí využívání jízdního kola pro dopravu z jednoho bodu do bodu druhého, využívání kola jako dopravního prostředku. Do této kategorie lze zařadit ještě speciální typ cyklistiky, takzvanou cyklojízdu. Cyklojízda je organizovaná jízda na kole, které se účastní desítky až tisíce cyklistů. Je to předem sjednaná akce, kdy všichni účastníci dorazí na místo určení a hromadně vyráží do cíle. Nejedná se však o závod. Naopak se účastníci snaží o stejnou rychlost po celou jízdu. Cyklojízdy jsou většinou formou protestu, například proti znečišťování ovzduší, setkání lidí se stejnou zálibou, společná a bezpečná jízda nebo jen zviditelnění cyklistů [31], [32], [34]. Těmito druhy cyklistiky se práce dále nezabývá.

10

3.4. Geocaching v kombinaci s cykloturistikou Geocaching lze kombinovat s rozličnou škálou sportovních odvětví a forem. Kromě častého spojení se sporty adrenalinovými, potápěním, horolezectvím či orientačním během (tzv. cache-running) je spojení geocachingu s cykloturistikou přirozenou součástí vývoje ve sportovních odvětvích. Zatímco fenomén cache-runningu je zpravidla napojen na server mapmyrun.com, a vzniká kolem roku 2008, je cykloturistický geocaching novinkou. V současnosti je navíc cache-running spojený s klasickou rovinou závodního běhu, v němž by zastavování subjektů pro odlovení kešky zdržovalo (výjimkou jsou pravidla upravující cacherunning podle podmínek orientačního běhu). [4][5] Zuzana Bittnerová na základě svých statistických výsledků obsažených v diplomové práci Geocaching v ČR uvádí, že kolo je druhým nejčastěji užívaným dopravním prostředkem pro odhalování keší. (1) Tento údaj podpořil mou volbu pro kombinaci geocachingu právě s cykloturistikou. Cykloturistika umožňuje zájemcům o geocaching nezávislý přesun mezi stanovišti, a zároveň mnohdy zpřístupňuje i místa autem nedosažitelná. Cykloturistika se proto jeví jako nejvhodnější forma přepravy v rámci menšího regionu, kterým zvolené Lipensko je. S ohledem na zvolený region je jistě pozitivním aspektem cykloturistiky také její ekofriendly charakter, který může být v některých případech právě onou vstupenkou do chráněných krajných oblastní, do nichž je přístup autem zákonem zakázán. Cykloturistika také umožňuje nalezení několika keší v rámci jedné trasy v krátkém časovém úseku. Navržená trasa nabízí geocacherům jejich nejefektivnější odlovení. Může být tedy vhodnou formou přepravy pro geocachery, jejichž cílem je, co možná nejvyšší počet odlovených kešek. Navrženou trasu by bylo možné absolvovat i pěšky, čas vyžadovaný na její zvládnutí by byl však neúměrný. Kombinace disciplín geocachingu a cykloturistiky aplikovaná i na jiné oblasti může přispět ke vzniku nových zajímavých cyklotras a zároveň také tematicky orientovaných multi-keší. Nevýhody vyplývající z kombinace geocachingu a cykloturistiky jsou marginální. Příkladem může být nutnost pořídit si kolo, která však ve všeobecnosti není nepřekonatelnou překážkou, vzhledem k velkému počtu půjčoven kol v Lipenské oblasti. Dalším problémem by mohly být případné technické poruchy, jejichž dopad opět eliminuje vysoký počet exitujících servisů, které jsou na zavedených trasách v oblasti Lipenska již standardem.

11

3.5. Lipensko Lipenská přehrada nebo také Lipno byla na řece Vltavě budována mezi lety 1952 a 1959. Je to zároveň největší vodní plocha v České republice, díky čemuž bývá také často označováno za jihočeské moře. Lipenská přehrada leží v nadmořské výšce 726 m. n .m. a její objem je 306 miliónů metrů krychlových vody. Délka vodní nádrže je 48 kilometrů, v nejširším místě v Černé v Pošumaví má Lipno 10 kilometrů. Jeho průměrná hloubka je 6,5 metru a maximální hloubka je 21,5 metru. Lipensko leží v Jižních Čechách v Chráněné krajinné oblasti Šumava, což je největší chráněná krajinná oblast na území České republiky. I když dosahuje značné nadmořské výšky na poměrně velké ploše, nepůsobí z české strany dojmem vysokého pohoří, sklání se totiž do vnitrozemí pozvolna a přechází tak v pahorkatiny jižních i středních Čech[17], [18]. V regionu Lipenska bylo od 90. let vybudováno velké množství nových cyklostezek a další stále přibývají. Krom nových cyklotras je možné použít i místní komunikace nebo turistické trasy. Na kole se tak dostanete ke všem zajímavým místům v regionu. Cyklostezky jsou z různého povrchu, od nového asfaltu přes "šotolinu" až po přírodní polní cesty. Stejné je to i s obtížností a převýšením - na své si přijde každý. Díky tomu, že jsou cyklostezky vzájemně propojené, je množství variant a cílů velmi obsáhlé [3]. Okolí Lipenského jezera je rájem pro cykloturisty. Značené cyklotrasy a cyklostezky ideálně propojují klidovou přírodní oblast pravého břehu jezera s levým, který je vybaven kvalitním zařízením a službami, které uspokojí i velmi náročné návštěvníky. Na Lipensku je velmi důmyslný systém devíti navzájem propojených cyklotras značených dle známé celostátní metodiky Klubu českých turistů. Tyto cyklotrasy spojují na začátku a konci jezera tří převozy. Pravý a levý břeh jezera je šesti hraničními přechody napojen na sousední rakouské cyklotrasy. Veškeré trasy jsou vedeny po komunikacích s minimálním provozem, některé části jsou určené pouze pro cyklisty a chodce. Cyklotrasy vedou hlavními turistickými centry v okolí Lipenského jezera s potřebnými službami a zázemím pro zajištění příjemné aktivní dovolené a zároveň se po nich lze dostat ke všem přírodním a kulturním atraktivitám této překrásné oblasti [3]. Na Lipensku aktuálně existují následující cyklostezky: Okolo Lipna (108 km), Krumlovská (74,2 km), Po stopách Adalberta Stiftera (66 km), Schwarzenberská cesta (61 km), Lipenská magistrála (58,5 km), Jezerní (50,5 km), Vltavským kaňonem (39,9 km), Rakouská (38,6 km) a Svatotomášským pohořím (34 km).

