Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín
Finanční majetek vybrané účetní jednotky Bakalářská práce
Autor:
Michaela Boučková Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Mgr. Alena Klumparová
Duben 2014
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
Ve Zlatníkách, dne 30. dubna 2014
Michaela Boučková
Poděkování
Chtěla bych tímto poděkovat mé vedoucí bakalářské práce Mgr. Aleně Klumparové, za její cenné rady, připomínky a ochotu, kterou mi při psaní této práce věnovala.
Anotace Tématem mé bakalářské práce je finanční majetek vybrané účetní jednotky. Mým cílem je charakterizovat finanční majetek, a to především peněžní prostředky a bankovní úvěry podniku a předvést jejich účtování na vzorových příkladech. Teoretická část je věnována jak již jsme zmínili peněžním prostředkům a bankovním úvěrům. Teoretické poznatky použiji na účtování finančního majetku konkrétní vybrané účetní jednotky. Praktická část se věnuje zejména postupům účtování již zmíněného finančního majetku ve vybrané četní jednotce. Klíčová slova: Finanční majetek, účetnictví, pokladna, bankovní účty, bankovní úvěry
Annotation The topic of my thesis is; selected financial assets of the entity. My goal is to characterise financial property but primarily finances and bank loans from the company and show their billing on model samples. The theoretical part is devoted to, as we have already mentioned; funds and bank loans. I will use the theoretical findings from accounting of financial property and selected specific entities. The practical part is mainly devoted to the accounting practices as previously mentioned and financial property in numerous selected units. Key words: Financial assets, accounting, cash desk, bank accounts, bank loans
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 Zvolené metody zpracování........................................................................................................ 7 Teoretická část ............................................................................................................................ 7 1. Finanční majetek ................................................................................................................. 7 1.1. Dlouhodobý finanční majetek ...................................................................................... 8 1.2. Krátkodobý finanční majetek ..................................................................................... 10 1.3. Bankovní úvěry a výpomoci ...................................................................................... 11 1.4. Oceňování finančního majetku a bankovních úvěrů .................................................. 11 1.4.1. Oceňování k okamžiku uskutečnění účetního případu ....................................... 12 1.4.2. Oceňování k rozvahovému dni ........................................................................... 14 1.4.3. Oceňování finančního majetku a bankovních úvěru v cizí měně ....................... 15 1.5. Inventarizace .............................................................................................................. 17 1.6. Archivace účetních dokladů....................................................................................... 18 2. Peněžní prostředky ............................................................................................................ 21 2.1. Pokladna..................................................................................................................... 21 2.1.1. Pokladní doklady ................................................................................................ 22 2.1.2. Pokladní kniha .................................................................................................... 23 2.1.3. Inventarizace pokladny ....................................................................................... 25 2.1.4. Odpovědnost zaměstnanců za škodu .................................................................. 25 2.1.5. Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách............................................. 26 2.1.6. Valutová pokladna .............................................................................................. 27 2.1.7. Předpisy upravující pohyb v hotovosti ............................................................... 28 2.1.8. Účtování pokladny.............................................................................................. 29 2.2. Ceniny ........................................................................................................................ 33 2.2.1. Účtování cenin .................................................................................................... 33 2.3. Bankovní účty ............................................................................................................ 35 2.3.1. Účtování o bankovních účtech ........................................................................... 38 3. Bankovní úvěry ................................................................................................................. 40 3.1. Účtování bankovních úvěrů ....................................................................................... 41 Praktická část ............................................................................................................................ 43 4. Finanční majetek v konkrétní účetní jednotce .................................................................. 43 4.1. Peněžní prostředky ..................................................................................................... 44 4.1.1. Pokladna a ceniny ............................................................................................... 44 4.1.2. Bankovní účty ..................................................................................................... 46 4.1.3. Bankovní úvěry .................................................................................................. 46 4.2. Účtování ..................................................................................................................... 46 Závěr ......................................................................................................................................... 51 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 52 Seznam použitých zkratek ........................................................................................................ 54 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 54 Seznam obrázků........................................................................................................................ 55 Seznam příloh ........................................................................................................................... 56
5
Úvod Cílem mé bakalářské práce je teoreticky popsat dlouhodobý a krátkodobý finanční majetek a bankovní úvěry a dále analyzovat způsob účtování krátkodobého finančního majetku u konkrétní účetní jednotky. Ve své práci budu vycházet z poznatků získaných v odborné literatuře a z vlastních zkušeností získaných při spolupráci u konkrétní společnosti.
V teoretické části se budu věnovat dlouhodobému, krátkodobému finančnímu majetku a bankovním úvěrům. Dlouhodobému finančnímu majetku se budu věnovat jen stručně, popíšu jeho druhy. Podrobněji se budu zabývat krátkodobým finančním majetkem, zejména peněžním prostředkům a bankovním úvěrům. Budu popisovat jejich druhy a obecné účtování v účetní jednotce. Dále se budu zabývat kapitolami oceňování, inventarizací a archivaci finančního majetku.
V praktické části se budu především věnovat účtování peněžních prostředků a bankovních úvěrů a jejich stručnému popisu na konkrétní vybrané účetní jednotce JIKO s.r.o..
Dlouhodobý majetek zaujímá v účetní jednotce velmi důležité místo. Dlouhodobý majetek dělíme na hmotný, nehmotný a finanční. Ve své bakalářské práci se zabývám pouze finanční majetkem.
6
Zvolené metody zpracování V teoretické části mé bakalářské práce jsem získávala údaje z odborné literatury a dalších dosažitelných zdrojů. Jedná se zejména o odbornou literaturu, právní předpisy a internetové stránky, které souvisejí s problematikou finančního majetku, a to jak z ekonomického, tak legislativního hlediska. V praktické části jsem získávala údaje z vybrané účetní jednotky, jejíž skutečný název je pro záměry mé práce pozměněn.
Teoretická část
1. Finanční majetek Finanční majetek členíme na dlouhodobý a krátkodobý. Bankovní úvěry a výpomoci patří mezi pasiva. Podrobněji se budu věnovat krátkodobému finančnímu majetku a bankovním úvěrům. Pořízení finančního majetku se uskutečňuje zejména koupí, bezúplatným převodem (darováním), vkladem dlouhodobého majetku od jiné osoby, poskytnutím půjčky, převodem finančních prostředků na dlouhodobé vkladové listy a termínované vklady.
V následující tabulce je zachycen finanční majetek v rozvaze.
7
Tabulka 1: Finanční majetek v rozvaze
Rozvaha Aktiva A. Dlouhodobý majetek (stálá aktiva)
Pasiva A. Vlastní kapitál (vlastní kapitál)
I. Dlouhodobý nehmotný majetek II. Dlouhodobý hmotný majetek III. Dlouhodobý finanční majetek B. Oběžná aktiva
B. Cizí zdroje
I. Zásoby
I. Rezervy
II. Pohledávky
II. Závazky
III. Finanční majetek krátkodobý
III. Bankovní úvěry a výpomoci
C. Časové rozlišení
C. Časové rozlišení
Zdroj:Vlastní úprava dle1
1.1. Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobý finanční majetek je ten, u kterého má účetní jednotka při pořízení záměr držet jej po dobu delší než jeden rok. Z jeho dlouhodobého držení získá určité užitky např. v podobě dividend (což je podíl akcionáře na čistém zisku společnosti, který se stanoví jako poměr jmenovité hodnoty jeho akcií k jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů), úroků (to je částka, kterou je povinen zaplatit dlužník věřitelovi z jeho pohledávky určitým procentem z dlužné částky za určité období), práv na ovládání, řízení, podílení se na likvidačním zůstatku a další. Pro účtování dlouhodobého finančního majetku je ve směrné účtové osnově vymezena účtová skupina 06 – Dlouhodobý finanční majetek.2
1
BŘEZINOVÁ, Hana. Základy účetnictví 1. vyd.. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2011. str. 124, ISBN 978-80-7265-200-6. 2 BŘEZINOVÁ, Hana. Základy účetnictví 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2011. str. 125, ISBN 978-80-7265-200-6.
8
Mezi dlouhodobý finanční majetek patří především: Podílové cenné papíry a podíly (účasti) v ovládaných a řízených osobách Podle zákoníku o obchodních korporacích je ovládající osoba, která fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku jiné osoby (dále jen "ovládaná osoba"). Je-li ovládající osobou společnost, jde o společnost mateřskou a společnost, kterou ovládá, je společností dceřinou. Nepřímým vlivem se rozumí vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby.3 Účasti v ovládaných a řízených osobách se také nazývají majetkové účasti s rozhodujícím vlivem nebo majetkové účasti v dceřiné společnosti. Ovládající osobou je vždy osoba, která a) je většinovým společníkem (disponuje 50 a více % hlasovacích práv na jiné osobě); b) disponuje většinou hlasovacích práv na základě dohody uzavřené s jiným společníkem nebo společníky, nebo c) může prosadit jmenování, volbu nebo odvolání většiny osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, anebo většiny osob, které jsou členy dozorčího orgánu právnické osoby, jejímž je společníkem Není-li prokázáno, že jiná osoba disponuje stejným nebo vyšším množstvím hlasovacích práv, potom osoba, která disponuje alespoň 40 % hlasovacích práv na jiné osobě, je ovládající osobou. Podílové cenné papíry a podíly (účasti) v podnicích s podstatným vlivem Podstatným vlivem se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku podle zvláštního právního předpisu, jenž není rozhodující. Není-li prokázán opak, považuje se za podstatný vliv dispozice nejméně s 20 % hlasovacích práv4
3
Zákon č.90/2012 o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), §74 Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, §8 4
9
Dlužné cenné papíry držené do splatnosti Dlužné cenné papíry s dobou splatností přesahují jeden rok, které přinášejí výnosy v podobě úroků a podnik je drží do jejich splatnosti nebo je hodlá později prodat (např. nakoupené dluhopisy s pevným nebo pohyblivým úrokem apod.) Realizovatelné cenné papíry Dlouhodobé cenné papíry a podíly, které nejsou dlužným cenným papírem drženým do splatnosti a nepředstavují podíl v ovládaných osobách nebo podíl v účetních jednotkách pod podstatným vlivem. Půjčky a úvěry poskytnuté účetní jednotkou Půjčky a úvěry ovládaným osobám a účetním jednotkám pod podstatným vlivem, poskytnuté dlouhodobé půjčky a úvěry mezi ovládanými osobami a účetními jednotkami pod podstatným vlivem a poskytnuté dlouhodobé půjčky a úvěry ovládajícím osobám a účetním jednotkám uplatňujícím podstatný vliv. Dále sem patří ostatní půjčky (např. vklad podniku jako tichého společníka do jiného podniku). Dobu splatnosti mají delší než jeden rok.
1.2. Krátkodobý finanční majetek Do krátkodobého finančního majetku řadíme peníze, účty v bankách a krátkodobé cenné papíry a podíly. Eviduje se na účtech účtové třídě 2 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry.
Peníze Položka peníze obsahuje zejména peníze a ceniny (poštovní známky, dálniční známky, kolky, telefonní karty, stravenky a jiné). Odděleně od korun českých se evidují valuty, šeky a poukázky k zúčtování v cizích měnách, a to jednotlivě podle měn.
10
Účty v bankách Položka účty v bankách obsahuje peněžní zůstatky na bankovních účtech. Bankovní účty dělí účetní jednotka podle charakteru na běžný, termínový a spořicí účet, a dále podle měny na korunové a devizové účty. Krátkodobé cenné papíry a podíly Krátkodobé cenné papíry jsou především majetkové a dlužné cenné papíry určené k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v časové horizontu do 12-ti měsíců. Dále do této kategorie patří dlužné cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti a ostatní krátkodobé realizovatelné cenné papíry (v okamžiku pořízení není znám záměr účetní jednotky).
1.3. Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry se úzce vztahují k položkám peníze v pokladně bankovní účty. Bankovní úvěry a výpomoci jsou závazky, za které musí účetní jednotka platit úroky. Bankovní úvěry dělíme především podle doby splatnosti na krátkodobé a dlouhodobé. Účetní jednotka vede samostatně v účtové skupině 23 krátkodobé úvěry a v účtové skupině 46 dlouhodobé úvěry. Dále může účetní jednotka tyto úvěry analyticky členit podle bank, ze kterých úvěry získala a podle toho v jaké měně daný úvěr je. Peněžní prostředky získané od nebankovních subjektů jsou účtovány v účtové skupině 24 jako krátkodobé finanční výpomoci.
