MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd a managementu sportu
Sportovní agent a jeho role Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Mgr. Viktor Pruša
Ing. Tomáš Dostál Management sportu
Brno, 2014
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně .
V
23. dubna 2014
podpis
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. Viktoru Prušovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.
OBSAH Úvod ..................................................................................................................................7 Cíl práce ...........................................................................................................................9 Metodika práce .............................................................................................................9 1 Přehled literatury .................................................................................................. 10 1.1 Management..................................................................................................................10 1.2 Manažer ..........................................................................................................................11 1.2.1 Manažerské funkce .......................................................................................................... 11 1.3 Sportovní management .............................................................................................13 1.3.1 Specifika sportovního managementu ....................................................................... 14 1.3.2 Prostředí sportovního managementu ...................................................................... 15 1.3.3 Sportovní management v ziskovém sektoru ......................................................... 16 1.3.4 Sportovní management v neziskovém sektoru .................................................... 16 1.5 Sportovní manažer .....................................................................................................16 1.6 Sportovní agent ............................................................................................................17 1.6.1 Definice ................................................................................................................................. 17 1.6.2 Funkce sportovního agenta .......................................................................................... 18 1.6.3 Historie.................................................................................................................................. 19
2 Athlete management ............................................................................................ 22 3 Fotbalový agent ...................................................................................................... 29 3.1 Historie fotbalových agentů ....................................................................................29 3.2 Fotbaloví agenti v Evropě .........................................................................................30 3.3 Fotbaloví agenti v ČR..................................................................................................33 3.3.1 Vybraní agenti v ČR .......................................................................................................... 35 3.3.2 Asociace fotbalových agentů ........................................................................................ 36 3.3.3 Proces získání licence ..................................................................................................... 37
4 Závěr .......................................................................................................................... 40 Seznam použité literatury a dalších pramenů ................................................ 42 Seznam tabulek, obrázků a grafů ........................................................................ 47 Přílohy ........................................................................................................................... 48
Resumé .......................................................................................................................... 52 Summary ...................................................................................................................... 52
Úvod Sport jako obrovský sociální fenomén jiţ dávno není jen amatérskou činností rozvíjející duši i tělo. Antická idea kalokagathie, s kterou Dr. Tyrš zakládal Sokol je velmi vzdálená vnímání sportu, jak ho známe nyní. S rostoucím počtem fanoušků, sportovních disciplín, a hlavně s nárůstem financí se ze sportu stává také výnosný obchod. Profesionalizace sportu s sebou přináší některá negativa. Sport je do značné míry ovládán penězi. Na druhou stranu sport peníze také „vyrábí“. Profesionalizací sportu dochází nepochybně k zvyšování jeho úrovně a komercializace sportu nabídla spousty nových pracovních pozic. Jednou z nich je i pozice sportovního agenta. Profese sportovního agenta nemá příliš dobrou pověst. Většině lidí se vybaví ziskuchtiví manaţeři, kteří zprostředkují kontrakt mezi sportovcem a klubem s obrovskou provizí, aby jen za jeden podpis smlouvy inkasovali obrovské peníze. Tento zkreslený pohled je zapříčiněn hlavně neznalostí detailů samotné profese. Sportovní agenti jsou totiţ poměrně uzavřenou elitní skupinou, která se snaţí na sebe neupozorňovat a drţet se v ústraní. Navíc se o nich nemůţeme dozvědět téměř nic ani z česky psané odborné literatury, protoţe se tomuto tématu nevěnuje. Úkolem této bakalářské práce bude přiblíţit profesi fotbalového agenta. Co samotná profese obnáší, kdo ji můţe vykonávat, detaily získání licence nebo přesný počet a seznam licencovaných agentů v ČR, by měly přispět k většímu povědomí a pochopení role sportovních agentů v současném sportu. O Oblast sportovních agentů se dlouhodobě zajímám, a proto jsem si zvolil toto téma pro svou bakalářskou práci. Sportovní agenti by měli mít znalosti z oblasti ekonomie, sportovního managementu a také práva. Tyto 3 vědní disciplíny při své práci nejvíce vyuţijí a právě tyto obory v současné době studuji a jejich znalost bych tak rád uplatnil při psaní této závěrečné práce.
7
Při psaní BP vyuţiji i svých studijních pobytů v zahraničí, abych porovnal situaci panující v ČR, kde byl vývoj tohoto povolání zcela odlišný v porovnání s ostatními státy v rámci Evropy a mimo ni.
8
Cíl práce Cílem této bakalářské práce je zmapovat profesi fotbalových agentů a jejich roli v současném sportu. Dílčí cíle: -
charakterizovat profesi fotbalového agenta
-
určit jeho pozici v rámci sportovně manaţerské struktury
-
popsat historický vývoj
-
nezbytný postup pro získání licence
-
vypracovat seznam agentů s licencí v ČR
Metodika práce V úvodu se práce zaměří na definici pojmů jako management, sportovní manaţer a sportovní agent. V další části se práce věnuje historii agentů, popisu jejich činnosti a jejich pozice v rámci sportovního prostředí. Je definován pojem athlete management, který upřesňuje schéma profesionálního sportu a zasazuje do něj profesi sportovního agenta. Poslední část se věnuje povolání fotbalových agentů. Je popsána jejich historie, současná situace v Evropě, potaţmo v Evropské unii a v závěru také detailně popsaná praxe v České republice. Při vypracovávání bakalářské práce jsem pouţil metody rešerše odborné literatury, kompilace, analýzy a syntézy.
9
1 Přehled literatury 1.1 Management Profesor Blaţek (2011, s. 9) vidí soudobý management jako dynamicky se vyvíjející disciplínou zahrnující mnoho různých teorií, myšlenkových proudů, přístupů a metod. Management čerpá z řady věd a vědních disciplín, mezi které patří společenské vědy, jako zejména mikroekonomie, podniková ekonomie, instucionální ekonomie, sociologie, sociální psychologie, psychologie práce apod., i vědy formálního zaměření, jako teorie systému, kybernetika, informatika atd. Řada poznatků a spolu s nimi podnětů pro další rozvoj managementu přichází rovněţ z praxe. Ačkoli pojem „management“ v naší běţné i odborné mluvě v poslední době zdomácněl, nelze přehlédnout, ţe má řadu významových poloh a v jejich rámci různé interpretace (Veber, 2009, s.20). S pojmem „management“ se můţeme setkat v trojím významu: -
vědní disciplína
„Management je oblast studia, která se věnuje stanovení postupů, jak co nejlépe dosáhnout cíle organizace.“(Robbins, 1994, s. 24) -
skupina řídících pracovníků, vedení lidí „Management je vykonávání věcí prostřednictvím ostatních lidí“(Dale, 1965, s. 4)
-
specifická aktivita „Management je proces plánování, organizování, vedení a kontroly organizačních činností zaměřených na dosažení organizačních cílů.“(Chung, 1987, s. 18) Za počátky vědeckého přístupu k managementu je označován konec 19. a
začátek 20. století. V té době vznikal management v Evropě a v USA naprosto nezávisle na sobě. To mělo za následek, ţe zatímco management v USA byl
10
zaměřen na nejniţší jednotky organizační struktury a jejich co nejefektivnější řízení v rámci společnosti (Pylor, Ford), ten evropský se zaměřil více na vedoucí pracovníky, na vymezení jejich úloh a náplně práce (Fayol). Problematika
managementu
představuje
v současné
době
značně
specializovanou činnost, bez které se neobejde ţádný větší organizační celek. Nutnost řízení je pociťována nejen v podnicích, ale také v armádě, na univerzitách, v církvích, v umění, ve sportovních organizacích a jinde. (Veber, 2009, s. 19)
1.2 Manažer Manaţer je především profese a její nositel je zodpovědný za dosahování cílů svěřené mu organizační jednotky s vyuţitím kolektivu spolupracovníků a poskytnutých zdrojů, včetně tvůrčí účasti na stanovení cílů a jejich zajištění. (Lednický, 2007, s. 7)
1.2.1 Manažerské funkce Manaţer vykonává stanovené funkce k dosaţení stanovených cílů. Manaţerské funkce podle nedůleţitějších teoretických prací shrnuje následující tabulka. (Cejhamr, Dědina, 2010, s. 130) Mezi autory je jiţ dříve zmíněný Henry Fayol nebo také zakladatel moderního managementu Peter Drucker. Tabulka 1 Přehled manažerských funkcí
Zdroj: CEJTHAMR, V; DĚDINA, J. Management a organizační chování. 2. aktualizované a rozšířené vydání. 2010. s. 130
11
Manaţer je velmi všeobecný termín, který se dále člení. Nezbytným prvkem při vymezení profese manaţera je úroveň řízení. Základem je dělení na 3 skupiny manaţerů. Manaţer první linie má na starost převáţně operativní řízení, střední management se zabývá taktickým řízením a vrcholový management tvoří strategii a vizi.
