GENEZE MODELU TOVÁRNÍHO MĚSTA A PŘÍPAD ZLÍNA

54

GENEZE MODELU TOVÁRNÍHO MĚSTA A PŘÍPAD ZLÍNA

KONCERN BAŤA: CHARAKTER RŮSTU, STRUKTURA A JEJÍ PROMĚNY Baťovské podnikání se od samotných počátků živě vyvíjelo a proměňovalo. Jako každý privátněkapitalistický podnik bylo i ono ve stálé a dynamické interakci s okolím – s trhy, politickými systémy i s měnícím se sociálním a kulturním prostředím. Pokud bychom chtěli charakterizovat vývoj baťovského podnikání v první polovině 20. století, bylo by jej nejspíše možné popsat jako „řízení změny“. Klíčovými mezníky ve vývoji byly první světová válka, rozpad Rakouska-Uherska a vznik Republiky československé, Velká hospodářská krize, mnichovská deklarace, druhá světová válka a zrod bipolárního světa poválečného období. Na špici obuvnické branže přivedla původně nevýznamný podnik schopnost reagovat pružně na objevující se problémy a současně úspěšně měnit strategie, a to jak v oblasti produkce a distribuce, tak ve sféře organizace a řízení podniku. Nebyly to ovšem jen pasivní reakce na změny prostředí, ale často spíše inovativní utváření světového trendu v daném odvětví. Hovoříme-li o koncernu Baťa či o Baťově koncernu, pro jehož označení v některých případech ze stylistických důvodů používáme i několik dalších ekvivalentů (např. skupina Baťa, společnost Baťa, Baťovo podnikání či impérium), je třeba vysvětlit, jakou entitu máme vlastně na mysli. Odpověď není jednoduchá, což souvisí s komplikovaným organizačním vývojem baťovského podnikání v první polovině 20. století a s jeho mimořádně spletitou vnitřní strukturou, která byla výsledkem globální expanze probíhající