1.4. Oceňování finančního majetku a bankovních úvěrů Zákon o účetnictví stanovuje účetním jednotkám povinnost oceňovat veškerý majetek a závazky v účetnictví v české měně.5 V případě pohledávek a závazků, cenných papírů, podílů, derivátů a cenin, jsou-li vyjádřeny v cizí měně, musí účetní jednotka rovněž pro ocenění používat i cizí měnu. 5
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §24-28
11
Finanční majetek, stejně jako ostatní položky v účetnictví, oceňujeme v souladu s požadavky zákona o účetnictví k okamžiku uskutečnění účetního případu a poté vždy k datu sestavení účetní závěrky.
1.4.1.
Oceňování k okamžiku uskutečnění účetního případu
Zákon o účetnictví stanovuje následující oceňovací možnosti určené pro oceňování k okamžiku uskutečnění účetního případu:6 Jmenovitá hodnota Jmenovitá (nominální) hodnota je peněžní hodnota přiřazená určité složce majetku. Často je uvedena na příslušném druhu majetku, závazku nebo finančním instrumentu. Může se lišit od tržní hodnoty majetku. Touto hodnotou se oceňují následující položky finančního majetku a bankovních úvěrů. Peníze v pokladně Bankovní účty Ceniny Poskytnuté úvěry a půjčky Bankovní úvěry Pořizovací cena Pořizovací cena je cena, za kterou byl finanční majetek (cenné papíry) pořízen (nakoupen), a to včetně nákladů, které s jeho pořízením souvisí. Pořizovacími náklady, které souvisí s pořízením cenných papírů a podílů, jsou poplatky poradcům, burzám a makléřům. U dluhových cenných papírů je také součástí pořizovací ceny naběhlý úrokový výnos k datu nákupu cenných papírů. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení
6
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §25
12
cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu.7 Touto hodnotou se oceňují Nakoupené cenné papíry a podíly. Reprodukční pořizovací cena „Reprodukční pořizovací je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje.“8 Účetní jednotka si může nechat zjistit cenu soudním znalcem. V případě obchodovatelných cenných papírů se použije cena tržní. Reprodukční pořizovací cenou účetní jednotka oceňuje: Cenné papíry získané bezúplatně (inventarizační přebytky, získané darem nebo vkladem do společnosti) Obrázek 1: Prvotní oceňování finančního majetku
Jmenovitá hodnota Oceňování finančního majetku
Pořizovací cena
Reprodukční pořizovací cena Zdroj: Vlastní úprava dle9
7
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, §48 8 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §25 odst. 5 9 BŘEZINOVÁ, Hana. Základy účetnictví 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2011. str. 126, ISBN 978-80-7265-200-6.
13
1.4.2.
Oceňování k rozvahovému dni
Zákon o účetnictví stanovuje následující oceňovací alternativy určené pro oceňování k rozvahovému dni:10 Historická (pořizovací) cena Po prvotním ocenění zůstávají finanční aktiva, i nadále oceněna v původní pořizovací ceně. Případné přechodné snížení hodnoty cenných papírů je vyjádřeno opravnými položkami. Historickou cenou se oceňuje následující finanční majetek: Peníze v pokladně, bankovní účty a ceniny Majetkové účasti v případě, že se neoceňují ekvivalencí Naběhlá hodnota Naběhlá hodnota je částka, která se rovná pořizovací ceně upravené o přijaté a poskytnuté splátky a o naběhlé úrokové výnosy či náklady. Naběhlou hodnotou se oceňují: Dlužné cenné papíry držené do splatnosti Poskytnuté úvěry a půjčky Přijaté bankovní úvěry Reálná hodnota Zákon o účetnictví stanovuje reálnou hodnotu jako tržní hodnotu nebo ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici. Tržní hodnotou se rozumí hodnota, která je vyhlášená na tuzemské či zahraniční burze nebo jiném regulovaném trhu.11 Touto hodnotou se oceňují následující položky finančního majetku: Cenné papíry k obchodování Realizovatelné cenné papíry
10 11
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §25 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §27, odst. 5
14
Ocenění ekvivalencí Ocenění ekvivalencí (protihodnotou) znamená ocenit majetkovou účast výší účasti na vlastním kapitálu společnosti, ve které má účetní jednotka majetkovou účast s podstatným nebo rozhodujícím vlivem. Ekvivalencí lze ocenit majetkové účasti, pokud nejsou oceňovány pořizovací cenou. V případě, že se účetní jednotka rozhodne oceňovat své účasti ekvivalencí, potom musí všechny své účasti oceňovat ekvivalencí.
1.4.3.
Oceňování finančního majetku a bankovních úvěru v cizí měně
Účetní jednotky mají povinnost vést účetnictví v české měně. Zákon o účetnictví ukládá současně účetním jednotkám povinnost účtovat i v cizí měně o vybraných položkách aktiv a pasiv. Pokud jsou pohledávky, závazky, cenné papíry, ceniny a podíly v obchodních společnostech vyjádřeny v cizí měně, použijí účetní jednotky současně i cizí měnu. Totéž platí u devizových účtů a valutových pokladen.12 Účetní jednotka tak musí přepočítávat cizí měnu na českou měnu. Přepočet cizí měny k okamžiku uskutečnění účetního případu Při přepočtu cizí měny na českou k okamžiku uskutečnění účetního případu má účetní jednotky v souladu se zněním zákona o účetnictví následující možnosti: Použije aktuální kurz, který vyhlašuje Česká národní banka (použije se kurz vyhlášený ke dni uskutečnění účetního případu nebo kurz vyhlášený k předcházejícímu dni), Použije pevný kurz, který platí po určité období (po celé účetní období, půlroku, čtvrtroku, měsíc). Účetní jednotka může během tohoto období pevný kurz změnit. Při vyhlášení devalvace nebo revalvace české měny musí být změněn vždy. V případě nákupu nebo prodeji cizí měny může účetní jednotka využít kurz, který stanoví příslušná banka13
12 13
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §4 odst. 12 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §24 odst. 6
15
V důsledku nesouladu kurzů mezi obdobími (v případě, že účetní jednotka nepoužívá pevný kurz), se kterými souvisí jednotlivé účetní případy, dochází ke kurzovým rozdílům (např. nákup cenných papírů v cizí měně a následná platba za tyto cenné papíry). Účetní jednotka ve své vnitropodnikové směrnici stanoví, jakým kurzem bude přepočítávat jednotlivé typy účetních operací. Přepočet cizí měny k rozvahovému dni Ke konci rozvahového dne musí být všechna aktiva a všechny závazky v cizí měně přepočteny na českou měnu aktuálním kurzem České národní banky. Zjištěné kurzové rozdíly po tomto přepočtu se účtují do výnosů a nákladů na účty kurzových ztrát a kurzových zisků. Výjimku tvoří:14 U aktiv oceněných reálnou hodnotou, kterou se oceňují realizovatelné cenné papíry a cenné papíry k obchodování, se kurzový rozdíl považuje za součást ocenění reálnou hodnotou. Kurzový rozdíl se u majetkových cenných papírů určených k obchodování účtuje výsledkově do výnosů nebo nákladů z přeceněních cenných papírů, u dluhových cenných papírů na do výnosů nebo nákladů z finančního majetku. U realizovatelných cenných papírů se kurzové rozdíly účtují rozvahově na jeden z účtů vlastního kapitálu. U majetkových účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem, které se k rozvahovému dni oceňují metodou ekvivalence, se kurzové rozdíly považují také za součást ocenění a jsou účtovány rozvahově na jeden z účtů vlastního kapitálů. U majetkových účastní s podstatným a rozhodujícím vlivem, které nejsou oceňovány metodou ekvivalence, ale zůstávají oceněny v původní pořizovací ceně, se kurzové rozdíly účtují rozvahově na jeden z účtů vlastního kapitálů.
14
KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. 16. aktualizované vyd. Praha: Bova Polygon, 2004. str. 206, ISBN 80-7273-098-3.
16
1.5. Inventarizace Inventarizace je zjištění zda skutečný stav veškerého majetku a závazků odpovídá vykázanému stavu majetku a závazků v účetnictví, součástí inventarizací je i vypořádání inventarizačních rozdílů. Na základě výsledků inventarizace se zjišťuje, zda nejsou dány důvody pro účtování o opravných položkách, rezervách či oprávkách. Účetní jednotky provádějí inventarizaci v souladu se zákonem o účetnictví k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou (dále jen periodická inventarizace).15 Účetní jednotky jsou povinny prokazovat po dobu 5-ti let provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po jejím provedení. „Účetní jednotky zjišťují při inventarizaci skutečné stavy majetku a závazků a zaznamenávají je v inventurních soupisech. Tyto stavy zjišťují: a) Fyzickou inventurou u hmotného majetku, popřípadě u nehmotného majetku b) Dokladovou inventurou u závazků, pohledávek i popřípadě ostatních složek majetku, u nichž nelze provést fyzickou inventuru“16 Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy a musí obsahovat:17 Zjištěné skutečnosti tak, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky jednoznačně určit Podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností podle předchozího bodu a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventarizace Způsob zjišťování skutečných stavů Ocenění majetku a závazků k okamžiku ukončení inventury Okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury
15
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §29-30 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §30 odst. 1 17 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §30 odst. 7 16
17
Při fyzické inventuře mohou účetní jednotky používat, pro zjištění skutečného stavu majetku a závazků, počítání, měření, vážení a další obdobné způsoby. Jelikož se zabývám pouze finančním majetkem, tak účetní jednotka využije pouze počítání. Při dokladové inventuře účetní jednotky využívají účetní doklady, které prokazují existenci majetku, u kterého nelze zjistit skutečný stav fyzickou inventurou. U finančního majetku se jedná především o výpisy z bankovních účtů.
Inventarizační rozdíly jsou rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví. Mohou nastat následující možnosti:18 Manko, popřípadě schodek u peněžních hotovostí a cenin – skutečný stav je nižší než stav v účetnictví Přebytek – skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví Účetní jednotky vyúčtují inventarizační rozdíly do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků. Při periodické inventarizaci mohou zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem (den, kdy účetní jednotky uzavírají účetní knihy) a ukončit inventuru nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni.
1.6. Archivace účetních dokladů Archivace v účetnictví znamená úschova účetních dokladů. Obecně platí, že archivace je upravena speciálním zákonem o archivnictví.19 Některé konkrétní situace týkající se archivace účetních záznamů pak upravuje zákon o účetnictví20.