Obrázek 1 Úroveň řízení Zdroj: http://www.information-management.com/issues/20040501/1002442-1.html
Se změnou úrovně řízení se mění také obsah práce, takzvané manaţerské atributy. Manaţeři první linie vyuţívají technické vědomosti v oboru. S postupem ve vedení společnosti nutnost technických vědomostí klesá, větší tlak je kladen na koncepční schopnost. Společným atributem všech manaţerů je sociální dovednost, komunikace a práce s lidmi. Ta se můţe odlišovat v závislosti na dané pozici, ovšem je téměř pravidlem, ţe s vyšší pozicí roste nebo přinejmenším stagnuje potřeba sociálních dovedností. (Cejhamr, Dědina, 2010, s. 130)
12
Obrázek 2 Manažerské atributy Zdroj: CEJTHAMR, V; DĚDINA, J. Management a organizační chování. 2. aktualizované a rozšířené vydání. 2010. s. 130
1.3 Sportovní management Stejně jako management, i sportovní management, jako jeho součást, nemá jasně
stanovenou
definici
a
v literatuře
se
můţeme
setkat
s různými
interpretacemi. V českých publikacích se autoři velmi často odkazují na docentku Čáslavovou, která sportovní management vidí jako způsob uceleného řízení tělovýchovných a sportovních svazů, spolků, klubů, tělovýchovných jednot a druţstev, které alespoň zčásti akcentují podnikatelsky orientované chování. Dále zde jde zcela bezvýhradně přímo o způsob řízení v podnikatelském sektoru výroby sportovního zboţí či provozování placených tělovýchovných a sportovních sluţeb.( Čáslavová, 2009, s. 18) Abych doplnil a přiblíţil různorodost chápání pojmu sportovní management, vybral jsem dva další náhledy, tentokrát od zahraničních autorů. Definovali tento pojem dle mého jinak, a pro mnohé jednodušeji, i přes to, ţe některé jejich definice jsou téměř o dvacet let starší. Studium a praxe všech lidí, aktivit, společností, nebo organizací zapojených do produkce, zajištění, propagace nebo organizování jakékoli obchodní záleţitosti nebo produktu souvisejícím se sportem.(Pitts & Stoolar, 1996, s.35) V zahraničních publikacích je nejčastěji citovanou definicí sportovního managementu náhled kolektivu profesorů z University of Tennessee Knoxwille (DeSenci, Kelley, Blanton, Beitel). Sportovní management je dle jejich definice:
13
„Jakákoli kombinace dovedností týkajících se plánování, organizování, řízení, kontroly, vedení a hodnocení, která je v kontextu s organizací nebo sektorem, jehoţ primární produkt nebo sluţba jsou ve vztahu se sportem a/nebo fyzickou aktivitou.“(Pedersen, Miloch & Laucella, 2007, s.19)
1.3.1 Specifika sportovního managementu Sportovní management má, dle Pedersena (2011, s.12-14), 4 velmi silná specifika, která jej odlišují od managementu. Právě ty z něj dělají samostatné manaţerské odvětví a jsou jedním z důvodů pro oddělení sportovního managementu jako samostatného studijního oboru.
Sportovní marketing Sportovní marketing je jedinečný, protoţe sportovní produkty jsou naprosto odlišné od ostatních, které zákazníci kupují. Je to velice pomíjivý produkt, u kterého není garantována spokojenost zákazníka. Lidí poskytující sportovní záţitky nemohou, hlavně díky jejich spontánnímu charakteru, rozlišnosti jednotlivých akcí a nejistotě výsledku, předvídat jejich vývoj. Sportovní marketéři proto čelí jedinečné příleţitosti.
Struktura financování sportovních podniků Většina
sportovních
podniků
je
různě
financována
z jiných
podnikatelských aktivit. Sportovní podniky nemají největší příjmy z hlavní činnosti, to je z prodejů vlastních sluţeb, jako např. zápasy, závody nebo různá cvičení, ale z vedlejších zdrojů, jako jsou televizní práva, koncese, parkování nebo merchandising. Neziskové organizace (např. školní sportovní kluby, městské sportovní zařízení) získávají finance z členských poplatků, soukromých darů, daní, pronájmu sportovišť nebo z licenčních poplatků. Specifický systém financování vyţaduje rozdílný přístup uvnitř sportovního prostředí.
14
Pracovní kariéra ve sportovním průmyslu Tradiční a mnoha sportovními manaţery praktikovaný model je systém výběru zaměstnanců. Příkladem tohoto fenoménu můţe být basketbalová hvězda, která se stane trenérem a časem sportovním ředitelem klubu. Podobné příklady se dají najít uvnitř téměř všech týmů, klubů a organizací. Z určitého pohledu je tedy sport stále uzavřenou společností, kde získání pracovní pozice můţe záviset spíše na tom, koho ţadatel zná, neţ na tom, co doopravdy umí.
Sport jako společenská instituce Sport je významnou společenskou aktivitou, která je často základem lidské identity. Jako takový je institucí s ohromující velkostí a vlivem. Která jiná společenská oblast má denně přiděleno několik stran v denících, má svůj prostor v kaţdé televizní a rádiové stanici a má své kabelové kanály. Lidé, kteří chtějí být zapojeni do řízení sportu, musí mít široké povědomí o jeho historii, psychologii, sociologii, kultuře a filosofii.
1.3.2 Prostředí sportovního managementu Prostředí sportovního managementu je velmi různorodé, jelikoţ zasahuje do mnoha dalších odvětví. Zásadním dělením organizací, kde sportovní management působí, je rozdělení na základě účelu vzniku.(Čáslavová, 2009, s. 20)
Sportovní management
Neziskové organizace
Občanské sdruţení
Ziskové organizace (podnikatelský sektor)
Rozpočtová nebo příspěvková organizace
Obrázek 3 Dělení sportovního managementu Zdroj: Autor
15
Z obrázku je jasně patrné o jaké základní dělení se jedná. Jde o fakt, zda byla společnost zaloţena za účelem zisku nebo nikoli.
1.3.3 Sportovní management v ziskovém sektoru Jak uţ sám název napovídá, prvotní cíl společností je profit. Ziskové organizace hledají a oslovují své potencionální zákazníky na volném trhu. Za jejich zákazníka je povaţován ten, kdo stojí vně organizace a poţaduje za úplatu určitý produkt či sluţbu. Management ziskových organizací poskytuje samozřejmě poznatky pro ty neziskové. Existují ale některá specifika a odlišnosti, pro které by se neměly neziskové organizace snaţit mechanicky kopírovat jejich činnost.(Čáslavová, 2009, s. 20)
1.3.4 Sportovní management v neziskovém sektoru Neziskových společností je v oblasti sportu většina. Dominantním prvkem těchto organizací není zisk, ale účel, za jakým byly zaloţeny. Ten je většinou formulován jako pokrytí potřeb vlastních členů. Finanční ukazatele jako rentabilita, zisk, návratnost investic, jsou v neziskovém sektoru velmi důleţité, ale spíše druhotné. I postavení zákazníka je oproti ziskovému sektoru rozdílné. Zde stojí zákazník uvnitř společnosti a přišel sem za účelem, který nezisková společnost naplňuje. (Čáslavová, 2009)
1.5 Sportovní manažer V procesu své řídící funkce řeší vedoucí pracovník – manaţer – typické úkoly odpovídající jeho pozici v organizaci a úrovni řízení. Činnost sportovního manaţera obsahuje velkou část obecných manaţerských aktivit. Ty jsou doplněny o různé aplikace z hlediska sportu a navíc také o naprostá specifika. Dělení sportovních manaţerů: (Čáslavová, 2009, s. 25)
16
-
Manažer na úrovni vedení sportovní činnosti: vedoucí sportovních druţstev i jednotlivců ve vyšších soutěţíš, specialisté, vyškolení pro sportovní akce ad hoc – příprava mistrovství světa, Evropy, příprava OH apod., specialisté pro uplatnění sportu ve volném čase lidí, v pracovním procesu, mezi zdravotně handicapovanými
-
Manažer na úrovni řízení určitého sportovního spolku resp. Organizace, členové výkonných výborů sportovních a tělovýchovných svazů, sekretáři svazů, vedoucí sportovních středisek řízených armádou, policií apod.
-
Manažeři v podnikatelském sektoru výroby sportovního zboţí či provozování placených tělovýchovných sluţeb, vedoucí výroby sportovního nářadí a náčiní, pracovníci reklamních a marketingových agentur pro TVS apod.
1.6 Sportovní agent Sportovní agent je v česku spíše novým a nezavedeným pojmem, kterému se ve svých publikacích blíţe nevěnoval ţádný z autorů. Přitom se jedná o velmi dynamickou oblast sportovního managementu, která je v profesionálním sportu velmi často skloňována. Pro její analýzu a definici pojmu je tedy nutné vyuţít zahraniční literaturu, nejlépe pocházející z USA, kde tento termín vznikl.
1.6.1 Definice Agent zprostředkovává za hráče vyjednávání o pracovní smlouvě s kluby, zprostředkovává jednání dvou klubů s výhledem na uzavření dohody o přestupu hráče nebo vyjednává podmínky smluv o vyuţití marketingového potenciálu sportovce. (Sport agent description , 2012) Ve většině případů je agent zodpovědný za velké mnoţství dalších náleţitostí, kterým se podrobně věnuji v podkapitole 1.5.2 Funkce sportovního agenta. Vyjednávání nové smlouvy, jednání o přestupu hráče nebo o jeho marketingovém potenciálu jsou těmi hlavními funkcemi kaţdého agenta.
17
V definici je uvedeno, ţe agenti jednají za hráče s kluby za úplatu. Samotný kontrakt musí být tedy natolik výnosný, aby procenta z jeho částky byly pro agenta zajímavé. Tím se dostávám k základní informaci. Agenti zaměřují svou činnost a spolupráci pouze na úzké spektrum sportovců. Jsou jimi v naprosté většině případů profesionální sportovci. Výjimku tvoří současní amatérští sportovci, kteří mají velký potenciál stát se v krátké době profesionály. Tito sportovci jsou agenty bráni jako investice a první roky s nimi spolupracují bez nároku na honorář.