12

4. Praktická část V praktické části je zpracován dvoudenní cyklovýlet, zaměřený na hledání geocachingových schránek. Výlet je zaznamenán do mapy vytvořené přímo na serveru www.geocaching.com a je zde fotka každé kešky, kterou je možno v okolí Lipenské přehrady na kole odlovit. Výstupním produktem je mimo elektronického souboru, který je stažen do GPS a naviguje cyklisty přesně po dané trase také kapesní průvodce, který mapuje celou trasu. V průvodci cyklista najde vše, co pro absolvování trasy potřebuje, včetně jízdních řádů převozů a výškového profilu trasy. V této části je i shrnutí názorů cyklistů, kteří trasu absolvovali a shrnutí názorů zaměstnanců infocenter na vzniklý produkt.

4.1. Navržená trasa Navrhl jsem trasu, která je rozdělena na dva dny a je podle mne vhodná i pro člověka, který na kole nejezdí příliš často. Vzhledem k tomu, že jsem se zaměřoval na vyhledávání geocachingových schránek, neboli kešek, tak trasa kilometrážně není až tak náročná, právě proto, že zahrnuje více zastávek pro vyhledávání. První část trasy začíná v městysu Horní Planá, rodném místě známého spisovatele, malíře a pedagoga Adalberta Stiftera. V Horní Plané je dodnes jeho muzeum a památník. Dále jsou v Horní Plané dva krásné kostely, které by si návštěvník měl určitě prohlédnout. Jako nejlepší způsob dopravy do Horní Plané doporučuji vlak. Je pohodlný, uzpůsobený pro cyklisty a ve větším počtu osob vyjde levně. Trasa pokračuje směrem na jihovýchod po levém břehu Lipenské přehrady do obce Černá v Pošumaví. Tato část je dlouhá 10 km. V Černé v Pošumaví se také nachází krásný kostel a v letních měsících je zde hojně využívaná nádherná pláž. Z Černé v Pošumaví se vydáme směrem do vesniček Bližná, Radslav a Dolní Vltavice, kde jsou uloženy dohromady tři kešky k odlovení. Odtud se okruhem vrátíme do Černé v Pošumaví. Celý okruh měří také 10 Km. Dále vyrazíme stejným směrem do Frymburku, Lipna nad Vltavou a Loučovic. Trasa je dlouhá 23 Km. Z Loučovic pojedeme do vesničky Přední Výtoň a na Frýdavu, trasa dlouhá 12 Km, kde je převoz přes Lipno, který nás odveze zpátky do Frymburku, odkud jsme jeli do Černé v Pošumaví a zde první část výletu končí.

13

Druhá část trasy začíná v Černé v Pošumaví a vyráží se severozápadním směrem znovu do městysu Horní Planá (10 Km) odkud se dále pokračuje přes vesnici Pernek do Nové Pece, cesta je dlouhá 11 Km. V Nové Peci je nutno sjet z trasy, kvůli odlovení jedné z kešek. Po návratu se sjede 9 km jihovýchodním směrem do vesničky Bližší Lhota. Zde jezdí převoz přes Lipno, který nás vrátí zpět do Horní Plané, kde navržený cyklovýlet končí. Kolem Lipenské přehrady je umístěno celkem 24 geocachingových schránek, z nichž pouze 17 jich je na kole dostupných. Kešky na trase dostupné na kole: Výhled na Smrčinu, Wapiti CWG EXCHANGE, Umělá nora – Za trnkovym keřem, Kotviste, Horni Plana, Tajvan View, Ratschlag aneb Te lipy se nevzdam, Lipno – Panorama, Kaple stini – Dolni Vltavice, Lijavec, Frymburk, Cyklostezka Lipno – Frymburk, Lipno – Stauseeblick, Nove Lipno, Lipenska Prehrada, Porak a jeho vila, Loucovice jez

4.1.1. První část trasy Horní Planá – Černá v Pošumaví – Bližná – Dolní Vltavice – Frymburk – Lipno nad Vltavou – Loučovice – Přední Výtoň – Frýdava – Frymburk – Černá v Pošumaví Trasa se dá ujet volným tempem za 6 hodin, hledání kešek ovšem zabere zhruba další 3 hodiny, proto nakonec celý výlet může trvat až 9 hodin. Délka trasy: 55 Km Počet kešek na trase: 12

Obrázek č. 1 – První část trasy (Geocaching 2014)

14

Výškový profil první části trasy

Obrázek č. 2 – Výškový profil první části trasy (www.seznam.cz 2011)

4.1.2. Místopis první části trasy Horní Planá

je významné středisko letní rekreace pro celé Lipensko ležící v horní části Lipenské nádrže na levém břehu. Horní Planá je zároveň i největším sídlem v okolí Lipenské nádrže, bydlí zde zhruba 2300 obyvatel. Od okresního města Český Krumlov je vzdálena 25 Km. Byla založena ve 14. století mnichy z kláštera ve Zlaté Koruně, při obchodní cestě do Rakouska. Největší rozvoj zažila v polovině dvacátého století právě díky stavbě Lipenské nádrže, kdy zde vznikly nové byty pro obyvatele vesnic, které byly při stavbě Lipenské nádrže zatopeny. Cennou památkou Horní Plané je gotický kostel svaté Markéty z poloviny 13. století s hranolovou věží, ležící přímo na hlavním náměstí Horní Plané. Kostel byl na přelomu 16. století zbarokizován. Ve městě dále nalezneme již zmiňované muzeum známého Adalberta Stiftera, jež se nachází přímo v jeho rodném domě v centru Horní Plané. Dále stojí za zmínku také poutní kaple Bolestné Panny Marie, která stojí na Vítkově hoře, kousek nad městem, hned za pomníkem Adalberta Stiftera (5). Adalbert Stifter je s Horní Planou neodmyslitelně spjaté jméno rakouského prozaika, který žil v letech 1805 – 1868. Adalbert Stifter byl povoláním vychovatel a školní inspektor. Jeho dílo bylo ovlivněno klasickými ideály humanismu, ale i tragickým vědomím osudu. Zdůrazňuje požadavky etické uměřenosti, mravní čistoty, harmonie člověka s přírodou, duševní vyrovnanosti, zbožnosti a vážnosti uměleckého poslání. Zajímavé a cenné je hlavně Stifterovo cítění pro přírodní scenerie. Typizované, často idealizované postavy vypovídají o biedermeierovském pohledu na svět. Z úspěšných Stifterových povídek je nejznámější a nejúspěšnější Křišťál, dále jsou potom velmi známé výchovný román Pozdní léto a román z českých dějin Vítek (5). 15

