HILi ČTBN.4.l.1. J&kllll•m• uvedli v pl'edchh•ilclch li slech, rodllllllJ•m• naJ l foto1raflckou soutl:l o dblry z C••tovnlho ruchu mlidel•. V•lkou pPllelltost mail ft•niPl-foto· amat6Pi, kt•PI •• aCi&.stnl nlkt•r•ho ů,IH.du do spH.telenfch aeml, poK.danfch c„tovnhn odbonim ÚV ČSM. Vld.me til snfmky, kt•r' :uchycuji pobytmladfch :uhranifnlch M'tldvnlk4 v nall r•publlc•. Pro •utory n•JMlaPllajllch ú.blrO, kt•r' koncem roku vyhodnotl kom lH odbornlkO , pPlpravillJsm• tyto od miny : t. CENA - t 4DENNf z.4.JBZD HOS-
~lA:~:~f;:lAfizNoA Ď~l~~':::~~:'~~pN~~.0~:~1':•4~ttJ~tNiJjEi~
ti
DO MJDAl'EŠTI . Upoaori\ujem• ftenife, I• vl•chny :u.slan• •nlmky (tedy I ty, kt•r' n•i•ou uver.Jnlny), budou na ú.vl„ •outlle ohodnoc•ny :nliltnl komisi odbornlkO . Z neJl•pllch prad bud• uspoKdi.na vfst:uka. Autofl vyst:avenfch .nlmkt.I bffou odmlnln l vlcnfml c•nam l. bdim• ris, aby1te do soutll• posllali ob • m• tx práce posTl•lt• na ad r Hu : R.dakce VTH, l"ra 11•, Na 6tnici f snlmak oana&e kri.tkfm poplHm aobraaen•ho tu a dlJ pl'lpllt • nidc• fotoOdaJ• (apar4t, fu , clona a c ltl ivo1t f , pPlpad t'l la I informace). hO pP•I R
FOTOSOUTĚi
Q
N Ill
<
FOTOAHAT~RY
~
Ill
... N
MONUMENTY
I-
>
o ..:
Obr. t : •UDA.l'EŠf. Autor i Jll.( KUDRNA, Tachov·Svltca. FotoCidajai Fl••aret Va. cl. t I , lu 1/ 100, t7 DIN .
L
"'z
Obr, 1: DR.4.t6ANY . Autor : JOSEF B(LEK, Kamenka nad Lipou . fotoCidaJ• : flaxaret, cl. I, las l / tOO.
lW
J:
Obr, J : PA"-ft. Autor : Inf. ALE~ CHYTKA, Šumperk. FotoúdaJa : Flexartt I Va, cl. 1 t, &.s t / 100, 21 DIN.
Q
o člSLO t -
tJ. kwitna tt6J
v.-..ca
rMaktor1
Jlll
TA•oRsKf
.......,_, ,..._, O .....kkf, A.
enn,
::;.~-::t.i.~i!..-=· t.~~;!&::
J. KlelW, l•L VI. Maroulelc 0 l•I. Zd. °'911lMI, hal, J, PI.a, A. Perina. IRI. R. """9r, Id. J. a.noc:am, Id. J. T6ma, Id. A.. Vacek, A. V....k.
--..e.r
Joni IMla. Ru· OWflchlmolbi.
kolelrtl•1 dr.
4olf Cedtura. Lu4lk Lehlrf, L„ Sp.6&1, Grwllcki iipn-Hl,...l.v Tvnfllc,
Nd1..-.....1co~l1Mostc..1
K TITULNf 1T1'ANl1 Nlkollk ......... - allllce-aeJ"'4· ..... • ..,.....,..... ~ •ll•hl ~WJ· (K 86nlnl -
.... ltl)
V.~. Z. D. Pelcells - llyJev: "· s..a..6 - var1a„1 z. Przlrowalcl a.rt•1 H. Kll"OC:Selc - . . . . . .ti T. V4riltelFI - . . . .....,, I. Trl... - Sofla1 A. Fudll - Uhlra1 M. Hlinomaz.
Vyd!d ÚV e5H v Hlad• frontl. - Vida a techn lb ml6cl•li - hrnkddenlk pro polytechnkkou vf
Adr... hir.dnl redakce: Pnha·Nuale. Na Kvltnici l. 1. Telefon 937353. - lndslava, PrabU t, - A11koplsy H nevrK•jl •
A-1PJ121S
4 na jednu výjimku lze Pici, le u vlech dnefních psaclch A L strojO jsou typy pevnf nasazeny na typových pikách, sestavených do tu. typovfho kol•, a vlechny majl pohy blivý VO·
zik s vilcem pro vedeni paptru. Vfte, l• tlchto ú.k ladnlch kon· 1truklních prvků se pouflvi ul devade.s6t let? Ano , oba byly na prvn fm psacím
stroji. sestrojen'm v roce 1873. Byl to Reminston , model 1. Vypadal hodně nezvykle. Měl mimo jln6 I stolek s litinovým podsu.Ycem, na kter•m bylo Jl1padlo pro vn.cen t vozlku do úkl1.dnf polohy. Během dalllch deseti let by l vynaluen pfefadoval: , který umofnll psa.n t vel kých I malých plsmen a takxvan' vlditeln6 plsmo. Vlechny tehdy znimi ps:acl stroje byly pOvocfně suvě ny tak, fe typov6 piky dopadaly do·
spadu vilce. Plsafka proto musela válec, aby vůbec v iděla , co napsala . Celý dalll vývoj od roku 1883 pflnálel postupně uf Jen drob· ni zdokonaleni a doplňky , t.leplo· Yin l vzhledu a ulehtenf obsluhy. Ani pouliti elektromotorku pro usnad n ě n i a urychlent psanl nemllfeme oznal:lt u ni jakou zvlilť výrnnou konstruln l novinku . Teprve v poslednf dobf: ohlislla amerlckUirma IBM svQj nový model
o~klop l t
72 (obr. 2), pll kter6m bylo po·
Z OBSAHU C(SLA 91 Pacl m.lt.k • Kapal ln. obribf • HnoJlv. s• d.umavky •
,„,,..
Meull Nur«k' • Rydl.I•• be:rpelnl po dlnlcfch • K.apltol.)' a k.o1mlcU 11.nsvl•tllt.)' • P•r Upak olele a po1u oletfenf motocyklu) • No,,.fok.)' na Ma.netu CU/A • IC.un ~l1t.ovan•(pH.6ka) • Ko u fen.I a rů.ovlna • Ponorka
(Ianů
do bpey
H3 HOMBPA 9: Hoa&JI llHW)'Wall OUIH~
•
Xll~Oltf,CC.K.UI o6p•6ouca •
0po-
-.380~HOBWM• O:mrtn'M\fea
• 6bJC"TPO do l.UTOMlntCt"p&nllX • ~3 MCICMMqtc:woa J1UHrfttto:· ntkll e HolK>CTMOIU.llO• --.nou1.UU1ne-MluCT 01/A • Kype-
AUS ORM lNHALT OBR Nt. I:
ulito úplně nových konstruklntch prvkO. Nemi uf typový kol. Nem:i typových pik. Vfech 88 znaků Je umlstino na povrchu Jed ln,ho kulovlt,ho těles& , velk,ho ul jako pingpongový milek (obr. 1). Tato psacl hlavllka je vyllsov:ina z umi!:I' hmoty I s rell"r písmen velkých I malých, l fsllc 1 znakQ . Potom je pokovena, aby se zvýšila Její trva.n· llvost a usnadnllo listin!. Pfl psan í se nepohybuje pomf:rnf: tf:fký vilec s papírem. To je dalJI t:úadnl novinka . V'lec Jtojí a tf:sni pJ'ed nim, ve vzd:i.lenostl jen ui 1 mm, pojlldf lehký vozlk s kulovi· tou psacl hlavitkou . Hlavllka se nadli kolem dvou na sebe kolmých os tak, aby se prímo proti papíru octlo
„„
Qlf.ttcl •u• Prob!crs,lu • Neu. Taltperrc • Rucb und •ich« aul den Autobahnen • KoamiKhc Llnaubtik • Sin pur Tiopfm 01 und Scbwd11 (Motornd...PnUůinatpfleae) • Neuilidtcjtcn bt-i Mancl 01/A • Rauchco und Kttbt.knnk.htit • TuchenUntcnetbool
PROM THB CONTBNTS OP No. I: Novdtp typewritu • Cbe.mic:al work up • Fcrtili#n from tbc tc1t-tubc • New barraac • Fau •nd Hle on the hlabw.Yt • Cotmic ltn1uinle1 • Fcw dtopt o( oll and swc.t (1prin.-mainttnao« o(you.r motor--cydc • NDT<.lůa bJ Minet 01/A • Smole.lna and cancu • \Vcat•pockct 1Ubmannc V C lSLE Hl N ,.\JD8TB1 Su1;11ntvodlvo•t • Poku• a T rl~lnem • Vida bes labor•· toH e Na aloritko, studeoul • R oto"roJ Š 1fd • OU„ aa kolol • Miltrooddecb
YTM
29f
plsmenko, kteri mi\ být právi napdno. U dnelnlch str-ojO Je voz:ik těiký a k jeho pohybu je proto potPeba
n:s
0
~~~ ::~t~ s!1ik~h: ::~c~ sj::~j~~:: hem lehl:f voz:lk (samotní. psacl hlavll:ka vUf jenom 9 g): hlavil:ka pFi úder-u p1ekonivi fen nepatrnou vzdilenostna rot.dfl od dlouhé dráhy typových pik ; mofnost vrprlčenl dvou nebo vice typo'lých pfk pfl soufasném 1'.Jderu na vice kláves odpadi - to vfe umoUiuje mnohem vyHI r-ychlost pnni. Podle 1pr-4v. kter-é jsou po ruce, snese str-oj af tl1fc ůder-ú D minutu . Ž.e se takod rychlosti nedá ani vyuflt, kdy! nejlepll výkony pf! 2'· vodech v psanl na stroJI se blff.i 600 údertH Nesmlme ale upomenout. fe elektrlck• pnct stroje jsou t:uto výstupnlm zaJíl'enlm menšrch pol:ítal:O a tam prbf: dleli na tom, aby psa.cf stroj mf:I co nejvyš!í výkon a co nefml:ně omexoval operai!:nl moinostl poi!:ltai!:e. Výrobce uvidl ještě hdu daUlch výhod . U Jednoho stroje je mofno poul.lv:at af ŠHtl pu.dch hlav s rOtnýml druhy pl1ma. Výměna hlavliky trv' fenom ul 1 S vte11n. Také ~lltě nl ranesených ttpO Je velml snadné a rychlé. Hlavll:ka se V)'fme te stroje a omyje mýdlem a kartii!em. Plsa1ky jisti ocenl to, le obi cfvky s pud púkou jsou v dsobniku podobn6m lwietě na úzký fllm v některých ka.merích . Psacl p~ku je proto mofn~ velmi rychle a bez: ulplnini prstO vyměnit prostě dm, fe se vyměnl celý tisobnlk. Pl'I psaní se tento dsobnlk pohybuje spolu s psaci hlavf~kou pod" vilce s paplrem. Psacl stroj IBM 72 m4 asi o 30 % m'ně součútek nef stroje klulck,ho typu. Mi moderni vze:r1enl, ke kter6mu :z:nalni pflspfvf to, te kolejnice votlku nepfečnlvajf na strany. Klá.vesy jsou upraveny tak, aby co nejvlce odpovfdaly tvaru pntO a okrajov' z:arifky jsou pfrmo pfed o!lma plsal'ky. nad klivesnicl. Za)lmav6 je. fe vývojov6 oddě leni IBM P"covalo na tlito kon· strukcl od roku 1951 a te k popsan6mu fe!enl došlo teprve po něko lika postupni měněných prototypech. -VM
c:
NA
•
Ve vlcch pr6myslovt vy•pt19ch •••t•ch ul po al.kolik let odbornici odk.l,ntH od klulé.lr.ého ttfabvého obribfnl k novfm produkdvnfJllm ponupO.m, 1toimě1u k pfe•nfmu lltl, lt•o""nt a beztffalr.o"ěmu obri.b6nl. Jedoou "A novfch metod, vel mi výhodntch pro obribfnl lehk)\'l:h Alltln, I•
•c-
chemJckě
to je ndmlt nejedné vefejné p1edndšky. Všichni se snof( mJod'jm pomoci, ukdzo1 sprdvnou cestu, prost~ najednou mnoho
upflmnYch rad. Motnd, te co zpOsob1I neddvný IV. sjezd Svozu mlddete.
Ale zbývd druhd otdzko. Co o tom soud/ VTH
SVtlTOVil
SPI CCE
třemi Stfedočesktch
lety pfilel stroHren
Kdyt pfed
O mlóde.li se v poslcdnl dobl los!o hovorr. Af p1flil losto. O jejich problémech, o prdci, i o zóbavě . .. Píši o lom rtizn~ lasopisy (které vfofl: Jindy jako by o sv~tl mlod'jch oni netušily/). v rozhlase debatuji odbornici: mlddef o jej I tlvot -
292
„_
fré•ov•nl.
ti. kter9m
do v Letdanech absolvent pral~ ské fakult)' scrojniho in!enýrstvf Zdcntk Roubfčck 1 dostaJ na vybranou jeden ze čtyf úkoló. Rozhodl se pro ten nejslo!itijtl: zavést v tovArn!: chemické ftbováni. Ptáte se, jak jdou tyto dva pojmy dohromady? Ukázalo se, t:c dokonce velmi dobře. Frby, n.Akladné obrabE.d stroje, může v n!:ktcrfch pffpadecb výborn! nahradit chemický roitok, který, lr.dyt je kontrolován, přetni odlepli: z určité plochy požadované mnofstvf kovu. Tyhle vthody si inž. Roubfčck uvl:domoval, a pro10 se do vl:d puuil. S elánem, vlaatnlm kaf:dému mlédl ; dokonce bez nad!je ni v~tšf pomoc odbornfk\\. Byl
v repubUce prvnl. Znamenalo to především sehnat dostupnf materiál ze zahraničf. Na vf-
JSOU tyto ndzory, nl!kdy skutt"tnl dobre ml· nl!né, urleny 1 Nedávno jsem byl p11tomen zaj(mověmu rozhovoru. Nl!kollk starších dEfn(k.0 diskutovalo a prdd sv'jch mlodšlch spolupracovnflc.(J (ovšem nep"fítomných) 8yl to vodopdd ndFkO. Kdyt tak delft dobu Jeden druheho presv!dl.ovolf, fe moji pravdu, fe dnešní mladl nestojf oni zo fajfku tabáku, ozval se od ved/ejlfho stolu jak jsi mlad(k ; „ Tak prol tohle všechno ne1eknete jim 1'" ,,llovl!le," otolll se jeden z dl!lníl
hody chcmickl:ho frčzodni ptilli ve Spojených 1Utcch pti opracovhi.n.t velkých tlabtch plccM v letecktm prómyslu . (Umožnilo nebývalé úspory v konstrukdch letadel i naptJklad z kfidla supersonického bombardovaclho lcttdla odstranili ui 300 kg kovuJ col by bez chemického frhodoJ prakticky nebylo motné.) Nový kovoobr•bčd proces zavidčjf i v Anglii 1 v Sovétském svazu, ovlem ůulenosti nejsou na dosah ruky. A tak si musel lctlti1nský intentr najtt vlastni cenu. Nebyl sim. Propracovat dobrou myllen.tu, které bylo nutné vyutlt pro potfcby nalf suojlnnaké vjr"oby, mu pom,haJa mladi inženýrka chemie Irena Macb•čkovi. I ona ncméla Jelté mnoho Uulcnottl , pouze vědomosti z vysoké lkoly, kterou ně.kolik mhtc6 pfcdúm opunila a chuť pomoci dobré myilencc do praxe. Dva mladí odbornici 1e tak hned v prvnJch letech po n1btupu z vysoké lkoly do z.amčstoinf zasloutili o to, tc Ccskoslovenako patff dnea mezi naolik milo zemi na 1včtč, k.teré vthod cbcmiclr..ého frézovinJ ui vyutJvajf
CEST A PLECHU Zatfm se u nis lcpt1jl plet.hy z hlinJkové 1lidny. Plech se nejprve odm11ú louhem 1odnýmJ oplichne
teplou vodouJ kyselina dusič ni zbavf sliůnu zbytkó. mědi a znova 1c plech oplichnc studenou a horkou vodou. Pak se na či1tJ kterj ae m• chemicky frézovat, nancae anlmateloý lalr.. Z ploch, které nemaj( bý'l leptiny, se lak strhne a na odkryti ml1t1 se nattilM ochrannf lak. Kooečn~ ac plocha, kter• mi být lcptina, zbavJ zbytku 1nJma1clného laku. Kombmad Jaků se dosibnc toho, fe hrany maskované plochy jsou ostré. Pfi vlastnJm lept6nf se plech ponofi do louhu sodnéhoJ teplého asi 80 'CJ o koncentraci 15 - 40 1}0 • Leptacl lbeň z něho odeblri 1J5 -2 mm vrstvu za hodinu. Ocbrannýlak se z plechu st6hne d po koouole vyleptané hloubky. Zd6oUvé jednoducht postup mi ovšem i své dludnosti. Musl se napfiklad počltat 1 dm, !e lbeň neleptá pouze do hloubkyJ ale i do stran pod.Jept•vá tedy i ochranný lak. Zvlid.nout chcmikllii inamcoalo nejednou trptlivé poč.hat a zkoušet. Tak dlouho, at okraje chemicky frhovantch ploch byly rovné. Chemické frhovánJ, které v naš.i republice uplatnil mladt inžcnfr, mi svou budoucnott. Podle tvrzen{ zahranič nJc.h odbornik6 jde dokonce
o
nejúspčlnčj§f
zpúsob obrá-
běni kov6, vyvinutý od té doby, co byl vynalezen první obr•béd stroj. Věřme, že
--
chemické frézováni najde i své dallt lifitele, hlavni: mezi mlad~ml odbornlky. Pro nl pfedevlfm by mf:lo být nejen poznénl, ale i praktické využiti novfch technologii v našem prómyslu vlci cti. V!dyt je to i úkol, který ti mlidet vzala u 1vou povinnost na svém nedávném IV. ajczdu
CSM.
I - bd. Zdeall RoulllU:e.k. I - lů. l"°a MachUkori. 3•l•trJdlo. Jtihlou. 4 - 4et•Uy dieto•-' c.hna.lckfm rn-. & koat.rol• .yfr6. hlo•bky. I - lept„# pJ~ pH Y)'taho•tal • ff'4ao.. \PIKIJ ......
.„„.„., .„ .....„„
..._.„
„ ....
Miadik uf nic ne1ek/, mcf11/ rukou o os1 sí myslel sv~.
- chybil ndfek
no mlddel.' Naopak. Mnozl s1 stHovo/1,
podobni p1es11~dlo11dn/ m/odflch
fe uorff dllnlcl to jsou, ktc1/ ným1 Jpotnýml ndYyky Kazi
stejnf Ulinek. je to snad pro10, fe pro mlcfdd je 1ypické, fe Jlf od s119ch prvnlch zdo"1ých krOlkó nechc.e být nlk~m vedeno Jen za ruli{ku. A prdvf tohle si u11Momlli ve S11edoleských strojlrndch, zcf11od letl'lony u Prahy. Ce/ozcfvodn/ výbor lSM po dohod! t fed/1e1trvlm zdvodu pofcfdol vlechny 11edoucl df/en, ccchO J m1ury, aby napsali svůj ndzor, co se }Jm na mlddd1 ne/lbi, jaké probl6my se vyskytuji o Jak Je oduron11. Odpo11lct nezOstol dlufen ani jeden. A to/f se do rukou vedoudch hospodd,ských proco11nllcO I svozdkO dostaly desltky dopisů, r!t· flnou s upllmnl mln~ným1 ndzory. A co bylo nejp,ekvap1vl}H
procovnt mord/ku. Veden/ zdvodu proto pripravuie tokové 1efen/; pfefodl vfechny storf/ dl/niky, ktefl /sou zncfml jako neplnili a moji fpotn'f vliv no své mladé spoluproco11nlky, no jiné praco11/ftf. Ale oni mlodl nezósto/I stranou. Nfkteré m/ddcfnick6 brigddy sociollstrcU prdce pP11mou do svého kolek· t111u tolco11é chlapce o dfvtoto, lc1erým zocím prdce ndlo dobfe od ruky. Tok Y1da. nd! p1iklod ukazuje, fe rfude J~n o mlddd1 ntm/uvl, -l'ltmentaru}I, nezvrdo}I \IOrovn! hlas 1 ukozoyd. lelc, olc - s }e}I pomod I nedostatky odstrořlujl lev
:Zel. v mnoho zdvodech md
mladé a Je/idt
'™ 193
BALVANITé HllÁZE VE
svhl
...
NA ~~:o~;"!~,C~k::!"~ ~~
kter• Je ~eskoslovenskou - a molem• tlel I evropskou - zvliltnosd. Je to tzv. balvanfú hrb. sypani ve vysokých vmd.ch, hutnfných vodou . A.eknete sl snad - Jakipak nliJtnost. Sypani balvanlti hrb Je pfece ne)jednodulll a nejpflro2enijll 2p'Osob budovinf hrbe a podobi se d nipadni t6 nall dksk6 pl'ehrodi 1 hml plsku. Na prvnf pohled se zdi, le mite pravdu. Balvanlt' hrbe, tedy hrize, stavin' pfevUni z kamenlt,ho materlilu . nejsou tidnou zvlUtnonl. Vfdyt od roku 1930 do 1960 Jich bylo ve svitl postaveno t'mit 100 a 2 nich 15 Je vytilch nef 100 metrů . A pfece je Vodnl dllo Jirkov novinka. Obvykle se materii! do takovfto hri.ze uklidt ve vmvf.ch silných asi 1 al 2 metry. Aby se hmota hrbe po dokonlenf nesesedala, pouffvi se k jejlmu hutnlnf dus:adch desek, mamutlch vlbri.torO , vile~ nebo tHkých kolových voxldel. Nedostatky tohoto zp1hobu JSOU zJejm•: !IOU to pfedevltm vysok• niklady
H obohatll7 o "o ~ YM •O'liukM anamku 0 ~--nou "a flOlUt O•plln•· ho YJPUltinl ta.m«lnn6 mealplan.c:irnf •U.nice
M.4HITOVll SaffutY fUu•Utt:O
· "·"····.
H>HOAOVACJ ST~l!CHU "'' taftto automobil
Oalmlor S' 110. Stali stisknout knolik a ttPKha a ~utldi:• hmoty H n•IPN• od1unosmlrem dou4u a potom potopl lilo aatlku auta , Auto spoJuJe ta4J Yfho41 hltrlolatu • ptlJemnonml a boapel• ltOltl n,ho 'IO:SU
„
„„...
HNOJIVA ZE ZKUMAVKY Není tomu tek divno, co anglic:kj nbodohospodU T . R . Meltbu1 ze strachu z pfelidn!ni Zem! vyalovil pesimistickou poučku o klcaajiclcb vfno-sech p6dy 1 o tom, že -iem!d8stvf avou produktivi· tou ncst1čf na výlivu rostoud populace. Dnes vidí· mc, !e jeho obavy byly zbytcčnt (vlZ VTM & . 18/ 1962 str. 628). Od tt doby se mnoho zmfoilo. Do evropsktbo zcmid!btvi vstoupily novt a produktivnijlf plodiny - brambory, cukrovka, jetel. K tomu se ve čtyfic4tých letech minul~bo stolet.I pfidrufil.y vldecké poznatky o vnazkh mezi výlivou rostlin a p6dou a zrodila se myšlen.ke výroby a pouiiú umilfcb hnojiv. Od té doby ncu1ttle roste výroba pr6myslových hnojiva. také hektarové výnosy. Ke svému zdárnému róstu a vývinu potřebuj! rottliny nezbytn~ liviny. Nestačí jim jen kysličník uhličitý ze vzduchu, voda a slunečnl úfcnf, ale potfebujl tt! fadu prvkO (obsa!cntcb v rllznt forml v pód!), o které je imenzfvntm botpoda.fenJm p\\da neusdle ochuzové.na. Účinnou aoučhd pr6myllovýcb hnojiv jsou priv~ nejd6.lcl.iti!:jlJ z nich dutfk, foafor a drastik. Krom! ob11bu fivin je u pr~myalovfch hnojiv rozhodujJd I rozpustnost !ivio ve vodl nebo zfcdlntch kyselio6ch. Proto pň chúejf na trh obvykle granulovani v podobl: jemntch zrnek, ne.bot v t~to Corml pósobf ncjúčinn~;i. Ca.sto bývajl ješt! prom.lsc.na jemn~ drcenou p6dou, ratelinou, v4penccm nebo jinfmi pffsadam.i.
Menší sestro Hurecké
nfho dlla a dofli k úviru, fe t4mlf všechny nedo
nlhim hrbe. A Ješti nko: kimen nesml být v pfflll velikých baln· nech, protole by to ztHovalo jeho zpracovinl. Musl být tedy Jelci dodatelni rozpojovin a tlm se
lb. 1. je to sch,ma prňl'"ez:u hrbe. Uprostl'ed vldfme Jllov• tisnld Jidro, obklopenf: :re dwou stran vrstvami ltirkoplsku. Tyto vrstvy
zvyluje Jeho cena. Tichto nedostat· kO sl byll vldoml projektanti vod-
!'útl hriie (kde se hri• nýki , vodou), byl materii.I sypin ve vmvich
na
provoz
obtltn4
dus.acfch prostfedkll ,
udrtovánl
povrchu
pro
jejich provoz, opotfebovánr pneu· matik u vozJdel, kteri dopravuff
kimen do hrixe atd . Mimoto je nutno budovat mnoho komunikaci,
kter' spojuji kamenný lom
H
stave·
zpň1obu
pl'I
su.vby hrbe ve vyso-
kých vrstdch. Podlvefme se nynl na obrf.uk
ujll(ujl nepropustnost hrbe. V lev'
Slran amonný a duall:na.a amoll.Df ae vyr6b!jf neutralizaci pffolulných kyselin plynnym Duličnan amonnt alou!il pt\vodn! pro vojenakt účely a jen zvolna se pro11zoval jako hnojivo, protože je ailnl navlhavý a snadno se ap~U. Vilnou plcki!kou byla i jeho výbulnoat, ačkoliv oormilnl vybuchuje jen u poutid óčinotch rozbulek. Proto ac tak~ slchlt hromady ledku 1 aJra.nu amonntho (tzv. lcunaktbo ledku) uvolňovaly ve skladech a vagónech odstlclovánlm pomoci dynamitu. V roce 1921 ale v duaikjrnl v Oppau v N~ mccku explodovalo pli odatfclu 4000 tun leu.mkého ledku. Při výbuchu bylo zabito vfcc nd 500 lidi. Tak~ dallf katastrofy vedly k tomu, 1c se dnes mfsl tavenina duaičnanu amonntho s r6zntmi plisadam.i, nejčastlji a mlettm v4pencem, ktcrt ani!ujf jeho výbušnost. V CSSR pflchtzl na trh ledek 1monný s vipeoccm o obaahu 25 % duafltu pod obchodnJmi nAzvy ledek Jovosickt a ostravskt. Je u nb nejroililen!jlim hnojivem. čpavkem.