Tovarni mesta Batova koncernu B5.indb 54

8.11.2016 13:51:49

TOVÁRNÍ MĚSTA BAŤOVA KONCERNU

I

55

od dvacátých let 20. století.104 Základem Baťova koncernu se stala obuvnic- GENEZE MODELU ká živnost formálně registrovaná Okresním hejtmanstvím v Uherském Hra- TOVÁRNÍHO MĚSTA dišti 24. 9. 1894 pod jménem Antonína Bati (* 7. 6. 1874 Zlín, † 8. 6. 1908 A PŘÍPAD ZLÍNA Zlín), staršího bratra tehdy teprve osmnáctiletého Tomáše Bati. Od počátku měl podnik rodinný charakter. Kromě dravého Tomáše participovala na založení obuvnického závodu i starší sestra Anna (* 19. 5. 1872 Zlín, † 25. 6. 1936 Zlín). Významným organizačním mezníkem se stal 1. 8. 1900, kdy se podnik transformoval na veřejnou společnost T. & A. Baťa k provozování výroby plátěné a houněné obuvi ve Zlíně. Jako společníci a spolumajitelé byli již oficiálně uvedeni Tomáš a Antonín Baťovi, kteří byli oprávněni veřejnou obchodní společnost i samostatně zastupovat. Když v červnu 1908 A. Baťa zemřel bez potomků na tuberkulózu, stal se dvaatřicetiletý T. Baťa jediným majitelem firmy. Právní akt pouze formálně stvrdil výsadní pozici, kterou si T. Baťa v podniku vydobyl nejpozději v době bratrovy vojenské služby. Do rostoucího podnikání se postupně zapojovali i další příslušníci rozvětvené rodiny Baťů, která se navíc rozrůstala také sňatky stvrzujícími v některých případech vazby k rodinné firmě.105 První světová válka a zapojení firmy T. & A. Baťa, Zlín, do válečného hospodářství odstartovaly její překotný růst. V průběhu válečných let se Baťův závod stal největším výrobcem obuvi rakousko-uherské monarchie, který přibližně z poloviny saturoval vojenské dodávky obuvi. Ve válečných poměrech se kvalitativně proměnila i dosavadní firemní praxe. Zdá se, že militarizace produkce usnadnila zavádění racionalizačních opatření a ve svých důsledcích vedla i ke strukturální přestavbě závodu. Právě ve válečných poměrech začal Baťův závod intenzivněji využívat práci žen a mladistvých, rozvinul sociální programy a rozšířil portfolio činností o budování pomocných výrob (zejména koželužen) i distribuční sítě.106 Z válečných výdobytků těžila firma 104 Česká historiografie dosud postrádá práci, která by komplexně a přehledně pojednala o organizačním vývoji a kapitálové architektuře baťovského podnikání v podstatných souvislostech a vnitřních koncernových vazbách. Rámcově o organizačních změnách a vývoji koncernu Baťa ve sledovaném období pojednávají zejména: Lehár, B.: Přehledné dějiny národního podniku Svit před znárodněním 1894–1945; Lehár, B.: Dějiny Baťova koncernu (1894–1945). Důležité poznatky k organizačnímu vývoji, struktuře i strategii Baťova koncernu na konci třicátých let a v letech druhé světové války přinášejí studie: Marek, M.: Strategie Baťova koncernu v letech 1938–1939. Hospodářské dějiny – Economic History. 2010. 25(2), s. 167–197; Marek, M.: Zasutá minulost? Baťův koncern ve střední Evropě za druhé světové války. Hospodářské dějiny. 2012, 27(2), s. 191–234. Právní aspekty vývoje koncernu po druhé světové válce, ovšem v širším tematickém i chronologickém záběru zasahujícím i do předválečné etapy, představuje Kolumber, D.: Koncern Baťa prizmatem vývoje po druhé světové válce. Vybrané právní aspekty. 105 Srov. Lehár, B.: Dějiny Baťova koncernu (1894–1945), s. 13–31; Kolumber, D.: Koncern Baťa prizmatem vývoje po druhé světové válce. Vybrané právní aspekty, s. 19–22. 106 Nová zjištění o vývoji firmy T. & A. Baťa v letech první světové války přinášejí dosud nepublikované výzkumy Martina Jemelky realizované v rámci projektu Das Schuhunternehmen Baťa


8.11.2016 13:51:49

56 T. & A. Baťa i v průběhu dvacátých let, kdy prošla další vlnou transformace a racionalizace a kdy se její podnikání postupně rozrůstalo o další dceřiné firmy v českých zemích i v zahraničí, jež byly pevně podřízeny zájmům zlínské centrály.107 Právě existence rostoucího počtu dceřiných společností, způsob jejich řízení a širší strategie T. Bati, kterou při akvizicích či zakládání nových podniků sledoval, nás od dvacátých let minulého století opravňuje užívat pojem Baťův koncern.108 Zásadní přelom v dalším vývoji Baťova koncernu přinesl počátek třicátých let, kdy T. Baťa odstartoval kvalitativně novou vlnu expanze, spojenou s budováním sítě výrobních závodů a továrních měst, a současně restrukturalizoval vnitřní architekturu svého impéria. Za nejdůležitější kroky v těchto procesech lze označit akcionování mateřské společnosti T. & A. Baťa se sídlem ve Zlíně, k němuž došlo v dubnu 1931 v souvislosti s převzetím konkurenčních třebíčských podniků (Busi, a. s., a Karel Budischowsky a synové, a. s.) od Moravské banky, a založení švýcarské holdingové společnosti Leader AG, St. Moritz, v únoru 1931. Základní kapitál nové akciové společnosti Baťa se sídlem ve Zlíně tehdy dosahoval výše 135 000 000 Kč.109 Společnost byla založena na dobu neurčitou a disponovala oprávněním zřizovat odštěpné závody a sklady nejen na území Československa, ale i v zahraničí.110 Švýcarská společnost Leader AG, která měla zastřešovat zahraniční aktivity koncernu Baťa, vznikla usnesením ustavující