18
Pilátová, Jana. Pilát, Tomáš. Pokladna její organizace a vedení. 7. aktualizované vyd. Praha: Nakladatelství ANAG, 2011. str. 94, ISBN 978-80-7263-640-2. 19 Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 20 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §31-32
18
Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní doklady pro účely vedení účetnictví po dobu stanovenou zákonem o účetnictví.21 Dokumenty se zákonnou dobou archivace 5 let:22 Účetní doklady Účetní knihy Inventurní soupisy Účtový rozvrh Odpisové plány Účetní záznamy, kterými účetní jednotka dokládá formu vedení účetnictví Dokumenty se zákonnou dobou archivace 10 let:23 Účetní závěrky Výroční zpráva Daňové doklady pro stanovení daně z přidané hodnoty Kromě zmíněných dob je nutné brát v úvahu i další okolnosti, jako je například záruční lhůta. Pokud je záruční lhůta delší než archivační doba stanovená zákonem, uschovává se doklad po celou dobu této záruky. „U fyzických osob, které jsou účetní jednotkou, přechází v případě úmrtí této fyzické osoby povinnosti spojené s uschováním účetních záznamů na dědice. Toto platí tehdy, jestliže dědic převezme věci, práva či jiné majetkové hodnoty náležející k účetní jednotce.“24 „Připadne-li dědictví nebo jeho část zahrnující věci, práva či jiné majetkové hodnoty, které náleží k účetní jednotce, státu, přecházející povinnosti spojené s archivací účetních záznamů na příslušnou složku státu, která je povinna o tomto vyrozumět státní archiv.“25
21
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §31 odst. 2 http://www.finance.cz/zpravy/finance/293499-archivace-a-skartace-ucetnich-dokladu-/, [cit.2013-12-19] 23 http://www.finance.cz/zpravy/finance/293499-archivace-a-skartace-ucetnich-dokladu-/, [cit.2013-12-19] 24 Pilátová, Jana. Pilát, Tomáš. Pokladna její organizace a vedení. 7. aktualizované vyd. Praha: Nakladatelství ANAG, 2011. str. 97, ISBN 978-80-7263-640-2. 25 Pilátová, Jana. Pilát, Tomáš. Pokladna její organizace a vedení. 7. aktualizované vyd. Praha: Nakladatelství ANAG, 2011. str. 97, ISBN 978-80-7263-640-2. 22
19
Pokud účetní jednotka použije účetní doklady pro jiný účel než pro vedení účetnictví, tak postupuje po uplynutí archivačních lhůt stanovených zákonem o účetnictví tak, aby byly zajištěny požadavky vyplývající z právních předpisů, které upravují:26 Trestní řízení Správní řízení Občanské soudní řízení Daňové řízení Opatření proti legalizaci z trestné činnosti Skartační řízení Sociální zabezpečení Veřejné zdravotní pojištění Pro účely ochrany autorských práv Pokud vede účetní jednotka soudní spor, nemůže skartovat potřebné doklady ani tehdy, pokud již uplynula zákonná lhůta pro jejich archivaci. Jako účetní doklady účetní jednotka používá i daňové doklady, mzdové listy nebo jinou dokumentaci vyplívající i z jiných právních předpisů. Tato dokumentace musí obsahovat požadavky kladené zákonem o účetnictví na účetní doklady. Pro nezaplacené pohledávky nebo nesplněné závazky, účetní jednotka archivuje účetní záznamy do konce roku následujícího po roce, v němž došlo k jejich zaplacení. Jak jsem výše uvedla, účetní jednotka používá jak účetní doklady tak i daňové doklady. Z toho vyplývají některé další povinnosti. Účetní jednotka se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku je povinna uchovávat daňové doklady v tuzemsku.
Zákon o dani z přidané
hodnoty umožňuje uchovávat daňové doklady v elektronické podobě i mimo tuzemsko, ale musejí být uchovávány způsobem umožňujícím nepřetržitý dálkový přístup.27
26
Pilátová, Jana. Pilát, Tomáš. Pokladna její organizace a vedení. 7. aktualizované vyd. Praha: Nakladatelství ANAG, 2011. str. 98, ISBN 978-80-7263-640-2. 27 Zákon č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, §35
20
2. Peněžní prostředky Finanční majetek ve formě peněžních prostředků jsou: Peníze v hotovosti (pokladna), Ceniny, Peníze v bezhotovostní formě (bankovní účty). Směrná účtová osnova definuje pro účtování s penězi v hotovosti a s ceninami samostatnou účtovou skupinu 21 – Peníze. V této účtové skupině se účtuje o stavu a pohybu peněz v české měně i v cizích měnách a o ceninách. V účtové skupině 21- Peníze se také účtuje o šecích, i když jsou cennými papíry. Je to z důvodu jejich blízkosti k peněžním prostředkům.28 O bankovních účtech se účtuje v účtové skupině 22.
2.1. Pokladna Jak jsem již zmiňovala, tak o penězích v hotovosti účtujeme v druhé účtové třídě, ve skupině 21- Peníze. Při sestavování účetní závěrky se jejich stav vykazuje v rozvaze na řádku C.IV.1. Peníze. V položce peníze jsou vykazovány peníze v pokladně a ceniny, popřípadě peníze na cestě, které se k této položce vztahují.29 V českém účetním standardu číslo 16 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry je popsána problematika účtování o stavu a pohybu hotovosti na základě pokladních dokladů, o stavu a pohybu šeků a o stavu a pohybu poukázek v rámci skupiny 21-Peníze.30 „Stav peněz v pokladně nelze nahrazovat stvrzenkami či úpisy.“31
28
BŘEZINOVÁ, Hana. Základy účetnictví 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2011. str. 128, ISBN 978-80-7265-200-6. 29 Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, §12 30 České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., č. 016 31 České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., č. 016
21
2.1.1.
Pokladní doklady
Jak již bylo dříve uvedeno, účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy. Zákon o účetnictví uvádí, jaké náležitosti by účetní doklady měly obsahovat a těmi jsou:32 Označení pokladního dokladu, tj. název dokladu, jeho číslo a označení účetní jednotky Popis obsahu účetního případu a označení jeho účastníků, tzn. toho, kdo peněžní operaci provedl. Přiložený doklad o nákupu dokumentuje pravdivost pokladní operace a dává možnost její kontroly. Peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, Okamžik vyhotovení pokladního dokladu, Okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene vyhotovení pokladního dokladu, Podpis osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování Pro účtování o pohybu peněžních prostředků v hotovosti účetní jednotka používá následující účetní doklady: příjmové pokladní doklady (PPD), výdajové pokladní doklady (VPD). Pokud účetní jednotka potřebuje zachytit stejnorodé účetní případy, tak je může shrnout a vyhotovit jeden výdajový či příjmový pokladní doklad, tzv. sběrný pokladní doklad. Shrnutí prvotních dokladů do sběrného pokladního dokladu je možné za následujících podmínek:33 Vytvoření sběrného dokladu pouze z dokladů za jeden kalendářní měsíc U účetní jednotky, která je plátcem daně z přidané hodnoty, je nutné prvotní doklady rozdělit podle sazeb daně z přidané hodnoty Účetní jednotky jsou povinny vyhotovit účetní doklad bez zbytečného odkladu. Pokud se jim nepodaří doklad se všemi náležitostmi vyhotovit ihned při pohybu hotovosti, měli by se snažit doklad vyhotovit do konce dne, kdy došlo k pohybu peněz. Pokud se účetní jednotce
32 33
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §11 http://pokladny.nete.cz/pokladni-system-systemy-pos/pokladni-kniha-doklady, [cit.2014-2-14]
22
nepodaří, mohly by později nastat nepříjemnosti ať už ze stany správce daně nebo nebude souhlasit pokladní hotovost.34 "Okamžik" se v účetním doklad zaznamenává s takovou přesností, aby nejistota v určení času neměla za následek nejistotu v určení obsahu účetních případů.
2.1.2.
Pokladní kniha
„Pokladní kniha je samostatnou účetní knihou a slouží k evidenci příjmů a výdajů peněžní hotovosti v pokladně.“35 Vedení pokladní knihy není povinné ze zákona o účetnictví, ale její existence je jistě přínosem pro zajištění průkaznosti a kontroly stavu pokladní hotovosti při provozování ekonomické činnosti. Pokud existují jasná pravidla a způsoby pohybu a kontroly hotovosti, poté je menší pravděpodobnost, že by si zaměstnanec „vypůjčil“ hotovost z pokladny. Forma pokladní knihy není předepsaná, záleží tedy na potřebách účetní jednotky. Vede se vždy k jednotlivým pokladnám. V praxi se nejčastěji vyskytují:36 Listinné pokladní knihy Pokladní knihy vedené v tabulkovém procesu Pokladní knihy vedené ve speciálním softwaru pro účtování o pokladně (samostatný software nebo subsystém finančního účetnictví) Pokladní kniha by měla obsahovat: Název účetní jednotky, označení pokladny a období, kterého se týká, Rozpis pohybu v pokladně dle jednotlivých pokladních dokladů, seřazeno chronologicky, Vykazování počátečního stavu, obratu příjmů a výdajů a konečného stavu,
34
PILÁTOVÁ, Jana a Tomáš PILÁT. Pokladna její organizace a vedení. 7. aktualizované vyd. Praha: Nakladatelství ANAG, 2011. str. 28, ISBN 978-80-7263-640-2. 35 http://pokladny.nete.cz/pokladni-system-systemy-pos/pokladni-kniha-doklady, [cit.2014-2-14] 36 PILÁTOVÁ, Jana a Tomáš PILÁT. Pokladna její organizace a vedení. 7. aktualizované vyd. Praha: Nakladatelství ANAG, 2011. str. 28, ISBN 978-80-7263-640-2.
23
V případě valutové pokladny evidenci pohybů hotovosti v cizí i domácí měně a v rámci uzávěrkových operací výpočet kurzového rozdílu. Níže jsem v tabulce uvedla vzor pokladní knihy. Tabulka 2: Možný vzor pokladní knihy vedené v Kč
Číslo pokladního Datum
dokladu
Popis pokladní operace
Příjem
Výdej
Konečný zůstatek
Zdroj: Vlastní úprava dle37 Do pokladní knihy se zapisuje pokladní pohyb peněz hned při jejich příjmu a výdaji, a to na základě prvotního dokladu, kterým je doložen pohyb peněz. Částky příjmů a výdajů jsou u korunové pokladny vedeny v české měně. U valutové pokladny jsou částky příjmů a výdajů vedeny v zásadě v cizí měně. Jestliže účetní jednotka má více měn, musí mít tolik pokladen, kolik má měn, a kolik má pokladen, tolik má pokladních knih.38 Při malém pohybu peněz v cizí měně účetní jednotce stačí to, že poslední strany pokladní knihy používá pro cizí měnu a vše je přehledně v jedné knize – ovšem za předpokladu, že za všechny měny je zodpovědná jedna osoba. Přepočet na korunovou hodnotu je důležitý pro zaúčtování do účetních knih. Pokladní tedy nepotřebuje znát aktuální kurzy cizí měny, neboť s cizí měnou pracuje v její nominální hodnotě, bez přepočtu na Kč.39
37
PILÁTOVÁ, Jana a Tomáš PILÁT. Pokladna její organizace a vedení. 7. aktualizované vyd. Praha: Nakladatelství ANAG, 2011. str. 28, ISBN 978-80-7263-640-2. 38 PILÁTOVÁ, Jana a Tomáš PILÁT. Pokladna její organizace a vedení. 7. aktualizované vyd. Praha: Nakladatelství ANAG, 2011. str. 28, ISBN 978-80-7263-640-2. 39 PILÁTOVÁ, Jana a Tomáš PILÁT. Pokladna její organizace a vedení. 7. aktualizované vyd. Praha: Nakladatelství ANAG, 2011. str. 28, ISBN 978-80-7263-640-2.
24
2.1.3.
Inventarizace pokladny
Při inventarizaci pokladní hotovosti by měly být přítomny alespoň tři osoby, jestliže je to v rámci dané účetní jednotky možné. Pokladní hotovost musí být fyzicky přepočítaná a zaznamenaná do inventurního soupisu. Účetní jednotky provádějí inventarizaci pokladní hotovosti v pravidelných intervalech v průběhu účetního období. Termíny provádění závisí na účetní jednotce, která si je stanovuje vnitropodnikovým plánem. Od roku 2002 tento problém již neřeší zákon o účetnictví. Samozřejmě musí platit obecná pravidla pro inventarizaci majetku uvedená v zákoně o účetnictví, tedy inventarizace v pokladně se provádí minimálně jedenkrát ročně k poslednímu dni účetního období.40 Četnost prováděných inventur pokladní hotovosti je však odvislá především od specifik konkrétní účetní jednotky.
2.1.4.
Odpovědnost zaměstnanců za škodu
Obecně odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli upravuje zákoník práce.41 Typickým příkladem odpovědnosti za škodu je práce s pokladní hotovostí Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobí porušením povinností při plnění pracovních úkolů. Zaměstnavatel musí prokázat zavinění zaměstnance. Zaměstnanec odpovědný za škodu, kterou způsobil porušením pracovních povinností, musí zaměstnavateli nahradit škodu penězi nebo uvede věc v předešlý stav. Suma za poškozenou věc musí odpovídat skutečnosti. Není možné, aby si zaměstnavatel vymyslel nereálnou sumu.42 Výše náhrady škody nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku, která se rovná čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.43 Toto neplatí, pokud škoda je 40
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §29-30 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce §248-274 42 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce §250 43 PILÁTOVÁ, Jana a Tomáš PILÁT. Pokladna její organizace a vedení. 7. aktualizované vyd. Praha: Nakladatelství ANAG, 2011. str. 28, ISBN 978-80-7263-640-2. 41
25
způsobena v opilosti, po užití návykových látek nebo úmyslně. Když jde o škodu zaviněnou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i kromě částky za škodu, i náhradu za ušlý zisk. Pokud má část vinny zaměstnavatel, hradí zaměstnanec jen poměrnou část škody. Odpovídá-li zaměstnavateli za škodu několik zaměstnanců, je každý z nich povinen hradit poměrnou část škody, kterou způsobil.
