Financování firemní klientely (SME a Corporate)

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Financování firemní klientely (SME a Corporate) Diplomová práce

Autor:

Bc. Jaroslava Kohoutková Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Olga Šeflová

Duben, 2015

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

………………………………… Jaroslava Kohoutková

V Karlových Varech, dne 22. 4. 2015

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí mé diplomové práce Ing. Olze Šeflové za cenné připomínky a odborné rady, které mi poskytla a kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.

Anotace Diplomová práce se zabývá financováním firemní klientely SME a korporátní klientely. První kapitola je zaměřena na teoretické vymezení úvěrových produktů a možnosti jejich členění. Dále jsou zde uvedeny formy zajištění podnikatelských úvěrů. Další kapitola objasňuje úvěrové postupy a obchodní podmínky při provozním a investičním financování v České spořitelně. Úvěrové postupy jsou zvlášť charakterizovány pro SME (malé a střední firmy) a pro korporátní klientelu. Kapitola zahrnuje i část týkající se řízení úvěrového rizika v České spořitelně. Následující kapitola obsahuje vyhodnocení možností financování firemní klientely. V poslední kapitole je provedena analýza makroekonomických faktorů, které ovlivňují podnikatelské prostředí v ČR. V závěru jsou zhodnoceny perspektivy trhu a další možnosti získávání finančních prostředků pro podnikání. Klíčová slova: korporátní klientela, investiční úvěr, provozní úvěr, úvěrová rizika, zajištění Annotation This thesis deals with the financing of company clients SME and corporate clients. The first chapter focuses on the theoretical definition of loan products and possibilities of their division. Furthermore, there are mentioned forms of securing business loans. Another chapter focuses on lending practices and business conditions in the operating and investment financing in the Czech Savings Bank. Credit procedures are described separately for SME (small and medium businesses) and for corporate clients. The chapter includes as well a section on credit risk management in the Czech Savings Bank. The following chapter contains an evaluation of financing options for corporate clients. In the last chapter there are mentioned macroeconomic faktors that affect the business environment in the country. In conclusion, there are evaluated the prospects of the market and other ways of obtaining funds for business. Key words: corporate clients, investment loans, operating loans, credit risk, collateral

OBSAH Úvod ...................................................................................................................................... 8 1.

Teoretické vymezení úvěrových produktů pro firmy ....................................................... 9 1.1.

Využívání úvěrových registrů v České republice .................................................... 11

1.2.

Možnosti členění bankovních úvěrů ....................................................................... 11

1.3.

Druhy bankovních podnikatelských úvěrů .............................................................. 12

1.3.1. Provozní úvěry ..................................................................................................... 12 1.3.1.1. Úvěr na sezónní náklady ................................................................................. 13 1.3.1.2. Úvěr na přechodný nedostatek finančních prostředků ...................................... 14 1.3.1.3 Kontokorentní úvěr ......................................................................................... 14 1.3.1.4. Eskontní úvěr .................................................................................................. 15 1.3.1.5. Revolvingový úvěr.......................................................................................... 16 1.3.2. Investiční úvěry.................................................................................................... 16 1.3.2.1. Kombinovaný úvěr na provozní a investiční účely .......................................... 17 1.3.2.2. Hypoteční úvěr pro podnikatelské subjekty ..................................................... 17 1.3.2.3. Syndikovaný úvěr ........................................................................................... 18 1.4.

Zajištění úvěrových rizik........................................................................................ 19

1.5.

Formy zajištění podnikatelských úvěrů .................................................................. 21

1.5.1. Zástavní právo k nemovitosti ............................................................................... 21 1.5.2. Zástavní právo k movité věci................................................................................ 21 1.5.3. Zástavní právo k pohledávkám ............................................................................. 22 1.5.4. Ručení ................................................................................................................. 22 1.5.5. Finanční a bankovní záruka .................................................................................. 22 1.5.6. Zajištění směnkou ................................................................................................ 24 1.5.7. Zástavní právo k cenným papírům ........................................................................ 24 1.5.8. Zástavní právo k podílu v korporaci ..................................................................... 24 1.5.9. Zástavní právo k ochranné známce ....................................................................... 24 1.5.10.Zástavní právo k pojistnému plnění .................................................................... 24 1.5.11.Přistoupení k dluhu ............................................................................................. 25 2.

Metodologie práce......................................................................................................... 26

3. Úvěrové postupy a obchodní podmínky při provozním a investičním financování v České spořitelně ............................................................................................................................. 28 3.1.

Postavení České spořitelny v oblasti financování firemní klientely ......................... 28 5

3.1.1. Způsob obsluhy podnikatelských subjektů v rámci České spořitelny .................... 29 3.2. Druhy úvěrových produktů poskytované Českou spořitelnou pro podnikatele, malé a střední firmy ..................................................................................................................... 30 3.2.1. Firemní úvěr České spořitelny .............................................................................. 30 3.2.2. Neúčelový úvěr .................................................................................................... 30 3.2.3. Kontokorent ......................................................................................................... 31 3.2.4. Investiční úvěr ..................................................................................................... 32 3.2.5. Provozní úvěr ....................................................................................................... 33 3.2.6. Hypoteční business úvěr....................................................................................... 33 3.2.7. Hypotéka na projektové financování .................................................................... 34 3.3. Úvěrové postupy v rámci ČS při poskytování úvěrových produktů pro podnikatele a malé a střední firmy .......................................................................................................... 34 3.3.1. Obecné zásady poskytování podnikatelských úvěrů v rámci ČS ........................... 34 3.3.2. Postup při jednání s klientem................................................................................ 34 3.3.3. Postup po přijetí žádosti o úvěr ............................................................................ 36 3.3.4. Provedení finanční analýzy .................................................................................. 36 3.3.5. Hodnocení interního ratingu klienta v interní aplikaci .......................................... 38 3.3.6. Schvalování úvěrového návrhu............................................................................. 39 3.3.7. Postup po schválení úvěru .................................................................................... 40 3.3.8. Zjednodušené úvěrování pro stávající klienty ....................................................... 40 3.4.

Financování korporátní klientely ............................................................................ 41

3.4.1. Specifikace odvětví v rámci korporátní klientely .................................................. 42 3.4.2. Příprava úvěrového návrhu pro korporátní klientelu ............................................. 48 3.4.3. Schvalovací pravomoci pro úvěry korporátní klientely ......................................... 50 3.5.

Řízení úvěrového rizika rámci České spořitelny ..................................................... 50

3.5.1. Členění portfolia pro účely řízení úvěrového rizika .............................................. 51 3.5.2. Nástroje interního ratingu ..................................................................................... 53 3.5.3. Stresové testování ................................................................................................ 54 4.

Analýza možností financování firemní klientely ............................................................ 57 4.1.

Investiční záměr ..................................................................................................... 57

4.2.

Průběh jednání při vyřizování úvěru ....................................................................... 58

4.3.

Žádost o provedení finanční analýzy ...................................................................... 59

4.4.

Zhodnocení vhodnosti zajištění .............................................................................. 61

4.5.

Příprava úvěrového návrhu .................................................................................... 62 6

4.6. 5.

Schvalování ........................................................................................................... 65

Výsledky, závěry a perspektivy podnikového financování ............................................. 66 5.1.

Vývoj firemního financování v České republice ..................................................... 66

5.2.

Makroekonomické faktory ovlivňující podnikatelské prostředí v ČR...................... 72

5.3.

Výsledek průzkumu trhu u podnikatelských subjektů ............................................. 78

5.4.

Perspektivy trhu a jiné formy financování .............................................................. 83

Závěr ................................................................................................................................... 85 Seznam použité literatury ..................................................................................................... 87 Seznam schémat a tabulek .................................................................................................... 90 Seznam příloh ...................................................................................................................... 91

7

Úvod Základním smyslem podnikání je dosahování zisku a zvyšování finanční i nefinanční hodnoty podniku. Pokud chce podnikatelský subjekt realizovat svoji podnikatelskou činnost, musí mít určitý majetek a zdroje krytí tohoto majetku. Jako zdroj krytí může subjekt využívat jak vlastní, tak cizí kapitál. Využití cizího kapitálu bývá pro mnoho subjektů výhodnější než financování ze zdrojů vlastních. Pro nezanedbatelnou část podnikatelských subjektů je získávání cizích zdrojů jedinou alternativou při nedostatku vlastních zdrojů. Zdroje krytí majetku má subjekt evidovaný v rozvaze na straně pasiv. Může se jednat o krátkodobý cizí kapitál, kam patří například krátkodobé bankovní úvěry, dodavatelské úvěry, krátkodobé zálohy dodavatelům, nevyplacené mzdy a dividendy či výdaje příštích období. Mezi dlouhodobý cizí kapitál lze zařadit dlouhodobé bankovní úvěry, dlouhodobé podnikové obligace. Cílem každého podnikatelského subjektu by měla být dlouhodobá finanční rovnováha a stabilita. Jedním z prostředků, jak toto zajistí, je vhodně uspořádaná struktura kapitálu k majetkové struktuře. Jako podklad pro finanční rozhodování podniku slouží finanční analýza a podnikatelský subjekt by se měl rozhodovat na základě předem vytvořeného finančního plánu. Měl by vytvářet dlouhodobější strategie s využitím poznatků o stavu a možnostech firmy s ohledem na situaci na trhu a okolním prostředí. K nejdůležitějším důvodům pro přiměřené použití cizího kapitálu v podnikání patří to, že za určitých okolností je zpravidla možné, aby explicitní náklady použití cizího kapitálu byly (absolutně i relativně) nižší než náklady financování podniku vlastním kapitálem. Formy a možnosti využití bankovních úvěrů budou hlavní náplní této diplomové práce. Cílem této diplomové práce je analýza a vyhodnocení možností získávání bankovních úvěrů pro firemní klienty ze segmentu SME (Small and Medium Enterprise) a korporátní klientely. Dále pak porovnání parametrů a obchodní podmínek podnikatelských úvěrů. Součástí práce bude rovněž posouzení makroekonomických faktorů, které ovlivňují zájem podnikatelských subjektů o využití bankovních úvěrů.

8

1. Teoretické vymezení úvěrových produktů pro firmy Banky představují jednoho z nejvýznamnějších finančních zprostředkovatelů na finančních trzích. Portfolio úvěrů bank je velice široké a komerční banky mají toto portfolio ze všech finančních institucí nejvíce diverzifikované. Významná část úvěrů je tradičně poskytována ve formě podnikatelských úvěrů různým firmám. Převážná většina firem potřebuje ke své podnikatelské činnosti cizí zdroje, a to jak v průběhu existence, tak především při samotném rozběhu podnikání. Podnikatelský úvěr může být poskytnut v celé řadě forem. Významným momentem při rozhodování o úspěšnosti úvěrového obchodu je posouzení úvěrovatelnosti budoucího dlužníka. Žádost o podnikatelský úvěr obvykle vyžaduje vypracování podnikatelského záměru. Na jeho základě, zhodnocení bonity klienta a posouzení, jak bude úvěr zajištěn, se banka rozhoduje, zda úvěr poskytne, v jaké formě a jak bude úročen. Část úvěru je zpravidla zajištěna majetkem dlužníka (zásobami, nemovitým majetkem, akciemi a dluhopisy apod.). Jestliže úvěr není splacen ve lhůtě, banka se může domoci právní cestou prodeje těchto hodnot a uspokojit tak svou pohledávku. Část bankovních půjček je však nezajištěná, neboť jsou poskytnuty pouze na podkladě slibu dlužníka úvěr splatit. Při rozhodování, zda úvěr poskytne, má banka možnost uplatnit dva základní přístupy. Může brát v úvahu a posuzovat buď podnikatelský záměr, na který mají být poskytnuté prostředky použity, nebo bonitu žadatele o úvěr. Z jejich výsledku (ani v případě, že použije oba) nemusí zdaleka vyplývat jednoznačný závěr. Navíc i zcela nerealizovatelný podnikatelský záměr se může zrodit u dosud velice úspěšného podnikatele, stejně jako dosud špatně hospodařící subjekt může mít skvělý podnikatelský záměr. Obvykle však kvalita podnikatelského záměru odpovídá dosavadním hospodářským výsledkům žadatele o úvěr a banka bere většinou v úvahu obě vzájemně se podmiňující stránky posuzované žádosti o úvěr, objekt i subjekt. Nedílnou součástí úvěrového řízení je v každé bance hodnocení bonity klienta – posouzení jeho způsobilosti úvěr splatit, zahrnující posouzení jeho důvěryhodnosti. Prakticky se postupy bank při analýze bonity klientů mohou i výrazně lišit. Vychází z vlastních informací banky a především z informací od klienta, které musí banka odpovídajícím způsobem ověřit a zpracovat. Hodnocení bonity podnikatelů (firem) je v převážné většině prováděno analýzou jejich finančního hospodaření. Banka analyzuje strukturu majetku, finanční zdroje firmy a zejména stávající a očekávané výsledky hospodaření. 9

Metody, používané postupy i konkrétní náročnost analýz závisí na výši a druhu žádaného úvěru, jde-li o nového klienta nebo firmu, se kterou má banka již své zkušenosti a na řadě dalších okolností. Používané jsou běžné nástroje a ukazatele finanční analýzy, jako je hodnocení likvidity, rentability, solventnosti a cash flow. Při hodnocení bonity občanů i firem si banka jejich důvěryhodnost může ověřit také nahlédnutím do některého z úvěrových registrů. Právě konkrétní postup při hodnocení bonity klientů považují banky za jedno ze svých know-how. Banky vyžadují poskytování údajů o hospodaření firmy nejen před poskytnutím úvěru, ale po celou dobu trvání úvěrového vztahu. Své požadavky v této oblasti obvykle formulují do úvěrové smlouvy a vyžadují mj. pravidelné předkládání účetních výkazů a dalších údajů o hospodářských výsledcích firmy. Má to své opodstatnění, neboť úvěrová rizika trvají po celou dobu úvěrového vztahu. Účel kontroly spočívá nejen v posouzení, zda je úvěr používán na sjednaný účel, ale i k tomu, zda nedochází ke snižování kvality ručení. Pokud dochází ke snižování nebo znehodnocování zástavy, zhoršuje se finanční situace ručitele apod., banka žádá většinou dodatečné zajištění. V případě, že má banka možnost vybrat si mezi zajištěným a nezajištěným úvěrem, rozhoduje se banka (zvláště v tranzitivních ekonomikách) v převážné většině případů pro úvěr zajištěný. Týká se to většinou střednědobých a dlouhodobých, ale i krátkodobých úvěrů. Zajištění úvěru je proto také jednou z velice diskutovaných oblastí při poskytování úvěrů bankami. To je možné v podstatě jakýmkoliv majetkem dlužníka nebo třetí osobou, která se za dlužníka zaručí: zásobami, nemovitým či movitým majetkem, cennými papíry. Je možná i forma peněžního ručení - v takovém případě však pro klienta většinou ztrácí úvěr praktický význam. Úrok je odvozen od sazby PRIBOR. Tato sazba je jednou z nejvýznamnějších sazeb pro většinu klientů banky. K ní je vztažena rozhodující většina úrokových sazeb na depozita i z poskytovaných úvěrů. Je to taková sazba, která bance umožňuje pokrýt provozní náklady a současně získat dostatečný objem depozit. Vývoj základní sazby banky i její výše je vždy úzce spojen s vývojem krátkodobých úrokových sazeb na finančním trhu. Proto je poměrně často měněna. Úrokové rozpětí, které je rozdílem mezi průměrnou výnosností úvěrů a průměrnou nákladovostí vkladů, determinuje výši úrokového zisku banky. 1

1

POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013, s. 231. ISBN 978-80-7400-491-9.

10

1.1.

Využívání úvěrových registrů v České republice

Jedná se o databáze klientů, shromažďující informace o poskytnutých, splácených a nesplácených úvěrech. Banky mají možnost ověřit si, zda nový žadatel o úvěr již nečerpá úvěry u jiných bank či nebankovních institucí a zda je řádně splácí. V České republice funguje bankovní registr (BRKI), který přináší informace o bankovních závazcích fyzických osob a fyzických osob podnikatelů. Nebankovní registr klientských informací (NRKI) poskytující informace o závazcích vůči nebankovním subjektům, především leasingovým a splátkovým společnostem. Od roku 2006 je možná výměna informací mezi NRKIa BRKI. Databáze zájmového sdružení právnických osob SOLUS potom registruje pohledávky bankovních i nebankovních institucí na území České republiky vůči právnickým i fyzickým osobám. Specifické postavení má Centrální registr úvěrů (CRÚ), provozovaný Českou národní bankou. Jedná se o informační systém, který vede databázi úvěrových závazků fyzických osob podnikatelů a právnických osob a umožňuje operativní výměnu těchto informací mezi účastníky CRÚ.2

1.2.

Možnosti členění bankovních úvěrů

Bankovní úvěry je možné členit z různých hledisek: Podle formy poskytnutí úvěru: 

Peněžní úvěry – znamenají skutečné poskytnutí likvidních peněz, obvykle v bezhotovostní podobě. Klient musí v dohodnuté lhůtě splatit přijatý úvěr včetně úroků



Závazkové úvěry a záruky – naopak neznamenají pro klienta bezprostřední získání likvidních prostředků. Banka se v určité formě zaručuje za svého klienta a zavazuje se splnit jeho závazek, pokud tak klient neučiní sám

2

POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013, s. 241. ISBN 978-80-7400-491-9.

11

Podle metody poskytování úvěru: 

Jednorázové – jsou posuzovány individuálně, na základě jednotlivých žádostí



Průběžné – jsou dlužníkem průběžně čerpány podle potřeb dlužníka a průběžně spláceny podle jeho možností

Podle formy účelu úvěru: 

Účelové – je možné jednoznačně určit, na co byly použity



Neúčelové – nelze jednoznačně určit, k čemu přesně byly použity

Podle způsobu zajištění úvěru: 

Zajištěné – úvěry zajištěné konkrétní zajišťovací hodnotou



Nezajištěné – jsou kryty kvalitou hospodaření

Z časového hlediska: 

Krátkodobé



Střednědobé



Dlouhodobé

1.3.

Druhy bankovních podnikatelských úvěrů

V následující kapitole budou úvěry popsány dle účelu jejich použití.

1.3.1.

Provozní úvěry

Jedná se o úvěry, s jejichž pomocí podniky financují běžný provoz, nákup, výrobu a prodej svých produktů. Úvěr na provozní potřeby – účelem poskytnutí tohoto úvěru je financování pohledávek za odběrateli úvěrovaného subjektu do lhůty splatnosti a to jak tuzemských, tak zahraničních. Objektem úvěru mohou být rovněž zásoby, u stavebních firem i zásoby z titulu nedokončené výroby. Klient banky je smluvně vázán vymezeným účelem použití finančních prostředků a tento účel není možné v průběhu vztahu měnit, stejně jako není možné překročit dohodnutou výši úvěru. Tímto úvěrem tedy nelze financovat pohledávky po lhůtě splatnosti, ani zásoby, kryté zálohami, ani zálohy poskytnuté dodavatelům. 12

Prostředky touto cestou získané jsou použity k přímému zaplacení potřeb (např. faktur za dodaný materiál) nebo se převedou na běžný účet klienta a účelovost jejich použití pracovníci banky následně prověřují. 3 Čerpat a splácet tento typ úvěru je možné jednorázově nebo postupně ve smluvně dohodnutých termínech. Banka obvykle nabízí tři varianty splátkového modelu: a) smluvně dohodnuté termíny pro splátky jistiny a úhradu úroků jsou totožné b) úhrada úroků probíhá měsíčně nebo čtvrtletně, jistina se splácí jednorázově v den splatnosti úvěru c) smluvně dohodnuté termíny pro splátky jistiny a úhradu úroků jsou odlišné Nejčastěji je úvěr na oběžné prostředky poskytovaný jako krátkodobý (může být bankou nabízen také jako střednědobý a dlouhodobý), bývá poskytován jednorázově v celé částce a podobným způsobem i splácen. U úvěru na oběžné prostředky je použita metoda úvěrování podle stavu objektu, suma úvěru je limitována výší oběžných prostředků a kalkuluje se ve vztahu k předpokládanému stavu tržeb (denní průměr) a průměrné době splatnosti pohledávek. Krátkodobý úvěr na pohledávky bývá často dlužníkovi poskytován opakovaně ve stejném nebo nižším objemu, má tedy sice přetržitý charakter, ale jeho revolvingová konstrukce výrazně přispívá k plynulosti klientovi reprodukce. Využívá se např. k financování krátkodobě se opakujícího výkyvu v zásobách.

1.3.1.1. Úvěr na sezónní náklady Tento úvěr umožňuje klientům pokrýt sezónní výkyv v nákladech, jenž vyplývá z charakteru podnikatelské činnosti klienta. Je poskytován pouze jako krátkodobý, maximálně do výše předpokládaného výkyvu. Úvěr lze čerpat jednorázově nebo postupně, smluvně dohodnuté termíny čerpání respektují předpoklad nerovnoměrného vývoje nákladů. Splátky úvěru bývají obvykle rovněž stanoveny jako postupné a navazují na předpokládaný vývoj tržeb a nákladů. Tato konstrukce úvěrového produktu pozitivně ovlivňuje peněžní toky klienta tím, že je podporuje v období, kdy jsou jeho výdaje vlivem sezónních nákladů vyšší než příjmy.

3

PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007, s. 296. ISBN 978-80-245-1180-1.

