Mendelova zemědělsk{ a lesnick{ univerzita v Brně Provozně ekonomick{ fakulta Ústav financí
Struktura klientely České pojišťovny Bakal{řsk{ pr{ce
Autor: Zdeňka Kocourkov{ Vedoucí pr{ce: Ing. Karel Mudrych Brno 2009
Prohlašuji, že jsem tuto bakal{řskou pr{ci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uv{dím v seznamu.
V Brně dne 25. května 2009
Poděkov{ní Tímto bych r{da poděkovala vedoucímu mé bakal{řské pr{ce panu Ing. Karlu Mudrychovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi při zpracov{ní pr{ce poskytl.
Abstrakt: Tato bakal{řsk{ pr{ce se zabýv{ klientelou České pojišťovny. Účelem pr{ce je zmapov{ní českého pojišťovacího trhu a jeho klientely, zejména klientely České pojišťovny. Výsledkem pr{ce je prognóza budoucího vývoje a určení obchodní strategie, kterou by se měla Česk{ pojišťovna v budoucnosti ubírat. Klíčov{ slova: Česk{ pojišťovna, pojišťovna, pojišťovnictví, pojištění, klientela, struktura klientely.
Abstract: This bachelor thesis deals with the clientship of Česk{ pojišťovna company. The main target of this project is to chart the czech insurance market and customer base, especially the customer base of Česk{ pojišťovna company. The outcome of this project is to predict future trend and the business strategy, which Česk{ pojišťovna should proceed on in the future. Key words: Česk{ pojišťovna, insurance company, system of insurance, insurance, customer base, clientship structure.
Obsah 1 ÚVOD A CÍL ............................................................................................................... - 8 1.1 ÚVOD DO PROBLEMATIKY .............................................................................................. - 8 1.2 CÍL PRÁCE .................................................................................................................. - 8 2 METODIKA ................................................................................................................ - 9 3 TEORETICKÁ ČÁST ....................................................................................................- 10 3.1 POJMY POUŽÍVANÉ V POJIŠŤOVNICTVÍ ............................................................................. - 10 3.2 POJIŠŤOVNY ............................................................................................................. - 12 3.2.1 POJIŠŤOVNA JAKO FINANČNÍ INSTITUCE ............................................................................... - 13 3.2.2 ČINNOSTI TVOŘÍCÍ PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ POJIŠŤOVNY ............................................................. - 13 3.3 RISK MANAGEMENT ................................................................................................... - 14 3.4 POJIŠTĚNÍ A MĚNOVÁ ROVNOVÁHA ................................................................................ - 16 3.5 POJIŠTĚNÍ JAKO PRÁVNÍ KATEGORIE, POJISTNÉ PRÁVO ......................................................... - 17 3.6 RIZIKA POJIŠŤOVNY .................................................................................................... - 18 3.6.1 POJISTNĚ-TECHNICKÉ RIZIKO .............................................................................................. - 19 3.7 ČLENĚNÍ POJIŠTĚNÍ NA ŠKODOVÁ A OBNOSOVÁ ................................................................. - 20 3.7.1 ŠKODOVÁ POJIŠTĚNÍ ......................................................................................................... - 20 3.7.2 OBNOSOVÁ POJIŠTĚNÍ ...................................................................................................... - 22 3.8 KALKULACE POJISTNÉHO .............................................................................................. - 23 3.9 TYPY POJIŠŤOVACÍCH PRODUKTŮ ................................................................................... - 24 3.9.1 ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ........................................................................................................... - 24 3.9.2 NEŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ....................................................................................................... - 26 3.10 POJISTNÝ TRH ČESKÉ REPUBLIKY A ČESKÁ POJIŠŤOVNA ...................................................... - 28 3.10.1 ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN (ČAP) ................................................................................. - 29 3.10.2 DOHLED ČNB NAD PŮSOBENÍM POJIŠŤOVEN ...................................................................... - 30 3.10.3 ČESKÁ POJIŠŤOVNA A.S. .................................................................................................. - 31 3.10.4 ZPROSTŘEDKOVATELÉ V POJIŠŤOVNICTVÍ............................................................................ - 32 3.10.5 ZISKY, VÝNOSY A NÁKLADY POJIŠŤOVEN ............................................................................. - 36 -
-6-
4 PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................................- 37 4.1 ROZVRŽENÍ KLIENTELY NA ČESKÉM POJIŠŤOVACÍM TRHU ...................................................... - 37 4.1.1 KLIENTELA V OBLASTI NEŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ ...................................................................... - 38 4.1.2 KLIENTELA V OBLASTI ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ.......................................................................... - 40 4.2 KLIENTELA ČESKÉ POJIŠŤOVNY....................................................................................... - 41 4.2.1 PRŮMYSLOVÁ KLIENTELA................................................................................................... - 43 4.2.2 RETAIL – BĚŽNÁ OBČANSKÁ KLIENTELA ................................................................................ - 44 4.3 RIZIKOVÉ SKUPINY KLIENTŮ ČESKÉ POJIŠŤOVNY ................................................................. - 44 4.3.1 RIZIKOVÉ SKUPINY KLIENTŮ PODLE PRODUKTŮ ...................................................................... - 45 4.3.2 POJIŠŤOVACÍ PODVODY KLIENTŮ ČP .................................................................................... - 46 4.4 ZHODNOCENÍ DOSAVADNÍHO VÝVOJE ............................................................................. - 48 4.5 DOPORUČENÍ STRATEGIE PRO KRÁTKÉ I DLOUHÉ OBDOBÍ...................................................... - 50 4.5.1 KRÁTKODOBÁ STRATEGIE .................................................................................................. - 50 4.5.2 DLOUHODOBÁ STRATEGIE ................................................................................................. - 51 5 ZÁVĚR ......................................................................................................................- 52 6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................- 55 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK................................................................................................ - 56 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................. - 57 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ - 57 -
-7-
ÚVOD A CÍL
1.1 Úvod do problematiky Problematika orientace pojišťoven na vhodnou klientelu je širok{. Některé pojišťovny se úzce specializují na životní pojištění, u jiných převl{d{ např. pojištění průmyslové. Na českém pojišťovacím trhu se vyskytují pojišťovny, které mají pokrytí v r{mci celé České republiky, jiné se orientují pouze na velké aglomerace nebo např. na určitou věkovou skupinu obyvatelstva. Každ{ pojišťovna volí vlastní podnikatelskou strategii, kterou se ubír{. Vzhledem k současné ekonomické krizi je nezbytné, aby pojišťovny pečlivě analyzovaly postupný vývoj ekonomické situace, podrobně sledovaly aktu{lní výsledky a případně začaly posuzovat a zvažovat svoji orientaci na cílovou klientelu. Výsledkem by měly být nové motivační n{stroje, kterými pojišťovny nasměrují své pojišťovací zprostředkovatele optim{lním směrem, přesně tak, aby struktura klientely byla složena co nejefektivněji. To především znamen{, aby pojišťovn{m přin{šela co nejvyšší zisky za přijatelného rizika.