2.1.5.
Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách
Tuto odpovědnost upravuje také zejména zákoník práce.44
Dohoda o odpovědnosti zaměstnance Účetní jednotky, které svěřují zaměstnancům hodnoty jako je hotovost a ceniny zpravidla uzavírají se zaměstnancem dohodu o odpovědnosti. Hodnoty, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách. Dohodu o odpovědnosti lze uzavřít po dosažení 18 let a musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Může být i uzavřena tzv. společná odpovědnost, což znamená, že na pracovišti pracuje více zaměstnanců. Po uzavření dohody o odpovědnosti, odpovídají za schodek společně. Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě z části, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Dohoda o odpovědnosti zanikne dnem skončení pracovního poměru, nebo pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou jinak. Aby se mohla jednoznačně stanovit odpovědnost, tak je nutné provést inventarizaci při:45 Uzavření dohody o odpovědnosti, Zániku dohody o odpovědnosti,
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce §252-263 PILÁTOVÁ, Jana a Tomáš PILÁT. Pokladna její organizace a vedení. 7. aktualizované vyd. Praha: Nakladatelství ANAG, 2011. str. 28, ISBN 978-80-7263-640-2. 44 45
26
Přeložení zaměstnance na jinou práci nebo jiné pracoviště, Skončení pracovního poměru. Při společné odpovědnosti se inventarizace provádí při:46 Uzavření a zániku dohod o odpovědnosti se všemi společně odpovědnými zaměstnanci Převedení na jinou práci nebo pracoviště nebo přeložení všech společně odpovědných zaměstnanců, Změně ve funkci vedoucího zaměstnance, Na žádost kteréhokoliv ze společně odpovědných zaměstnanců Pokud zaměstnanec se společnou odpovědností nepožádá o provedení inventarizace při výše uvedených situacích, tak odpovídá za případný schodek svým podílem, zjištěný nejbližší inventarizací. Při společné odpovědnosti za schodek se jednotlivým zaměstnancům určí podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši. Zaměstnanec, který odpovídá za schodek, je na základě o odpovědnosti povinen nahradit schodek v plné výši.
2.1.6.
Valutová pokladna
Účetní jednotka podnikatel nepotřebuje žádné zvláštní povolení pro vedení valutové pokladny. Při účtování valut je potřeba při každém pohybu valut přepočítat jejich přírůstek nebo úbytek na českou měnu. Tato potřeba není u vedení pokladní knihy, zde stačí evidovat přírůstky a úbytky v cizí měně. Účetní jednotka eviduje v pokladně příslušnou cizí měnu v nominální hodnotě.47
46
PILÁTOVÁ, Jana a Tomáš PILÁT. Pokladna její organizace a vedení. 7. aktualizované vyd. Praha: Nakladatelství ANAG, 2011. str. 28, ISBN 978-80-7263-640-2. 47 PILÁTOVÁ, Jana a Tomáš PILÁT. Pokladna její organizace a vedení. 7. aktualizované vyd. Praha: Nakladatelství ANAG, 2011. str. 28, ISBN 978-80-7263-640-2.
27
Je nutné dodat, že je potřeba vést analytickou evidenci k účtu 211-Pokladna, a to podle jednotlivých měn odděleně.
2.1.7.
Předpisy upravující pohyb v hotovosti
Omezení plateb v hotovosti Omezení plateb v hotovosti upravuje zákon o omezení plateb v hotovosti.48 Od dubna 2004 tento zákon nařizuje provádět operace, které převyšují hodnotu 350 000 Kč, pouze bezhotovostně. Neplatí to, pokud jde o platbu, která musí být podle zvláštního předpisu např. zákon o veřejných dražbách, provedena v hotovosti.49 Toto opatření se nevztahuje na: Platby pojistného, cla, daní a poplatků, Povinné platby z pracovněprávního vztahu, Platby důchodů z důchodového pojištění, Platby prováděné v době krizového stavu, Platby určené k úschově peněz notářem. Pokud překročí platba limit, je příjemce platby povinen na výzvu poskytovatele platby sdělit co nejdříve číslo účtu banky, na který má být poukázaná. Fyzická osoba, která poruší povinnost provést platbu bezhotovostně nebo fyzická osoba, která přijme hotovostní platbu, tak jí může být uložena pokuta do 500 000Kč. Právnická osoba, která poruší povinnost provést platbu bezhotovostně nebo právnická osoba, která přijme hotovostní platbu, tak jí může být uložena pokuta do 5 000 000Kč.50
48
Zákon č.254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů 49 Zákon č.26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů 50 Zákon č.254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, §5-6
28
2.1.8.
Účtování pokladny
Na účtech pokladny se účtuje o stavu a pohybu hotovosti na základě pokladních dokladů; o stavu a pohybu šeků přijatých místo hotových peněz, poukázek k zúčtování (například poukázky na odběr zboží, služeb). Součástí pokladní hotovosti jsou nasáčkované výplaty, depozita, pokud nebyly ve výplatní den předány příjemcům. Stav peněz v pokladně nelze nahrazovat stvrzenkami či úpisy. Peníze v hotovosti svěřené pracovníkům k použití na předem stanovené účely a šeky vydané k použití se účtují jako pohledávky za zaměstnanci, popřípadě společníky. Na analytických účtech se vede stav a pohyb valut, šeků, poukázek k zúčtování znějících na cizí měnu odděleně podle jednotlivých měn.51
Peníze na cestě „Peníze na cestě je účetní kategorie, která slouží k zachycení přechodného časového a dokladového nesouladu při pohybu peněžních prostředků mezi dvěma účty krátkodobého finančního majetku podniku.“52 Obvykle se používají při pohybu peněz mezi bankou a pokladnou, ale mohou být i případy převodu peněz mezi dvěma běžnými účty nebo mezi dvěma pokladnami téhož podniku. Ten to účet by měl zůstat nulový koncem každého měsíce. Převod peněz mezi pokladnou a bankovním účtem „Pokladník vystaví výdajový doklad s tím, že peníze jsou odneseny do banky. Banka je příjme, vystaví příjmový doklad, nikoliv však výpis z bankovního účtu (ten je možné aktuálně sledovat například na internetových stránkách, avšak chybí záznam – doklad, který je považován pro účetní jednotku za rozhodující pro účtování na bankovním účtu). Do doby získání výpisu z banky účetní jednotka nahrazuje účtování na bankovním účtu účtováním na účtu peněz na cestě. Obdobná situace nastává, když pokladník vyzvedne hotovost v bance, tam obdrží sice výdajový doklad, nikoliv však výpis z bankovního účtu; přinese peníze do účetní jednotky, kde je příjem peněz zaznamenán na příjmový pokladní doklad. Výdej z bankovního účtu nelze zaúčtovat, opět se použijí peníze na cestě.“53
51
České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., č. 016 http://www.testyzucetnictvi.cz/slovnicek-ucetnich-pojmu.php?pojem=penize-na-ceste, [cit.2014-3-11] 53 BŘEZINOVÁ, Hana. Základy účetnictví 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2011. str. 129130, ISBN 978-80-7265-200-6. 52
29
Převod mezi dvěma bankovními účty V tomto případě ještě nemá většinou účetní jednotka v ruce bankovní výpisy z obou dvou bankovních účtů ve stejnou chvíli. Pro tento případ také použijí peníze na cestě.54 Peníze na cestě se mohou použít ještě při jiných operacích než-li jsem výše uvedla. Elektronické bankovnictví zmenšuje potřebu účtu peníze na cestě. Nyní uvádím nejčastější účetní operace v oblasti pokladny. Zkratky VPD a PPD jak jsem již zmiňovala, znamenají výdajový a příjmový pokladní doklad, zkratka VBÚ znamená výpis z bankovního účtu a zkratka VÚD znamená vnitřní účetní doklad. Příklad 1: Účetní jednotka musí zaúčtovat následující účetní případy: 1) Pokladník vydal z pokladny hotovost ve výši 50 000 Kč za účelem vkladu na bankovní účet a) Výdajový pokladní doklad b) Výpis z bankovního účtu 2) Pokladník přijal hotovost do pokladny ve výši 35 000 Kč za účelem výběru z bankovního účtu a) Výpis z bankovního účtu b) Příjmový pokladní doklad 3) Nákup nábytku ve výši 60 000 Kč, který byl uhrazen v hotovosti 4) Odběratel zaplatil fakturu účetní jednotce v hotovosti ve výši 45 000 Kč 5) Pokladník vyplatil zaměstnanci zálohu na mzdu v hotovosti 5 000 Kč 6) Při inventarizaci pokladny bylo zjištěno, že skutečný stav ve výši 34 000 Kč je vyšší než stav v účetnictví ve výši 35 000 Kč. Tedy byl evidován přebytek 7) Při inventarizaci pokladny bylo zjištěno, že skutečný stav ve výši 33 000 Kč je nižší než stav v účetnictví ve výši 31 000 Kč. Tedy byl evidován schodek, který byl předepsán pokladníkovi k úhradě a) Zaúčtování schodku 2 000 Kč b) Předpis schodku 2 000 Kč c) Pokladník uhradil schodek pokladní hotovosti ve výši 2 000 Kč
54
BŘEZINOVÁ, Hana. Základy účetnictví 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2011. str. 130, ISBN 978-80-7265-200-6.
30
Tabulka 3: Příklad pokladna
Číslo
Popis účetní operace
Částka v Kč
MD
D
1a.
Vklad hotovosti (VPD)
50 000 Kč
261
211
1b.
Vklad hotovosti (VBÚ)
50 000 Kč
221
261
2a.
Převod z banky (VBÚ)
35 000 Kč
261
221
2b.
Převod z banky (PPD)
35 000 Kč
211
261
3.
Úhrada samostatné movité věci
60 000 Kč
022
211
účetní operace
(VPD) 4.
Úhrada odběratelem (PPD)
45 000 Kč
211
311
5.
Záloha na mzdu (VPD)
5 000 Kč
335
211
6-
Přebytek v pokladně (PPD)
1 000 Kč
211
668
7a.
Zaúčtování schodku
2 000 Kč
569
211
v pokladně (VÚD) 7b.
Předpis schodku (VPD)
2 000 Kč
335
668
7c.
Úhrada schodku (PPD)
2 000 Kč
211
335
Zdroj: Vlastní úprava
Níže uvádím účetní případy pokladní hotovosti v cizí měně. Příklad 2: 1) Dne 15. 2. bylo nakoupeno 1 000 EUR z korunového účtu (přijato do valutové poklady). Kurz banky 26,98 Kč/EUR. Ve valutové pokladně je používán pevný čtvrtletní kurz ČNB k prvnímu pracovnímu dni daného kalendářního čtvrtletí, tj. kurz 26,20 Kč/EUR. 2) Dne 1. 3. bylo prodáno (vráceno) 100 EUR na běžný korunový účet kurzem banky 27,10 Kč/EUR. Ve valutové pokladně je používán pevný čtvrtletní kurz ČNB k prvnímu pracovnímu dni daného kalendářního čtvrtletí, tj. kurz 26,20 Kč/EUR.
31
Tabulka 4: Příklad pokladna v cizí měně
Číslo
Popis účetní operace
Částka v Kč
MD
D
Příjem do valutové pokladny
26 200 Kč
211
261
26 980 Kč
261
221
účetní operace 1a.
1 000 EUR (PPD) 1b.
Nákup z bankovního účtu 1 000 EUR (VBÚ)
1c.
Kurzová ztráta (VÚD)
780 Kč
563
261
2a.
Výdej z valutové pokladny 100
2 620 Kč
261
211
2 710 Kč
221
261
90 Kč
663
261
EUR (VPD) 2b.
Prodej na bankovní účet 100 EUR (VBÚ)
2c.