13

Předpokládá se zde účelové čerpání, a tedy přesun prostředků z úvěrového účtu přímo na běžný účet jeho obchodního partnera (dodavatele). Nebo převod na klientův běžný účet se samozřejmou průběžnou prověrkou účelovosti použití prostředků.4

1.3.1.2. Úvěr na přechodný nedostatek finančních prostředků O tento úvěr žádá klient banku v situaci, kdy ne vlastní vinou pociťuje nedostatek prostředků na krytí potřeb plynoucích z podnikatelské činnosti (druhotná platební neschopnost klienta). Rozhodnutí o poskytnutí úvěru pak nutně předchází detailní analýza příčin vzniku finančních potíží. Úvěr je chápán jako krátkodobý (obvykle je čerpán jednorázově), bývá poskytnut kvalitnímu klientovi s jinak příznivou finanční a úvěrovou historií a dlouhodobě stabilním vztahem k bance. Je třeba eliminovat možnost použití těchto prostředků k řešení dlouhodobých problémů v hospodaření. Je možné jej využít jako zdroj k financování pohledávek po lhůtě splatnosti či k úhradě splátky jiného úvěru.5

1.3.1.3 Kontokorentní úvěr Jeho specifikum spočívá ve vazbě na realizaci platebního styku klienta a v možnosti přejít do debetu na běžném – kontokorentním účtu, kterou dává banka jeho vlastníkovi přidělením tzv. úvěrového rámce. Prostředky jsou čerpány variabilně dle potřeby. Podmínkou získání tohoto typu úvěru je soustředění platebního styku na kontokorentním účtu klienta. K tíži účtu jsou vztahovány veškeré úhrady a v jeho prospěch platby došlé od různých plátců. Pokud by kontokorentní účet vykazoval pouze kreditní zůstatek, je klient ve vztahu k bance v pozici věřitele a jde de facto o účet depozitní. Právě smluvním přidělením úvěrového rámce získává vlastník účtu možnost čerpat debetním zůstatkem ve vymezeném prostoru bankovní úvěr a přejít vůči bance z role věřitele do role dlužníka. Každou úhradou došlou na účet se úvěr snižuje a znovu se obnovuje možnost čerpat jej do výše dané povoleným rámcem.6 Kontokorentní úvěr je poskytován jako úvěr krátkodobý. Splatnost je nastavena zpravidla na jeden rok, avšak banka často bezproblémový úvěrový vztah prolonguje, případně upravuje úvěrový rámec. Kontokorentní úvěr je pro klienta velkým přínosem, vytváří mu stálé 4

PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007, s. 297. ISBN 978-80-245-1180-1. 5 PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007, s. 241. ISBN 978-80-245-1180-1. 6 PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007, s. 306. ISBN 978-80-245-1180-1.

14

prostředí a dává možnost plynulého čerpání podle okamžité potřeby. Nevýhodou může být vyšší cena tohoto produktu. Relativně vyšší cena souvisí s větší náročností tohoto typu úvěru z pohledu poskytovatele. Banka totiž musí ve svých zdrojích rezervovat objem odpovídající smluvně dohodnutému úvěrovému rámci, který ale klient nemusí vždy vyčerpat. Pro banku tedy často nastává situace, kdy část jejích prostředků „leží ladem“, protože dlužník platí úrok jen z výše vyčerpaného úvěru. Banka se pochopitelně snaží negativní dopady takového stavu minimalizovat jednak určením oboustranně optimálního rozsahu úvěrového rámce, jednak účtováním tzv. pohotovostní provize z nevyužité částky úvěru (tedy rozdílu mezi sjednaným rámcem a skutečně čerpaným úvěrem). V případě, kdy by rámec nebyl čerpán dlouhodobě nebo klient neplnil podmínky dohodnuté ve smlouvě, může banka zrušit úvěrování na kontokorentu a přejít k postupu přes úvěrový účet. Může dojít k situaci, kdy klient úvěrový rámec překročí. Malé a krátkodobé překročení rámce banka obvykle toleruje, resp. rámec může být už smluvně stanoven jako nepřekročitelný nebo může být dílčí překročení povoleno. Pro povolené překročení rámce je stanovena zvláštní sazba, vždy vyšší než úroková sazba rámce. Nepovolený debet je pak úročen sankční sazbou. 7

1.3.1.4. Eskontní úvěr Krátkodobý úvěr, který poskytuje banka prostřednictvím odkupu (eskontu) směnky před její splatností. Banka sráží úrok – diskont za dobu od eskontu do dne splatnosti směnky. Banka si může směnky ponechat ve svém portfoliu a v době splatnosti je předložit hlavnímu směnečnému dlužníkovi nebo může směnku dále reeskontovat (odprodat) jinému subjektu. Banka poskytuje subjektu, který na ni eskontoval směnku, eskontní úvěr, jehož výše je určena směnečnou částkou a doba splatnosti splatností směnky. Úvěr je splacen v den splatnosti směnky směnečníkem. Banka zpravidla neodkupuje od klienta jednu směnku, ale stanoví klientovi dle jeho bonity eskontní rámec, do kterého je ochotna od klienta odkupovat průběžně směnky. Úvěrový rámec má zpravidla revolvingový charakter.8

7

PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007, s. 306. ISBN 978-80-245-1180-1. 8 DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005, Vysokoškolská učebnice (Linde), s. 525. ISBN 80-7201-515-X.

15

1.3.1.5. Revolvingový úvěr Jedná se o úvěr, u kterého banka stanovuje maximální výši jeho čerpání, tzv. úvěrový rámec, a termín, k němuž bude úvěr po splnění předem dohodnutých podmínek opět obnoven. Úvěrový rámec je neustále obnovován, a to buď ve stejné, nebo v jiné výši. Konstantní typ úvěrového rámce je obvykle využíván tehdy, jde-li o výrobu nebo služby, jejichž proces reprodukce má relativně stejný charakter. Proměnlivý typ úvěrového rámce se používá nejvíce tam, kde proces reprodukce má výrazně proměnlivý charakter. V době platnosti úvěrového rámce, je z hlediska posílení kontroly banky nad využíváním úvěru, vhodné organizovat čerpání a splácení úvěru tak, aby byl úvěr plynule čerpán proti předkládaným fakturám a plynule splácen podle dohodnutých pravidel. Revolvingové úvěry bývají poskytovány většinou na dobu kratší než rok, patří do skupiny krátkodobých úvěrů.9

1.3.2.

Investiční úvěry

Úvěry na pořízení investičního majetku. Finanční prostředky poskytnuté klientovi touto cestou jsou určeny k pořízení hmotného nebo nehmotného investičního majetku (např. staveb včetně projektů, strojů a zařízení nebo jejich souborů), a to až do výše smluvní ceny. Tento typ úvěru předpokládá alternativní splatnost ve všech třech časových horizontech (krátkodobý, střednědobý, dlouhodobý) s tím, že v praxi je více využíván v podobě střednědobé a dlouhodobé. Nejčastějším způsobem čerpání je postupné čerpání k přímým platbám na účet dodavatele na základě klientem předložených faktur. Na běžném účtu klienta se tyto prostředky objeví jen výjimečně ve zvláštně odůvodněných případech. Investiční úvěr umožňuje realizovat finančně náročné investiční akce směřující k rozvoji podnikatelské činnosti klienta a zároveň vytváří předpoklady pro optimalizaci jeho peněžních toků.10 Specifikem investičních úvěrů je, že jsou spojeny s fixním, resp. hmotným investičním majetkem. Pro ten je typické, že:

9

PAVELKA, F., D. BARDOVÁ a R. SVĚTLÁ. Úvěrové obchody. 2. vyd. Praha: BIVŠ, 2008, s. 69. ISBN 97880-7265-140-5. 10 PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007, s. 297. ISBN 978-80-245-1180-1.

16

se nespotřebuje během jednoho výrobního cyklu, ale na rozdíl od provozního majetku se zúčastňuje celé řady výrobních cyklů po sobě následujících důsledkem toho se investice do něj vložené vracejí postupně, úměrně tomu, jak se hodnota investičního majetku přenáší do nově vyráběných výrobků nebo služeb 11

1.3.2.1. Kombinovaný úvěr na provozní a investiční účely Je vytvořen ve snaze spojit pozitiva úvěru na pohledávky a úvěru investičního. Umožňuje totiž na jednom úvěrovém účtu (na základě jedné úvěrové smlouvy) financovat potřeby rozdílného charakteru s tím, že jedním z úvěrovaných objektů musí být vždy hmotný investiční majetek. Jeho hlavní pozitivum spočívá v tom, že umožňuje operativní a komplexní úvěrování vybraných provozních a investičních potřeb na základě jedné úvěrové smlouvy. 12

1.3.2.2. Hypoteční úvěr pro podnikatelské subjekty Použití hypotečních úvěrů je obvykle spojováno s financováním osobních potřeb příjemce úvěru, je však možné hypoteční úvěry využívat i k podnikatelským účelům. Úvěr je určen k financování nákupu, rekonstrukce nebo výstavby nemovitostí, které mají následné využití v podnikání, pronájmem třetím osobám nebo prodejem. Rovněž může pomoci vypořádat majetkové poměry či splatit jiný úvěr. Úvěrem lze financovat i nákup zemědělské půdy. Úvěr je vždy zajištěn zástavním právem k nemovitosti. Úrokovou sazbu volí klient fixní dle nabídky dané banky či sazbu odvozenou od PRIBORu nebo základní sazby banky. Splácení úvěru je zajištěno z příjmů, které generuje firma nebo z budoucích příjmů z pronájmu úvěrované nemovitosti. Hypoteční úvěr na projektové financování – je určen developerům, firmám a podnikatelům, kteří chtějí koupit, postavit nebo opravit nemovitost k dalšímu prodeji nebo pronájmu. Dle platné právní úpravy je hypoteční úvěr specifikován takto: „Hypoteční úvěr je úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovité věci, když pohledávka z úvěru nepřevyšuje dvojnásobek zástavní hodnoty zastavené nemovité věci. Úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva. Pro účely krytí hypotečních zástavních listů lze pohledávku z hypotečního 11

PAVELKA, F., D. BARDOVÁ a R. SVĚTLÁ. Úvěrové obchody. 2. vyd. Praha: BIVŠ, 2008, s. 72. ISBN 97880-7265-140-5. 12 PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007, s. 298. ISBN 978-80-245-1180-1.

17

úvěru nebo její část použít teprve dnem, kdy se emitent hypotečních zástavních listů o právních účincích vzniku zástavního práva k nemovité věci dozví.“13 Podstatou hypotečního úvěru podle tohoto zákona je, že je zajištěn zástavním právem k nemovitosti. Nemovitost se může nacházet na území České republiky, ale i na území členského státu Evropské unie nebo jiného státu, tvořícího Evropský hospodářský prostor.

1.3.2.3. Syndikovaný úvěr Jde o dlouhodobý úvěr poskytovaný skupinou bank za jednotných podmínek. Jedné z nich je přidělena role vedoucí banky, která organizuje zapojení dalších bank, uzavření smlouvy, čerpání, kontrolu dodržování závazků dlužníka, platby úroků a splátku jistiny. Důvodem pro nasmlouvání syndikované půjčky je především její výše. Společnost může potřebovat dlouhodobé financování v takovém objemu, pro který jedné bance nestačí její limity dané jak vnitřními předpisy, tak vnější regulací. Syndikované úvěry vykazují mnohem menší flexibilitu, je mnohem obtížnější v průběhu trvání úvěrového vztahu změnit podmínky a úvěr refinancovat. Výhodou syndikované půjčky je pro podnik menší administrativní náročnost, protože vyjednávání s dalšími bankami vede vedoucí banka. Naopak nevýhodou jsou vyšší poplatky vedoucí bance.14

Z přehledu všech těchto úvěrů je patrné, že je vždy nutné předem vyhodnotit danou situaci a záměr klienta. Pokud klient potřebuje mít trvale finanční rezervu bez konkrétního účelu, bude vhodnou variantou kontokorentní úvěr, který je sice dražší, ale okamžitě dostupný. V případě financování běžné činnosti související s provozem bude vhodnou alternativou provozní úvěr. V okamžiku, kdy bude podnikatel uvažovat o nové investici do dlouhodobého majetku, měla by mu banka nabídnout investiční, případně hypoteční úvěr dle konkrétního druhu investice. Středně a dlouhodobé úvěry, které jsou kvalitně zajištěné, získají klienti s nižší sazbou než krátkodobé úvěry, které bývají obvykle v nižších objemech a s nižším zajištěním. Tyto úvěry jsou z pohledu banky rizikovější a toto riziko se promítne do vyšší úrokové sazby.

13

ČESKO. Zákon č. 190/2004 Sb. ze dne 1. 4. 2004 o dluhopisech. In: Sbírka zákonů České republiky, [online]

[cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=57771&nr=190~2F2004 &rpp=15#local-content 14

KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, s. 586. ISBN 978-80-7400194-9.

18

1.4.

Zajištění úvěrových rizik

Úvěrové riziko spočívá v tom, že dlužník nebo i banka nebudou schopni nebo ochotni dodržet dříve sjednané podmínky obchodu a tím způsobí druhé straně finanční újmu. Nejčastějším případem je nesplácení úvěru dlužníkem. V úvěrovém procesu je banka vystavena mnoha rizikům s různou mírou ovlivnitelnosti. 15 Hlavními zásadami při poskytování úvěrů jsou pro banku:  Bezpečnost – banka financuje poskytované úvěry z vkladů přijatých od jiných subjektů a má vůči vkladatelům povinnost dostát závazkům z vkladových smluv  Likvidita – banka je povinna část nakoupených zdrojů ponechat ve formě likvidních rezerv, i když se tím připravuje o vyšší výnos z části přijatých vkladů  Rentabilita – bankovní hospodářský výsledek je závislý na optimální úrokové marži mezi výnosovými a nákladovými úrokovými sazbami a potřebě vytváření rezerv na nesplácené úvěry, popř. na další aktivní obchody s ohroženou návratností

Banka v rámci své činnosti podstupuje různá úvěrová rizika, která mohou způsobit ztrátu. Může se jednat o následující rizika. 

Riziko nesplácení úvěru – návratnosti jistiny a splátek úroků



Riziko zajištění – banka se vystavuje riziku ztráty zajišťovacího instrumentu nebo ztráty hodnoty úvěrového zajištění, v případě zajištění i riziku nedobytnosti zástavy



Riziko z koncentrace – je riziko způsobené nedostatečnou diverzifikací úvěrového portfolia banky mezi různá odvětví



Riziko země (transferu) – ekonomické, politické či právní podmínky v zahraničí se mohou v období od poskytnutí úvěru do jeho splatnosti změnit natolik, že klient nebude schopen dostát svým závazkům



Riziko devizové (kurzové) – změny devizových kurzů se odrazí ve schopnosti dlužníka splácet

15

MELUZÍN, Tomáš a Václav ZEMAN. Bankovní produkty a služby. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2014, s. 77. ISBN 978-80-214-4841-4.

19



Riziko provozní – zanedbáním kontrolních postupů může dojít ze strany banky k neoprávněnému vyplacení úvěru, na straně příjemce k neoprávněnému použití a následně omezené návratnosti úvěru



Riziko podvodu – pro banku jsou operačním rizikem všechny operace, které nejsou učiněny v souladu s pracovními postupy banky a u kterých banka dochází k podezření, že se jedná o nekalý obchod, neodpovídající úvěrové smlouvě, případně jsou podmínky smlouvy nestandardní v porovnání s ostatními obchody



Riziko managementu – velký vliv na návratnost zapůjčeného kapitálu mají schopnosti a integrita managementu banky a dlužníka v průběhu celého úvěrového procesu

Každá banka poskytující úvěry se musí chránit před možnými nepříznivými důsledky vyplývajícími pro ni z úvěrových rizik. Snaží se omezit rizika nejen ve stadiu posuzování a přípravy, ale i v průběhu jeho čerpání a splácení. V průběhu posuzování se jedná především o prověřování

úvěrové

způsobilosti,

důvěryhodnosti žadatele,

prověření

právních

a

majetkových poměrů. Posouzení hospodářské situace, provedení finanční analýzy a zhodnocení podnikatelského záměru. Banka je limitována pravidly obezřetného podnikání, vyhodnocuje rizikovost klienta dle pravidel interního ratingu. Podle zařazení klienta se rozhoduje pro maximální výši úvěru, pro výši úrokové sazby, maximální splatnost úvěru a míru zajištění. Každá banka v ČR je povinna řídit se pravidly úvěrové angažovanosti a kapitálové přiměřenosti. Pravidla úvěrové angažovanosti: 

čistá angažovanost vůči jednomu klientovi, nebo skupině ekonomický spjatých osob, nesmí překročit 25 % kapitálu banky



čistá angažovanost vůči osobě se zvláštním vztahem k bance, nebo skupině spjatých osob, v níž alespoň jedna má zvláštní vztah k bance, nesmí překročit 20 % kapitálu banky



úhrn angažovanosti vůči všem osobám a skupinám osob, kde vůči každé je banka angažována 10 % a více, nesmí překročit 800 % kapitálu banky

Pravidla kapitálové přiměřenosti – stanoví kapitálové požadavky ke třem skupinám rizikúvěrovému, tržnímu a operativnímu.

20

Banky mají v rámci platných právních předpisů k dispozici účinný nástroj, který jim umožní předejít ztrátám a škodám v případech, kdy dlužník nechce nebo není schopen dostát svým závazkům. Tímto nástrojem je úvěrové zajištění, umožňující bance uplatnit své nároky vůči dlužníkovi nebo třetí osobě a uspokojit svoji pohledávku z rizikového úvěru.

1.5.

Formy zajištění podnikatelských úvěrů

V závislosti na typu úvěru, výši či bonitě dlužníka se banka rozhoduje o způsobu zajištění. Na výběr má více variant a záleží na rozhodnutí banky, který zajišťovací nástroj zvolí. V následující části budou uvedeny formy zajištění, které banky využívají.

1.5.1.

Zástavní právo k nemovitosti

Nemovitost může mít charakter rezidenční nemovitosti (bytový dům, rodinný dům, bytová jednotka, stavba pro individuální rekreaci) nebo komerční nemovitosti (administrativní budova, logistické objekty, jakákoliv jiná nemovitost sloužící podnikatelským potřebám, zemědělskému a industriálnímu využití). Dále je za nemovitost považován pozemek a právo stavby – jedná se o věcné právo jiné osoby než vlastníka pozemku mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Banky zpravidla vždy vyžadují zřízení zástavního práva v 1. pořadí. Nemovitost, která je předmětem zajištění (vyjma pozemků), musí být pojištěna proti živelným pohromám.

1.5.2.

Zástavní právo k movité věci

Jedná se o všechny věci v právním smyslu, které nejsou věcí nemovitou a mají hmotnou povahu. Může se jednat například o: výrobní zařízení a technologie dopravní prostředky zásoby spotřební zboží ostatní movité věci Zajišťovací právo k movitým věcem řeší banka dvěma způsoby a) Zástavní právo – zřizuje se na základě písemné zástavní smlouvy a vzniká: 

odevzdáním věci zástavnímu věřiteli 21



odevzdáním věci do úschovy nebo ke skladování třetí osobě nebo



zápisem do rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou ČR

b) Zajišťovací převod vlastnického práva 

zásadně se zřizuje na základě písemné zajišťovací smlouvy

1.5.3.

Zástavní právo k pohledávkám

Pohledávka – právo na zaplacení peněžitého plnění včetně příslušenství a ostatních peněžitých nároků vzniklých v souvislosti s pohledávkou. Může se jednat například o zástavní právo k pohledávkám z pojistného plnění nebo o zástavní právo k pohledávkám z bankovního účtu.

1.5.4.

Ručení

Princip ručení funguje mezi věřitelem a ručitelem, kdy vedle dlužníka existuje třetí osoba, ručitel, která se smluvně zavázala věřiteli uspokojit jeho pohledávku v případě, že tak neučiní dlužník. Jako ručitel může vystupovat fyzická nebo právnická osoba. Tento způsob zajištění je častěji využíván u úvěrů pro soukromé účely. U podnikatelských úvěrů jen výjimečně.

1.5.5.

Finanční a bankovní záruka

U finanční záruky je vystavena záruka třetí osoby (nejčastěji mateřské společnosti) ve prospěch banky. Zásadně se vyžaduje, aby finanční záruka byla: 

bezpodmínečná (tzn., že k jejímu uplatnění se vyžaduje jen předložení záruční listiny a prohlášení o nezaplacení zajištění pohledávky),



neodvolatelná,



bez námitek (tj. výstavce záruky nemůže uplatnit námitky, které by mohl jinak uplatnit dlužník) a



na první požádání

U podnikatelských úvěrů je často využívána záruka Českomoravské záruční a rozvojové banky. Bankovní záruka – označuje zvláštní označení finanční záruky, jejímž výstavcem je banka, zahraniční banka nebo spořitelní a úvěrové družstvo.