Obrázek č. 3 – Kostel svaté Markéty (Zdroj: vlastní)

Obrázek č. 4 – Poutní kaple Bolestné Panny Marie (Zdroj: vlastní)

16

Obrázek č. 5 – Památník Adalberta Stiftera (Zdroj: vlastní)

Černá v Pošumaví je, stejně jako řada dalších měst a vesnic na Lipensku, poprvé zmiňována ve třináctém století. Největší pamětihodností obce je kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z let 1799 – 1800, který byl později v letech 1901 – 1904 upraven v novorománském slohu. Jedna z nejmenších obcí na Hornoplánsku měla v 19. a 20. století velký význam pro rozvoj tohoto kraje. V jejím katastru i v těsném sousedství se těžil a průmyslově upravoval grafit a ve vltavském údolí probíhala těžba rašeliny. Do její tvárnosti výrazně zasáhla Lipenská přehradní nádrž, která zatopila část katastru a zároveň i část grafitových a rašeliných ložisek. V dnešních dnech je Černá v Pošumaví významným střediskem rekreace a sportu na Lipensku (5).

17

Obrázek č. 6 – Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Zdroj: vlastní)

Frymburk vznikl v roce 1379, mezi jeho nejvýznamnější pamětihodnosti patří především kostel svatého Bartoloměje, jehož původně gotická výstavba prošla v průběhu let několika přestavbami. Frymburk má typický lokační půdorys, stejně jako osada Frýdava na protilehlém břehu řeky, jejíž údolní část, stejně jako údolní část Frymburka byla zatopena při výstavbě vodní nádrže Lipno. Centrum obce si však zachovalo svůj ráz a má historickou hodnotu. Připomíná se především díky již několikrát zmiňovanému Adalbertu Stifterovi, který zde trávil prázdniny. Na jeho počest zde v parčíku na náměstí byl roku 1990 vystavěn malý Stifterův památník (5).

18

Obrázek č. 7 – Kostel svatého Bartoloměje (Zdroj: vlastní)

Obrázek č. 8 – Stifterův pomník (Zdroj: vlastní)

4.1.3. Kešky první části trasy V této části trasy lze na kole odlovit 11 kešek. U každé z nich, nyní uvedu jejich popis a hádanku nebo klíč k jejich odlovení. Následně uvádím fotografie dokumentující, jak kešky skutečně vypadají. Kód za názvem kešky značí její unikátní kód, podle kterého si ji můžete na internetu dohledat.

19

Lipno – Panorama - GC1BNBX

Tato keška je umístěna na vrcholu, odkud je krásný výhled na Lipenskou přehradu. Pro odlovení této kešky je třeba dorazit na místo a vyfotografovat výhled, nejedná se tedy o poklad v pravém slova smyslu, ale výhled rozhodně stojí za to, aby se člověk na toto místo vypravil.

Obrázek č. 9 – Panorama Lipenské přehrady, předmět kešky (Zdroj: vlastní)

Obrázek č. 10 – Informační tabule u kešky Panorama (Zdroj: vlastní)

20

Ratschlag aneb Té lípy se nevzdám – GC2EQZA Keška leží v bývalé německé osadě Rathschlag, známé dnes jako chatová osada Radslav. Jedná se o památný strom v této osadě.

Obrázek č. 11 – Památná Lípa v Radslavi (Zdroj: vlastní)

21

Kaple Stini – Dolni Vltavice – GC1FDAC Keška leží nedaleko obce Dolní Vltavice u kaple Stini, která stojí u krásných 360 let starých líp. Hint kešky – Keška leží pod tmavším kamenem 2 metry od menšího stromu; zhruba 15 m severovýchodně od kapličky.

Obrázek č. 12 – Kaple Stini (Zdorj: vlastní)

Obrázek č. 13 – Keška u Kaple Stini (Zdroj: vlastní)

22

Lijavec – GC25FM6 Tato keška je založena na počest Járy Cimrmana, který byl údajně v blízkosti tohoto místa doopravdy spatřen. Hint kešky – Jedná se o menší vykotlaný strom na břehu jezera.

Obrázek č. 14 – Místo uložení kešky Lijavec (Geocaching 2014)

Obrázek č. 15 – Keška Lijavec (Zdroj: vlastní)

23

Frymburk – GCXC6H Keška je ukryta na kopci Marta nad Frymburkem, kde stojí krásná románská kaplička. Hint kešky – Keška je ukryta v malém pařezu pod listím a kameny.

Obrázek č. 16 – Výhled od kešky Frymburk (Zdorj: vlastní)

Obrázek č. 17 – Keška Frymburk (Zdroj: vlastní)

24

Cyklostezka Lipno – Frymburk – GC2122T Krásná keška u nové cyklostezky na břehu Lipna. Skrýš je umístěna zhruba v polovině cyklostezky Lipno – Frymburk, která byla otevřena na jaře 2010. Zhruba 400 m od skrýše směrem na Frymburk stojí na břehu Lipenské přehrady veliký betonový kvádr, podle kterého, se dá místo potom dobře najít. Hint kešky – Pro odlovení této kešky je třeba pořádně prozkoumat vymletý břeh.

Obrázek č. 18 – Výhled na kešku Cyklostezka Lpno – Frymburk (Zdroj: vlastní)

Obrázek č 19 – Keška Cyklostezka Lipno – Frymburk (Zdroj: vlastní)

25

Lipno – Stauseeblick – GC342AZ Jedná se o celkem snadno odlovitelnou kešku, od které je krásný výhled na Lipenskou přehradu.

Obrázek č. 20 – Výhled na kešku Lipno – Stauseeblick (Zdroj: vlastní)

Obrázek č. 21 – Keška Lipno – Staseeblick (Zdroj: vlastní)

26

Nové Lipno – GC1QX66 Keška leží na krásném místě, které obyvatelé obce Lipno nad Vltavou nazývají Nové Lipno, protože ještě před deseti lety na tomto míst byla pouze silnice. Hint kešky – Krabička je ve výšce očí, vypadá jako malé elektrické trafo.