1.6.2 Funkce sportovního agenta Sportovní agenti mohou mít několik funkcí. Těmi základní jsou: (Sport Invest, 2013) -
vyjednávání o nové pracovní smlouvě
-
zprostředkování jednání dvou klubů s výhledem na uzavření dohody o přestupu
-
vyjednávání marketingových smluv
-
zajištění právní jistoty
-
zajištění kondičního trenéra a výţivového specialisty
-
vedení osobní administrativy
-
zprostředkování finančního, daňového a investičního poradenství
-
zprostředkování zdravotních sluţeb
-
zajištění regenerace, rehabilitace a dalších souvisejících sluţeb
-
sluţby externí sítě partnerských organizací
Dalšími funkcemi agenta mohou být: (Sport agent description , 2012) -
řízení financí sportovce
-
pomoc při soudních sporech
-
tvorba kariérní strategie a post-kariérních cílů
-
výpomoc na osobní úrovni: o zajištění dopravy a přepravy o vyhledání a zařízení bydlení o nákup a pronájem aut
18
o pomoc ostatním členům sportovcovy rodiny
Samotné sluţby poskytované agentem hráčovi se liší i v návaznosti na typ sportu. Při individuálních sportech, jako např.: golf, tenis, atletika, se jedná převáţně o marketingové kontrakty. Sportovec se v nich zavazuje, ţe za stanovenou cenu bude tváří produktu, tzv. endorsement contract.(Endorsement contract, 2012) Úkolem agenta je vyjednat podmínky odpovídající potenciálu sportovce a jeho poţadavkům. Dále se jedná o smlouvy ohledně účasti a startovném na turnajích a mítincích. Hlavní část práce agenta při zastupování kolektivního sportovce spočívá ve vyjednávání nové pracovní smlouvy nebo přestupu sportovce. Neznamená to ovšem, ţe kolektivní sportovci nemají marketingový potenciál, a ţe se jej společně s agentem nesnaţí vyuţít, viz fotbalový brankář Petr Čech v kampani pro společnost Česká Spořitelna nebo hokejista Jaromír Jágr pro Sazku.
1.6.3 Historie Profese sportovních agentů není nová. Relativně nové jsou ovšem obrovské výdělky a zvýšená konkurence, která s sebou přináší vyšší profesionalitu agentů. Za prvního agenta je povaţován Ch. C. Pyle z 20. let 20. století, který jednomu ze svých sportovců (jednalo se o hráče amerického fotbalu Herolda „Red“ Grange), vyjednal smlouvu na tehdy astronomických 3000 dolarů za zápas. Navíc se mu podařilo vyuţít Langerovy tehdejší slávy a na marketingových smlouvách za film, a další produkty, kde se objevilo jeho jméno, či obličej získal dalších 300 000 dolarů. Další z Pyleových klientů byla tenistka Suzzane Lenglen, která se díky zastupování svým agentem stala první profesionální tenistkou v historii. (Stropshire & Davis, 2008, s. 11) Profese se začala skutečně rozvíjet aţ v průběhu šedesátých let. Během let sedmdesátých začínají být agenti mnohem více rozšíření hlavně díky změně vyjednávací pozice sportovců v jejich příslušných sportech. Mezi faktory způsobující tuto změnu patřila existence konkurenčních soutěţí. Ty dávaly sportovcům moţnost změny ligy a tím vytvářely tlak na jejich současné kluby. Vedlo to k tomu, ţe sportovci začali podepisovat dlouhodobé kontrakty, na místo
19
jednoletých, jak bylo dosud zvykem. Koexistence více soutěţí na stejné úrovni znamenala více pracovních pozic pro sportovce, coţ mělo za následek nárůst poţadavků na různé sluţby sportovních agentů.
Obrázek 4 Vývoj komercionalizace sportu Zdroj: BEECH, J. CHADWICK, S. The business of sport management. 1. vydání. 2004. s. 5. vlastní překlad
Nárůst zájmu o sport doplněný o zvyšující se počet diváků u televizí znamenal v 70. a 80. letech vzrůstající příjmy pro kluby, které tak mohly více utrácet za platy hráčů. Obrovské platy následně vedly k opětovnému zvýšení zájmu o sport. Vzniká platová spirála. Na rozdíl od dalších tradičních odvětví se silnými a stabilními odbory, hráčské asociace (odbory) nevyjednávají za své členy. Hráčská unie naopak dala právo vyjednávat smlouvy a platy do rukou agentů. (Andreff & Szymanski, 2006, s. 678) Jak je z historie profese sportovních agentů zřejmé, sportovní byznys se nevyvíjel v posledním století plynule, ale v jakýchsi skocích, nebo sportovních revolucích. Sportovní agenti nebyli hybateli tohoto vývoje, ale s vývojem sportu a nárůstem peněz v něm se logicky měnila i jejich role. Sportovní agent ale není rozhodně jediný, kdo má na starost rozvoj kariéry profesionálního sportovce. Celá tato oblast, v anglických zemích nazývána jako „athlete management“, tedy v českém překladu něco jako řízení či vedení sportovce a správa jeho kariéry je mnohem širší a rozmanitější, neţ jen pouhý vztah mezi agentem a jím zastupovaným sportovcem. Následující koncepční
20
rámec byl vyvinut pro identifikaci a pochopení širších souvislostí „athlete managementu“ a jeho vztahů a souvislostí..
21
2 Athlete management Athlete management je velmi široká oblast, která zahrnuje mnoho sloţek a oborů. Je to rapidně se vyvíjející sektor, který je navázán na stejně rychlý rozvoj profesionálního sportu a v jistém smyslu také společnosti. Toto rozsáhlé odvětví zahrnuje samotného sportovce, rodinu, přátele, sportovní agenty a agentury, právnické osoby, zaměstnavatele sportovců, sportovní ligy, hráčské odbory či asociace, sportovní medicínu a v neposlední řadě média a fanoušky. Struktura je naznačena v následujícím schématu a jednotlivé vztahy jsou popsány níţe.
Obrázek 5 Athlete management v praxi Zdroj: Autor
Z předchozího obrázku je patrné, ţe vztah a spojení mezi sportovcem a jeho agentem/agenturou je sice podstatným, leč jen jedním z prvků poměrně sloţité struktury. Sportovec a agent Jedním z nejdůleţitějších vztahů v struktuře řízení sportovce je mezi sportovcem a jeho agentem, kdy je agent většinou prvním kontaktem pro sportovcovy přání a potřeby. Sportovec obvykle začíná svůj sportovní vývoj veden svou rodinou a přáteli, jakmile ale vstoupí do profesionální sféry, která se skládá z komplexních procesů, kontaktů a vyjednávání, profesionální agent nebo agentura je velmi důleţitá. Agenti umoţnili sportovcům zvýšit jejich bohatství a
22
zlepšit vyjednávací pozici během sportovní kariéry. Sportovci navíc s jejich pomocí získali další moţnost výdělku skrze propagační a sponzorské kontrakty (Mason & Slack, 2001). Základní zodpovědností agenta je, jak vydělat peníze svému klientovi, jak je poté spravovat a chránit sportovce samotného před nebezpečím plynoucím z obrovských příjmů. (Wilson 1988, p. 81). Agenti jsou s nárůstem lukrativity této profese nuceni hledat nové moţnosti jak navýšit své příjmy. „Agenti rozšiřují své aktivity buď navýšením procent
z uzavřených
dohod
nebo
navýšením
počtu
dohod
samotných.“(Shropshire & Davis 2003, p. 34). Od agentů samotných se nyní očekává, ţe se postarají o kaţdý aspekt sportovcova ţivota a tím mu umoţní plně se soustředit na sportovní výkon. (Shropshire & Davis 2003, p. 80-81). Mezi další neodmyslitelné elementy v oblasti tzv. Athlete managementu patří: Rodina Role rodiny a blízkých přátel je pro kariéru sportovce velmi podstatná, a to především v jejích počátcích. Rodiče mají hlavní slovo při zásadních rozhodnutích a zastávají tak roli neoficiálního agenta, starajíc se o tréninky, vzdělání, sportovní výsledky a celkově o rozvoj kariéry svého potomka. Ve většině případů se jejich role během kariéry zásadně mění, ztrácí vliv a stávají se spíše konzultanty. Existují ale i případy, kdy se člen rodiny stává trenérem či přímo agentem sportovce, coţ s sebou přináší určitá specifika. Sportovce pojí s členem rodiny silné pouto, na kterém se poté zakládá i silnější vztah agent-sportovec.(BDA Sports, 2013; Skysports, 2014) Na druhou stranu existují případy, kdy mají členové rodiny přehnaná aţ nereálná očekávání, coţ můţe poškodit rozvoj kariéry sportovce. (Stein 2006; Daily Mail, 2012)
Zaměstnavatel Neméně důleţitý je vztah mezi sportovcem a jeho zaměstnavatelem. Sportovci jsou viděni jako firemní zaměstnanci nebo jako samostatně výdělečné
23
osoby, v závislosti převáţně na tom, zda se angaţují v individuálním či kolektivním sportu (Shilbury & Kellett 2011, p. 153). Ačkoli sportovec vstupuje podpisem smlouvy do určitě sportovní ligy, jeho primární zaměstnanecký vztah je uzavřen mezi ním a klubem/oddílem. (O‟Leary 2012). Agent odpovídá za vyjednávání, právní náleţitosti smlouvy a za přiměřený plat a podmínky vzhledem k hodnotě a potenciálu sportovce. O‟Leary (2012, s. 191) vysvětluje, ţe sportovec nabízí klubu jistou hodnotu a je pro klub prostředkem k dosaţení zisk: „Hráč souhlasí s tím, že klub může používat jeho jméno, podpis a image pro vlastní komerční účely a může tyto práva udělit ve stejné míře sponzorům klubu, komerčním partnerům nebo dodavatelům, za předpokladu, že každé takovéto použití bude omezeno na situace kdy je hráč zobrazen jako člen daného klubu.“
Sportovní medicína Ridgeway, Mitalski a Sremba (2013) popisují sportovní medicínu jako nedílnou součást sportovně manaţerské struktury a sportovního odvětví. Je to oblast spolupráce fyzioterapeutů, doktorů a kondičních trenérů se společným cílem dohledu a léčby sportovců s různými druhy zatíţení a zátěţe. Spojení mezi sportovcem a sportovní medicínou můţe být přímé (většinou v individuálních sportech jako tenis) nebo nepřímé skrz sportovní oddíly/kluby. Kluby poskytují zdravotní servis v týmových sportech a jsou následně zodpovědné za jeho úroveň, výsledky, ale také legalitu, coţ bylo prokázáno při nedávném řízeném dopingu a následném skandálu v australském Essendon Football Club (ABCNews, 2013).