22

Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí příjemce záruky do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže dlužník (žadatel o bankovní záruku) nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině. Záruční listina musí vedle označení záruční banky, věřitele a dlužníka obsahovat: Výši částky, kterou se banka zavazuje poskytnout Závazek dlužníka, za který banka ručí (může jít nejen o závazek peněžitý, ale i o závazek nepeněžitý) Riziko, že dlužník závazek nesplní, přenáší věřitel na záruční banku. Ta si pak musí sama zajistit splnění pohledávky od dlužníka, za kterého převzala bankovní záruku.16 Bankovní záruka má určité odlišnosti od klasického ručení, a to zejména: Na straně ručitele musí být vždy banka – u banky je velká jistota, že svému závazku dostojí. Neplnění z bankovní záruky by znamenalo poškození dobrého jména banky a snížilo by její rating. Nemožnost uplatnění námitek – nevyplývá-li ze záruční listiny něco jiného, nemůže banka uplatnit námitky, které by byl oprávněn vůči věřiteli uplatnit dlužník, a banka je povinna plnit své povinnosti, když o to byla požádána písemně věřitelem. Jde o tzv. abstraktní závazek nezávislý na zajištěné pohledávce – ručitelská banka je povinna plnit vždy dle obsahu záruční listiny. Nejčastěji je plnění vázáno na povinnost oprávněného – věřitelské banky, předložit stanovené dokumenty. Povinnost plnit okamžitě na základě výzvy – pokud není sjednáno v záruční listině něco jiného, je ručitelská banka povinna plnit na základě písemné výzvy věřitele nebo předložení požadovaných dokumentů bez toho, aby musel být nejdříve k plnění vyzván dlužník. Zpoplatnění – za vystavení bankovní záruky hradí dlužník poplatky dle sazebníku ručitelské banky. Bankovní záruka zaniká uhrazením zajištěného závazku, uplynutím doby, na kterou byla sjednána nebo plněním ze záruky.17 16

ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: GRADA, 2011, s. 233. ISBN 978-80247-3669-3. 17 PAVELKA, F., D. BARDOVÁ a R. SVĚTLÁ. Úvěrové obchody. 2. vyd. Praha: BIVŠ, 2008, s. 184. ISBN 978-80-7265-140-5.

23

1.5.6.

Zajištění směnkou

Banky mohou využívat vyplněné zajišťovací směnky nebo blankosměnky. V souvislosti s přijetím zajišťovací blankosměnky (směnečná suma a splatnost směnky chybí, je záměrně nevyplněná) se uzavírá vždy Smlouva o vyplňovacím právu směnečném. Vyplnění chybějících náležitostí zajišťovací blankosměnky provádí vždy banka. Na směnce může být vyžadován Aval směnky - jedná se druh ručení. Avalista směnky je směnečným rukojmím (ručitelem) a je ze směnky zavázán stejně jako ten, za koho se zaručil.

1.5.7.

Zástavní právo k cenným papírům

CP mohou být: listinné nebo zaknihované na doručitele /majitele, na řad (převoditelné rubopisem) nebo na jméno (převoditelné vždy jen písemnou smlouvou) Zástavní právo se zřizuje na základě písemné zástavní smlouvy, která se vkládá do Depozitáře cenných papírů.

1.5.8.

Zástavní právo k podílu v korporaci

Vzniká zápisem do veřejného rejstříku. Pokud lze podíl převádět jen se souhlasem příslušného orgánu korporace, vyžaduje se jeho souhlas i k zastavění podílu. Podílem se rozumí účast fyzické nebo právnické osoby na obchodní korporaci (většinou více než 33%).

1.5.9.

Zástavní právo k ochranné známce

Ochrannou známku upravuje zákon č. 137/1995 Sb. o ochranných známkách. Zástavní právo vzniká zápisem do rejstříku ochranných známek, který vede Úřad průmyslového vlastnictví ČR.

1.5.10.

Zástavní právo k pojistnému plnění

Může se jednat o pojištění nemovitosti, osob a movitých věcí. Zpravidla se jedná o podpůrné zajištění společně s použitím některého jiného zajišťovacího prostředku. Pojistným plněním se rozumí výplata plnění ze strany pojistitele (pojišťovna) pojištěnému v případě pojistné události. Zástavní právo k pojistnému plnění je vyžadováno vždy, pokud je sjednáno zástavní právo k nemovitosti (vyjma pozemků).

24

1.5.11.

Přistoupení k dluhu

Jedná se o písemnou dohodu věřitele a třetí osoby bez souhlasu dlužníka o tom, že třetí osoba splní za dlužníka jeho peněžitý závazek. Třetí osoba se tak stane spoludlužníkem, který je vedle původního dlužníka zavázán společně a nerozdílně splnit věřiteli jeho dluh.

25

2. Metodologie práce Při zpracování diplomové práce byly získány informace z odborných publikací týkajících se bankovnictví a podnikání. Jednalo se především o měsíčník Komora.cz vydávaný Hospodářskou komorou České republiky a měsíčník pro profesionální finance – Bankovnictví. Dále byla využita skripta BIVŠ pro předmět úvěrové obchody. Pro získání statistických dat byly využity servery státních institucí, České národní banky (dále jen ČNB), Ministerstva financí a Českého statistického úřadu. Informace o úvěrových produktech byly vyhledávány na webových stránkách České spořitelny. Konkrétní údaje týkající se počtu a kvalitě úvěrů poskytnutých v České spořitelně byly získány z výroční zprávy banky. V diplomové práci byly využity zkušenosti získané v rámci osobních konzultací s pracovníky banky, kteří obsluhují klienty v segmentu SME a korporátní klientely. Při zpracování práce byla využita metoda analýzy, syntézy, komparace, deskripce a prognóza. Metodou deskripce byly charakterizovány základní parametry podnikatelských úvěrů pro segment SME a pro korporátní klientelu. U podnikatelských typů úvěrů byl uveden historický vývoj úrokových sazeb. Tento vývoj úrokových sazeb byl zároveň porovnáván s objemem poskytnutých podnikatelských úvěrů v uplynulých letech. Prostřednictvím analýzy byl analyzován průběh vyřízení žádosti o podnikatelský úvěr. Od fáze přípravné, přes finanční analýzu a další vyhodnocení, až do fáze schválení úvěru. Byly uvedeny kroky úvěrového postupu u konkrétního případu. Dále bylo analyzováno makroekonomické prostředí ovlivňující podnikatelský sektor a jeho zájem o nové investice prostřednictvím bankovních úvěrů. Úvěrový proces byl popsán na konkrétním případu, jednalo se o klienta ze segmentu SME. Pro zachování anonymity společností, které byly předmětem analýzy, nebyly jejich názvy záměrně uvedeny. Pro účely této práce byly nazývány jako společnost A a společnost B. Zpracování úvěru pro korporátní klientelu v rámci České spořitelny nebylo možné zveřejnit, neboť se jedná vždy o individuálně nastavené podmínky a tyto interní informace nelze získat.

26

Pomocí komparace byly porovnány jednotlivé druhy úvěrů a uvedeny případy, kdy je vhodné daný typ úvěru využít. Prostřednictvím syntézy byl v rámci poskytovaných podnikatelských úvěrů vyhodnocen podíl jednotlivých druhů úvěrů z časového hlediska (v členění na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé) a z hlediska účelu. V závěrečné části práce byl prostřednictvím prognózy nastíněn budoucí vývoj v oblasti financování podnikatelských subjektů. Byly uvedeny skutečnosti, které by mohly v budoucnu negativně i pozitivně ovlivnit vývoj v oblasti financování podnikatelů.

27

3. Úvěrové postupy a obchodní podmínky při provozním a investičním financování v České spořitelně 3.1.

Postavení

České

spořitelny

v oblasti

financování

firemní klientely Česká spořitelna je bankou orientovanou na drobné klienty, malé a střední firmy a na města a obce. Má nezastupitelnou roli ve financování velkých korporací a v poskytování služeb v oblasti finančních trhů. Je jedním z největších poskytovatelů bankovních úvěrů pro firemní klientelu. Od roku 2000 se může opřít o silné zázemí středoevropské finanční skupiny Erste bank. Pobočková síť České spořitelny se svými 654 pobočkami představuje jednu z největších bankovních sítí v České republice s rozsáhlým regionálním pokrytím a snadnou dostupností pro všechny klienty. Pobočková síť zůstává v rámci vícekanálového prodejního modelu stále základní výkonnou obchodní složkou banky. Pobočková síť poskytuje širokou a komplexní nabídku služeb a produktů celé Finanční skupiny České spořitelny, jak soukromé klientele, tak malým a středním firmám a podnikatelům. V segmentu podnikatelů a malých firem je dlouhodobou prioritou budování vztahu mezi bankou a klientem. Banka chce být firmám a podnikatelům nablízku s užitečnými radami jak ušetřit, jak lépe podpořit růst jejich podnikání a jak lépe a efektivně využívat bankovní služby. V minulých letech se Česká spořitelna věnovala více zavedeným firmám, v roce 2013 se zaměřila zejména na menší subjekty a začínající podnikatele a firmy. Právě pro ně vytvořila specifickou nabídku. Banka ve spolupráci s externími partnery pomáhá firmám v administrativním procesu zakládání jejich živnosti či firmy. Ze začínajících podnikatelů oslovených nabídkou České spořitelny se zhruba polovina stala klienty banky. Česká spořitelna rovněž připravila i zvýhodněné produkty, které v této fázi podnikání klienti nejčastěji

využívají.

Na

speciální

webové

stránce

http://www.zalozfirmu.cz/

a

http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/sc_11286.xml mají k dispozici i informace, které jim pomohou nastartovat jejich podnikání, například zde mají informace o tom, jak si sestavit správný podnikatelský plán. V roce 2013 se Česká spořitelna také stala hlavním partnerem projektu Rozjezdy roku, jehož hlavním cílem je podpořit začínající podnikatele tak, aby jejich projekty nejen přinášely zisk, 28

ale zároveň prospěly i svému okolí, doplnily služby, které v místě chybí, přispěly k zaměstnanosti a podobně. Informace o těchto aktivitách mohou klienti získat na stránkách http://www.rozjezdyroku.cz/. V uplynulých dvou letech banka pracovala na vylepšení prodejních míst a obslužných kanálů. Na pobočkách byla vybudována síť Poradců pro podnikatele, což jsou specializovaní poradci, kteří dokáží ve firemních otázkách poradit klientům. Tito poradci jsou schopni regionálně pokrýt přes 70 % klientů podnikatelského sektoru. V rámci úprav internetového a telefonního

bankovnictví jsou zpřístupněny nové

funkcionality. Mezi nejvýznamnější patří prodej podnikatelských úvěrů živnostníkům bez nutnosti návštěvy pobočky. Na call centru pak podnikatele obsluhují operátoři vyškolení na problematiku firemních financí. Zároveň došlo ke zjednodušení produktové nabídky a rozšíření o nové významné produkty. K novinkám patří úvěr pro zemědělce na nákup půdy, podpořený dotacemi a zvýhodněný úvěr pro vybrané profesní skupiny. Banka také zefektivnila celý proces zpracování úvěru. Tím došlo ke snížení administrativy pro klienty a ke zkrácení doby vyřízení úvěrů pro podnikatele. Celý úvěrový proces, od žádosti přes podpis smlouvy až po samotné čerpání úvěru, je také možné provést prostřednictvím internetového bankovnictví. Produktová nabídka malým firmám a podnikatelům je velmi úspěšná a odpovídá poptávce trhu, o čemž svědčí i první místo v anketě Zlatá koruna v kategorii Podnikatelských úvěrů za produkt Investiční úvěr 5+. Celkový objem úvěrů v segmentu podnikatelů a firemní klientely s obratem do 60 mil. Kč k 31.12.2013 činil 56,5 mld. Kč, což představuje nárůst o 1% ve srovnání s rokem 2012. 18

3.1.1.

Způsob obsluhy podnikatelských subjektů v rámci České spořitelny

Na pobočkách České spořitelny se firmám s obratem do 60 mil. Kč věnují poradci pro podnikatele, kteří zajišťují obsluhu tohoto segmentu klientů a řeší nejčastěji servisní požadavky týkající se běžných účtů. Tento segment je ve výkazech bank označován jako 18

Česká spořitelna a.s. Prezentace k řízení úvěrových rizik v praxi [online]. Česká spořitelna a.s. ©2015[cit. 2015-03-13]. Dostupné z:http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS//Prilohy/vz_ 2013.pdf

29

SME. Na vybraných pobočkách (zpravidla v bývalých okresních městech) jsou klientům k dispozici firemní bankéři, kteří jsou především úvěrovými specialisty a řeší s klienty otázky týkající se provozních, investičních či hypotečních business úvěrů. Klienti s ročním obratem od 60 mil. Kč a korporátní klienti jsou obsluhováni prostřednictvím Regionálních korporátních center.

3.2.

Druhy

úvěrových

produktů

poskytované

Českou

spořitelnou pro podnikatele, malé a střední firmy 3.2.1.

Firemní úvěr České spořitelny

Je vhodný pro menší firmy a podnikatele, kteří mají alespoň jedno daňové přiznání. Lze jej použít na splacení dříve poskytnutých půjček a kombinovat jej s jinými úvěry. pro vyřízení stačí předložení jednoho daňového přiznání za minulé účetní období prostředky jsou převedeny na běžný účet klienta, není vyžadováno následné doložení účelového použití prostředků splatnost maximálně 7 let splácení je nastaveno anuitními splátkami nebo degresivně bez poplatků za předčasné splacení, či mimořádné splátky

3.2.2.

Neúčelový úvěr

Je vhodný pro menší firmy a podnikatele, kteří podnikají alespoň dva roky. Lze jej použít na splacení dříve poskytnutých půjček a úvěrů a kombinovat jej s jinými úvěry. Úvěr je možné zajistit nemovitostí. pro vyřízení stačí předložení dvou daňových přiznání za minulé a předminulé účetní období v případě zajištění nemovitostí list vlastnictví maximální výše úvěru 6 miliónů Kč splatnost úvěru se zajištěním maximálně 8 let prostředky jsou převedeny na běžný účet klienta, není vyžadováno následné doložení účelového použití prostředků

30

splácení může být nastaveno pravidelně anuitními splátkami nebo degresivně, nepravidelně i jednorázově bez poplatků za předčasné splacení, či mimořádné splátky do výše 1.250 tisíc Kč bez zajištění na základě individuálního posouzení Zvýhodněné podmínky pro vybrané obory - lékaři (praktičtí lékaři a specialisté), stomatologové, farmaceuti, veterináři, notáři, advokáti, daňoví poradci, auditoři, exekutoři, správci konkurzní podstaty, autorizovaní architekti a patentoví zástupci. Výhody pro vybrané obory – získání nižší úrokové sazby, zajištění pouze směnkou, posouzení žádosti o úvěr bez poplatku

3.2.3.

Kontokorent

Možnost přejít do debetu na běžném účtu klienta do výše poskytnutého úvěrového rámce, prostředky klient čerpá nepravidelně dle potřeby. Jedná se o pohodlnou rezervu i v případě nečekaných výdajů. Splácení je nastaveno průběžně, na základě platebního styku na běžném účtu klienta. Příchozími platbami se úvěr automaticky splácí. Česká spořitelna nabízí klientům několik variant kontokorentu. Startovací kontokorent – je určený pro začínající podnikatele bez doložení daňového přiznání bez zajištění bez poplatků přečerpání účtu 20 000 Kč -

pro podnikatele bez podnikatelské historie

-

pro firmy s alespoň 6měsíční historií

přečerpání účtu 21 000 Kč až 50 000 Kč -

pro firmy i podnikatele s alespoň 6měsíčním využíváním firemního účtu

Firemní kontokorent Až do výše 1 miliónu Kč klient si zvolí typ úrokové sazby, pevnou po celou dobu splácení nebo odvozenou od PRIBORu či základní sazby banky do výše 500 tisíc zajištěný směnkou, další varianty zajištění jsou individuální 31

Kontokorent Profesionál Nabídka pro vybrané profese - zvýhodněné podmínky kontokorentu mohou využít praktičtí lékaři a specialisté, stomatologové, farmaceuti, veterináři, notáři, advokáti, daňoví poradci, auditoři, exekutoři, správci konkurzní podstaty, autorizovaní architekti, účetní a patentoví zástupci. zajištění až do 1 milionu je pouze směnkou

3.2.4.

Investiční úvěr

Jedná se o účelový termínovaný úvěr se stanoveným plánem čerpání a splácení využívaný k financování investičních potřeb klienta, předmětem úvěru jsou: nemovitosti stavby, stroje a zařízení a jejich ucelené soubory cenné papíry a další potřeby investičního charakteru refinancování dříve poskytnutého úvěru nebo půjčky na investiční potřeby nebo na koupi obchodního podílu zemědělská technika Úvěr je poskytován stávajícím klientům s běžným účtem v ČS a klientům s běžným účtem u jiné banky. klient si zvolí typ úrokové sazby, pevnou po celou dobu splácení nebo odvozenou od PRIBORu či základní sazby banky možnost odložit čerpání až o 5 měsíců čerpat peníze může klient jednorázově nebo postupně splácí podle své potřeby: pravidelně, nepravidelně i jednorázově splatnost úvěru až 8 let Zvýhodněné podmínky pro vybrané obory. Speciálně upravené podmínky pro: zemědělce na nákup zemědělských strojů svobodná povolání výrobce energie z obnovitelných zdrojů Investiční úvěr je také možné využít společně s podporou programů: 32

Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB)

3.2.5.

Provozní úvěr

Je umožněno opakovaně čerpat peníze na provoz podnikání na 1 rok s možností automatické obnovy. Provozní úvěr umožní nákup zásob a materiálu, vyřídit pohledávky a pokrýt aktuální náklady firmy. výše úvěru je neomezená, stanovuje se podle hospodářských výsledků žadatele peníze lze čerpat na 1 až 3 roky, s možností další obnovy (revolvingový úvěr) klient si zvolí typ úrokové sazby, pevnou po celou dobu splácení nebo odvozenou od PRIBORu či základní sazby banky způsob zajištění je nastaven individuálně možnost odložit čerpání až o 5 měsíců čerpat peníze může jednorázově nebo postupně splácení je nastaveno podle potřeby klienta: pravidelně, nepravidelně i jednorázově  Provozní úvěr je také možné využít společně s podporou programů:

Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB)

3.2.6.

Hypoteční business úvěr

Komerční hypotéka až na 15 milionů korun je vhodná pro právnické osoby i podnikatele, kteří potřebují koupit, postavit nebo opravit nemovitost pro své podnikání. Rovněž může pomoci vypořádat majetkové poměry či splatit jiný úvěr. splácení až 15 let čerpání dle potřeby – v případě výstavby lze čerpat individuálně účelově dle stavebního monitoringu možnost financovat nákup zemědělské půdy s potřebou nižších vlastních zdrojů zajištění zástavním právem k nemovitosti a směnkou klient si zvolí typ úrokové sazby, fixní na určité období nebo odvozenou od PRIBORu splácení úvěru je zajištěno z příjmů firmy nebo si nemovitost na sebe může sama vydělávat příjmy z pronájmu

33

3.2.7.

Hypotéka na projektové financování

Tato hypotéka je určena developerům, firmám a podnikatelům, kteří chtějí koupit, postavit nebo opravit nemovitost k dalšímu prodeji nebo pronájmu. splatnost do 1 - 5 let – střednědobý výhled se hodí pro výstavbu bytového domu a následný prodej. splatnost do 15 - 20 let – dlouhodobý výhled je vhodný pro nemovitosti určené k pronájmu.

3.3. Úvěrové postupy v rámci ČS při poskytování úvěrových produktů pro podnikatele a malé a střední firmy

3.3.1.

Obecné zásady poskytování podnikatelských úvěrů v rámci ČS

Každý žadatel o bankovní produkt ČS musí být přesně právně identifikován a zařazen do správného segmentu. Obchod pro podnikatele a malé firmy s obratem do 60 mil. Kč může být uzavřen s těmito klienty: fyzická osoba – podnikatel s: -

trvalým pobytem na území ČR

-

oprávněním zde podnikat

právnická osoba se sídlem na území ČR zahraniční fyzická nebo právnická osoba, pokud je tato osoba nebo organizační složka jejího podniku zapsaná v českém obchodním rejstříku

3.3.2.

Postup při jednání s klientem

Firemní bankéř vede úvodní jednání s klientem a zjistí jeho požadavek, následně nabídne klientovi možné produkty, seznámí klienta s podmínkami produktu, obvyklou úrokovou sazbou, způsobem splácení, službami, cenami, podmínkami, dalšími specifickými doklady a druhy zajištění v návaznosti na nabízený druh obchodu a typ klienta.

34

Ověří, zda má klient zájem o nabízený produkt, pokud ano, přijme žádost klienta a pokračuje ve zpracování žádosti. vyžádá si: -

průkaz totožnosti od klienta, resp. od osoby, která jedná za klienta na základě zplnomocnění nebo je jiná osoba rozdílná od klienta nebo od statutárního zástupce klienta (např. kontaktní osoba)

-

doklad o právní identifikaci (živnostenský list nebo výpis z obchodního rejstříku) ověří předložené doklady vyhledá klienta v klientské databázi banky a zaktualizuje údaje, případně jej založí jako nového klienta projedná podpis Souhlasu se zpracováním osobních údajů a důvěrných informací provede kontrolu trestní odpovědnosti právnických osob (je-li klientem právnická osoba) prověří u nového klienta prostřednictvím veřejně přístupných zdrojů (internetová stránka obce pobytu, vyhledávač adres apod.), zda nemá oprávněná osoba/y jednající jménem klienta (podnikatel, jednatel, člen představenstva apod.) nahlášen trvalý pobyt na adrese úřadu místní samosprávy (obvodní, městský úřad, úřad městské části, magistrát statutárního města), azylové domy apod. prověří i u stávajícího klienta, který žádá o nový produkt a v jehož orgánech společnosti došlo v posledních 6 měsících k personálním změnám

Po ověření klienta pokračuje firemní bankéř ve vytvoření indikativní nabídky včetně předběžné simulace podmínek a splátek úvěru. Firemní úvěry pro segment SME jsou zpracovány prostřednictvím interní aplikace CPS+, tato aplikace provází firemního bankéře celým úvěrovým procesem. Od počáteční fáze vytvoření nabídky, při průběžném zpracování návrhu, vyhodnocení, schválení, až do fáze vyhotovení úvěrové dokumentace a čerpání úvěru. V aplikaci CPS+ má bankéř k dispozici konfigurátor podnikatelských úvěrů, prostřednictvím kterého vytvoří indikativní nabídku.