107

108

109

110

während des 1. Weltkrieges – der Weg an die Spitze der österreichischungarischen Schuhindustrie (2015–2016), řešeného s podporou Stipendia Richarda Plaschky v Institutu pro dějiny východní Evropy Univerzity Vídeň (Institut für Osteuropäische Geschichte an der Universität Wien) pod supervizí Univ.-Prof. Dr. Philippa Thera. Podle B. Lehára (Lehár, B.: Dějiny Baťova koncernu (1894–1945), s. 290, 294) se Baťovo podnikání v průběhu dvacátých let rozrostlo o čtyři domácí (1921 – Místní dráha Otrokovice–Zlín–Vizovice, žel. spol., Zlín; 1924 – Moravská západní dráha Prostějov–Třebovice, žel. spol., Zlín; 1926 – Tisk, s. r. o., Zlín; 1927 – Bapoz – Baťovy pomocné závody, s. r. o., Zlín) a sedm zahraničních společností (1921 – Bata Shoe and Leather Comp., Lynn, USA; 1921 – Maatschappij voor Schoen Lederindustrie Bata, Amsterdam, Nizozemsko; 1922 – Bata Skoog Laider A. G., Kodaň, Dánsko; 1922 – Bata Cipele i Koža d. d., Záhřeb, Jugoslávie; 1922 – Bata Obuwi i Skori, Krakov, Polsko; 1924 – Bata Shoe and Leather Comp., Londýn, Velká Británie; 1929 – Deutsche Schuh AG, Ottmuth, Německo). Podle obvyklých definic koncern vzniká jako seskupení formálně autonomních subjektů, z nichž některé jsou přes právní subjektivitu vůči jinému podřízeny tak, že vystupují jako centralizovaná entita vykazující jednotnou organizaci a vedení. Jednotlivé koncernové podniky jsou tedy řízeny v zájmu celku, což nemusí vždy vést k současnému prospěchu jednotlivých koncernových podniků. Viz např. soudobá definice koncernu v § 79 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Online, cit. 15. 6. 2015, dostupné na: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-90. SOkA Zlín, Baťa, I/6, kart. 347, inv. č. 687: Do roku 1940 došlo k trojímu navýšení základního kapitálu firmy Baťa, a. s., Zlín: v roce 1932 na 175 000 000 Kč, v roce 1935 na 526 000 000 Kč a v roce 1940 na 965 000 000 K. Kolumber, D.: Koncern Baťa prizmatem vývoje po druhé světové válce. Vybrané právní aspekty, s. 24.


8.11.2016 13:51:49


I

57

GENEZE MODELU TOVÁRNÍHO MĚSTA A PŘÍPAD ZLÍNA

Jan Antonín Baťa (1898–1965), nevlastní bratr zakladatele koncernu Baťa a jeho šéf od roku 1932.


