FYZIKÁLNÍ CHEMIE chemická termodynamika Termodynamika jako vědní disciplína Základní zákony termodynamiky
Práce, teplo a energie Vnitřní energie a entalpie
Chemická termodynamika Definice termodynamiky - nauka o vzájemné přeměně tepelné energie na jiné formy energie a opačně - obecnější pojetí technická termodynamika chemická
Rozvoj termodynamiky spojen s popisem dějů v soustavách termodynamika
klasická statistická
Co je základem termodynamiky?
Zákony termodynamiky ZÁKLADNÍ ZÁKONY (VĚTY)
nultý
první
druhý
třetí
definice stavových funkcí popisující termodynamické systémy
Nultý zákon termodynamiky formulace
teploměr
precizní definice
teplota
Práce, teplo, energie PRÁCE A TEPLO – formy přenosu energie práce (w) i teplo (q) dodané/odebrané systému mění jeho energii Dodané do systému mají kladné znaménko 2 PRÁCE Důkaz souvislosti w Fds práce a energie DRUHY PRÁCE 1
• objemová - spojená se změnou objemu, • povrchová • elektrická • magnetická • technická, w = ∫ Vdp
Práce, teplo, energie Objemová práce objemová práce wobj = - p . dV
VRATNÁ A NEVRATNÁ OBJEMOVÁ PRÁCE celková změna práce w w = wobj + w w - jiná než objemová práce, tzv. užitečná práce
Práce , teplo , energie PŘÍKLADY OBJEMOVÉ PRÁCE práce (w) dodaná do systému zvyšuje jeho energii ZÁVISLOST PRÁCE NA CESTĚ TEPLO experimentální zjištění zvýšení energie systému přenosem (konvektivním tokem) za podmínky rozdílů teplot ZÁVISLOST TEPLA NA CESTĚ
DŮSLEDKY ZÁVISLOST TEPLA A PRÁCE NA CESTĚ
První termodynamický zákon VNITŘNÍ ENERGIE - U definice U = f(charakter složek, T,V)
Systém ve stavu 2 - konečném
Systém ve stavu 1 - počátečním Změna vnitřní energie U = U2 - U1 U1 - vnitřní energie počátečního stavu soustavy U2 - vnitřní energie konečného stavu soustavy konvekce označování
příjem energie soustavou U 0
První termodynamický zákon Závislost vnitřní energie na složení Absolutní hodnota vnitřní energie Matematické vyjádření pro uzavřený systém dU = q + w
U = q + w U = 0
Změna vnitřní energie pro různé děje
Děj izobarický Děj izochorický Děj adiabatický
0=q+w
FYZIKÁLNÍ CHEMIE
chemická termodynamika Entalpie Tepelné kapacity
Základní zákony termodynamiky Carnotův cyklus II. termodynamický zákon
Entalpie DEFINICE ENTALPIE stavová veličina změna entalpie je teplo pohlcené při izobarickém ději Změna entalpie H = H2 - H1 H1 - entalpie počátečního stavu soustavy H2 - entalpie konečného stavu soustavy Závislost entalpie na složení
Absolutní hodnota entalpie
Tepelné kapacity definice tepelná kapacita
střední - C
extenzivní veličiny
pravá - C´
ZNAČENÍ tepelná kapacita
měrná - c (C) molární - cm (Cm)
Intenzitní veličiny
ZÁVISLOST TEPELNÉ KAPACITY NA PODMÍNKÁCH DĚJE TEPELNÁ KAPACITA ZA STÁLÉHO TLAKU - Cp a OBJEMU – CV
Tepelné kapacity Cm = a + bT + cT2 + dT3 + ..... Cmp = a + bT + cT2 + dT3 Cmp = a + bT + c´T-2 standardní tepelná kapacita látky je tepelná kapacita látky, která je ve standardním stavu ( C)
II. termodynamický zákon MOLOVÉ TEPELNÉ KAPACITY VYBRANÝCH PLYNŮ
Tepelné kapacity
Molové tepelné kapacity vybraných látek při různých teplotách a tlaku 101 325 Pa Poissonova MAYERŮV VZTAH, pro ideální plyn platí konstanta Cp - Cv = nR
EKVIPATIČNÍ PRINCIP
střední kinetická energie 1 molu jednoatomového ideálního plynu
CVm = 3 R/2
Em = 3 RT/2