I• 7;i~l:'tk~ :1~ ~!~ot°ed:'t!ri.~o~ftrh!:'t~:
vyriblnA reakc:J mul ltal'bldem v6pniku a dudkem.
~r':~~bi!!u~: fj::: P=;d~~u,:!r;;:::mC:-i:cti
••I k popnlovb.l bavilúku phd lllLIJDl.f, Způobl od.P9d.Jn1d
JU.4, kt.N u.motal n_cfenom dHviJU •Wad. -.I• I •ttoJ.al t...,.Jbevlny. N•JkooccatrovanlJllm tuAfm dualltatfm haoJlnm I• m o to v I n •• ILteri •• v celjm nltl učf-' vhovet
•úl•
~:'nr.~~~~~~-:a~~J~,:f:~J~~ ~u1~~.::
o• ••
ro.tJlny ulmllovat. Kroml toho ml. Jeltl daJll maoho•1TaDA' poul.lt.l. Jl poa.ilvat Jako plooboclaotn• ~!o~•=•=-'"' .Jouti k •troW JW•. ptuMoěovbiu poprri VY'robll • t'OC:• 1828 W5bler, J•Jf •J'• 1'tlL7 kyanatuu •mono~ durem, I• Of"l•nJcU chemJcU tloutnůnJ' mu.J vuůkat v tlvjm orsaoi•mu, P'lbolMDlm orv. tlvotAJ •tly. On„ H molovln.a vyribl l'Oakl•d•m 11.ubam.lnaau •momaého, ILtvf vcnlkne Hů.cJ kyallba.lku a.h.UtJtfho H fpe.'lkem1 ! ~ + co. - Htl4-CO--ONH, - H,N-CO-NH,• H.O mofovliaa
tú.a aanorp.a.lck'
Jn
- otfúla
Jako hnojivo se dnes ncjvfce uplatňuje v USA, ale i v SSSR m4 ji.t b~hem sedmiletky nastat ve výblru dus!tatých hnojiv pronikavý pfeoun od ~
dusičnanu a airanu amonn~ho k ůčinn~jlfm typ'llm hnojiv, jako jsou močovina a kapaln' hnojiva.
VTl1
195
6 m vysokYch a nebyl Udnými prozhutl\ovin. V pravé tástl pfehrady bylo prováděno sypáni ve vysokých vrstvich. Výška prvnf vrstvy byla 25 metr6, druhé vrstvy 15 metrů. Zhutllovinl t6to lástl pfehndy providěll ujlmavým zpOsobem : vodou pod tlakem. Dvi vysokotlaká čerpadla dopravovala vodu potrublm o průmiru 200 mm ke dvima monlton1m, umlniným v Urovnl sypinl. Monitory vrhaly
středky
vodu na vysypaný ká.men : voda vyplavovaJa jemné hlinité a kamenité Ustl a splavovala Je do velkých dutin mezi kameny u s»itY hri:ze (ob•. 3). Nedostatek takto budovaných pfehrad tkvi v tom, ie pOsobenlm vlastni váhy kamene a tlakem vody J. nád rb: dochbl k dosti t.nalnému sesednutl kamenitého materiálu , a to na 100 metrů výšky al o 2 metry. Je proto d'eba, aby thnlcl prvek pfehrady {tj. vrstva, která brinf vodi v prollnánl tilesem pfe· hrady) byl proveden co nejdokonaleji. Zde mill tvOrci Jirkovské pfehrady na vybranou . Neflutifi se pouflvi tbninl pl'ehrady pomoci jllu. Jtirkoplsku apod., tedy zemin s malým koeficientem prollnánf. Toto tisninl mOfe být provedeno blffe k návodnl st.ranl (tj . k té nnnl, kde se hmota přehrady stýki s vodou), nebo uprostfed prllného profilu hrh.e. Takové pfehrady uf existují. S nivodnim těsnlnlm byla postavena hrb. Kennedy v USA, vysoká 11 O metrů . S ~entrálnlm dsněnlm balvaniú hráz Nure.ck v SSSR, vysok~ 300 metrO (vit. VTM 2/1963. str. 48). Mllfe být tak' pos-uveno nhodnl tlsninl betonov,. Tak byla utěsněna ba.lva~
To j1ou v podstat! roztoky nhných soU, napf. dusičnanu amonntbo, v6pcnatiho a močoviny v ltapalnim čpavku nebo koncenuovanl: čpavltovi vodi. Tyto roztoky se nazývajf amoniakáty. Počld. 1e k nim i samotný kapalný čpavek a čpavkové voda, j kapaln• hnojiva kombinovan4. PoužitJm kapalných hnojiv 1e vyhneme n&tcrým ncpttjemným vlastnoscc.m tuhých hnojiv (navlhavo1t 1 sll:bavoH). Zjcdnodušf se taki výrobnJ postup, neboť móte odpadnout odpalodnJ, krystalizace, granulace a tuleni. To se projevuje pffzniv~ v nákladech na jednotku dusJku v hnojivu . Ekonomicky je ncjv~hodn~jll ptlm~ hnojeni bezvodým čpavkem Nedos1uů.
pracovnlcb sll" temldlhtvJ • •10 ... p•Jlcl mir.dy vcd.lp &cJmfoa ve atitcch • Y)'•~lfm umtdUstvfm kit zjcdnodulovinJ pru:ovnlch 4kon6. Této tendenci Y)"hoftde poulJrinf YlceaJotko•fch koacent:rovanfch bnoJJv. Jejich poul.Jdm " odstn.AJ rovnH ch)"b)' pt-1 hDO)..ú, protole tato hooJlva obHhuJI neJd6.ldJtlJll tlvlny Jit v h•rmonlcJr.'m pomlr.... Vyribfjl H ta1to cfl a pfl„ davk.)" trollr.o•fch prvkt\ • • pffdavky profi lk6dc6m a plnd6.m. Slot.a.A bnollva H .,.,,... bfJI bud' m.heoJm • ptfpadnou sn.nulad fcdnoduchfch hno)lv dutfkatfch, foaforctnfch a draH-1nfcb - tzv. bno)lva smllcn,, n„ bo u .t.chny •lolJr.y zbUnaJednou • Jednom techDol.oPcUm poatupu to Jsou uw. hnojiva Jr.o m bl no van i . V soutHni dobi! •• v c ... loavltovfm mlfhku rozvHI -.efmina poacup nltroa UI t O Y fo li,d)"H SllFGVf fo1lity roakůdaJr apolttol kyselinou dusltnou • •Irovo"'. VulkH bhtlr.a •• n ... utralhru.J• fl*"kcm, doplnl ae nf.kterou draselnou .all K,O • va11lldf produkt ac vy1ull. Tento ir.p6-ob J• vf· hodn# dm, tc be V)'Ulh od-
••Jf
f'
0
niů hrb Paradela v Portu&alsku, 117 m vysoki. Nikdy se pouflje tak' ufaltobetonov,ho tisněnl jako u prehrady Heune v Nf:mecku, vy· soké 65 m. Návodnl dfevin' tisn6nl (pfehrada Toron ve Šddsku), ocelovf: centrilnl nebo nhodnl thnint (Peco del Alt.ar v Portugalsku. 67 m), jsou poutfvána uf m'nl
1' Vodnl moniior
ptl pricl
ta.sto. Kddý i. tf:chto způsobO má svoje výhody a u.k' nevýhody. U Jirkovské hrbe bylo poullto ntvodnlho jllov4:ho tlsněnl. Jll , právě tak jako obi ochrann4: vrstvy ldrkoplsku , jsou 1ypiny ve vrstvich 20 al 15 cm a ut&l\ovány tak, fe po nich jez.dl plně nalofenf Tatry 111.
I. SchEm• výroby komblnov•naio hnoJlv• NPJ( nhro1ullicovým sp6aob•m.
t"KV
i. Z tovlirny na pr6n-)'1lov• hnoJJv• v LovosJcfch. Pohled
na budovu, ve ktcrl H vyr6bJ ledek •monno-vjpnuitf (ln vo•h:k.) h :ditk). Vlevo Je •ranulatnl vtt.
pa dní Jr.yHlln)' 11.rov• • IC' Je molnf v llrokfdl m.nlcb mtolc pamfr N 1 P,o •. V CSSR se l•Jr.o dkl•dnl !odorsta6 1urovlny poullvi kol1Uho •P•tltovEho konccntritu, dov,tc.n,ho • SSSR. Rozkladem tkbto fo1í,t6 Jr.yselU.ou du1ltnou H ú1ki•'
dlkaJclum!odit (tn. dtrofoa1't). kte.rf J• Je.dnou u 1lohk •milHfbo hnoJI•• Chnmfo1ky. V sout.unf dobl •• uridi u nú I •fTI>b• lr.ombl.novanfch bnoJJv N, P, Jt.
Všechna bHni pou!tvant dutfkat4 hnojiva j1ou bud snadno ve vodi rozpustni, nebo pfecbbcjf v p\ld~ v lehce rozpustn~ sloučeniny . Bylo vhk zjilt~no 1 1e rostliny odeblrajl dutllt nejenom z hnojiva do pi'zdy dodan~bo, nýbd i z pQ.dy. Hmotnl bilance r6zntch druh\\ pOd ukázaly, že pouffv4nfm prOmy1lovfch dusJkatých hnojiv nenl kryta celt spotřeba du1fk.u rostlinami. DusJk je pak odebfr•n z pfldy, co! vede po určiti dobl k jejlmu vyčerptnJ. Tento probllm se tf'~ i dalšlch slofck potfcbofch ke zdirnlmu r61tu rostlin. Jalovosti uhrabuje poufJdnl chllvski mrvy a jejl kombinace s pr0m)'1lovými hnojlvy. Mnotstvi mrvy jsou však omezena, a proto se hledají Jinl zdroje jen pozvolna pllsobkfch duslkatých litek. ]cdnlm z typó takových hnojiv je napf. produkt
ExperiJMettf
V pomEru k celkové Jf/lce hrbe Je tisnld jidro pomirnE velm l úxké. Ve spodnJ l:útl mif'I 6 m. v koruni hriu pouxe 1 m. Štf:rkoplsek sloufl hlavni k ochrani vrstvy jllu phd polkozenlm a p,ed vymHinlm vodou. Jllov' thnin l opfri se ve svaxfch I v údoll o betonovou lnjekl:nl Jtolu , H la.erf byla provedena lnjektU
9
6 ::":~:1:~ X:.':.!:l~~d:~d~!°.!!ihu.':::~r!::;!f ~ .~~1~::,~ taU pro
-'vodecb, al• mKhanlucl a automatlucl a zc:•I• JJaou orsanJucl pdu. MW u.I Ja zdmo, co koůritniho •• to dlli thb• v .ivK!la• ~rob!.
NUollk h.aif6 ds U.dalo, abychom o apr6.mplnl:a.f snnldtlalvf aapull ntco podrobnfJIJbo. Podlv•Jm• •• ledy dn„ blit. .a• J•dnu novinku, kt"" •• u aú uv•dh ~•lkobpacltaJ teletalky.
~f.~~. ::. ~~~~:~!1a ~!ka~~m::
Ve svl:t~ u! 1 nimi maj( n!kteri zkulenosci. Napt. v Angli.i majf teletnJ'k pro 1300 kusů I tJ ob vlak je to zatJm novinka, kted ae ůoulf. Teprve osv!dčl-li se 1 budou se velk.okap1citnl tdetnJ'ky 1tav~t ve v~tšlm rozsahu . Pfedpoklád• ae, tc teletnlk mi sloulit obvodu, kde 1e rozmist!no SOOO krav. Pti 90 °" porodnosti dojnic ae bude v tclctrůk.u odchov4vat ročnt celkem 4500 telat. CAst telat půjde na jatky, ale v!dl čést 1e odchov4 do atilf 6 mE•fc\\: jaJovičky k dalltmu chovu, bfčci na výkrm . VclkokapacitnJ tclctnJk je rozditen na tfi č4sti oddllenf. Je to pfijimacl odditenJ telat, oddllcnJ mléčné výživy telat 1 a oddl.lenJ rostlinné výiivy telat. Do pfijfmaclbo oddllenJ ae budou avUct z ptftlulných st4d všechna telata nejpozdE.ji do 7 - 10 dnó po narozerú . Budou tu krmena egalizovaným mlékem; nap6jet je bude ze stfcdnt pr\\jezdné chodby pojlzdoý automat. V pfijimaclm oddllenI 1e zdrf.f telata pHblifot 20 dn\\ . Potom jdou bud najatky, nebo pfechézejf do odd~enJ mUčné výtivy . Tam se ji! oddl.lujl chovné jalovičky , které jsou umfat~ny na jitoJ ltrant stije 1 výbthy . Bfčci , určeni k výkrmu 1 j1ou na sever ni stran~ stije bez výb~hu . l v oddtlent mléčni výiivy je krmení pln~ automatizovino; odsuaňov•oJ cblhské mrvy se prov,dl obUotm tkrabéltem . Krmi • e zUati mlékem egalizovaným, zčl.1ti odstledtnfm. Mimo to dosúvajl telata jadrné a objemni krmivo. V oddE.lerú rostlinné výživy jsou telata živena ul pouze krmivy ro1tlinného p\\vodu . V krmné d4vce je seno, krmni mrkev, fepa, zeleni plec 1 1ilH. kondenzace motovmy 1 formaldehydem ; o bsahuje Pdvé dlky plni automatizaci vclkokapacitkolem 40 °0 duslku. Tato hnojiva se obecn! označuji nJho tcleuúku tu připad4 na jednoho oletfo· nbvem Ure•form. Výzkum probíhá tH v SSSR, varele (pracujJclho ve sm~né) zhruba 200 telat . NDR a Polsku Jalovičky z velkokapacitních rcletnlkó maj( Dnes n•au1l Jlt taa, kdy •• budou mu.He Hmtdllcl odejft pfevitnE. do horských odchovných ú ubývat l otbkou •lr'J' Jako prvku d6Jd.llfho pro výt.lvu vodU, kde jsou pak rozdtleny podle 1t6fl do čtyl' :U.~„~~~' :!:1~•'!-'i.ifc°t: ~r.~:.:zu~!1"v'6J°; skupin.
je vybudovina betonovi odpadní Itala. Bude sloullc k vypoultlnl nidrfe a. k pNvidiní 1arnf 1 podzim· nf vel k• vody. Šachtový pfellv, který I• vysoký t6m61 50 metrO, odvidl velkou vodu do odpadni ltoly. K vybudovjnl 50 metrCI vysoké hrbe bude npoti'ebt nasypat 362 566 m• materiálu. Z tohoio obrovského mnofstvi bude 299 776 m' kamene. 16 120 m' tllu a 36 570 m• pfsku. Jlrkovski pfehrada, jediná balva· niti sypaná hrh v feskoslovensku. )e opravdu menJí sestrou neJvitll sypané hrbe .sv~ta - Nurecki hydrocentrily na P:ece Vac.hJ v SSSR. Tam sl také byli techn ici naJlch Vodních staveb pro zkulenos· ti Jdt~ pl'ed zahljenlm pracl
cbut. Jako pfl nedo•tatllu dualku, dochhl J pH nedostatku. dry k pfedt;„n,mu adrautt a t.loutnud llai6. C•at •lry
doa"••Jf ro•tllny s afktcrfch do1avadnkb prtmy•lovfch hnoJlv, napf. 1uperfolf,tu a alran6, ovlen:a pr6v6 po v6lcc :=~m'i:l.1.v·d~::.~~~cl'0:::~:~1~';,n,,~o~r:';:z:~~~~
aapf. v okoll Paf{h:. Z pnspůth•ftlbo blcdbka Je s.Jhnavou motaonl yjÚ2)J atmoal&idibo du Ui.u, kt.r'4 by n•vyllodovalo dektrlck' •n•rsle, uhli n•bo uhlovodJkovjlcb sdroJ6, a kteff by mohlo mJt val.ký výxnam pfl dallhu rodlfov6nl dualbtfch hnojiv. Skupina pracovnfk6 Rrm)' AeroJ•t Gener.l Nucleonlc•
~~~~„ vd':!~~fcbu':;,;1:.„S1::~!:t!rnf.:1l.::::!0 r;.'1:
ve
v ru.ktonr •sa.IU totlt Hl 5 •n•rsle formi prlmb... tÚho a aetr..uncUrnfbo c•ma-a.itcof • vice ad ~O 94 ve formt
~.;.t~ ~:ors~~~~::/~~:~1~":'!;;'r~:v:;:,b~::C~;!
"14m saflun.f pflmo pro che-mJck4 •YDtby. Št6pn! produkty pfl pr6chodu nduchem lej lonbr.u)l a enersle v t•kovimto plynu odpovld' 800B-IO 000 atup66 Kelvina. Tato eoel'lle
:~~~~~:\!~!~:~-.~ ~~!~!i!..:,;.:.9!:i;~t.'!1.! u
flAlku NO„ kterf
aloull
lt v#Tob! kyseliny
d~alblf .
:!!:b~y• ~titl! = i b ! • r!k~:r~•;f&b:jtk~~!.';! m.lck.7 a lse Jel srovnat • dnclnlml vtrobnlml postupy IQl•cJlny dualen,.
vjlhoda#
Mnohl. obl11ti s v~ta , kte ré potřebuj( duafkat6 hnojiva, posu,dajl au.rovinovou 'Základnu pro výrobu kyseliny dusičné dosavad.nJm zp6sobem. Cena duslbtých hnojiv dovozem do tkbto obl11tJ se pak 2 - 4kr4t zvyluje. K novému procesu výroby v4zaného dusfku bude zapo tfebf jako surovin pouze vzduchu, vody a n~co m6Jo obohaceného uranu, nebot z 1 a tohoto uranu lze ziskar aai 2 tuny kyacliny dusičné . Praktické vyuiitf lu vlak očeldv8l d :za dellf dobu. lnt. ALES VACEK K d•ll l mu at ud1u dop o rutu j r:me : K.Ard Kle.in: Vtrob• duábt;fcb hnoj iv
1- Schneider, M . Knoll : Vtrob• íos/oretntcb hno1 i• Knltnice dllnlk• " cbcmicltbn pr-6myah,1. SNTL, 1181 • 1182
0
vel~t:=::.~i:dJc~n\~•vi:!d'!:f.tr.zb~'k~':::?e .!S:,{
prov4at nov# telr.4 • ohledem na blolo1lcU hledl1ko. O•vld. typ te.le1Dlku. který H zadm 1cavi (nebo
Cl-11
H
J• postave.a) ve dech ~rnldllů.fcb úvodech, porn6.le potom opravdu 11:pr6my•lalt tedea li. 4ac.lt6 :um6dH1kf ve.lkovfroby.
uf.
Pro VTM nap••l lnl. KAREL LAMBERK
'"'l
te dllka cWničnl alt! ve mi být pfibliinf asi 3 -4 % z cdkovl délky 1ilničnl alll. Pro Ceskoslovcnsko, ktcrt mli pfibli!n~ 73 000 k.ilomctrd silnic, to znamcni asi dva li tfi tiafcc kilometr~ dilnlc. Z toho je zfejm~, !c d'1nicc v 1Hnlčn1 tf ti tútu vytvoH jakousi ko11ru, p•tet, a ostatní silnice budou na tento nadfazenf 1y1d:m navazovat. JAK DÁLNICE VYPADÁ U nás jclt! lidnou skutečnou dálnici ncmimc, aviak ri, ktcff byli na výletl napffklad v Nlmeck~ dcmokratlck~ republice, se s d'1nicemi pnvdl.podobnl. setkali. Hlavním znakem dálnice je to, že na ni mohou jezdit je.a rychlá motorovi vozidla. Je tedy ncptittupn4 jak cyk.llttll:m, tak mopcdiatOm, zvJfcdm potahOm, traktorOm a samozfcjm! i p!IJm. Na n~kmjch dilnidch je dokonce omenna nejen maxim'1n.I, nejvyHJ rychlost, ale i rychlost nejmcnlf. Na d4lnicfch nejsou úrovňov~ kfi!ovatky ani s jinými 4ilnicem.i, ani se teleznicl. Jízda na ni je tedy naprosto plynuli. Polom!ry oblouk-O jaou vclik~, atoup•ni a k.lcdni m.J.mi, je zajiltl:n dalcltt rozhled; to vie umo!i\uje jízdu ncjvyUhni rych· loatmi. Na dilnici je motno jet
K :~:~:!' v~~iJ:~7cchm~~zh~ 0
druh6. Od le1nlch a polnlch cest a ůzkfch silniček slcdujidcb údoli, potoky nebo dokonce uspottcU.nJ poli, přes mobutoEjif silnice, lidovE nazýV1n~ ok.rcanf, a Wavni komun.Hučn.i tahy, at4trú sllrUcc prvnJ a druhé tHdy až po d'1nicc. Tato nejmodcrnEjšf komunikace, ktcd mu11 vybov~t nejpffsnfjllm nirokllln a po!adavkWn automobilové dopravy, zaručuje jfzdu veliUmu počtu automobilll rychle, bezpcčnE a hospodtrnl. VYPLATI SE? Je sunozfc)mé, fc vybudovar
RYCHLE A BEZPEČNĚ Inf. /VAN PLICKA pcčlivE
rozvU.i.t truy, kudy se mi d.6.hůcc vést, předvídat budoucl rozvoj dopravy, rozvoj prO.myslu i zmény v životé Udf. D41nicc se 1tavJ tak, aby vydrtcla nl:kolik dcscůlcU, aby se n6kladn' investice vyplatila. To znamcn.i na dobu jcjf životnosti pfedvfdu i rozvoj automobilov~ dopravy. Proto se před stavbou d61nict dlli podrobný dopravnl pr~ zkum, který osv~tll výhledový, budoucf stav dopravy v úumJ. kter~m bude d'1nice proch•zct. Podle dncšnJch, ve sv!ti'! uzN.van~ch nboria na hospod,rnott stavby silnic, se ptcdpokládá,
•"le rychlosú 120 km/hod, na nlkterých dokonce 160 km/hod, ani! by mohlo fidiče zvenčí nf!:co nepfcdvťdaného překvapit.
D'1·
nici tvoft dv! tilnicc; kažcli je pro jeden 1mh jfzdy, bývá lirok• vltšinou 1cdm a p'11, nlkdy al 14 menú a m• jdtl zvlUcní p•s pfí okraji, aby bylo motno zutavit a nczuiovat profil vozovky. OW: jcdnotm&-né tilnicc jsou od tebe oddf!:leny; čuto zeleným p•sem odzcným hustfmi kefi. Kefc majJ kroml. okrasného charakteru dO.lditou funkci: zabraAujl vz.ijcmnému osl6ovinJ fid.Jč6 protijcdoucfch vozidel a n&ter~ druhy, blavof!: k-etc pian~ rtie, mohou zachytit i zastavit vozidlo, klCr~ by sjelo 1 vozovky. Stejnou funkci - zachytit vozidla - moji zvliltnl prutni ůbradll. zvani svodidla. Buduji •< pfi oknjfch tam, kde silnice vede na vyiokých nbpech nebo u 1kalnlch srb6, podtl tok6 !ek. Pfcttotc rychlost na dlJni„ clch je velmi vyiokt a pohybuje le nt nich vclik~ m.oofttvf vo:ddcl, je počet nehod rdativo~ velmi nizký. Bylo zjitt!oo, lc ochodovo1t na dtlniclcb je pfiblifn! čtvrdnod oct na norm'1nkb sil.nicfch. V zahraničf, aby ac výstavba
2
nlho bo1pod4ftk~ho rozvoje se s výstavbou dálnic počítá • rovnu v Praze se vybuduje nEkoJik mEuakých magistril.