35

3.3.3.

Postup po přijetí žádosti o úvěr

Firemní bankéř převezme od klienta požadované doklady dle typu úvěrového produktu. U nových a začínajících klientů zkontroluje, zda u klienta nedošlo před podáním žádosti o poskytnutí úvěru (nejméně v době 6 měsíců), k majetkovým a personálním změnám. V případě, kdy klient vykazuje dle finančních výkazů před podáním žádosti hospodářskou činnost a nemá u ČS zřízen účet, příp. zřízený účet nevykazuje odpovídající výši obratů, vyžádá si za toto období předložení výpisů z účtu u jiné banky - z důvodu prověření výše obratů z hospodářské činnosti klienta (příjmy, výdaje). Pokud je u úvěru vyžadováno zajištění nemovitostí, zkontroluje prostřednictvím dálkového přístupu do Katastru nemovitostí na stránkách www.cuzk.cz předložené doklady a vytiskne si aktuální list vlastnictví. Následně vyhodnotí, jakým způsobem bude vyhotoveno ocenění nemovitosti. Banka může zvolit formu ocenění on-line, bez prohlídky nemovitostí znalcem. Tento způsob ocenění může využít pouze u rezidenčních nemovitostí - bytů v případě, kdy chce stanovit aktuální obecnou hodnotu bytu. On-line ocenění není možné použít v případě, kde je potřeba stanovit i výnosovou hodnotu nemovitosti - budoucí příjem z pronájmu. Ve všech ostatních případech je ocenění vyhotoveno smluvním znalcem banky. Objednávka znalci je zadána prostřednictvím centrálního systému pro objednání a uchování ocenění nemovitých zástav. V systému jsou uloženy všechna ocenění a je snadné kdykoliv si daný posudek vyhledat. V rámci kompletace žádosti prověří bankéř ESSO (ekonomicky spjatou skupinu osob), následně si na centrále vyžádá provedení finanční analýzy. Dále vyplní veškeré údaje dle předdefinovaných požadavků a vytvoří úvěrový návrh.

3.3.4.

Provedení finanční analýzy

Vyhodnocení finanční analýzy provádí centrální oddělení Úvěrové analýzy. Finanční kritéria jsou posuzována na základě vyplněné žádosti o hodnocení klienta. Žádost je ve formátu EXEL s názvem SABINE (Systém zur Analyses von Bilanzen in EXEL). Jedná se o nástroj pro vyhodnocení bonity klienta. Formulář žádosti je součástí přílohy č. 3.

36

Finanční výkazy pro zpracování analýzy SABINE musí být ve formátu: podvojné účetnictví – výkaz zisku a ztráty, rozvaha – v plném rozsahu jednoduché účetnictví – příjmy, výdaje, majetek a závazky – ve formátu tabulky Před zpracováním návrhu vyplňuje klient dotazník, ve kterém uvádí informace, aby měla banka k dispozici údaje vždy za celý ukončený rok a za poslední období, ke kterému se finanční analýza vztahuje. Cílem je zajistit kontinuitu a konzistentnost těchto informací. V případě, že je k dispozici Výroční zpráva a Přílohy k účetní závěrce pro zpracování analýzy, pak není nutné tento dotazník dodávat. V dotazníku klient uvádí následující informace: Náklady na služby leasing nájemné subdodávky Zálohy vydané (zahrnuté v pohledávkách z obchodního styku) přijaté (zahrnuté v závazcích z obchodního styku) Mimobilanční závazky leasing (nesplacený zůstatek) ostatní (garance, ručitelská prohlášení, avaly, …) Podřízené závazky (pouze vůči bankovním úvěrům ČS)

O hodnocení finanční analýzy může finanční poradce požádat prostřednictvím aplikace CPS+. Pro vyhodnocení je výsledek analýzy přenesen do aplikace APS (aplikační scoring). Aplikace APS je interním nástrojem pro zpracování vstupních dat nezbytných pro objektivní stanovení interního ratingu klienta a vykoná i samotné rozhodnutí, zda tento úvěrový obchod klientovi poskytnout či nikoli.

37

3.3.5.

Hodnocení interního ratingu klienta v interní aplikaci

Základním cílem hodnocení klienta je objektivní stanovení výsledné hodnoty úvěrového rizika tzv. interního ratingu (IR). Hodnota interního ratingu vychází z: posouzení finančních kritérií žadatele posouzení nefinančních kritérií žadatele podnikatelského záměru schopnosti zabezpečit dostatek finančních zdrojů ke splacení úvěru Klient je hodnocen v následujících oblastech: hodnocení společnosti a jejího vlastníka finanční hodnocení nefinanční hodnocení hodnocení dosavadní splátkové morálky vůči věřitelům V souvislosti s požadovaným obchodem je prováděno hodnocení: schopnosti klienta uhradit nový úvěr akceptovatelnosti podmínek navrženého úvěrového obchodu Vyhodnocení ratingu neprobíhá pouze při žádosti o nový úvěr, ale i u stávajících klientů jednou ročně v rámci monitoringu. Důvodem aktualizace hodnoty IR prostřednictvím APS je správné určení příslušné schvalovací úrovně pro rozhodnutí o poskytnutí produktu, změně jeho podmínek a schválení roční revize IR. Je nutné aktualizovat rating i v případě, že se žádný ze vstupních údajů o klientovi nezměnil, protože dochází ke změnám vnitřních pravidel hodnocení a kalkulace IR. Firemní klienti jsou hodnoceni v APS s následující frekvencí: jednorázově při nové žádosti o produkt - a to včetně žádostí o obnovu provozního financování jednorázově při jakékoliv žádosti klienta o změnu úvěrových podmínek, která podléhá schválení osoby se schvalovací kompetencí pro klienty SME 38

pravidelně vždy 1x ročně při monitoringu jako základ pro roční revizi interního ratingu (annual review) - zásadně na základě posledních předložených daňových účetních výkazů s výjimkou klientů ve správě Komerčních center Do APS se vkládají následující produkty s úvěrovým rizikem poskytované pro klienty SME: I. Produkty ve standardním úvěrovém procesu: Kontokorentní úvěr Revolvingový úvěr Provozní úvěr (vč. 5 Plus), platí i pro neúčelový zajištěný Hypoteční úvěr Investiční úvěr Americká hypotéka 5 PLUS II. Produkty ve zjednodušeném úvěrovém procesu zadané prostřednictvím aplikace CPS+: Termínovaný úvěr Profit (pro právnické osoby) Kontokorentní úvěr Profit (pro právnické osoby) Termínovaný úvěr Profesionál Kontokorentní úvěr Profesionál Firemní kontokorent České spořitelny Termínovaný úvěr České spořitelny MSE úvěr do 500 tis. Kč Kontokorentní úvěr pro začínající klienty SME Termínovaný úvěr pro začínající klienty SME

3.3.6.

Schvalování úvěrového návrhu

Pokud je konečné rozhodnutí v pravomoci držitele schvalovacích kompetencí na obchodním místě, posoudí schvalovatel úvěrový návrh, připojí do komentáře své stanovisko, případně dodatečné podmínky a úvěr prostřednictvím aplikace CPS+ schválí (případně zamítne nebo doporučí k přepracování). Pokud není schvalovací kompetence na obchodním místě, vedoucí obchodního týmu přepošle návrh k posouzení na odbor úvěrových rizik SME.

39

Firemní bankéř opět prostřednictvím aplikace CPS+ obdrží informaci o výsledku posouzení úvěrového návrhu.

3.3.7.

Postup po schválení úvěru

Firemní bankéř seznámí klienta s výsledkem schvalovacího procesu a projedná s klientem schválené podmínky. Pokud klient souhlasí, požádá bankéř o vyhotovení smluvní dokumentace a následně ji s klientem podepíše. Po podpisu je úvěr zaevidován v systémech banky a po splnění podmínek čerpání, vyčerpán způsobem uvedeným v úvěrové smlouvě.

3.3.8.

Zjednodušené úvěrování pro stávající klienty

Stávajícím klientům, kteří mají v České spořitelně vedený běžný účet, nabízí banka možnost využít předschválený nebo garantovaný úvěr. Může to být kontokorent, Firemní úvěr pro fyzické osoby podnikatele a Úvěr Profit pro právnické osoby. Pro předschválené úvěrové produkty stačí, aby měl klient obraty na běžném účtu a doložil daňové přiznání za uplynulé zdaňovací období. Pro poskytnutí garantovaného úvěrového produktu je proces ještě jednodušší. Nejsou od klienta vyžadovány žádné podklady, neboť se jedná o klienty, kteří již nějaký úvěrový produkt v bance využívají a je u nich průběžně prováděno interní hodnocení ratingu. Právě na základě kladného hodnocení IR je klientům garantovaný úvěr nabídnut. Žádost o garantovaný úvěr je schválena během několika minut. Výhodou garantovaných a předschválených úvěrových produktů pro klienty je jednoduché a rychlé vyřízení, nevýhodou pak může být vyšší úroková sazba. V tabulce č. 1 a 2 jsou uvedené úrokové sazby a poplatky související s těmito produkty. Tabulka č. 1 – přehled úrokových sazeb u podnikatelských úvěrů ČS Úrokové sazby 20/50 tis. Kč 50.001 - 300 tis. Kč 300.001 - 500 tis. Kč

KONTOKORENT

500.001 - 1 mil. Kč

Startovací KTK

FOP,PO,SP

16,9 % p.a.

x

x

x

Firemní KTK

15,9 % p.a.

14,5 % p.a.

13,5 % p.a.

IR 4B - 5A až 800 tis. Kč

13 % p.a. IR 5B - 5C až 700 tis. Kč

IR 6A až 600 tis. Kč

pouze FOP

x

KTK Profit ÚVĚR

pouze PO

x IR 1 - 4A až 1 mil. Kč

Firemní úvěr*

pouze FOP

Úvěr Profit

pouze PO

9-12,20 % p.a. 10,7-13,45 % p.a. 13,05-15,95 % p.a. 11 % p.a. 11 % p.a. 11 % p.a.

16,0-18,3 % p.a. 11 % p.a.

* úrokové sazby závisí na kombinaci IR a délky splácení

Zdroj: vlastní zpracování dle informací získaných od firemních poradců České spořitelny a dle ceníku České spořitelny pro firemní klientelu ke dni 20.2.2015

40

Tabulka č. 2 – přehled poplatků u podnikatelských úvěrů ČS Poplatky Měsíční poplatek za vedení

KONTOKORENT

Poplatek za poskytnutí

Cena za prolongaci

Cena za mimořádnou splátku

do 50 tis. Kč 50.001 - 100 tis. Kč 100.001 - 1 mil. Kč Startovací KTK

FOP,PO,SP

0

x

x

Firemní KTK

pouze FOP

x

100,-

300,-

pouze PO

x

100,-

300,-

KTK Profit ÚVĚR Firemní úvěr Úvěr Profit

zdarma

do 50 tis. Kč 50.001 - 100 tis. Kč 100.001 - 1 mil. Kč pouze FOP pouze PO

x x

100,300,-

300,300,-

Poplatek za poskytnutí

Cena za předčasné splacení

Cena za mimořádnou splátku

0,6 % z fin. částky, min. 1000 Kč 2.500,-

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

Zdroj: vlastní zpracování dle informací získaných od firemních poradců České spořitelny a dle ceníku České spořitelny pro firemní klientelu ke dni 20.2.2015

Z výše uvedených údajů je patrné, že financování prostřednictvím kontokorentního úvěru je pro klienty z hlediska úrokové sazby nejdražší. Pro nové klienty je sazba stejná, bez rozdílu poskytnuté částky. U kontokorentu Profit pro svobodná povolání je poskytována zvýhodněná jednotná sazba ve výši 13 % p. a. pro úvěrový rámec s rozpětím 50 tis. – 1 mil. Kč (podmínky platné ke dni 20.2.2015). U Firemního kontokorentu je sazba stanovena ve třech pásmech dle výše úvěru. Ve vyšších pásmech je sazba výhodnější. U Firemního úvěru jsou nastavena čtyři pásma. Dle výsledného interního ratingu je stanoven maximální možný limit úvěru pro daného klienta. Úroková sazba v každém pásmu je stanovena v určitém rozpětí, na konečnou sazbu má vliv především výše a splatnost poskytovaného úvěru. Úvěr Profit pro svobodná povolání má podobně jako kontokorent zvýhodněnou sazbu pro všechny klienty a to 11 % p. a. (podmínky platné ke dni 20.2.2015). Sazba je jednotná bez rozdílu výše úvěru a splatnosti.

3.4.

Financování korporátní klientely

Ve všech regionech České republiky je klientům v segmentu malých a velkých firem (SME) s ročním obratem od 60 mil. Kč do 1 mld. Kč k dispozici patnáct obchodních míst sdružených v síti třinácti Regionálních korporátních center. Tato regionální centra, která jsou v každém krajském městě, zajišťují pro firmy špičkový servis a komplexní služby celé Finanční skupiny České spořitelny, pod hlavičkou Erste Corporate Banking. V regionálních korporátních centrech obsluhuje Česká spořitelna firemní klientelu ze všech průmyslových odvětví. Navíc v regionech disponuje specialisty na veřejný a neziskový sektor a financování nemovitostí.

41

V rámci korporátní klientely obsluhuje Česká spořitelna tuzemské korporace i velké nadnárodní korporace. Korporátní klienty, kteří působí mimo Českou republiku, je Česká spořitelna ve spolupráci se skupinou Erste připravena obsluhovat a doprovázet do zemí jejich působnosti. Pod značkou Erste Corporate Banking působí služba, která navazuje na korporátní a investiční bankovnictví, finanční trhy a správu klientských aktiv České spořitelny. Korporátní bankovnictví v České spořitelně je na takové úrovni, aby banka byla co nejblíže potřebám a očekáváním firemních klientů ve všech fázích jejich životního cyklu a mohla jim nabízet řešení šitá přímo na míru. Korporátní bankovnictví České spořitelny je velmi úspěšné, jeho poradenství a služby vykazují ve všech národních i mezinárodních srovnáních klientskou spokojenost. Firemní bankovnictví je v mnoha aspektech nejrychleji rostoucí oblastí v České spořitelně. Korporátní bankovnictví České spořitelny je lídrem trhu v oblasti financování veřejného, neziskového

a

municipalitního

sektoru,

ve

financování

nemovitostí,

financování

energetických projektů včetně obnovitelných zdrojů nebo ve využití zvýhodněných finančních prostředků ve spolupráci s Evropskou investiční bankou, Kreditanstalt für Wiederaufbau, Evropským investičním fondem, ale také s národními agenturami jako Českomoravská záruční a rozvojová banka a EGAP. V roce 2013 banka financovala řadu exportních projektů a záměrů českých firem na zahraničních trzích téměř všech světových kontinentů v objemu převyšujícím 6 mld. Kč. 19 V segmentu korporátní klientely se Česká spořitelna zaměřuje především na klienty ze segmentů automobilový průmysl, energetika, zemědělství či utilities. V rámci České republiky se jedná o významná odvětví, neustále se rozvíjející sektory s vysokým podílem na tvorbě HDP. Jejich působení je rozděleno po celé ČR.

3.4.1.

Specifikace odvětví v rámci korporátní klientely

Automobilový průmysl Automobilový průmysl patří k nejdůležitějším odvětvím české ekonomiky. V České republice se každoročně vyrobí více než 1 milion osobních automobilů. Do automobilového průmyslu 19

Česká spořitelna a.s. Prezentace k řízení úvěrových rizik v praxi [online]. Česká spořitelna a.s. ©2015[cit. 2015-03-13]. Dostupné z:http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS//Prilohy/vz_ 2013.pdf

42

se řadí nejenom tři „domácí“ výrobci osobních vozidel (Škoda, Hyundai a TPCA), ale i výrobce nákladních vozidel (Avia, Tatra) a autobusů (Irisbus Iveco, SOR) a především celý navazující řetězec dodavatelů komponent. Celková výše tržeb v tomto sektoru se v roce 2012 pohybovala kolem 840 mld. Kč, což představuje zhruba 23% celkové české průmyslové výroby. Přes 80% produkce je exportováno. Financování je možné prostřednictvím programu TOP Inovace – jde o unikátní program podpory inovativních firem (pro automotive typické) s úrokovým zvýhodněním investičního úvěru.

Energetika Energetika je dynamickým, neustále se rozvíjejícím sektorem charakteristickým stálou snahou o inovace výrobního procesu a hledáním nových potenciálních zdrojů energie. Sektor skýtá značný potenciál pro nabídku produktů investičního financování – výrobní technologie rychle zastarávají, objevují se nové požadavky na ekologičnost těchto provozů, využívají se nová paliva, pro jejichž spalování je třeba instalovat odpovídající zařízení, apod. Česká spořitelna má ve financování tohoto sektoru unikátní historicky budované know-how opírající se především o odbornost Kompetenčního centra pro energie a obchodní zkušenosti Energytýmu. ČS se zaměřuje především na: -

výrobce energie z obnovitelných zdrojů (fotovoltaické, větrné, malé vodní a bioplynové elektrárny či výrobce tepla spoluspalováním biomasy)

-

subjekty působící v teplárenství (teplárny, výtopny, zdroje s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla)

-

distributory a obchodníky s energiemi

ČS zajistila financování více než 40% projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a už řadu let pomáhá financovat jejich realizace po celé ČR. Financování projektů v teplárenství Pro bankovní financování teplárenských projektů ČS lze využít: -

standardní produkty investičního financování

-

střednědobý úvěr na předfinancování dotací 43

-

Globální úvěr Evropské investiční banky - jedná se o úvěrovou linku, kterou Evropská investiční banka poskytuje vybraným bankám včetně České spořitelny za zvýhodněných podmínek. Banky jsou tak schopny poskytnout klientovi snížení úrokové sazby. Projekty z oblasti teplárenství jsou programem podporovány nejčastěji jde o projekty rekonstrukce teplovodů a objektových předávacích stanic, dále instalací kogeneračních jednotek, technologií pro odsíření aj. U projektů je třeba rozlišovat, zda je investorem soukromý subjekt nebo subjekt veřejného sektoru - u prvně jmenovaných může výše přidělených prostředků činit až 100% částky úvěru poskytnutého zprostředkující bankou (nesmí však přesáhnout 12,5 milionů eur nebo ekvivalentu v jiné měně), v případě veřejného sektoru nesmí přidělené prostředky přesáhnout 50% objemu komerčního úvěru

Další možností je využití úvěru s názvem - Globální úvěr Zelená úsporám. Jde o program Evropské investiční banky kombinující zvýhodněné financování s grantem pro klienta, který realizuje projekt snižující energetickou náročnost. Podmínky: -

výše úvěru maximálně 12,5 mil. eur, splatnost úvěru min. 3 roky

Výhody pro klienta: možnost získat grant EIB do 10% z výše financování (při splnění podmínek – kritériem pro vyplacení grantu je dosažení nejméně 30% úspory v sektoru budov či 20% v ostatních případech na celkové spotřebě energií, nebo nejméně 20% snížení emisí CO2) snížení úrokové sazby o 20 bps z ceny financování veškerá administrativa s vyřízením grantu na straně banky Speciální program financování TOP Inovace Energetika je sektorem, který prochází prudkým vývojem, což vytváří v oblasti výroby energie tlak na neustálé inovace výrobního procesu a využívaných technologií. Pro banku představuje financování inovativních projektů velký potenciál a z toho důvodu byl vytvořen speciální program financování TOP Inovace. Výhody programu: na podporu inovativních projektů je alokována částka až 4 mld. Kč úrokové zvýhodnění min 1 – 2% p. a. na 50% celkového úvěrového financování 44

Strojírenství Strojírenství je velmi dynamický obor závislý na dostupnosti kapitálu, rychlosti realizace potřebných investic či spolehlivosti peněžních toků mezi obchodními partnery v tuzemsku i v zahraničí. Z pohledu banky jsou strojírenské firmy klienty typicky využívajícími širokou škálu finančních produktů. Možnosti financování v sektoru strojírenství: Předexportní financování Výhody: podpora konkrétní vývozní činnosti klienta již ve fázi přípravy výroby financování je poskytováno před vznikem exportní pohledávky a umožnuje klientovi hradit podstatnou část výrobních nákladu spojených s konkrétní exportní zakázkou součinnost při jednání s Exportní garanční a pojišťovací společností Nevýhodou pro klienta může být: nutná finanční analýza dlužníka podmínkou poskytnutí je navazující exportní financování ve formě odběratelského úvěru nebo refinancování dodavatelského úvěru poskytnutého vývozcem. Odběratelský úvěr Výhody: exportér dostane zaplaceno ihned po dodávce exportér nenese náklady odložené platby klient muže s nabídkou předložit i nabídku střednědobého a dlouhodobého financování pojištění EGAP – snížení rizik při financování vývozu – krytí EGAP 95 %. Krytá část představuje nulové riziko (riziková váha 0) – optimální z hlediska RWA, obchody s vysokým ROE Nevýhody pro klienta: nutná finanční analýza dlužníka není vhodné pro všechny vývozy (obvykle používáno pro export investičního zboží, dopravních strojů a stavebních projektů)