Tepelné kapacity TEPELNÉ KAPACITY TUHÝCH LÁTEK Dulongovo a Pettitovo pravidlo (1815) molové tepelné kapacity všech tuhých prvků jsou přibližně stejné a blízké hodnotě 25 J.K-1
Koppovo a Neumannovo pravidlo (1831) molové tepelné kapacity tuhých sloučenin se rovnají molovým tepelným kapacitám prvků, ze kterých jsou složené
Tepelné kapacity Závislost molových tepelných kapacit tuhých látek
II. Termodynamický zákon ČÍM SE ZABÝVÁ ? - průběhem samovolného děje - definuje uskutečnitelnost a směr děje základy položili a rozvinuli Lomonosov (1747) Carnot (1824)
II. Termodynamický zákon TEPELNÝ STROJ, cyklicky pracující TA TB
TA
QTA wvyk
Qod = - QB TB
1. věta: U = w +QA +QB = 0, účinnost: vykonaná práce / přijaté teplo
II. Termodynamický zákon TA TB
TEPELNÝ STROJ, cyklicky pracující TA
Q(I)A
w(I)vyk
I
II
Q(I)od = - Q(I) TB
1. věta: U = w +QA +QB = 0, účinnost: vykonaná práce / přijaté teplo
Q(II)A w(II)vyk
Q(II)od = - Q(II)
II. Termodynamický zákon Carnotův tepelný stroj
p
kruhový cyklus • izotermická vratná expanze • adiabatická vratná expanze • izotermická vratná komprese • adiabatická vratná komprese T TB η A TA
1. izoterma (A-B) 2. adiabata (B-C) 3. izoterma (D-C) 4. adiabata (D-A)
Carnotova věta žádný pracující stroj nemůže mít vyšší účinnost účinnost nevratně pracujícího stroje
II. Termodynamický zákon formulace zákona Clausionova (1850) Kelvin (1851) a M. Planck (1891) MATEMATICKÁ FORMULACE
δq T
0
kruhový cyklus
[ vratný děj ] [ nevratný děj ]
teplo nemůže samovolně přecházet z tělesa chladnějšího na těleso teplejší
není možný periodicky pracující stroj, který by nedělal nic jiného než odebíral teplo z tepelného zásobníku a měnil ho na rovnocennou práci
II. termodynamický zákon Vratný děj 2
d qrev 1I T
1
d qrev T 2 II
d qrev T
0 2
d qrev 1I T
1
d qrev T 2 II
2
d qrev 1 T
S2
S1 S
Entropie je jednoznačnou funkcí stavu – stavovou funkcí
dS
d qrev T
II. termodynamický zákon Nevratný děj 2
d qirev 1 T
1
d qrev T 2
d qirev T d qirev T
0 0
2
d qrev 1 T
S2
S1 S
Míra nevratnosti děje
2
S
dq T 1
2
d qirev 1 T
S
Diskuse vztahu
FYZIKÁLNÍ CHEMIE
chemická termodynamika Spojená formulace I. a II. termodynamického zákona a jeho důsledky
II. termodynamický zákon a jeho důsledky
Spojená formulace I. a II. termodynamického zákona VOLNÁ ENERGIE = HEMHOLTZOVA ENERGIE
A = U - TS VOLNÁ ENTALPIE - GIBBSOVA ENERGIE
G = H - TS VZTAH MEZI G a A
G = A + pV
Spojená formulace I. a II. termodynamického zákona GIBBSOVY ROVNICE - stavové veličiny v jejich přirozených proměnných dU = TdS - pdV dH = TdS + Vdp
dA = - SdT - pdV dG = - SdT + Vdp DERIVACE STAVOVÝCH FUNKCÍ PODLE JEJICH PŘIROZENÝCH PROMĚNNÝCH
Maxwellovy rovnice odvozeny z Gibbsových rovnic pomocí Eullerova recipročního vztahu dU = T dS - p dV
T p V S S V
dH = T dS + V dp
T V p S S
p
dA = - S dT - p dV
S p V T T V
dG = - S dT + Vdp
S V p T T p
Směr a podmínka rovnováhy izotermických dějů δq T
dS
z vnitřní energie a volné energie
dA 0 [T, V ]
z Gibbsovy energie
G = A + pV -(dA+SdT) ≥ dw´
dG 0 [T, p ]
Samovolné izotermické děje při stálém V probíhají ve směru zmenšování volné energie, při stálém p ve směru volné entalpie v rovnováze
II. termodynamický zákon a jeho důsledky TOTÁLNÍ DIFERENCIÁL ENTROPIE
S = S(V, T)
S p V T T V
S = S(p, T)
S V p T T p
II. termodynamický zákon a jeho důsledky VNITŘNÍ ENERGIE A ENTALPIE PŘECHOD OD PŘIROZENÝCH PROMĚNNÝCH K PROMĚNNÝM T, V