Obrázek č. 22 – Výhled na kešku Nové Lipno (Zdroj: vlastní)

Obrázek č. 23 – Keška Nové Lipno (Zdorj: vlastní)

27

Lipenska přehrada – GCXC3Y Keška se nachází na přehradní nádrži Lipno. Lipenská přehrada je úžasná stavba a určitě stojí za to ji navštívit. Hint kešky – Krabička je schovaná u břízy s neobvyklým kmenem pod kameny.

Obrázek č. 24 – Výhled od kešky Lipenská přehrada (Zdroj: vlastní)

Obrázek č. 25 – Keška Lipenská přehrada (Zdroj: vlastní)

28

Porak a jeho vila - GC1QC7V Arnošt Porák a jeho syn Evžen patřili mezi významné velkoprůmyslníky. Evžen však nepřál československé státnosti a po roce 1945 byl odsunut. Jeho architektonicky cenná vila, která v Loučovicích bohužel chátrá, ale určitě stojí za zhlédnutí. Hint kešky – Jedná se o krabičku s modrým víčkem umístěnou pod jedním z kamenů.

Obrázek č. 26 – Porákova vila, místo uložení kešky (Zdroj: vlastní)

Obrázek č. 27 – Keška Porak a jeho vila (Zdroj: vlastní)

29

Loučovice jez – GC1YMDM Keška leží u velice zajímavého technického díla postaveného na řece Vltavě v Loučovicích. Hint kešky – Zde bude potřeba pohnout s velkým množstvím kamenů, abyste kešku odlovili.

Obrázek č. 28 – Výhled na kešku Loučovice jez (Zdroj: vlastní)

Obrázek č. 29 – Keška Loučovice jez (Zdroj: vlastní)

30

4.1.4. Druhá část trasy Černá v Pošumaví – Horní Planá – Pernek – Bělá – Nová Pec – Bližší Lhota Samotná trasa zabere na kole 4 hodiny, avšak výšlapy ke keškám a jejich odlovení zabere další zhruba 2 hodiny, proto nakonec celý výlet ve výsledku trvá cca 6 hodin. Délka trasy: 32 Km Počet kešek na trase: 6

Obrázek č. 30 – Druhá část trasy (Geocaching 2014)

Obrázek č. 31 – Výškopis druhé části trasy (www.seznam.cz 2011)

31

4.1.5. Místopis druhé části trasy Pernek získal údajně svůj název podle označení místa, kde žijí medvědi (Bärenecke). První zmínka je datována v roce 1400. Naprostá většina obyvatelstva byla v té době německé národnosti. Ještě před druhou světovou válkou byla tato obec označována za nejkrásnější na Šumavě. Bohužel v této oblasti nebylo zasáhnuto proti devastaci původních sídel, což je zvláště patrné právě v Perneku. (5) Bělá je vesnice poprvé zmiňována v roce 1393. Na nedalekém vrcholku Hrad se nachází trosky hradu Waltershausen z druhé poloviny 14. století [17]. Nová Pec je obec, kde žije zhruba 480 obyvatel. Patří do prachatického okresu, je to obec, která leží na samém začátku Lipenské přehrady. (5)

4.1.6. Kešky druhé části trasy V této části trasy lze na kole odlovit 6 kešek. U každé z nich, jak následují popořadě za sebou, uvedu jejich popis a hádanku nebo klíč, k jejich odlovení. Následně přikládám fotografie dokumentující, jak kešky skutečně vypadají. Kód za názvem kešky značí její unikátní kód, podle kterého ji lze na internetu dohledat. Jako zajímavost jsem ještě přidal příklad kešky, která se na Lipně nachází, ale je na kole a bez potřebného vybavení neodlovitelná.

32

Tajvan View – GC2CHJ5 Tato keška je náhradou za archivovanou kešku Tajvan (ostrov uprostřed Lipenské přehrady) s tím rozdílem, že tentokrát na Tajvan není potřeba dojet, ale je na něj od kešky krásný výhled. Hint kešky – Krabička je ukryta pod velikým kamenem u lesa.

Obrázek č. 32 – Výhled od kešky Tajvan View (Zdroj: vlastní)

Obrázek č. 33 – Keška Tajvan View (Zdorj: vlastní)

33

Treasure Island – GC4FNMY Jedná se o již avizovaný příklad kešky, která je na kole neodlovitelná. Tento ostrov je největším ostrovem Lipenského jezera. Pro odlovení této kešky je třeba se na ostrov dostat a tam ji pak nalézt.

Obrázek č. 34 – Keška Treasure Island (Zdroj: vlastní)

34

Horni Plana - GCPXQD Tato keška leží na žluté turistické značce poblíž vyhlídky na městys Horní Planá. Hint kešky – Krabička je umístěna pár metrů za lavičkou u stromu mezi kameny.

Obrázek č. 35 – Výhled od kešky Horni Planá (Zdroj: vlastní)

Obrázek č. 36 – Keška Horní Planá (Zdorj: vlastní)

35

Umělá nora – Za trnkovým keřem – GC3V3YA Krabička se nachází kousek pod vrcholem skalky nad norou. Přístup k ní je buď přímo nahoru kolem nory, nebo mnohem pohodlněji po lesní cestě nahoru ke kamenům. Pozor, při stoupání nahoru je třeba dbát zvýšené opatrnosti, některé kameny jsou uvolněné a houpou se. Hint kešky - U mladšího ze dvou modřínu - pod kamenným obloukem za kamenným téměř kvádříkem. Stojíš-li na vrcholu, jsou modříny zhruba dvakrát dál než mladý doubek. Tuto kešku se nám bohužel přes veškerou snahu nepodařilo odlovit, GPS v hustém lese neukazovala přesnou polohu, a proto jsme nebyli schopni ji odlovit.

Obrázek č. 37 – Umělá nora (Zdroj: vlastní)

Obrázek č. 38 – Přístup ke kešce Uměla nora – Za trnkovým keřem (Zdroj: vlastní)

36

Wapiti CWG EXCHANGE – GC4GY7D Tato keška je přímo u hlavní silnice č. 39, je uložena ve volně přístupné malé zoo. Hint kešky – Mezník Vám ukáže cestu.

Obrázek č. 39 – Výhled na kešku Wapiti CWG EXCHANGE (Zdroj: vlastní)

Obrázek č. 40 – Keška Wapiti CWG EXCHANGE (Zdroj: vlastní)

37

Výhled na Smrčinu – GC1J4JA Keška se nachází na okraji obce Nová Pec, v těsné blízkosti cyklistických a lyžařských tras. Hint kešky – Je to chytřejší, než si myslíte.