45

Česká spořitelna nevyužívá tento produkt jen pro vývozy, ale i pro dovozy, kde díky zajištění exportní pojišťovnou vývozce nabízí odběratelský úvěr - výhodnou alternativu k investičnímu úvěru. Sektor utilities Pod pojmem Utilities se většinou rozumí "veřejné služby" poskytované domácnostem typu zásobování elektřinou, teplem, vodou, plynem, odvod odpadních vod, odvoz a likvidace odpadu a obecně technické služby. Elektřina, teplo a plyn jsou zařazeny do sektoru Energetika a v Utilities zůstává Vodárenství či Vodovody a kanalizace (zásobování pitnou vodou a odkanalizování obcí včetně čištění odpadních vod) a Odpady či Odpadové hospodářství (sběr či výkup odpadu, jeho svoz a příp. další přeprava a následné skládkování nebo třídění, lisování apod.) a zpracování formou jeho energetického využití či využití jako druhotné suroviny. Pod odpady patří rovněž sanační činnosti. Společným faktorem Vodárenství a Odpadového hospodářství je silná pozice veřejného sektoru - značná část společností působících v těchto činnostech má majetkovou vazbu na municipality. Vodárenství Vodovody a kanalizace patří z velké části do veřejného sektoru, který je z pohledu bankovního rizika považován za nízkorizikový – důvodem je především trvalá ziskovost odvětví (pitná voda a odvod odpadní vody jsou nezbytnými statky, neflexibilní poptávka, lokální monopoly, možnost kompenzovat si výpadek příjmů z titulu nižšího objemu prodané vody kvůli šetření vyšší prodejní cenou, tj. navýšením marže). Trh je rovnoměrně rozdělen po celé ČR. Tyto převážně účelové organizace zřizované municipalitami zpravidla potřebují také cizí zdroje. Financování: municipální vlastníci infrastruktury pravidelně investují do rozšiřování vodovodní a kanalizační infrastruktury, přičemž však lze říci, že bez dotace tyto investice nerealizují. Dotace pokrývají až 80% celkových nákladů projektu a v tomto případě je vyplácena nikoliv retrospektivně, ale přímo během prací na projektu (příslušné fondy přímo proplácí faktury za dodavatelské práce). na dofinancování rozdílu mezi výší uznatelných nákladů a výší celkových nákladů pak využívají bankovní úvěry, které tedy zpravidla pokrývají cca 20% projektových nákladů. 46

Odpadové hospodářství Většina odpadů je nyní ukládána na skládkách, což je z pohledu směrnice Evropské komise neakceptovatelné a ČR je vázána snížením objemu skládkování do roku 2020 o 75%. Změna současné legislativy je základním stavebním kamenem pro výraznější rozvoj alternativních zpracování odpadů v soukromé sféře. Lze očekávat, že zejména po roce 2014, v němž došlo ke schválení novely zákona o odpadech, dojde k výraznému nárůstu investic v oblasti odpadového hospodářství s potenciálem pro poptávku bankovního (spolu)financování. Trh odpadového hospodářství je čistě z územního pohledu rozdělen rovnoměrně po celé ČR. Financování je možné zajistit prostřednictvím dlouhodobého investičního úvěru. Specifikem těchto projektů je fakt, že investorem bývá municipální subjekt. Podmínky financování tak často vychází ze zadání výběrového řízení. Příjemcem úvěru je nejčastěji vlastník a provozovatel skládky – většinou účelová organizace zřízená municipalitou. Další možností financování je Globální úvěr Evropské investiční banky Projekty v odpadovém hospodářství jsou jako investice do trvalé udržitelnosti životního prostředí podporovány ze strany EIB. v rámci nabídky Globálního úvěru je třeba rozlišovat, zda je investorem soukromý subjekt nebo subjekt veřejného sektoru. U prvně jmenovaných může žádost o GÚ EIB dávat smysl, neboť jak vyplývá z jeho definice, výše přidělených prostředků může být až 100% částky úvěru poskytnutého zprostředkující bankou (nesmí však přesáhnout 12,5 milionů eur nebo ekvivalentu v jiné měně). U veřejného sektoru však nesmí přidělené prostředky přesáhnout 50% objemu komerčního úvěru, a tak subjekty veřejného sektoru u těchto projektů zpravidla upřednostňují spolufinancování ze strukturálních fondů, neboť tato podpora se většinou vztahuje na větší část projektových nákladů. Zemědělství Zemědělství je stabilní, kompaktní, nízkorizikový sektor s dostatečně velkým rovnoměrně rozloženým trhem napříč ČR. Česká spořitelna se zaměřuje především na odvětví zemědělské prvovýroby, na firmy splňující některá z následujících parametrů: potenciál pro výstavbu bioplynové stanice (dostatečná výměra půdy pro pěstování rostlinné složky vstupní suroviny, dostatečně velký chov hospodářského zvířectva pro zajištění živočišné složky vstupní suroviny) 47

realizuje podnikové investice (žádá o dotace z Programu rozvoje venkova, celkové project costs ≥ 10 mil. Kč) výměra půdy ≥ 500 ha zemědělské družstvo, a. s. či s. r. o. s obratem ≥ 30 mil. Kč a/nebo FOP s obratem ≥ 100 mil. Kč Klientům nabízí Program pro zemědělce Jedná se o ucelený program TOP Agro, který pokrývá veškeré potřeby financování zemědělců – od provozního financování, přes financování investic do zemědělských budov a provozů, nákup půdy, strojů a techniky, či pojištění zemědělských rizik, až po financování výstavby bioplynové stanice včetně komplexního poradenství. Více informací k programu lze vyhledat na stránce http://www.erstecorporatebanking.cz/produkty/specializovane-programy/top-agro.

3.4.2.

Příprava úvěrového návrhu pro korporátní klientelu

Pracovník obchodního místa, který zajišťuje komplexní poradenství a obsluhu klientů projednává s klientem konkrétní podmínky úvěrového obchodu a přebírá od klienta podklady potřebné pro posouzení úvěru. Připravuje úvěrový návrh a zasílá k posouzení kompetentnímu úvěrovému specialistovi. Úvěrový návrh je psán vždy v anglickém jazyce. Součástí úvěrového návrhu je tzv. kreditní úvěrové memorandum. Úvěrové memorandum detailněji popisuje informace uvedené ve vlastním úvěrovém návrhu. Má poskytnout dostatečné informace k posouzení úvěrového návrhu a ujistit ho, že všechny klíčové informace uvedeny ve vlastním úvěrovém návrhu vycházejí, pokud je to možné, ze spolehlivých podkladů. Úvěrové memorandum je zpracováno příslušným relationship manažerem a může být v českém jazyce. V úvěrovém memorandu mohou být informace definující klientův trh, popis produktů, specifikace místního trhu, hlavních konkurentů, zda na trhu existují alternativní produkty nebo služby, výhody oproti konkurenci (rychlost, značka, nízké výrobní náklady), podmínky na trhu a dopad např. na ceny, platební a dodací podmínky. Cílem je identifikovat klíčové charakteristiky trhu a jeho budoucí vývoj, dále postavení dlužníka na trhu a jeho konkurenceschopnost (také v souvislosti s členstvím ČR v EU).

48

Dále zde může být uvedena informace o odběratelích/dodavatelích klienta, jejichž podíl na tržbách/nákladech je vyšší než 15%, celková pozice na trhu, dopravní dostupnost, objem dovozů a vývozů, celková zahraniční obchodní bilance (strukturu příchozích a odchozích plateb) s ohledem na kurzové riziko. Další informace se týkají výhledu trhu, vlastníků a dceřiných společností, jejich aktivit a všech faktů relevantních pro obchod. Třetí osoby v transakci - např. informace o ručiteli, dále o významném dodavateli/odběrateli. Hodnocení finančních výsledků: Cílem této části (memoranda) je prezentace a analýza nejdůležitějších pozicí rozvahy, výkazu zisků a ztrát, cash flow a finančních ukazatelů. komentář k tržbám, EBIT, EBT (u EBIT a EBT komentář k položkám tvořící tyto hodnoty) mimořádné položky a provozní kapitál, popis minimálně hlavních odchylek od předchozích let dopad tvorby rezerv, prodej majetku apod. popis trendů, čím jsou způsobeny - např. zvyšování cen nebo aktuální zvýšení tržeb. Strukturu aktiv a pasiv se zdůrazněním nestandardních položek - závazky vůči státu, nedostatečné zásoby apod. strukturu pohledávek: do splatnosti, do 30 dní po splatnosti, do 90 dní po splatnosti, více než 90 dní po splatnosti, nedobytné, vytvořené opravné položky k nedobytným pohledávkám. popis mimobilančních závazků klienta, např. leasingové služby. analýza projekce - hlavní předpoklady projekce, zhodnocení reálnosti projekce (zhodnocení reálnosti obchodního plánu ve srovnání s minulou výkonností, příp. zda odpovídá nově uzavřeným smlouvám), vysvětlení nejdůležitějších odchylek od předchozích období. Nedílnou součástí prováděcích postupů v korporátním bankovnictví je Matice schvalovacích pravomocí, která představuje základní nástroj schvalovacího procesu banky. Úvěrový návrh včetně stanoviska a požadovaných podkladů, je elektronicky odesílán příslušné schvalovací autoritě. 49

Specialista úvěrových rizik posoudí riziko navrhované úvěrové angažovanosti. Výstupem nezávislého posouzení úvěrového rizika je vždy stanovisko (tzv. Credit Application Opinion CAO nebo Risk assesment), které obsahuje jednoznačné doporučení k hodnocené úvěrové angažovanosti (např. doporučeno, doporučeno s podmínkami, nedoporučeno). Jakmile je úvěrový návrh schválen, vrací se úvěrový návrh pracovníkovi obchodního místa, který požádá o vyhotovení smluvní dokumentace.

3.4.3.

Schvalovací pravomoci pro úvěry korporátní klientely

Schvalovacím orgánem je písemně jmenovaný zaměstnanec nebo úvěrový výbor, který hodnotí a schvaluje úvěrové angažovanosti. Schvalovací pravomoci jednotlivých orgánů jsou vymezeny Maticí schvalovacích pravomocí. Orgány s nejvyšší schvalovací kompetencí v ČS jsou: Risk committee: Výbor pro rizika dozorčí rady ČS – eskalační funkce. Dává doporučení k Celkovým globálním limitům klienta, jež přesahují pravomoc Úvěrového výboru představenstva a Jednací řád výboru pro rizika dozorčí rady ČS) CC-B: Úvěrový výbor představenstva ČS – nejvyšší schvalovací orgán ČS Jeden člen představenstva - člen odpovědný za risk management a oblast restrukturalizace a vymáhání Na nižších úrovních to mohou být ředitelé úseku řízení úvěrových rizik, pověření zaměstnanci úseku úvěrových rizik, regionální ředitelé korporátního centra

3.5.

Řízení úvěrového rizika rámci České spořitelny

Česká spořitelna je součástí evropské bankovní skupiny Erste Group působící v sedmi zemích (v Rakousku, České republice, na Slovensku, v Rumunsku, Maďarsku, Chorvatsku, Srbsku). V rámci své obchodní činnosti skupina přijímá úvěrové riziko, tedy riziko, že protistrana nebude schopna platit včas dlužné částky v plné výši. Ve skupině vykonává risk management divize řízená členem představenstva zodpovědným výhradně za oblast řízení rizik (chief risk officer). Tato divize, která je zcela nezávislá na obchodních útvarech banky, soustřeďuje všechny útvary pověřené řízením rizik.

50

Při řízení úvěrových rizik používá skupina jednotnou metodiku, která stanoví postupy, role a odpovědnosti. Úvěrová politika vymezuje souhrnnou politiku řízení úvěrového rizika skupiny. Popisuje základní principy týkající se identifikace, měření, monitorování, kontroly a řízení úvěrového rizika. Obsahuje základní pravidla poskytování úvěrů, včetně omezení pro poskytování úvěrů, dále popisuje jednotlivé nástroje řízení úvěrového rizika (ratingový systém, zajištění, stanovení limitů, nastavení schvalovacích pravomocí, monitoring, tvorbu opravných položek, reporting, kontroling a řízení portfolia). Definuje rovněž organizaci řízení úvěrového rizika a popisuje úvěrový proces.

3.5.1.

Členění portfolia pro účely řízení úvěrového rizika

Pro účely stanovení opravných položek se pohledávky dělí na pohledávky bez selhání dlužníka (performing loans), kdy jistina ani úroky nejsou více než 90 dní po splatnosti a pohledávky se selháním dlužníka (non-performing loans). V rámci těchto pohledávek jsou definována dvě velká subportfolia, a to pohledávky individuálně významné, které zahrnují pohledávky za právnickými osobami nebo pohledávky, kde je úvěrová expozice skupiny vyšší než 5 mil. Kč a pohledávky individuálně nevýznamné. V rámci těchto dvou subportfolií skupina dále sleduje 5 klientských portfolií u individuálně významných pohledávek a 16 produktových portfolií u individuálně nevýznamných pohledávek. U těchto portfolií skupina sleduje řadu rizikových parametrů (PD – pravděpodobnost selhání, LGD – ztráta z úvěrů v selhání, CCF – úvěrový konverzní faktor). Parametr PD je dále sledován na úrovni jednotlivých stupňů interního ratingu. Pohledávky se selháním dlužníka odpovídají individuálně znehodnoceným pohledávkám (rating „R“). Pohledávky bez selhání dlužníka s interním ratingem 1–6 jsou považovány za neznehodnocené pohledávky, pohledávky s interním ratingem 7–8 jsou považovány za kolektivně znehodnocené. Pro účely řízení úvěrového rizika je úvěrové portfolio skupiny děleno následujícím způsobem: Retailové pohledávky – jsou pohledávky za fyzickými osobami, domácnostmi a osobami samostatně výdělečně činnými a dále pohledávky za fyzickými osobami podnikateli, za malými firmami s ročním obratem do 30 mil. Kč a malými obcemi, takzvané MSE. Metody řízení úvěrového rizika retailových pohledávek jsou založeny na statistických modelech kalibrovaných pomocí historických dat. Pohledávky za korporátními protistranami – jsou tvořeny pohledávkami za malými a středními firmami s ročním obratem 30 až 1 000 mil. Kč, takzvané SME, a dále 51

pohledávky za velkými firmami (s ročním obratem nad 1 000 mil. Kč) a veřejným sektorem, factoringové pohledávky a leasingové pohledávky. Metody řízení úvěrového rizika korporátních pohledávek jsou založeny na statistických modelech (zejména v případě portfolia pohledávek za středními podniky), velký důraz je však kladen také na pravidelné individuální analýzy jednotlivých klientů. Pohledávky specifických produktů poskytovaných dceřinými společnostmi – jsou specializované finanční produkty, které mají vlastní způsob řízení rizika, který odpovídá jejich specifikům. S výjimkou ojedinělých případů odpovídá dělení portfolia třídám aktiv definovaným ve vyhlášce ČNB č. 123/2007, kterou se implementují pravidla Basel II. Individuálně významné pohledávky jsou především pohledávky z korporátního portfolia skupiny. Tyto pohledávky jsou dále členěny na tato subportfolia: 

velcí korporátní klienti s ročním obratem nad 1 000 mil. Kč – projektové financování a korporátní hypotéky;



malé a střední podniky (SME s obratem 30 až 1 000 mil. Kč);



úvěry municipální sféře;



úvěry ve správě odboru vymáhání (workout)

Individuálně nevýznamné pohledávky (do 5 mil. Kč) včetně MSE pohledávek jsou především retailové pohledávky skupiny. Tyto pohledávky jsou dále členěny na 16 produktových portfolií. 20 Skupina vychází při řízení úvěrového rizika nejen z informací z vlastního portfolia banky, ale i z informací z portfolií dalších členů skupiny. Skupina dále využívá informací z externích informačních zdrojů, například credit bureau nebo ratingů renomovaných ratingových agentur. Tato data slouží jako základ pro modelování úvěrového rizika a jako podpora při vymáhání pohledávek, oceňování pohledávek a kalkulaci ztrát.21

20

Česká spořitelna a.s. Prezentace k řízení úvěrových rizik v praxi [online]. Česká spořitelna a.s. ©2015[cit. 2015-03-13]. Dostupné z:http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS//Prilohy/vz_ 2013.pdf 21 Česká spořitelna a.s. Prezentace k řízení úvěrových rizik v praxi [online]. Česká spořitelna a.s. © 2015[cit.2015-03-13]. Dostupné z: http://www.csas.cz/static_internet/cs/Komunikace/Tiskove_centrum/ Prezentace _novinari/Prilohy/100423_Credi_risk.pdf

52

3.5.2.

Nástroje interního ratingu

Interní rating skupiny odráží schopnost protistran dostát svým finančním závazkům. V interním ratingu je promítnuta míra rizika a odpovídající pravděpodobnost selhání dlužníka v následujících 12 měsících. Skupina přiřazuje interní rating všem klientům, s nimiž je spojeno úvěrové riziko. Skupina používá ratingovou škálu se 13 stupni pro protistrany bez selhání a s jedním stupněm pro protistrany se selháním (interní rating „R“). V případě fyzických osob se pro klienty bez selhání používá pouze 8 stupňů. V následující tabulce č. 3 je uveden přehled všech stupňů interního ratingu, ke každému z nich je přiřazen odpovídající stupeň externího hodnocení a kategorie hodnocení dle České národní banky. Tabulka č. 3 – Řazení úvěrů v ČS podle kvality Řazení úvěrů podle kvality Interní rating EGB 1 2 3 4a 4b 4c 5a 5b 5c 6a 6b 7 8

Název Extrémně silný Velmi silný Silný Dobrý Velmi uspokojový Uspokojivý Nižší střední riziko Střední riziko Vyšší střední riziko Zranitelný Velmi zranitelný Slabý Selhání (default)

Externí rating AAA AA A BBB+ BBB BBB. BB+ BB BBCCC, CC B+ B BD

Kategorie ČNB 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 3- 5

Zdroj: Česká spořitelna a.s.

Skupina používá u různých segmentů protistran několik ratingových modelů pro přiřazení stupně interního ratingu. Všechny tyto modely jsou v souladu se standardy Erste Group. Při hodnocení korporátních klientů je hodnocení prováděno na základě finančních informací a tzv. soft faktorů. Při hodnocení SME klientů vedle finančních výsledků podniku jsou brány v úvahu i informace týkající se bonity vlastníka podniku/živnostníka. Skupina provádí pravidelné revize ratingu. Revize ratingů protistran ze segmentů - bankovní, korporátní a územně samosprávní celky (takzvané sovereign) se provádí alespoň jednou 53

ročně. Pro retailové klienty vyvinula skupina takzvaný behaviorální rating, kde aktualizuje rating klienta na měsíční bázi. Ratingové nástroje jsou pravidelně upravovány tak, aby odrážely měnící se ekonomické podmínky a obchodní plány skupiny. V případě protistran, u nichž je prováděn externí rating externí ratingovou agenturou, skupina používá informace z tohoto ratingu jako doplňující zdroj informací. Na základě svých historických zkušeností skupina vytvořila převodový můstek mezi vlastním interním ratingem a externími ratingy. V souladu s regulatorními požadavky dohody Basel II procházejí ratingové nástroje pravidelnou roční validací prováděnou úsekem kontrolingu úvěrového rizika, kompetenčním centrem Erste Group Bank a interním auditem. Rizikové parametry: Pro určení rizikových parametrů používá skupina vlastní interní modely. Skupina v současnosti používá rizikové parametry při monitorování portfolia, správě portfolia pohledávek se selháním, měření ochrany portfolia, oceňování rizik a predikci vývoje rizikového profilu skupiny v rámci různých scénářů. Všechny modely jsou zpětně testovány minimálně jednou ročně a validovány interními odborníky nezávislými na útvaru řízení rizik.

3.5.3.

Stresové testování

Skupina provádí pravidelně stresové testování citlivosti svého portfolia na zhoršení úvěrové kvality pohledávek. Kromě analýzy citlivosti portfolia na stresované změny rizikových faktorů PD (pravděpodobnost selhání) a LGD (ztráta z úvěrů v selhání) jsou prováděny také analýzy scénářů, v nichž je modelován dopad nepříznivého vývoje makroekonomických veličin (například změna tempa hospodářského růstu, změna úrokových sazeb, změna cen nemovitostí nebo změna inflace).22 V následující tabulce je uvedena expozice úvěrů v letech 2012 a 2013.

22

Česká spořitelna a.s. Prezentace k řízení úvěrových rizik v praxi [online]. Česká spořitelna a.s. ©2015[cit.

2015-03-13].