Kurzový zisk (VÚD)
Zdroj: Vlastní úprava
Příklad 3: Zůstatek valutové pokladny k datu 31. 12. byl ve výši 600 EUR. V účetnictví byl zůstatek (po přepočtech cizí měny – EUR na českou v průběhu období) ve výši 17 000 Kč. Aktuální kurz ČNB k 31. 12. byl 26,98 Kč/EUR.
Výpočet: 600 EUR x 26,98 = 16 188 Kč Kurzový rozdíl: 17 000 – 16 188= 812 Kč Tabulka 5: Příklad pokladna v cizí měně
Číslo
Popis účetní operace
Částka v Kč
MD
D
Zaúčtování přepočtu aktuálním
812 Kč
563
211
účetní operace 1.
kurzem (VÚD) Zdroj: Vlastní úprava
32
2.2. Ceniny Ceniny jsou součástí krátkodobého finančního majetku do chvíle, kdy jsou vydány do spotřeby. Na ceniny se tedy nahlíží jako na formu peněz. Ceniny patří do účtové skupiny 21. „Typickými příklady cenin jsou kolky, známky (poštovní a dálniční), stravenky, karty (např. telefonní nebo CCS karty) apod.“55 Naopak za ceniny nejsou považovány šeky či směnky.56 Ceniny podléhají fyzické inventuře, jak již byla výše popsána.
2.2.1.
Účtování cenin
Příjem nakoupených cenin se účtuje na stranu má dáti účtu 213-Ceniny. Výdej neboli úbytek cenin účtuje účetní jednotka do spotřeby, na stranu dal příslušného nákladového účtu. Podle druhu cenin se účtuje na následující nákladové účty, které závisí na účtovém rozvrhu: Poštovní známky a telefonní karty na účet 518 – ostatní služky Dálniční známky a kolky na účet 538 – ostatní daně a poplatky Účtování stravenek Na stravenky vzniká nárok pouze při odpracování části pracovní doby. Zaměstnanci nevzniká nárok, pokud je na dovolený, na služební cestě nebo při nemoci. Podle zákona o dani z příjmů je daňově uznatelných 55% ze jmenovité hodnoty stravenky.57 Daňově účinná část je zachycena do nákladů na účet 527-Zákonné sociální náklady. „Pro účetní jednotku není daňově účinným zbylých 45% jmenovité hodnoty stravenky. V praxi pak záleží na tom, do jaké výše jmenovité hodnoty stravenek přispívají sami zaměstnanci. Jejich příspěvek je obvykle hrazen srážkou ze mzdy. 58
Nyní uvádím nejčastější účetní operace v oblasti cenin. 55
STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. str. 31, ISBN 978-80-7357-557-1. 56 STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. str. 31, ISBN 978-80-7357-557-1. 57 Zákon č.586/1992 Sb.,o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 24 58 STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. str. 31, ISBN 978-80-7357-557-1.
33
Příklad 4: Účetní jednotka musí zaúčtovat následující účetní případy: 1) Nakup známek v hotovosti ve výši 5 000 Kč 2) Nákup kolků v hotovosti ve výši 4 000 Kč 3) Nákup telefonních karet ve výši 2 500 Kč 4) Výdej poštovních známek ve výši 3 500 Kč 5) Výdej telefonních karet zaměstnancům ve výši 2 500 Kč 6) Použití kolků na úhradu správních poplatků ve výši 4 000 Kč. 7) a)Při inventarizaci účetní jednotka zjistila, že skutečný stav známek je nižší než účetní ve výši 250 Kč. b)Předpis manka k úhradě pokladníkovi 250 Kč c) Pokladník uhradil manko v hotovosti 250 Kč Tabulka 6: Příklad ceniny
Číslo
Popis účetní operace
Částka v Kč
MD
D
Nákup poštovních známek
5 000 Kč
213
211
účetní operace 1.
(VPD) 2.
Nákup kolků (VPD)
4 000 Kč
213
211
3.
Nákup telefonních karet (VPD)
2 500 Kč
213
211
4.
Spotřeba poštovních známek
3 500 Kč
518
213
2 500 Kč
518
213
4 000 Kč
538
213
250 Kč
569
213
250 Kč
335
668
250 Kč
211
335
(VÚD) 5
Výdej telefonních karet zaměstnancům (VÚD)
6
Použití kolků na úhradu správních poplatků (VÚD)
7a.
Manko poštovních známek (VÚD)
7b.
Předpis manka k úhradě (VÚD)
7c.
Úhrada manka (PPD)
Zdroj: Vlastní úprava
34
Příklad 5: Účetní jednotka nakoupila 100 ks stravenek po 60 Kč v hotovosti, zaúčtovala je a srazila 30% zaměstnancům ze mzdy. Tabulka 7: Příklad ceniny - stravenky
Číslo
Popis účetní operace
Částka v Kč
MD
D
1.
Nákup stravenek (VPD)
6 000 Kč
213
211
2.
Zaúčtování stravenek - výdej
účetní operace
(VÚD) 2a.
55% daňový
3 300 Kč
527
213
2b.
15% nedaňový
900 Kč
528
213
2c.
30% zaměstnanec
1 800 Kč
335
213
3.
Srážka ze mzdy zaměstnancům
1 800 Kč
331
335
(VÚD) Zdroj: Vlastní úprava
2.3. Bankovní účty Bankovní účet zřizuje účetní jednotce banka na základě smlouvy o bankovním účtu. Smlouva musí být uzavřena v písemné formě. Banka se v ní zavazuje zřídit pro účetní jednotku od určité doby, v určité měně účet, přijímat a vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné transakce.59 Základními bankovními účty jsou běžný účet, termínový vklad, případně spořící účet. O bankovních účtech účtuje účetní jednotka v účtové skupině 22. Dokladem, z něhož vyplývá přírůstek či úbytek peněz na bankovním účtu, je výpis z bankovního účtu (VBÚ).60 Běžné účty Smlouva o běžném účtu by měla obsahovat tyto náležitostí:61 59
STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. str. 25, ISBN 978-80-7357-557-1. 60 STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. str. 26, ISBN 978-80-7357-557-1.
35
Firmu, název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby Obchodní firmu, místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby Dále smlouva zpravidla obsahuje:62 Jména osob, které jsou oprávněny nakládat s peněžními prostředky na účtu a informace jakým způsobem jsou tyto osoby oprávněny s peněžními prostředky nakládat Výši či způsob stanovení úrokové sazby, období splatnosti úroků, které banka platí ze zůstatku peněžních prostředků na účtu jeho majitele Lhůty, v nichž oznamuje banka majiteli účtu přijaté vklady a platby a uskutečněné výplaty a platby, jakož i výši zůstatku peněžních prostředků na účtu a formu takovéhoto oznámení Výši či způsob stanovení úplaty a způsob, jakým tuto úplatu majitel účtu bance zaplatí, eventuálně ustanovení, že úplata nebude bankou vyžadovaná vůbec (jedná se o bankovní poplatky, které jsou sjednávány podle ceníku banky) „Smlouva o běžném účtu může být vypovězena kdykoliv a výpověď musí být vždy písemná, a to i tehdy, byla-li uzavřena na dobu určitou. Smlouva zaniká okamžikem doručení výpovědi bance. Banka vypořádá všechny pohledávky a závazky týkající se účtu a účet zruší. Zůstatek peněžních prostředků buď majiteli vyplatí, nebo ho převede na účet osoby, kterou majitel určil.“63 Jedním z hlavních důvodů, proč účetní jednotky většinou zakládají své bankovní účty je pro možnost bezhotovostního inkasa pohledávek od odběratelů a pro bezhotovostní úhradu závazků.64
61
STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. str. 25-26, ISBN 978-80-7357-557-1. 62 STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. str. 26, ISBN 978-80-7357-557-1. 63 STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. str. 26, ISBN 978-80-7357-557-1. 64 STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. str. 26, ISBN 978-80-7357-557-1.
36
Termínované vklady Jedná se o vklad na účet, z něhož nelze uskutečňovat platební styk. Minimální výše vkladu je stanovena konkrétní bankou, u níž má účetní jednotka termínovaný vklad. Termínované vklady leze sjednat krátkodobé (obvykle splatnost do třech měsíců), střednědobé či dlouhodobé. U krátkodobých jsou úroky připsány zpravidla jednorázově v okamžik jejich splatnosti, u střednědobých a dlouhodobých vkladů se obvykle vychází z měsíčního, čtvrtletního, popřípadě pololetního úročení vkladů.65
Jednodenní vklady Jednodenní vklady jsou velice populární u podnikatelských subjektů tzv. overnight deposita.66 V případě jednodenních vkladů je určitý zůstatek běžného účtu převeden na tento termínový vklad a druhého dne jsou zúročené prostředky připsány zpět na běžný účet účetní jednotky.
Použití platební karty Účetní jednotka získá ke svému běžnému účtu platební kartu od banky v rámci bankovních služeb. Platební karty rozlišujeme na debetní a kreditní. Při platbě debetní kartou je placeno z vlastních prostředků účetní jednotky, byť za určitých okolností může být umožněno i z kontokorentního úvěru. Při platbě kreditní kartou je hrazeno z úvěru, který je po určité předem dohodnuté období pro účetní jednotku bezúročný.67
65
STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. str. 27-28, ISBN 978-80-7357-557-1. 66 STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. str. 28, ISBN 978-80-7357-557-1. 67 STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. str. 30-31, ISBN 978-80-7357-557-1.
37
2.3.1.
Účtování o bankovních účtech
O pohybech na bankovním účtu se účtuje na účtu č. 221-Bankovní účty. V případě, že se jedná o korunový účet, jsou příjmy a výdaje vedeny v tuzemské měně, tj. v Kč. Jde-li však o devizový účet, potom příjmy a výdaje evidujeme v cizí měně.
Nyní uvedu nejčastější účetní případy s bankovním účtem. Uvedené částky jsou pouze ilustrativní. Příklad 6: Účetní jednotka musí zaúčtovat následující účetní případy: 1) Příjem platby od odběratele ve výši 120 000 Kč na bankovní účet 2) Připsán úrok od banky na bankovní účet ve výši 100 Kč 3) Strženy poplatky za vedení bankovního účtu ve výši 500 Kč 4) Úhrada faktury dodavateli ve výši 53 000 Kč z bankovního účtu 5) Úhrada mzdy zaměstnancům ve výši 100 000 Kč z bankovního účtu 6) Odvod daně ze mzdy na finanční úřad ve výši 25 000 Kč z bankovního účtu 7) Odvod zdravotní pojištění ve výši 20 000 Kč z bankovního účtu 8) Odvod sociální pojištění ve výši 22 000 Kč z bankovního účtu 9) Na bankovní účet byla vložena hotovost ve výši 75 000 Kč
38
Tabulka 8: Příklad bankovní účet
Číslo
Popis účetní operace
Částka v Kč
MD
D
1.
Úhrada od odběratele (VBÚ)
120 000 Kč
221
311
2.
Přijatý úrok od banky (VBÚ)
100 Kč
221
662
3.
Poplatky bance za vedení účtu
500 Kč
568
221
53 000
321
221
100 000 Kč
331
221
25 000 Kč
342
221
20 000 Kč
336
221
22 000 Kč
336
221
75 000 Kč
221
261
účetní operace
(VBÚ) 4.
Úhrada faktury dodavateli (VBÚ)
5.
Úhrada mzdy zaměstnancům převodem z bankovního účtu (VBÚ)
6.
Odvod zálohové daně ze mzdy zaměstnanců (VBÚ)
7.
Odvod zdravotního pojištění (VBÚ)
8.
Odvod sociálního pojištění (VBÚ)
9.
Vklad hotovosti (VBÚ)
Zdroj: Vlastní úprava
Příklad 7: Účetní jednotka provedla platbu v cizí měně, oceňuje aktuálním kurzem vyhlášeným Českou národní bankou. Jedná se o korunový účet. 1) a) Dne 1. 4. 2012 přijala fakturu od zahraničního dodavatele služeb v částce 1 000 EUR, kurz činil 26,25 Kč/EUR. b) Dne 15. 4. 2012 provedla úhradu ve výši 1 000 EUR, kurz činil 26,45 Kč/EUR c) Zaúčtovala kurzové rozdíly – ztrátu.
39
Tabulka 9: Příklad bankovní účet v cizí měně
Číslo
Popis účetní operace
Částka v Kč
MD
D
Přijatá faktura od dodavatele
26 250 Kč
518
321
26 450 Kč
321
221
200 Kč
563
321
účetní operace 1a.