Liga Vztah mezi sportovcem a ligou, znázorněný na obrázku č.5 znázorňuje nepřímou vazbu zprostředkovanou hráčskou unií a zaměstnavatelem sportovce. Sportovní liga můţe být definována jako: „monopolní subjekt, který uplatňuje svou pravomoc a pozici na základě smluvních kontraktů mezi členy.“ (O‟Leary
24
2012). Tento vztah zaloţený na pravidlech a předpisech stanovených ligou umoţňuje daným orgánům kontrolu a řízení sportovních soutěţí v organizované a strukturované formě.
Hráčská unie Na rozdíl od sportovní ligy, vztah mezi hráčskou unií a sportovcem je přímý a unie je vlastně prostředníkem právě mezi ligou a hráči. Unie nebo také v česku více uţívaný termín odbory je definován jako: „organizace zaměstnanců zaloţena za účelem prosazování zájmů svých členů ve vztahu k jejich mzdám, benefitům a pracovním podmínkám.” (Merriam-Webster 2013). Unie, která se skládá ze všech sportovců z dané sportovní ligy, lobbuje u vedení soutěţe za otázky týkající hráčů a dává sportovcům silný a vlivný hlas při kolektivním vyjednávání, neţ aby s ligou vyjednávali jako jednotlivci ve slabší pozici. Tento postup je zcela běţný v kolektivních sportech v západních zemích. (NHLPA.com, 2014) Naopak v České republice se hráčské unie teprve postupně zakládají a rozhodně zatím nemají tak silné postavení jako například unie v USA. Jako první hráčská unií byla zaloţena Česká asociace fotbalových hráčů (ČAFH, 2012) a následována volejbalovou asociací (Český rozhlas, 2012) a v nedávné době zaloţili svou unii i lední hokejisté (Hokej.cz, 2014)
Mezinárodní sportovní organizace Mezinárodní sportovní organizace jsou řídící instituce, které existují v různých podobách a mají rozličné regulační či sankční funkce. Jsou to obvykle nezávislé, samozvané organizace, které řídí daný sport na základě vzájemné dohody všech stran, ale také zahrnují širokou škálu organizací na různých úrovních (evropská, Commonwealth, světová) aţ po organizace zastřešující sport celosvětově jako Mezinárodní olympijský výbor nebo SportAccord. (Sport England, 2013; SportAccord). Řídící orgány se sankční a kontrolní funkcí jsou například antidopingové orgány, jako je například Světová antidopingová agentura (Wada-ama, 2014) nebo Mezinárodní sportovní arbitráţ (Tas-Cas, 2014). Některé ze svazů mají přímý vliv na sportovce (ATP – Asociace tenisových profesionálů), zatímco jiné jsou autoritou skrz národní nebo regionální
25
jednotky (FIFA UEFA národní asociace). Hlavním cílem je rozvoj sportu, jednotná pravidla, organizace turnajů a soutěţí a reprezentace sportu navenek. Organizace komunikují s médii a s fanoušky a vyjednávají nejlepší sponzorské kontrakty pro hlavní sportovní události (UNIF, 2013). Olympijské hry, jakoţto hlavní produkt Mezinárodního olympijského výboru, jsou například jednou z nejefektivnějších marketingových platforem na světě (Olympics, 2013).
Komerční společnosti Sportovci byli vţdy idoly a vzory s významným působením na sportovní fanoušky a spotřebitele. Komerční společnosti a značky si tento vliv uvědomují a sponzorské investice do sportovců v posledních letech výrazně narůstají. Burnett a Thwaites (citováni v Martin, 1996) potvrzují, ţe: „I menší společnosti s omezeným rozpočtem začínají využívat sportovce, aby propagovali jejich výrobky a služby. Od sportovce je výměnou za uzavření smlouvy očekáváno několik úkolů, zahrnujících: upoutat pozornost k výrobku, dát mu důvěryhodnost, zvýšit atraktivitu produktu, zvýšit sympatie a pravděpodobnost nákupu.“ Naopak, ze sportovcovy perspektivy je vhodný výběr a propagace firem velmi podstatná vzhledem k vlastní značce a image sportovce. Till (2001) tvrdí, ţe: „Sportovci, a převážně elitní sportovci, získávají velkou část svých příjmů z propagace značek. Tím si budují svou osobní značku a musí být velmi opatrní na to, jak může být jejich osobní image ovlivněna produktem, který propagují.“ Sportovci jsou stále více informovaní a vědomí vlastní značky, vyuţívají komerční kontrakty k navýšení výdělku a k zisku dalších příleţitostí k vlastní propagaci. Tento vývoj vytvořil obrovský trh pro sportovce a staví jejich agenty do role produktových manaţerů. S ohledem na strukturu řízení a vedení sportovce uvedenou v úvodu této kapitoly,
sportovec
má
většinou
kontakt
s komerčními
společnostmi
zprostředkován skrze svého agenta, který pro něj vyhledává a vybírá propagační a sponzorské nabídky, partnerství atd. jménem svého klienta a samotnému sportovci předkládá ke zváţení jiţ protříděné a předvybrané nabídky. Vztah sportovce
26
s komerčními společnostmi se často dotýká také klubu, ligy, zaznamenávajího média a potaţmo i spotřebitelé a fanoušci.
Média Média jsou nezbytným pojítkem mezi sportovci, fanoušky a ostatními stakeholdery. Slouţí k šíření informací a jsou nedílnou součástí sportovního průmyslu. Media přešly z tiskových zpráv v 19. a první polovině 20. století, přes televizní éru o sto let později, do moderního mediálního mixu. Denní tisk, rozhlas a televize mají stále významný vliv na šíření sportovních zpráv, ale internet a moderní sdělovací prostředky se derou do popředí. (McChesney, n.d.). Nárůst popularity sportu je částečně způsoben enormní pozorností masových médií. Na druhou stranu, média vytvářejí velké příjmy a generují obrovské trţby na základě sportovní reklamy (Lange 2013).
Fanoušci Sportovní odvětví nabízí kompletní balíček sportovní zábavy současným fanouškům („konzumentům“) skrze tradiční média (TV, rádio, noviny) a moderní nástroje (Internet, sociální média). (Lefever, 2012) Tlak fanoušků na výkon sportovce narůstá s rychlostí dostupnosti informací. Diváci jsou základním kamenem profesionálního sportu, jelikoţ ten se vyvinul pro jejich zábavu. Ačkoli fanoušek jako jednotlivec má velmi malý aţ téměř ţádný přímý vliv na „athlete management“ nebo jeho prvky, můţe svými preferencemi ovlivňovat sportovní odvětví.
Preference a zájmy diváků jsou
kritické faktory ovlivňující alokaci finančních prostředků ve sportu. Tento proces se děje nepřímo skrze média, ale chování spotřebitelů má vliv na rozhodování sponzorů, komerčních společností a ostatních prvků schématu z obrázku č.5. Nové média naskýtají veřejnosti, a stejně tak sportovcům samotným, příleţitost vyjadřovat své osobní názory na sportovní události. Diváci často doplňují své blogy o obrázky, videa či záběry samotného zápasu a atmosféry na něm. Fanoušci tak mají nyní své místo vedle tradičních producentů sportovního kontextu. (Lefever 2012). Vliv fanoušci, stejně jako médií, se dotýká všech prvků
27
sportovně manaţerské struktury.