1.2 Cíl práce Cílem pr{ce je určit strukturu klientely, na kterou by se měla Česk{ pojišťovna zaměřit. Bude doporučena kr{tkodob{ a dlouhodob{ obchodní strategie. Kr{tkodobé hledisko bude značně ovlivněno současnou ekonomickou situací, zatímco dlouhodobou strategii bude nutné zvolit na z{kladě zjištěných skutečností, týkajících se vývoje pojistných produktů, konkurence, vztahu klientů a pojišťovny, ale i klimatických podmínek.
-8-
2 Metodika V úvodu své pr{ce se budu věnovat uvedení do problematiky. Konkrétně popíši vznik a podstatu fungov{ní pojišťovacích institucí, typy pojišťovacích produktů v rozdělení na oblast životního a neživotního pojištění. D{le rozeberu pojistný trh České republiky, Českou asociaci pojišťoven a kontrolní funkci České n{rodní banky. Porovn{m rozvržení klientely mezi konkurenčními pojišťovnami, v oblasti životního a neživotního pojištění a v z{vislosti na různých produktech. V další č{sti popíši pojistný kmen České pojišťovny, který rozdělím na retail a průmyslovou klientelu. Zaměřím se na rozmístění klientely v r{mci České republiky, na vazbu mezi jednotlivými regiony a konkrétními pojistnými produkty. N{sledně rozvrhnu strukturu klientely České pojišťovny z hlediska rizikovosti
podle
zaznamenaných
pojistných
ud{lostí
v
minulosti.
V neživotním pojištění přihlédnu např. k rozs{hlejším živelným ud{lostem, ke kterým v minulosti došlo. Zaměřím se také na riziko pojišťovacích podvodů. D{le zhodnotím dosavadní vývoj a doporučím budoucí strategii, kterou by se měla Česk{ pojišťovna ubírat, pro kr{tké i dlouhé období. V z{věru pr{ce zhodnotím, které skupiny z{kazníků jsou pro Českou pojišťovnu perspektivní z pohledu rizikovosti, ale i např. délky trv{ní smluvního vztahu. Jako zdroje informací mi poslouží interní dokumenty České pojišťovny, vlastní zkušenosti z pozice výhradního pojišťovacího agenta pro Českou pojišťovnu a internetové zdroje v podobě informací a statisticky zpracovaných dat, které jsou zveřejňov{ny Českou asociací pojišťoven (d{le ČAP). Údaje ČAP mi poskytnou informace pro z{kladní rozdělení klientely mezi konkurenčními
-9-
institucemi na českém pojišťovacím trhu, zatímco interní dokumenty České Pojišťovny mi dají z{klad pro vypracov{ní vlastní pr{ce.
3 Teoretická část 3.1 Pojmy pouţívané v pojišťovnictví Pojištění Pojištění je historicky ověřeným a v tržním prostředí osvědčeným n{strojem eliminace negativních finančních důsledků nahodilosti. Ekonomické subjekty, jako je společnost, podnik, rodina, jednotlivec, atd., mohou v tržním prostředí negativní finanční důsledky neodvratitelných nahodilých ud{lostí eliminovat dvojím způsobem: tvorbou individu{lních vlastních finančních rezerv, anebo pojištěním, což představuje kolektivní formu vytv{ření rezerv souborem ekonomických subjektů společně ohrožených nějakým nahodilým nebezpečím (Majt{nov{, 2006). Prvořadým cílem pojištění je zajistit finanční stabilitu a finanční kontinuitu ekonomického subjektu v případě nahodilého nebezpečí, což je z hlediska bezporuchového chodu ekonomické reprodukce velmi významným faktem.
Pojišťovnictví Pojišťovnictví,
ch{pané
především
jako
komerční
pojišťovnictví,
představuje specifické odvětví ekonomiky zabezpečující finanční eliminaci důsledků nahodilosti na ekonomickou činnost lidí. Zahrnuje všechny pojišťovací instituce, tedy pojišťovny jako specifické finanční instituce, přebírající důsledky nahodilosti na ekonomickou činnost lidí a mající opr{vnění na z{kladě platné licence k podnik{ní v oblasti pojišťov{ní v dané ekonomice.
- 10 -
Do pojmu pojišťovnictví patří i instituce, jejímž cílem je organizov{ní vz{jemné spolupr{ce pojišťoven a vz{jemné pomoci při prosazov{ní společných z{jmů pojišťoven, těmito institucemi bývají asociace pojišťoven, jejímiž členy mohou být pojišťovny podnikající v dané ekonomice nebo integračním uskupení (EU) na z{kladě platné licence. N{rodní asociace se integrují do nadn{rodních sdružení (V{vrov{, 2004). Pojišťovnictví zaujím{ v současné době nezastupitelné místo v každé tržní ekonomice a jeho význam st{le stoup{. Význam pojišťovnictví spočív{ především v zabezpečení pocitu jistoty klientům, kteří mají možnost prostřednictvím pojištění přesunout sv{ rizika na pojišťovnu. Pojišťovna pak akumuluje nahromaděné finanční prostředky v technických rezerv{ch, čímž poskytuje významné zdroje napom{hající rozvoji ekonomiky a hospod{řskému růstu země. V pojišťovnictví se významně projevuje proces globalizace. Ten nejen umožňuje větší rozložení rizik, ale přin{ší i vysoce konkurenční prostředí, které s sebou nese neust{lé zdokonalov{ní nabízených služeb a větší pohodlí pro klienty. Na druhou stranu konkurence na pojistném trhu zn{sobuje rizika. V roce 2004, kdy se Česk{ republika stala členským st{tem Evropské unie, nastal významný krok ve vývoji českého pojistného trhu. Vyvstala zde nutnost harmonizovat pojistné pr{vo s legislativou Evropské unie, čímž se český pojistný trh stal souč{stí jednotného pojistného trhu. Tímto se naší zemi otevřely pojistné trhy všech členských st{tů a naopak, což znamen{ obrovský n{růst konkurence, před kterou n{s st{tní politika d{le neochr{ní.
