SEMINÁŘ PRO UČITELE GEOGRAFIE 30. BŘEZNA 2011
1
workshop GEOCACHING VE VÝUCE GEOGRAFIE MGR. LUDĚK KRTIČKA KATEDRA SOCIÁLNÍ GEOGRAFIE A REGIONÁLNÍHO ROZVOJE , OSTRAVSKÁ UNIVERZITA
ÚVOD Téma geocachingu ve výuce geografie se je v českém prostoru relativně stále nové, lze však tvrdit, že po prvních 1 zkušenostech se docela rychle začíná do výuky prosazovat. Svědčí o tom nejenom rychle rostoucí komunita lidí 2 3 4 majících geocaching za svůj koníček, ale i webové příspěvky některých pedagogů , příspěvky na portále RVP 5 a geografické soutěže pro školy postavené na geocachingu. Často se může jednat také o propojení práce GPS 6 s aplikací Google Earth nebo různými mapovými podklady. V zahraničí je situace obdobná, jsou dostupné 7 zdroje a lze pozorovat postupné zavádění využívání GPS a ostatních geoinformačních technologií do výuky . Téma geocachingu ve výuce geografie nelze chápat pouze jako lov keší (česká varianta anglického cache skrýš), které jsou součástí geocachingu. Mezi jednotlivými keškami mohou být větší vzdálenosti a často nejsou v místech, která chceme využít. Z hlediska bezpečnosti a časové náročnosti je proto většinou nutné vybrat si vhodnou lokalitu s nízkou frekvencí dopravy nebo nulovým provozem (např. městský park), provést předem zaměření souřadnic vlastních míst a vymyslet činnosti a úkoly které se budou provádět. Náročnost práce s přístrojem GPS a plněné úkoly je nutné organizovat také s ohledem na věk a dovednosti žáků. Práce tak může sahat od jednodušších úkolů typu nalezení místa (kešky), praktického procvičování tématu zeměpisných souřadnic, zjištění nadmořské výšky daného místa, přes různé kvízy po složitější úkoly s mezioborovým přesahem, jako je např. nalezení geologicky zajímavé lokality dle souřadnic, identifikace horniny a posouzení geologické činnosti člověka z hlediska možných dopadů na životní prostředí. V závislosti na výše uvedeném lze tedy očekávat různý rozsah získaných klíčových kompetencí, očekávaných výstupů a případné mezioborové přesahy.
POSTUP PŘÍPRAVY A PRŮBĚHU VÝUKY 1. 2. 3.
4. 5. 1
Zajistit GPS přístroje (koupě / vypůjčení / již v majetku školy / vlastní sami žáci) Vymyslet dostupnou trasu v blízkosti školy, důležité mohou být i vazby na přírodní zajímavosti, historii daných míst, zaznamenat si souřadnice Vydefinovat si cíle, kterých je možno na dané trase dosáhnout v závislosti na schopnostech a dovednostech žáků, vybrat ty nejdůležitější činnosti které si mají žáci osvojit, vazby které si mají uvědomit Připravit materiál s praktickými úkoly a otázkami, které budou žáci plnit během terénního cvičení, 8 případně v následné hodině, inspirace viz 9 Vysvětlit základní principy fungování systému GPS, komplexní popis systému viz
“Geocaching v číslech – GeoWiki”. “Geocaching - The Official Global GPS Cache Hunt Site”; “Geocaching.cz”. 3 Kalivoda, “Využítí GPS přístrojů ve výuce”. 4 Houšková, “Výlety za poklady – víte, co je to Geocaching?”. 5 “GeoKačer - Buď Geo... o.s.” 6 Novotná, “Vycházka podle Google Earth”. 7 Taylor, Geocaching for schools and communities; Ihamäki, “Geocaching at the Institute of Paasikivi–New Ways of Teaching GPS Technology & Basics of Orientation In Local Geography”. 8 Kalivoda, “Využítí GPS přístrojů ve výuce”. 9 Rapant, Geoinformatika a geoinformační technologie, kap V. 2
SEMINÁŘ PRO UČITELE GEOGRAFIE 30. BŘEZNA 2011 6. 7. 8.