Velmi podobný náhled na tuto problematiku zaujímá i IOC (International Olympic Committee) ve své oficiální zprávě o moderním prostředí obklopujícím profesionální sportovce. Zjednodušeně je tento pohled znázorněn v následujícím obrázku. (Olympic.org, 2013)
Obrázek 6 Okolí/prostředí profesionálního sportovce Zdroj: http://www.olympic.org/entourage#entourage
28
3 Fotbalový agent Dle předešlých informací a definic můţeme fotbalového agenta popsat jako sportovního manaţera vykonávajícího svou profesi jen v rámci podnikatelské (ziskové sféry). Jedná se o agenta zastupujícího sportovce ve fotbale, tedy kolektivním sportu. Hlavní pracovní náplní je vyjednávání smluv s kluby a vyjednávání přestupu mezi dvěma různými kluby. Ostatní funkce jsou vyjmenovány dříve v textu. Přesná definice pojmu fotbalový agent a jeho hlavní činnost je obsaţena ve směrnici vydané Fotbalovou asociací České republiky: Hráčský agent je fyzická osoba, která za úplatu zprostředkovává jednání hráčů s kluby s výhledem na vyjednání či nové projednání pracovní smlouvy nebo zprostředkovává jednání dvou klubů s výhledem na uzavření dohody o přestupu, ve shodě s ustanoveními, které dále stanoví tato směrnice.(Směrnice pro činnost agentů, 2012)
3.1 Historie fotbalových agentů S vývojem profesionalizace fotbalu je úzce svázána i profese fotbalových agentů. První oficiální předpisy a zkoušky pro fotbalové agenty sepsala FIFA sice aţ v roce 1991, ale prostředníci při fotbalových přestupech fungovali jiţ dlouho před tím. Samotná profesionalizace fotbalu probíhala v různých zemích rozdílně. To mělo za výsledek nejen odlišný vývoj profese agentů, ale hlavně také výsledky na sportovní scéně. Nejvýrazněji byly tyto rozdíly vidět na olympijských hrách. FIFA zavedla restrikce a zákaz účasti profesionálů na OH v roce 1930, aby zachovala výsadní postavení jejího mistrovství světa, druhé nejsledovanější sportovní akce na světě. Byly to právě úspěchy a masová sledovanost fotbalu na olympiádách, které inspirovaly federaci k tomu, aby si zaloţila vlastní mistrovství světa. Do jeho dění pak mohl vstoupit jakýkoliv hráč, i profesionální - coţ nebyl případ olympiády. V meziválečném období však stejně v podstatě celou dobu zůstávala olympiáda na stejné kvalitativní úrovni. Aţ po 2. světové válce a postupnou
29
profesionalizací fotbalu v západní Evropě došlo k rozevírání nůţek. Na olympiádu ze západu jezdily výhradně týmy sloţené z amatérů, kdeţto ve východním bloku byla amatérská hranice poněkud posunuta. Hlavně proto v období studené války získaly státy východního bloku 23 z celkem 27 rozdaných medailí. A na stupních vítězů nechybělo ani Československo - to v roce 1980 dokonce získalo zlatou olympijskou medaili. Jenţe zatímco ČSSR reprezentovali kupříkladu Vízek či Berger, amatérské týmy fotbalových velmocí z Brazílie, Itálie či Západního Německa se turnaje ani neúčastnily. (Profil sportu, 2012) S profesionalizací olympiády se pravidla postupně přetvořila do dnešní podoby, ve které se hraje od roku 1992. Turnaj dnes slouţí jako uvedení budoucích fotbalových hvězd na scénu. Za posledních dvacet let jím prošly takové hvězdy jako Messi, Xavi či Rivaldo s Ronaldem.
3.2 Fotbaloví agenti v Evropě Jak je zmíněno v kapitole o historii fotbalových agentů, samotný institut fotbalového agenta a tím i počátek této profese se datuje v roce 1991, kdy světová fotbalová asociace FIFA určila jednotné podmínky, které musí zájemci splnit a začala vydávat licence. Na počátku 90. let dochází ještě k další změně v oblasti profesionálního fotbalu a sportu všeobecně. Rozpadem SSSR a ztrátou jejího vlivu v dalších středo a východoevropských státech dochází k narovnání dříve pokroucené amatérsko-profesionální
situace
sportovců
a
nastává
skokový
nárůst
profesionálních fotbalistů. Situace se samozřejmě netýká jen sportovců, ale také například trenérů a agentů. Za 11 let od oficiálního zavedení institutu fotbalových agentů jejich počet rapidně vzrostl. V dnešní době je agentů ve fotbale více neţ v kterémkoli jiném sportovním odvětví. To je způsobeno především tím, ţe se jedná o nejrozšířenější sport světa, který je dostupný všem sociálním vrstvám a je provozován na všech kontinentech. S oblibou fotbalu jsou spojeny i finanční prostředky v této oblasti. A právě ty přitahují stále nové fotbalové agenty. Na počátku roku 2012 bylo ve světě registrováno celkem 6082 agentů. Ti ale nejsou ve světě rozděleni rovnoměrně, jak ukazuje následující tabulka.
30
Tabulka 2 Pořet agentů v regionech
Počet agentů celosvětově
6082
Počet agentů působících v rámci EU
3657
Agenti působící v 5 nejlepších ligách (Anglie, Španělsko, Německo, Itálie, Francie)
2405
Zdroj: http://www.sportingintelligence.com/2012/02/27/new-study-football-agents-in-europemake-270201//
Z tabulky lze vyčíst, ţe více neţ polovina agentů působí v rámci Evropské unie. Ještě výraznější nepoměr v rozloţení agentů je při porovnání pěti nejlepších lig Evropy, jelikoţ jen v těchto pěti státech působí 40% veškerých fotbalových agentů světa.
31
Tabulka 3 Porovnání počtu obyvatel, počtu fotbalistů a registrovaných agentů ve státech EU Země Belgie
Počet obyvatel
Počet hráčů
Licencovaní agenti
Počet obyvatel/agent
Počet hráčů/agent
10 951 266
816 583
87
125 877
9 386
7 504 868
327 033
62
121 046
5 275
10 532 770
1 040 357
37
284 669
28 118
Dánsko
5 560 628
511 333
47
118 311
10 879
Estonsko
1 340 194
57 024
1
1 340 194
57 024
Finsko
5 375 276
362 649
8
671 910
45 331
Francie
65 048 412
4 190 040
287
226 650
14 599
Irsko
4 480 858
421 644
22
203 675
19 166
Itálie
60 626 442
4 880 296
950
63 817
5 137
Kypr
804 435
52 403
55
14 626
953
Litva
3 244 601
135 874
8
405 575
16 984
Lotyšsko
2 229 641
85 285
7
318 520
12 184
511 840
47 580
27
18 957
1 762
9 985 722
527 326
17
587 395
31 019
417 617
24 853
4
104 404
6 213
Německo
81 751 602
6 308 946
418
195 578
15 093
Nizozemsko
16 655 799
1 745 860
125
133 246
13 967
Polsko
38 200 037
2 264 000
70
545 715
32 343
Portugalsko
10 636 979
547 734
67
158 761
8 175
Rakousko
8 404 252
596 281
32
262 633
18 634
Rumunsko
21 413 815
1 034 320
30
713 794
34 477
Řecko
11 309 885
760 621
68
166 322
11 186
Slovensko
5 435 273
622 668
20
271 764
31 133
Slovinsko
2 050 189
116 925
28
73 221
4 176
51 807 053
4 164 110
484
107 039
8 604
Severní Irsko
1 799 392
92 320
9
199 932
10 258
Skotsko
5 222 100
420 589
73
71 536
5 761
Wales
3 006 430
173 550
4
751 608
43 388
46 152 926
2 834 190
572
80 687
4 955
9 415 570
552 939
38
247 778
14 551
Bulharsko Česká republika
Lucembursko Maďarsko Malta
Velká Británie Anglie
Španělsko Švédsko
32
Zdroj: Autor z údajů dostupných na www.fifa.com
3.3 Fotbaloví agenti v ČR Před rokem 1989 byli oficiálně všichni sportovci amatéry. Profesionální sport na území bývalého Československa prakticky neexistoval ani po právní, ani po teoretické stránce. V praxi sice někteří sportovci měli profesionální podmínky přípravy, ale oficiálně byli zaměstnáni a měli amatérský status. Faktickou náplní jejich pracovního poměru byla ale činnost sportovní. Po změně státního reţimu došlo k uvolňování situace a po vzoru například tenistů vzniká pojem profesionální sportovec i v jiných sportovních disciplínách. To vedlo k řadě změn a jednou z nich bylo například udělení prvních licencí pro sportovní agenty. Profese fotbalových agentů na území ČR vzniká oficiálně aţ počátkem 90. let. Přesněji v roce 1991 kdy Pavel Paska zaloţil firmu pro zastupování profesionálních fotbalistů.(Ekonomika.cz, 2013) Rozvoj profese byl tak touto historickou politicko-společenskou událostí velmi ovlivněn. Zatímco v ostatních, převáţně západoevropských zemích se profese fotbalových agentů rozvíjela bok po boku profesionálních hráčů, v České republice došlo k překotnému vzniku tohoto institutu vlastně přes noc. To mělo za následek jistá specifika oproti západním státům, jako je například mnoţství fotbalových agentů fungujících na našem území. Nejedná se o absolutní číslo, kde samozřejmě ČR nemůţe být srovnávána se státy jako jsou Itálie, Španělsko nebo Německo, ale jde o poměr mezi počtem agentů s celkovým počtem fotbalistů. V České republice vychází poměr všech amatérských i profesionálních fotbalistů na jednoho agenta přibliţně na 28000:1, jak ukazuje předchozí tabulka. Tato hodnota je dvakrát aţ pětkrát vyšší neţ v některých západních zemích. Jen pro příklad je tento poměr například v Itálii 5000:1, v Dánsku 10000:1 a v sousedním Německu 15000:1. Porovnání situace v České republice se zbylými státy Evropské unie je znázorněn v následujícím obrázku.