8.11.2016 13:51:49

58 valné hromady konané ve Svatém Mořici 5. 2. 1931. Její základní kapitál ve výši 2 000 000 CHF byl převeden z kont baťovských společností v Egyptě a Nizozemsku. Hlavním účelem jejího zřízení bylo zajištění kapitálových zájmů Baťova impéria v neutrálním Švýcarsku, správa rozsáhlých zahraničních investic a v neposlední řadě i skrytí majoritních podílů T. Bati v zahraničních koncernových společnostech v době ustavičných protibaťovských kampaní.111 Expanze koncernu Baťa ve třicátých letech vedla k založení desítek nových společností, jejichž síť, kapitálové vztahy i způsob řízení jsou na základě stávajícího stavu poznání jen stěží jednoduše přehlédnutelné. Kupříkladu B. Lehár zaznamenal v období let 1930–1938 vznik či přidružení deseti domácích a 48 zahraničních společností, přičemž celková výše kapitálové účasti skupiny Baťa dosahovala jen v případě zmíněných deseti domácích firem 56 906 000 Kč (podle bilančního stavu z roku 1945).112 Koncern Baťa začal v těchto procesech ztrácet svou dřívější monolitní podstatu, diferencoval se a v řízení postupně docházelo i k teritoriální dělbě kompetencí a vlivu. Hovoříme-li ve třicátých letech o koncernu Baťa, je třeba si uvědomit, že se jedná o velmi komplikované seskupení. Jeho základní bází a centrálou byla sice i nadále dominantní mateřská firma Baťa, a. s., Zlín, která současně fungovala i jako koncernová banka, rostl ale také kapitálový vliv švýcarské holdingové společnosti Leader AG a spleti minoritních podílů fyzických osob, jejichž držiteli byli kromě nového šéfa koncernu J. A. Bati113 také další členo111 Podrobněji je kontext vzniku švýcarské holdingové společnosti osvětlen v úvodu kapitoly věnované vývoji švýcarského továrního města Möhlin na s. 521–528. 112 Lehár, B.: Dějiny Baťova koncernu (1894–1945), s. 290–292, 294–296. 113 Horňáková, L. – Mikuláštík, T.: Medailony osobností firmy Baťa. In: Horňáková, L. (ed.): Fenomén Baťa. Zlínská architektura 1910–1960, s. 253–254; Ivanov, M.: Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše; Jan Antonín Baťa – život a dílo, pokračovatel práce Tomáše Bati. Sborník z mezinárodní konference; Kuslová, H.: Národní soud versus Jan Antonín Baťa; Pokluda, Z.: Baťovi muži, s. 40–45: Jan Antonín Baťa (* 7. 3. 1898 Uherské Hradiště, † 23. 8. 1965 São Paulo, Brazílie) byl nevlastním bratrem T. Bati z otcova druhého manželství. Nastoupil do rychle rostoucí společnosti T. & A. Baťa ve 14 letech a po získání výučního listu (1913) sbíral zkušenosti v továrnách v Německu, Zlíně a USA, kde stál v letech 1919–1920 v čele malého baťovského závodu. Po krachu americké továrny, epizodní roli prodavače v londýnské prodejně Baťa, vojenské službě a sňatku s dcerou zlínského městského lékaře (1921) se vrátil do bratrova zlínského podniku, v němž v letech 1922–1927 působil v řadě vedoucích pozic. Akcionarizace firmy v roce 1931, s předsedou správní rady T. Baťou, přivedla Jana Antonína do čela společnosti, aniž by byly jasně vymezeny jeho kompetence. Situace se změnila po Tomášově smrti a vyřešení dědického řízení na základě nejasně formulované závěti, podle níž Jan Antonín vyplatil rodinné příslušníky a stal se hlavním akcionářem rodinné firmy. V bratrových intencích a společně s Tomášovými nejbližšími spolupracovníky-řediteli dále úspěšně rozvíjel koncern, letecky cestoval Evropou, Afrikou, Asií a Amerikou (1937), dočkal se čestného doktorátu technických věd (1938) a musel čelit výzvám politicky konfliktní druhé poloviny třicátých let, ať již v podobě angažmá v sudetoněmecké otázce, diskutovanou prezidentskou kandidaturou nebo medializovanou oponenturou prezidentu Benešovi. Předválečné sympatie ke korporativismu a fašismu, dočasné zatčení gestapem při záboru Sudet, zřejmě vynucené osobní setkání s Hermannem Göringem (1938), definitivní