2 10
Seznámit s ovládáním daného přístroje a jeho možnostmi (malé skupinky žáků) Vycházka do přírodního prostředí s GPS, plnění úkolů (malé skupinky žáků) Dopracování odpovědí na otázky, zhodnocení získaných znalostí a dovedností (malé skupinky žáků)
PRAKTICKÁ ČINNOST NA PŘÍKLADU TERÉNNÍ VYCHÁZKY Cílem je seznámit se formou zážitkové výuky s možnou podobou a organizací výuky. Svým charakterem a náročností odpovídá trasa znalostem a dovednostem žáků na SŠ. Trasa je koncipována na 90 minut a vede v okolí dolu Petr Bezruč na Slezské Ostravě. Zčásti využívá naučnou stezku Ostrava, halda Ema, dále vede na haldu a kolem ní. Návrat k výchozímu bodu u kolejí Jana Opletala vede kolem ZOO, trasa sestává celkem ze sedmi waypointů (bodů). Část trasy vede nezpevněným terénem, je proto dobré zvolit vhodnou obuv a oblečení pro vycházku do přírody. Dalším potřebným vybavením kromě přijímače GPS jsou psací potřeby, vhodný je kompas a mapa (mapu studenti mohou získat na některém z bodů). Body byly vzhledem k časovému rozvrhu do gpsky uloženy předem, běžně však lze řešit situaci tak, že žáci získávají souřadnice (a otázky) postupně při nálezu jednotlivých keší. Body si tedy ukládají do GPS a postupně putují po trase dále. Některé otázky lze zodpovědět přímo v terénu (vyčíst z GPS, naučných tabulí, atd.), pro zodpovězení jiných je nutné po návratu do školy pracovat s literaturou nebo internetem. Odpovědi na jednotlivé otázky je možno obodovat a využít pro hodnocení jednotlivých skupin. Pro úplnost je zde uveden seznam bodů i s jejich pojmenováním, které by jinak mělo být žákům při zadání skryto.
SEZNAM BODŮ A POPIS ČINNOSTI 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Kolej Jana Opletala N49°50.724’ E018°18.394’ Výchozí bod Františkov N49°50.314’ E018°18.174 Činnost: vyzvednutí materiálů Naučná stezka, tabule č. 7 N49°50.393’ E018°18.558’ Činnost: zodpovězení otázek č. 1-5 Naučná stezka, tabule č. 8 N49°50.321’ E018°18.707’ Činnost: zodpovězení otázek/splnění úkolů č. 6-9 Halda Terezie-Ema N49°50.376’ E018°18.866’ Činnost: zodpovězení otázek/splnění úkolů č. 10-13 Křídlatka N49°50.413’ E018°18.744’ Činnost: zodpovězení otázek/splnění úkolů č. 14 Železniční násep N49°50.519’ E018°19.002 Činnost: zodpovězení otázek/splnění úkolů č. 15-16 Návrat do výchozího bodu č. 1
SEZNAM OTÁZEK 1. Kde se nachází první písemně doložené naleziště černého uhlí na Slezské Ostravě? (údolí Burňa) 2. Kdo byl Jan Prokeš? (starosta Ostravy, spolupracovník Petra Cingra) 3. Které nástroje se používaly při těžbě uhlí ještě v polovině 19. století? (špičák/kylof, želízka, mlátek, lopaty, motyky) 4. Ve kterém prostoru dolu Petr Bezruč byla dosažena největší hloubka těžby? O jakou hloubku se jednalo? (ZOO Ostrava, 1350 m) 10
Vorel, “Pracujeme s GPS”.