33
Obrázek 7 Počet hráčů na jednoho agenta v zemích EU Zdroj: Autor
Z grafu je patrných hned několik skutečností. Státy EU, kde byl v posledních desítkách let politický systém zaloţen na demokracii a tím pádem tam existoval profesionální sport, mají aţ násobně niţší poměr počtu hráču na jednoho agenta. Červeně jsou naopak vyznačeny státy bývalé Visegrádské čtyřky, které spojoval stejný historický osud faktické neexistence profesionílního sportu, a jak je z grafu zřejmé z toho plynoucí korelace ve vývoji profese fotbalových agentů. Pro názornější porovnání situace v těchto 4 zemích jsou údaje přeneseny detailněji do následujícího grafu. Z grafu dále vybočují 3 státy a to Wales, Estonsko a Finsko. U Walesu je vysoký počet hráčů na agenta způsoben faktem, ţe většina místních agentů má licenci z Anglie a nejsou tak započítáni do tohoto ukazatele. V případě Estonska a Finska je tak vysoké číslo ovlivněno extrémně nízkým počtem licencovaných agentů v těchto dvou zemích.
34
Obrázek 8 Počet fotbalistů na jednoho agenta v zemích bývalé Visegrádské čtyřky Zdroj: Autor
3.3.1 Vybraní agenti v ČR V České republice působí 37 fotbalových agentů s licencí Fotbalové asociace České republiky. Tento v porovnání s okolními státy nízký počet v posledních letech ještě spíše klesá po návrzích na odebrání licence. Někteří agenti jsou navíc sloučeni do větších společností, další se i přes drţení licence ţiví jinou činností. V této kapitole budou uvedeny údaje o 4 největších českých
agenturách
společně
s informacemi
o
jejich
vedení
a
počtu
zastupovaných sportovců. Kompletní seznam agentů je součástí přílohy této práce.
-
International Sport Management o Agentura zaloţena Pavlem Paskou, který byl prvním licencovaným agentem v ČR (Ismfootball.com[2], 2014) o V současné době zastupuje 90 fotbalistů o Licenci mají v rámci agentury kromě Pavla Pasky také Jiří Rosický a Ondřej Zvára o Mezi nejznámější hráče zastupované společností International Sport Management patří/patřili Poborský, Berger, Šmicer, Rosický, Koller a Baroš
35
-
Sport Invest o Agentura zaloţena Viktorem Kolářem, Robertem Spálenkou a Pavlem Zíkou (Sport Invest[2], 2014) o Největší agentura v ČR v současnosti zastupuje 160 fotbalistů a navíc 171 hokejistů a navíc dalších 27 sportovců z ostatních disciplín o Licenci v rámci agentury drţí Viktor Kolář a Jindřich Šťastný o Mezi nejznámější hráče zastupované společností Sport Invest patří Petr Čech, Gebre Selassie, Michal Kadlec nebo Marek Suchý
-
Chovanec Sport o Agentura zaloţená Ondřejem Chovancem o V současnosti zastupuje 94 fotbalistů o Licenci má v rámci agentury pouze zakladatel Ondřej Chovanec o Nejznámějšími hráči zastupovanými agenturou jsou Pavel Horváth, Vladimír Darida a Matěj Vydra (Chovanecsport.cz, 2014)
-
Nehoda Sport o Agentura zaloţená v roce 1996 Zdeňkem Nehodou o Aktuálně zastupuje 164 fotbalistů o Licenci drţí zakladatel Zdeněk Nehoda a jeho syn David o Agentura Nehoda Sport stála na startu slavných kariér Pavla Nedvěda, Tomáše Řepky, Tomáše Hübschmana, Zdeňka Grygery či Tomáše Necida (Nehodasport.cz, 2014)
3.3.2 Asociace fotbalových agentů V červnu 2011 se konala ustavující schůze nově vzniklé Asociace fotbalových agentů (AFA), v jejímţ průběhu došlo za účasti 17 hráčských agentů, kteří mají licenci od Českomoravského fotbalového svazu, ke zvolení představenstva, dozorčí rady a generálního sekretáře. Předsedou představenstva se stal dlouholetý hráčský manaţer a majitel agentury ISM Pavel Paska, jehoţ místopředsedové budou Ing. Zdeněk Nehoda a Mgr. Dalibor Lacina. (Ismfootball.com, 2011) Česká asociace agentů se stala dvanáctým členem Evropské asociace fotbalových agentů (Eufootballagents.com, 2011), která vznikla v roce 2007 a její sídlo je v nizozemském Haagu. Byla zaloţena hned z několika důvodů. Hlavním impulsem byla neorganizovanost prostředí a nutnost společné reakce na regulační
36
zásahy ze strany FIFA. Dále to byla snaha o jakési zpřehlednění a transparentnost profese fotbalových agentů v ČR. Agenti měli představu, ţe sdruţení vyvine morální tlak na všechny své členy. Místopředseda asociace pan Lacina (Sport.ihned.cz, 2011) navíc potvrdil jeden z poznatků této práce o odlišném vývoji profese v ČR a východní Evropě:„Jsme první ze zemí východního bloku. Můţeme přinést svou znalost tohoto do jisté míry specifického prostředí“.
3.3.3 Proces získání licence1 Zájemci o skládání zkoušek pro fotbalové agenty musí splňovat nezbytné předpoklady pro sepsání ţádosti: 1) Ţadatel musí být členem Fotbalové asociace České republiky v souladu s jejími Stanovami. 2) Ţadatel je povinen předloţit písemnou ţádost o licenci hráčského agenta příslušné asociaci. Ţadatelem musí být bezúhonná fyzická osoba 3) Ţadatel nesmí za ţádných okolností zastávat pozici funkcionáře, zaměstnance, atd. FIFA, konfederace, asociace, ligy, klubu či jakékoliv jiné organizace se vztahem k těmto organizacím a subjektům. Při splnění daných kritérií musí ţadatel odeslat doporučenou poštou či osobně doručit písemnou přihlášku na sekretariát FAČR. Tato musí navíc obsahovat: -
výpis z rejstříku trestů, který není starší neţ 3 měsíce
-
doloţení odpovídající praxe ve fotbalovém prostředí v souladu s Usnesením VV ČMFS z 30.10.20012
-
oznámení cizího jazyka, v němţ má uchazeč v úmyslu zkoušku konat (angličtina, němčina, španělština, francouzština)
1
Popis procesu získání licence je získán pro účely této práce zjednodušením směrnice pro činnost agentů hráčů fotbalu dostupné na: http://nv.fotbal.cz/scripts/detail.php?id=130022&tmplid=1409 2
VV ČMFS z 30.10.2001: V souvislosti s platností a účinností Směrnice pro činnost agentů hráčů FAČR stanovení podmínky pro účast na písemných zkouškách minimální praxi 3 let ve fotbalových funkcích (předseda, ředitel, manaţer, sekretář, trenér apod.) na úrovni I. či II. ligy nebo u reprezentačních muţstev ČR, či hráčskou činnost v trvání 3 let na úrovni I. nebo II. Ligy a dále znalost nejméně jednoho úředního jazyka FIFA nebo UEFA).
37
V případě přijetí ţádosti bude ţadatel vyzván, aby v souladu s předpisy FAČR ke stanovenému termínu sloţil ve prospěch FAČR u nevratný poplatek ve výši 100.000,- Kč. Zkušební procedura - Pokud ţádost splňuje nezbytné předpoklady, FAČR pozve ţadatele ke sloţení písemné zkoušky. -
Zkouška musí mít formu testu s volbou z několika odpovědí (multiplechoice test). Ţadatel zkoušku úspěšně sloţí, pokud dosáhne minimální bodové hranice stanovené FIFA
-
Kaţdý ţadatel musí být testován v následujících oblastech: o znalost aktuálních fotbalových předpisů, především spojených s přestupy (statuty a směrnice FIFA, konfederací a asociace, v jejíţ zemi ţadatel zkoušku skládá) o znalost občanského práva (základní principy osobnostních práv) a závazkového práva (smluvní právo)
-
Kaţdá zkouška se skládá z dvaceti otázek, patnáct na mezinárodní předpisy a pět na domácí předpisy. Ţadatel má mezi 60 a 90 minutami na její dokončení.
-
Po zkoušce dojde neprodleně k vyhodnocení formulářů a ţadatel je informován o výsledku.
-
Ţadatel, který nedosáhne minimální bodové hranice, můţe poţádat o znovusloţení zkoušky v příštím dostupném termínu.
Uzavření pojištění profesní odpovědnosti či složení bankovní záruky Pokud ţadatel úspěšně sloţí písemnou zkoušku, je FAČR vyzván, aby uzavřel pojištění profesní odpovědnosti na své jméno u pojišťovny oprávněné poskytovat pojistné sluţby na území České republiky. Pojištění musí adekvátně pokrývat všechna rizika, která mohou vzejít z činnosti hráčského agenta. Pojištění musí také pokrývat veškerá rizika vzniklá po ukončení činnosti hráčského agenta, ale touto činností způsobená. Pojistka musí být formulována tak, aby byla pokryta veškerá moţná rizika související s činností hráčských agentů. Avšak Pojištění musí být uzavřeno na minimální plnění ve výši Kč 2.000.000,-- nebo jeho ekvivalent v jiné volně obchodovatelné měně.
38
Namísto pojištění profesní odpovědnosti zmíněné v článku 9 můţe ţadatel předloţit bankovní záruku ze švýcarské banky v minimální výši 100 tisíc švýcarských franků. Záruku vydá švýcarská banka.