8.11.2016 13:51:49


I

59

vé Baťovy rodiny. Hlavní roli zlínské centrály v globální expanzi baťovské- GENEZE MODELU ho podnikání dokreslovala i výše jejích pohledávek, jež v závěru třicátých TOVÁRNÍHO MĚSTA let prudce rostla (vrcholu dosáhla v roce 1939, kdy činila 684 000 000 K).114 A PŘÍPAD ZLÍNA Nemalou část pohledávek tvořily úvěry poskytnuté nově budovaným koncernovým společnostem, jež tímto způsobem získávaly existenčně důležitý provozní kapitál. Charakteristickým znakem baťovského podnikání, který měl značný dopad na vnitřní soudržnost celého koncernu, byla snaha o kapitálovou autarkii a minimalizaci spolupráce s bankovními skupinami. Kapitálová účast vnějších subjektů na koncernových podnicích byla v těchto letech marginální. Odvrácenou stranou této politiky byla osamocenost a izolace Baťova koncernu od ostatních podniků a ekonomických skupin, v některých případech předznamenávající nepříjemné střety se silnějšími seskupeními kooperujících protivníků.115 Stín válečného konfliktu, jenž se na sklonku třicátých let stále jasněji rýsoval na obzoru, vedl koncern Baťa k přehodnocení dosavadní strategie, jež musela nově zohlednit stále reálnější krizový scénář světového konfliktu. Strategické koncepce z let 1938 a 1939 nově akcentovaly otázku zabezpečení provozu koncernu v případě války. Prioritou se stalo přiblížení produkce nejdůležitějším západoevropským a zámořským odbytištím, čímž měla být odvrácena hrozba ztráty klíčových trhů v případě jejich odříznutí od československé centrály, resp. dalších koncernových společností dislokovaných ve střední a středovýchodní Evropě. Plány vycházely z reálné situace: podstatná část výrobních kapacit koncernu Baťa se nacházela na územích ležících v dosahu nacistické Německé říše, a naopak významný podíl odbytu byl realizován v teritoriu formující se protinacistické koalice.116 Výsledkem odchod z protektorátu Čechy a Morava v květnu 1939 a opatrnický postoj k Benešově exilové politice znesnadnily Baťovo poválečné postavení, zvláště když byl v květnu 1947 v nepřítomnosti odsouzen k 15 letům žaláře, ztrátě občanských práv a konfiskaci veškerého československého majetku. Jak v poválečných československých aktivitách, tak v dvacetileté sérii soudních sporů s Tomášovým synem Tomášem Janem diskvalifikovala Jana Antonína i evidence na spojeneckých černých listinách (od roku 1940). Bývalý obuvnický král byl připraven o veškerý majetek mimo Brazílii, v níž založil několik firem a dokonce i baťovských satelitů. J. A. Baťa byl také literárně činný. Jeho bibliografie čítá řadu spisů a knih, včetně obsáhlých memoárů vydávaných v posledních letech z jeho pozůstalosti. J. A. Baťa zemřel v roce 1965 v São Paulu, postupné rehabilitace se mu pak dostalo až na přelomu tisíciletí. 114 SOkA Zlín, Baťa, I/6, kart. 347, inv. č. 687: Jedna z dobových statistik z první poloviny čtyřicátých let zachytila vývoj výše pohledávek firmy Baťa, a. s., Zlín, v letech 1931–1941 následovně: 1931 – 75 000 000 Kč, 1932 – 95 000 000 Kč, 1933 – 127 000 000 Kč, 1934 – 175 000 000 Kč, 1935 – 220 000 000 Kč, 1936 – 236 000 000 Kč, 1937 – 298 000 000 Kč, 1938 – 338 000 000 Kč, 1939 – 684 000 000 K, 1940 – 478 000 000 K, 1941 – 539 000 000 K. 115 SOkA Zlín, Baťa, I/6, kart. 347, inv. č. 687. 116 Převzato z hlavních závěrů studie Marek, M.: Strategie Baťova koncernu v letech 1938–1939. Hospodářské dějiny – Economic History. 2010. 25(2), s. 167–197.