NOVI! DÁLNICE
V BVROPt! AUTOSTRADA OBL SOLE Je d'1nlt:lll P'itdJ lt6lle. JeJ( ncJobtlJ.afJll 84.7 km dlouhf 6aclL vede 1 Florencie do Boloni pt•• A~n.Lo„. Je na nim O moa:t6 o celkov' dflce 11 OH m, 14 aotcb l•pfes~IJ m vy.oko nad clocm óclolf. !5 twaeJ6 na t&o di.lnJel m' celkovou dfilu 66! t m . VledtnJ' mofty, viadu.ktJ' a tuacly Jsou clvolhf, t.aa. pro kaldf 1mtr Uzdy aamo.C:•t:of. Dfhr• tn•I• Jlzd• mul FloffftcU a Bolo6ou osobnhn autem ! -3 hodiny, n.ikladnJm 6-6 hodJn. DnH
:!.e~~16~:=~·!/.J°~;:.e ~h~:i'*!;
J
• to na pllm.f úWr bcs nutnosti fa.uaJ. JC.ai.d6 voaovb této ltal.eki d61.Dlce Je IJroU 7 Y. m a m6 2~í m llroU knJAlcc., kteft problhaJi I po mostech a vladu.ktec:la.
dl.lnic urychlili, se za pouliti dAloicc vyblri určit~ popluck. Vtlc poplatku je vypočtena tak, aby se fidm vyplatilo diloice poulit. D'1nice totii zkracuje čas, potfcbot pro ujetí určit~ vzcW.cnosti, lctfi vt\z, pneumatiky, spotlcba benzinu i oleje je o.i!lf, riziko nehody mcnlf a fidič le tolik neunavf. ZYWtnJ'm druhem dJlnic jaou mlmk~ magisttlily. Maj! podobo~ uspoUdJnf jako d4lnice venkovsU: a vi:tšinou jsou tak~ jejich pok:račorinim ve mbti. Důldito1t silničnJ dopravy 1toupf. rok od roku. Ukazuje se stile nalthavEji, že je poůcba vybudovat dtlničnJ 1U i u n4s, v Ce.ko1loveo1ku. V pltnu 11'.At-
MOSl<EVSltt DALNICNI OKRUH
J• dlouhf 109 k:m, m6 M 1n.bno4.rovAoY#cblLfltovatů
1onatnlm.1 komu.nill;a• ccmJ a 7 vftJJch mou6 pfu vodnJ toQ. Kdd.6 s obou 7 m ilrokfch vozovek J• pro d•• proudy aut a m' 2 m llrokf: kraJnlca. N• romto olLl'\lbu J• tů' Y1 m llrokf vod.Id betonovf pnab. AldJ!, kt1rf na tento pruh J• ~ ILol na betonov• DC'l'01"001tl upozoraln, te 1Jel I VOSOV• 1L7, KoDn1"11kce YOZO'VkY Je allni 74 cm. TvoH JI U mm •lln' betono'V' d ff ky, 1Lur4 od. pbku oddlluJc lm-. prqnovanf paplr.
vjede
KRMIVO Z PRŮMYSLOVÝCH ODPADŮ
V sov~tsk' Akademii vid studo--vall dynamiku tvorby antibiotik bakteriemi typu penlcillum a aktlnomyceuml na uhlovodlko'f'ých hy· drolysitech z pllln, na odpadu z kukuflce. na odpadu 1 bn.mboro"'ho škrobu a sulfitových louzlch. Cflem bylo zfskinl bllkovlno-vlta• minových polotovarll antibiotik, ur· tených pro výkrm mlad,ho dobytka.. Zkoulky se zkrmovinlm tichto polotovarů ukixaly, fe napf. 10 mi blomycinu, obsalen,ho v 1 & polotovaru, urychluje vihov6 pfln1stky o 3'4 %. a souWni se zmenšuje rozsah nucených porUek o 80 %· Ve1tnlk Akad•mll nauk SSSR, lt„. 115
l.
u..mlli
""fVl'
O technicltJm tJjlbava.f ddlnic (o prorůrálltovjdt radarech, /t;yberrutic4Jch umlifor"h a eldmmiu, Attrd fldl automobily m!sto l/OtJllca) tli• YTM 14/1962 str. 474 .
t - - phclan •p.,.v-.ou tra1u d'1n.Jce • S.venil Oak.otl polLl'cl6 b.-tonovou ntovb atroJa.f Mtupn..a (mfehacl aouprava, roahnloval a vlbrataf flsůhr) ndl:d. po ILoJefnJdch. I - dáhůce u buduU I pro tfi proudy vozidel v bld•m 1rnlrv.; pro vozidla relatJvol pomel,, pro votldla rychJeJIJ a pro phdJlldlllcl 'VOZ)'. !J - m1moórov6ari ILflfov'nJ d61nlc: J• dkJadnhn pfedpokladem bctoelnf: dopn.Y)'. f - d.61nlcc Jaou ve.lml n6.roto6 na mhbkf pro.cor.
'°·
KÁCENI STROMŮ sTAIHANIM Ve Francii vyvinuli ui'lzenl Hydrocop, kter' sloufr ke Ucenl stromů stfihánlm. jsou to dvi mohutná ramena v podobě nOfek, pohiněná hydraulicky a neseni na traktoru . Rozcvfeni ramena se pflblllf k urlenltmu .stromu, hydn.u· Ilka Je sevfe a kmen pi'etne. Dallf hydn.ullck• ui'lzenl potom posune kmen v mfsti fezu a l'ldl směr pidu kmene. Zafbenlm Hydrocop se mohou kicet kmeny af do pr6mEru 50 cm. Teehnlu.I Surte,, t . lf, ""· 617
DALŠI VYUŽITI TELSTAllU Spojovacl druflce typu Telsur núla nov• uplatnlnl: v poslednl dobi byla vyuflta pro synchronizaci pfesn•ho času ve Velk6 Brltinll a USA s pl'esnostf 1 o·• s (mfsto dosavadnl pfesnostl Hdu tisíciny s). Poslouflla taklt pfl pflenosu :r:priv 1 redakce New York T1mes z New Yorku do PafCte. Bylo pl'enesno 5 tlsfc slov u S minut. Tato rychlost Je asi 16, Sk rit vyffl ne! p~I kon· venčním pfenosu pomoci ridb a kabelo. DIKOYlfY• f , I t, •t„. 11
PRVNf
ČE.SKOSLOYINSKf
LAHi\
Kvantoirf 1•n•„lto„ tYltla, a.ntmf LASER , byl pona.... n tak• v t„ko•lo· "•"tku. Pfl Jeho konttl"Ukcl n•b1lo poullto rublnu Jako dotud, ale tkla , aktlvovan4ho neodytnem. LA.SEN. pot~vll kolekciv v.clenf d„. Ka„1„n P'itk•m, CSc. Jeho pod1tatou I• lvrnlnlscanlnf kry1tal. Do ntho do· pi1di dbl„k • ••nonoff YfboJky. Vartl• kl lumlniKenc• •• tva,-u dokonal• u1ml„nln•ho tvadcu koh•,..ntnlch pa.p„1k6 (Jakob, 11: letlnoho a.droJ•) ,
4
&ull.cl n
~SAV l.
VTM
i , 190
299
O dálkové jlzdě nejmenších českoslo„ venských voz.idei do oblasti Afriky a Asie, kam dosud neprojel motocykl, píle pro VTM účastnlk výpra·
vy, MUDr. Václav Potufnlk.
PRVNI MOTOCYKLY V OÁZE FEI RAN
Od Rud~ho moře překonala naše výprava na 130 kilometrech výškový rozdll 1800 metrů pfi teplotě
51 stupi'hl Celsia
(měfeno
v.e sdnu).
Mocně nis likala údoll se su.rjml stezkami pod Mt. Sinal. po nlchi
kdysi chodívaly karavany bedulnů
na svých výbofkh a kde dnes pře chhlvaji domorocH pašeráci omamného hašiše. Pod sinajské horské štfty vyjel i moped, bllfe k nim jsme se pak dostal! v sedlech velbloudů ; samotné skalnaté masivy vyiadovaly uf trochu alpinistických
zkušenosti - do ticha velehonkých
písek a kamenf vád! Feiran a pak pisty Sinajské pouště. A znovu Suezský prllplav a pouštnl sllnice ze Suezu do hlavnlho egyptského mésti. Káhira nás vítala
Minuly posfedni pisečné kopce Arabské pouště a ut nás čekala Káhira - a jak uf. to bývi, také nov ináři, televiu, fllm, tisková konference, přednášky, recepce .•. Kolem zaprášených strojO oblhali zvědavi obyvatelé hlavnfho egypt· ského města od těch nefmenškh af po usedlé staflky, kteřl Jako by feště patřil i starému arabskému věku
jh.du např[č městem, pf! které nás ukázala KáhiňmOm v ullcfch ; večer nás ukUe těm dalšlm na toleviznlch obrazovkách. Ale to nebylo vše. Houf novlnáfů na nb dotfnal s bloky v ruce, rozhlasoví reportéri nás poz.vaM na interview. A odpoledne ni.s čekala tisková konference v ts. kulturntm středisku . - Den pi'ijezdu tedy byl bohatý na dojmy ... Ani da/šl dny nebyly o nic kUd nf:jší. Znovu p ř ednášky o sinajské výpravě s barevnými diapozitivy , znovu recepce, články pro obrázkové časop i sy - deslt ky povinnosti, které nás zaneprázdňovaJy a dlouho oddalovaly seznámen i s městem , na něf jsme se doma tolik těšili ... Ale dny plynuly a nám se konel:ně podarilo potnat Káhiru trochu dů věrněji ; tu moder ní Káhiru se širokými bulváry a mnohapatmvýml domy, I tu starou. s panorámatem clcadely-takových káhirských Hradčan - nad městem . Obd ivovati ísme
štltO neprošel ani velbloud , •.
Neradi jsme se má
svůj
lou~ili .
konec a náš ltlnerái'
Ale vše lčasový
a kilometrový plán výpravy) nás vedl do mlst. odkud jsme vyjeli. Kilometry :zpět byly chvílemi stejně vzrušujlcl iako na cestě sem. Znovu jsme projfiděll obou Feir.tin , tlm zeleným ostrovem, usazeným do pust~ šedi sinajských skalnlch úbočí. Domorodci poprvé spatřil! motocykly. Stadion, Pionýr 1 Manet si získaly obdiv mládefe cel~ ohy a my dlky svým malým, zaprileným .stro)Om jsme navánli ar.abskočeskoslovenskou drufbu . Ti lidé kolem nás dos-ud neviděli~otocykl. a také neslyšeli o Ce.skoslovensku. Byll jsme sl vědomi, ie naše chován1 k nim je vliltkou naši vlastl a naše motocykly ukbkou toho, co dovedou nall lid~. vzd,lenf několik tisíc kllometrO. Mnohokrát předtlm jsme uf. byli v podobných situadch. Kolem nás kruh snědých lidi v galábljich, mtadl I starší, úsměvy, podhání rukou, snaha o doro-zuměnf, jiskřičky a jiskry vzájemných sympatii, které se rodf tam, kde je upi'ímnost . .. V ohe Felran tsme pfedvedll moped Stadion několika mladým domorodcům, kteří sl to chtěli zkusit ... Bezmezná byla jejich radost , kdyi v měkk~m sedle rakovnick4ho mopeda najíiděll své prvnl kilometry. Ale času nebylo naxbyt, i když se tady děly dólellté věci - sn;id někdy stejně dlilellt4. Jako pH.telské
~~~j~~ysal~~~~~i~~~~:o:u ~i';~:j ]00
VTM
DO VELKÉ POUŠTĚ na malých motocyklech 3 Musilových knlfek .. . Miřily na nis nejen stovky ~vědavých oči. ale také kamery egyptské televlt.e . Bezmála dva a pUI miliónové město má ve svých třfdách stovky, ba tlslce automobihi, jef $e Mtf ve tFech nebo čtyrech proudech po hladké dlažbě. Je cu málo mlsta a tak tady člověk snadno pochopí, proč u dan~ch okolnosti budou mit jednostopá vozidla - a -zvláště taková malá - ještě dlouho své opodstatněni v ruchu velkoměsukých třl d a ulic a ne.stanou se technickým archaismem. Tefevlze s námi podnikla pOldennl
l
&
.,,
tlsícilet' kamenn' pomnlky v Gl:ie, na pokraji egyptské metropole. „Mister Jawa" Ze všech nejvlc obdivovali naše stroje mladí. Kluci v uJplněných galibijích se rychle seznamovali s našimi vozidly. Malý Mohamed z oázy el Shatt se natolik seznimll s našim Stadlon~m. fe by býval nejrad~jl opustil rodnou oizu a fel s nimi na mopedu do Evropy. Ale Egypt potl'ebuJe mlad6 mechlJ'\lky, l'ldiče a techniky. Mofná fe Mohamed bude jednou jezdit na strojích. kter6 budou mnohem sllnějli nef nejmenií českoslo venský motocykl. V ulici, kde Jsme v Káhil'e pak bydleli , nás pravidelně ol.ekával mladý mechanik z nedaleké servisnl dílny. Snědý desetiletý hoch byl ul usvěcen do taJU mechaniky jednostopých vozidel. Nutnost zalít vydělávat co neJdl'lve jej naučila brát fivot váfnějl , nef berou hoši jeho věku u ni.s, ale úroveň mu dala velkou lásku - vlastni hochllm jeho stfiff na cel6m světě . Liska k motorům je mezlnárodnl a malý Ahmed ji dostal do vlnku poH.dnou mfru. Chodil kolem našich strojLI , okukoval, ohmatával, a chválil , . . Ze všech nejvfc sl zamiloval Pionýra, protofe jeho obllbenou značkou byla Jawa. A tak jsme se od jeho spolupra.covnikU dozvěděli, fe ty sympatie mu vynesly 1 pfezdlvku „Mlster Jawa.".
K obratnlku Raka Slnajski výprava byla cestou našich klukovských snů , vn.tili jsme se zpit, a z Káhiry nás to znovu tihlo do končin, které nám voněly exotikou. Ale cesta z egypuké metropole na jih není uf dnes dobrodruistvlm ; dneinl Egypt má pro ni.s do stfediska staroegyptských památek v někdejších Thébich slušnou silnlcl. Staroegypuké chrtmy v Luxoru a Karna.ku, sochy a fresky a všechno to umfnl, kter' tu pi"etrvalo po svých tvůrcfch čtyfi dsfclletl, si zaslouff námahu flzdy v prachu a tropickém vedru egyptsk,ho léta. Zidušnl chrámy v thébské nekropoll a atmosféra Ůdolr králů, pohl'ebišti, jehof poklady předčily mnohé vládní poklady historických mr
světa,
by stály u delU putování a. větší útrapy. nef m ů fe sedmsetkilometrovi vzdálenost Luxoru od
připravit
Kihlry.
Ni.s to táhlo ještě dile na jih. Ten tah vydal ještě dalllch pět set kilometrů af za Assu;in a Shellal k obratnlku Raka, a v úzUm zeleném pruhu kolem Nilu nás sez.namoval s flvotem 1 prad dnelnfho egyptského felliha I s divným fivotem jeho pfedků , kteff vytvoflll jednu z nejvyspělejJlch kultur lldsk4 historie. Procházeli jsme pod sloupy chrámu bohyně lsis na nilském ostrqvě Phllae a obdivovali jsme tvůrlí sílu těch , ktel'í tu fili
kd~J ~uinu
nal6úme nového pfltele. Mladý student kihlrskf: university, který přijel na několik dni domO, providěl nivltěvntky zdejllch staroegyptských památf!k mlsto sv6ho otce. Slyšel o naši cestě, o tlsfdch kilometrů, kter6 najely naie maJ6 stroje na ce.stách I necesúch tl'i svkadllO. J!!:ho obdiv platil našim strojům I teskoslovensku a jeho pfátelstvl dalo důkaz, který tolik pfekva.pl v zemi „bakfile": Abdul odmftl průvodcovský honoril' a jen nim s rozpačitým úsmhem tiskl ruce •• . (Pokraěovinl pflltě)
Pierre Curie měl již od mládl nejraději fyziku a chemH. VěřiJ 1 že tyto dva obory majl budoucnost a že se jednou zasloužl o zásadní změny ve včdč a technice. Tuto zbadu vštěpoval později i svým Hkům 1 když se stal ředitelem Fyzick~ a chemick~ školy v PafJži. Ovšem nezůstal jen pfi teoretických zásad•ch a slovech. V roce 1898 ohromil své žéky a celou vE:deckou vcfejnosr objevem piezoelektrického jevu, kterf v t~ době znamenal skutečně převrat v technice. Na úkladě tohoto objev~ zhornvil zvJáštnJ lamelu, která byla pozd~Jl pojmenována jeho jménem. Byla to piezoelekU:i~ k:.\ křemenná destička, vybroulcná tak 1 že JeJl obč velké plochy byly rovnoběžně s hlavní osou jcdn~ z vedlejAlch os křemene . Této destičky se uživá k mUenJ velkfcb tlak6 1ebo elektrických nap~ú .
Velký význam v jeho životl mElo seznámení s polskou posluchačkou university Marli Sklodowskou ( 1867 - 1934), s kterou 1e později oženil. Panl Curieová-Sklodovská se (po narozeni dcerky Ireny) začala zabývat radioaktivním zářenfm . Vyslovila dokonce domnlnku, že musl existovat nějaký prvek, který toto zářenJ vyvoláv4 . Pierre se velmi fivě zajímal o práci své manžellcy a spolu s ni se pokusil tento prvek najir. Mfsto jednoho však objevili dva prvky. Prvni pojmenovaH na počest pan( Curieov~ (nynJ již prvnJ žena v profesorském sboru pařJžské Sorbonny) polonium a druhému dali název dd.ium . Roku 1902 podařilo se jim společnými silami vyloučit i několik decigramt"J čistého rádia a určit jeho atomovou váhu 226. Výzkumy manžel\.\ Curicových vyvolaly v celém světi velký rozruch. Mnoho nadiencU se vrhlo na 32 vidcckých spisů, kter~ Curieovi napsali, a začali horečně studovat radioaktivitu. Zatlm Pierre pokračoval ve svých pokusech. Roku 1903 objevil vznik tepla sloučenfm r4dfa, což svědčilo o uvolňování energie pfi radioaktivních reakdch . Dokbal také, že radioaktivní rozpad může být velmi dobrým měřičem času a že podle nlho by se dalo usuzovat na stáff hornin. Nov~ objevy jeltl více proslavily Curicovy. 10. prosince 1903 dostali společnl s H. A . Becquerelem dokonce Nobelovu cenu. Spolu s Osrisovou cenou zlskali tak 800 000 franků, kterých použili na nov:\. zařlzenl a dalšf vf~kumy. Pierre byl přijat za člena Akademte vl:d a chystal se s novými silami pokračovat v započaté práci. Pfi jedné procházce však upadl pod kola tUkého vozu 1 kteri mu rozdrtila lebku; zemfcl 19. dubna 1906. Je pochován v rodinné hrobce v Sceaux. Panf Curieová pokračovala neúnavně ve vědecké činnosti; obdržcla Nobelovu cenu v r . 1911, řada akademil rů.zných ze.mf - např . AV SSSR - ji poctila čestnfm člcnscvlm. VTM
301
„Dn„n1 radlohllHkopy pro· n1knou do hlubln VHmlru na v11:dil•no1t al I O mlUard nkelnfch l•t . V Wto obla1tl •Hmf,.., J• a.I IO" h•hd. & toho 'f nall 1alaxll a1l 150 mlllard. Blifde-11 m1t kal.di dHit6 h•l&da pla.neůrnl 101i11tavu, mGtem• podle pr.dpokladu a1tronom6 ~•kbat 'fhodn6 podmínky pro li· vot v pl:u'letirnlch 1ou•tavlch 1 O miliard hvhd . J• t.dy doulemoln6, I• y 1oula1n6 dobl ••lituje v 1•• la•ll 1'1kollk mlll6nQ planet obyd• lenfch my1llclml bytortml. Proto!• •• riak na.Je Slunce nac:hi.zl tplt• na okraJlplall'.la , nwnGl•m• v okru • hu 1to tvltalnfch lat ol•kint vice nel dvl talcov6 planaty." (Za ..aviukjho luo pl.t u „ Zn1nlja-1a1" j
KAPITOLY z kosmické lingvistiky tot1t stejné pro celou naši metagalaxii , stavebnlm l kameny vesmfru jsou tytU elemenůmf částice, r-ychlost světla v oblasti mlhoviny v An dromedě je stefni jako v naši galaxii . A jsou·ll fyzlkálnf zákony jed· notné pro celý vesmir, potom musl být jednotn• I principy pfl·
ho badatele Hanse Freudentahla, kteri se xabývi probl~my vytvo~enl juyka pro kosm ické spojen i. Hned na pofátku autor upozorňuje , fe „\Jnkos„ musf bjt chipán jako ab· straktnf schéma jaxyka, nlkoll jako jeho konkr,tnl „fyzické" uskuteč něni . Freudentahl se domnlvá, fe prvnlmi „písmeny kosmického Jazyka" musf být slgn41y vyvoliva]ld :rvukové efekty. Na zaUtku výkladu matematlC· kých úkladů se maJI vysllat)ednotllvé signily, potom mvidět znak) „ větši" , „menff", které se budou ná.xor-ně klbt meil dva a pfit signálO atd . Podobně se zavedou znaménka r'ovnostl - plus a minus. Potom se vylof í pod voj ni soustava čfsel na rozdfl soustavy desetlnné, které poufiváme my. Nelze totlt. pi'edpoklidat, le neznim{ tvorové majf pět li deset pr-stll na r-ukou, majl-li vObec nijaké ruce . Později se budou vysilat základy algebry. Nejprve r-Qzné dr-uhy nerovnostf a matemat.ických pojmO , později se do matematiky mi zavést ••lidský" prvek otázky, hledáni neznim'. Po těchto základech matematiky chce Freudentahl vysvětlovat pojem času. Navr-huje '!počátku opět vysllat rOzně dlouhé signály a teprve po'lději je vyJidflt v č íslech a zavést. Jednotku pro měfenl lasu.
„DOBllE" A „ŠPATN~"
„JEDEN SOB" - „JEDEN PRST" „JEDNA KOULE" Jakým jazykem však budeme s obyvateli cl'lfch planet hovofltl VfJJyt ani mezi Jednotlivými nirody Zemi nenf styk vfdycky snadnou úlefltostl. Pftklad? Zdálo by se, :le nemňfe být nic srotumltelněfšfho a jednoduš.Jfho, nef slovo „jedna". Ukf.feme jeden predmět, hkneme „jeden". Avšak v jazyce NlvchO, fi. Jfcfch na Diln'm východě. má slovo „Jeden„ ve spoJenfch „jeden sob''. „Jeden prst'', „Jedna. koule" úplně Jin' zněnt, proto!e mají zvliltnf člslovky pro dlouhé pfedměty, zvliltnf číslovky pro kritké pfed· mity a opět lln6 pro p~edmhy ku· laté.
ho!!~1tb~ 1i~!~ :r~~e:~~":d=ep1a~i
tl'eba úplni lln6 l•zykové zákonl· tostl?
MATEMATIKA ZÁKLADEM Pf'esto mnozJ vědci vlff, !e vzi· jemný styk myslících obyvatel ves· mfru Je molný. Zikony hmoty jsou
302
VT"
j(mánf a zpra.covánf Informaci
u dech rozumných bytosti to„ hoto vesmtru. je pozoruhodni6, fe to pl'edpoklidal !li pfed púl stole· tfm I K. E. Clolkovskij v článku „Mille Země sdlllt rozumným obyvatelOm jiných planet o existenci myslfclch bytosti na nH" „Kosmický juyk čl kosmickou llngvlstlku Je nutno budovat na. zá. kladě matematiky.'' tvrdí l'ada věd· cil. Privě matematik.a je dm untverúlnfm jazykem , který mOfe být srozumitelný a dostupný všem myslf„ dm tvorllm vesmfru - samozfe)mi na určiti6m stupni vývoje clvlllzace. jii pl'ed lety byl navrien zpú· sob spofenl s obyvatetl Manu : Postavit v nekon~ných rovinách Slblfe gigantický svltld trojúhelnfk , který by měl znhori\ovat Pythagorovu vlitu. Tfm měli být Mará.n6 u pozor· ninl na °existenci myslldch obyvatel na Zemi. Jlnf zase navrhuji ulit s neznjmýml tvory ve vesmfru fi„ diovou besedu vysflántm pfirozené fady čfsel - Jeden slgnil , dva , tl"i ... Výkladem úkladO matematiky Dlfn( I nedbno vydani kniha „llnkos„ (lingvistika kosmu) holandsk~ „
Ještě sloiitěišf nef prvotnf navázáni styku je problém, jak neznámým bytostem vysvětlit naše chovinf. Budeme fim moci vysvětlit naše či ny, naši morálku! Fr-eudentahl se domnlvá, ie za pomoci matematiky bude f to mofné. Na začitku kapitoly, v nff tento pojem 1ešl, xavtdí pofem několika hercll„abstraktnlch osob, které l"OZmlouvají jn:ykem „llnkos" na ma· tematické téma. Osoba A vfdycky zadává úlohu , osoba 8 ji řeší spr-.ivně a osoba C odpovrdi vidy netprivně . Takovým z9Gsobem vtipně vysvit· luje čistě lidsk~ hodnoceni činnosti, napffklad co Je „dobP:e" a co ,,špatně" . ,,Špatně" Je I to, J"ešf·li tfetl osoba úlohu sprivně, ale dlouho. Mnoho pozornosti je v této ka.pltole věnováno tomu, aby nez.n4ml obyvatelé vesmtru pochopili odlflnost lldl od ostatnfch flvých tvorQ naší planety. Člov~k je pouze ten, kdo mysli.