Úspěšný ţadatel podepíše Kodex profesionálního chování, v němţ se zaváţe řídit se jím při své činnosti. Pokud jsou všechny podmínky pro vydání licence hráčského agenta naplněny, včetně podpisu Kodexu profesionálního chování a uzavření pojištění profesní odpovědnosti či sloţení bankovní záruky, FAČR musí vydat licenci. Platnost licence vyprší po pěti letech od data vydání, pokud předpisy FIFA neurčí jinak. Hráčský agent musí zaslat písemnou ţádost o nové sloţení zkoušky. Pokud hráčský agent nezašle písemnou ţádost o nové sloţení zkoušky do pěti let od data vydání licence, je jeho licence automaticky pozastavena.
Přípustnost činnosti hráčských agentů Jako hráčský agent FAČR smí působit pouze fyzické osoby, které mají od FAČR licenci. Z tohoto pravidla ale existuje výjimka a této směrnici nepodléhají: -
Rodiče, sourozenci a manţelky (manţelé) mohou zastupovat hráče při vyjednání či novém vyjednávání pracovní smlouvy. Zastoupení hráče, rodičů, sourozenců a manţelek (manţelů) na základě plné moci je vyloučeno.
-
Právník - advokát s právní praxí uznanou ve shodě s pravidly platnými v zemi svého trvalého pobytu smí zastupovat hráče či klub při jednání o přestupu či pracovní smlouvě. Tuto činnost můţe vykonávat pouze osobně, zastoupení na základě plné moci je vyloučeno.
39
4 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat profesi fotbalových agentů a jejich roli v současném sportu. Vzhledem k neexistenci česky psané literatury na téma sportovních a fotbalových agentů byla práce pojata spíše teoreticky s důrazem na analýzu a rešerši cizojazyčné literatury, a se zaměřením na poloţení základů pro případné doplňující studie a analýzy prostředí sportovních agentů v České republice. Úvod práce byl zaměřen na definici základních pojmů jako jsou management a manaţer, jejich funkce a atributy. Z nich byl definován a odvozen pojem sportovní management a byla popsána jeho specifika. Schematicky bylo znázorněno prostředí sportovního managementu a do něj byla zasazena role sportovního agenta, spolu s jeho definicí, funkcí a historickým vývojem. V druhé kapitole byla popsána struktura athlete managementu, která zasazuje sportovního agenta do komplexního systému vedení sportovce a definuje vzájemné vztahy jednotlivých sloţek. Význam tohoto koncepčního rámce je popsání širších souvislostí a zohlednění obšírnějšího okolí vedení sportovců, coţ je velmi důleţité v rámci sportovně manaţerských struktur. Athlete management obsahuje spletitou síť sportovních organizací, zainteresovaných subjektů a vztahů, které je třeba chápat a identifikovat pro úspěch v oboru. Vývoj athlete managementu do současného stavu, který zahrnuje nové prvky a vztahy, zvýšil sloţitost v oboru, a tak agenti musí být schopnější a nabízet komplexnější sluţby. Navíc je důleţité pro sportovce vstupujícího do profesionálního sportovního průmyslu, aby pochopil koncepční rámec svého oboru tak, aby maximalizoval příleţitosti a uspěl ve velké konkurenci. Ve třetí kapitole byla práce zaměřena na specifickou profesi fotbalových agentů. V úvodu byl jasně definován samotný pojem fotbalový agent, krátce byla nastíněna historie profese a poté byla popsána situace v rámci EU, potaţmo Visegrádské čtyřky a v neposlední řadě v České republice. V samotném závěru byly vyjmenovány největší agentury působící na našem území, byla představena společná asociace fotbalových agentů a její hlavní
40
cíle a detailně byl popsán postup a proces získání licence fotbalového agenta v podmínkách Fotbalové asociace České republiky. Autor se domnívá, ţe vzhledem k výše uvedenému byl cíl bakalářské práce splněn.
41
Seznam použité literatury a dalších pramenů 1) ANDREFF W., SZYMANSKI S. (2006). Handbook on the economics of sport. North Hampton, MA : Edward Elgar, 830. s., ISBN 1843766086 2) BLAŢEK, L. (2011). Management: organizování, rozhodování, ovlivňování, 1. Vyd. Praha: Grada, 191 s. ISBN 9788024732756 3) CEJTHAMR, V; DĚDINA, J. (2010). Management a organizační chování. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 344 s. ISBN 9788024733487. 4) CHUNG, K.H. (1987). Management: Critical Success Factors. Boston: Allyn & Bacon, ISBN 0205103235, 760 s 5) ČÁSLAVOVÁ, E. (2009). Management a marketing sportu; 1. vyd. Praha: Olympia, 225 s. ISBN 9788073761509. 6) DALE, E. (1965). Management: Theory and practice. 1st edition. 786 s. 7) LEDNICKÝ, V. (2007). Základy managementu; 5. vydání. Repronis. 165 s. ISBN 9788073291488 8) MASON, DS & SLACK, T. (2001). „Industry factors and the changing dynamic of the player-agent relationship in professional ice hockey‟, Sport Management Review, vol. 4, pp. 165-191, Google Scholar. 9) O‟LEARY, L. (2012). „Regulating the employment relationship in professional team sports‟, Industrial Law Journal, vol. 41, no. 2, s. 184207, SportDiscus. 10) PEDERSEN, P. M. (2011). Contemporary sport management. 4th ed. Champaign, Ill. : Human Kinetics, 461 s. ISBN 9780736081672 11) PITTS, B. G:, STOTLAR, D. K. (1996). Fundamentals of Sport Marketing. Morgatown. Fitness Information Technology. 290 s. ISBN 1885693-02-8. 12) ROBBINS, S. P. (1994). Management. 4th ed. Englewood Cliffs : Prentice-Hall, ISBN 0130617970 13) SHILBURY, D & KELLETT, P. (2011). Sport Management in Australia, Allen & Unwin, Crows Nest, Australia. 385 s. ISBN 9781742371207 14) SHROPSHIRE, K.L. & DAVIS, T. (2003), The Business of Sports Agents, University of Pennsylvannia Press, Philadelphia, Pennsylvania.
42
15) STEIN, M, (2006). How to be a sports agent, 1st edition, High Stakes Publishing, 160s., ISBN 978-1843440451 16) STROPSHIRE, K. L., DAVIS T. (2008). The business of sports agents. Philadelphia : University of Pennsylvania Press 2nd ed. 224 s. 17) TILL, B.D. (2001) „Managing athlete endorser image: The effect of endorsed product‟, Sport Marketing Quarterly, vol. 10, no. 1, pp. 35-42, 18) VEBER, J. (2009). Management: základy, moderní manaţerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2. aktualiz. vyd.. Praha: Management Press, 734 s. ISBN 9788072612000. 19) Wilson, N 1988, The Sports Business, Mandarin Paperbacks, London, England. Elektronické zdroje 20) ABCNews 2013, „Essendon fully aware of supplements program‟, [online][cit. 2013-05-07], Dostupné na:
. 21) BDA Sports (2013), BDA Sports Michael Conley, [online][cit. 2013-0712], Dostupné na: . 22) ČAFH, (2012), Česká asociace fotbalových hráčů, [online][cit. 2014-0412], Dostupné na: . 23) Český rozhlas, (2012), Volejbalisté si po vzoru svých fotbalových kolegů zaloţili hráčskou asociaci, [online][cit. 2014-04-12], Dostupné na: 24) Daily Mail (2012), Bernard Tomic asks umpire to thrown his father of the match [online][cit. 2013-07-28], Dostupné na: . 25) Ekonomika.cz, (2013), Fotbaloví agenti, svět roztodivných příběhů, [online][cit. 2014-01-28]Dostupné na: 26) Endorsement contract. [online][cit. 2012-01-28]Dostupné na: < http://www.bcathletevoice.ca/Groups/Athlete%20Resources/Understandin g%20Athlete%20Endorsement%20Contracts.pdf>
43
27) Eufootballagents.com, (2011), European football agents association, [online][cit. 2014-04-12], Dostupné na: 28) Hokej.cz, (2014), Hráčska asociace uzavřela memorandum se svazem, nyní se snaţí vyřešit dluhy Slávie vůči hokejistům, [online][cit. 2014-0412], Dostupné na: 29) Chovanecsport.cz, (2014), Hráči, [online][cit. 2012-05-10] Dostupné na: 32) Lange, KM (2013), „A Profile of Internet Sport Journalists in Australia‟, Victoria University Thesis, [online][cit. 2013-05-10]Dostupné na: . 33) Lefever, K., (2012), „Sports/media complex in the new media landscape‟, New Media and Sport, Asser Press, The Hague, The Netherlands, [online][cit. 2014-03-10]Dostupné na: . 34) Merriam-Webster, (2013), „Labour Union‟, [online][cit. 2013-1010]Dostupné na: < http://www.merriamwebster.com/dictionary/labor%20union>. 35) McChesney, n.d., „Media made sport: History of sport coverage‟, [online][cit. 2014-03-28]Dostupné na: . 36) National Footbal Federations [online][cit. 2012-04-24] Dostupné na:< www.fifa.com> 37) Nehodasport.cz, (2014) O nás, [online][cit. 2012-04-24] Dostupné na:< http://nehodasport.cz/cs/o-nas> 38) NHLPA.com, (2014), NHLPA- Organization, [online][cit. 2012-04-24] Dostupné na:< http://www.nhlpa.com/inside-nhlpa/organization>
44