8.11.2016 13:51:49

60 byly snahy o prostorovou dekoncentraci koncernových aktivit a úsilí vytvořit jakési „záložní“ ústředí v regionu mimo dosah hitlerovského Německa. „Záložní“ ústředí bylo pod názvem Abex od března 1938 budováno v nizozemském Eindhovenu, poté se vzhledem k rostoucímu mezinárodnímu napětí v březnu 1939 přesunulo do britské Cambridge. Po jeho etablování došlo k rozdělení řídicích pravomocí mezi zlínskou centrálu a několik regionálních uskupení. Proces vedl k posilování vlivu nových finančních a investičních skupin z okruhu Baťova koncernu, dislokovaných nejen ve Švýcarsku (Leader AG, Nadace B. S. F., Sv. Mořic117), ale i v Lucembursku (Transocéanique S. A., Luxembourg118), USA (Westhold Corporation New York119) či Velké Británii (Bata Development Ltd.120).121 Zlínská centrála i další koncernové společnos117 Nadace B. S. F., Sv. Mořic (B. S. F./Bündner-Schuh-Fonds Stiftung, St. Moritz), byla založena v Curychu 24. 10. 1940. Základní jmění 2 000 000 CHF vložila do Nadace B. S. F., Sv. Mořic, společnost Westhold Corporation New York. Formálně deklarovaným účelem jejího zřízení byla správa nadačního jmění, investic z něj plynoucích a investice příjmů do podpory obecně prospěšné výroby a prodeje levné lidové obuvi. Nadace v současnosti působí pod názvem Bata Schuh Stiftung, St. Moritz. Podrobněji je o vzniku nadace pojednáno v úvodu kapitoly věnované švýcarské lokalitě Möhlin. Srov. také Kolumber, D.: Koncern Baťa prizmatem vývoje po druhé světové válce. Vybrané právní aspekty, s. 27. 118 Podle D. Kolumbera vznikla společnost Transocéanique S. A., Luxembourg, z prostředků švýcarského holdingu Leader AG jako jedna z dalších krycích a kontrolních firem. Kolumber, D.: Koncern Baťa prizmatem vývoje po druhé světové válce. Vybrané právní aspekty, s. 23. 119 Kolumber, D.: Koncern Baťa prizmatem vývoje po druhé světové válce. Vybrané právní aspekty, s. 23, 27, 115–117, 124, 135; Marek, M.: Zasutá minulost? Baťův koncern ve střední Evropě za druhé světové války. Hospodářské dějiny. 2012. 27(2), s. 202; Společnost Westhold Corporation byla založena v USA v dubnu 1940. Počáteční kapitál ve výši 100 000 USD poskytly tři společnosti z okruhu skupiny Baťa: švýcarská společnost Leader AG 30 000 USD, kanadská společnost New World Investment Ltd. 30 000 USD a lucemburská společnost Transocéanique S. A. 40 000 USD. V srpnu 1940 bylo základní jmění Westhold Corporation navýšeno o 150 000 USD, a to prostřednictvím společnosti Cagodan Corporation New York. Transakce se účastnilo trio švýcarských právníků, Georg Wettstein, Charles Jucker a Wilhelmine Meierová, spojených nejen právní kanceláří, ale také agendou baťovského holdingu Leader AG. V říjnu 1940 založila společnost Westhold Corporation již zmíněnou švýcarskou Nadaci B. S. F., Sv. Mořic, do jejíhož čela byl z titulu funkce evropského ředitele společnosti Westhold Corporation instalován Georg Wettstein (otec Sonji Wettsteinové, budoucí manželky T. J. Bati). I tato epizoda ilustruje spletitost transakcí realizovaných v rámci skupiny Baťa v letech druhé světové války. 120 Podle D. Kolumbera se měl již na přelomu let 1942 a 1943 holding Leader AG (včetně všech společností, v nichž měl majoritní podíl) podřídit společnosti Bata Development Ltd. se sídlem v Londýně, kterou řídil T. J. Baťa. Kolumber, D.: Koncern Baťa prizmatem vývoje po druhé světové válce. Vybrané právní aspekty, s. 27. Zdeněk Pokluda naopak uvádí, že londýnská firma Bata Development Ltd., která měla v poválečné situaci plnit roli baťovské centrály, byla zřízena až v roce 1945. Pokluda, Z: Baťa v kostce (rozšířené vydání), s. 61. 121 Investorům baťovského podnikání v letech druhé světové války se sice okrajově, ale v zajímavých souvislostech, akcentujících středoevropskou situaci, věnuje Marek, M.: Zasutá minulost? Baťův koncern ve střední Evropě za druhé světové války. Hospodářské dějiny. 2012. 27(2), s. 201–204. Studie upozorňuje např. na rozdělení sfér vlivu mezi švýcarskou společností Leader AG, jež měla kontrolovat baťovské firmy na evropském kontinentu a v severní Africe, a americkou