Pojistník Pojistník je fyzick{ nebo pr{vnick{ osoba, kter{ uzavřela pojistnou smlouvu s pojišťovnou (pojistitelem) a je povinna platit pojistné.
- 11 -
Pojištěný Pojištěný je osoba, na jejíž majetek, odpovědnost za škodu, život nebo zdraví se pojištění vztahuje (Majt{nov{, 2006). Na z{kladě uzavřené pojistné smlouvy vznik{ pojištěnému pr{vo na pojistné plnění bez ohledu na to, zda pojištění sjednal s{m nebo jin{ osoba, tj. pojistník.
Pojistný kmen Pojistný kmen je souhrn pojistných smluv, které komerční pojišťovna v r{mci určitého druhu pojištění spravuje.
3.2 Pojišťovny V moderní době jsou pojišťovny většinově strukturov{ny jako akciové společnosti, eventu{lně jako vz{jemné (družstevní) a st{tní pojišťovny. Jako komerční subjekt musí pojišťovny br{t zřetel na princip ekvivalence, který lze v této souvislosti zjednodušeně interpretovat jako úměrnost mezi příjmy z pojistného a výdaji na výplaty škod (V{vrov{, 2004). Ve většinovém komerčním modelu usilují pojišťovny o dosažení zisku jednak z vlastní pojišťovací činnosti, jednak z operací s dočasně volnými peněžními prostředky na finančním trhu. V tomto kontextu je pro komerční pojišťovny nejpodstatnější zvl{dnout předběžné kalkulace úplných vlastních n{kladů, kde zejména matematicko-statistick{ kalkulace č{sti pojistného, určeného na budoucí výplaty pojistných plnění, je hlavním bodem rozhodovacího problému pojišťovny. Výše budoucích výplat pojistných plnění, rozhodující veličina pro obchodní úspěch pojišťovny, je založena na principu nahodilosti, který je zcela lhostejný k úrovni ekonomických výsledků pojišťoven. Předmětem ekonomiky pojišťovnictví kromě organizačního uspoř{d{ní pojišťoven jsou konkrétní organizační struktura pojišťoven, informační
- 12 -
technologie atd. Jednou z nejdůležitějších a současně i nejsenzitivnějších str{nek ekonomiky pojišťovnictví je spr{vn{ kalkulace tarifů pojistného v jednotlivých produktech konkrétních pojišťoven a tvorba potřebných adekv{tních rezerv, zejména výkyvových rezerv pojišťoven.
3.2.1 Pojišťovna jako finanční instituce Každ{ pojišťovna je tradičně považov{na za finanční instituci, neboť vykazuje klasické znaky institucion{lního finančního investora v ekonomice. Tato charakteristika spočív{ ve skutečnosti, že pojišťovna kumuluje inkasované pojistné od mnoha drobných ekonomických subjektů a ne všechny tyto peníze ihned potřebuje k výplat{m pojistných plnění. V některých případech doch{zí k významnému časovému rozdílu mezi poč{tkem příjmu pojistného a výplatou pojistné ud{losti, a to až v rozměru desítek let. Tím se v pojišťovně vytvoří významný objem dočasně (dlouhodobě) volných peněžních prostředků, které pojišťovna, obdobně jako další institucion{lní investoři v ekonomice, kterými jsou banky, investiční fondy a penzijní fondy, investuje na finančních trzích.
3.2.2 Činnosti tvořící předmět podnikání pojišťovny a) Pojišťovací činnost pojišťovny, kter{ zahrnuje: uzavír{ní pojistných smluv spr{vu pojištění poskytov{ní plnění z pojistných smluv finanční umístění, tj. umisťov{ní prostředků pojistných rezerv uzavír{ní smluv se zajišťovnami a zajištění z{vazků z pojistných smluv z{brannou činnost, tj. předch{zení vzniku škod a zmírňov{ní jejich n{sledků
- 13 -
b) Zajišťovací činnost je formou vertik{lního dělení pojistných rizik, vzniklých v souvislosti s provozov{ním pojištění, na z{kladě smlouvy mezi pojišťovnou a zajišťovnou. c) Činnosti související s pojišťovací nebo zajišťovací činností, což jsou: zprostředkovatelsk{ činnost poradensk{ činnost šetření pojistných ud{lostí další činnosti vykon{vané pojišťovnou nebo zajišťovnou se souhlasem Ministerstva financí (Majt{nov{, 2006).