Dostupné

z:http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS//Prilohy/vz_

2013.pdf

54

Tabulka č. 4 – velikost expozice firemních úvěrů ČS za rok 2012 a 2013

Rok 2013

Rok 2012

Úvěry MSE kontokorentní úvěry 250 330 ostatní úvěry 17 212 17 875 hypoteční úvěry 24 070 23 037 Úvěry korporátním klientům velké korporace 54 804 52 545 malé a střední podniky (SME) 80 420 75 829 korporátní hypotéky 28 372 24 098 v mil. Kč Zdroj: Výroční práva České spořitelny za rok 2013© Česká spořitelna, a. s., Dostupné z: http://ceskasp oritelna.cz//static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS/Prilohy/vz_2013.pdf Pozn. Expozice = celkový zůstatek (vyčerpaná částka + částka, kterou klient ještě může čerpat) MSE = malé a střední podniky s obratem do 60 mil. Kč SME = velké podniky s obratem do 60 mil. Kč

V tabulce č. 5 je uveden přehled podnikatelských úvěrů ČS za rok 2013, které byly po splatnosti. Tabulka č. 5 - podnikatelské úvěry ČS v selhání k 31.12.2013 Úvěry po splatnosti k datu 31.12.2013 v mil. Kč Po splatnosti Po splatnosti Po splatnosti Po splatnosti do 30 dní 30–60 dní 60–90 dní více než 90 dní Úvěry MSE kontokorentní úvěry ostatní úvěry hypoteční úvěry Úvěry korporátním klientům velké korporace malé a střední podniky (SME) korporátní hypotéky

556 9

1 146 109

95 106

35

115 992 43

184 4

87 3

149 3

Celkem

1 832 224 115 1412 53

Zdroj: Výroční práva České spořitelny za rok 2013© Česká spořitelna, a. s., Dostupné z:http://ceskasp oritelna.cz//static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS/Prilohy/vz_2013.pdf

Kvalitu úvěrového portfolia lze měřit jako: Kvalita = Problémové úvěry / Expozice Na základě dat z tabulky č. 4 a 5 byla vypočtena dle výše uvedeného vzorce kvalita portfolia podnikatelských úvěrů a je uvedena v tabulce č. 6.

55

Tabulka č. 6 - kvalita úvěrového portfolia firemních úvěrů ČS

Expozice za rok 2013 Úvěry po splatnosti 2013 Úvěry MSE kontokorentní úvěry ostatní úvěry hypoteční úvěry Úvěry korporátním klientům velké korporace malé a střední podniky (SME) korporátní hypotéky v mil. Kč

Kvalita portfolia

250 17 212 24 070

1 832 224

0,40% 4,83% 0,93%

54 804 80 420 28 372

115 1412 53

0,21% 1,76% 0,19%

Zdroj: vlastní zpracování

Z této tabulky lze vyčíst kvalitu úvěrového portfolia v segmentu firemní klientely. Nejlépe jsou spláceny korporátní hypotéky, nejhůře jsou na tom ostatní úvěry pro menší a střední firmy s obratem do 60 mil. Kč. Celkově je splátková morálka u korporátních klientů lepší než u menších podniků.

56

4. Analýza možností financování firemní klientely V následující kapitole bude uveden konkrétní postup v případě žádosti o úvěr. Byl vybrán případ z praxe, kdy řešil klient své financování prostřednictvím bankovního úvěru v České spořitelně.

4.1.

Investiční záměr

Společnost s ručením omezeným založená v roce 2013 koupila v roce 2013 pozemek, na němž byla zapsána rozestavěná stavba. Společnost měla zájem tuto stavbu dokončit a vybudovat zde ubytovací zařízení. Mělo být vybudováno ubytování s počtem lůžek 74 a samostatný byt pro správce objektu. Společnost uhradila celou kupní cenu z vlastních prostředků a v rámci rekonstrukce chtěla i část nákladů hradit z vlastních zdrojů. Vzhledem k tomu, že se jednalo o nově vzniklou společnost bez možnosti doložení finanční historie, bylo nutné, aby do úvěru vstoupila další osoba, která by zajistila návratnost poskytnutého úvěru. O úvěr na dofinancování rekonstrukce požádala jiná společnost (s.r.o.), jejíž vlastník byl totožný s původně žádající společností. Jednalo se o ekonomicky spjatou skupinu osob. Šlo o výrobní společnost, jejímž předmětem podnikání byla zejména montáž součástí pro automobilový průmysl. Společnost byla stávajícím klientem banky a jednalo se o stabilní a prosperující firmu. Majitel této firmy chtěl zajistit ubytování pro své zaměstnance. Proto založil druhou společnost, která koupila rozestavěnou stavbu a do budoucna měla zajistit její dokončení a následně se starat o pronájem a správu budovy. Pro zachování anonymity společností budou nadále pro účely této práce nazývány takto: Společnost A - stávající klient banky s finanční historií podnikající v automobilovém průmyslu Společnost B - nově vzniklá společnost, jejímž předmětem podnikání bude správa a pronájem budov

57

4.2.

Průběh jednání při vyřizování úvěru

Společnost A podala žádost o úvěr ve výši 12 mil. Kč na financování dostavby budovy, jako spoludlužník byla v žádosti uvedena společnost B, která byla vlastníkem budovy. Ze strany banky byly vyžadovány následující doklady: doklady o právní subjektivitě – aktuální výpisy z obchodního rejstříku od obou společností daňová přiznání za tři ukončená zdaňovací období včetně příloh (roční účetní závěrky – rozvaha, výkaz zisku a ztrát, výkaz Cash Flow) aktuální pololetní výsledky hospodaření běžného roku – klient žádal o úvěr v druhé polovině roku doklad o zaplacení daně za ukončené zdaňovací období včetně uhrazení všech klientem deklarovaných daňových záloh finanční projekce na následující rok potvrzení o vyrovnání závazků vůči FÚ – požadované stáří individuálních dokladů o bezdlužnosti je max. 30 dnů před schválením úvěru rozbor zásob doklady prokazující účelovost úvěru – pro účel výstavba/dostavba musí klient předložit příslušná povolení včetně závazných podmínek pro provedení a užívání stavby, celkový rozpočet stavebních nákladů, smlouvu o dílo (nebo její návrh) doklady prokazující zajištění Dále banka požadovala od klienta předložení podnikatelského záměru zpracovaného v rozsahu přiměřenému velikosti působnosti (komentáře k zajištění odbytu a vstupů, případně marketingové studie). Jako nejvhodnější variantu pro daný záměr zvolil firemní poradce hypoteční úvěr. Jednalo se o dlouhodobou investici na nemovitost, která bude dále pronajímána. Firemní poradce ověřil platnost údajů dle dokladů o právní subjektivitě ve veřejně dostupné databázi. Poté zadal, případně zaktualizoval údaje o klientech v interním klientském systému banky. Existenci nemovitosti ověřil na stránkách katastrálního úřadu – veřejné nahlížení.

58

4.3.

Žádost o provedení finanční analýzy

Zhodnocení finanční analýzy není prováděno přímo firemním poradcem, ale je v gesci centrálního oddělení Úvěrových analýz. Poradce zkompletoval potřebné výkazy získané od klientů a elektronicky odeslal žádost o zhodnocení společnost A i B. Společnost A byla založena v květnu 2011, žádost o úvěr byla přijata na začátku srpna 2014, v rámci finanční analýzy bylo hodnoceno období 8 měsíců roku 2011, celý rok 2012- 2013 a předběžné výsledky roku 2014. Výsledky analýzy jsou součástí přílohy č. 1. Po vyhotovení finanční analýzy byla v rámci připravovaného úvěrovaného návrhu hodnocena ziskovost, finanční struktura a časová struktura pohledávek. Tabulka č. 7 – vyhodnocení ziskovosti Ziskovost EBIT marže (%) Ukazatel úrokového krytí EBT marže (%) ROE-rentabilita vlastního kapitálu (%) ROCE-rentabilita vloženého kapitálu (%) ROA-rentabilita celkových vložených aktiv (%) ROI-rentabilita investic (%) Přírůstek tržeb celkem v % oproti min. roku (%) Obrat na zaměstnance Osobní náklady na zaměstnance Produktivita osobních nákladů Počet zaměstnanců Zdroj: finanční analýza zpracovaná v ČS

31.12.2012 8,6 58,9 8,3 76,8 106,6 32,8 32,1 216,7 827,6 255,1 3,2 47

31.12.2013 2,9 33,2 2,7 46,9 323,5 10,7 10,2 203,9

30.6.2014 12,1 147,6 12 165,6 152,9 62,2 61,7

7,2

11,2

Některá data za rok 2013 a 2014 nebyla hodnocena, neboť je nebylo možné získat z doložených podkladů. Výsledky rok 2013 byly horší než za předchozí rok, ale pro aktuální rok byly předběžné výsledky velmi pozitivní. Tabulka č. 8 – finanční struktura Finanční struktura/likvidita Poměr vl. kapitálu (%) Poměr vl. kapitálu upravený (%) Vl.kapitál + LT dluhy/dlouhobá aktiva (%) Zadluženost v (%) Vývoj zadluženosti (%) Trend zadlužování Obrátka zásob ve dnech Obrátka pohledávek ve dnech Obrátka závazků ve dnech Zdroj: finanční analýza zpracovaná v ČS

41,8 41,8 179,6 93,1 10,1 0,4 0 40 45

59

21,8 21,8 160,1 272,3 15,8 1,57 28 33 75

37,3 37,2 282,6 147,1 10,7 0,67 11 35 41

Vývoj zadluženosti v aktuálním roce klesl o cca 5%. Tabulka č. 9 – časová struktura pohledávek Časová struktura pohledávek Struktura pohledávek v tis. rok 2012 -pohledávky celkem 4.299 -do splatnosti 4.299 -po lhůtě splatnosti 0 z toho: 0 -do 30 dnů 0 -do 90 dnů 0 -více než 90 dnů 0 -nedobytné 0 -za klienty v konkurzním řízení/likvidaci 0 -vytvořené opravné položky k nedobytným pohledávkám 0 -doba obratu 40 Zdroj: finanční analýza zpracovaná v ČS

% 100 100 0 0 0 0 0 0

rok 2013 12.561 12.561 0 0 0 0 0 0

% 100 100 0 0 0 0 0 0

06/2014 29.267 25.267 4.000 0 3,8 200 0 0

% 100 86 14 0 12,9 0,6 0 0

0

0

0

0

0

0

0 33

0

0 35

0

Společnost neměla žádné nesplacené pohledávky z minulých let, v aktuálním období činily pohledávky po splatnosti 14 %, ale většina byla pouze po splatnosti do 30 dnů. Pozitivní je, že se zkracovala doba obratu pohledávek. I z hlediska časové struktury společnost vykazovala dobré výsledky, v roce 2013 se zvýšily závazky, což bylo způsobeno přijetím dlouhodobého úvěru. Z předchozích let neměla společnost žádné závazky po splatnosti. Tabulka č. 10 – časová struktura závazků Časová struktura závazků Struktura závazků v tis. rok 2012 -závazky celkem 5.864 -do splatnosti 5.864 -po lhůtě splatnosti 0 z toho: 0 -do 30 dnů 0 -do 90 dnů 0 -více než 90 dnů 0 -za klienty v konkurzním řízení/likvidaci 0 -doba obratu 45 Zdroj: finanční analýza zpracovaná v ČS

% 100 100 0 0 0 0 0

rok 2013 22.993 22.993 0 0 0 0 0

% 100 100 0 0 0 0 0

06/2014 21.554 21.000 0 0 554 0 0

% 100 97 0 0 3 0 0

0

0 75

0

0 41

0

60

Při hodnocení bonity žadatele byl pozitivně hodnocen hospodářský výsledek EBITDA, který se zvýšil, oproti roku 2012, kdy činil 4.1 mil. na 4,5 mil. Kč za rok 2013 a podle předběžných výsledků na aktuální rok by mohl činit 14 mil. Kč. Velmi dobrý vývoj byl i v nárůstu tržeb z 39 mil. Kč za rok 2012 na 118 mil. Kč za rok 2013. V okamžiku, kdy měl firemní poradce k dispozici finanční analýzu, mohl přistoupit k vyhodnocení interního ratingu prostřednictvím interní aplikace APS. Do aplikace se automaticky načetla data z finanční analýzy. Výsledný rating klienta byl vyhodnocen takto: u společnosti A stupněm 5C u společnosti B, která vstupuje jako spolužadatel stupněm 6B. Na základě výsledného ratingu, bylo v rámci dalšího postupu navrženo vhodné zajištění úvěru.

4.4.

Zhodnocení vhodnosti zajištění

Bylo navrženo zřízení zástavního práva k úvěrované nemovitosti včetně zajištění pohledávek z pojistného plnění k dané nemovitosti. Jako další zajištění navrhl blankosměnku s avalem do výše celé směnečné sumy a blokaci částky 100.000 Kč na bankovním účtu, který bude sloužit pro splácení úvěru. Kromě bonity žadatele bylo potřeba zhodnotit, zda bude nemovitost pro banku vhodnou zástavou. Ocenění nemovitosti bylo vyhotoveno smluvním znalcem. Znalec je povinen stanovit aktuální hodnotu nemovitosti a v případě rekonstrukce či výstavby musí posoudit na základě předložené projektové dokumentace i rozpočet plánované výstavby a stanovit budoucí hodnotu nemovitosti po dokončení. V tomto případě byla budoucí hodnota stanovena na 20.000.000 Kč. Dle interně nastavených koeficientů může být úvěr, který je zajištěn komerční nemovitostí, poskytnut do výše 60 % nominální hodnoty dle znaleckého posudku. Pokud se jedná o nemovitost, která je nebo bude následně pronajímána, stanoví znalec i hodnotu výnosovou metodou – budoucí očekávané příjmy z pronájmu. Tyto příjmy mohou být zahrnuty do příjmů při výpočtu bonity žadatele, pro tento případ byly dostatečné pro splácení příjmy z provozní činnosti firmy.

61

Každá nemovitost vyjma pozemků musí být vždy pojištěna proti živelným rizikům. Klient je povinen sjednat pojistnou smlouvu a předložit ji bance. Případné pojistné plnění z této smlouvy je vždy zastaveno ve prospěch banky, na základě smlouvy o zastavení pohledávek z pojistného plnění. Dále bylo navrženo zajištění blankosměnkou s avalem společnosti B a jejího vlastníka (soukromé osoby).

4.5.

Příprava úvěrového návrhu

Dalším krokem bylo zadání dat do interní aplikace CPS. Jde o aplikaci, kterou následně firemní poradce využijte pro odeslání návrhu a prostřednictvím které písemně komunikuje se schvalovatelem. V případě schválení úvěru má v této aplikaci k dispozici připravenou smluvní dokumentaci a provádí následné čerpání úvěru. Úvěrový návrh obsahuje tři části. Firemní poradce nejdříve vyplnil produktovou část, ve které uvedl: Základní parametry úvěru: Výši úvěru – 12.000.000 Kč Účel úvěru – Financování výstavby budovy, která bude postavena v katastrálním území … Období čerpání – od 1. 9. 2014 do 25. 1. 2015 Způsob čerpání – na příslušný bankovní účet k úhradě dluhu v souladu s účelem čerpání Úroková sazba – 2,99 % p.a. Platnost úrokové sazby – 3 roky

Ceny: Cena za zpracování úvěru – nehradí se Cena za předčasnou splátku – 1% z výše předčasné splátky v případě provedení splátky z vlastních zdrojů a 3% z výše předčasné splátky v případě provedení předčasné splátky z jiných zdrojů (z úvěru či půjčky od třetí osoby) Cena za správu a vedení úvěrového účtu – 0 Kč Smluvní pokuta za porušení ustanovení úvěrové smlouvy: 12.000 Kč 62

Splátky: Anuitní, datum první splátky 31. 1. 2015, datum poslední splátky 30. 6. 2029 Výše splátky – 85.324 Kč Frekvence splátek - měsíční, k poslednímu dni v měsíci Podmínky prvního čerpání: Řádně vystavená blankosměnka s avalem a smlouva o vyplňovacím právu směnečném Smlouva o zastavení nemovitosti ve prospěch banky Návrh na vklad zástavního práva k nemovitosti s razítkem přijetí katastrálním úřadem Smlouva o zastavení pohledávek ze smlouvy o účtu Vklad na běžný účet částkou 100.000 Kč, která bude až do úplného splacení úvěru povinným zůstatkem Smlouva o budoucí smlouvě o zastavení pohledávek z nájmu Aktuální potvrzení o tom, že klient nemá nedoplatky vůči správci daně, orgánu správy sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám Dokumenty prokazující, že klient investoval do realizace účelu úvěru vlastní finanční prostředky ve výši 7.415.292 Kč Podmínky druhé tranše čerpání: Doložení aktualizace znaleckého posudku s uvedenou současnou cenou obvyklou v min. výši 14.000.000 Kč Podmínky třetí tranše čerpání: Doložení aktualizace znaleckého posudku s uvedenou současnou cenou obvyklou v min. výši 18.000.000 Kč

Uvedení následných povinností klienta: Do 10 dnů od zákonem stanoveného termínu pro předložení přiznání předloží klient bance daňového přiznání za rok 2014 včetně dokladu o zaplacení daně Do dvou měsíců od data posledního čerpání úvěru předloží aktuální znalecký posudek k nemovitosti

63

Dále bude v návrhu uvedeno zajištění: Blankosměnka s avalem Nemovitost Pojištění nemovitosti Běžný účet s min. zůstatkem 100.000 Kč

Druhá část návrhu je klientská část. Zde firemní poradce uvedl: Název a místo podnikání žadatele a spolužadatele včetně předmětu jejich činnosti a data zahájení činnosti. Údaje týkající se běžných účtů u ČS a jiných bank Celkovou úvěrovou angažovanost včetně angažovanosti v rámci ESSO Výsledný interní rating žadatele a spolužadatele Údaje o závazcích klienta Popis historie společností Údaje o vlastnické struktuře vč. ESSO – v návrhu byly uvedeny celkem čtyři firmy tvořící ESSO s žadatelem Struktura financování – celkový záměr, vlastní zdroje, cizí zdroje mimo ČS, úvěr v ČS Data získaná z finanční analýzy Výsledek prověření bankovních registrů – CRÚ + CBCB Rizika a pozitiva včetně celkového hodnocení. Jako riziko bylo v tomto případě vyhodnoceno, že se jedná o novou výstavbu a nelze odhadnout, jaký bude zájem o nově vzniklé prostory. Rizika však byla eliminována tím, že se jedná o nemovitost ve vlastnictví společnosti a splácení úvěru není závislé na výnosech z pronájmu. Pozitivně hodnotil poradce vyšší podíl vlastních zdrojů klienta (38%), dobrou historii klienta, dobrý interní rating, dobré EKO firmy i to, že splácení nebude zajištěno z budoucích pronájmů, ale že má firma již dnes v rámci své činnosti dostatečné zdroje pro splácení. Třetí částí návrhu je stanovisko. Zde poradce detailněji popsal pozitiva a rizika, zdůvodnil své stanovisko, vysvětlil zvolené podmínky čerpání a doporučil úvěr ke schválení. 64

4.6.