NA ZÁV~R: E=mc1 Jednu z dalšlch kapitol věnuje Freudentahl vysvětleni rikladnfch fy'likilnlch rikonO . Pojem hmoty a pohybu uvid t Jednak z hledlska lidského jedn•nf a Jednak a.xloma·
tlcky, Jako fyzlkilnl úkony, načef je srovnivi. Autor objasňuje pfed· nostl kolektivu pfed Jednotlivcem velký ob)ekt, který nemOfe un~t jeden člověk, snadno unese několik lldl apod. Prvnl dll konči vzorečkem teorie relatlvlty E=mc•, na jehot objasněni bylo zapotJebf „pouhých'" 500 strinek. Ve druh6m dtlu se chce Freuden· tahl zabývat pojmy hmoty a livota a zpfesnit někter6 čistě lidsk• poJmy z prvnl U.sti „llnkosu". O met:lhvhdných letech mOfeme utlm jenom snlt. Kosmlck6 spojeni však nim :r;fejmě umofni spojit se s vyspělými obyvateli vesmlru ještě dlouho pfed naši první mezihvězd· nou výp~vou. Mnozí vědci se domnfvajf. fe to bude jif v našem sto· letl; a pak tedy musfme uvalovat o pouliti „llnkosu"' - nebude·ll mezltfm vytvol'en ještě dokonalejšl a srozumltelnějšl jazyk vesmlru. Josef ~ada
Dohovoříme
se s jinými planetami?
vit tuto UN Ye 1pejctN kosmick6iho úfenl. %kouminl va1·
i:~'; p"r,~;~::.,.1::~k.!~c.~•:i~:i~l::~n;:,~;~ r::.:,o0da~:;::.o:~!:~:!
kter4imukoll n'1obku :r.ikladnl ,,Yodlkov•" frekvence. Jak al• po:r.nime, la jda o •ianily umllf? Sila takoY,ho •lan61u •• bude Pr'•Ydlpodobnl pr'aYldalnl mlnlt • latam. Mille u napllklad •klidat :r. kr'itkfch lmpulsO, pfl hmf jedno Jejich opa kov inf m61a b~ oddllano od druh6ho ur'lltfm i!ato· vfm lnter... lam . ZpoUtku buda.Jl•tl lnfo„mac.e, podiYini t•· koYfm 1l1nilam, velml Jednoduch,, Al• poadljl. kdyby bylo metl clYilltacami naviaino obou1trannf 1p0Janl, bude moln' :r.aUt 1Yfmlnoui1lolitilllch lnformacl.OYhm ne1mlme:r.apo· mlnat, I• odpoYidl mGlame obcfrl•t tapn• :r.a nlkollk dultek nebo dokonce set lat. Alkoll mJlfanka Coc;:conlho a Mor'r'isona •• adi do1t fan• tasticki, :ialala rrchle raaliaovat. V roce t t•O ama„fckf radioastr'onom Dr'ake sestrojil y Nirodnf a1tr'onomlck' obHmtofl v :r.lpadnl Vlralnli 1peclilnl pfijlmacl aparaturu, ktari mi privl na frekvenci 1 t cm itachycoYat umll6 1l1nily :r. jlnich planin. Jako pr'vnl objekty, odkud m41ame olek&yat umll& 1lanily, itYolil Draka dYi nim pomfrnl bllak' hvlady Epsllon a 1ouhwhdl Erldana a Tau v 1ouh„l:r.dl Velryby, kter' J1ou od Slunce Yitdileny „1 t t IYltelnfch let. I kdrl aatlm Udnt umll' slinily uchyceny nebyly, nemu1lm• atricet nadlll. Vldrt planatr obfY•n' r'O&umnfml bytonml dlll od Hba nd;llenonl analnl pfeY)'luJlcl t O 1vltelnfch lat. Proto uk• amer'lckf aHr'onom Braser naYrhui• ni1ledujlcf :r.pll1ob nariúnl 1poJenf: JHtlll• na nlkterf pl•net6 1kutatn6 existuje technicky YJYlnuri clvilh:aca, pak tam Jhtl nec:hybl a"I vf•oi r'akatov' techniky, nutnl 1pojanf s p„Oakumam ko1mlck,ho prostoru. A pro takovou clvlllaoYanou spol•lno1t by nebylo na•n•dn' vyn•1t "a obl.tnou drihu niktarf hvbdy mal6 automatlck6 sondr, kt•r'i by akoumaly, exhtuH-11 ... pro1toru, kde oblhajl, monoc.hromatlck' ridioY6 •tana.ty. Tako•' automatickf pi• tl'inl mtlh pP'oblhat v doni Jlrokfm fr•kYanlnlm r'O:r.tehu, A je1tllla sonda takov' slinily objevl, mClfa i• Ihned vystlat b••• tmln tpl:t. To by n•pochybn• upoutalo potornost ro• aumnfch bytostf Jlnfch pl•net, a tfm by bylo dotaleno pnnlho Yalml dlllalltfho clla: obrnte16 dalekých svitli by H dovldlll, fe v JaJlch 1ou1tavl f• poHI nlku1rf dalek4 ciYlllzeca. rroto i• tak dOlelltf palllwl tkoumat Ylechny r6dloY6 sltnily, pfic;hinJlcl t Y'Hmlru . Vtdrf takoTi 1ondy, Yyslan6 Jffnou nebo dokonce n6kolika neJbllUlml clvlllaacami, mohou ul v ndf 1lunalnl 1oustavl axlstoYat. V sou•lslo•ti s tlm vinul• Braier tak6 po:1orno1t nlktcrfm JaY4m, ktar' Jsou tlce 1o1I diYno :inim,, ale nabyly dos1o1d vy1Yltlany, T•k naprlkl•d pPed Ylc• nd JO laty brlo :r.Jlltlno nlkollk pflpadO „ridlootvln", pPI feml doba, ta kter'ou ••slinil Vr'&cel, dosahoYala nlkollka vtefin, nebo dotcvnce i minut. Pi'llinou tohoto Jevu by mohlo bft I t<1, I• •• 1l1nil odr'ilel od nljak,ho objektu, ktar'f brl Yitdilen vit• nel t mlll6n kllomet„6 , J• tedy doc::ela molnf, la podlvnt oawiny ridlovfch slanilo apChobov•I nllakf „krbarnatlckf ho1t" •• vadilanfch 1vltll. Jakmile sonda narile oboultrannf spojeni • roz:umnfmi bytonml Jinfc.h planet, rn61a aal:lt - podle pfedem vypraco· van6ho proaramu - vy1llat :r.nalnli •lollt• Informace, - a to nejen J'idlovfml sl1n•1y, al• I tala•ltl, Sonda mOle napPlklad yysllat tel•Ylanl obraa 1ouhYladl a vydfllt v nim nlJakfm :1p4hobem tu hvladu, odkud byla vy116na. Takovli hYlada H pak ll•tl stana p'-dmltem avlilt ~llY,ho :r.koum•nl, Budou k ni yyslliny dalll automadckf sondy a di •• pfffpoklidat, I• bihem nlkollka 1talatl by b1lo naYiůno obou1tr'ann' •poJenl ma:r.I dYima obrdlenfml avity, vadilenfml od Hbe nlkollk de1lt•k nltalnfch lat.
„
J• obtlln' sl pfH1tavlt, c.o by to :r.namenalo pr'o r'o:r.voj lld•k' spolelnottl, kdyby se podaPllo navhet 1poi•nl •nijakou Jinou ciYlllucl, ktari ni• ul• tec.hnlck'm a YM.ckfm vfYoji pod1tatnl pr.d1dhla. Jak •lak takoyf 1pojanl u1kutelnlt? V roce t tSt G, Cocconl a Ho„„i1on vyllll a toho, le takoY' •poleni by mohlo bft u1kt.1tctlnino pomoci alaktr'oma1natlckjch Yin. I kdyl by tako· ...,mu typ-.. spojeni vadil J-..m ko1mick6ho r'lidloY6ho :r.ifenl, :r. nihot by mu1aly bft vydllorinr sianlily umlffho p6vodu, 1ouluni rj.dloYi technika nim dovoluje „_llao•at rj.diov6 1pofanl I na me:r.lhyhdnf v1.dilano1tl. NaJúlalnljll by bylo hledat takov' spoJenl na frekvenci od I do 10 tl1lcma1ahen6. To ori•m je piJllll Hik' r'o:r.mul. Co«oni a Horr'l•on Ybk u...Z:lll,na lrta,.. frekvenci by bylo nej• YhOdnljll umllf sl1nilJ hledat, Je to frekvence 1"6diovf fir'y vodlku - 11 centimatrO, col H r'O•ni 1•410 mephen.6m. J• Pr'aYdlpodobn,, te vysoce or'aanlzoyan' clvllh:ac• na ur'li· t•m, tP..b„ I pomlr'nl Mlnn'm 1t1.1pnl •Y'ho vfvoje mull obl•·
r.
14. ll1topadu mlnulfho roku •y1lall 1ovMtl •Uci k Venull ,....lod slanily, vyJadPul lcl v MorHovi abec:edl •IOYo L•nfn. lnlmek zachycuje p„Yod tohoto slova do Hor'HO•a kllt• a 01cllo1Mlm •l1nilu , od„eien,ho od Ve• nuk a prljat,ho na %eml .
(Zpracovino podle prvnl klpitoty p,ipf'llvov1n6 knihy „Vasmfr, fivot 1. rozum" 10Tit1k•ho Htronoma. pr'of. I. ~klonk6ho)
VTH
303
jde11
důle:litá část
vozidla. Postará-
me se. také, aby fetěx neměl moc
!h J
aro Je tu - tentokrát uf asi defl nltivni. Pozná se to podle mnoha
znaků: děti dloubajl dňlky a hraji kuličky, každá „ babička stará Je
veselejJi odkudsi volldla sklenky lik6ru .
z jara" - a mladl vyri.hnou koutů motorová kubatury zvid bud mal~ vina. nebo velk6 sklenky
z. temných
ie ~~a~~ ~~:o~~~:,C~~~!e n~fto~: prvé vyjeli , uvedl! svój stroj do ni· lefltého stavu a uskutečnili rozsihlou jarní Udrfbu. Většinou mašinku pěkně nablýskali , vyleštlll chromovan~ dlly, :zkontrolovali tlak v pneumatikich - a huri. na silnici. Hlavně, le to „chytlo'', to ostatnl
PÁR KAPEK
o~ a potu sokého napětí od zapalovací clvky ke svll:ce a svltt-11 všecko, co svltit má. - Důležité je dobře vyi:koušet br1dy. ť'.:lověk nikdy nevi, co se na. silnici přitreff. Jestllfe brzd y nebu-
velikou vůli. Nesvědči mu to. To by bylo to nejdůlelitě jšl ne však všecrino. PeČ.livt motoristé najdou Ještě desftky důvodů ke kontrole dalšfch asd strofe. A neupomeňte, ie Je J eš.tě něco, co nejede, co se veze. Ufednf vyhláška uk"dá, aby kafdý krotitel motocyklu, skútru čl mopedu vozil s sebou za.palovad sv íčku, náhradnl poj istku , po náhradn f tárovce od každého druhu, hustilku a klíč na sv l čku . Občas s l soudruzi od VB vzpomenou , nstav r vás na silnici a mrvajl pak ncpffjemné dotazy. máte-li a proč nemáte . . . Motocykllsté a jei:dci na skútrech majl mít také lékárničku a v ni všechno, co do ni patřf - pochopitelni v použitelném stavu. Náradí, kliče , Jakof i dalši pfislušenstvi nechá.vajl otrlf desper.itl silnic klidně doma . Na osamělé silnlcl pokoušej{ .se pak opravit závad u vývrtkou na kapes ni kudle. Jsou však I taci, ktei'I mimo této nutné a nezbytné výzbroJe vozí s sebou t feba "evelkou plechovou k rabičku a. v ni uchovávaj t šroubky a mati čky , podložky, vložky
se uděl! někdy jindy. Pak se na to Jaksi pozapomene, Jezdi se vesele dil, af jednoho dne ... Patři uf k samozfejmostl, fe takový motorista z.Osu.ne viset pl'esně uprostfed
mezi
dvěma
vesnicemi, na silnici,
po kuri nic nejezdi. Nenf přljemné pak stroj tlal:it kilometry daleko ; mnohem lepši Je, ještě dnes, nebo nejpozději :zftra, udělat alespoň tu nejnutnějšl údrfbu vozidla ne jenom co do lesku a osln ivosti.
Nejprve se podlváme, jak to vypad:l s olejem v p~evodovce. Je dobr,, aby ho um bylo tolik, kolik tam patfí. Nenl-11 tam iádný, stroj odmítne je:z.dlt a bude to stát penl:ze :za náhradnl dfly. Prohlédneme i p11vod benzínu z nádrfe do karburátoru: moini fe netěsní nebo je děravý, poznáme to, al nám netekanf dojde benxfn. Z]isdme tak41:, l•k je to s jednotlivými kabely, z.vláhě s kabelem vy-
)04
VTM
dou v pořádku a v kritickém okamfiku nás nechajl na holičkách , múte se v nejblifši nemocnici der bsnE zvýšit spot1eba obvazů či sidry. Také spojka chce své . Přezkou ~ šlme Jejl funkci, aby nezlobila pfl Jlzdě. Plynov~ lanko nemá být roztřepené, mohlo by zOstat viset loupitko a pak to mOie skonči t v pffkopě . - Nezapomeneme ani na pneumatiky. Lépe řečeno na sprivný tlak vzduchu v nich. Kdyf uf Jsme u těch pneumaclk, v:z.pomeneme sl taki6 na lepeni nebo rezervní duši : jedno :z obojlho vozíme stále s sebou. C::ert vl, odkud se berou ty hřeblky na $1lnic:l, ale berou se, to je jednou jiné. - Dob1'e se také podfváme, drU-11 všechny šrouby. které něco drfet majl. Zkontrolujeme I upevniní motoru . Jistota Je jistota, jinak se můžeme nepříjemně polekat, jestllfe nám při jlzdě „ode-
do ventilku duše. č.epič"ku ventilu , kousek kabelu i h:olač"n í pásky a kdesi cosi . Takové maličkosti se často hod i, a také fasto chyběji, kdyt nejsou . Není nutno tuto snahu pfehán~t a vozit s sebou rezervnf mo~ tor nebo karburátor čl dynamo, ff.zda „nalehko", jen tak beze všeho, se však také nedoporučuje . Pfi koupi stroje donal každý př[ručku k obsluze. Nebude naškodu si ji ale.spoň Jednou za rok pečlivě přečist a také se podle nf uřídit. Nelitujte několika kapek oleje a trošky potu a ud~lejte to . Za péči odměn [ .se vaše burácedlo věrnou a spolehlivou sluibou po c:elou sezónu , hladkou a klidnou jizdou po všech cestich. Sami sobě pak ušetftte zbytelné nerv:lky na silnici, montováni v polednlm slunci nebo v lijáku - a mofná I nějakou tu povinnou rekreaci v pevném obvazu. -bs.
ná1lcdujfcl barcvnl:
dvoustraně
otiskujeme fez
ncjmeolfm skútrem Manct 100, zlepšeným NA typem 01 /A. Jeho výroba byla zaúm čs.
převážné
určena
pro zahraničí, nynJ se tento stroj dostáv6. i na nH dom4cl trh. Skútr Manct patři mezi tři ncjmcnU naše vozidla, o jejichž úspHné cestě
oblastmi Asie a Afriky pfšc ve VTM dr. Václav Potužnlk. (Jeho vyprivěni jsme začali otiskovat ve VTM 7/1963 na str. 228.) A jcltč pir f'dek čtcmiřům-motoristllm, ktcři si člinck „Pár kape oleje a potu" na přcdchbcjicf stránce byli nuceni vzit k srdci jako výtku za malou pozornostavému atroji : fezem na barevné dvoustraně chceme současné ukbat, že ani jedno z ncjmen§fch čs. vozidel nenJ tak jednoduché a že je na něm co udržovat. • Motor mA pdmárni převod s dvojitým řetězem tzv. _,,Duplex" a spojku s 4 lamelami, k.tcr~ jsou pfitlačené 4 pružinami, zadmco u dosavadnlho t~pu přitlačovala lamely jen jedna centrální pružina. Úpravou se dosthlo rovnomhného rozložen{ daku po celém obvodu spojky a u celého primé.rnlho převodu se prodloužila několikanásobně životnost. Rovnu byla upravena fadicl vidlička: je upevněna na řadiclm hfldcli. Tato úprava umožňuje velmi jednoduchou montU levého vika při výměně korkových lamel, spojky, pHpadnč i kompletniho prim4rnJho převodu . Všechno je možné udělat i na motoru zamontovaném v rámu . • PfepJnač smhovck, u starého typu umístěný na schránce elektrické instalace, byl přemistl:n na
Maoct S 100 pfl •llnlt:n1 aoulHI v NDR (1) a "'e Vu-lavl pfl c:U.lt.od Jbdf do SSSR(~).
pravé HdJů:o . Zvyšuje to bezpečnost dopravy ; pfi změnl: směru j.lzdy nemusí řidič uvolnit z ři dítka ruku. • Ochranný šút z plexiskla je jak na výšku, tak na lilku vl:tif. Jezdec je tak lépe chráněn před proudfdm vzduchem a dcitčm . Ochranný štít je vyztužený podpěrou z lehkého kovu, která brání, aby při včtllm niporu nepraskl. • U motoru je karburátor typu 2918 Sl2, s náJitem válcovitého tvaru, tzv. sytičem. Je ovládaný táhlem umistiným na schránce elektrick~ instalace. Výhodou sytiče je, že při spouhiní studeného motoru se nemust otvírat dvJtka zadního krytu a přeplavovat karburátor. • Hydraulický tlumič pfednJho pérování má zlepšenou kon1uukci. Je fclený tak, aby se dal pfi porušení lehce opravit.
NoviHkV Ha
MANETU 01/A • Na palubnJ desce, kted je proti staré.mu typu podstatné. vyUl 1 je namontován tachometr se Hrovkou pro osvitlenf stupnice. • Palivová nádrž má zátku s labyrintovým odvzdušnčnJm a benzínový kohout je ovladatelný
!vc;;;v~pf~~~mm~~~~~j~ proti typu o1 žebroviti zesUené a na něm je přerušovač zapalování. Zesil~nlm se zamezilo deformaci, ke které dochbelo při nlisilné montUi nebo demontáži vlka, nebo při montov4nf celého motoru do rámu . • Mlsto scarcovacfho tlačftka na spouštění motoru je u nového typu 01 /A do schránky cl. instalace umontována spinad skříňka nové. konstrukce; otočenfm spfnaciho kličku do levé. polohy se spustí motor. • Skútr 01 /A má dva sklopné stojánky: jednoramenný - pohotovostní a dvojramenný. Dvojramcmenného stojanu se pouiiv4 hlavni při parkováni a při mont4ži kol. Na motoru i ka.roséril je jehl: celá fada drobných konstrukčnJch zmin, které cclkovl: zlepšuji vlastnosti vozidla a omezuji možnost poruchovosti. Převodová skliň je v bloku motoru se čtyřmi rychlostnlmi stupni, které jsou volené. pro jJzdu na rovinl: i do kopec s maximální stoupavostí 30
%-
Skútr Mance S 100 je nejen dobré. užitkové vozidlo pro cesty do práce a na rekreaci, ale dá se ho použit i pfi dellfch cestách. Dokázala to v roce 1960 rychlostni jizda na trati Praha - Moskva a zpět1
i
loňsl<á
úspflná cesta pf<s Alpy a Sinajsl
poušť.
Manety se osvl:dčily i na silničnJch závodeChj v minulém roce zlskaly napřfklad prvá 4 mfsta v MczinlicodnJ soutHi skútrů v Ludwigsfclde v NDR. Va o
NllKTEIIB TECHNICKl'i ÚDAJE JcdnovAlcový • vratným vyplachov6nim a nuceným chlazcnlm Vrtěni/zdvih 50/50 mm Komprcsnl pomfr 1:7,8 Maxim. výkon motoru 5,2 k pfl 5500 ot./mln. Max. hladina hluku 80 dB Max. rychlost pfl zati:!enl 80 kg - 75 km/hod. Max. zadfeni 180 kg
• Motor
• •
• • •
•
VTH
30$
2
SrovnJ 1-ob
kovi j centrfJ
Srovnlnl sur!ho (A) a novlho (8) tipu 1polk1 Manet S 100 • 1 - obylelni prlmlml letlz. 1a-dvojltý prlmirnl 1etěz, 2-spol· kový buben. 2a -1pojkový buben ulolený na Jehllch, l - Jedlnl ctntrílnl prullna, la - &yfl prullny, 4 - tfl korkov• lamely, 4a - etyH korkovi lamely.
B
VILIAM ŠTARKE
e
RUSI
NADVJAZALI SPOJBNJB e Fobos od~vcd6
S MARŤANMJ
Ruaom e FOBOS OOPOVBDA RUSOMI e ... Záh•da cloelnel allat.a"J'.
PR.BOO MARŤANIA 100 ROKOV MLCALJ? e Scdtor CLARK ZIADA VLADU, ABY TRVALA NA ZVO-L.ANC RADY Baapc~EMKtl. Ru.al mu.ala
~~' ~ ~o eoo~~~Jft.,.J"'~S RUSOM? VydaJte k6dl KODi
(Niulnofanta1tlcki povledka/
•..; Aav'-6da do•t~t:!1oú:.~!:,r::!n!~H~i:xd!! ~š"iR•:.!::t~. ~"~„~~u b!t.i!~ .;!~ • vlolftlfm pro1remom m6 pl"HkVm• •nlmky a sn·••ecll• pomeno-
" f:v:::!o~:r"t~~~:;'.:::.':t!~r~•= č
i i-
nlla. v dru.t.lcu Marsu. T6to ahcna•-
M!'!:~~c;;-. !!~'i,~?ic,~';!;.-:.~r.~~-~ 0
n•f dne.s v Mo•kve, prednlcMI amerlc:•
~:· ~~dr~:,:r:":!• ::.?e':!"~'!::: =!vi!6!:!: !~:!:i :!:!;:!n:,b~";'~~ 0
:.~tl ~':!6.~rr:~;f::,!r~.j;: ój~h·~
cfl'.ttrilne dadenle elanlce urtf po-mocou pr.unf.ho bsome.rnf.ho uri.a• denla I ódaJov, vlotenjch v pamltl potlcala a z.a uU!lnoetl hvlexdneJ navl16cle \ldjomnó polohu atarůce • mellau MH·su Pabo„. Podf• povelov aaved.I• motor dlhodobfho p6so-bcnla ttanlcu do bll:ůoHl tohto mc•laca Manu, Stanka m' alabť urthé 6d•Je o tomt.o tel•te. ..
Srdce ~loveka 11 chveJe zle ukrý· vaným stracho.m o 01ud mechan~z·
4
:'od;!,~~:~ 1f.':!!~~'::v1d~~ !:i!~
dol, t. foto1raftc edi z.atlal k dl•poz..ldl len vedcom. Sovlcub ve.da •l•dul• tfmto 1l1antlckfm pc>kWHJm v'lna vedeckf clele, a poldadA a.a nevhodn' predbené u"creJnenle folOINftf bca d6kl•doilho vcdedliho preskdmanl•. N• ot6aku lndlcUho novln6 ... , H I• motn6 vyavetllt sl slov6 pNddeata abd6mJc ako n6tn„, te na foto1,.... ft'ch •Ó podl"Obao'ld, 11.toN by I a I c I
1 1 :z:a~I~ :. '~~ ~'sU:. :C~ ,: ·:~•Jc,i:::~: ::d~~~J0 : 0:•i.li~~·';!:1:.nv~t 1 ::
;~~h~~~ei::i;~~~op:=b~:hz!"~C:-J~ =::!!,:;,n~. r.i;n!:;:í!':4;,~„f.1,';: proaramu...
•. , let preblcb• pod(• procramu . So st_.alcou Je udrtlaonf 1polenie pamocou vy1l•l•loY novf.ho druhu.
fnform•cle
„
v111lel•ld ázkym
h~tom
modulovanfho 1vatla.,. Optic~ •PD-" jcnlc pracuje 1pofahllvo. Boll vyah1n ~
t!~ 1 n1 o 1vť.c„~ ::~:i:.c~,':!':S~1!.1:d vyvolala obromnf ro~ruch medsl prf· tomnfml n.ovlnbml. Tiaěov6 konf•· rftld• mala ukoot:Hle. luoff ncm6
J)r«cedeat\l v dcJIMch; posvanf zahra• altnl novla6rl znemotnlll prcd.dcn· tovl akadfmle odllť X mlc1tno1tl .••
e
VYDAJTB
Čakal som trpeillvo, Ca.kal, lebo u pit m1nůt malo byt zverejnen• oxn•menle TASS. menle. Na vlet· kých televfzoroch na temeaull je len jeden nipls:
OZNÁMENIE TASS • OZNÁMENIE TASS • OZNÁMENIE TASS • OZNÁMENIE TASS • SOVIETSKA ASTRONAUTIKA DOSIAHLA NOViHO SKVELéHO ÚSPECHU • UMELÁ DRU!ICA MARSU OBNOVILA VYSIELANIE. Na druflcl bolo lnltalované zlollt6 kybernetlck6 zarladenle, pracu)úce na ziklade t..Srle auton6mneJ .:ilelnej tlnnoatl automatov n nepredvJdanjch podmlenok. Dn.ilfca vy1lela ~d•· I• o me1lacl Mar•u Fobose. ltybcrnetlcl uůaf na modell ekl\-. m•Já, H autoaómn)' •)'91fm ctanlca •• podml•nok. do 11.tortch H do•t•I na FoboH, m6111 na dkJadc •l1ortc~
:;:,:";.~::1·~c~~o:tl,m:.~r.!:itů
prlnleill zpri· vu, fe amerlckf: po1orovacle sta· nice, ktoni chyujů slgn,ly sovlet· 1keJ druflce Marsu, majů d6kuy , fe n druflca prlbllflla k Fobosu, potom vlak prenala nihle vyslelat. Odbor· nfcl usudzuJů, fe mohlo d6js( k ~ lkodenlu sunlce zrUkou s Fobo· som. Predpokladi sa vlak, fe vletky potrebnt! údaje o Fobose boll vyslan' pred prerulenfm vyslelanla.. Tla?ovt! agentůry dodivajú, fe sa Amerlfanom doslaf nepodarllo rol· lifrovat lmpulzný k6d sovleukej stanice. Zpriva o navedeni sovlet· skej stanice k Fobosu vyvolala v Pen· u.gone paniku. Dnelni amerlcki tlal sl vlfma volenských upektov tohto Tla~ov~ qentůry
ůspechu.
A tu ••• ..• o mlnútu mlmorladna zprival Pred hodinou pnrutUI vt.Uy amc·
rlck' telrrim• • roxhlHov' tca.nlce
vy.lellll\le a osn6mUl. ta amerJclr.6 pourovecl• ataalca zachytili vyslel•· nl• aovleu1r.ycb •par6tov a oblaaU Foboaa. lntelUlta aJ k6d vyalela.nl• boll rovnat• a):o pred odmU!a.nfm stan.fu. Odbornici tvl"d.la, b uch)'· ůvall v kritlt>'cb latcna.loch at.61• tó ht6 apft'l'U. Potom aa „EaJ kon.lec tel lsteJ, 11'1e opakov•n•J •privy, menlt. Slo, 4daJne, celkom url!ltc, o pa1tupn4 li.menu. k6du.. Potom bol• apriv• yY• dielan4 1trled.avo Y Jedoom a dnahom kóde. „Pnlo •t•nlca menlJa kód tak op,.,t.r·ne?", kl•d4 el ot6d.-u úpad.n6 a1ent'Ól")'. Po kNtkeJ prat.l.vke hlúla a1ie:nt6ry - v druhom k6da
uf-aJa 1t•n1ca V)'•lcJat no v 4 zprivu.
NOVÚ
ZPRÁVU! - NOVÚ ZPRÁVU I opakujů horůěkovlte rozhluoVIS: su.nlce. A amerlck• televfzne vysle· lačky vyslelaJů statlck• niplsy:
pNd U hodl.n9iml. Kone~n• rlelaale 016ůy, li do tlnno•ů ll:ybaraetJd.ifbo centra at.aolce U•abuJ• la# •Yt.onómnJ' •>·Hifm, •I vyllada dta Yrthf
t••·
TASS J• zmocnco6 vyhl••lt. Ill tento n6roW poku. ktort Je motao polrJadafu zallatok a1trokybernedlcy, 1l'llil tak, ako prcdoll• pakuay, Hlte mlarovfm 4hlom. Jedlne Poli.rok a pionaale ccUbo rad•tva •6 cl•lom poka1a. Tr.ba vlak &nova zd&nto.lt. I• 1p-covan.lc vedecll.4ho matcr!61u ' " ' urfll6 dobu. TASS buda pulo-dl~ uvcrel6ovat :d•bn' 4daJe. Teraz. prehovorf prore•ol" Gab7kln.