3.3 Risk management Risk
management
je
tržní
n{stroj,
který
systematicky
využív{
inženýrských znalostí, technických a inženýrských dovedností a dostupného know-how za účelem optim{lní ochrany životů, majetku a životního prostředí. Předmětem zkoum{ní vědního oboru risk management jsou v r{mci snahy o komplexní uchopení nebezpečí ohrožujících ekonomickou činnost tato rizika: fyzických ztr{t nebo poškození majetku a škod na zdraví, odpovědnosti za škody, přerušení ekonomické (výrobní) činnosti, chyb v řízení (např. neadekv{tní pl{nov{ní), nedbalosti (např. špatné balení výrobku), technologick{, politick{,
- 14 -
soci{lní, vyplývající z přírodního prostředí (např. klima, míra vyčerpanosti zdrojů, atd.). V klasickém tržním prostředí existují dvě alternativní řešení: buď krytí důsledků realizace rizika vlastními finančními zdroji, které m{ daný ekonomický subjekt k dispozici, anebo transfer těch rizik, u kterých to je možné, na specializovaný subjekt, tedy pojištění. Z výše uvedeného výčtu rizik, kterými se komplexně zabýv{ disciplína risk management, jsou komerčním pojištěním řešiteln{ více méně pouze první tři, mající na rozdíl od těch dalších jednoznačný punc nahodilosti, který je pro pojistitelnost nebezpečí obecně nutnou podmínkou. Subjekt
pojištěním
přeměňuje
možnost
vzniku
velké,
možn{
i
katastrof{lní škody s dopředu neodhadnutelnými finančními důsledky za poměrně malý, dopředu zn{mý (pl{novatelný) n{klad, kterým je poplatek za pojištění, tedy pojistné (Majt{nov{, 2006). Na risk management je možné nahlížet v tomto případě ze dvou různých pohledů. Na jedné straně stojí z{jem klienta mít zajištěn{ rizika za co nejnižší roční pojistné a v případě škody dostat vyplaceno maxim{lní možné plnění. Na straně druhé je tendence pojišťovny vybírat si takové klienty, kteří s sebou nesou co nejnižší riziko a s ním minim{lní možnost vzniku škod. Pojišťovna si pečlivě vybír{ a prověřuje své potenci{lní klienty. Např. v životním pojištění či pojištění úrazu jde o podrobnou kontrolu zdravotního stavu před tím, než je vůbec klient do pojištění přijat. V případě, že se klient prok{že v některé z oblastí jeho zdravotního stavu vysoce rizikovým, je mu pojišťovnou navržena tzv. výluka, kter{ ochr{ní pojišťovnu před plněním v této nejrizikovější oblasti. Stejně tak např. u pojištění staveb je pojišťovna obezřetn{ a postupuje při přijím{ní klienta do pojištění podle katastr{lních map. Může se tak snadno st{t,
- 15 -
že na pojištění nemovitosti v nejvyšší z{plavové oblasti bude udělena výluka a tudíž stavba nebude pojišťovnou kryta pro případ postižení povodní.
3.4 Pojištění a měnová rovnováha Souvislost pojištění s oblastí měnové politiky je d{na existencí časového rozdílu mezi dobou placení pojistného klientem a výplatou pojistné č{stky pojišťovnou. Kromě výhod pro jednotlivce přin{ší pojištění řadu výhod na n{rodohospod{řské úrovni. Odložen{ spotřeba finančních prostředků m{ antiinflační charakter, kumulované úspory klientů umožňují financovat investice, pojištění je i přínosem pro st{tní rozpočet formou přímých daní od pojišťoven. Dočasně volné peněžní prostředky, shrom{žděné v rezerv{ch (rezerva pojistného životního pojištění) pojišťoven a představující analogii rezerv penzijních fondů, vkladů u bank a spořitelen, jsou posléze vr{ceny do ekonomiky tím, že pojišťovny tyto prostředky investují na finančním trhu a tím makroekonomicky přispívají k hospod{řskému růstu. Současně tím z těchto finančních operací získ{vají dodatečné zdroje, které na prvním místě slouží k zatraktivňov{ní pojištění pro klienty (Majt{nov{, 2006). Klienti si např. prostřednictvím životního pojištění kromě zajištění rizika smrti či úrazu také spoří finanční prostředky, pro případ budoucí potřeby. V penzijním připojištění si spoří prostředky na dobu poproduktivního věku. Z tohoto pohledu lze ch{pat pojištění jako prostředek přispívající k měnové rovnov{ze ze strany klienta.
- 16 -
3.5 Pojištění jako právní kategorie, pojistné právo Pojištění je také kategorií pr{vní, neboť pro provozov{ní pojištění je třeba vymezit pr{vní r{mec pomocí pr{vních norem upravujících toto specifické podnik{ní. Souč{stí pojistné vědy je, vedle vědních disciplín jakými jsou např. pojistn{ matematika, pojistn{ medicína atd., také pojistné pr{vo, jehož význam je podtržen tím, že v jednotlivých zemích anebo i mezin{rodních integračních uskupeních je pojištění a pojišťovnictví upravov{no zvl{štními z{kony, z nichž nejdůležitější jsou z{kon o pojistné smlouvě a z{kon o pojišťovnictví, upravující postavení odvětví v příslušné ekonomice (Majt{nov{, 2006). Vedle vymezení z{kladního legislativního r{mce jsou konkrétními pojišťovnami vyd{v{ny pojistné podmínky, obsahující věcné, časové a místní vymezení pojistných rizik, přebíraných prostřednictvím prodeje příslušného produktu do krytí konkrétní pojišťovnou. Podle pr{va jednotlivých zemí se většinově rozlišují všeobecné pojistné podmínky, týkající se všech nebo více druhů pojištění, a zvl{štní (doplňkové) pojistné podmínky, vztahující se jen na konkrétní určité druhy pojištění. Další podrobnosti jsou obsahem pojistné smlouvy, v ní mohou být i ujedn{ní odchyln{ od standardních pojistných podmínek, jestliže se na nich klient s pojišťovnou dohodne. Každý klient musí mít umožněn přístup ke všem těmto informacím, a proto jsou všeobecné i doplňkové pojistné podmínky souč{stí každé smlouvy. Pr{vo nepoukazuje na to, které klienty si m{ pojišťovna vybírat, neurčuje striktní klíče ani pravidla, což je možné pokl{dat za nezanedbatelný prvek demokracie.