Obrázek č. 41 – Výhled od kešky Výhled na smrčinu (Zdroj: vlastní)

Obrázek č. 42 – Keška Výhled na Smčinu (Zdroj: vlastní)

38

Kotviště – GC2BMQ5 Místo uložení kešky leží bezprostředně u vody v místě, kde kotví převoz přes Lipenskou přehradu, proto je třeba dbát zvýšené opatrnosti při odlovování kešky. Kameny se mohou hýbat. Hint kešky – Krabice je ukryta na pravé straně pod kamenem, 3 metry od železa ve vodě.

Obrázek č. 43 – Výhled na kešku Kotviště (Zdroj: vlastní)

Obrázek č. 44 – Keška Kotviště (Zdroj: vlastní)

39

4.2. Hodnocení trasy cyklisty Pro zhodnocení trasy jsem použil dotazník, který každý ze zúčastněných cyklistů po absolvování trasy vyplnil. Obě části trasy projížděli dvě předem sestavené a domluvené skupiny neprofesionálních, pouze rekreačních cyklistů, za účelem udělat si na průběh cesty a její náročnost vlastní subjektivní názor. První skupina se skládala z členů ve věku 17 až 29 let, v této skupině byli celkem čtyři muži a dvě ženy. Členové druhé skupiny byli ve věku 19 až 26 let, tato skupina se skládala z pěti mužů.

4.2.1 Hodnocení první části trasy Vzhledem k tomu, že první část trasy je podstatně delší než část druhá, se dalo očekávat, že bude i pro cyklisty náročnější. Terén kolem Lipna je víceméně rovinatý až na pár menších výšlapů, které cyklisté musí absolvovat. Když ale výlet propojíme s odlovením kešek vznikne nám trasa podstatně náročnější. Většina kešek cyklisty zavádí na kopce kolem Lipna a poskytuje nezapomenutelný výhled na jezero. Nicméně obě skupiny se shodly na tom, že první část trasy je záživnější a hezčí, je zde více možností někde zastavit a občerstvit se popřípadě navštívit památky nebo se jen vykoupat. První polovina probíhala u obou skupin v poklidu, ve skupině panovala dobrá nálada a všichni si cestu užívali. S výjimkou výšlapu na kopec Marta, kterého se účastnila u první skupiny pouze polovina, a zbytek počkal ve Frymburku. Téměř všichni účastníci s výjimkou čtyř se shodli, že by výlet ukončili v Loučovicích, protože následný výšlap na Frýdavu se zdál také velmi náročný, jeden z účastníků měl ovšem dobrou připomínku, že by bylo možné nesjíždět do Loučovic, ale pokračovat z Lipna nad Vltavou rovnou na Frýdavu a odtud se pak převozem dopravit zpět do Frymburku. V takovéto úpravě se všichni shodli, že by si trasu rádi znovu projeli a ukázali ji i dalším kamarádům. Obě skupiny absolvovaly výlet pod 9 hodin, včetně zastávek na občerstvení a odlovení kešek.

40

4.2.2. Hodnocení druhé části trasy Druhá část trasy je kratší a kešky jsou podél stezky, tudíž není tak náročné je po cestě odlovit a cyklisté kvůli tomu nemusí zajíždět mimo trasu. Cesta je plynulá a jedna keška volně navazuje na druhou. Proto jde celý výlet zvládnout za odpoledne. Jako zásadní nedostatek cyklisté uváděli, že téměř polovina trasy vede po okresní silnici mimo cyklostezku, tudíž je třeba po cestě dbát zvýšené opatrnosti. Na trase již není tolik pamětihodností, jako v první části, celkově je trasa jiná než první část. Fyzicky náročná se druhá část trasy nezdála nikomu, setkal jsem se pouze s nápady, že by nebylo špatné propojit první a druhou část a některé kešky z první části zařadit do části druhé, výlet by tak mohl být zábavnější a náročnost by mohla být vyváženější. Shodli jsme se ale také na tom, že vzhledem k tomu, že průvodce trasu popisuje, není pro cyklistu žádný problém si vytipovat pouze nějaké kešky poblíž jeho trasy a odlovit si přesně to, co si vybral. Jak upozorňoval jeden z účastníků, na této části trasy již není tolik možností se libovolně občerstvit, tudíž je třeba vzít si sebou větší zásobu vlastních tekutin případně jídla. Trasu obě skupiny ujely za méně než 5 hodin. Na dotaz, která část trasy se cyklistům líbila více, ale obě skupiny jednohlasně odpověděly, že první část. A že i tu by zároveň doporučili jako lepší, záživnější a zábavnější.

4.3. Hodnocení produktu zaměstnanci infocenter V okolí Lipna se nachází celkem 11 informačních center,11 jejichž zaměstnance jsem oslovil a pokusil se získat názor na navržený výlet a hlavně kapesního průvodce, kterého jsem vytvořil. Bohužel ne všechna infocentra se mnou komunikovala, tudíž jsem závěrečnou kapitolu této práce zpracoval podle názorů těch, kteří se mou byli v kontaktu, což byla polovina z nich. Zbylá infocentra se mnou buďto vůbec nekomunikovala nebo, jak tomu bylo např. v Českých Budějovicích, odpověděli, že je pro ně daná lokalita již mimo působiště a ať se obrátím na lokální infocentra. Zaměstnanci všech infocenter, mimo infocentra v Lipně nad Vltavou, jehož zaměstnanci mi rovnou sdělili, že je můj produkt nezajímá, měli o průvodce zájem. Přišlo jim zajímavé spojení geocachingua cyklistiky a vzhledem k tomu, že se

11

Frymburk, Horní Planá, Lipno, Černá v Pošumaví, Vyšší Brod, Prachatice, České Budějovice,

Netolice, Volary, Český Krumlov, Hořice na Šumavě.

41

s otázkami ohledně tohoto druhu zábavy již setkali, byli otevřeni si produkt vyzkoušet. Pár zaměstnanců namítalo, že lidé, kteří geocaching provozují, jezdí na tyto výlety již připraveni, tudíž je pro ně produkt zbytečný, ale vzhledem k tomu, že průvodce nabízí nevšední cyklistický zážitek i pro turisty, kteří nejsou keškaři, určitě by se dal využít i jako cyklistický průvodce nejenom po keškách, ale jako cyklistický průvodce pro cyklisty, kteří chtějí najít místa, zákoutí a výhledy, na která by se bez tohoto průvodce určitě nevydali. Celkově jsem se setkal s kladným přístupem a lidmi zaujatými tímto produktem a jeho možností ho používat, i když ne vždy za účelem, ke kterému jsem ho původně vytvořil.