1 000 EUR (FAP) 1b.
Úhrada přijaté faktury 1 000 EUR (VBÚ)
1c.
Kurzová ztráta (VÚD)
Zdroj: Vlastní úprava
3. Bankovní úvěry Úvěr je půjčka od věřitele (ať již od banky nebo dodavatele), kdy dlužník (účetní jednotka) musí do určitého dne uhradit půjčenou částku, a to včetně úroků z úvěru. „Bankovní úvěry představují cizí zdroje krytí majetku účetní jednotky, vykazují se v pasivech.“68 Úvěry může dělit z mnoha hledisek. Například podle typu úvěrů na spotřebitelské (poskytnutí půjčky na nákup zboží nebo odložení platby), hypoteční (úvěr, jehož splácení je zajištěno nemovitostí), investiční (účelově vázaný úvěr na financování investičního záměru), kontokorentní (krátkodobý úvěr, který vznikne, pokud se běžný účet dostává do záporu a mění svůj charakter z vkladu na úvěr), eskontní (krátkodobý úvěr pro financování pohledávek z obchodního styku, např. směnky k inkasu). Z hlediska účetnictví je důležité dělení ve vztahu k času:69 Krátkodobé – úvěry jsou poskytnuty na dobu kratší než jeden rok Dlouhodobé – úvěry jsou poskytnuty na dobu delší než jeden rok
68
BŘEZINOVÁ, Hana. Základy účetnictví 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2011. str. 132, ISBN 978-80-7265-200-6. 69 BŘEZINOVÁ, Hana. Základy účetnictví 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2011. str. 132, ISBN 978-80-7265-200-6.
40
Bankovní úvěr je poskytnut na základě smlouvy o úvěru, která by měla obsahovat smluvní strany (identifikace věřitele a dlužníka), částku, úrokovou sazbu a marži, poplatky (za zpracování, za nečerpání úvěru), délku platnosti úvěru, formu financování (např. investiční úvěr), účel (např. financování investičního záměru), měnu úvěru, úrokové období (měsíční, čtvrtletní, pololetní či roční úhrady), číslo úvěrového účtu, sankce.70
3.1. Účtování bankovních úvěrů Na účtech bankovních úvěrů se účtuje na základě oznámení banky o přijatých nebo provedených platbách (bankovní výpisy). Také se na těchto účtech účtuje o krátkodobých bankovních úvěrech poskytnutých nejvýše na dobu jednoho roku, o překlenovacích úvěrech, pokud nebyly řešeny v rámci běžného účtu, o krátkodobých úvěrech poskytnutých na základě eskontovaných směnek apod. Souvztažným zápisem k účtu úvěrů je zápis na příslušném účtu účtové skupiny 22 - Účty v bankách. Uhradí-li banka platební doklad, například fakturu dodavatele, přímo z bankovního úvěru, vyúčtuje se poskytnutý úvěr ve prospěch příslušného bankovního úvěru se souvztažným zápisem na vrub příslušného účtu účtových skupin 32 Závazky (krátkodobé).71 Během celé délky úvěrového vztahu musí účetní jednotka úvěr splácet, a to jak jistinu (základní peněžní částka, která byla půjčena nebo která tvořila vklad), tak i úroky z úvěrů. Záleží na konkrétních podmínkách sjednaných s bankou, zdali v každém z období dochází ke splácení jistiny včetně úroků, nebo jsou nejprve hrany pouze úroky z úvěru a k úhradě jistiny dochází až v pozdějších obdobích, popřípadě je sjednána kombinace jiného charakteru.72 Při splácení úvěru může dojít ke dvěma situacím a to, buď že účetní jednotka hradí konstantní splátky nebo úmor. Konstantní splátky účetní jednotka v každém období hradí identickou částku ze svého bankovního účtu, z nichž část připadá na splátku úmoru a část na úroky. V průběhu času pak dochází k tomu, že podíl úrokových plateb klesá ve prospěch splátek
70
STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. str. 34-35, ISBN 978-80-7357-557-1. 71 České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., č. 016 72 STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. str. 35, ISBN 978-80-7357-557-1.
41
úmoru. Konstantní úmor je celá výše úvěru konstantně rozložena v čase. Výše úrokových plateb v čase klesá úměrně zůstatku úvěrového závazku.73
Nyní uvedu nejčastější účetní případy s bankovním úvěrem. Zkratka VÚÚ znamená výpis z úvěrového účtu. Příklad 8: Účetní jednotka musí zaúčtovat následující účetní případy: 1) Poskytnutí krátkodobého bankovního úvěru převodem peněz na bankovní účet ve výši 100 000 Kč a) Výpis z úvěrového účtu b) Výpis z bankovního účtu 2) Úhrada splátky úvěru z bankovního účtu ve výši 15 000 Kč a) Výpis z úvěrového účtu b) Výpis z bankovního účtu 3) Úhrada úroků z úvěru ve výši 1 000 Kč. 4) Úhrada faktury dodavateli z krátkodobého bankovního úvěru ve výši 25 000 Kč. Tabulka 10: Příklad bankovní úvěr
Číslo
Popis účetní operace
Částka v Kč
MD
D
Přijetí krátkodobého úvěru
100 000 Kč
261
231
100 000 Kč
221
261
účetní operace 1a.
(VÚÚ) 1b.
Přijetí krátkodobého úvěru na běžný účet (VBÚ)
2a.
Splátka úvěru (VÚÚ)
15 000 Kč
261
231
2b.
Splátka úvěru (VBÚ)
15 000 Kč
221
261
3.
Úroky z úvěru (VÚÚ)
1 000 Kč
562
231
4.
Úhrada dodavateli (VÚÚ)
25 000 Kč
321
231
Zdroj: Vlastní úprava
73
STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. str. 36-38, ISBN 978-80-7357-557-1.
42
Praktická část
4. Finanční majetek v konkrétní účetní jednotce V praktické části mé bakalářské práce bych chtěla využít získané teoretické znalosti v praxi, a to na konkrétních datech společnosti s ručením omezeným JIKO, s.r.o. Zaměřím se na krátkodobý finanční majetek firmy, a to především na peněžní prostředky a bankovní úvěry. Účetní jednotka neeviduje dlouhodobý finanční majetek.
Společnost JIKO, s.r.o. je zaměřená na kompletní vybavování interiérů truhlářskými výrobky, od šatních skříní přes kuchyňské linky, dveře, schody až třeba po komody z masivu. To vše je vyráběné na míru dle dispozic a přání zákazníka. Nově firma také otevřela svou vlastní sklenářskou dílnu. Sídlo firmy jsou Zlatníky-Hodkovice u Prahy. Společnost působí na trhu již 24 let. Zaujímá velmi malé místo na trhu, její roční obrat se pohybuje okolo 1 milionů korun. Firma nepodléhá auditu, vede účetnictví a není plátcem DPH. Nemá podíl na základním jmění jiné obchodní společnosti ani společníci neuzavřeli žádné dohody, které by zakládaly rozhodovací práva v jiných společnostech. Také nemá neuzavřeny ovládací smlouvy ani smlouvy o převodech zisku. Společnost nepoužívá sestavení účetní závěrky a pro účtování standardy Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS). Účetní jednotka vede účetnictví podle těchto předpisů: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, Vyhlášku č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví Českých účetních standardů pro podnikatele Společnost používá při přepočtu cizí měny na českou měnu aktuální denní kurz vyhlášený ČNB ke dni uskutečnění účetního případu.
43
4.1. Peněžní prostředky 4.1.1.
Pokladna a ceniny
Účetní jednotka má jednu pokladnu vedenou v české měně. Pro oblast peněžních prostředků se společnost řídí jak výše uvedenými právními předpisy, tak vnitropodnikovou směrnicí vztahující se k pokladně. V této směrnici jsou zahrnuty především následující pravidla: Odpovědný zaměstnanec za tuto oblast je pokladník, který má na výkon své činnosti podepsanou Dohodu o hmotné odpovědnosti. Při nepřítomnosti pokladníka (nemoc, dovolená a další) zajišťuje v nezbytné míře chod pokladny buď jednatel společnosti, nebo vedoucí logistiky. Vedení pokladní knihy o pohybech hotovosti musí být oddělená pro každou měnu Pokladník přijímá peněžní hotovost (platby odběratelských faktur při úhradách vydaných faktur za hotové, vratky nevyčerpané hotovosti na služební cesty, úhrada manka v hotovosti), vydává peněžní hotovost (úhrada dodavatelům za dodané zboží v hotovosti, výplata mezd zaměstnancům, proplacení cestovních příkazů), hospodaří s ceninami (nákup, úschova a výdej kolků, poštovních známek, nákup dálničních známek), zabezpečuje styk s bankou (výběr hotovosti v bance, především na výplatu mezd v hotovosti, převod přebytečných prostředků nad pokladní limit na běžný účet) Na pokladní operace jsou vystavovány příjmové a výdajové pokladní doklady (PPD a VPD) a je vedena pokladní kniha. Příjmové i výdajové pokladní doklady jsou vystavovány v účetní systému, vždy na základě prvotních podkladů (např. vkladový lístek z banky při odvodu peněz na běžný účet). Doklady jsou průběžně účtovány na příslušné účty a dále pokladní kontroluje správnost provedení pokladních operací a zůstatek, jestli souhlasí s fyzickým stavem pokladny, na konci každého dne uzavře deník pokladny. Účetní zápisy jsou zúčtovány z deníku pokladny do hlavní knihy vždy na konci měsíce. Pokladní respektuje při své činnosti pokladní ustanovení zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. Pokladní doklady jsou tištěny průběžně a na konci měsíce se vytiskne pokladní kniha. 44
Pokladní je povinna zkoumat, zda všechny externí přílohy pokladních dokladů (faktury, paragony) obsahují předepsané náležitosti. Hlavní účetní kontroluje vystavené pokladní doklady, zda jsou při výdeji hotovosti vystavené jako výdajové, při příjmu jako příjmové a zda obsahují pořadové číslo, částku, účel operace, podpis příjemce u výdeje hotovosti, podpis pokladní. K nákupům zboží za hotové je oprávněnému zaměstnanci poskytnuta záloha. Vyúčtování zálohy je provedeno do tří pracovních dní po uskutečnění nákupu s příslušným zaměstnancem. Pro účetní období 2013 jsou stanoveny pokladní limity (tj. částky v CZK). Pokladní hotovost v CZK nesmí překročit 80 000Kč, mimořádná hotovost v CZK v den výplat nesmí být větší než 100 000 Kč a ceniny musí být ve výší tříměsíční průměrné spotřeby. Při odchodu pokladníka ze zaměstnání nesmí překročit hotovost v trezoru. Veškerá hotovost přesahující limit musí být převedena na bankovní účet. Hotovost a ceniny jsou ukládány do trezoru a při odchodu pokladní z místnosti je zamykán. Klíče od trezoru má k dispozici pokladní (eventuelně zastupující osoba) a jednatel společnosti, který je má v zapečetěné obálce se dvěma podpisy ve svém trezoru. Klíče se nesmí ponechat v kanceláři. Pokladní si po skončení pracovní doby klíče odnese s sebou mimo pracoviště a zodpovídá, aby nedošlo k jejich ztrátě či zneužití. Zakázáno je zhotovovat od trezoru klíče pod hrozbou trestní zodpovědnosti. Inventarizace peněžních prostředků v hotovosti a cenin je k datu 31.12, příslušného roku. Neoznámená mimořádná inventarizace je prováděna jednou za rok, v termínu, který stanový jednatel společnosti. Dokladovým výstupem z každé inventarizace je inventurní soupis pokladní hotovosti. Účetní jednotka sestavuje účtový rozvrh pro každé účetní období. Účtový rozvrh obsahuje analytické účty a je uveden v příloze.
45
4.1.2.
Bankovní účty
Účetní jednotka má dva bankovní účty, oba dva jsou vedeny u Československé obchodní banky (ČSOB). Jeden účet je vedené v české měně a druhý v cizí měně (euro). Na základě výpisů z bankovního účtu (VBÚ) se evidují pohyby na účtech do účetnictví. Převážná většina plateb přes bankovní účet jde přes internetové bankovnictví. Manipulovat s bankovnímu účty může jen jednatel společnosti kromě výběru z bankomatu, které může učinit i pokladník. Výběr z bankomatu pokladníkem nesmí překročit stanovený limit, který je 15 000 Kč. Pokladník musí vždy doložit stvrzenku o výši výběru jednateli společnosti.