- 17 -
3.6 Rizika pojišťovny Metodologicky je podstata pojištění těsně spjata s filosofickými kategoriemi nutnosti a nahodilosti, neboť pojištění představuje jednu z forem ochrany lidské společnosti před důsledky nepředvídatelných nahodilých ud{lostí, znamenajících ztr{ty na životech a zdraví lidí a na vytvořených materi{lních hodnot{ch. Každ{
pojišťovna,
jakožto
podnikatelský
subjekt,
m{
v z{jmu
minimalizovat rizika a maximalizovat zisky. Proto pojišťovna pečlivě zvažuje, kterého klienta do pojišťění přijmout a za jakých podmínek ho zajistit. Pojistn{ teorie se pojmem riziko zabývala historicky především z hlediska charakterizov{ní nepředvídatelných nebezpečí a proti jejichž negativním finančním
důsledkům
nabízela
zabezpečení
finanční
kontinuity
prostřednictvím systému pojištění. Riziko bylo v této souvislosti jednoznačně ch{p{no jako riziko klienta pojišťovny. Na druhé straně existuje tzv. pojistně-technické riziko pojišťovny, plynoucí z možného nesouladu predikce parametrů budoucího škodního průběhu v předběžné kalkulaci a ve skutečnosti. Další riziko, riziko likvidity, v sobě kombinuje prvek bonity pojišťovny s časovým souladem. Pojišťovna se může v důsledku poruchy v cash-flow dostat např. do situace přechodné technické insolvence. Toto riziko se ovšem týk{ především neživotního segmentu pojišťovacího byznysu, v životní pojišťovně m{ likvidní riziko malý prostor k realizaci s ohledem na dlouhodobě dočasně volné zdroje v rezerv{ch životního pojištění. Samotného klienta se toto riziko dotýk{ do té míry, že potřebuje mít jistotu, že jeho pojišťovna likvidní je. V tomto směru jsou ale pojišťovny dostatečně kvalitně kontrolov{ny a regulov{ny, a díky tomu k nim mají klienti důvěru.
- 18 -
Tzv. operační riziko představuje možnost selh{ní interních procesů v pojišťovně, zejména v důsledku potenci{lního kolapsu informačních systémů či komunikačních sítí, což je hrozba velmi v{žn{ a pojišťovny se ji snaží čelit z{lohov{ním údajů a jejich ukl{d{ním na bezpečném místě. Patří sem i možnost sp{ch{ní pojistného podvodu, riziko nesouladu s legislativou včetně daňové atd.
3.6.1 Pojistně-technické riziko Pojistně-technické riziko pojišťovny je definov{no jako možnost vzniku kladné či z{porné odchylky od pojišťovnou vypočtených úplných vlastních n{kladů pojišťovny, tj. od pojišťovnou předpokl{daného škodního průběhu. Proto je pojem pojistně-technické riziko zkoum{n hlavně z tohoto zorného úhlu pohledu. Podle původu odchylek skutečnosti od předpokladu je rozlišov{no pojistně-technické riziko: n{hodné, kdy jde o n{hodné kolís{ní kolem oček{vaného průměrného škodního průběhu, ten se však v čase v podstatě nemění, změn, kdy škodní průběh není dlouhodobě konstantní, v čase se mění a s tím se mění i podklady pro výpočet pojistného, omylu, kdy byl škodní průběh do budoucnosti odhadnut nespr{vně (Majt{nov{, 2006). K snižov{ní pojistně-technického rizika je pojišťovnou vytv{řen celý systém rezerv na výkyvy škodního průběhu z hlediska věcného, časového a místního. Fungov{ní pojišťovnictví je na principu tvorby rezerv založeno, rezervy se musejí vytv{řet v r{mci všech institucí, které nějakým způsobem čelí možné nejednoznačnosti ekonomických výsledků. Vedle tvorby výkyvových a dalších rezerv (rezerva pojistného životních pojištění) prov{dějí pojišťovny vertik{lní dělení pojistně-technického rizika zajištěním.
- 19 -
Zajištění jako forma eliminace pojistně-technického rizika pojišťovny představuje, jednoduše řečeno, pojištění pojišťovny. Znamen{ to, že příjme-li pojišťovna do pojištění např. riziko, při jehož katastrof{lní realizaci by pojišťovně nemusely stačit finanční zdroje, postoupí za úplatu – zajistné – č{st tohoto rizika speci{lní instituci pojistného trhu – zajišťovně. Pojišťovna tak vlastně aplikuje jednu z f{zí procesu risk management – hled{ pojištění pro finanční eliminaci pro ni již v r{mci jejího hospodaření neúnosných škod, což je vyžadov{no z{konem především pro ochranu klienta pojišťovny.
3.7 Členění pojištění na škodová a obnosová Kombinací hlediska věcného, časového a místního vymezení produktu a kalkulačního (pojistně-technického) hlediska je členění pojištění na pojištění škodov{ a obnosov{. Z{kladním kritériem pro toto členění pojištění považujeme vztah vypl{ceného pojistného plnění (odškodného) k finanční ohodnotitelnosti pojistné ud{losti (škody).