42

5. Závěr Na základě výsledků případové studie jsem zjistil, že budoucnost fenoménu cykloturistického geocachingu je možná. Představitelé infocenter, v jejichž regionu by měl projekt probíhat, byli návrhu nakloněni. Multiplikační efekt celého projektu je nepopiratelný, a vzniklý ekonomický přínos může zvýšit rozvoj hospodářských periferií Lipenského regionu. Případ cykloturistického geocachingu je ukázkou sportovně-turistického fenoménu, jímž lze, ač stojí na periferii zájmu regionálních turistických center a organizací, zvýšit turistickou přitažlivost míst a oblastí, sousedících s turisticky aktivnějšími regiony Lipenska. Zveřejnění této trasy na oficiálních stránkách geocachingu www.geocaching.com by mohl být inspirací k zakládání nových tras tohoto typu a mohlo by vyústit ve vznik nových druhů kešek a sítí těchto tras. Skutečný potenciál cykloturistického geocachingu bude prokázán až praxí komunity kešerů. V praktické části jsem vytvořil dvoudenní cyklovýlet kolem Lipenské přehrady, který je speciálně zaměřený na vyhledávání geocachingových schránek v této lokalitě. Výlet jsem navrhl tak, aby byl zvládnutelný i pro cyklisty ne úplně zkušené, například i pro rodiny s dětmi. První den výletu je delší a složitější část trasy a je na ní umístěno 11 z celkových 17 kešek, které se dají v okolí Lipenské přehradní nádrže odlovit. Trasa měří 55 kilometrů a vede z Horní plané přes Černou v Pošumaví a Frymburk okruhem kolem Lipenské přehradní nádrže zpět do Černé v Pošumaví. Druhá Část trasy měří 32 kilometrů a pro odlovení je zde dalších 6 kešek. Trasa vede z Černé v Pošumaví přes Horní planou a Novou Pec, z té se sjede do vesnice Bližší Lhota, ze které jezdí převoz přes Lipno zpět do Horní plané. Ke každé části trasy jsem přidal ještě výškový profil trasy, aby člověk věděl, na co se má připravit. Dále jsem přidal obrázek každé kešky a místa, na kterém se nachází, aby její odlovení bylo pro lovce co nejjednodušší, ne však zase tak, aby odlovování kešek ztratilo svoje kouzlo. Mapky budou k dispozici ke stažení na stránkách Lipenska a Infocenter v oblasti Lipenska a v Českokrumlovském infocentru.

43

6. Seznam obrázků Obrázek č. 1 – První část trasy [14] Obrázek č. 2 – Výškový profil první části trasy [14] Obrázek č. 3 – Kostel svaté Markéty [16] Obrázek č. 4 – Poutní kaple Bolestné Panny Marie [16] Obrázek č. 5 – Památník Adalberta Stiftera [17] Obrázek č. 6 – Kostel neposkvrněného početí Panny Marie [18] Obrázek č. 7 – Kostel svatého Bartoloměje [19] Obrázek č. 8 – Stifterův památník [19] Obrázek č. 9 – Panorama Lipenské přehrady, předmět kešky [20] Obrázek č. 10 – Informační tabule u kešky Panorama [20] Obrázek č. 11 – Památná Lípa v Radslavi [21] Obrázek č. 12 – Kaple Stini [22] Obrázek č. 13 – Keška u Kaple Stini [22] Obrázek č. 14 – Místo uložení kešky Lijavec [23] Obrázek č. 15 – Keška Lijavec [23] Obrázek č. 16 – Výhled od kešky Frymburk [24] Obrázek č. 17 – Keška Frymburk [24] Obrázek č. 18 - Výhled na kešku Cyklostezka Lipno – Frymburk [25] Obrázek č. 19 – Keška Cyklostezka Lipno – Frymburk [25] Obrázek č. 20 – Výhled na kešku Lipno – Saseeblick [26] Obrázek č. 21 – Keška Lipno – Sauseeblick [26] Obrázek č. 22 – Výhled na kešku Nové Lipno [27] Obrázek č. 23 – Keška Nové Lipno [27] Obrázek č. 24 – Výhled od kešky Lipenská přehrada [28] 44

Obrázek č. 25 – Keška Lipenská přehrada [28] Obrázek č. 26 – Porákova Vila, místo uložení kešky [29] Obrázek č. 27 – Keška Porak a jeho Vila [29] Obrázek č. 28 – Výhled na kešku Loučovice jez [30] Obrázek č. 29 – Keška Loučovice jez [30] Obrázek č. 30 – Druhá část trasy [31] Obrázek č. 31 – Výškový profil druhé části trasy [31] Obrázek č. 32 – Výhled od kešky Tajvan View [33] Obrázek č. 33 – Keška Tajvan View [33] Obrázek č. 34 – Keška Treasure Island [34] Obrázek č. 35 – Výhled od kešky Horní Planá [35] Obrázek č. 36 – Keška Horní Planá [35] Obrázek č. 37 – Umělá nora [36] Obrázek č. 38 – Přístup ke kešce Umělá Nora – Za trnkovým keřem [36] Obrázek č. 39 – Výhled na kešku Wapiti CWG EXCHANGE [37] Obrázek č. 40 – Keška Wapiti CWG ECHANGE [37] Obrázek č. 41 – Výhled od kešky Výhled na Smrčinu [38] Obrázek č. 42 - Keška Výhled na Smrčinu [38] Obrázek č. 43 – Výhled na kešku Kotviště [39] Obrázek č. 44 – Keška Kotviště [39]

45

7. Bibliografie 7.1. Primární literatura: (1)

BITTNEROVÁ, Zuzana. Geocaching v ČR. Vysoká škola polytechnická: Jihlava,

2012.

(2)

GEBELEIN, Paul. Flächen - Bahnen - Knoten: Geocachingals Praktik der

Raumerzeugung. transcriptVerlag, 2015.

(3)

Geocaching v národním parku. Vimperk: Správa Národního parku a Chráněné

krajinné oblasti Šumava, 2010.

(4)

HAHNE,

Ulf,

et

al.

Tourismus

in

StrategischePerspektiveneinesklimaangepasstenTourismusangebotes

–

Nordhessen in

Nordhessen:

Tourismus in Nordhessen Band 2. KasselUniversityPressGmbH, 2013.