Schvalování

Výsledný interní rating je zásadní při určení úrovně schvalovací autority. Úvěrový návrh je poradcem odeslán na odbor úvěrových rizik, zde je posouzen risk specialistou a následně předán schvalovateli s příslušnou schvalovací kompetencí. Výše uvedený případ byl po posouzení schválen. Stanovisko schvalovatele obdržel poradce elektronicky společně s informací, že byla zahájena příprava smluvní dokumentace. Volba tohoto typu úvěru byla provedena z těchto důvodů: Účelem úvěru byla výstavba nemovitosti pro pronájem, jedná se o dlouhodobý majetek klienta a splácení může být rozloženo na delší dobu, v tomto případě na 15 let od čerpání. U tohoto úvěru je nastavena velmi nízká sazba oproti ostatním typům podnikatelských úvěrů, protože se jedná z pohledu banky o méně rizikový úvěr. Hypoteční úvěry patří mezi nejlépe splácený typ úvěru. Měsíční splátky budou nižší a nebudou příliš zatěžovat společnost. Rovněž možnost dlouhodobého odepisování nemovitosti umožní klientům snižovat náklady. Pokud klient úvěr získá, přinese mu to výhodu do budoucna, protože bude moci zaměstnat nové kvalifikované zaměstnance z jiných regionů, kteří by jinak nemohli dojíždět za prací. A výkony kvalitních a spokojených zaměstnanců mohou pozitivně ovlivnit hospodářský výsledek v příštích obdobích a postavení společnosti jako dlužníka se zlepší. Obecně v rámci celého úvěrového procesu v ČS trvá nejdéle první fáze, kdy klient musí dodat potřebnou dokumentaci. Vždy záleží na klientovi, jak rychle je schopen požadované dokumenty předložit. Vyhotovení znaleckého posudku zabere znalci přibližně 5-14 dnů od prohlídky na místě (záleží na náročnosti při oceňování objektu). Samotné vyřízení úvěru je otázkou několika dní. Vyhotovení finanční analýzy na oddělení finančních analýz je zpravidla zpracováno do 24 hodin, příprava návrhu do 3 dnů, schválení do 5 dnů a příprava dokumentace do 3 dnů. Na tomto konkrétním případu byl popsán úvěrový proces. Jednalo se o klienta ze segmentu SME. Úvěrová smlouva je součástí přílohy č. 2. Zpracování úvěru pro korporátní klientelu v rámci České spořitelny je mnohem rozsáhlejší, navíc se jedná vždy o individuálně nastavené podmínky a není možné je zveřejnit v rámci diplomové práce. 65

5. Výsledky, závěry a perspektivy podnikového financování 5.1.

Vývoj firemního financování v České republice

Ekonomická situace ve světě i v Evropě se velmi rychle mění. Česká republika prošla v uplynulých dvou letech recesí a hospodářské oživení, ke kterému v současné době dochází, je jen mírné. Postoj bank v oblasti poskytování podnikatelských úvěrů od počátku 90. let minulého století prošel výraznými změnami. V počátku 90. let poskytovaly banky úvěry téměř na cokoliv. Probíhalo úvěrování firem, které neměly žádnou finanční historii a měly minimální zkušenosti s podnikáním. V portofoliích jednotlivých bank narůstal podíl nesplácených úvěrů a banky se dostávaly do problémů. V důsledku toho klesala důvěra veřejnosti v bankovní sektor a ohrožení malých a středních bank. Do řešení této situace zasáhl stát realizací Konsolidačního programu, který byl v roce 1997 nahrazen Stabilizačním programem. Programy měly zajistit stabilizaci v bankovním systému. V té době došlo k utlumení úvěrování pro podnikatele a firmy. V letech 1997 – 2001 probíhala privatizace největších českých bank, došlo k odstátnění českého bankovnictví a majoritní podíly v bankách získali zahraniční vlastníci. Příchod zahraničních investorů pozitivně ovlivnil kvalitu bankovních služeb. Banky přicházely s novými produkty, zjednodušily prodejní procesy a snažily se o snižování administrativních úkonů. Velké úsilí věnovaly nastavení nových procesů v řízení úvěrového portfolia, zkvalitnění svých systémů pro posuzování úvěrového rizika a úvěruschopnosti klienta. Společně se banky podílely na přípravě mezibankovních klientských registrů – Bankovního registru klientských informací a Centrálního registru úvěrů, které byly spuštěny v roce 2002. Po provedení těchto změn nastartovaly banky opět úvěrování firemní klientely. Mezi lety 2004 – 2008 došlo k razantnímu nárůstu objemu úvěrů, přesto už nikdy nebylo bankami poskytnuto v objemech tolik úvěrů, kolik dlužili podnikatelé bankám v roce 1997. K dalšímu útlumu došlo v letech 2009 – 2011, kdy se velká část menších firem dostala do finančních potíží a úvěry nebyly schopny splácet. Banky musely přehodnotit své podmínky pro poskytování úvěrů a výsledkem bylo jejich zpřísnění. V současné době jsou banky oproti minulým letům mnohem opatrnější, provádějí podrobnější finanční analýzy investičních záměrů, požaduji vyšší spolufinancování ze strany klientů a více prověřují nové klienty. 66

Přestože banky v ČR mají v současné době přebytek likvidity, snaží se nalákat především retailové klienty. Při financování malých a středních firem jsou stále velmi obezřetné, protože právě tento sektor byl nejvíce negativně zasažen dopady hospodářské recese. Banky se začaly zaměřovat na obory, které jsou z jejich pohledu atraktivní. Například Raiffeisenbank chce podpořit investice do zvýšení energetické účinnosti a obnovitelné energie speciálním „Zeleným úvěrem“. ČSOB oslovuje zemědělce, kterým nabízí až dvoumilionový bezúčelový úvěr, který mohou využít na nákup hnojiv, osiv či krmiv, ale i pro investice do zemědělské techniky či nákup zemědělské půdy. UniCredit Bank míří na svobodná povolání a nabízí jim nadstandardní služby s celou řadou výhod a snadnějšího přístupu k úvěrům. Komerční banka, jako jedna z tradičních poskytovatelů firemních úvěrů, umožňuje nově čerpání krátkodobých a revolvingových úvěrů on-line. Z následujícího grafu je patrný vývoj objemu poskytnutých úvěrů nefinančním podnikům od počátku 90. let minulého století. Největší objem úvěrů poskytly banky v roce 1997, poté nastal velmi rychlý propad. Ke zvratu došlo v roce 2003, kdy již byly banky zprivatizované a měly nově nastavené úvěrové procesy. Objem obchodů se zvyšoval plynule až do roku 2008, kdy se začaly projevovat důsledky celosvětové ekonomické krize. Od počátku roku 2010 nastal opět pomalý růst a již téměř tři roky zůstává objem obchodů stabilní. Schéma č. 1 – přehled vývoje poskytnutých úvěrů v ČR v letech 1992-2015

Jednotky v mil. Kč

Zdroj: ČNB. Databáze časových řad ARAD. [online]. Copyright©Česká národní banka, 2015 [cit. 2015-0217].Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_sestuid=22445&p_uka=3&p_strid =AABBAA&p_sort=2&p_od=199301&p_do=201412&p_period=1&p_des=50&p_format=6&p_decsep=,&p_la ng=CS

Pokud se na úvěry podíváme z časového hlediska, je patrné, že se vývoj v objemech úvěrů liší. Velmi podobný byl vývoj u krátkodobých a střednědobých úvěrů. Naopak u 67

dlouhodobých úvěrů se splatností nad 5 let dochází od roku 2004 k neustálému nárůstu objemů bez větších výkyvů. V polovině roku 2014 se růst objemů ještě zrychlil. Schéma č. 2 – objem poskytnutých úvěrů členěných podle splatnosti

Jednotky v mil. Kč

Zdroj: ČNB. Databáze časových řad ARAD. [online]. Copyright©Česká národní banka, 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT. .ARADY_PKG.VYSTUP?p_ _sestuid=1682 7&pu _ka=17,18. 19,20&p_strid=AAABBB&p_sort=2&p_od=200201&p_do=201412&p_period=1& p_des=50&p_format=6&p_decsep=,&p_lang=CS

Finanční rozhodování podniku částečně ovlivňuje měnová politika prováděna ČNB především prostřednictvím určování úrokových sazeb a ovlivňováním devizového kurzu. Výše úrokových sazeb má výrazný vliv na zájem o úvěry. V případě vysokých sazeb zájem klesá, protože financování z cizích zdrojů je pro firmy velmi nákladné, firmy raději investice odkládají do budoucna a snaží se pokrýt provoz z vlastních zdrojů. V následujícím schématu č. 3 je uveden vývoj úrokových sazeb ČNB od roku 2002. Z grafu je patrné, jak je objem úvěrů závislý na výši sazby. Od roku 2002 do roku 2006 úrokové sazby stanovené ČNB rostly podobně jako objemy firemních úvěrů (schéma č. 2). Od roku 2002 do roku 2006 úrokové sazby ČNB klesaly až o 2,5 %, ovšem k nárůstu poskytnutých úvěrů docházelo pomaleji. Přestože po roce 2006 začala ČNB sazby opět navyšovat, nedošlo ihned k útlumu úvěrů, jejich růst objemů trval až do roku

68

2008. Firmám se dařilo a stále měly zájem o nové investice. Byly ochotny si půjčovat i při vyšších úrokových sazbách. Až v polovině roku 2008 došlo k výraznému zvratu. Světová ekonomická krize zasáhla i ČR. ČNB v rámci své měnové politiky razantně snížila úrokové sazby. Přesto tyto kroky nebyly dostatečně účinné, nevedly ke zlepšení ekonomické situace a zájem podnikatelských subjektů o úvěry byl utlumen. Od počátku roku 2010 až do 30.11.2012, kdy ČNB naposledy snížila úrokové sazby, tentokrát na historické minimum (sazby zůstaly stejné až do současné doby: repo sazba – 0,05 %, diskontní sazba – 0,05 % a lombardní sazba – 0,25%), lze pozorovat množství poskytnutých úvěrů bez výraznějších výkyvů. Schéma č. 3 znázorňuje vývoj úrokových sazeb ČNB od roku 2002 do roku 2014. Schéma č. 3 – vývoj úrokových sazeb ČNB v letech 2002-2014

Zdroj: ČNB. Databáze časových řad ARAD. [online]. Copyright©Česká národní banka, 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http: ://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_ sestuid=158&p _uka=1,2,3&p_strid=AEAA&p_sort=2&p_od=200201&p_do=201502&p_period=1&p_des=50&p_fo rmat=6&p_decsep=,&p_lang=CS

Ze schématu je patrné, že ČNB od 11/2012 úrokové sazby neměnila. To, že drží sazby na minimu již více než 2 roky však neznamená, že se stejně zachovají i komerční banky. Ty se 69

chovají tržně a úvěrové sazby nastavují podle vlastních pravidel, která zohledňují riziko produktu, riziko klienta i sazby konkurence. Například v roce 2014 docházelo ke změnám v rozpětí až o 0,5 %. Blíže schéma č. 4. Schéma č. 4 – přehled úrokových sazeb podnikatelských úvěrů u komerčních bank

Zdroj: ČNB. Databáze časových řad ARAD. [online]. Copyright©Česká národní banka, 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_ sestuid=13101 &p_uk =1&p_strid=AAA BAA&p_sort=2&p_od=200401&p_do=201501&p_period=1&p_ des=50 &p_format=6&p_decsep=,&p_lang=CS

Od roku 2012 dochází opět k oživení zájmu o úvěry. Podnikatelské subjekty realizují dosud odložené investici a nebojí se investovat prostřednictvím úvěrů. Meziročně stoupla zadluženost podniků u bank o 0,8 %. Nejvyšší nárůst nových úvěrů zaznamenaly úvěry do 7,5 mil Kč, nejmenší nárůst úvěry nad 30 mld. Kč. Tabulka č. 11 – meziroční nárůst podnikatelských úvěrů Úvěry nefinančním podnikům do 7,5 mil. Kč 7,5 - 30 mil. Kč nad 30 mil. Kč Zdroj: ČNB

Meziroční nárůst v % 192,1 133,2 53,4

70

Největší objemy úvěrů jsou poskytovány na investice, především na nákup či výstavbu nemovitostí. Na druhém místě dle objemu jsou to úvěry do oběžného majetku, úhradu sezonních nákladů a na import/export. Dále jsou to ostatní úvěry finanční a účelové. Na předposledním místě jsou úvěry na obchodní pohledávky a nejmenší objem úvěrů je na krytí přechodného nedostatku zdrojů. Úvěry na investice jsou zpravidla poskytované jako středně nebo dlouhodobé za nižší sazby, naopak úvěry na přechodný nedostatek zdrojů jsou pro firmy nejdražší, proto jsou využívány v minimální míře. Vývoj těchto typů úvěrů v objemech znázorňuje následující schéma. Schéma č. 5 – přehled objemu podnikatelských úvěrů dle účelu

Jednotky v mil. Kč

Zdroj: ČNB. Databáze časových řad ARAD. [online]. Copyright©Česká národní banka, 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_sestuid=13288 &p_uka= 12,13,14, 15,16&p_strid=AABBAD&p_sort=2&p_od=199301&p_do=201412&p_period= 1&p_des=50&p_format=6&p_decsep=,&p_lang=CS

71

5.2. Makroekonomické faktory ovlivňující podnikatelské prostředí v ČR Podnikatelské prostředí a zájem firem o využívání bankovních úvěrů je ovlivněno dalšími makroekonomickými faktory, mezi které patří například vývoj měnového kurzu, výše inflace, míra tržních cen pro podnikatelskou sféru či míra nezaměstnanosti. Následující informace o aktuálním vývoji jsou získány především z oficiálních údajů, které zveřejňuje ČNB na svých stránkách. Průměrná roční míra inflace dosáhla v roce 2014 průměru 0,4%, v závěru roku poklesla na 0,1% a stejný stav vykazovala i ke konci února 2015. Změna byla ovlivněna především poklesem regulovaných cen a cen pohonných hmot. ČNB se nadále v rámci své měnové politiky snaží ovlivňovat míru inflace. Předpokládá stabilitu úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni, proto se bankovní rada rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR. Tento závazek chce udržet minimálně do prvního čtvrtletí 2016. Inflace se aktuálně nadále nachází hluboko pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Inflační cíl v celkové inflaci ve výši 2 % je platný od ledna 2010 a ČNB usiluje o to, aby se skutečná hodnota inflace nelišila od cíle o více než jeden procentní bod na obě strany. Vývoj inflace, skutečné hodnoty i meziměsíční změny od roku 2007 do současnosti, znázorňují následující tabulka č. 12 a schéma č 6. Tabulka č. 12 – vývoj inflace od roku 2007 Měsíc

Rok 2007 2008 2009

1 1,3 7,5 2,2

2 1,5 7,5 2

3 1,9 7,1 2,3

4 2,5 6,8 1,8

5 2,4 6,8 1,3

6 2,5 6,7 1,2

7 2,3 6,9 0,3

8 2,4 6,5 0,2

9 2,8 6,6 0

10 4 6 -0,2

11 5 4,4 0,5

12 5,4 3,6 1

2010 2011 2012 2013 2014 2015

0,7 1,7 3,5 1,9 0,2 0,1

0,6 1,8 3,7 1,7 0,2 0,1

0,7 1,7 3,8 1,7 0,2

1,1 1,6 3,5 1,7 0,1

1,2 2 3,2 1,3 0,4

1,2 1,8 3,5 1,6 0

1,9 1,7 3,1 1,4 0,5

1,9 1,7 3,3 1,3 0,6

2 1,8 3,4 1 0,7

2 2,3 3,4 0,9 0,7

2 2,5 2,7 1,1 0,6

2,3 2,4 2,4 1,4 0,1

Zdroj: ČSÚ. Statistiky. [online].[cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ mira_inflace 72

Schéma č. 6 – grafické znázornění meziročních změn vývoje inflace od roku 2007

Zdroj: ČNB. Databáze časových řad ARAD. [online]. Copyright©Česká národní banka, 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP? ?p_period=1&p_s ort=2&p_des=50&p_sestuid=21728&p_uka=5&p_strid=ACBAA&p_od=200701&p_do=201502&p_ lang=CS&p_format=4&p_decsep=%2C

Oslabování kurzu mělo v minulých letech příznivé dopady především pro firmy vyvážející do zahraničí, naopak nepříznivě se promítalo do dovozních cen surovin a materiálů a zdražovalo tak vstupy domácích firem. Přestože promítání oslabeného kurzu koruny do inflace prostřednictvím dovozních cen doznívá, kurz ale nadále přispívá k růstu ekonomické aktivity a oživení na trhu práce. Za rychlým meziročním růstem hlavních ukazatelů hospodaření podnikatelských subjektů stál koncem roku 2014 souběh více faktorů, zejména pokračující růst domácí a zahraniční poptávky a oslabený kurz koruny od listopadu. Ke zrychlení tempa růstu provozního zisku přispěl rovněž vývoj cen výrobních vstupů. Mezi výraznou položku na straně vstupů patří ceny pohonných hmot, u kterých došlo v závěru roku k výraznému poklesu o 6 %. Přestože ceny benzínu a ropy na světových trzích klesaly, byl tento pokles částečně zpomalen oslabujícím kurzem CZK/USD. V následujícím schématu jsou znázorněny změny cen pohonných hmot v uplynulých letech.

73

Schéma č. 7 – vývoj cen pohonných hmot od roku 2007

Zdroj: ČNB. Databáze časových řad ARAD. [online]. Copyright©Česká národní banka, 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG. VYSTUP?p_ period=1&p_so rt=2&p_des=50&p_sestuid=21729&p_uka=1&p_strid=ACBAB&p_od=200701&p_do=201502&p_la ng=CS&p_format=4&p_decsep=%2C

V minulém roce došlo k poklesu dovozních cen nejen energetických surovin, zejména ropy, uhlí a částečně i plynu, ale klesaly i ceny neenergetických surovin. Meziroční pokles dovozních cen neenergetických surovin přispěl ke snížení nákladů na výrobní vstupy některých výrobců, což se projevilo ve vývoji cen výrobců ve zpracovatelském průmyslu. Schéma č. 8 – vývoj dovozních cen surovin

Zdroj: ČNB. Databáze časových řad ARAD. [online]. Copyright©Česká národní banka, 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP? p_period=1&p_s ort=2&p_des=50&p_sestuid=21397&p_uka=1&p_strid=ACBGB&p_od=200001&p_do=201412&p_l ang=CS&p_format=4&p_decsep=%2C 74

Především v důsledku poklesu uvedených cen energetických surovin, klesaly tržní ceny průmyslových výrobců, ceny výrobců v odvětví energetiky, těžby a dobývání, ve zpracovatelském průmyslu i ceny zemědělských surovin. Naopak rostly ceny stavebních prací ve stavebnictví a ceny služeb pro podnikatelskou sféru. Ceny výrobců ve zpracovatelském průmyslu od listopadu meziročně klesaly (v prosinci o 2,8 %). Schéma č. 9 – vývoj cen průmyslových výrobců

Zdroj: ČNB. Databáze časových řad ARAD. [online]. Copyright©Česká národní banka, 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_sestuid=21428& p_uka=2,3,4,5&p_strid=ACBC&p_sort=2&p_od=200001&p_do=201501&p_period=1&p_des=50&p _format=6&p_decsep=,&p_lang=CS

U cen zemědělských výrobců došlo v závěru třetího čtvrtletí 2014 k obratu trendu a jejich meziroční pokles se začal v průběhu čtvrtého čtvrtletí 2014 prohlubovat. Podle údajů za prosinec dosáhl jejich meziroční pokles 7,7 %. Na prohloubení poklesu cen zemědělských výrobců ve čtvrtém čtvrtletí 2014 měly vliv dva klíčové faktory. Prvním z nich byla nadprůměrně příznivá sklizeň v roce 2014, a to jak v ČR, tak v zahraničí. Druhým faktorem bylo zavedení obchodních sankcí ze strany EU vůči Rusku a následných odvetných opatření Ruska v souvislosti s geopolitickou situací na Ukrajině. I přes nepříliš pozitivní výsledky z druhé poloviny loňského roku zůstává nadále zemědělství považováno za stabilní a nízkorizikový sektor, na který se některé banky zaměřují.

75

Schéma č. 10 – vývoj cen zemědělských výrobců

Zdroj: ČNB. Databáze časových řad ARAD. [online]. Copyright©Česká národní banka, 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP? p_sestuid=21417& p_uka=2,3,4&p_strid=ACBE&p_sort=2&p_od=201001&p_do=201501&p_period=1&p_des=50&p_f ormat=6&p_decsep=,&p_lang=CS

Ve stavebnictví pokračuje mírný růst cen stavebních prací. K pomalému oživení stavební produkce dochází již od října minulého roku. Tento růst je pro podnikatele dobrou zprávou, neboť naznačuje především růst zájmu domácí poptávky o jejich služby. Pokud dochází k oživení zájmu o stavební práce, je to všeobecně vnímáno velmi pozitivně a naznačuje to možný budoucí růst i v ostatních oborech. Ze statistik a zpráv ČNB vyplývá, že dochází i k oživení investiční aktivity. Růst fixních investic dosáhl téměř 4 % meziročně. Dosažený růst souvisel v nefinančním sektoru převážně s realizací investic do strojů a zařízení. 23 Dalším faktorem, který souvisí s podnikatelským prostředím, je míra nezaměstnanosti. V druhém pololetí loňského roku klesal podíl nezaměstnaných osob. Zároveň došlo ke zpomalení růstu průměrné mzdy. U zaměstnavatelů docházelo ke zkracování průměrného úvazku na zaměstnance, což mělo vliv na pokles mzdové náročnosti výkonů, i když se osobní náklady vlivem rostoucího počtu 23

Zdroj: ČNB. Zpráva o inflaci. [online]. Copyright©Česká národní banka, 2015 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_infla ci/2015/2015_I/ download/zoi_I_2015.pdf

76

zaměstnanců i objemu vyplacených mezd meziročně zvýšily. Výkony však rostly zřetelně rychleji. Roste především počet zaměstnanců v průmyslu a klesá v netržních službách a ve stavebnictví. K 28.2.2015 byl podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu 7,5 %. Vývoj podílu nezaměstnaných osob od roku 2005 naznačuje schéma č. 11. Schéma č. 11 – vývoj nezaměstnanosti

Zdroj: ČNB. Databáze časových řad ARAD. [online]. Copyright©Česká národní banka, 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG. VYSTUP?p_period=1& p_sort=2&p_des=50&p_sestuid=21748&p_uka=1&p_strid=ACHAA&p_od=200501&p_do=201501 &p_lang=CS&p_format=4&p_decsep=%2C

V následujícím roce očekává ČNB růst HDP o 2,6 %, na tento růst by měl mít vliv růst zahraniční poptávky, nízké ceny ropy a expanzivní fiskální politika. U vládních investic se očekává zrychlení dynamiky vládních investic, které by měly být financovány především z evropských zdrojů.

77

5.3.

Výsledek průzkumu trhu u podnikatelských subjektů

Asociace malých a středních podniků a živnostníků provedla v květnu 2012 výzkum zaměřený na průzkum základních potřeb právnických osob ze sektoru drobného podnikání v oblasti bankovních služeb a produktů.24 Bylo osloveno 600 respondentů v cílové skupině Právnické osoby (vyjma živnostníků) ze sektoru drobného podnikání s ročním obratem v rozmezí 10 – 40 milionů. Cílem průzkumu bylo: zjistit, které faktory jsou rozhodující při výběru banky osvětlit kritéria, která ovlivňují rozhodnutí o změně banky zjistit, jak optimalizovat služby a produkty bank pro drobné podnikatele zjistit zájem o inovace mezi drobnými podnikateli a možností financování inovačních programů Pro další hodnocení v rámci této práce byl dotazník vybrán právě proto, že jej provedla Asociace působící v ČR od roku 2001, která sdružuje na otevřené, nepolitické platformě organizace z celé republiky a reprezentuje zájmy více jak 260.000 podnikatelských subjektů. Bylo by možné oslovit podnikatelské subjekty v rámci soukromého dotazníku, ale jistě by většina firem neodpověděla tak ochotně, jako když jim dotazník zašle známá organizace. V rámci dotazníku bylo položeno 18 otázek. Pro účely této práce budou komentovány pouze některé z nich, které souvisí s firemním úvěrováním. K výsledkům dotazníku jsem doplnila vlastní komentář. K použití získaných dat jsem získala písemný souhlas od výše uvedené Asociace MSP ČR.