39) Olympic.org (2013), „Entourage‟, [online][cit. 2014-02-10] Dostupné na, < http://www.olympic.org/entourage#entourage >. 40) Olympic.org (2013), „Sponsors‟, [online][cit. 2012-05-10] Dostupné na, . 41) Profil sportu - fotbal. [online][cit. 2012-08-25]. Dostupné na:< http://www.ceskatelevize.cz/loh/sporty/fotbal/186358-profil-sportufotbal/> 42) Ridgeway, K, Mitalski, P & Sremba, S, (2013), „New vision role for the physical therapist in athlete management‟, [online][cit. 2013-05-07]. Dostupné na, . 43) Skysports (2014), Transfer news, [online][cit. 2012-08-25]. Dostupné na:< http://www1.skysports.com/football/news/11833/9134049/transfer-newslionel-messis-father-has-dismissed-talk-of-a-transfer-for-his-son> 44) Směrnice pro činnost agentů hráčů fotbalu. [online][cit. 2014-02-03]. Dostupné na:< http://nv.fotbal.cz/scripts/detail.php?id=130022&tmplid=1409> 45) SportAccord (2013) International federations„ union. [online][cit. 2014-0203]. Dostupné na:< http://www.sportaccord.com/en/> 46) Sport agent description.(2012) [online][cit. 2014-01-25] Dostupné na . 47) Sport England (2013), „How we recognise sports‟, [online][cit. 2013-0505] Dostupné na: . 48) Sport Entourage, (2013) [online][cit. 2014-03-20] Dostupné na < http://www.olympic.org/entourage#entourage> 49) Sport Inteligence, (2012) [online][cit. 2014-01-14] Dostupné na: < http://www.sportingintelligence.com/2012/02/27/new-study-footballagents-in-europe-make-270201/> 50) Sport Invest (2011) Sluţby [online][cit. 2012-08-20] Dostupné na http://www.sport-invest.cz/sluzby-cz 51) Sport Invest[2] (2011) Zakladatelé [online][cit. 2014-04-20] Dostupné na < http://www.sport-invest.cz/o-sig/zakladatele/#> 52) Sport.ihned.cz, (2011), Fotbaloví agenti mají asociaci. Přinášíme fotbalu peníze, za to chceme respekt, říkají., [online][cit. 2012-08-20] Dostupné
45
na:< http://sport.ihned.cz/c1-52523720-fotbalovi-agenti-maji-asociaciprinasime-fotbalu-penize-za-to-chceme-respekt-rikaji> 53) TAS-CAS (2014) Court of Arbitration for Sport [online][cit. 2014-04-15] Dostupné na:< http://www.tas-cas.org> 54) UNIF (2013), „Strategic plan‟, [online][cit. 2013-05-13] Dostupné na:<, 55) WADA-AMA (2014) World Anti-doping Agency [online][cit. 2014-0415] Dostupné na:< http://www.wada-ama.org>
46
Seznam tabulek, obrázků a grafů Tabulky Tabulka 1 Přehled manaţerských funkcí .............................................................. 11 Tabulka 2 Pořet agentů v regionech ...................................................................... 31 Tabulka 3 Porovnání počtu obyvatel, počtu fotbalistů a registrovaných agentů ve státech EU ............................................................................................................. 32 Obrázky Obrázek 1 Úroveň řízení ....................................................................................... 12 Obrázek 2 Manaţerské atributy ............................................................................ 13 Obrázek 3 Dělení sportovního managementu ....................................................... 15 Obrázek 4 Vývoj komercionalizace sportu ........................................................... 20 Obrázek 5 Athlete management v praxi ................................................................ 22 Obrázek 6 Okolí/prostředí profesionálního sportovce .......................................... 28 Obrázek 7 Počet hráčů na jednoho agenta v zemích EU ...................................... 34 Obrázek 8 Počet fotbalistů na jednoho agenta v zemích bývalé Visegrádské čtyřky ............................................................................................................................... 35
47
Přílohy Příloha 1 Standartní vzor smlouvy o zastupování Příloha 2 Seznam fotbalových agentů s licencí Fotbalové asociace České republiky
48
Příloha č.1 Standardní vzor smlouvy o zastupování Strany ……………………………………………………………………………………… (křestní jméno, příjmení hráčského agenta, přesná adresa a jméno firmy)
…………………………………………………………………. (dále jen agent) a ……………………………………………………………………………………… (křestní jméno, přezdívka, příjmení, přesná adresa, datum narození hráče nebo jméno klubu a přesná adresa)
………………………………………………………………… (dále jen klient) se dohodli na uzavření následující smlouvy o zastupování): 1) TRVÁNÍ Tato smlouva je platná po dobu……………………………………………. (počet měsíců, maximálně 24)
Vstoupí v platnost………………………..a vyprší …………………………… (přesné datum)
(přesné datum)
2) ODMĚNA Vyplácet agentovi odměnu za vykonanou práci smí pouze klient. a) Klientem je hráč Agent obdrţí odměnu ve výši………% hrubého ročního základního platu hráče dle pracovní smlouvy, kterou agent pro hráče vyjednal či znovu vyjednal, splatnou následovně: -celková částka na začátku platnosti pracovní smlouvy: ………………… -roční splátky na konci kaţdého roku trvání smlouvy: …………………. (označte příslušnou variantu)
b) Klientem je klub Agent obdrţí odměnu ve výši ……………………………. splatnou najednou. (přesná částka a měna)
3) EXKLUZIVITA Strany se shodly, ţe práva přecházejí na hráčského agenta výlučně: …………………………… nevýlučně: …………………………… (označte příslušnou variantu)
4)
DALŠÍ USTANOVENÍ
Jakákoliv další zvláštní ustanovení, která jsou ve shodě se zásadami směrnice pro hráčské agenty, musí být ke smlouvě přiloţena a uloţena u příslušného svazu.
49
5)
ZÁVAZNÁ LEGISLATIVA
Strany souhlasí s dodrţováním statutů, směrnice, direktiv a rozhodnutí příslušných orgánů FIFA, konfederací a příslušných svazů, stejně jako zákonů řídících pracovní umístění a další domácí legislativy, dále mezinárodního práva a platných smluv. Strany souhlasí, ţe všechny případné nároky budou uplatňovat u orgánů příslušného svazu či FIFA. Obracet se k civilnímu soudu je zakázáno, pokud nejde o specifický případ výslovně zmíněný ve směrnicích FIFA. 6)
ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY
Tato smlouva byla podepsána ve čtyřech vyhotoveních, která se rozdělují následovně: 1.
Svaz, u kterého je hráčský agent registrován: ……………………………………………… (přesný název)
2.
Svaz, u kterého je klient registrován: ……………………………………………… (přesný název)
3.
Hráčský agent
4.
Klient
Místo a datum: …………………………………………….. Hráčský agent:
Klient:
……………………………..
…………………………………….
(podpis)
(podpis)
Potvrzení o převzetí smlouvy: Místo a datum: …………………………………………………… Svaz hráčského agenta:
Svaz klienta:
………………………………………..
…………………………………
(razítko a podpis)
(razítko a podpis)
50
Příloha č.2 Agent´s list of Football Association of the Czech Republic (updating) NAME Bielik Julius
Muller Jiří
Buba Přemysl
Nehoda David
Charuza Oldřich
Nehoda Zdeněk
Chovanec Ondřej
Němeček Václav
Drastil Tomáš
Nováková Hana
Džmura Jiří
Paska Pavel
Fukan Petr
Páv Libor
Goulis Angelos
Pavlík Jaromír
Gušmirovič Amer
Pec Edvard
Hanus Daniel
Řehák Kamil
Hrdlička Martin
Říha Martin
Karnay Dalibor
Rosický Jiří
Kolář Viktor
Šťastný Jindřich
Krejča Josef
Stejskal Jiří
Lacina Dalibor
Vandas Pavel
Losenický Alexandre
Vejmelka Josef
Mironenko Mikhail
Zíka Pavel Zvára Ondřej
51
Resumé Předmětem této bakalářské práce je analyzovat profesi fotbalových agentů a jejich roli v současném sportu. Vzhledem k neexistenci česky psané literatury na téma sportovních a fotbalových agentů byla práce pojata spíše teoreticky s důrazem na analýzu a rešerši cizojazyčné literatury. V úvodu se práce zaměří na definici pojmů jako management, sportovní manaţer a sportovní agent. V další části se práce věnuje historii agentů, popisu jejich činnosti a jejich pozice v rámci sportovního prostředí. Je definován pojem athlete management, který popisuje schéma profesionálního sportu a zasazuje do něj profesi sportovního agenta. Poslední část se věnuje povolání fotbalových agentů. Přínosem práce je poloţení základů pro případné doplňující studie a analýzy prostředí sportovních agentů v České republice.
Summary The goal of this bachelor thesis is to analyse profession of football agents and to define their role in the current sport. In the absence of Czech literature written on the topic of sports and football agents, this thesis was conceived more theoretically with emphasis on analysis and research of foreign literature. The thesis is focused on the definition of crucial terms such as management, sports management and sports agent at the beginning. Second part deals with the history of the profession, their activities and position within the sport environment is being described. The concept of athlete management, which explains the scheme of professional sports and depicts profession of sports agent in the broader picture, is defined. Profession of football agents is explained in the last part. Creation of foundations for any additional studies and analysis of sport agents‟ environment in the Czech Republic is the main benefit of this thesis.
52