(5)

HŮLKOVÁ, Lenka, JELÍNEK, Petr. Horní Planá a okolí. Srdce Vltavy: Praha, 2011.

(6)

KRESTA, Jaroslav. Geocaching. Masarykova Univerzita: Brno, 2010.

(7)

MARSH, Terry. Geocaching in the UK. 1. Cumbria: Cicerone Press Limited, 2014.

ISBN 9781783620913.

(8)

MCNAMARRA, Joel. GeocachingforDummies, John Wiley&Sons: Hoboken, 2011,

(9)

MEHLER,

Christian.

GPS,

GeocachingundSmartphones:

Über

den

spielerischenEinsatz von modernentechnischenHilfsmitteln in der Kinder- undJugendarbeit. BoD – Books on Demand, 2013.

(10)

SHERMAN, Eric. Geocaching : Hike and SeekwithYour GPS. 1st edition. [s.l.] :

Apress, 2004. 224 s. ISBN 9781590591222.

46

(11)

STAFF OF GEOCACHING. TheCompleteIdiot'sGuide to Geocaching. 1. Penguin,

2012. ISBN 9781615642618.

7.2. Publicistické texty: (12)

HRON, Michal. Před deseti lety Bill Clinton změnil svět. Vypnul umělé rušení GPS

signálu. 2. 5. 2010.

(13)

CHOVANEC, Jan. Kešonymické hrátky: motivační typy pojmenování keší v českém

geocachingu = CacheonymicGames: AnalysingtheMotivationofCacheNames in Czech Geocaching / Jan Chovanec. Acta onomastica. 2012, 53(1): 117 - 133. ISSN 1211-4413.

(14)

KRESTA, Jaroslav. Geocaching, aneb, Hledání pokladů. Bulletin SKIP. 2009, 18(1):

25 - 27. ISSN 1210-0927.

(15)

MACHULDA, Karel. Co je to „keška?“. Pod Zelenou Horou: vlastivědný sborník

jižního Plzeňska. -- Přeštice : Městské úřady Nepomuk a Přeštice, 2014. -- ISSN 1802-8594. - Roč. 17 (29), č. 2 (2014), s. 22-23

(16)

NETRVALOVÁ, Sabina. Učaroval mu geocaching. Zažijete nečekané věci, říká

"kačer" Milan Jech: geocaching. Mladá fronta Dnes. Karlovy Vary, 2013, 24(198). ISSN 1214-8938.

(17)

NOVÁČKOVÁ, Kamila. Geocaching: Kačeři vyrážejí na lov tajemných pokladů:

kačerům a kačerkám nejde o vzácné mince ani zlaté šperky. Přesto se s nadšením vydávají na tajemná místa, aby našli poklady. Ve Varech jsou jich desítky. Sedmička Karlovy Vary. Praha, 2011, 3(20): 6 - 7. ISSN 1805-3084.

(18)

RYCHLIK, Jan. Geocaching - turistika, hra a dobrodružství s GPS. Ikaros. 2012.

ISSN 1212-5075.

47

(19)

VÁCLAVÍK, Radek. Olomoučané objevili atraktivní hru - geocaching : spojuje

navigační turistiku s adrenalinem. Olomoucký Večerník. Olomouc, 2009, 6(3). ISSN 12148938.

(20)

VÍTEK, Ondřej. Geocaching : turistika se srdcem moderních technologií. Ochrana

přírody. 2007, 62(6): 24 - 26. ISSN 1210-258X.

48

7. 3. Online zdroje: [1]

Antonio.cz [online]. 2010 [cit. 2014-06-11]. Extrémní geocache . Dostupné z

WWW: . [2]

Cestovani.idnes.

2014.

http://cestovani.idnes.cz/na-

kolo.aspx?poz=5&y=ig_kolo/povinnavybava.htm (přístup získán 16. 4 2014). [3]

Ckrumlov. 2000. ://www.ckrumlov.cz/cz1250/region/lipensko/i_lpcy.htm (přístup získán 17. 4 2014).

[4]

Extrémní geokešky .Citováno: 2.12.2015. Dostupné z: http://antonio.cz/gc/extrem.

[5]

GeocachingCommunityPlzen [online]. 12.3.2008 [cit. 2014-05-18]. HISTORIE VZNIKU PILSEN

. Dostupné z WWW :

- RADYNE CASTLE GEOCOINU

. [6]

GeocachingHistory: May 2000 [online]. 2004 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z WWW:

. [7]

GeocachingOpenCachingEurope [online]. 2010 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z WWW:

. [8]

Geocaching. 2014. http://www.geocaching.com/ (přístup získán 16. 4 2014).

[9]

Geocaching v národnim ́ parku [online]. [s.l.] : Správa NP a CHKO Šumava , 2010 [cit.

2014-07-24].

Dostupné z WWW

:


gc_skladacka_7.pdf>. [10]

Geocaching

v ČR.

Citováno

dne:

2.12.2015.

Dostupné

z:

http://www.czech.cz/cz/Turistika/Kam-jit,-co-navstivit/Specializovana-turistika/Geocachingv-CR. [11]

Geocaching.cz

[online].

2007

[cit.

2014-04-28].

Dostupné z WWW

:

Dostupné z WWW

:

. [12]

Geoget

[online].

6.12.2009

[cit.

2014-06-22].

.

[13]

Historie

geocachingu

v Česku.

Citováno

dne:

2.12.2015.

Dostupné

z:

http://www.radio.cz/cz/static/geocaching/histo.rie-cesko. [14]

ibesip. 2012. http://www.ibesip.cz/cz/cyklista/bezpecne-jizdni-kolo/povinna-vybavajizdniho-kola (přístup získán 15. 4 2014).

[15]

Kolemkola. 2008. http://www.kolemkola.cz/historie-cyklistiky.html (přístup získán 15. 4 2014). 49

[16]

Lipensko. 2014. http://www.lipensko.org/ (přístup získán 17. 4 2014).

[17]

Lipenskohttp://www.lipensko.org/priroda_lipna.php(přístup získán 17. 4 2014).

[18] Lipenskohttp://www.lipensko.org/cykloturistika_sport_lipno.php (přístup získán 17. 4 2014). [19] Lipno. 2011. http://www.lipno.cz/volny-cas/cyklistika/ (přístup získán 17. 4 2014). [20]

LUTONSKÝ, Marek. Navigovat.cz [online]. 18.1.2007 [cit. 2014-04-28]. GSAK:

kapesní nu profigeocachera

Dostupné z WWW

.