3.7.1 Škodová pojištění Škodové, nebo též z{jmové pojištění je charakteristické tím, že mezi výší plnění z pojištění a výší vzniklé škody je bezprostřední vztah. Takto konstruované pojištění se užív{ v majetkovém pojištění a při odškodňov{ní majetkových ztr{t v odpovědnostním pojištění. Škodové pojištění může být konstruov{no jako pojištění, ve kterém je odškodné rovno škodě, což představuje optim{lní fungov{ní pojištění jako nejdůležitějšího n{stroje finanční eliminace důsledků nahodilosti, d{le jako pojištění na pojistnou č{stku v širším slova smyslu, tj. na první riziko, pojištění na plnou hodnotu, apod. Uplatňov{ní těchto konstrukcí může znamenat sníženou účinnost fungov{ní
- 20 -
pojištění a protiklad k doporučením, vyšlým pro ekonomický subjekt z analýzy risk management. Nejkrystaličtější podobou škodového pojištění je tzv. ryzí škodové (z{jmové) pojištění, kdy je pojištění konstruov{no plně v intencích z{věrů vědní disciplíny risk management a kdy tedy je pojištěním kryta cel{ vznikl{ škoda na majetkových hodnot{ch, tedy odškodné se rovn{ škodě. Je ovšem velmi zřídka pojišťovnami užívanou podobou pojištění (Majt{nov{, 2006). V praxi je více užív{na konstrukce pojištění na první riziko, při jejímž uplatnění je pojistné plnění pojišťovny shora omezeno hranicí (tzv. prvním rizikem). Všechny škody, které nepřesahují tuto hranici, nebo se jí rovnají, jsou klientovi odškodněny plně, škody, které horní hranici přesahují, jsou odškodňov{ny ve výši této horní hranice. Tato konstrukce býv{ pojišťovnami uplatňov{na zejména v majetkovém a odpovědnostním pojištění v případech, kdy se může realizovat katastrof{lní riziko, které by mohlo ohrozit míru solventnosti pojišťovny (Janata, 2008). Tato konstrukce je výrazným faktorem snižov{ní pojistně-technického rizika pojišťovny. Z rozdělení četnosti výskytu n{hodné veličiny (realizací škod určité výše) odřez{v{ horní, někdy i velmi obtížně kvantifikovatelnou č{st pravděpodobnostního rozložení škod podle jejich výše a činí tudíž kalkulaci pojistného sn{ze matematicko-statisticky zvl{dnutelnou. Na druhou stranu je třeba říci, že při použití této podoby pojištění je ekonomický subjekt zcela vystaven riziku velkých až katastrof{lních škod, což je v příkrém rozporu se z{věry risk managementu. Takto stanoven{ horní hranice plnění pojišťovny může být považov{na za sjednanou pojistnou č{stku v širším slova smyslu. V současnosti je v praxi pojišťoven nejvíce užív{na podoba pojištění na plnou hodnotu, což je pojistně-technick{ konstrukce, při které se kromě ujednané pojistné č{stky v širším slova smyslu uplatňuje ještě tzv. pojistn{
- 21 -
hodnota. Je-li sjedn{na pojistn{ č{stka stejn{ jako pojistn{ hodnota, nebo je-li sjedn{na pojistn{ č{stka vyšší, poskytne pojišťovna pojistné plnění ve výši škody, tedy odškodné se rovn{ škodě utrpěné v souvislosti s nahodilou ud{lostí, je-li však pojistn{ č{stka nižší než pojistn{ hodnota, pak dojde k tzv. podpojištění a odškodné je pak vždy kr{ceno zlomkem pojistn{ č{stka lomeno pojistn{ hodnota (Janata, 2008). Tato konstrukce pojištění býv{ pojišťovnami uplatňov{na u majetkových pojištění v ekonomickém prostředí s měnovou nerovnov{hou, použitím této konstrukce přen{ší totiž pojistitel odpovědnost na pojištěného za to, že bude st{le udržov{n soulad mezi sjednanou pojistnou č{stkou a pojistnou hodnotou majetku při inflačním měnovém vývoji, tedy že s{m pojištěný si bude hlídat, aby nebyl podpojištěn. Vzhledem k inflaci lze na pojistném trhu nalézt i produkty majetkového pojištění, které zahrnují automatickou indexaci pojistného i pojistných č{stek. Každop{dně ve většinovém pr{vním prostředí se odškodnění musí v{zat na skutečnou velikost škody. Jestliže poškozenou věc nelze uvést v předchozí stav, je obvyklé odškodňovat časovou cenu věci, horní hranicí pak je pořizovací cena nové věci, klient pojišťovny tudíž nemůže být v pojištění majetku „přepojištěn“.
3.7.2 Obnosová pojištění Pojištění obnosov{, jinak též nazývan{ pojištění sumov{ nebo pojištění na pojistnou č{stku v užším slova smyslu, jsou takové pojistně-technické konstrukce, při kterých je ujedn{n peněžní obnos (suma) buď v pojistné smlouvě, či stanoven{ pojistnými podmínkami jako pojistné plnění v případě, že nastane pojistn{ ud{lost. Pojistn{ č{stka je tedy v tomto případě takov{ peněžní suma, kter{ nem{ a nebude mít přímý vztah ke škodě. Uplatňuje se zejména v případech, kdy lze obtížně ohodnotit výsledek dopadu nahodilosti peněžním vyj{dřením. Takto konstruované pojištění na pojistnou č{stku se
- 22 -
nejčastěji použív{ v úrazovém a životním pojištění a č{stečně při újm{ch na zdraví v pojištění odpovědnosti za škody, tedy v případech, kdy se obtížně objektivně ohodnocují škody na životech a zdraví lidí (Majt{nov{, 2006). V pojištění úrazovém, č{stečně v pojištění odpovědnostním a zejména v pojištění životním, je pojistn{ č{stka sjedn{v{na proto, že buď nelze, nebo lze jen velmi obtížně ohodnotit peněžní výsledek dopadu nahodilosti, např. velmi obtížně se objektivně ohodnocuje život člověka, nebo bolestné, když je zraněn. Pojištění na pevně stanovenou pojistnou č{stku v životním pojištění je inertní vůči
inflačnímu
prostředí,
z hlediska
pojistitele
zůst{v{
i
v měnově
rozkolísaném prostředí st{le stejný poměr mezi pojistným a pojistnou č{stkou, v inflačním prostředí se však snižuje re{ln{ hodnota peněz, ve kterých pojištěný na konci pojistné doby obdrží pojistnou č{stku. Proti této ztr{tě atraktivnosti životního pojištění pro klienty se musejí pojišťovny v ekonomik{ch s inflací br{nit např. valorizací pojistných č{stek z výnosů a operací na finančním trhu, souběžnou indexací pojistného a pojistných č{stek apod.
3.8 Kalkulace pojistného Kalkulace
pojistného
m{
mimoř{dnou
důležitost
jak
z hlediska
efektivního fungov{ní průřezové ekonomiky pojištění, tak i z hlediska odvětvové
ekonomiky
pojišťovnictví.