SEMINÁŘ PRO UČITELE GEOGRAFIE 30. BŘEZNA 2011 5. Ve kterém roce byla ukončena těžba uhlí v Ostravě? (1994) 6. Haldy (odvaly) můžeme rozdělit dle jejich tvarů do několika typů, jakých? (kuželovité, tabulovité, ploché, stupňovité) 3 7. Jaká byla výška haldy Terezie-Ema a objem jejího odvalu? (315 m, 4 mil. m ) 8. Uveďte rozdíl mezi ostravskými s karvinskými uhelnými slojemi. (Ostrava - kvalitnější uhlí, mocnost slojí do 1 m. Karviná – méně kvalitní, mladší uhlí, mocnost 2-8 m) 9. Rozhlédněte se kolem sebe a všímejte si výrazných prvků ve svém okolí. Prostudujte mapu a pokuste se lokalizovat na mapě. Zaznačte svoji pozici v leteckém snímku křížkem. 10. Zaznačte vrchol haldy Terezie-Ema v leteckém snímku křížkem a zakreslete do něj trasu od bodu č. 4. 11. Jaká je přímá vzdálenost mezi vrcholem haldy Terezie-Ema a bodem č. 4? 12. Jaká je nynější výška haldy Terezie-Ema? Jedná se o nejvyšší bod na území města Ostravy? 13. Halda Terezie-Ema neustále prohořívá. Prohořívání můžeme pozorovat na její _____ straně, kde se nacházejí vývěry plynů, z nich především ___________________. Teplota na povrchu může dosahovat _______ °C, v nitru však až _______°C. V místech s vyšší teplotou se nacházejí __________ rostlinné druhy. 14. Hustě rostoucí vysoká rostlina je zástupcem rodu_________ a jmenuje se ______________________. Jedná se o křížence předešlých dvou druhů, _____________________ a ______________________. Jde o vysoce ____________ nepůvodní rostlinu a proto je potřeba provádět její likvidaci. Rozmnožuje se převážně ____________ způsobem. 15. Čím bylo místo, kde se nacházíte, v minulosti důležité pro činnost dolu Petr Bezruč? Krátce prozkoumejte blízké okolí a pokuste se zodpovědět na otázku, jako nápovědu lze použít také mapu. 16. Prozkoumejte bezprostřední okolí místa. Nacházejí se zde vzorky horniny, které říkáme ___________ a je bezprostředně navázána na uhelnou sloj. Co můžeme nalézt při rozlomení / rozbití vzorku?
3
SEMINÁŘ PRO UČITELE GEOGRAFIE 30. BŘEZNA 2011 Ukázka pracovního listu žáka z bodu (waypointu)
BOD Č. 4 Popis místa: ___________________________
SOUŘADNICE BODU Č. 5: N49°50.376’ E018°18.866’ OTÁZKY / ÚKOLY: 6.
Haldy (odvaly) můžeme rozdělit dle jejich tvarů do několika typů, jakých?
7.
Jaká byla výška haldy Terezie-Ema a objem jejího odvalu?
8.
Uveďte rozdíl mezi ostravskými a karvinskými uhelnými slojemi.
9. Rozhlédněte se kolem sebe a všímejte si výrazných prvků ve svém okolí. Prostudujte mapu a pokuste se lokalizovat na mapě. Zaznačte svoji pozici v leteckém snímku křížkem.
4
SEMINÁŘ PRO UČITELE GEOGRAFIE 30. BŘEZNA 2011
5
SEMINÁŘ PRO UČITELE GEOGRAFIE 30. BŘEZNA 2011 LITERATURA A ZDROJE “Geocaching - The Official Global GPS Cache Hunt Site”, 2011. http://www.geocaching.com/. “Geocaching v číslech – GeoWiki”, bez data. http://wiki.geocaching.cz/index.php?title=Geocaching_v_%C4%8D%C3%ADslech&direction=next&oldi d=2902. “Geocaching.cz”, 2011. http://www.geocaching.cz/news.php. “GeoKačer - Buď Geo... o.s.”, bez data. http://www.budgeo.cz/geokacer/. Houšková, Kateřina. “Výlety za poklady – víte, co je to Geocaching?”, bez data. http://clanky.rvp.cz/clanek/r/ZFADAB/2867/VYLETY-ZA-POKLADY-%E2%80%93-VITE-CO-JE-TOGEOCACHING.html/. Ihamäki, P. “Geocaching at the Institute of Paasikivi–New Ways of Teaching GPS Technology & Basics of Orientation In Local Geography”. Hammamet, Tunisia, 2007. http://www.esstt.rnu.tn/utic/tica2007/sys_files/medias/docs/p28.pdf. Kalivoda, Libor. “Využítí GPS přístrojů ve výuce”, červen 10, 2010. http://www.mistoprozivot.cz/detskyportal/ruzne-priroda/proud/vyuziti-gps-pristroju-ve-vyuce. Novotná, Marie. “Vycházka podle Google Earth”. Geografické rozhledy 08-09, čís. 4 (bez data): 10-11. http://radyne.fpe.zcu.cz/web/skola/data/GI8.pdf. Rapant, Petr. Geoinformatika a geoinformační technologie. 1st ed. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geoinformatiky, 2006. http://gis.vsb.cz/rapant/publikace/knihy/GI_GIT.pdf. Taylor, J. Geocaching for schools and communities. Champaign Ill. Human Kinetics, 2010. Vorel, Jiří. “Pracujeme s GPS”, 2011. http://clanky.rvp.cz/clanek/k/GLC/7989/PRACUJEME-S-GPS.html/.
6