:

. [21]

LUTONSKÝ, Marek. Navigovat.cz [online]. 24.1.2008 [cit. 2014-06-02]. Wherigo:

nová GPS hra od tvůrců geocachingu

Dostupné z WWW

.

:

. [22]

LUTONSKÝ, Marek. Navigovat.cz [online]. 29. 7. 2008 [cit. 2014-07-22]. GPS

Mission:

nová navigační hra pr

o GPS mobily

.

Dostupné z WWW

:

. [23]

LUTONSKÝ, Marek. Navigovat.cz [online]. 9.3.2007 [cit. 2014-06-28]. Geocaching:

zakládáme novou keš

Dostupné z WWW

.

:

. [24]

LUTONSKÝ, Marek. Navigovat.cz [online]. Brno: Mladá fronta , 2006, 2010 [cit.

2014-06-11]. Geocaching: hra pro mozek

, nohy a vaši GPS

. Dostupné z WWW

:

. [25]

MattStum.

dne:

Citováno

2.12.2015.

Dostupné

z:https://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GC4RG4R&title=mattstum&guid=0c76d9f1-956c-458c-afc3-87594f18c7a5

[26]

RYDVAL, Slávek. Nawebka [online]. 1. 12. 2005 [cit. 2014-05-15]. Princip a

fungování GPS

Dostupné z WWW

.

:

. [27]

OldestExistingGeocaches

.

Citováno

dne:

2.12.2015.

Dostupné

z:

http://acme.com/jef/geocaching/oldest.html. [28]

OriginalStashTribute

Plaque.

Citováno:

2.12.2015.

Dostupné

z:

https://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GCGV0P&title=original-stashtribute-plaque&guid=a79d6f50-74a6-4c85-b18c-86dd8b7313ab. [29]

SLOUP, Martin. Project Hosting on Google Code [online]. 2010 [cit. 2014-07-24].

Handygeocaching. Dostupné z WWW: . 50

[30]

TheHistoryofGeocaching.

Citováno

dne:

2.

12.

2015.

Dostupné

z:

https://www.geocaching.com/about/history.aspx. [31]

Winecaching : Hledání vinného po kladu [online]. 2009 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z

WWW: . [32]

www.seznam.cz.

2011.

http://www.mapy.cz/#!x=14.257799&y=48.718093&z=9&t=r&rc=14.032575_48.767 360_14.110443_48.735474_14.164495_48.631140&rl=Horn%C3%AD%20Plan%C3 %A1%2C%20okres%20%C4%8Cesk%C3%BD%20Krumlov_%C4%8Cern%C3%A1 %20v%20Po%C5%A1umav%C3%AD%2C%20okres%20%C4%8Cesk%C3%BD%2 0K (přístup získán 30. 4 2014). [33]

Wiki.geocaching. 14. 4 2014. http://wiki.geocaching.cz/wiki/Wherigo_Cache (přístup získán 16. 4 2014).

[34]

Wikipedia. 7. 3 2014. http://cs.wikipedia.org/wiki/Cykloj%C3%ADzda (přístup získán 16. 4 2014).

[35]

Wikipedia. 9. 1 2014. http://cs.wikipedia.org/wiki/Cyklistika (přístup získán 15. 4 2014).

[36]

Wikipedia. 15. 8 2013. http://cs.wikipedia.org/wiki/Cykloturistika (přístup získán 15. 4. 2014).

[37]

ZVETTLEROVÁ, Jana. Národní park Šumava [online]. 12.11.2009 [cit. 2014-06-28].

Nové dobrodruţství v NP Šumava se jmenuje Geocaching

. Dostupné z WWW

.

51

:

jmenuje-

8. Přílohy Příloha č. 1 – Hodnotící formulář pro cyklisty

Hodnotící formulář pro cyklisty jež trasu absolvovali Dobrý den, Jmenuji se Jan Kučera a jsem studentem Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, konkrétně oboru Cestovní ruch. Rád bych Vás požádal o pomoc při zpracovávání mé bakalářské práce, která je zaměřená na cykloturistiku na Lipensku se zaměřením na “ odlovování “ geocachingových schránek. Rád bych Vás požádal o stručné zhodnocení cesty, její náročnosti a jak moc byla díky zaměření na kokování složitější než běžná trasa kolem Lipenské přehrady. Děkuji mnohokrát za pomoc a ochotu Jan Kučera

Pohlaví?

Věk?

Jaké jsou Vaše cyklistické zkušenosti?

Přišla Vám první část trasy náročná?

Pokud “ano“ co bylo největším úskalím?

Přišla Vám druhá část trasy náročná?

Pokud “ano“ co bylo největším úskalím?

52

Vydali byste se na trasu znovu například s rodinou nebo kamarády?

Zdála se Vám první a druhá část trasy dobře rozvržená?

Pokud “ne“ jak byste změnili propojení obou dvou částí tras, aby bylo možné odlovit všechny kešky?

Jaký byl Váš celkový pocit z absolvovaného výletu?

Ještě jednou mnohokrát děkuji Jan Kučera

53

Příloha č. 2 – Hodnotící formulář pro zaměstnance infocenter

Hodnotící formulář pro zaměstnance infocenter Dobrý den, Jmenuji se Jan Kučera a jsem studentem Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, konkrétně oboru Cestovní ruch. Rád bych Vás požádal o pomoc při zpracovávání mé bakalářské práce, která je zaměřená na cykloturistiku na Lipensku se zaměřením na “ odlovování “ geocachingových schránek. Konkrétně se jedná o vytvoření brožury, kde jsou zmapovány všechny kešky, které se dají na Lipně a v jeho okolí najít a odlovit. Brožura by byla volně k dostání v infocentrech a sloužila by jako pomůcka pro zjednodušení hledání kešek. Zajímal by mne proto Váš názor na tento produkt, zda jste se s něčím podobným již někdy setkali a jestli si myslíte, že by o tento produkt právě ve vašem infocentru mohl být zájem. Děkuji mnohokrát za pomoc a ochotu Jan Kučera

V jakém městě se nachází Vaše pracoviště?

Jak dlouho v infocentru pracujete?

Setkal jste se někdy s dotazem ohledně geocachingu?

Pokud ano, můžete dotaz specifikovat?

Myslíte si, že by o tento produkt (brožuru) mohl být ve vašem infocentru teoreticky zájem a proč?

Napište prosím Váš vlastní názor na tento typ produktu.

Ještě jednou mnohokrát děkuji Jan Kučera 54