K vyčíslov{ní
jednotlivých
složek
pojistného se stejně jako na jiných úsecích ekonomiky použív{ techniky a metody kalkulace, ovšem s výraznou specializací na zvl{štnosti finanční pojišťovací služby. Prvořadým cílem kalkulace pojistného je pokrytí vlastních n{kladů pojišťovny. Předmětem kalkulace, tj. cenou za službu, je tarifní pojistné vztahující se buď k jednotlivým produktům či druhům pojištění, anebo konkrétní dílčí pojistn{ rizika zahrnut{ do produktu. Úplné vlastní n{klady pojišťovací služby mají dvě z{kladní složky: první a rozhodující jsou n{klady
- 23 -
na pojistn{ plnění, kalkulační terminologií je nazýv{na ryzí pojistné, druhou jsou n{klady spr{vní režie pojišťovny. K úplným vlastním n{kladům je do celkového tarifního pojistného ještě zahrnuta ziskov{ marže, kter{ je obvykle kalkulov{na kolem 2,5 % celkového tarifu (Janata, 2008). Hlavní obtíže při vyčíslov{ní jednotlivých složek pojistného jsou spojeny s kvantifikací n{kladů na pojistn{ plnění, tedy ryzího pojistného. Faktory, které ovlivňují vznik a velikost škod na majetku, jsou n{hodné a měnící se v čase. Při kalkulaci pojistného je třeba pro kalkulační model hledat způsoby, jak co nejlépe postihnout působení těchto n{hodných vlivů a pro budoucnost je co nejvěrněji zaznamenat. Vyrovn{ní poměru mezi pojistným a vyplacenými plněními je obecně možné proto, že v r{mci celkového souboru pojištěných doch{zí k vz{jemné kompenzaci působení nahodilosti na z{kladě fungov{ní tzv. statistického z{kona velkých čísel. Pro jednotlivý subjekt a i pro malé skupiny subjektů jsou ztr{ty přirozeným vyústěním situací v nejistých podmínk{ch. Ve velké skupině je podíl subjektů, které utrpí ztr{ty, v z{sadě st{lý a v jisté míře předvídatelný. Tato vlastnost statistického z{kona velkých čísel klientům pojišťoven umožňuje, aby riziko diverzifikovaly tím, že se budou sdružovat.
3.9 Typy pojišťovacích produktů 3.9.1 Ţivotní pojištění V životním pojištění existují dvě z{kladní rizika – riziko dožití a riziko úmrtí. Všechna ostatní rizika jsou jen kombinací nebo modifikací těchto z{kladních rizik. Pojistné produkty v životním pojištění tudíž členíme z pohledu dvou z{kladních rizik na: pojištění rizikové,
- 24 -
pojištění rezervotvorné. Rizikov{ pojištění jsou ta, při kterých není jisté, zda vznikne pojistn{ ud{lost a bude potřebné vyplatit pojistné plnění. Patří sem pouze dočasné pojištění pro případ smrti. Rezervotvorn{ pojištění jsou ta, pro kter{ musí pojišťovna počítat s pojistným plněním vždy, to znamen{, že je povinna tvořit technické rezervy pro případ smrti nebo dožití se konce pojistné doby. K tomuto typu pojištění patří všechna smíšen{ pojištění pro případ smrti nebo dožití, samostatné pojištění pro případ dožití nebo trvalé pojištění pro případ smrti. V České republice upravuje životní pojištění Z{kon č. 39/2004 Sb. v příloze č. 1 Odvětví a skupiny životních pojištění a člení se na: 1.
Pojištění jen pro případ smrti, pojištění jen pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo předčasné smrti, pojištění spojených životů, životní pojištění s vr{cením pojistného.
2.
Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí.
3.
Důchodové pojištění.
4.
Pojištění podle bodů 1 až 3 spojené s investičním pojištěním.
5.
Kapit{lové činnosti a)
umořov{ní kapit{lu založené na pojistně matematickém výpočtu, jimiž
jsou
proti
jednor{zovým
nebo
periodickým
platb{m
dohodnutým předem přijaty z{vazky se stanovenou dobou trv{ní a ve stanovené výši, b)
spr{va skupinových penzijních fondů,
c)
činnosti doprov{zené pojištěním zabezpečujícím zachov{ní kapit{lu nebo platbu minim{lního úroku,
- 25 -
d)
pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno pr{vními předpisy z oblasti soci{lního pojištění, pokud z{kon umožňuje jeho prov{dění pojišťovnou na její vlastní riziko.
6.
Pojištění pro případ úrazu nebo choroby, pokud je doplňkem pojištění podle odvětví 1 až 5.
3.9.2 Neţivotní pojištění Podstatou neživotního pojištění je krytí celé šk{ly existujících rizik neživotního charakteru ohrožující každou lidskou činnost. Díky jejich různorodosti
se
dají
vz{jemně
kombinovat
s cílem
poskytnout
co
nejkomplexnější pojistnou ochranu před možnými riziky. Pro pojistné smlouvy neživotní býv{ typické pojistné období jednoho roku s automatickou prolongací. Jedn{ se o škodov{ pojištění s pojistným plněním omezeným rozsahem pojistného z{jmu – skutečným rozsahem škody nebo dobou trv{ní n{sledků škody. V r{mci neživotního pojištění se v Z{konu č. 39/2004 uplatňují n{sledující druhy pojištění: 1.
Neživotní pojištění osob a) úrazové pojištění, b) pojištění nemoci.
2.
Pojištění majetku a) pojištění dom{cnosti, b) pojištění budov (staveb), c) havarijní pojištění, d) pojištění průmyslových a podnikatelských rizik, e) živelní pojištění,
- 26 -
f) pojištění technických rizik, g) pojištění přerušení provozu (pojištění ušlého zisku a fixních n{kladů), h) pojištění pro případ odcizení, i) dopravní pojištění (pojištění přepravy, kargopojištění), j) pojištění úvěru, k) pojištění zemědělských rizik, l) pojištění plodin, m) pojištění zvířat. 3.
Pojištění odpovědnosti za škodu a) z{konné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povol{ní, b) povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (tzv. „povinné ručení“), c) povinn{ smluvní pojištění odpovědnosti za škodu z provozu letadla při výkonu pr{va myslivosti vzniklou v souvislosti s výkonem určité profese, d) smluvní pojištění odpovědnosti za škodu občana v běžném občanském životě občana
(vlastníka,
držitele,
nemovitosti) způsobenou při výkonu povol{ní způsobenou vadným výrobkem
- 27 -
n{jemce
nebo
spr{vce
způsobenou provozem zemědělské organizace na životním prostředí. e) Pojištění pr{vní ochrany a) motorového vozidla b) řidiče c) rodiny.