8.11.2016 13:51:49


I

61

ti, které se staly součástí hospodářského prostoru dočasně sjednoceného ex- GENEZE MODELU panzí nacistického Německa, se pragmaticky podřídily nové situaci a snažily TOVÁRNÍHO MĚSTA A PŘÍPAD ZLÍNA se nejen zachovat, ale i rozšířit aktivity na teritoriu ovládaném třetí říší.122 Zdá se, že polycentrická struktura globalizovaného koncernu umožňovala flexibilně přesouvat kapitál a měnit kapitálové vazby a vlivy podle vývoje mezinárodní situace a zřejmě také optimalizovat daňovou zátěž baťovských společností.123 V éře černých listin a válečné mobilizace na obou stranách konfliktu mělo nepochybně svůj význam, že ve spleti finančních transakcí často zanikl i původ a skutečný držitel kapitálu. V poválečných letech se ovšem projevily i některé stinné stránky válečného vývoje, k nimž lze připočíst i letité a komplikované soudní spory v Baťově rodině o určení vlastnictví zahraničních společností, které nepochybně rodinné podnikání negativně zasáhly.124 Zásadním mezníkem v dějinách koncernu Baťa byl konec druhé světové války. Nová geopolitická situace do chodu koncernu výrazně zasáhla a jeho dosavadní struktura se začala bortit. Ve zlínské centrále byla již v květnu 1945 ustavena národní správa. Následovalo znárodnění koncernového majetku nejen v Československu, ale postupně i v dalších zemích formujícího se východního bloku. Z nejsilnější československé větve koncernu Baťa vzniklo v letech 1949–1953 34 nacionalizovaných podniků. Aktivity zlínské centrály se pak v souladu se státem diktovanou průmyslovou politikou omezily na výrobu obuvi a související činnosti. Snaha o koncentraci socializované obuvnické produkce naopak přivedla do náruče národního podniku Svit, jak se od roku 1949 nazýval nástupnický podnik firmy Baťa, a. s., Zlín, dalších 107 podnikatelských subjektů.125

122

123

124

125

společností Westhold Corporation, jež se orientovala na zámoří. Hlavní motivy spletitých finančních transakcí spatřuje ve snaze zajistit majetek skupiny Baťa a současně zakrýt reálný původ kapitálu a jeho vlastníky. Válečným aktivitám a expanzi koncernu Baťa v prostoru širší střední Evropy se věnují především studie Marek, M.: Zasutá minulost? Baťův koncern ve střední Evropě za druhé světové války. Hospodářské dějiny. 2012. 27(2), s. 191–234; Marek, M.: Čas na expanzi? Působení Baťova koncernu v severní Itálii za druhé světové války. Jihočeský sborník historický. 2012. 81(4), s. 163–182; Marek, M.: Bouřlivá léta. Baťovské podnikatelské aktivity v širší střední Evropě za druhé světové války. Slovanský přehled – Slovanské historické studie. 2014. 100(3), s. 629–687. Kolumber, D.: Koncern Baťa prizmatem vývoje po druhé světové válce. Vybrané právní aspekty, s. 135: Motiv daňové optimalizace, na nějž upozornil D. Kolumber, nelze v rámci internacionalizace podnikatelských aktivit skupiny Baťa podceňovat. Kolumber, D.: Koncern Baťa prizmatem vývoje po druhé světové válce. Vybrané právní aspekty, s. 22–34. Srov. např. Baťová de Oliveira, E. – Verlangieri d’Oliveira, N.: Dovětek. Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše; Ivanov, M.: Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše; Pospíšil, J. – Pospíšilová, H. et al.: Rub a líc baťovských sporů. Kolumber, D.: Koncern Baťa prizmatem vývoje po druhé světové válce. Vybrané právní aspekty, s. 137.


8.11.2016 13:51:49

GENEZE MODELU TOVÁRNÍHO MĚSTA A PŘÍPAD ZLÍNA

Recommend Documents