4.1.3.
Bankovní úvěry
Firma čerpá jeden dlouhodobý bankovní úvěr a jeden krátkodobý bankovní úvěr. Všechny úvěry jsou sjednané u Československé obchodní banky. Dlouhodobý úvěr přijala v prosinci 2013 na nákup výrobního stroje. Splatnost byla stanovena na šest let. Krátkodobý provozní úvěr byl použit na nákup zásob, který má splatnost jeden rok a přijala ho v srpnu 2013.
4.2. Účtování Nyní si uvedu účetní operace, které byly účetní jednotkou účtovány. Půjde o operace, které jsou za měsíční účetní období, a to od 1. 12. 2013 do 31. 12. 2013.
46
Společnost měla k 1. 12. 2013 následující položky finančních aktiv a přijatých úvěrů: Tabulka 11: Finanční majetek a krátkodobý bankovní úvěr firmy JIKO s.r.o. k 1. 12. 2013
Položky přijatých aktiv a přijatých úvěrů
Stav k 1. 12. 2013
Pokladna
50 524 Kč
Peníze na běžném účtu
338 852 Kč
Krátkodobý úvěr
42 937 Kč
Zdroj: Vlastní úprava
Účetní operace – bankovní úvěry 1) Splátka krátkodobého bankovního úvěru z bankovního účtu
4 771 Kč
a) Výpis z bankovního účtu b) Výpis z úvěrového účtu 2) Přijatá faktura za nákup výrobního stroje cena bez DPH je 452 320 Kč, DPH 21% je 94 987 Kč. Celková cena s DPH je 547 307 Kč. 3) Poskytnutí dlouhodobého úvěru přímou úhradou za výrobní stroj
547 307 Kč
4) Převedení výrobního stroje do užívání
547 307 Kč
5) Splátka dlouhodobého bankovního úvěru z bankovního účtu
8 602 Kč
a) Výpis z bankovního účtu b) Výpis z úvěrového účtu 6) Úrok z dlouhodobého bankovního úvěru
1 250 Kč
Účetní operace – pokladna a bankovní účet 7) Nákup dálničních známek za hotové
3 000 Kč
8) Spotřebován materiál nakoupený za hotové
32 232 Kč
9) Tržba v hotovosti za prodané výrobky
15 672 Kč
10) Vklad peněz do pokladny z bankovního účtu
10 000 Kč
a) Výpis z bankovního účtu b) Příjmový pokladní doklad 11) Přijatá faktura od dodavatele za poskytnuté služby
5 484 Kč
12) Úhrada přijaté faktury za služby z bankovního účtu
5 484 Kč
13) Přijatá faktura za energie
38 210 Kč
14) Úhrada přijatá faktura za energie z bankovního účtu
38 210 Kč
15) Poplatky za vedení účtu
250 Kč 47
16) Převod peněz z pokladny na bankovní účet
6 000 Kč
a) Výdajový pokladní doklad b) Výpis z bankovního účtu 17) Uhrazená vydaná faktura odběratelem na bankovní účet
120 655 Kč
18) Převod peněz z bankovního účtu na termínovaný účet
12 000 Kč
a) Výpis z bankovního účtu b) Výpis z termínovaného bankovního účtu 19) Předpis silniční daně
1 200 Kč
20) Úhrada silniční daně z bankovního účtu
1 200 Kč
21) Tržba za prodané výrobky na bankovní účet
85 654 Kč
Účetní operace – pokladna a bankovní účet ve vztahu k zaměstnancům 22) Poskytnutí zálohy zaměstnanci na drobné nákupy v hotovosti
5 000 Kč
23) Nákup kancelářských potřeb
2 342 Kč
24) Vrácení nespotřebované zálohy zaměstnancem do pokladny
2 658 Kč
25) Výplata mezd zaměstnancům z bankovního účtu
25 500 Kč
Tabulka 12: Zaúčtování účetních operací
Číslo
Popis účetní operace
Částka v Kč
MD
D
1a.
Splátka krátkodobého úvěru (VBÚ)
4 771 Kč
261
221 100
1b.
Splátka krátkodobého úvěru (VÚÚ)
4 771 Kč
231
261
2.
Přijatá faktur za výrobní stroj
547 307 Kč
042
321
547 307 Kč
321
461
547 307 Kč
022
042
8 602 Kč
261
221 100
8 602 Kč
461
261
účetní operace
(FAP) 3.
Poskytnutí dlouhodobého úvěru na výrobní stroj (VÚÚ)
4.
Převedení výrobního stroje do užívání (VÚD)
5a.
Splátka dlouhodobého úvěru (VBÚ)
5b.
Splátka dlouhodobého úvěru (VÚÚ)
6.
Úrok z dlouhodobého úvěru (VÚÚ)
1 250 Kč
562
461
7.
Nákup dálničních známek (VPD)
3 000 Kč
213
211
48
8.
Spotřeba nakoupeného materiál
32 232 Kč
501
211
(VPD) 9.
Tržba za prodané výrobky (PPD)
15 672 Kč
211
601
10a.
Vklad peněz do pokladny
10 000 Kč
261
221 100
10 000 Kč
211
261
z bankovního účtu (VBÚ) 10b-
Vklad peněz do pokladny z bankovního účtu (PPD)
11.
Přijatá faktura za služby (FAP)
5 484 Kč
518
321
12.
Úhrada přijaté faktury za služby
5 484 Kč
321
221 100
(VBÚ) 13.
Přijatá faktura za energie (FAP)
38 210 Kč
502
321
14.
Úhrada přijaté faktury za energie
38 210 Kč
321
221 100
(VBÚ) 15.
Poplatky za vedení účtu (VBÚ)
250 Kč
568
221 100
16a.
Převod peněz na bankovní účet
6 000 Kč
261
211
6 000 Kč
221 100
261
z pokladny (VPD) 16b.
Převod peněz na bankovní účet z pokladny (VBÚ)
17.
Úhrada vydané faktury (VBÚ)
120 655 K4
221 100
311
18a.
Převod peněz z bankovního účtu na
12 000 Kč
261
221 100
12 000 Kč
221 200
261
termínovaný účet (VBÚ) 18b.
Převod peněz z bankovního účtu na termínovaný účet (VBÚ termínovaný)
19.
Předpis silniční daně (VÚD)
1 200 Kč
531
345
20.
Úhrada silniční daně (VBÚ)
1 200 Kč
345
221 100
21.
Tržba za prodané výrobky (VBÚ)
85 654 Kč
221 100
601
22.
Poskytnutí zálohy zaměstnanci
5 000 Kč
335
211
(VPD) 23.
Nákup kancelářských potřeb (VPD)
2 342 Kč
501
335
24.
Vrácení nespotřebované zálohy
2 658 Kč
211
335
25 500 Kč
331
221 100
(PPD) 25.
Výplata mezd (VBÚ)
Zdroj: Vlastní úprava
49
K 31. 12. 2013 po zaúčtování všech výše uvedených účetních operací měla daná firma následující položky finančních aktiv a přijatých úvěrů: Tabulka 13: Finanční majetek a bankovní úvěry firmy JIKO s.r.o. k 31. 12. 2013
Položky přijatých aktiv a přijatých úvěrů
Stav k 31. 12. 2013
Pokladna
32 622 Kč
Peníze na běžném účtu
445 144 Kč
Termínovaný účet
12 000 Kč
Ceniny
3 000 Kč
Dlouhodobý úvěr
539 955 Kč
Krátkodobý úvěr
42 937 Kč
Zdroj: Vlastní úprava
Z výše uvedených účetních operací má účetní jednotka pouze finanční náklady ve formě poplatků za vedení účtu a úrok z dlouhodobého bankovního úvěru.
50
Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo teoreticky popsat dlouhodobý a krátkodobý finanční majetek a bankovní úvěry a dále analyzovat způsob účtování krátkodobého finančního majetku u konkrétní účetní jednotky. Svou práci jsem rozdělila na finanční majetek, peněžní prostředky a bankovní úvěry.
V kapitole finanční majetek jsem popsala dlouhodobý a krátkodobý finanční majetek a bankovní úvěry a výpomoci. Poté jsem se zabývala oceňováním, inventarizací a archivací finančního majetku. Kde jsem se převážně řídila legislativními normami.
Dále jsem se podrobněji věnovala peněžním prostředkům a to zejména pokladně, ceninám, bankovním účtům a bankovním úvěrům. V každé podkapitolce jsem uvedla zásady účtování a následně předvedla nejčastější účetní operace.
V praktické části jsem vycházela z konkrétních dat z vybrané účetní jednotky, jejíž název byl pro účely mé práce fiktivní. Ve své práci jsem uvedla časté účetní operace zúčtované v průběhu jednoho měsíce v rámci peněžních prostředků. Zjistila jsem, že daná účetní jednotka dodržuje právní předpisy a zásady vedení pokladny. Vzhledem k tomu, že společnost se chystá založit valutovou pokladnu, tak je nezbytné, aby si připravila další směrnice, které se budou týkat valutové pokladny.
51
Seznam použité literatury Tištěná monografie – odborné publikace: 1) BŘEZINOVÁ, Hana. Základy účetnictví 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2011. ISBN 978-80-7265-200-6. 2) KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. 16. aktualizované vyd. Praha: Bova Polygon, 2004. ISBN 80-7273-098-3 3) PILÁTOVÁ, Jana a Tomáš PILÁT. Pokladna její organizace a vedení. 7. aktualizované vyd. Praha: Nakladatelství ANAG, 2011. ISBN 978-80-7263-640-2. 4) STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 260s. ISBN 978-80-7357-557-1.
Internetové odkazy – právní předpisy 5) ČESKO. Zákon č.90/2012 o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [online] Dostupný z:
6) ČESKO. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví [online] Dostupný z: < http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto-v2002-500/> 7) ČESKO. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, [online] Dostupný z: < http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/> 8) ČESKO. Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů [online] Dostupný z: < http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-499 > 9) ČESKO. Zákon č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty [online] Dostupný z:
10) ČESKO. České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. [online] Dostupný z:
52
11) ČESKO. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce [online] Dostupný z:
12) ČESKO. Zákon č.254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů [online] Dostupný z:
13) ČESKO. Zákon č.26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů [online] Dostupný z:
14) ČESKO. Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů [online] Dostupný z:
Internetové odkazy – další informace: 15) FINANCE. Archivace a skartace účetních dokladů [online]. [cit.2013-12-19] Dostupný
z:
http://www.finance.cz/zpravy/finance/293499-archivace-a-skartace-
ucetnich-dokladu-/ 16) NETE. Pokladní kniha a pokladní doklady [online]. [cit.2014-2-14] Dostupný z: http://pokladny.nete.cz/pokladni-system-systemy-pos/pokladni-kniha-doklady 17) TESTY Z ÚČETNICTVÍ. Slovníček účetních pojmů [online]. [cit.2014-3-11] Dostupný
z:
http://www.testyzucetnictvi.cz/slovnicek-ucetnich-
pojmu.php?pojem=penize-na-ceste Další zdroje: Vnitřní data vybrané účetní jednotky použita v praktické části práce
53
Seznam použitých zkratek PPD
Pokladní příjmový doklad
VPD Pokladní výdajový doklad VBÚ Výpis z bankovního účtu VÚD Vnitřní účetní doklad VÚÚ Výpis z úvěrového účtu FAP
Faktura přijatá
ČNB Česká národní banka IFRS Mezinárodní standardy účetního výkaznictví
Běžně používané zkratky v seznamu nejsou uvedeny.