• VUenf posluchiC.I, kybern•· • tlcký 1yst4':m, lnltalovaný na drutlcl Marsu vyvoli lste nebývalů pozor· nos( na ulom svete. Auton6mny syst•m sl vlak nemofno predstavo· vat tak. ako by automaty mail slobodu konanla. lba lnltrukcle ulolen6 v pamitl leh poi!fta~ov, 1ú vyllleho ridu. Pred prlstanlm n1 Fobose mal• stanlca podfa lnltrukcll preskúmať charakter Jeho povrchu a podfa výsledku mala vypoi!ltať 1p&ob prlsdtia. Situicla Je vrcholne uulfmavi tým. te v rladlacom centre boll ulo-ten• prlkazy, na xlstenle „rnkdv· nosti" Fobosa, tj. ako sa chovi Fobos k •l&nilom r6xneho druhu. Podfa toho, čl Fobos len odrih, eventuilne utlmuJe, slanily r6zneho charakteru, napr. svetelnt! a elektromainetlck41 vlnenle, mechanlck' chvenle, chemlck6 dntdenle atd'., alebo čl odo%VI. Fobosa na sl1n•ly m' charak· ter, neobkivaný podfa ndlch vedomostl o chovanf sa mlnerilov alebo z.hluku tastlc, mala nanlca menl( charakter ,,drUdlaclch'' 1l1nilov. Vovnútrl pol:ltaC.a je urtltý počet
neobsadených blokov pamitl a lo-gických opericll. V prfpade, fe by sa analýu „odrazených" (v ilršom slova zmysle) slgnilov nedala previesť na ziklade algorltmov, ulofených v pamitT polftača, mali sa tieto voln6 bloky uplnl( na úklade čin nosti samoproa:ramujúceho, „učiace· ho" sa sysd.mu. Tento systém pracuje podobne ako hra.cle automaty novlieho typu. ktoré sa učla od hráčov, s ktorými hnjú, leh taktlke a tak z pa"le na partiu Je taUle strof porazit. Úloha pOCltača. druflce je vlak omnoho zlofltejfia ako úloha hrade.ho automatu. Na úklade celkom obecných úkonitosd „reaktfvnych" systémov mi postupne meniť taktiku vyslelaných slgnilov, analyzovat odozvy Fobosa a znova meni( systém tak dlho, af sa dostane do „rezonancle" s Fobosom. Pretofe rezonovat m6fu len podobné sebe sy:td:my, je mofné takto urči( maTematlckú podstatu skúmaného systému. Prl konštrukcll sa poulilo supermlnlatúrnych elementov na bhe moletroniky. Prečo sa vedcl odhodlali k tomuto nevldanému a pre laika zbytolne zlofltému pokusu l Kybernetici hradall oblast, kde by sl overill neuveriterne smelé teórle o činnosti automatov, no a astronómovla zas nemohli pochopit exlstenciu tak podivného telesa, ako je Fobo~ leh spoločné snahy viedll k vytvorenlu druflce. Predtým ako vypustlll tento automat do koz.mu, dOkladne - a doslova - ho potráplll na Zemi. Pri jednom pokuse bol naprlklad vpustený medzl stádo opfc. Zafal s výskumom, či sů pohybufúce sa predmety - opice - fyVkálnou sůstavou. Keď zistil, le u nich neplatl úkon o rbe telles a mnohé lné fyzlkálne vzorce a pravldlá, začal sa učit. Ked 1lstil, že pohybujúce sa predmety vydivajů x.vuky - automat mi mnofstvo čl· dlel , medzi lným aj smerové akustické čidlo - zaznačit si leh, potom ich začal sám vydávat a n.znameniva(, ako skúbné predmety reazufů na jeho x.vuky . Zaznamenal aj reakcie okolla, napr. mi1nutle ovocia požieraného oplcaml - pomocou uujfmavého pamíiťového systému, napojeného na optické čldlá. Po čase strašil opice uf leh vlastnýml poplůnýml s1gnálmi. Pokus ukončll poj>fsanlm llvob. opic. Automat poptsal aj zdrvufúcl neúspech pri pokuse o nadvluanie rozhovoru s oplcaml na nejúkladnejllu tému „ 1 plus 1 sú 2'', pomocou najr6znejlich signálov, vrátane oplčleho lkrekotu . Počltač mi totif instrukcle, ako zlstl( vyššlu lntellgenciu skúmaného objektu, pokl•r prekrolila nulový horizont a koeficient. Nie fe vylót:ené, že sa v budúcnosti astrokybernetlka stretne s najrozmanltejšfml prejavml fivota. VyskúJanie auton6mného systému má preto prvoradý význam. Život na Zemi je tak výbušný, bunky sa mnofla a odumierajů tak rýchle, fe nebyť ro1kladných ůlln kov baktérii, bola by uf dhno
všetka vhodná hmota premeneni na mftvoly rastlín a flvočtchov. Život na Zemi trpí takzvaným glgantlx.mom. Kafdý druh rasttrn a iivOC/chov počas vývoja -z:vičšuje svoje rozmery, at na ne vyhynie. Príčlny tohto gigantizmu sú nejasné , hlavne ked uváflme, akej neuveritefnef minliturizácle je fivot schopný Vrchol miniaturlzácie je pohlavná bunka. Jedlni bunka je nositerom „dedlčnej lnformácle", úplne urlujúcej stavbu tela budúceho Jedinc„. Okrem informácle o stavbe tk..inlv celého te/a nesle aj „schému" celého mozgu, ba fo vlac, aj naplneného určitými informiclaml. Ved mofno sa dedf aj tvar pfsma, náklonnosť k ddumčivosti, potrhávan ie ravým kútlkom úst, dobrodrufni povaha, hudobné nadanle. Vúcl ded ia smer letu do teplých kraJov. Uf v roku 19SS bol vyslovený na sympóziu IRE názor, fe syst'm génov , použitý v pohlavných bunkách a dovo1ujůc l uskladnenie nepredstavitefného mnofstva informáclí v mikroskopickom útvare, je dkladom dlho· dobef mechanickef památl človeka, najmi pamati reflexovej . Aby si vynorlla nll!OČakivane fivá spomlenka „atmosféry" dávno nbudnutej udalostl, na to treba dlhé roky .uschovávat ohromné mnofstvo informácil. Nedostatočne zhodnotená je aj biologlcki špe<:lallzácia, vyvinutá hlavne u hmy1u, do'i'oru;úc:a. malý rozmer jedinca pri vysokej dokuna· losti roja. Je indMduálny medved lnteligentnejšl nef kolektivny včeltn l Špeclallzácla vyfaduje prcnos slgnálov medzl 1edincami. U hmyzu skutočne fe dost zlofitá slgna.li:tácla. Konečne , čl inteligencia rudstVl nie je nesmierne vyHia nef intelig!ncia človekal NaJe znalosti nie sú .1aše, ale stovlek pokolení pred naml ! Špeclallzácla a reč sú prfčinami pokroku. Sme však na hranici špeclalizácle~ Nemohla by dokonalejšla špecla.llúcla, rýchlejšl prenos sia:nálov a odbúra.nie gi1antizmu. umofniť daleko menilm tvorom vytvorl( techniku l Na výfivu ukejto civill:zácie stačilo by pár druhov lila.jn í~ kov • ..
Agencúry Jalejú. Prav1delnc! vyslelanle neexistuje. 5000 nov1ní.fov márne flada pristup na mlmorladny medtlnárodný kongres astrokyber„ netlkov. Len titulky - jedno, dvof, i trojpalcové hovoria : RUSI NIEtO VEDIA! • Čo znamená prednilka profesora Gabyklna? • Pripravuje fudstvo na katastróful • TIS(C TVOROV A JEDEN MOZOG? I • Organiiovaný hmyz. s prenosom si&nálov premofltefom ludstva • Špedalistl pre so'/letske otázky „ozoberajú psycholóa:lu pr"ofesorovej prednálky • AUTOMAT REZONUJE A MY NEVIEME NIČI • Dobrovofn6 oddiely diverz.antov pr"e unesenie i!lenov medzlnárodné„ ho kon1re.su v pohotovosti • Polit.al kallfornskej univerzity skúma na mode.li autonómneho systému pravdivo1ť zprávy TASS. Len Overseas Broadcasting System sa vtleravo prihováral: V pripade invázie Mar"ťanov pouf:ivajte prášok proti hmyzu COPIRIN Cé. . • Coplrln Cé osobná zbr"aň Amerllana na.Jej epochy ... ... divoký rytmus . . . Opiový hlas fenskef ozveny . . ... kvffifiiíiiiíiíí .. aj pr"I jarnej únave poufivajte Copirin Cé • , . fjúúúúúúúúůůúú ..• Vyšle.I som na chladný, uspokojujúci vzduch . Pohíad na po1emsky
~:~.:~:nét~i~~ ~~ie~:~~~:;oz:i~~~ medze a hranice fanúzil. Bolo mi ul všetko jedno, pokiar lde o „ psychológiu Marťanov„ . Hviezdy jasne svletili. Medzl nimi bola jedna obzvlášť Jasni. Mysltm, fe je to Mars. 0.h, prlater Průša! Pomykol som r"amenami. Z hlbok spomlenok predralo sa Mafakovského
C
% U
-C
I: Z ti(
)AIDEMI HL UCHO. VHSMIR SPI KLADúC Sl NA LABU
S KLIESŤAMI HVlEZD OHROMNa. UCHO.
KONIEC VTM
J09
.... -
PRIPRAYKA
9
POKUS Č. 25
budoucfch objevitelu lt POKUS Č. 24
g>
označujeme
Nirvem pigment litku , kteri mi schopnost dát barevný odstin jiné bitce a uflnit Ji nepróhled1
é ~:';)ki~~~ n:':-~';P~~l~! ~c~~!s~~;~i.~i:~,~~~~
"'-~ ptýleny. ~
Naproti tomu barviva jsou litky skoro výhradni organlck,, v barven' hmotě se rozpould:JI a divajl JI
a. pouze transpirentnf zabarveni. Nemajl tedy krycf
~
a sedlinu usullme na vzduchu mezi dvlma flltrůnfml paplry. Chrómod fluť Je často pouffva.ni malffski I tiskal'ski barva.
schopnost. S anorganickými pigmenty se dnes setkbl.me na kafdém kroku. Jsou obsdeny v nitěrech a smaltech.
~ :~ep~:~.' ,:ft'1~~~chk,ý~:1':~1~.ij~haas~~:~~~~,~~:~i~;;;~~ tich, v kosmetických prostf'eddch a v celé i'adě jiných výrobkú, P11pravíme sl jeden xe tnimých flutých plgmentO chrómovou flut, Poufifeme duslfoanu ofoYnat,ho {viz pokus f . 13) a dvojchroma'1u draselného (pokus č. 14). Pfidántm malt§ho mnofstvl NaOH do roztoku dvojchromanu draselného se zminl Jeho červenooran· lové ubarvenf ve fluté, protole se utvo'i'í chroman draselný K,Cr0 4, Do studeného roztoku tohoto chro· manu draselného nalijeme studený rottok vypoěten•ho mnolství Pb(NO,). u stálého mrchinl. Vznikne jasni flut! sedlina chrómové lluti - PbCr04 , která se I v prO· myslovém mU'h:ku pfipravuje. obdobným zp\lsobem:
V drogerii dostaneme chlórové vápno Ca.OCl 1 : je to bllý prUek , obsahujíc( 30-40 % chlóru, který se po· zvolna uvoll\uje. (Chlórové ripno Je dlllefitým dez:ln· feklnlm prostfedkem, jtf 1 % vodný roztok nlčl po S minutách baktérie tyfu, cholery a sněti slezinné.) Na fplčkU nofe chlórového dpna dime do zkumavky a pfelljeme nikollka kapkami kyseliny solné (HCI). Za fuměnl se uvolni štiplavé a pronikavě p!chnoucl dýmy chlóru, který ve vitlkh koncentracích zpUsobl polepd.nl sliznic.
CaOCI, + 2 HCI= CaCI, + H,O + Cl, Vsuneme·ll do zkumavky modrý nebo červený kvit, dojde k jeho rychl•mu odbarveni (protole vlhký chlór oxyduje a rozklidi věůinu organických barviv - mi odbarvujlcl účinek) . Totél se stane, naneseme·ll na barevné paplry (napf. barevn' t isky) nebo litku nico chlórov,ho dpna a nakapeme nikolik kapek octa. Po 10-20 min . oplichneme a zjistíme, fe se postlfené ml sto od barvilo. Zahflv.ime·ll silně zfeděný Inkoust s trochou chló· rového vipna (na . Jpičku nofe) ve Zkumavce, dojde rovně! k jeho odbarveni , nebo( uvolniný Cl, rozloif Inkoustové barvivo. Tato reakce Je uk6 podstatou rOrných chemických ronokll na odstraftoviní inkou1to· vých skvrn nebo plsma. ProdeJn• ronoky mlsto chlóro. vého .Yipna obsahuji většinou chloran sodný NaOCI . Jiný podobný roztok, ale bez chlóru, mOleme pflpravlt t. 75 dflU kyseliny šťavelové, 25 dllů sirnatanu sodn,ho a 900 dllO vody. V tomto pfipadE rozruš( inkoustov' barvivo uvolněný S01 •
Pb(NO.), + K,CrO, = PbCrO, + 2 KNO, Mohli bychom poulit pffmo I dvojchromanu, ale. vzniklý chroman olovnatý by se nim čistečně rozpoultil v kyselini dusičné, kter! pfl této reakci rovněf vzniká:
KONTROLNI OTÁZl
2Pb(NO,), + K,Cr,o, + H,0~2PbCrO, + 2KNO, + + 2HNO, P1idbánfm xfeděných kyselin (napf. H1SOJ se flutá buva vyjasni a nsvětH, naopak pfldinlm louhu (napf. NaOH) a nhf.i.tlm tlskáme tmavli hrvené odstlny (chrómovi červeň). Žlutou srafenlnu uchytíme na flitru (viz obrázky)
chlóru a 1eho
Co je
př1linou
odbarvovac1ho ullnku
sloučenin'
Těmito dvěma pokusy uxaviráme nali chem Ideou pPlpravku. Je1tllle )rte poctlvE a pfesnli pracovali podle uvedených nivodll a provedli vJech 25 po„ kus6, zlskall Jste určitou prvnt pfedstavu o tom, co je nezbytni spojeno s pl'"aci v chemické labor&· tot'J a nabyll I url:ité zrul:nostl v prtpravi chemie· kýc.h slouhnln. Tak Jako kaJdý hudebnfk nebo maHf, neJ vy ... tvoPf skute.l:n6 umilecké dllo, musl dokonale rozumlt sv•mu oboru po strince femesln,, tak také kaJdf z vás - snad budoucfch chemikll - dflve ne! bude mlt mo!nost :zač(t pracovat vEdecky, musí se dokonale a pfesnl naul:lt chemickému Pemeslu, tj. pricl v laboratofl , A to lze zvfidnout
nejenom dlouhodobou praxi, ale I dallfm zl1Uvl-
Fr"ancou.atkf 1kli4uf flttr
I
-,
I
/
I
I
I
1, / I ,
,
,~..,.'
310
.,.., ,,,.
VTM
/ ,
'\"
nlm nových znalost( a soustavnjm st.udlem odborné literatury. Doufáme, Je nale pffpravka ve vis vzbudila chut k dallfmu a dokonaleJllmu pozni.vánl chemie, touhu pokral:ovat v budoucnu tam, kde vatl pfedch6dcl pfestall. Odpovědi na dne.Inf, poslednf kontrolnf od.tku mllfete poslat do 30. května . K.do poslal vlas odpovidl na všechny kontrol ni odzky a alespol\ 50 % odpovědi měl správných, bude ni'azen do slosovinf I. části. Tfl vylosovanl výherci dostanou soubor „Mladý chemik". Tyto tfl soubory věnovalo pro naši soud:! drufstvo Chemoplast v Brni. Dalšfch 3 O výhercO dostane knflku . V pi'fltlm Elsle ul zahijlme druhou Ust pfípravky matematlku , Zásady soutěfe , uvedené v 1. čfsle VTM, t.llstiva) t v platnosti. jenom mfsto hesla „Chemie" budete pdt na odpovědi heslo „Matematika".
--- --Pro VTM plic OTAKA RJAN DERA a JAN P OPPER
němž
se sportem, v
dochází
prostě
sport v kapitalistické um.i sám
ncm1l.žc pomoci; my si
Co je hokej, k.opad, •tlttika. plarinl,
koitkovi nebo odbfJcn.6 - to dae.ka znj (•na •lutnl Wfl) bfdý potidnf absolvent p'tf tfJdy . A •pousta z vh se "l's:d l v Jlnich trochu miof %d.mjcb nebo dotitllftch a-por-tech. J• vf.alt Jedea druh aportu. kt erý Zll.am&nltl cvlěf po1tfeb a rychlollt (a Je tak.i dOlt... tetbl na p ln avý). o ofmt H spíl Jen debatule1 ale ltpralt1lckimu p r ovedenl1edonanoumilo-kde. protoU- n e%118JI, }ak to hr4t .•• M..Ame A.a myall p'1k.ovaoou, nebo - jak ae tomu df(ve Hblo - paú.).a.
R YCHL OST -'- P O STltEH - MICEK .,. PÁLKA = PÁLKOVANÁ Je to pro :iás nejvhodnější odrůda
počctn~
skupiny sportovních hec, jejichž hlavním společným znakem je
toho
dobrťho,
raději
v!imoe.me
co v baseballu a dalšJch
hrách s pálkou a míčem je. Abychom 1i udělali obrázek o ba-
seballu: hraje se na prostoře 175 x 125 m, vlastn( zápolení se odehrává na čtverci o d8ce 27,5 m, na jehož jednom rohu stoji ve vzdálenosti 18,5 m
od sebe
nadhazovač
a pi!kat. Pravidla
jsou obdobná. jako při pálkovan~_, takže nebudeme předbíhat. Jedno baseballové
mužstvo má devět hráčů . Délka pálky je 106 cm, jejJ tloušťka na konci nemá přesáhnout 7 cm. Hraje se plným míčem, jehož obvod je 23 cm a váha 145 g. Hra není časově omezena. Jsou-li vyřueni tii pálkafi jednoho mužstva, docházi ke změně . A hra je skončena po dcvfů směnkb; [akžc se může hri.t hodinu nebo také ceJé odpoledne - podle vyrovnanosti soupefll..
Zmenšeným vydáním baseballu je
kyjovité pálka a mlč . Ncjstarti z nich je baseball - ten se hdl už někdy v roce 1330. Nejdřiv v Anglii, později
v dalšfch zemlch a od roku 1857 v dnešní podobě v Americe. Ted tam patři k ncjrozšiřen!jš(m sportovním odvětvím . Jestliže mají Američané tolik rychlých atletů, sprinterů, pfckážkářů nebo délltařů, rychlé plavce, vyniltajld hokcjov~ brankáře, košikáře, ragbisty, za to předevšlm této hře . To shodně potvrzují všichni tělovýchovnI
rakě
profesio-
průmysl
a obchod
ních prostorách existuje
nálnJ baseball, veliký
MelJ' fso• proticl polidtk:J, uplaiaé
=~=-~~~ ......„„
.......
llrill.„ . . . .
~
v
třech
rozjcb jsou mety_, ve
čtvntm
soft-ball, v poslední dobl obllbený zejména v lidové Cin~. V Sovětském svazu mají l ap tu_, v německy hovoifc:ich oblmech je populárni Schlagball, anglickým národním sportem je kriket. U nás zapouští kořeny pálkovan 6, a „lpaček" se dlfv hrál na každém
čtverce nebo čtyřúhelníku potřebu jeme ješt! více volného prostoru, aby
dvorku .
pořádn!
PRAVIDLA
vdččJ
odborníci, kteři se baseballem zabývali. Samozřejmě : kromě baseballu ve škole, v letních táborech nebo rekreač
ke
stejným švind.l~m jako tfeba v profesionálním boxingu. Od takových zjevů
si
KURS PÁLKOVANl (PASÁKA) I
často
~- -~ ~- -~ ~- -~ ~- ~
Jednou z velkých výhod pálkovan~ je, že se rozměry bří,tě i počet hréč-ó mohou měnit podle mistnich podmínek; hra sama tím nijak netrp(. Zpravidla se tedy h raje na čtverci o rozměrů 17 x 17 m, nebo čtyřúbelniku, jehož jedno-tlivé strany jsou 15 - 20- 25 - 30 m;
„domáciu meta, u ktcr~ stojJ pálkař (viz obr.). Nadhazovač stoji l P/1 až 13 m od něho v polil chytač do 4 m za nim. Samozřejmě : kolem tohoto odpálkovaný mlě nezabloudil do okna nebo do fcky; ncjvhodjsou rozsáhlejší louky, pláni-, prostranství jako napiíklad Letenská
někam nčjšf
pláň .
S výběrem nářadl si zejména zanemusí dělat velkou starosL Milže se hráti starými tenisov:Ymi míčky. Pálku je možno si zhotovit také '1lastničátečnici
-
IÁJlW
.A j
lASIA#WJINA
mi silami. Mi.\žc mít lopatkovitf tvar, délku zhruba 70 cm, na silnčjUm konci šlfku asi 10-11 cm. V jednom družstvu hraje zpravidJa devět lidí; jejich počet může b:Yt menší, ale tak~ vědí, rozhodně vlak stejný v obou druhvech. A dostivimc se k vlann.f hic. Obě družstva se 1tffdajl v úloze útočkícb a bránídch. Nejdříve si probereme úkoly tfch prvnlch - útočfcích čili pálkovačů .
První - pilkaf - nastoupí na metu, ostatní přihllicjl (zatim). P:ilkař musi odptiit mlč, hozený hričcm soupeře (tlkime mu nadhazovač) talt daleko a tak likovnč, aby letěl do míst, kde nikdo ze 1oupehl neblidá. Zfskaoý čas využije k běhu na první, druhou, ůeú metu nebo dokonce zpět až k výchozí mctf. Pfebfhno-li všechny čtyfi mety bez úhony, získá svému druinvu bod.
Taková rána se ovšem povede jen zfldb. Daleko častfjll je případ, že bUcc (tak se filtj pállWi, jakmile opuaá domád metu) postupuje jen k první metl - tam na něho uf soupeři nemohou. K pálce pak nastupuje datli apoluhr'č a bUcc vyrazí po jeho odpálen! dál, k druhé metě. A tak to jde kolem dokola. BE:'ec můž.c vyrazit kdykoliv, je-li núč ve hfc. Jak daleko se dostane, to záleží na jeho rychlosti a postřehu. BUcc totiž ncmúic jen co oe:jrychlcji běžet k dalši mctč , musí také dávat pozor, aby nebyl vytazcn. Kromě vyfazeof soupeřem (o tom si povime v kapitole o polařích) si může vyřazení přivodit také sám : zahodí-li na domácí metě pálku mimo vyznačené území, trefi-li ho mJček, ltterý sám odpálil (to v pflpadf, povedla-li se mu „svíčka" a míč pacli na spojnici k p"nJ metě), setká-li se se spoluhráčem na stejné metě (odchbl ten, kdo na ni sdJ dfive) nebo před běhne-li v honbě po metách svého spoluhdče. A konečně, zkazí-li tli dobré nadhozy, to znamená, že se tli.krát za sebou do m.Jče pilkou netrefí. Pilkařům se také mdže nit, že postoupi o metu „zadarmo". To tehdy, kdyt nadhazovač s chytačem, tedy hráči soupeře, udělají za sebou čtyfi špatné nadhozy. Co to je? To znameni, že nadhazovač nehodí mlč správně, „okénkemu, nebo že chytač nechytl nadhozený mlč (do nlhoi se páUW neucfl) a ten uled osm meuů za východ metu. Podívejme se na úlohu druhého družstva - bdnfdch. jsou vlichni v akci. Jeden dtili nadhazovače, druhý chytače, tfi si hlidajl každou z met v poli (strážci met, „ metaři"), tli daJlf majl na narosti prostor v poli za metami (polaři) a devlitý je spojkou, zpravidla
umlstě.nou někde mezi tfed metou a nadhazovačem - prostě „holka pro všecbno 0 • Nadhazovač musí hodit tak iikovně, aby pilkali jeho ůkol co nejvíce ztf!il. Pravidla ovkm fikaji, že se smí nadh11iovat jcp spodním obloukem a před pisuji, kudy aú. míč kolem pilkaře let&: nad domjcf metou musf Jet~t v prostoru me1.i výší kolen a výlJ ramen p'1ltafc, v tzv. okéůu. Proto musf nadhazovač mít ut skutečn~ n!jaké zkulcnosú, aby si osvojil finty a falše, kterými pálkařům zneplljemnl jejich úkol. Chytač mj rovnu důletitý úkol: proleá-li dobrý míč kolem pálkaře a ten se nestrefí, musf m.Jč chytit a dirigovat jej tam, kde může vyřadit n~koho z protihráčů. Běžci totiž mohou vyběhnout již v okamžik.u, kdy míč opusú nadhazovačovu ruku; na vlastní nebezpečí, protože je rydůá přihdvka polafllm u mety m\Jžc vyřadit. Jak mohou bránicí aktivn~ vyřazovat útočnf
ky?
Nejjist~jši
je
chytit
odpilen:Y míč přimo z letu, ze vzduchu. Tirn je vyřazen odpalujlci pálkat. Zadruhé: bránici bdč se dotkne mlčem v ruce kteréhokoliv bHcc, který je mimo mccy. Zaůe á: bránicí hráč uzavfe metu ttm, že se ji dotkne s míčem v ruce kteroukoliv části t~Ja nejlépe nohou. Zopakujeme si tedy ještě: útočfcí se snažf dosáhnout bodu, tj . pfeb~b.nout
(tlcba post\lpně) všemi metami. Za jeden pfeblh je jeden bod. Brtnicí se jim v tom 1.na.!J zamezit vyfazovA.nfm. Jsou-li vyřazeni tfi pálltafi, dochází
k stfldánl úlohy: brtnlcí nastupuji do úloh 6točlcích a naopak. V úvodním utká.ni je takových 1tffdáni (,,sm!nu) sedm a rozhoduje cclk.ový bodový stav. To samozfejm~ ještě nejsou všechna pravidla. Upe se ovšem vyavlůu;I v praxi - a tak se o některých zmlnimc jdtt v druhf Usti, která vyavftll bllic činnost jedootlivých hráčů pfi hře. (Pokračován!)