1 dS C v dT (p/T)V dV T nebo p, T
dS
1 Cp dT (V/ T)p dp T
Odvození teplotních závislostí stavových funkcí GIBBS – HELMHOLTZOVY ROVNICE 1. A = f(T) A = U – TS,
S = - (A/T)V
2. G = f(T) G = H – TS,
S = - (G/T)P
JINÉ VYJÁDŘENÍ
FYZIKÁLNÍ CHEMIE
chemická termodynamika Využití vnitřní energie a entalpie Termochemické zákony Závislost reakčního tepla na teplotě Entalpie transformací
Vnitřní energie a entalpie soustavy VNITŘNÍ ENERGIE A ENTALPIE stavové veličiny změna vnitřní energie změna entalpie je teplo pohlcené při izobarickém ději Změna entalpie H = H2 - H1 H1 - entalpie počátečního stavu soustavy H2 - entalpie konečného stavu soustavy
Entalpie transformací TRANSFORMACE fázová přeměna
Proces fáze α → fáze β
tavení
s → l
vypařování
l → g
sublimace
s → g
směšovací rozpouštěcí
čistá látka → směs čistá látka → roztok
hydratační
X (g) → X (aq)
atomizační
látka → atomy
Entalpie transformací TRANSFORMACE
Proces
ionizační
X (g) → X+ (g) + e- (g)
elektronové rovnice
X (g) + e- (g) → X- (g)
reakční
reaktanty → produkty
spalné slučovací
aktivační
sloučenina + O2 → produkty prvky → sloučeniny
reaktanty → aktivní komplex
Termochemie Reakční teplo Q uvolněná nebo spotřebovaná energie doprovázející chemické reakce za stálého objemu nebo tlaku nejčastěji tepelná energie a) reakční teplo za stálého objemu Qv = U
b) reakční teplo za stálého tlaku Qp = U + pV = H H - reakční entalpie standardní reakční tepla Ho298 - reakční tepla dějů za standardních podmínek (T = 298,15 K, p = 101325 Pa, nejstálejší modifikace látky), skupenství reagujících látek
Termochemie Termochemické zákony I. Termochemický zákon slučovací teplo látky Hsl standardní slučovací teplo prvků Hsl - ve standardním stavu se rovná nule spalné teplo Hspal
Termochemie Výpočet reakčního tepla A A + B B + ... = C C + DD + ... a) ze standardních slučovací entalpie Δ r H ν C ΔHsl., ν ΔH m, C D sl.,m, D ... ν A ΔHsl., ν ΔH m, A B sl.,m, B ...
Δ r H ν CΔHsl., (C) ν ΔH m D sl.,m (D) ... ν A ΔHsl., (A) ν ΔH m B sl.,m (B) ...
N
Δ r H ν i ΔH i 1
sluč.i.
i - stechiometrický koeficient i 0 pro výchozí látky i 0 pro produkty N - počet reaktantů a produktů
Termochemie Výpočet reakčního tepla a A + b B + ... = p P + r R + ... b) ze standardních spalných entalpií
N
Δ r H νi ΔHspal. i 1
i > 0 pro výchozí látky i < 0 pro produkty
Termochemie II. Termochemický zákon - Hessův reakční teplo děje probíhajícího v soustavě látek nezávisí na chemické cestě, ale pouze na počátečním a konečném stavu soustavy. Reakční teplo chemické reakce je součtem reakčních tepel všech dílčích reakcí.
C(s, grafit)
C(s, diamant)
C(s, grafit)
rH = ?
C(s, diamant) rH = 1,89 kJ
O2
O2 CO2
C(s, grafit) + O2 = CO2 (g) rH = - 393,68 kJ C(s, diamant) + O2 = CO2 (g) rH = - 395,57 kJ
Termochemie ZÁVISLOST REAKČNÍHO TEPLA NA TEPLOTĚ T2
výchozí látky
H(T2)
Cp,m vých.látek (T2-T1) T1
výchozí látky
Kirchhoffovy rovnice
produkty
Cp,m produkt. (T2-T1) H(T1)
produkty
Termochemie a A bB ... pP r R ....
r H pHmP r HmR ... a HmA bHmB
N
Δ r H ν i ΔHm, sluč.,i
Cp
i 1
r H T2
r H T1
H T p
T2
r H T p ,
Cp d T
T1
r U T2
r U T1
T2
Cp
C v dT
T1
Termochemie Teplotní koeficient chemické reakce r H T p ,
Cp
1. Cp 0
2. Cp = 0 3. Cp 0
Termochemie a A bB ... pP r R .... VÝPOČET VOLNÉ ENERGIE A GIBBSOVY ENERGIE CHEMICKÉ REAKCE
VÝPOČET ENTROPIE CHEMICKÉ REAKCE