Seznam tabulek Tabulka 1: Finanční majetek v rozvaze Tabulka 2: Možný vzor pokladní knihy vedené v Kč Tabulka 3: Příklad pokladna Tabulka 4: Příklad pokladna v cizí měně Tabulka 5: Příklad pokladna v cizí měně Tabulka 6: Příklad ceniny Tabulka 7: Příklad ceniny - stravenky Tabulka 8: Příklad bankovní účet 54
Tabulka 9: Příklad bankovní účet v cizí měně Tabulka 10: Příklad bankovní úvěr Tabulka 11: Finanční majetek a krátkodobý bankovní úvěr firmy JIKO s.r.o. k 1. 12. 2013 Tabulka 12: Zaúčtování účetních operací Tabulka 13: Finanční majetek a bankovní úvěry firmy JIKO s.r.o. k 31. 12. 2013
Seznam obrázků Obrázek 1: Prvotní oceňování finančního majetku
55
Seznam příloh Příloha č. 1 – Účtový rozvrh Příloha č. 2 – Seznam použitých analytických účtů v praktické části
56
Příloha č. 1
Typový účtový rozvrh pro podnikatele Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek 011-Zřizovací výdaje 012-Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013-Software 014-Ocenitelná práva 015-Goodwill 019-Jiný dlouhodobý nehmotný majetek 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 021-Stavby 022-Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 025-Pěstitelské celky trvalých porostů 026-Dospělá zvířata a jejich skupiny 029-Jiný dlouhodobý hmotný majetek 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 031-Pozemky 032-Umělecká díla a sbírky 04 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 041-Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku 042-Pořízení dlouhodobého hmotného majetku 043-Pořízení dlouhodobého finančního majetku 05 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 051-Poskytnuté zálohy dlouhodobý nehmotný majetek 052-Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 053-Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek 06 – Dlouhodobý finanční majetek 061-Podíly v ovládaných a řízených osobách 062-Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem 063-Ostatní cenné papíry a podíly 065-Dluhové cenné papíry držené do splatnosti 066-Půjčky a úvěry-ovládající a řídící osoba, podstatný vliv 067-Ostatní půjčky 069-Jiný dlouhodobý finanční majetek 07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 071-Oprávky ke zřizovacím výdajům 072-Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje 073-Oprávky k softwaru 074-Oprávky k ocenitelným právům 075-Oprávky ke goodwilu 079-Oprávky k jinému dlouhodobému nehmotnému majetku 1
08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 081-Oprávky ke stavbám 082-Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí 085-Oprávky k pěstitelským celkům a trvalým porostům 086-Oprávky k dospělým zvířatům a jejich skupinám 089-Oprávky k jinému dlouhodobému hmotnému majetku 09 - Opravné položky k dlouhodobému majetku 091-Opravná položka k dlouhodobému nehmotnému majetku 093-Opravná položka k dlouhodobému hmotnému majetku 094-Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému nehmotnému majetku 095-Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému hmotnému majetku 096-Opravná položka k dlouhodobému finančnímu majetku 097-Oceňovací rozdíl k nabytému majetku 098-Oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku Účtová třída 1 - Zásoby 11 - Materiál 111-Pořízení materiálu 112-Materiál na skladě 119-Materiál na cestě 12 – Zásoby vlastní výroby 121-Nedokončená výroba 122-Polotovary vlastní výroby 123-Výrobky 124-Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny 13 - Zboží 131-Pořízení zboží 132-Zboží na skladě a v prodejnách 139-Zboží na cestě 15 – Poskytnuté zálohy na zásoby 151-Poskytnuté zálohy na materiál 152-Poskytnuté zálohy na mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny 153-Poskytnuté zálohy na zboží 19 – Opravné položky k zásobám 191-Opravná položka k materiálu 192-Opravná položka k nedokončené výrobě 193-Opravná položka k polotovarům vlastní výroby 194-Opravná položka k výrobkům 195-Opravná položka k mladým a ostatním zvířatům a jejich skupinám 196-Opravná položka ke zboží 197-Opravná položka k zálohám na materiál 198-Opravná položka k zálohám na zboží 199-Opravná položka k zálohám na mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny
2
Účtová třída 2 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěru 21 - Peníze 211-Pokladna 213-Ceniny 22 – Účty v bankách 221-Bankovní účty 23 – Krátkodobé bankovní úvěry 231-Krátkodobé bankovní úvěry 232-Eskontní úvěry 24 – Krátkodobé finanční výpomoci 241-Vydané krátkodobé dluhopisy 249-Ostatní krátkodobé finanční výpomoci 25 – Krátkodobé cenné papíry a podíly a pořizovaný krátkodobý finanční majetek 251-Majetkové cenné papíry k obchodování 252-Vlastní akcie a obchodní podíly 253-Dluhové cenné papíry k obchodování 256- Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti 257 259-Pořizování krátkodobého finančního majetku 26 – Převody mezi finančními účty 261-Peníze na cestě 29 – Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku 291-Opravná položka ke krátkodobému finančnímu majetku Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy 31 – Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) 311-Pohledávky z obchodních vztahů 313-Pohledávky za eskontované cenné papíry 314-Poskytnuté provozní zálohy – krátkodobé i dlouhodobé 315-Ostatní pohledávky 32 – Závazky (krátkodobé) 321-Závazky z obchodních vztahů 322-Směnky k úhradě 324-Přijaté zálohy provozní 325-Ostatní závazky 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi 331-Zaměstnanci 333-Ostatní závazky vůči zaměstnancům 335-Pohledávky za zaměstnanci 336-Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 34 – Zúčtování daní a dotací 341-Daň z příjmů 3
342-Ostatní přímé daně 343-Daň z přidané hodnoty 345-Ostatní daně a poplatky 346-Dotace ze státního rozpočtu 347-Ostatní dotace 35 – Pohledávky za společníky, za účastníky sdružení a za členy družstva 351-Pohledávky-ovládající a řídící osoba 352-Pohledávky-podstatný vliv 353-Pohledávky za upsaný základní kapitál 354-Pohledávky za společníky při úhradě ztráty 355-Ostatní pohledávky za společníky a členy družstva 358-Pohledávky k účastníkům řízení 36 – Závazky ke společníkům, k účastníkům sdružení a ke členům družstva 361-Závazky-ovládající a řídící osoba 362-Závazky-podstatný vliv 364-Závazky ke společníkům při rozdělování zisku 365-Ostatní závazky ke společníkům a členům družstva 366-Závazky ke společníkům a členům družstva ze závislé činnosti 367-Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů 368-Závazky k účastníkům sdružení 37 – Jiné pohledávky a závazky 371-Pohledávky z prodeje podniku 372-Závazky z koupě podniku 373-Pohledávky a závazky z pevných termínových operací 374-Pohledávky z pronájmu 375-Pohledávky z vydaných dluhopisů 376-Nakoupené opce 377-Prodané opce 378-Jiné pohledávky 379-Jiné závazky 38 – Přechodné účty aktiv a pasivt 381-Náklady příštích období 382-Komplexní náklady příštích období 383-Výdaje příštích období 384-Výnosy příštích období 385-Příjmy příštích období 388-Dohadné účty aktivní 389-Dohadné účty pasivní 39 – Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování 391-Opravná položka k pohledávkám 395-Vnitřní zúčtování 398-Spojovací účet při sdružení Účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy 4
411-Základní kapitál 412-Emisní ážio 413-Ostatní kapitálové fondy 414-Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 417-Vypořádání rozdílu z přeměn společností 418-Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách 419-Změny základního kapitálu 42 – Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření 421-Zákonný rezervní fond 422-Nedělitelný fond 423-Statutární fondy 427-Ostatní fondy 428-Nerozdělený zisk minulých let 429-Neuhrazená ztráta minulých let 43 – Výsledek hospodaření 431-Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení 45 - Rezervy 451-Rezervy podle zvláštních právních předpisů 452-Rezerva na důchody o obdobné závazky 453-Rezerva na daň z příjmů 459-Ostatní rezervy 46 – Dlouhodobé bankovní úvěry 461-Bankovní úvěry 47 – Dlouhodobé závazky 471-Dlouhodobé závazky-ovládající a řídící osoba 472-Dlouhodobé závazky-podstatný vliv 473-Vydané dluhopisy 474-Závazky z pronájmu 475-Dlouhodobé přijaté zálohy 478-Dlouhodobé směnky k úhradě 479-Jiné dlouhodobé závazky 48 – Odložený daňový závazek a pohledávka 481-Odložený daňový závazek a pohledávka 49 – Individuální podnikatel 491-Účet individuálního podnikatele Účtová třída 5 - Náklady 50 – Spotřebované nákupy 501-Spotřeba materiálu 502-Spotřeba energie 503-Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek 504-Prodané zboží 5
51 - Služby 511-Opravy a udržování 512-Cestovné 513-Náklady na reprezentaci 518-Ostatní služby 52 – Osobní náklady 521-Mzdové náklady 522-Příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti 523-Odměny členům orgánů společnosti a družstva 524-Zákonné sociální pojištění 525-Ostatní sociální pojištění 526-Sociální náklady individuálního podnikatele 527-Zákonné sociální náklady 528-Ostatní sociální náklady 53 – Daně a poplatky 531-Daň silniční 532-Daň z nemovitostní 538-Ostatní daně a poplatky 54 – Jiné provozní náklady 541-Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 542-Prodaný materiál 543-Dary 544-Smluvní pokuty a penále 545-Ostatní pokuty a penále 546- Odpis pohledávky 548-Ostatní provozní náklady 549-Manka a škody z provozní činnosti 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti 551-Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 552-Tvorba a zúčtování rezerv podle zvláštních právních předpisů 554- Tvorba a zúčtování ostatních rezerv 555-Tvorba a zúčtování komplexních nákladů příštích období 557-Zúčtování oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku 558-Tvorba a zúčtování zákonných opravných položek 559-Tvorba a zúčtování ostatních opravných položek v provozní oblasti 56 – Finanční náklady 561-Prodané cenné papíry a podíly 562-Úroky 563-Kursové ztráty 564-Náklady z přecenění cenných papírů 566-Náklady z finančního majetku 567-Náklady z derivátových operací 568-Ostatní finanční náklady 6
569-Manka a škody na finančním majetku 57 – Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti 574-Tvorba a zúčtování finančních rezerv 579-Tvorba a zúčtování opravných položek ve finanční olbasti 58 – Mimořádné náklady 581-Náklady na změnu metody 582-Škody 584-Tvorba a zúčtování mimořádných rezerv 588-Ostatní mimořádné náklady 589-Tvorba a zúčtování opravných položek v mimořádné činnosti 59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů 591-Daň z příjmů z běžné činnosti-splatná 592-Daň z příjmů z běžné činnosti-odložená 593-Daň z příjmů z mimořádné činnosti-splatná 594-Daň z příjmů z mimořádné činnosti-odložená 595-Dodatečné odvody daně z příjmů 596-Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům 597-Převod provozních nákladů 598-Převod finančních nákladů Účtová třída 6 - Výnosy 60 – Tržby za vlastní výkony a zboží 601-Tržby za vlastní výrobky 602-Tržby z prodeje služeb 604-Tržby za zboží 61 – Změny stavu zásob vlastní činnosti 611-Změna stavu nedokončené výroby 612-Změna stavu polotovarů vlastní výroby 613-Změna stavu výrobků 614-Změna stavu zvířat 62 - Aktivace 621-Aktivace materiálu a zboží 622-Aktivace vnitropodnikových služeb 623-Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku 624-Aktivace dlouhodobého hmotného majetku 64 – Jiné provozní výnosy 641-Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 642-Tržby z prodeje materiálu 644-Smluvní pokuty a úroky z prodlení 646-Výnosy z odepsaných pohledávek 648-Ostatní provozní výnosy 66 – Finanční výnosy 661-Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 7
662-Úroky 663-Kursové zisky 664-Výnosy z přecenění cenných papírů 665-Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 666-Výnosy z krátkodobého finančního majetku 667-Výnosy z derivátových operací 668-Ostatní finanční výnosy 68 – Mimořádné výnosy 681-Výnosy ze změny metody 688-Ostatní mimořádné výnosy 69 – Převodové účty 697-Převod provozních výnosů 698-Převod finančních výnosů Účtová třída 7 – Závěrkové a podrozvahové účty 70 – Účty rozvažné 701-Počáteční účet rozvažný 702-Konečný účet rozvažný 71 – Účet zisků a ztrát 710-Účet zisku a ztráty 75-79 – Podrozvahové účty Účtové třídy 8 a 9 –Vnitropodnikové účetnictví762
8
Příloha č. 2
Seznam použitých analytických účtů v praktické části 221 100 Běžný účet ČSOB 221 200 Termínovaný účet ČSOB
1