I CIGARETA -S minut života
Tak to flk.6 prof. HUD„ Se.Dr Anton in Fln1.rland, p,ed· no1U patolo1lcko•anatGmlck• 16kahkf fakulty v Hradci Kl"i· lov•. J• to rnimf odbornlk na nemoci a kou,enl a 1oui!a•nl ukt anim# bojoYnOc proti Jedt1.omu z n•Jnebe"Z.pelnlillch nbyldl lld•tv•.
Koufenl nenl nic nov'1ho. Uf Kolumbovi námořnic:I prý s sebou pfivezli llsty rostlfny, smotané do roublku, a ty na Jednom konci zapálili a na druhem konci sáli. Kdyf: lide vlděll, jak Jim Jde i úst kouř, prchali v hnlze volajfce, te je to mámeni dábelské. VObec to kufácl dfrve neměli snadné, Vlády zaku:ovaly koufent jako rouhánl a tresc:ily Je krutými tresty. Pfesto se dak tentc „sladký fed" nejen udrtel af podnes, ale c;o horšfho, počet kuřfkO stále stoupi. „Kdo vykouří kolem 50 000 cigaret, má vyřízenou li.dost o chronickou bronchitidu", řlká profesor Fingerland. „A kdo vykou!CI 200 000 d. 500 000 cigaret, splnll normu na vyspělý exemplář rakoviny plic." Molná. -fe sl řeknete, kdepak Já a 50 000 cigaret. Počftejme trochu : Kounte-11 20 cigaret denně, máte těch 50 000 ciaaret hravě splnlno u 7 let. A kouřfte-lt kolem 30 cíaaret denně , pak toho druhého t!sla dosáhnete u 20 af „o let neustá"ho kouřeni! Život má někdy smysl pro Ironii. Skute~nost, fe rakoviny pile jsou kuN.ck4ho pOvoclu, zjistil jako prvnr americký chirurg Graham. Došel k názoru, že většina onemocněnf rakovinou plic je tpllsobena kouřentm denně 20 cigaret po dobu vfce nei 20 let. Sám, přesvěd· len avým odhalenfm, pP:estal kouřit a zemřel n 7 let núledkem rakoviny plic. Sd.le vfce lidi umlri na choroby stáři, řlká prof. Fingerland. Je to tfm, fe lidstvu se podal'ilo prakticky llkvldo... at převáinou č'út infekčních nemoci, které di'lve vzaly fivot mnoha lldem. Lidský flvot se prodloužil a mohl by se jddi prodlouflt o i'll.du let. Pojetf moinosti prodloutenl ilvou. ie v~k také mofno chápat obráceně . Di"ive se i"íkalo, le ilvocsedá nějak nebo něčím prodlou !it. To není pn.vd;i. Clověk má danou možnou délku fivota. ui 11 O af 120 let . Ale my lidé děláme , co mů ieme, 1-bychom si tuto optimální délku fívou zkrátili . Délka llvot.;a ml.lie být narušena před narozením, při něm I po něm, v poslednlm přlpadě zvláště infekčními nemocemi a špatnou fjvotosprivou . Našemu zdravotnic tví se podařilo témé1 be:ie zbytku odstranit poškozen f pfed a pfi naro:z:enf. málo se vhk dbá na nemoci , %pů sobené livotosprávou! A k této iivotosprávi, fíká profesor Fingerland, patři kouření v pi"'ednl řadě. Kouřeni je takové patogenní agens (vf:c, která. tpOsobuje nemoci), lese dí srovnávat s těmi přfčinaml, které pOsobl škody na lidských životech. Jako je tuberkulóza nebo dopra.vnl nehody. Proti souchotinám boluJeme. proti dopravnlm oehodám také, ale proti kouřeni seděli velmi, velmi málo ., . Podfvejme se na stitistiku, kterou profesor Fingerland sestavil . ÚMRTNOST Muto v ČESKfCH %EMfCH NA :
tto 1'5f 1 HO
tub•rlcul6:iiu OJI t777 1Sl4
dopravnl úraty 641 f46
rakovinu pllc
asa 1865
ttt l 145 Co nim ukazuje u.to malá. tabulka? Strašnou věc! Ziitlmco počet ůmrtf na tuberkulózu klesl na jednu t!Cetinu, :a.tímco počet smrtelných následkO dopravních nehod stoupl „fen'' ul o 41X % (vnmlme v úvahu, jak vzrostl u tu dobu počet motorových vozidel na silnldch!), počet ůmrti na rakovinu plic vzrostl však u. stejnou dobu na 366,S procenta) • Tato ~fsla, bohuieJ, mlUvl fasněji a tvrději než jakékoliv p1esvědčovinl. Úmrtnost nl rakovinu pllc uf v roce 1956 pJ'edllla ůmf'ltnost na tuberkulózu. Pfltom prodej cigaret neustále scoupá. jak na to? Kdo vyfelí tento nebupelný r~bus~
Ještě Jednu tabulku má profesor Fingerland . Je to úmrtnost na rakovinu v českých nmich na 100,000
lldl: MUfl
r •k o" in a prOdul•k a plic laludku
tf O
lf,t .57,f
llulovýc:h c„t a jat•r
tl,1
t UO f'or:dll
lt4f'
„,,
n••t'lp u .a o ll5 'Yo .S l,4 poklH 42.o t,S % pokles 11,S o t0,5 % U,1
tENY 1'60
7,a
Jl,S 11,-
ro:iidll Y:ii•nup o st y. pokl„ o l ,l % poklu o I t,4%
Tak~ tato tabulka ukn:uje přímo hrozivě, jak u nás př i bývá rakovin plic l prOdušek . A k tomu ještě dodejme, le 90 procent těchto rakovin jsou původu kuf'áckého.
„ V naší nemocn ici," fUcá profesor Fingerland, „umlri kaldý 1 l . muf na rakovinu plic." Ameriltí lékaři Auerbach, Stout a Hammond uveřeínlli koncem mtnulého roku v časopise New England Journal of Medlcine u)lmavé pojednáni o buňkách s typickými jádry, kteni objevili v prOduikách kui"ákO. jsou to buňky lidské tkáně, které jsou vTdltelně změněny a které jejich objevitelé povalují za mofné budoud zdroje rakoviny. ZJbtill u 72 kuhkA
12 btvalfch ku„kO 11 nelcu1'ikG
91,1 %. 6% 0,5 % I• molno naJlt tyto bul'llcy • •t;ypickýMi JidrW'. To všechno, co jsme sl tady řekli. mělo nás přesvědčit o tom, fe kouřeni Je skutečně nebetpeěl'1ě škodlivé. „ZvlUtě mladf by sl to měli uvědomit.' ' frká profesor Fingerland, „v poslednl době jich mnoho a velmi knuří ." Je jeltě stále hodně chlapců ;i děvčat. kteřf sl mysli. ie koufení Je projev mufnoni a dospf:lostl. Poznají lasem, f.e to dokazuji jiné 5kutky a vlastnosti. ile ul je poxdě, na koul'enl fsou rvyklí a marně se pokouJe11 (někdy al'1i ne pl'rtlš doopravdy) koui"enl omezit. Ono to jde, je k tomu potfeba jen pevni vtlle . -ubYl•mmladjm , k••rlJ•ltl "enbllkoul"1t, "'lpomlft6m• na z:ivlr (• n•~•m• ai.yt4fnl""'nto"v;11t-)~ Nn.kou1@Jt• to, j• to nebezp•~1'A h„.,01a a ahoubnj n4vyk. ~amatujH d, h I• "'•d11lj" n•••vknout 11 n~t pot-<>rn odrt"ykat. a.. kou••nlud4 dobl• tlt, • Je fo 11\lot l•P•I a tdr•VIJll.
VTH
31J
UŽ
Hl 16 let 1e v1ribf v1nlle:z. E. H . L•nda íoto1rafickt pP.1•troj POLAl\OID, kter6ho •• mlllle ze neceloumlnutu po expo:dcl vyt.ihnout hotovi lernoblli foto1nfie . Nlkollk let hladali odborn1cl Yf'l'OJkov6 1ub1tance, kHr6 ••po ox1dacl, :r:p6soben6 •yvolinlm, tj . redukovinlm onltlenlho h•lo1enu 1tPlbra, 1louli • litkami ob•alenfml • emulal na odpovldajlcl barvl'to. At v rou USl pPllel dr. H . G . Rosen na myllenku, kHň po dalU t6ml1 daHtllet6 prici nlkollka -.tonk vfzkumnfklll konelnl Yedla k clll ,
chodu p616 mezi ylfelky prukne a J•Jf obHh fa tlakem Yilelk6 roapro1tPen po u " plote tak, aby tvoPll 1t9Jno• mlrnou, 1ou'tl1lou vr1tvu meltl oblma amuluml. V)'Yo1'rinl utfni .
Jaki to btla myllankaf V7tv0Plt molekulu , va ktar• ul by btla Jak 1lolka hotov•ho ban iva, tak I 1lolka vfvoJ• kovi, •chopni redr.tkovet halov• 1011 tttlbra. Barvl•o by udy bylo • emullr.I ul pP.I vfrobf filmu a bylo by Jen thba ovlidnout a kontrolovat Jeho pPechod na poziti• pr! v1volbinl. Odbornici vlnovall po:r:orno1t phdadlm a:r:obarvi•Om a antn.chinovfm barvlvlllm, z nlchl hou u mnohfch v molekule I 1lolky typlck6 pro vývojky . Tak vznikl materii! , umolftuJlcl ve dech do1avad· n ich pPlnrojlch Polarold tl•kat :r:a necelou minutu po 1tilknutl •poultl hoto•t baravnf 1nlmak. Novf matarill, n•zvanf Polacolor, ja dost citllvf - 1 t DIN - a mi dobrl podinl barev.
NEJPl\VE NEGATIVNf l!:MtJLZE
:r:•
~ 1;
~ c
Barevné foto přimo z kamery a za m•nutu
Na podlotce z pr0hladn6 pla1tlck6 hmoty I• ~um 'trstvllek, kter6 jsou dohromady Jenom O, Umm1lln6. V neJY)'I· li •r•tvllce, kterou svitlo prochht nejdPlv, hou halov6 1011 1tPlbra, 1•ntl· blllaovan6 (:r:cltllvln•) k modr6 buvA. Pod ni nhleduja vntva 1 Petlzovfml molekulami obHhujlc1ml 1lolku 'l'yvoli• vacl a 1lolku llutlho barviva. Dile je. mezlvntva polymeru benddlnov6 llutl, natelni vlllll alklllfm a v1volivacl litce. Jellm 6kolam I• re1ulovat po1tup vyvo• lbinl a dlt'ulti barviv a navlc 1louli lako llutf filtr chrinlcl 1podnt citttv• vrstvy pPed pronikinlm fotochemicky úllnňfch modrtch papnkO. Dile I• vrstva cltllvi k zelen6 barvi, vr1tva 1 fetlacoy'fml molekulami vývojky 'l'iaan6 na purpu• rov6 barvivo a dalU meaivntva. Ni1le• duje vrstva 1 halo1any 1tPlbra citlivfml k fe,....an6 ba"'I a konelnl vutva • molekulami, kde 1lofk1 •f•ojky j10u vid• ny na 1lolkJ aalenomodr6ho barvl'ta. 01vltllme·ll emul:r:I, p01obl blll 1vltlo na halo\'' 1011 1tPlbra ve vlach tPach citlivých vrstvich, zatfmcomodrl, 1.elen6 nebo lerven6 nltlo p41obl Jenom na vunu vlllll dot1ln6mu 1vltlu citlivou.
JAK Pl\ACUJl PIUSTl\OJE POLAROID?
:i:
Q
Vklidajl ta do nich dvl clvky, Jedna • ne1atlvnlm filmem, druht • pot•tlv· nim matuiil•m, citlivými vntvam1 k 10bl. Po on Itu pPet:ihne u v p1fltroil
~
;;;::~::1t~::,~t~vp::: :0 p~:=:~:·;~~
„!
BAREVNÝ POLAROID
1
1
1
:::~!!~!7!~, P:::,1:: :!:ou':°:!:~::7tou •1volbacl litkou. Kapii• pPI prO•
13
11
(
4 5
•
)
-
&-
-
~·
6 1
)
8 9 10 f t
•
n
16
o ......
17
A
-•
~
• 1 - - '9b.- ta
•
b.
•
o
'I
15
14
o
...O
~ -
o
-20
•
VTH
Po vytlalenl alkallckl vyyolbacl • H meal na1atlvem a paal· tlvem 1ouvl1li vr1tve, kteri di popud k vyvolivt.nl a umotftuJ• difuzi barviv. Aliů.li• vniki do nabobtnan4i n.iiptl•nl emulze • aktlvule P•tfzcov• molekuly, Jejich! vyvoli.,.cl a barevni 1lotka do t• doby narea1ovaly. Ty tlm :r:alnou vyvolivat latentnt obraz, tj . redukovat 01vltleni 2rnka halo1•nlll 1tPlbr• na kovo•' 1tPlbro. Produkty t•to chem lekl reakce j1ou nerozpustnl • tllko poh1b· llv6.Molekul1„vývojky-barvlva'', kter6 nev1touplly do reakce,z61t:A•aJf naproti tomu poh„bllv6 a mohou difundovat amulxf 1mlrem k pozitivu. Vy1'tltllma ai to n• obr. 1 . Modrl 1vltlo p1'hobf J•nom na 1011 1tPlbra ve vrstvi citliv6 na modrou barvu. Jenom v tito vrstvi dojda tady k prace1u vy• volirinl, kter'fm bude vU.no v pPllehl6 Yntvl tlut6 ba,....lvo. Molekuly purpurov6 a 1.elenomodrl „vfvojky-barvlva„ nevstoupily do reakce, nebyly tffy vi• ú.n1 a difunduji n•1•tlvnf emuld 1ml• rem k po1.itlvu, kde dohromady 1loll modrf obraz. PPI onltlenl zelenfm 1v6tl•m J• vi.úno purpuro'tl barvivo, zatlmco tlut6 te aalenomodr'fm daJI na poaltlvu zelenf obru. Podobni. larv•n6 os..vltlenl rile zelenomodrou a na pozitiv H do1tanou llut6 a purpu• rov6 molekuly, kter6 1e 1loll na le"'•" nou barvu, V mf1tac.h 1 kde film nebyl 01vltlen, vyltoupf 'l'lechny 1lolky bar• vlve a 1loll •• na barvu lernou. PPI bl· 16m o.vltlenl J1ou vy•o"ny vluhny tPI dtllvl vrst'ty a vlachny „barevn•" molekuly z01tanou tedy viziny a ne~ mohou pP.ejlt na podtlv. POZITIVN( EMULZE Takl poaitlv Je 1lolen a nlkollka vnt•v (obr. )). Na podlolce z bll•ho baryto'tlho paplru I• neJdPI•• vrst\'a obuhujlcf or1anlckou ky1•llnu. Na ni I• me:r:l'lnna z pla1tick6 hmoty rozpu1tn4i ve vodl a na ni konelnl vrstva 1.e zvlilt• nf pla1tick6 hmoty, 1chopn• phjmout a zadrlet molekuly barviv, dlfundujlcl z neptlvu . Alktli•, dlíundujlcl a nqatlvu , nenl touto vr1tvou 1.adrtana, po1tupuJe dile m•tl•ntvou •I do vr1tvy 1 orpnickou ktHllnou, kd• I• neutrallzovina. Neutrallaacl 1• 'l'yt'YoPI voda, kteri rozpoultl meaivutvu a promýri vrchnl •ntvu , kde fi•ull barY"lva. Blh•m 50 •tePln problhn• vyvolinl ne1atlvu, pPechod barviv• na po:ii:itiv a neutralizace pPebytelnl alkille, takt.• J• motn• otevPlt kameru a vyjmout z ni hotový barevnf obrt-r.ek. Ten 1.a chvlll úplnl doachne a jeho Yf'chnl vr1tva z umllf hmoty do1tane u1chnutlm vy• 1okf IHk.
„
Obr. l - Vyvolinf naptl•u a prechod barviv na po:tltlv. j - poaltlY, l - vyvolivacl 1ub1tance 1 l - vr1tva cltlivi na modrou, 4 - vjToJka Yiaani na llut, S - mezlvutv•, ' - vr1tva cltllri na z•lenou , 1- ytyojka riuni na purpu• rovou, 8-mezlvutva, f- vrstva cltllvi na lervenou, 10vývojka vi.aani na ;ulenomodrou, 1 t - ne1atlv, tl obraz, ll - lernf, t4 - blit. 1S - modrf+ 16 - ulenf, t 7 -lervanf, 11- neonltlen6 zrno •tPlbra, tf- 01vltlen6 zrno, 10 - volni molekule, 11 - viuni molekula , Obr. J - Pozitiv. t - podlolka - barytovf paplr, l - vr1t'ta pro neutralitacl alkilll, J -mezl'l'ntva, 4 - vnt•a pro pPlfem ban"lv.
•Al\-
t>-D
21
Obr. 1 - Kamera POLAl\OID LANO dl" obrbky for• mitu 6 x I cm n•bo 1 1/ 1K t 0 1/ 1 cm.
314
VYVOi.ANf A PAENOS OBRAZU pa1ty vytvoPI
~4) ~~~======:::::::;======~===========) e Ar- A
Ar
Ar
Výzkumy atomových částic, od· halených v kosmickém záfenf, a vyletujklch z atomových jader ,,drcených' ' bombardovánlm tistlceml urychlenými na úfuné enersle obrovskými synchrofá~ trony a jinými urychlovači ukhaly, fe stile vice se rozrOsti pelet čtstlc, které sl činl nárok na náuv „elementárnl". Ne všechny jsou vlak opravdu základnfml „kostka· mi" hmoty. Kosmické zi1enf dopadá na naši planetu všemi směry z vesmrru . Některé jeho slofky pronikali hlu· boko pod zem . V tomto nv. prlmúnfm kosmickém zii'enf Jsou obsaieny ujmha protony, Ionty helia. neutrony a elektrony. Pfe. vatuji protony - na sto tisk protonú p11pad
: ~r,~~::~7;e~·;!:~:~~~~~:~
X nef 1 km' a uhrnuje af desltky ...:. mlllónú Cistlc. Na obr. 1 je fotografie kaskádní foton·elektronové spršky, kterou vyvolala částice prlmárnlho úi'enf s energií 1 O miliard eV mezi olo. ~ věnýml destičkami, tlustými 1 cm, v mlfné komOrce. Bylo to v laboratofl kosmického úi'enl v nadmol'ské výši 3000 m. Olovo vzniklou spršku C postupni pohlcuje. X Sekundárnl úfenl, vznlkajfcf af v atmosf'1e naši planety, mi dvl •::> slofky; z:atfmco tzv. měkk' záh::nl .... Je témU pohlceno atmosférou, pro...:. nlkajf ~stlce druh,, tzv. tvrdé slof„ ltt ky hluboko do země. V našich po. měrech dopadá na kafdý cm• jedna af dvě takové lástice u minutu. „ Na hornfm okraJI atmosf6ry Je vbk • Intenzita záfenf I stokrát vylši. l.aboratofe pro výzkum kosmlc· a. kého úl'enf. budované na vrchol·
cfch velehor (u nú napi'. na Lomnickém štfti), sondy, vynilen6 do velkých výšek pomocí ba.lónú nebo měl'enl pomoci kosmických laboratoi'l na. umělých drufldch, z!skaly nepi'eberný materiál o úfasně slofitých pl'eminich a Jaderných reakclch, které kosmicU úi'enr vyvolbá. Obr. 2 zobrazuje nikollk rozvětveni kaskádnl spršky s poJmenovánlm zjiftěných e:ástic. Kromi z:nimých nukleond, elektronú, mesonů a fotontl se poda.i'ilo prokhat částice tHšf nef proton nebo neutron. Byly naxvány hyperony. V tflltl čistit byly objeveny i částice s opačnými vlastnostmi, nel Jsme dosud pozn ali - tzv. antičástice: a.ntlprotony (se úporným nábojem), antineutrony (s opal:ným spinem nef. majl neutrony), I antl· hyperony. Objev antičástic, kter' se lil podai'ilo umile vyrobit na synchro· fázotronech, dal podklad k úvahám o existenci antihmoty. Jejl a.lomy by měly jádro sestávajfcl :z antlpro. toml a antineutron\! a obal :z poz:I· tronů, na ně! se mtlfeme dlvat Jako na antielektrony (obr. 2). Vzhle· dem k tomu fe antiprotony I anti· neutrony neprodleni po svém v1nlku zanlkajl v reakci se stejnými lástlcemi hmoty, je jejich fivotnost nesmlrně kratil:k!. To však nevy· vrad mofnost existence antlsv&tl slofených výchradně z antihmoty. Elementárnl Ustice se od sebe lišf nábojem, klidovou setrvačnou hmotou (masou), spinem, I prOmirnou délkou svého „flvota.".
Podle klldov' setrvafn' hmoty ěty~I skupiny:
se dill na
1. lehké e:ástlce, tzv. leptony (foton, neutrino, elektron) 2. mesony (ml, pi, ki, aj.) 3. Jaderné částice - nukleony (pro• tony, neutrony) 4. tHk' částice - hyperony (Lambda, sigma, ksl). (Pflltl dokonfenl U.ti ,,Atom") VTH
315
„LAMINATOV"r" REFLEKTOR PRO ELEKTRONICK"r BLESK Podle n•vodu z VT M 2/63 zbotovimc z EPOX Y 1200 a iidlf
tkaniny. Za formu alouii YČl 1 d~uký gumovy mič, na který nc1di1vc pt-1h.ladJmc fólii staniolu a přes ni napneme Hdkou tkarunu , kterou u111tlmc po obvode upíchnutim špcnd.Uků. Potom tkaninu natřeme připravenou pl')"!Jkyf1ci a necháme zatvrdnour. Po zatvrdnuti napneme dc!U ů;arunu a zase naneseme pryskyfici; takto vytvohmc na sebe 3 až 5 vr tC'V, k:tert po koncčntm zatvrdnuti stihneme s mlče a sctlzncmc po obvode do tvaru reflektoru . Objímku na připevněni k drUku vj'boilr.y zhotovfme obdobnym zpť&sobc:m a po zaUcováoí k reflektoru a vyHznud pottcbnébo otvoru ob1imku piilcp1mc. VntjU povrch a oktaJC obrous(mc skcln)'m papJrcm a nabarvíme acctonovym lakem. VoJ•I•"' f'ro•d. Votav•c ;;, p , \luec u Turnova
Kald# .tlpnf njmlt, vnf•Jntnt v rub..1c• „Dllne na koleni", al1k1b 4 I 00 Kb • Zullait• poua.• pOvodnl, do•ud nikde navnPejnan• prica ; opi•y a pHt.lady a ddth pramenO \')'lvt:uJame • r o a o r - pH•Stlvky, kter-4 plni nevyho•vJI podmlnkim rubriky „Dirna na koleni", •loji ~ u.-ereJnln l, otl•kname • iln6 littl luopl•u a odmln1m• ob.-.,klfm honoritam • Pll•pl••k (n•J"pe 1tr0Jopi1) •knl ttrvtnt n„ml rouahovl pPe· krolit 20 P-idek • Polfa.o.-.cl cena •f· robku nesml pP„aho.-at 50 Kb e PPipojta til nborn• kresby, •biti "Jisdno· dvchfm n:il:rtliu , nil mallfl• pl"Qr„11 • l'Pi od„11.inl prl1phk4 pPipilte do leviho rohu oWilky oxna(enl „Dllna na koleni," ••o JI adr„u u•lld't• I na pH1plvku • 2.idim• ft.ani„, ktell pfJI pllmo autorOm nl.mltO „Dllny na kol•• ni" o dalil podrobno•d a rady, aby ne upomfnall pPllollt xnimku na odpovld' • Rukopl•y •• navracej!
•I•
DÍLNA NA KOLENE
Z uimlc6 aatlaných redakc:I vybrali spolal.nf. • odbomýml poradci VTM pra dndnJ stri.nJui1
„ou.n„ na
kolenť'
o.úl
ě1en,fl
•polupracovnlcl1 V•clav Bezno ak a, ml•ll' vfrobn.tbo vfcvlllu Od· boroiho uellllt6 apoJ6 Praha Zdena: K•Aka, :lil SPŠHG Pff~ bram - Vohkh ke p k a, uě.ltel SVVS Pn.ha - 7.dcotk A f ha a Svatopluk 9 u • t a k, ticl SPSS
Jcdovnlcc.. okr, Dlan1lr.o.