24

Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Potřeby v sektoru SME v oblasti bankovních služeb a produktů. 2012. [online]. Dostupné z: http://www.amsp.cz/uploads/Pruzkumy/Vysledky_17. _pruzkumu_AMSP_CR.pdf 78

Otázka č. 1 – Na úvod bych se rád zeptal/a, zda Vaše společnost v současnosti čerpá nebo v minulosti čerpala podnikatelský úvěr? Odpověď v %:

ano

47

ne

53

Z odpovědi je patrné, že téměř polovina podnikatelských subjektů se neobejde v rámci své podnikatelské činnosti bez dodatečných cizích zdrojů získaných z úvěrů. Otázka č. 2 – Které faktory byly rozhodující při výběru Vaší hlavní banky? polootevřená otázka - více možných odpovědí Odpověď: Pověst banky Výše poplatků a ceny služeb Nabídka produktů na míru vaší společnosti Nabídka vyhovují služby/produkty Poskytnutí úvěru naší firmě Široká nabídka produktů a služeb pro firmy Doporučení od známého/kolegy Dobrá dostupnost či blízkost banky Nadstandardní investiční možnosti Odborné zaměření banky (zkušenosti s odvětvím, ve kterém podnikám) Dobré podmínky (úvěr, úroky, internetové bankovnictví, apod.) Jiný

46% 40% 31% 29% 26% 22% 18% 10% 7% 6% 5% 14%

U podnikatelských subjektů je pověst banky na prvním místě, firmy si vybírají důvěryhodné banky, volí tedy spíše tradici. Chtějí banku, která o jejich firmu stojí, dokáže jim vyjít vstříc a nabídnout služby na míru. Podnikatelé si vybírají banky, které v portfoliu svých služeb mají dobré produkty a služby pro firmy a jsou ochotny si za tyto služby zaplatit. Výše poplatků je 79

pro firmy také důležitá, ale jedná se především o poplatky spojené s vedením běžného účtu a platebního styku. Jako hlavní banku volí firma zpravidla tu, která jí poskytne výhodný úvěr. Otázka č. 3 – Kolikrát jste za dobu existence Vaší firmy změnili svou hlavní banku? Odpověď v %:

Většina firem je v přístupu ke změně banky velmi konzervativní. Dokazuje to 67 % firem, které dosud banku nezměnilo. 21 % změnilo banku jenom jednou a pouze třetina (34%) změnilo banku více než jedenkrát. Pokud se při výběru banky zaměřují na její pověst, nabídku produktů a služeb dané banky a mají s bankou dlouhodobý vztah, potom není jednoduché rozhodnout se pro změnu, neboť s tím pro firmu souvisí řada dalších změn v souvislosti s navázanými kontakty (dodavatelé, odběratelé…) Otázka č. 4 – Jaký byl nejčastěji hlavní důvod, který Vás vedl ke změně hlavní banky? Odpověď v %:

80

V okamžiku, kdy se firma rozhodne pro změnu banky, je to hlavně z důvodu lepší nabídky konkurence (59%). Dalším důvodem je potom špatná zkušenost se současnou bankou (19%), nejčastěji v případě, kdy firma nezíská úvěr. Potom přechází k nové bance a převádí i běžný účet. Mezi jiné důvody (celkově 21%) uvedli respondenti například zánik banky/ pobočky, přesun firmy a lepší dostupnost jiné banky nebo rozhodnutí mateřské společnosti. Otázka č. 5 - Jaká kritéria jsou pro Vás důležitá při výběru vhodného úvěru pro Vaši firmu? Odpověď:

Výše úrokové sazby Výše poplatků Jednoduchost vyřízení a administrativy Rychlost poskytnutí finančních prostředků Možnost mimořádných splátek Možnost tvorby individuálního spl. kalendáře Délka fixace úrokové sazby z úvěru Nutnost a výše ručení Jiné

80% 66% 63% 60% 57% 50% 49% 49% 3%

V okamžiku, kdy se firmy rozhodují o financování prostřednictvím bankovního úvěru, upřednostňují výší úroků a poplatky. Je logické, že se snaží získat co nejlevnější zdroje. Velmi důležitým faktorem je i rychlost vyřízení úvěru a jednoduchost. Nikdo nechce být zbytečně zatěžován požadavky na předkládání dokumentů. Proto se banky v současné době snaží vycházet svým klientům vstříc a nabízí jim různé formy předschválených úvěrových limitů. 81

Otázka č. 6 – Plánujete v budoucnu investovat do rozvoje svého podnikání? Odpověď v %:

Z otázky č. 1 vyplynulo, že více než polovina podnikatelských subjektů v minulosti využila úvěr. Je pravděpodobné, že velká část z dotázaných podnikatelů bude financovat investice do rozvoje svého podnikání opět úvěrem. Otázka č. 7 – V jakém časovém horizontu plánujete investici provést? Odpověď v %:

ihned

25

13

v horizontu půl roku 12

25

25

v horizontu následujícího roku v horizontu následujících 2 let v horizontu následujících 5 let

Z odpovědí bylo patrné, že polovina dotázaných firem s investicemi vyčkává. Průzkum byl proveden v roce 2012. Z aktuálních informací získaných z dat ČNB vyplývá, že v roce 2014 došlo k růstu objemů u dlouhodobých úvěrů. Potvrzuje to tedy oživení zájmu o úvěry a realizaci dosud odložených investic.

82

5.4.

Perspektivy trhu a jiné formy financování

Banky jsou podnikatelskými subjekty a oproti ostatním subjektům jsou mnohem citlivější na riziko. Hospodaří s prostředky svých klientů a v případě špatných rozhodnutí či neuvážených kroků, v důsledku kterých by byla ohrožena likvidita a důvěryhodnost bank, by to mělo dopad nejen na banku samotnou, ale především na klienty a celkovou ekonomickou situaci v zemi. Zvláště v případě problémů velkých bank by mohlo dojít k destabilizaci bankovního prostředí a byl by nutný zásah státu. Toto si banky uvědomují, vnímají nové hrozby pro bankovní sektor a snaží se předcházet rizikům. Na jedné straně působí Evropská centrální banka, která přichází se stále přísnějšími regulacemi a nařízeními, která mohou způsobit zpomalení globální ekonomické oživení, na druhé straně se české banky potýkají s přebytkem likvidity a vyšší podíl úvěrování by jim mohl přinést další zisky. Podnikatelské subjekty v České republice získávají finanční prostředky na financování podnikatelského záměru či chodu firmy stále nejčastěji u bank. Dalším způsobem financování pro ně bývá leasing (finanční, operativní nebo nemovitostí). Některé firmy mohou využít prostředky z evropských dotací, ale i v těchto případech je potřeba, aby byla část hrazena z vlastních prostředků nebo opět podnikatelským úvěrem u banky. Leasingové smlouvy bývají velmi často podobné bankovním úvěrům, ale podmínky pro jejich získání nejsou tak přísné jako u bank. Nejčastěji jsou využívané leasingy na pořízení automobilů a strojního zařízení. Podnikatelský subjekt musí individuálně posoudit tento typ financování, protože se obvykle jedná o dražší variantu. Výhodným nástrojem pro financování podniku může být faktoring či forfaiting. Faktoring je převzetí a odkup krátkodobých pohledávek bankou, nebo faktoringovou společností z iniciativy věřitelů. Většinou bez jejich zpětného postihu při neschopnosti dlužníka uhradit závazek z převzaté pohledávky. Forfaitingu představuje odkup střednědobých i dlouhodobých pohledávek bankou, nebo forfaitingovou společností, které jsou zajištěny bankou avalovanou směnkou, akreditivem, nebo bankovní garancí bez zpětného postihu původního věřitele. 25 Obě formy financování přináší klientům konkurenční výhodu v získání okamžité likvidity a přenesení rizika insolvence odběratelů na faktora či forfaitéra.

25

MELUZÍN, Tomáš a Václav ZEMAN. Bankovní produkty a služby. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2014, s. 162. ISBN 978-80-214-4841-4.

83

Jiné formy financování, tak jak je to běžné v zahraničí, u nás zatím nefungují. Je to například získávání finančních prostředků na burzách prostřednictvím IPO (Initial public offering). Jedná se o první veřejnou nabídku akcií, kdy společnost poprvé vstupuje na burzu a nabízí veřejnosti své akcie. Navýší si tak kapitál společnosti a získá dodatečné finanční zdroje pro své podnikání. Další možností může být získání prostředků prostřednictvím Venture kapitálových fondů. Venture kapitál představuje finanční prostředky sloužící k investování do velmi rychle rostoucích inovativních projektů, je založen na vstupu investora do vybraného podniku prostřednictvím navýšení jeho základního kapitálu. Tento finanční nástroj nabízí fondy rizikového kapitálu. Fond vstoupí do podniku a dodá mu potřebný kapitál, čímž získá příslušný, zpravidla menšinový podíl. Vedle finančních zdrojů investor přináší i aktivní přístup k řízení firmy formou strategického, obchodního a finančního poradenství. Taková investice by měla podpořit postup firmy do další fáze jejího vývoje a přispět k růstu její tržní hodnoty. Výraz venture kapitál je často překládán jako rizikový kapitál – v tomto případě podstupuje riziko především investor, neboť jeho finanční prostředky jsou většinou vkládány do projektů firem v rané fázi jejich životního cyklu, popř. při další expanzi firmy.26

26

CzechInvest, Agentura pro podporu podnikání a investic [online] ©2015 [cit. 2013-03-02].

Dostupné z: http://www.czechinvest.org/venture-kapital

84

Závěr Cílem diplomové práce bylo analyzovat a vyhodnotit bankovní úvěry pro firemní klientelu SME a korporátní klientelu. Při psaní diplomové práce bylo využito různých publikací věnovaných této problematice, osobních konzultací konkrétních úvěrových postupů s firemními poradci České spořitelny a zároveň čerpáno z dlouholetých vlastních zkušeností autorky, získaných při práci v bankovnictví. Pro komplexnost práce je na konkrétním příkladu z praxe uveden celý úvěrový proces od fáze přijetí žádosti, až do stadia podpisu úvěrové smlouvy. Na základě všech zjištěných informací jsem došla k závěru, že růst úvěrů podnikům je i přes zlepšení jejich dostupnosti umírněný. To je ve srovnání s předkrizovým obdobím částečně ovlivněno vyšším využitím alternativních forem financování, kdy zejména velké podniky využívají financování prostřednictvím emise dluhopisů. Výhled českých bank je do budoucna optimistický, podle narůstajícího objemu úvěrů se zdá, že ekonomická recese je u konce a banky očekávají zájem firem především o provozní úvěry. Firmy po několika letech realizují své odložené či nové investice, na které žádají investiční úvěry. Celkově očekávaný růst HDP, stabilita nízkých úrokových sazeb a rostoucí důvěra v ekonomiku by se měla od letošního roku promítnout do lepší dostupnosti úvěrů a jiných forem financování. Rovněž úvěrové standardy bank při schvalování podnikových úvěrů se nadále uvolňují zejména vlivem konkurenčního tlaku ze strany jiných bank a nebankovních subjektů. V rámci konkurenčního boje mezi bankami bude docházet ke snižování průměrné úrokové marže jednotlivých bank v zájmu získání či udržení klienta. Pokud se jedná o klienty SME a korporátní klienty, nejsou tak náchylní ke změně banky jako například retailoví klienti, ale přesto je pro podnikatele při vyřizování bankovního úvěru, dle průzkumu, stále podstatná výše úrokové sazby a výše poplatků. Proto by mělo být pro banky důležité sledování kroků konkurence a včasné vyhodnocení strategie banky na další období. Nedílnou součástí péče o klienty je i zvyšování kvality obsluhy a nabídky šité na míru velkým klientům. 85

Předložená diplomová práce naplňuje cíl, který jsem si stanovila v úvodu – analyzovat a vyhodnotit možnosti produktové nabídky, parametry a obchodní podmínky úvěrů pro firemní klientelu SME a korporátní klientelu.

86

Seznam použité literatury Bibliografie: 1. ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: GRADA, 2011. ISBN 978-80-2473669-3. 2. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005, Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 80-7201-515-X. 3. KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-194-9. 4. MELUZÍN, Tomáš a Václav ZEMAN. Bankovní produkty a služby. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2014. ISBN 978-80-214-4841-4. 5. PAVELKA, F., D. BARDOVÁ a R. SVĚTLÁ. Úvěrové obchody. 2. vyd. Praha: BIVŠ, 2008. ISBN 978-807265-140-5. 6. POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-491-9. 7. PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1180-1.

Zákony: 8. ČESKO. Zákon č. 190/2004 Sb. ze dne 1. 4. 2004 o dluhopisech. In: Sbírka zákonů České republiky, [online] [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=57771&nr=190~2F2004 &rpp=15#local-content

Internetové zdroje: 9. Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Potřeby v sektoru SME v oblasti bankovních služeb a produktů.

2012.

[online].

Dostupné

z:

http://www.amsp.cz/uploads/Pruzkumy/Vysledky_17.

_pruzkumu_AMSP_CR.pdf

10. Česká spořitelna a.s. Prezentace k řízení úvěrových rizik v praxi [online]. Česká spořitelna a.s. © 2015[cit.2015-03-13]. Dostupné z: http://www.csas.cz/static_internet/ cs/Komunikace/Tiskove_ centrum/ Prezentace_novinari/ Prilohy/100423_Credi_risk.pdf

87

11. Česká spořitelna a.s. Výroční zpráva [online]. Česká spořitelna a.s. ©2015[cit. 2015-03-13]. Dostupné z:http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS//Prilohy/vz_ 2013.pdf 12. ČNB. Databáze časových řad ARAD. [online]. Copyright©Česká národní banka, 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_sestuid=22445&p_uka=3&p_strid =AABBAA&p_sort=2&p_od=199301&p_do=201412&p_period=1&p_des=50&p_format=6&p_decsep=,&p_la ng=CS 13. ČNB. Databáze časových řad ARAD. [online]. Copyright©Česká národní banka, 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT. .ARADY_PKG.VYSTUP?p_ _sestuid=16827&pu_ka=17,18. 19, 20&p_strid=AAABBB&p_sort=2&p_od=200201&p_do=201412&p_period=1& p_des=50&p__format=6& p_decsep=,&p_lang=CS 14. ČNB. Databáze časových řad ARAD. [online]. Copyright©Česká národní banka, 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_sestuid=158&p_uka=1,2,3&p _strid=AEAA&p_sort=2&p_od=200201&p_do=201502&p_period=1&p_des=50&p_format=6&p_decsep=,&p_ lang=CS 15. ČNB. Databáze časových řad ARAD. [online]. Copyright©Česká národní banka, 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_

sestuid=13101

&p_uk

=1&p_strid=AAA BAA&p_sort=2&p_od=200401&p_do=201501&p_period=1&p_ des=50 &p_format=6&p_decsep=,&p_lang=CS 16. ČNB. Databáze časových řad ARAD. [online]. Copyright©Česká národní banka, 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_sestuid=13288 &p_uka= 12,13,14, 15,16&p_strid=AABBAD&p_sort=2&p_od=199301&p_do=201412&p_period=1&p_des=50&p_ format= 6&p_decsep=,&p_lang=CS 17. ČNB. Databáze časových řad ARAD. [online]. Copyright©Česká národní banka, 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP? ?p_period=1&p_s ort=2&p_des=50&p_ sestuid=21728&p_uka=5&p_strid=ACBAA&p_od=200701&p_do=201502&p_lang=CS&p_format=4&p_decse p=%2C 18. ČNB. Databáze časových řad ARAD. [online]. Copyright©Česká národní banka, 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP? p_period=1&p_s ort=2&p_des=50&p_ sestuid=21397&p_uka=1&p_strid=ACBGB&p_od=200001&p_do=201412&p_lang=CS&p_format=4&p_decse p=%2C

19. ČNB. Databáze časových řad ARAD. [online]. Copyright©Česká národní banka, 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_sestuid=21428& p_uka=2,3,4,5&p_

88

strid=ACBC&p_sort=2&p_od=200001&p_do=201501&p_period=1&p_des=50&p_format=6&p_decsep=,&p_l ang=CS 20. ČNB. Databáze časových řad ARAD. [online]. Copyright©Česká národní banka, 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP? p_sestuid=21417& p_uka= 2,3,4&p _strid=ACBE&p_sort=2&p_od=201001&p_do=201501&p_period=1&p_des=50&p_f ormat=6&p_ decsep =,&p_lang=CS 21. ČNB. Databáze časových řad ARAD. [online]. Copyright©Česká národní banka, 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG. VYSTUP?p_period=1& p_sort=2&p_des=50&p _sestuid=21748&p_uka=1&p_strid=ACHAA&p_od=200501&p_do=201501&p_lang=CS&p_format=4&p_decs ep=%2C 22. ČNB. Zpráva o inflaci. [online]. Copyright©Česká národní banka, 2015 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_infla ci/2015/2015_I/ download/zoi_I_2015.pdf 23. ČSÚ. Statistiky. [online].[cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ mira_inflace

89

Seznam schémat a tabulek Seznam schémat Schéma č. 1 – přehled vývoje poskytnutých úvěrů v ČR v letech 1992-2015 ........................ 67 Schéma č. 2 – objem poskytnutých úvěrů členěných podle splatnosti ................................... 68 Schéma č. 3 – vývoj úrokových sazeb ČNB v letech 2002-2014........................................... 69 Schéma č. 4 – přehled úrokových sazeb podnikatelských úvěrů u komerčních bank ............. 70 Schéma č. 5 – přehled objemu podnikatelských úvěrů dle účelu ........................................... 71 Schéma č. 6 – vývoj inflace od roku 2007 ............................................................................ 73 Schéma č. 7 – vývoj cen pohonných hmot od roku 2007 ...................................................... 74 Schéma č. 8 – vývoj dovozních cen surovin ......................................................................... 74 Schéma č. 9 – vývoj cen průmyslových výrobců .................................................................. 75 Schéma č. 10 – vývoj cen zemědělských výrobců ................................................................ 76 Schéma č. 11 – vývoj nezaměstnanosti ................................................................................. 77

90

Seznam tabulek Tabulka č. 1 – přehled úrokových sazeb u podnikatelských úvěrů ČS .................................. 40 Tabulka č. 2 – přehled poplatků u podnikatelských úvěrů ČS ............................................... 41 Tabulka č. 3 – řazení úvěrů v ČS podle kvality..................................................................... 53 Tabulka č. 4 – velikost expozice firemních úvěrů ČS za rok 2012 a 2013 ............................. 55 Tabulka č. 5 – podnikatelské úvěry ČS v selhání k 31.12.2013............................................. 55 Tabulka č. 6 – kvalita úvěrového portfolia firemních úvěrů ČS ............................................ 56 Tabulka č. 7 – vyhodnocení ziskovosti ................................................................................. 59 Tabulka č. 8 – finanční struktura .......................................................................................... 59 Tabulka č. 9 – časová struktura pohledávek.......................................................................... 60 Tabulka č. 10 – časová struktura závazků ............................................................................. 60 Tabulka č. 11 – meziroční nárůst podnikatelských úvěrů ...................................................... 70 Tabulka č. 12 – vývoj inflace od roku 2007 ......................................................................... 72

Seznam příloh Příloha č. 1 – Finanční analýza společnosti A Příloha č. 2 – Úvěrová smlouva Příloha č. 3 – Žádost o finanční analýzu

91

Příloha č. 1 List č. 1 Příloha č. 1 – Finanční analýza společnosti A

92

Příloha č. 1 List č. 2

93

Příloha č. 1 List č. 3

94

Příloha č. 1 List č. 4

95

Příloha č. 1 List č. 5

96

Příloha č. 1 List č. 6

97

Příloha č. 1 List č. 7

98

Příloha č. 1 List č. 8

99

Příloha č. 2 List č. 1 Příloha č. 2 – Úvěrová smlouva

100

Příloha č. 2 List č. 2

101

Příloha č. 2 List č. 3

102

Příloha č. 2 List č. 4

103

Příloha č. 2 List č. 5

104

Příloha č. 2 List č. 6

105

Příloha č. 3 List č. 1 Příloha č. 3 – Žádost o finanční analýzu

Typ požadavku:

Pravidelná kontrola

Zvláštní požadavek

(Type of Request)

(Regular review)

(Special purpose)

Jméno klienta: (Name of the client)

Právní forma: (Legal form)

IČ společnosti: (Client number - IČ)

Předmět podnikání – hlavní odvětví činností v %: (Industry sector (main sector or sectors in %)

106

Příloha č. 3 List č. 2 Druh finančních výkazů:

Finanční výkaz za období:

(Type of F.S.:)

(Period of Financial Statements:)

Daňové výkazy (Tax report)

Výkazy z auditorské zprávy (Auditors figures)

Výkazy z výroční zprávy (Annual report)

Finanční výkazy, jejichž účetní období je kratší než 12 měsíců (Interim report)

Předběžné výsledky za období 12 měsíců (Preliminary report)

Podnikatelský záměr (Forecast)

Rok (year) Export (hodnota nebo v % z obratu) Export (amount or in % of turnover)

Počet zaměstnanců (Number of employees)

Zaměstnanec obchodního útvaru :

Útvar:

Telefonní číslo:

(Account manager - Transactor)

(Department)

(Phone number)

Datum požadavku:

Datum obdržení:

(Date of request)

(Date of received)

107