HUMOR· HUMOR· HUMOR 316
YTH
OIÚYÁNI DENTACRYLU 00 .PlASTEUNf Casto potřebujeme nahradit určitou součás'tltu vyrobenou z pfanic.U: hmotyodlitlm zDentacrylu. Výroba formy pro odlitek. ze sádry je vlak velmi pracná, ochot rychle ztvrdne, takže někdy ncstačJme formu Udn~ vypracovat, a po použiti je sidra nepotfebni. Abychom nemuseli formu pracn! upravovat ze dds::y, poq:žijemc modelovací hmoty (s, plasteliny 11 ) , do kter~ bud součA1tku otiskneme, nebo vymodelu1oučútky . Lubol ICalpbd., Šlikova f, Praha 6
jeme vhodnými n4stroji tvar
VÝROBA TMEUCI SM(SI Smfchime piliny z tvrdého s acetonovjm lepidlem nebo s Epoxy 1200 na hustou kaši, kterou můfeme zatmelit různé dtry nebo praskliny ve d~evě a spáry mezi prkny a parketami podlahy. Smě$ nanášlme vytvarovanou st~rkou 1. tvrdého d'eva 1O x 3 X1 '40 mm. Táto směs je lepši nef směs z pilin a cruhllň:k,ho klihu nebo tmelu . d řeva
8 . Hammertc:hm led , Kli.novlc:e lt
DILÁTE TO TAKfi TAK! D~LÁTE TO TAd TAK! Do Hl"lilu o.i4t.• to tak' tak? mohou aHllat •v• pPl•plvky ft:H&PI, ktaPI na nko vtlpn•ho pPllll pPI obri.blnl kov6 a dP..., va, laJMn( I trnalanl umllfch hmot, p6Ju1I, kc.fl H xkritka fon.lni umlJI oh&nlt w. n6 domlel dllnl, Kddf a uweP•lnlnfch nlpadO bud• mimu obv1k"ho hono"r. odmlnln knllkou x odborn• llc.n.turJ,
DILÁTETOTAKéTAKI DILÁTETOTAKfiTAKl e Zuatllaj„m knihu N . A. Kurenko, T•kut(slato,vyd , r . 1951 , V'ypC.ll•nou z V'ld. knihovny , a kouplm ji. 1id4m li.n•r-., maJklho vitl•k t6to knihy, lb)' ml ji pr•n•chal. - Ma'ri• Vot'fpkovi. Na ohradl JU, SoiablH. • Urnlm pol„ ru1., uk,..J . a Hit. nim„ 1btri.m obci.ůy pr.dnkh h•rc&i a mnoho h.11 knllky. - Marla Solnlcka, NiH.zlalkow• 1kl•ao 14, Sun, pow . Hawa, Pol•ka. • Pr.n~m 1.rm , lllllodr '4)( lNN'40, JX 4NN'40, tnndstOrJ I .5K 1D2NU70, 7K 104NU70 - n•bYl)' f411tl poulldny a l•ou v bnv1dn6m 1avu. - Pavel CHar, Na hOrce 517 0 Chr&1t.ava. • )Hm 1tr.dolkold:ka 1 dtc1 si p•lt • tten6Pltarni a lt•nUI VTM . - Kry•tyna Stokowlac, Karolewo, poca. Suu, woJ. Olu.tyn, Pohka. e Prodim Svit mo,oru r. 60 koml., SM r. 61 bez L 1 , T- 60 l . 9-tl, S•lt t1chnllty r, 60 l . 8-11.ij. techn. fu . -Arnolt Grau, Na Valle 11, Ottrav. I.
POMÁHÁME Sl • Chodlm do 1tPadnl lkoly PTR (P11'inwowa Technlkum Aiolnicu). jHm Polka - konkr6tnl a po nlf•m fel:eno „~tonulka " pilvodem - • fllatell•lka . 8yl1 jum ji! nlkollkrh Cako1lo•1n1ku , kd• H mi lib!. N1pilte ml. dlvbtal - Lucia Bak, Slonec.ana t, ltawa, Pohka, • Kouplm manJI tf'lnlf. 220/ &-12 V do Nkal, pouidra pi1tol. p'i•fky o roun. l.5K 60 mrn n1bo lan „ ir:afo-pltchy" u,.oed , roimlrO. - Petr Marko , I. P. hvlova 1'4, KarfoYJ Vary. • J• ml 9' l•t, ba,.ol mne 1l1ktrotechnllu1 & sblrinl dpa.lkovf ch nll•pek, chlapci 1 Pr.hy, Brna n. f. mhta, pllt• mi pol„ r111 . Odpovrm na llaldf dopl1 . - Tad1111& Napadlo, Nehrlnp 4, 1'01:nal'i, Pol1ka. • lat. radio kufffk . dlm aa vitrnou elektr•rnu s recul. do i 500 obr./mln . bu bnarle 1 dynama n•bo radio prodlrn :a elektrárn u koupfm, - F. UhllP, Či1tkov ll, p . St. s.dlllti u Tachova. • Pohlednice 1bl" a 1 lt•niPI a ltal'li1bml sl chu pslt 11rado· lltol.tb Hall na Pacholec, Lepty, poq. li•Hal, pow. 01tr6da, Pol1ka. • • %aJlm6 mne welml tporr, hudba, tec:hn llta, fllum1nl11ib a cht•I
„
OOBRt NÁPADY Sl AYCH LE llAI - ,oh kf modal6f Adam Weinar 't'Jh'ol'U model Yl-ftil•dla t1ICI, kt.,.i f• pohtn•n d1tfma mod111lihkfn'll motorky a do1ahuJ• ryc:hlonf U km 1a hodinu. VznUI ta '4 cm nad 1•1'1"11 • un„• 1atlleftl 1 ka. To 1amo o •Obl J•Jlu• ullmad • .,.lknf. ZaHmad l• 't'fak t•k• to, Jak rychl• •• llPI •pdvy. O br-btk "&• •llnk• I• 1:. pol· rk4ho luophu H lod't technik, kd•tto model na vodl brl otlicl" v lHophe Wl1t•n1chaft und Technik 1 NDR.
l••·•
~~chi•':. P~':„:-J-" J~·.~~.b~~·1·, ~I~: i-.:r::~~ ~l~ň. rrw:j,~;::
woJ. Poz.naA, Pohka. • Ktlplm bat. prljlmal T••I• Hlnof', n1ll•Pll• bez elektroni•k al1bo 1] podob. prlJ, I tr1n1i1torovt do 250 Kft. VoJ. Vit za. bran1kf, VOllH, ,oprad·V, Tatry, Slov, • Stroj . lnt„ turtu1 , 1pono,.o•c:, vilnlvf hanif, che• poinac l111ti 1 1loven1kJ pfbal1, Dop. nim., ru1. n, anrl. o tectinice • 1polK.· nfc~ úlmach. - GUnter lern1dorf0 JenHr-Str. 1,, Halle a.. d . kale Olt, ODA.
3x mezi
modeláři
VTH
3t7
oaud jame modelovi.li nejvlce z modc.lovadch hmot (napf. formely), kter~ jaou po vytVlrov•nt trvale mi.lů:~ a mutf se a nim.i proto velmi opaunl zachhet. Maji jed.inf: tu výhodu, te jich lze op!-tovnl poulit, jestliže ae n•m zhotoveny pfedml:t ut ncHbJ nebo jinak pro n•• pozbfv6 hodnoty. Chccmc·li zl1kat mechanicky dostatcčnl pevný tv1t, pak pou!iv•me napf. epoxydových lictch pry1kyfic, nebo polymetylmctakrylitových 1mbJ (napf. Dentacryl); kter~ tvrdnou po pfldinl katalydtoru u studena nebo u pfiml:fen~ zvýšen~ teploty . Tyto hmoty vlak ncmOžcmc normilnl: modclov1t (bnl:tcnfm), ale lijeme je do formy vyJJ1az.an~ separačními prontedky. Uveden~ hmoty jsou vlak fyzioloaicky účinni: (chdnit oči a ruce pfcd polcpdnlml) a ve ttavu nevytvrze.ni:m nikdy i jedov1ti:1 a v tenkých vntv6ch hoflavi:. Tyto nevýhody od.ttral\ujc nový typ modclovact, teplem tvrditeln~ hmoty - MODELIT. Jejl hlavni výhodou je, te za bUn~ teploty je velmi dobfe tvúlivi a plasticU, a pfedml:ty z o.I vymode.Jovaoi: lze vytvrdit ponofcnlm do vroucí vody nebo horki:bo vzduchu.
úvad.M a m6.te bft proto bnl:tcna rukama bt:z ochrannfch rukavic. Mode.lit uchovtv•mc pokud mofno na chladn~m miltl; pfi tcplot•ch nad 30 •C jit poznenáhlu začťni tvrdnout. P o vytvrzen.( je hmota rohovitl (nikoliv sklovitl) tVrd6. D• se vn1t, fczat, broutit & lclut. Tvrdost ti zacbov•v6 asi do 100 •C; pak postupujfcl teplotou mlkne. Pfi teplotl 120 d 140 oC 1e dt pak mírným tlakem op~t formovat. Nad 150 •C značn! ml:knc a počtn• se rozWdat . Povrch hmoty se mMc vybarvovat, lcltit mechanicky i chemicky (acnoncm). Jednotlivf: kusy se dajl spojovat lepidlem i.technicky, pomoci nevytvrzeni hmoty. Mechattlcltt vlaatnotti pfi normilnf teplotl jsou dobri:; tak napf. rbori. pevnost (6dcr) fc 3 a:t 5 kp/cm•. Hmota je odotn• v\1.či vodl: 1 cbemik'1ilm, s výjimkou oraanických rozpoultl:dcl - oapf. acetonu. Sluncčnim světlem se původní barva neml:nf ani po mnoha dnech p6JobenJ 1lunečnJcb paprskQ. Vytvrzeni hmota je velmi dobrým elektrickým izol•torem.
MODELUJEME Z MODELITU PODSTATA HMOTY Modclit je termoplaaůckj rvirni hmota, JCjlt Ultladnl 1lofkou je polyvinylchlorid (PVC, Igelit) a rt\uá mlkčidla . Vfmc, tc normilnJ pluticki: hmoty cuhaou z:a normilnl teploty - teplem ml:knou . Vtip u t~ro nov~ hmoty je ten, te za niHJ 1eploty je m~W a teplem se vytvrdl, a pfcsto to není teplem tvrdJtcln.6 hmota - termoset. Modelit totit vlivem rdznýcb fyzikilnl chemických pocbodQ tvrdne jen v určit~m tepclnf:m rozmnf (kolem 100 •C) a oplt mlkne čiatečnl pfi 130 •C a zvliltl pfi 150 OOC; opltovným odůuenlm ji! jednou vytvrzeni hmota opl:t ztuhne. Zde vidlme typický rozdfl od termosetu (napf. bakelit), který Jednou vytvrzen jit lidnf'm tcpelntm vlivem nemlkne. VLAST OSTI HMOTY Pfed vytv-raeuim je hmota mlW a lehce tvúliv6. Oflve se vyr•b!Ja ve dvou provcdcnJch mlkčt a tvrd.!J. Nyn.f fen mači, protofc umot6uje lepil zapracov•nf plni• a barevných pigmentO. Mode.lit je barvy čistl bil~ . Umožňuje zapracov•oJ poml:m~ vclkiho mnolstvf barcvntch pigment6, bronzl (nelze pou!it bronzi obsahujJd zinek) a ro.z. nfch plniv - mramorovi a azbestové moučka, kaolinový prach apod Hmota je fyziologicky ne-
A
NÁMIT
PRO
KROUtKY
STTM
JAK MODBLIT TVARUJEME A TVRDIME? PřJpravu Mode.litu proddJ.me jen tehdy, jestlite hmotu vybarvujeme pffmo ve bmotl: nebo ji plnimc. Pffprava spočiv• v tom, fc hmotu a pffmčsf dobře prohnl:tcme. Ptitom mu1Jmc zachovat čjatotu, abychom Modclit nezašpinili. Milfme ruč.ni:, v ptf... padč barevných pigment6 pomoct l pachtle nebo tenkých gumových rukavic. PlnlnJ kaolinovou (mramorovou) či jinou moučkou prov4.dime jednak pro úsporu Mode.litu, jednak pro dosd:cnJ tuHJ konzistence. Pou!ivan~ barevn~ pigmenty nesmf být rozpustni: ve vodl:. Tvarujeme bud volným modelov4nlm, nebo pomod forem . Pfl vol n ~m modclov'tJ tvarujeme Modelit rukou (obr. A) a špachtli. Nalepovinl hmoty na ruce či lpacbtli umezlmc ovlhčcnJm vodou. Pfi vyrvileoJ tlustf'cb st~n, kotdJ apod. mO!eme uletlit hmotu a zmenšit vlhu pfedml:tu použitím vložek, nejčaatl:ji z ml:kk~ho dleva a z korku. Vlotk.y mual m1t pfiblifnt tvar modelovan~ho pfcdmětu . Podle tlcbto vlotek pak vytváfime v pomlrol rw~ vntv~ vlastni tvar pfcdmčtu . Sucbi: dfcvo i korek se při vytvrzov4.n.f výboml spoji 1 Modelitem. Trubičky, aplrtlky modelujeme a. kovovi: (aklcnčni:) trubičce vhodni:ho pt6mčru tak, že rovooml:.rnl: vymodelujeme tyčinku (obr. B), kterou ovine-. mc kolem vlolk.y. Modd pak tvrdlme s oučaanč s vlotkou. Po vytvrzenf necMmc celek zchladnour a po vychladnutJ pomocnou vlotku vyjmeme. Tvaro•'nf do fore m prov6dlme bUným způ... sobem. Pou!Jv4mc jednoduchých nebo dvoudilných forem, nejčastlji z hlin.lkovi:bo plechu, tvrdi:ho dfeva, u údry apod. Formy (1 výjimkou dfevlnfcb) nenJ tleba vymaúvat tukem . Vytvrzent a zchladlý pfcdmEt lze vidy z formy snadno vyjmout. Vlo!ky a :dpustky m6.teme vlotit do modelovan~bo pfcdmltu. Mohou být z kovu, ze dfcva, plsti 1 vO.bcc z ncjr6zočj1Jcb matcrW6. Sloulf bud k vyztuženi, nebo k zavl:iení modelu. Vytvrsov,ni Modclitu providime při 100 •C;
teplota nesm( ltoupnout ples 120 ec a ncmJ klesnout pod 90 •C. Ptedm.Et vytvrzujeme ve vroud vod!, je-li možnost, ve vytApl:oém pro1toru (1uHrnE) 1 paůičnou konuolou a re1ulad teploty. Ve vroud vodl vytvrzujeme ncjč.utl:ji pfcdméty volal modelované nebo tenk0ttEnné, d.6Je 1pir'1y, oiramky, solky aPQd. Doba tvrzenJ pfedmétu ůoulťlty a! 10 mm je asi 8 minut. OeUt var nevadl. Pfcdm!ty do vody zavEšujcmc, modely 1 dfevEnou {korkovou) vlotkou vEtlinou ve vod! plavou. Nenf dobte dhat ptcdmhy pfimo na dno, kde se mohou n1 počitku tvrzeni deformovat. V suUrnl: poulidmc vzduchu tcpUho 100 d 1100 C. Na prohUú přcdmEtu počltlmc na katdých IO mm jeho tlou!ťky tS minut. Teprve od této doby Potfn' vlastni tvrzen!, které je oejméni 15 minut u tloultky do S mm, pfi tloušťce _pfedm!tu 20 d 30 mm a1 40 minut. Ploché pfedml:ty mll:leme tvrdit i Urovkami, zvláštE pak infračerveným.i paprsky.
OPRACOVÁNI A POVRCHOVl! ÚPRAVY Ca.sto pot:febujeme do vytvrzeného pfedm!tu jdtE vrtat, řezat 1 brousit. Tyto operace proddlme bl:tným zpósobem 1 ale tak, aby 1e vytvrzenA hmota pfHi& neuhl•la ve styku 1 n•strojcm. Lcltl:nf povrchu prov•dfme oúdnJm acetonem. Po odpařcnJ povrch pfedml:tu vylcidme flanelem. K barveni a barevnému lakovtnl se nejlépe hod.i nitrolaky a nitrosmaky. Můleme ovlem pfcdmlty barvit také textilnimi acetonovým.i barvami, pftpad.nE barvami temperovými. Vytvrzené kusy pfedmE:tu spojíme bud lcpenip:i. (lepidlo lgetu, L 20, Kanagon) nebo tmclcnJm. Pfi tmclenJ povrch 1pojťl z:dnnfme smirkem a na spoje naneseme vhodné mnoistvi nevytvrzenlbo Modelitu. Ptiůsk.nuté spoje nechúne v horkém vzduchu nebo pod lirovkou ztvrdnout. CO VŠE Sl MŮŽEME Z MODELITU ZHOTOVIT? Ozdobné pfedml:ty vydblme vltšinou volným modelováním. Pti modclov6nJ loutkových figutek pouljjemc hodné violek ze dfeva a korku. Vousy, obočJ i vlasy upr1cujeme do ml:kkého modelu, po vytvrzeni pcvnE: v pfedmE:tu drti. Vlysy a rcliHy modelujeme na plochých dfevE:oých (korkových) dcuiWcb. KaUiky, krabičky a dózy vyrlbimc hJ1vnE: pomoci formiček. Technické pfedml:ty próchodky, izol6tory, pfeplnacl destičky a skříňky na pffsuojc a přijfmače zho1ovlmc nejlépe ve formách, odlitých z nhných pryskyřic, napf. epoxydó, polye1ter6 a Dencacrylu. Modclit vyrtbl Rohoplast, lidov~ výrobnl družstvo v Praze. Hmotu je možno koupit v podniku Učeboi pomU.cky, Praha 7, Obdnctl mlru 4. Cena u 1 kg je 17 ,SO Kčs. Modclit se dod.6v6 jen v origin41nim baleni po dvou kilogramech, pfednostnl pro školy a kroužky, ale i jednotllvcil.m. Voto1 ŠmeJIQll
POMÁHÁME Sl
M. PAVLIK • P#enec.hj.rwt elelnronky, radiomat. (Wh1 Ht.nam); bs. Funk ~ •rMctur 19'1 • "-dlo "'· '•rn•ehen 1962 (NDlt), Radio (SSSlt) 1t,l, nd• Ak a ST: tvonkovf tran1f. , ftyfrychlottnf 1ramornoc.• mot. na bnnku ; locarlt. tabulky, lo1aric. pravhko, cvilea.. nlml•nr, uadlovku. - Jan Kr•JH, rod Kohluhy t IO, Jllln. • M•m VTM 1956 •I tt,1, poc1aboval bych I ojHf plil{ na Jawu „k#valku" (l,SX 1' n•bo l,25>< 1,), -Jaro•lu Mach, Č•rnolflt• n. L. t41, okr, Hrad•c Kn.I.
eČt•n6r• VTH, Technlclrtch novin a Svit.a v obraaach adravl touto c:attov pr!tel~t•n" k om u a Id Klal•I, Kul~ •lc• f, woJ. klelc•, Po I• ka.
I e rrenecM.m VTH ,1, AIC '0 - •)'minim u. pot, l>rfl• a dfch 1rub. - Oldrlch Luk&f, Gottwaldo'f'a 401, Hor. ••nalov.
VTH
319
Zemnl vodič spojime se z:áporným {z:emnícím) pólem buerie přijimaěe. Výkon SG nastavufeme tak, aby byla výchylka výstupnfho lndikltoru privl jen znatelná. Střidavým od.ěenlm jader MF li a pak MF I natt.\vlme maxlmálnl výstupnl výkon {citlivost) pfi neusdlém zmenlovinf výkonu SG. Při Jroubovini kterýmkoliv z jader musí se projevovat poměrně ostl'e ohranllenf: maximum. Je-11 maximum pf! úpln#m vy.šroubov•nf nebo naopak úpln•m za.Jroubovinl nikterého z. jader, musfme uprivit počet dvitů přislulné dvky nebo :zminit velikost pffslušného paralelniho kondenzátoru 470 pf. Nakonec pflpojujeme do obvodu st1ile vědf a vhšl kondendtor C 14 {nebo pl'ttahujeme konden.d.torový trimr) d těsně pod mez. kdy pl'ljfmal začne oscilovat. PP:ltom neusdle doladujeme MF li. Tlm podstatn~ stoupne zesílen! mf U.st, cot zfetelnl po:rn4me na lndlklitoru výstupnfho slgn,tu. Mime-li sladěnou mf čiis-t: p1'1Jlmače, pustlme se do úkolu - sladěni vstupnfho a oscll•torového obvodu. Za tlm ú~elem pJ'epo)lme superhet na jednoduchý pfljfmae s pl'fmým zesflenfm tak, fe mino cívky L• zapojíme odpor 1 k!J (clvku L6 necháme volnou) a kolektor Ti přlpoJfme pl'es konden'dtorasl 101 000 pf k diodě O,, kterou pJ'edtlm odpojfme od c.fvky L11 • SG pl'lpojfrne IC pomocnému sladovaclmu rámu (obr. 2), který postavlme poměrně blízko feritové antény Fa,. Prijlmae Je totli v tomto t:apojenf velmi milo citlivý. Sladovacl rám pro stfedovlnný rozsah mi ul 35 dvltó navlnutýct'I vf lankem 30x 0, 0S mm (nebo dritem 0 a.sl O,S mm) na kostJe z ltolalnlho materií.lu . Rol'miry rimu majl být sl 60x 150 mm. Rtm se pf! · pojuje přfmo k výstupu slgnálnlho gener4toru. Pfl slado· vánf umls(uJeme ri.m ve smiru prodloufen' osy ferltov' antény pfijfmač:e, 120 d )00 mm od jeflt'lo vinuti. Zemnl vývod SG spoJime vidy s kostrou pl'IJfmač:e a pJ'fstroj uzemnlme. Ladtcl kondendtor tranzistorov,ho pfljfmale opatflme co největšf , tl'eba jen paplrovou stupnici a uknatelem. SG nalidfme pak na kmitočet 525 kHZ, ladlcf kondendtor prijlma~e vytočíme na maxlmálnf kapacitu a posunem civek L1 a L1 po feritovl: antl:ně nastavíme maxlmilnl výscupnl výkon (:rpravldla le výchylka rulky tak mal!, te JI ani nepostřehneme a muslme ladit spll Jen podle sily tónu z: reproduktoru) . Pak pfeladfme SG na 1700 kHz, ladlcf kondendtor vytollme na minim" ni kapacitu a rnaximáJnl výstupní výkon nanavlme od~e nlm trimru Cs. Celý postup a.sl tl'lkrát opakujeme. MOfe se také sd.t, fe budeme muset upravit pelet dvltO vinuti L1 • Pak pomoci SG vyznačlme na pomocnl: stupnici kmitočty shody: 600 kH'I; 1100 kHz a 1620 kHz, popJ'. Ještě nfkten!: dalšf kontrolnf kmltol?:ty. Potom pfepoffme pflffmal do pl.lvodnfho stavu. Sla.dovacfmt prvky vstupu nesmfmejlf hnout. Pfl dalšlm sladováni stavíme pomocný sladovacl rim co nejdále od feritové antény fa,, aby signál byl co nejslabšf, tj. pr4vi Jen slyšitelný na lndlk.itoru výstupnfho slgnilu pfljlmale. SG a ladlcf kondendtor pfljlmafe (pomoci právi xhoto• ven• provi:rornf stupnice) nastavlme na 1100 kHz a odčenfm jádra clvky oscilátoru nHtavrme maxlmilnl výstupnl vYkon. Kdyby se nám to nepodamo, z:kuslme nejobtlfnějšlho
OlJvenf S4"'1Veného p11jlmače Je pomlrn! \lelmi
Z jednod•c~6:
Odpory R., R1 , R1 a R, určuji pracovnl body jedno14.J tllvých tranzlnoró, poutlJeme zadm největšlch udaných
w
Z
~~~~:~· ;r~:~;e~:~~!i1~h:~~!f~~:~~~o";:~t~o::;~~~
O odporu . Poror Ylak na :r:apojenf vývodO, aby trimr skutefně jako proměnný odpor a byl pfed
::.t pracoval
o e~~'~e~~~~.t~7:i::r~~1~l~~a~~vheén !~.!'no'li~:~; ~o~ee~:
O clometrovt§ trimry mQfeme v p1'1Jrma~I po nastaveni ponechat, nebo tam. kde by vadily jeJlch vf:df ro'lměry, u.měnit n pevné odpory t6 vellkonl, na kterou trimry během olivová.nf nastavlme (nutno mUit ohmetr-em nebo nijakou pomocnou metodou). Konden:r:átor Cu upo/fme ntlrn nefmenšl z udaného ro:r:mezf kapacit. Potor také na sprivt"tou polaritu diody O,, elektrolytických konden:z.átorG a správné upojenf všech trantistorG. Nakonec ještě celf -npojení prově fime a mllteme začft s o!lvovánírn. Procofe budeme nefprve oživovat nf část, přerullme přlvod kladného napětí x baterie do ce" mf a vf ~áscl {tranzistory T 1, T, a T,). Pak odpojíme kolektor tran. i:istoru T, a npojlme do jeho obvodu miliampérmetr {Avomet). Po zapnutf zdroJe proudu {6 V) :z.měnou odporu R, nastavlme kolektorový proud asi na 1 mA. Je·li vše v po~!dku, miliampérmetr vypojfme a zapojlme kolektor na své mf.sto. P'ak stejným tpOsobem xmUime kolektorové proudy tran:z.istorQ T, a T,. Proud kafdého mi být ul 1 af 3 mA a jsou-li tranzistory sprivni p!rov•ny, nemalf se celkem tišit, Nas~vlme je změnou odporu R•. Nynl Jlf mO:ieme prověl'lt funkci nh:kofrekvenčni l:btl Jiným přlJfmalem a pfipravkem podle obr. 1. Slgn.il pfivedeme na kl"'l./nf přlvody potenciometru Pije-li reprodt1kce pfl malé hlultosti tkreilená, tkusfme JI zlepšit zmenšenfm odporu R, (zvětle11lm klldového kolektorov6ho proudu obou koncových tranzlstorO). Jinak se vlak vidy snaffme raději nastavit kolektorov~ proudy koncových tranrlstonl na co nefmenšl vellkost, protofe proud z baterii Je přece jen dost drahý a nemi ftm smyslu zbytelně mrhat , Je-li vle v poH.dku, nl?:neme ofivovat mf část. Mlllamp~rmetr upojfme do pJ'ívodu ke kolektoru T 8 , při po)fme baterii a. zm,nou odporu R1 nau.avlme kolektorový proud T, asi na 1 mA. Potom změnou R, nastavime na tutéf .velikost kolekto1"9vý proud trantlstoru T, a nakonec jeft~ překontrolujeme koleki;orový proud tn.nzistoN T1 , který mi být také pflbllfně 1 mA Nynl Jli mtUeme pPistouf.lt k slad6nl mf ob..-otJ6. jako lndlkitor ..-ýstupnlho vykonu poufljeme stfldavý voltmetr (Avome~) pf.epnutý na rozsah asi 1 V. ZapojJme Jef pan.leln! s reproduktorem. Potenciometr P1 vytot:lm při sladovinl vfdy ni netvětft hlasitou Mime-U k di•pozic1 sl1nilnf ge11eritor (SG), postu· pufl!lme ukto: naladíme Jej na kmltoCet 452 kHz. pi'epneme na modulovany slrnál a p"pojfme /eJ pfel kondenU.tor asi 1 O 000 pf k biz:I tranzlnoru T1•
320
VTM
1 I
~
.... ~
1t
í'l I I Rf
I I15/~W I I Ll.J I
1----o cf 'c::l ~ ·~ ~~
pooúlet ladlclm kondendtorem. Z1chytlme-ll signil v Jin' poloze kondenritoru odpovldajlcl lln6mu kmit«· tu, muslme upravit polet dvltO clvky L1 • Nen.chytlme-11 sl1n41 vObec, oscll•tor asi nepracuje. Zkuslme proto phhodlt konce vinuti cfvky L,. Je-11 vle v poH.dku, phladfme SG 1 ladlcl kondendtor na kmltoht 600 kHz a nuta.vfme maxlm•lnf výstupnf výkon zminou padin1ov,ho kondenxitoru Cn. Pak pP:eladfme SG a ladlcl kondenútor na vyznačený kmitočet 1620 kHi a tento· krit nutavlme mulmilnl výstupnl výkon trimrem c •. Celý postup pak pravldelnl asi tP:lkrit opakujeme, al výchylky jednotlivých sladovacfch prvkll nejsou celkem znateln•. Projevujf·li se pPI ladlnl po cei. stupnici nebo jejl Ustl hvizdy, jsou amplitudy kmltO oscllitoru p11iil velk' a muslme proto ubrat opatrni nijaký dvlt z vinuti L,. Naopak vysazuje-li oscllitor- na stn.nE kn.dlch vln rozsahu, muslme 2 af 3 zbity na vinuti L, pfldat. Tfm je slad inf ukončeno. Podle potfeby upravfme popf. jelti nfzkofrekvenlnl charakteristiku z:minou velikosti kondenzitoru C 11 • Projevuje-li se po cei.m ronahu nebo Jeho Ustl vrlenf, brumlint nebo motorovinf, odstranlme je t•mU ve vlech p„ípadech zvldenlm kondend.toru Cu, Po slad in i a vyz:koulenf pP:ljlmale, zasuneme pfljimal do vhodn' skPrt\ky a tlm Je naše práce ukončena. KARIL NOVAK , JOSIF KOZ:Llfl Amat•rak6 1oul i 1tky a 1tavba t„ans. l • to rov f c h pr I J lm al O i• nori lcnllka, kt•ro11 v po•l•d· nich dn•~h "'Yd•lo ldtttl nalcladatal•tvl t•chnlc:k4 llt•r atury . I pf„ n•ki.rf t••tow4 ch1by J• tato knllka vhodn6 pro u ll· najlc:I I polc,...lll• •mat•ry, kHPI m1JI " Omy1l11 po1t n 1t 11 vla1tftoru(nl ti'1nal1torovt prlJlmal,
•••••••••••••••
PONORKA
do kapsy
Pro všechny naše vnitrozemské vody vanou počfoaje a potóčkem nebo koupaliitl:m konče se hodí mali kapesní ponorka. Udl:lejte ji jeJ[l:: pfed zah,jenfm letního období svjm m.ladlfm sourozencům nebo co! bude jcltl: lepU - pomozcc jim pfi její stavbě. Pomoci síťky ze čtvcrcO 1 x 1 cm pfeneseme na vhodný kus překližky siln~ 5 mm obrys ponorky. Lupenkovou pilkou vytbnemc pozornl: přcsnt tvar obry1u i výlezy, do kterých um11dme hloubková kormidla. Pohonnou jednotku - scstávé
z
ptedruho
dv~sntho
ným lakovým nitěrem. Naše ponorka je vědeckým plavidlem bez výzbroje. Proto trup od kýlu až po čihu ponoru natřeme oranžově, palubu od čáry ponoru šedozeleně, vU černě a periskop bíle; opatřime jej ještě červenými vodorovnými pásky. K Jcpení použijeme acetonové lepidlo odolné vodě, lodní šroub a 1mhové kormidlo vyrobíme z: plechu, opatrně vystřiženého z: rozvinutých konzerv, skleněné korálky pečlivě vybereme, aby neměly poškozené třecf plochy kolem děr, před nf závhný háček
a osičku vyrobíme z occlov~ho drátu 0 0,5 mm . Malý zlepšováček nakonec;,: zhotovíme si přední závčsnY háček ještě jednou ze silnějšiho drátu a upevníme jej do svěraci čelisti ručnt vrtačky nebo v nouzovém pfipadě do tzv . rychlovrtky. Protažením rychlovrtky nebo protočením ručni vrtačky „nahodíme" motor, přidržíme šroub, vyvbfme z natéčedho háčku a položíme plavidlo na hladinu . Po uvolněni šroubu se ponorka vydá na svou výzkumnou cestu. - pf
béčku,
svazku slablf modeJjhkč gumy, osičky a lodnlho lroubu vestavíme do uupu podle plinku. K pájeni osazeni lodnJho !roubu si případně přizveme zkušeněj
llho modelife. Lišta o průřezu .5 x .5 mm poslou!J jako kýl plavidla. Zalepíme ji do přldi a ddi a upevníme d\lkladným, pravidelným omod:nfm niú. Na Hitu upevníme po dokončeni cclč stavby tolik lodni zAtěle (vhodné odstfilky olova),
aby
hloubkové
kormidla
byla
ponořena
tl:tně pod hladinou. Hotové plavidlo natřeme vhod-
VTH
321
4x 111kro@de~ • Ctyfi lih'f'• roH1tnlme do ltnrc:e. V1dileno1t otvorC. d"ou hrdel Y• 1mlru uhlopfllky i• :araJm& Yldl, nd ...zd,lenon otvorQ hrdel dYou l•h"I •ou14'dnlch Rouu1.vta tady tihYa u.k, abr v1d61anou mul libovolnými dvlm1 UtthTll hrdel b1l1 'lfdy ttalnil A pro l1pfl pol.ti.'• dou.i f•k daleko budouQulhrdalodnbe,ja-11 Yflk,ai/6h{řa~{ •
Pol"'"'"'"' mon•rnhm n.io
„.,.,..,,
lr:ru rl„ktronkO'IJ(hn101ku J<' lo ~„I :~•ot1 (lowo1-ku n n1 r ~I 1 n ;o
„
• N•voli.m• i•nomfllat•llsty,al•, ou..c~ ni Ylbtnnnt znalce, sby nám napnli nlkollk 1loY o 1, dOYodu ... ydjnl dYou adm•k na ndem obroku , l , dl]lnúh obl cen iny Yydbaj/clho 1tit u, l . lmtnech a Yl11tno1tech yyobr1Hnfch obrYatel ptali PIJ• ont "(~j
•
Rn1~1row.lnl"
12J ~ 561
Pll.t~r
G U
CU
I J
Z A M Y Š L E N rr1nc. ; V• 1101. 11, anan1en' Yel . mno t. nHelto (obr.). - L. Opak llchf; e»•I f,..nc.; cKka U.rka tKltt - lirh dYl tKky „ t11 lirlty; le-
~.'.°•. ;,::·„':,'.;:,:'~.:r.~ .~r~·~
:~;i. P~:'.;, 'fu·n:~~r.~~i· p~:: SVISU 1 t ,
Najleh. d1evo :
~~" · p:!~t p::. d:~o:/.!,~~ ';::;
;.r:~~l~:u !~r:n~o-=u~b;:.~' d~~: Jm, Eduarda; ru1. 1ouhlt..1; cltoll.
:;~:.'~ ~~ti.:'~~~ ::~m~; :~k; :;1!: ~ubn~;5 l;u: 1~ :!~~:~J',"t;.
L M
t•lky-tef:kadYlffrkyUllka-tM:b
Q
322 .,...
,.,. O 'O
~ ~
;!_
f ,H
I
E
.c o
~
.t.o- ---
c
;~};. -
i
A,•'
""
i''' -----"_. r\_, -~.. =r;2
·"~
1
11
~(.~·t'im ~:0~~:. : At.7.t~:~: 1 -~:=~;od~;~;~.~: ~;~~.!".:i'm~
hodlnky1 D - mlkro•koPI 10 - IOU· pnv• pro stolní ter1la1 11, 12, IS, 14, lb m.Jě pro ltopanou1 16, 17, 18, 19, 20 blha. VyhoYUJ(ce lidoetl htn;lch ěten.6f6 licUme, abrete ldeni lr.fliovelt 7-IS/ 63 (tJ. taled:u a úuv podntku) sada.li d nalednou na Jed· nom ll•tu a adr"°u lultltele po vy)ld U•I• l S/6B. A.ctcnl jednotlivých ujl.ma· vých problbnO. „ lt zamytlent" posllejte i nadile vidy do urte.nfho termJnu; mni tprhnt lultitele zajlmavfcb problbnO. 2 jednotlivých éf1el vyJ01ujc01c vidy po IO ~ch . Vfaledky vyJNOdni Prv!ŮhO kola aoutUn.lch kfftovelt z tlala 1-6/83 pflneume v l. 11/63. Redakce VTM
1
.,, '
, .... . ,,..1
ci~
~~~e,:01~1~~.~;~:a:i~~~~J: ·t.~
40, S vu (obr.); plitlnj obydlf; ~...._._._._......_....__.__._..._.._.._.._, prYek ac. v. 116, 91 ; der. 1roJe; 0tnal. •m~ru . - 7, Smil# fn.nc. ; pa.q.zuie H; ro'fnll lu, ; akr. dríve VOOOROVHt 1 A . Scari hna ; kruh Y•lml znám. llter. klubu. - I , Klu fnnc .; lpa/I.; fen . Jm,; llYot uarofec. - a. T6n l#ko •n1I. I nlrt'I.; rih• obalu ; sladkoYod . ladllky; nisev aub. p&1ty pro kuH.ky1 ryb•. - f , Vldftl Jp•A.; len1U lm•no; pfr. n•l't)'I. 1crun1 na hou1I. - C. Velltf apkh ; StaY. aPb. pro opn.vy lod r; tryska (obr., •Plkt• 11111.; narofec. bohyni duhy ; lpatnl J•I); Plm. 50; alkoliY; oan.i. 1tredu franc. - O. ltt6ctJ!di 1utomobllb; zdedllina v 1eom. - 10. Kyselý 1n1I.: „ki.ndy" bH nim, ; l9lkl; franc. duc.hoYnl, - E. Zkr. hU:ku : nde odbory; nlfc. nfed . v SSSR. „ Skadoyky" v Hl. 8olulattl; anal. llen ; ltdyf t I , O....krit lac.; autoUI . R1kou1b ; pfedek, nim,; mhto na >.rab. poloo1tr. - F. Franc. oraotec: nim, ; obili frenc. (obr.); bOh fj.. Yoj, lapka; 1 anal. : 1GI lac .: len , Jm. ni&n6: plu. - 11. Dvoudob• nopa verJ. ; G. Sluf. spojka; prvnf fbt taJenkya u . obyv, Ojn1k1 ; ttl•I• an1I. ; l•den rnad. fosforu . - H. o„etinolec: potom ; oboji: (obr.); an. 1r1onu: •ucozn . Ju101lhle. hor.. - CH , Vokldv domk. tv, Jm. Adolf; U. Vlna (mohki) fpd,; nhv. pftM. b; Ye panf, maJicellu Jpanll.: prodloul•nf zub: 1lof. 11. an1H notto-; se. der. ko„. 1lly; prvek zkr. bekut. Komun , lncernacionjfy. chem. zn. C.; ol:nll. ballt. mouky; 1pojh I. T1p FordoYa voau; osinek. - J. Cho1I, a on. - t4. PrYek u . v, 71, H; kys, odkipodiYu : 4f'Uh' U•t tajenky; prvek u . lis. penlna mqmuu ; i:apof. amptrm , 1 YOlt· 20. - K. VII franc. (obr,); t:in nim.; nduch rnetru: •utozn . f11rolca. (ney)
Mllf l.ten•fl, na auinC"C" „MilU'~ oddccliu" odlkujeme kroml nO:olika zailmavtch U.Joh a humoru takt kttlovky 1e matkami nll.tcrtch našich Podnikll • Uvodil. Valha. ókolem Je vyluldt tajai.ku lr.Hto'f'lt)' • url.lt Dbev pod· olku podle a.alky, zak1•cslea6 do kff. lovky. Kdo epd•nl vyfel! tajenky • uhoda.e n4xvy podnllt6 u Hdml kfliovek uvehlnfafch v Halech 7 d 18/63 VTM. bude pojat do aloaodnJ . Pro toto IOUttinl kolo innc pHphl't'ili novt ceny: t - oaf\lkovacl l.lwa1 2 - Jiul.ni kolo; S - batetlod ridloJ ' - fotoaparit FlaJtarc:t1 b - ••••1 I - apacf p)'t•lt 7 - snmolul; 8 - a6.ramkov6
(obd)
:u.l, 1l1b.: :ú.jm , e»ab. - H. Zkr, Vfi:kum. autom. Clu, v SSSk; .ouhl, a pol. a!Mc.; nori sub,
~~1·,~~~.ci~e»~', ~~:i.:~n:!~tz';
D
w.
dl lQ!
p,Her
I('
N
oÓ
maxlmilnl polH flm· 1kfch lbhc, (ak) • „Krychli 1 ul'+inutjmi rohy" IH 1n1dno roldllit na '4 nebo 8 ste1ných dllG: pod11'1 •• rim li ro1d i lit i na 3 a 6 11ejnýd1
po,kotup 1cn1ne fin„~r lf' M \rd1n.iln1ru 0111ylen• ohrozup hrubl' fonf'I)' n„dro
C Hf-i-i--+-+-+-+-+-++-+-+-.J-1 r:,i:~ -06.a~u:~~n~,~~;.r::~i::: O ~:;:. ~~;~'•m~d~n.ce~a~t~. ~~~
[Í
H:
.t~ny
K
s a 10 11 12 u1~
B
rt
do naleho mat lck•ho lc:verc• niuv 1ffnoho & kovQ a droval'I
ne1w1~r
tw11lu
J. KlilfOVKA DRUHtHO SOUTUNIHO KOLA A,
tv1 t• '"
• Zku1te, kolik"'t
•• vim poda11 '19pn t
_
v
'
'
My ho
známe spfl pod jeho x.lati-
nl:r.ovaným
jménem
chovy: pP•v"daly povlry, vira v nadpPlro:s•nf p6vod n•moc:I, l~•nl bylo povalovino za 1byteln6, brúlt sa n•mbcl bylo hHch•m . A ob1vlilť chirursl• byla po stal.Cf 1anedbivina. V:sdllanf 16kaP povaloval za nad0stoin6, aby•• li :tabfval, to dllall lan P•me.l n lc:I. barbfPI a la1abnlc:I . T•prv• novovlk •poJil u c:hlrur1a manu&lnl obratno1t • t•or•tlckfm vzdi16nlm a vllanll c:hirur1ll do vid 16kal'skfch,
doktor
jessenlus de Magna Jessen. je to ten z nešťastných 27 českých pinů, o němf. v „Mitt:ru Kampanovl" ~eme:
„J• to on, Jeneniu•, llvf, 1mllf, prudkfch • prulných pohybO, adak hlava a dlouhf, o•trf knfr, donedivna tar nf jako uhel, bllajf Kat jda •volna k bfvai.mu rektorovi Karlovy unh1arsl~ nami mal, mi nlco Jln•ho " ruce - tak pPaca mu bude ufaún Ju.yk, ktarfm oJLdobnl mht't'lval krilOm a knlfatOml Co tol Proud knoe z ťist J•Hn•k•ho, krav flna •• po prsech •• ,"
„.
Avšak doktor Jesenský byl uf natolik prodchnut pokrokovým rene:rančnim duchem, fe se nedokázal spokojit s tradičniml zastaralými poučkami; na spoustu znepokojuj ících otázek nenachhel odpovid ani v Hippokratovi, ani v Ga/enovi . Jif :ra svého pobytu na wittemberské universitě se pokoulel najlt poučeni o :rihadách lidského tila v pitvě; ale neproslulejlf byla jeho vei"ejná pitva v Praze, „Anatomia Pragensis" v r. 1600.
Ale to ještě nebyl konec trestu; Jesenský byl sťat, jeho tělo rozčtvrceno a pro výstrahu pověšeno na Mostecké věfl. Nd však začneme vyprávět o pohnutém fivotě doktora Jessenla, musime si všimnout doby, z. které vyšel a kterí podstatni ovlivnila Jeho povahu, jeho vědeckou l:innost a konečni i jeho smutný konec. Kdyf po kla•lck6 6fe •taro'f'lk6 kultury nadelel •tfedovlk, byl to atralnf krok :splt Jak ve vzdi lano•tl , tak v umln l, v• v&dich I v pomlru lidlm••l ••bou. T6mlf wlachny w&dy byly nahra:s•ny teolo1if, c:frk•w omazlla Jakoukol lwmolno•t pokrokow6ho bAdinl a poku•O. To , co z.bylo z vysok6 kultury starovlku, bylo zU.tl odmltino Ja ko kaclhk6, xčbtl naoptlk pPeHmino baz. vfhrady, b•• prowlPanl a bez: dowolanl cokoliv na tom opravit, vylaplit nebo pPhr:pl)sobit novým pomfrOm . Vla, c:o naodpowldalo taolo1ll a clrkwl pPija~m do1matllm , bylo stlhlino ;ako kac:lhtvl. BuJaly poviry, vira 't' di.raky, nibol•nskll I vld.cki nasnil•nlf>toat . Za napoc:hybnj a navyvratltalnf stPad wa1mlru byla povatovllna Zaml, za atfed vl•ho w&dlnl taolo1ia. Ovlam pokrok nalz• ll.adrfat, A tak dollo v t S. a 16. 1tol. ke 11.lomu, ktarf na ml1to ni.z:orO 1tfedovlkfc:h •tavil niz:ory nov6, krisll :d.Jam o antiku, o pPlrodu I o Uowlka. Toto hnuti pPlllo z ltilia a fmanowalo •• ranazanca. Byla to kulturnl ravoluca, probuz:•nf w6dack6ho ducha, povzn•Hnl pl'lrodnkh •Id a J~Jlc:h netul•nf roavoj .
0
A do této pfovratné doby se narodil v r. 1 566 ve Vratislav! potomek slovenského emigrantského rodu Jan Jesenský. Byl současníkem nebo témU současnfkem Gallllea, Giordana Bruna, Kopernfka, Tycha de Brahe, Keplera, Tadeáše Hájka z Hálku a Jiných slavných mulů . Studoval lékai'ství v německém Wlttembergu , pak v Lipsku, ale nakonec podlehl všeobecné rene:ranfof m6di a odešel dokonč it studia do Itálie, do Padovy. Roku 1593 se stal dvornlm léka.fem saského kurfifta ; ale vytoufeného cfle dod.hl teprve tehdy, kdyf byl Jmenován profesorem anatomie a chirurgie na wlttemberské universitě a stal se vyhledávaným lékai"em. Ovl•m ani linnost 16kal'• nabývala vidy vld•ck&; V• svfch politclch byla vlud• spoJana s úkony n6bol•n•kfml n•bo koux•lnlc:kfml, od nichl •• z:alall oprolťov•t t•prv• 16kaPI •taroPKtl. Z nich n•hlavnljll, HlppokratH, uf chipa medicinu n• nlibol•n• ky a filosolicky, ala jako konkr6tnl nauku. Dalll •l•vnt f•k - G•l•nos - YytYoPll novou , J•dnotnou •Oustavu likahtvl, •autorita obou t6c:.h to alavnfc:h mulO byla tak sllni , f• niktar6 t61a i•Jlc:h ulanl aa uchovaly skoro 1000 l•t, la sa :s nich •dl• hrpalo a •l•mu s• u nich napro•to nekriticky viPllo. Va •tPedovlku vObac nastal hlubokf Cípadek 1dravotnl vf-
JaHntkf priJ•I do Prahy nlihodou a byl zda ho1t•mslavn6ho hvlz:di.Pe Tyc:ho d• Braha. V tu dobu to bylo s pralskou univHitou pralpatn6; mlla vla1tnl l•n Jedinou fakultu, a na t6 l•n la•am pfednilell m•dlc:lnu prof••oPI , ktaH nabyli dokt:oritu z:a hranic•ml . L•kahki vida o•tatnl t•nkri.t nabyla pl'llll rouihl6, takt• mlatPI mimo ni uliti •oula•nl t61 hvl1dil'stvl, JaxykOm, matematlc• aj. Aby vxbudlll ú.J•m V•lkfc:h pinta o o•ud llvoricl praftk6 unlv•rslty, po· fidall profaaoPI doktor• J•••n1kitho , aby prov•dl I v Pra:s• jednu zasvfch pros luljc:.h pitev, jlmll se proslavil v Nlmecku, a na kterou •I do t• doby u nis nikdo n•troufl. Yt.dyť pitva lld1k6ho tila, to bylo povalovino 11.a rouhi.nf, 1a hanobanl mrtvoly, a unlv•rsltnf rektor Bydlonkf mus•I 01obni 1akrolit, aby radnf pinl vydali J•••nsk6mu tllo poprav•n6ho z:lollnir::•. Al• kon•lni bylo vl• pPlpr•••no k pitvl v jadn6 z unlvaraitnlc:.h kol•ll, byly roa„16ny po~•nky a 7. l•rvna t 600 zahi.jll J•Hn•kf pr.d prabkfm obecenatv•m n•vld•nt axparlm•nt: prv• ni d•n pltvi. bPlc:.ho, druhf d•n hrudnik, tf•tl d•n hlavu a kon•lnl ltvrtj d•n ruc• a nohy. P'odrobnl vyavkluja zvliltnf funkci kald6ho or1i.nu i jejich
~"t."Ykc:.:C,'';!~:~·i~lj vli::~~uJ:~t~~;::: A sou&•nl pP•d olima div&kti vyvrac! star6 bludy a dokum•ntuJa novodob6 16kahk6 poir:natky. Ovlfuf• n•J•n ulol•nl a 1lot.nl Jadnotllvfch orP,nO, ale •nati s• t61 na mrtvol• ro:r.•:r.nat cho· robn6 •tavy. Pltv• mlla nHmlrnf ohlas a xafala pomalu ovlivftovat nli1ory na lldsk.6 tllo a l•ho ltl•nl,
Af k cfsai'I Rudolfovi pronikla Jessenlova pověst a císai" ho Jmenoval svým osobnfm lékai'em se sídlem v Praze. I universita ho oslavovala, protofe pozvedl Jejf kleslou slávu. Ovšem členem profesorského sboru se stal al v r. 1617, kdy byl xvolen rektorem a kdy uf byl vdovcem, protofe unlversltnfm profesorem směl tehdy být Jen člov~k nefenatý. Své lékai'ské pokusy a objevy neustále zdokonaloval a uchycoval je v 1adě odborných spisů. Jeho studie o lidském oku napi". velmi pomihaly Keplerovi v Jeho pracích o optice. Ovi•m m•dlc:fna navyl•rpi...-la vi•· chny Jaho ú.Jmy. l'P•s medicinu •• dodal i k astronomii resp. k astrolosll ltanl z hvfad, protola ••trolo1lc:k6 vtklady patPily v t4 dobl 11.c:ala naoddlllt•lnl k 16kahtvl. Z astronoml• ho 11.aJlmal pPadavflm „d a .tavba VHmlru. Kdy! Koparnlk n•dlouho pPadtlm vy•toupll •• svfm ufanlm, la s• Z•ml toll kol•m Slunce, bylo to vyvric:•nl tlsfcll•t• viry; a bylo opravdu proJ•vam pokrokov4 ravofulno•tl, fe J•s•n•kf
z
Jesenliho
Kop•rnlkovo nov6 ul•nl u1nal , byť I Jan li.•talnl. P'Plpuatil, I• •• Z•ml toll, pPlpustll I rotaci hvl:r.d, al• sdl• jaltl Z•ml povaloval &a sthd vaamlru . Mii alce odpor k tradici, al• pf•sto byl 1ti.I• tradici poplat:nf; to J• typlck6 pro jaho dobu , naklldnou a plnou omylo, kt:•ri ale• pPlnill pl'awratn6 obl•vy, ala soula1nl 16ll n•mocn6 vyhininlm dibla a upaluj• larodiJnlca. J•n•niu• 14kaP, J•n•nlu• astronom, ala t61 J•n•nius politik. Bray zalal c:hipat v•lkou slolltost polltlc:k6ho 11vota v Č•c:hiir::h. Protol• byl prot••tant, Jako vidina fa1kfc:h st.vO, a pro• tol• jako osobnl "kar c:ls. ftudoUa, a poz:dlJI I Maty6.h , I jako ll•c:htic mll vfir:namn6 po•tav•nl, zasihl na mnoha politicky dOlelltjc:.h kolbiltlc:h, namlP•nfch tak li onak proti cfsaPI . A kdy! pak spravadlivf boj la1k6ho niroda byl krvavl ukonlan na 9(16 hoP•, kdyf 1a&la n•lltoatni perxakuca, naulal JI ani J•Hn•kf. Za vinu s• mu kladlo, fe dovolil, aby sa prot••tanhk6 stavy schiz•IY v aula university, la se zO&stnll odboJn6ho posl6nl pralbur•k6ho a bystrlck6ho, I• im6n•m unlv•r1lty vltal vzdorokrila Fridricha Falck6ho - a to poc:hopltelnl st:alllo na rozsudek •mrti.
My uf nad primitivností tehdejš!ho lékak-tvf jen fasneme. Ale pati"ime-11 dnes na pi"e..sln.l_ i;nlsto svita v péči o nemocné, je-li u nú nejnlfšf dětská úmrtnost vůbec, bojuji-li tlsfce vidců a lékai"ú nejen o léčeni, ale Jo pi'edchá:tení nemoci, mOfeme-11 se vykázat zllkvidovinfm strašných epidemií a taki"ka zhračnýml operacemi srdce , mozku, plic, múfeme-11 s pýchou vyslovovat jméno lékai'ské fakulty Karlovy university I jiných našich universit - pak nezapomei'ime, fe kus úsluhy o to pati'i I doktoru Jessenlovi .
Dr. Svatava Štelne„ová t - Narkotlsalnl pH.c-J Chlrana NHP. 2 - Unl.,.rd.lnf opardnl et:61 Chlraria ChlNP • komblftO.,....,.,. elelrtrldcfm a mach&Rldrfm zwed6. nim. J - Trl pohlHy na voparOV9tM u.rnll6 dvy.