3.10 Pojistný trh České republiky a Česká pojišťovna Na pojistném trhu České republiky se nejdéle ze současných pojišťoven odvíjí tradice pr{vě České pojišťovny, a to nepřetržitě od roku 1827, kdy byla v Praze založena První česk{ vz{jemn{ pojišťovna. Ta zpoč{tku provozovala pouze pož{rní pojištění nemovitostí. V druhé polovině 19. století již byla První česk{ vz{jemn{ pojišťovna tak silnou institucí, že jí neotř{sly ani n{hrady škod po řadě velkých pož{rů koncem století včetně vůbec největší pojistné ud{losti v 19. století, kterou byl pož{r tehdy rozestavěného N{rodního divadla. Poč{tkem 20. století začala První česk{ vz{jemn{ pojišťovna nabízet svým klientům také životní pojištění, pojištění proti vloup{ní a pojištění z{konné odpovědnosti a úrazu. Po roce 1948 vznikla jedin{ Československ{ pojišťovna, kter{ si monopolní postavení držela až do roku 1991, kdy byl z{konem o pojišťovnictví otevřen trh a umožněn vstup dalších pojišťoven. Do konce roku 1999 vzniklo na českém trhu 42 pojišťoven. I v dnešním vysoce konkurenčním prostředí si ale Česk{ pojišťovna st{le drží své výsadní postavení a je jednoznačně největší pojišťovnou působící na českém pojistném trhu.
- 28 -
3.10.1
Česká asociace pojišťoven (ČAP)
Česk{ asociace pojišťoven je z{jmovým sdružením komerčních pojišťoven a vznikla 1. ledna 1994 přeměnou z původní Česko-slovenské asociace pojišťoven, založené v dubnu 1991. Od roku 1998 je ř{dným členem Evropské federace n{rodních asociací pojistitelů Comité Européen des Assurances (CEA). V současné době m{ ČAP 29 ř{dných členů, k nimž patří samozřejmě Česk{ pojišťovna a d{le 2 členy se zvl{štním statutem - AIDA česk{ sekce Mezin{rodního sdružení pro pojistné pr{vo a Česk{ kancel{ř pojistitelů. Posl{ním ČAP je zastupovat, h{jit a prosazovat z{jmy členských pojišťoven a jejich klientů ve vztahu k org{nům st{tní spr{vy, legislativě a dalším subjektům. D{le podporovat z{jmy českého pojistného trhu vůči EU, spolupracovat se zahraničními asociacemi a institucemi a podporovat rozvoj pojišťovnictví a pojistného trhu v České republice. Hlavními úkoly ČAP jsou: zpracov{vat připomínky k pr{vním předpisům, které se týkají pojišťovnictví, pojištění nebo jiných z{jmů pojišťoven a prosazovat nezbytné úpravy, české i evropské legislativy vytv{řet n{stroje z{brany škod a pojistných podvodů sjednocovat pravidla a postupy členů v oblasti technické, informační i statistické vytv{řet informační n{stroje pro veřejnost a objektivně a srozumitelně informovat o vývoji pojistného trhu, pojistných produktech a novink{ch přispívat k odborné informovanosti členů a zabezpečovat vzděl{v{ní vytv{řet pravidla etického chov{ní v pojišťovnictví působit při odstraňov{ní rozporů mezi členy asociace, db{t na dodržov{ní z{sad
- 29 -
Podíl členských pojišťoven ČAP na celkovém předepsaném pojistném v České republice je 98 %, proto ostatní pojišťovny na trhu nebudu br{t v r{mci této pr{ce v úvahu.
3.10.2
Dohled ČNB nad působením pojišťoven
Česk{ n{rodní banka m{ odpovědnost nejen za pojišťovny a jiné finanční instituce, ale především vůči vl{dě České republiky a klientům finančních institucí. Dohled se snaží pravidelně vyhodnocovat především dostatečnost technických rezerv, které jsou umisťov{ny prostřednictvím aktiv na finančních trzích. V r{mci kontroly technických rezerv se ČNB zaměřuje na prověření způsobu tvorby a použití technických rezerv, které dané subjekty vytv{řejí, a jejich dostatečnou výši. V České n{rodní bance existují tři dohledové sekce: regulace a analýzy, licenční a sankční řízení a vlastní výkon dohledu. Pr{vě z této sekce poch{zí odbor dohledu nad pojišťovnictvím. Jedna č{st tedy dohlíží na to, jak jsou pojišťovny obezřetné a ta druh{ – jak pojišťovny nabízejí své produkty (jak je dodržov{n z{kon o zprostředkovatelích a o pojistné smlouvě). ČNB zde vykon{v{ tzv. dohled na d{lku. Jde o průběžné sledov{ní nejen jednotlivých pojišťoven, ale sledov{ní vývoje celého pojišťovacího trhu. Z{kladem dohledu na d{lku je pravidelné vyhodnocov{ní finanční situace pojišťoven včetně dodržov{ní pravidel obezřetného podnik{ní. Z{kladním zdrojem informací jsou pravidelně zasílané výkazy, doplňované o průběžně požadovan{ dovysvětlení. Vedle toho se v ČNB vyhodnocují informace získané z tzv. doplňkového dohledu, to býv{ v těch případech, že pojišťovna patří do některé z finančních skupin. Jsou analyzov{ny účetní z{věrky, výroční zpr{vy, auditorské zpr{vy,
- 30 -
informace z kontrol na místě a informačních n{vštěv, ale i veřejné zpr{vy a tiskové zpr{vy. Každ{ pojišťovna m{ svého inspektora. Ten je tím hlavním komunikačním kan{lem pokud jde o dotazy, konzultace atd., případně pro dod{ní dalších podkladů. Snahou dohledu je, aby tato komunikace fungovala co nejvíce neform{lně. V ČNB se využív{ tzv. systém včasného varov{ní - Early Warning System, který je jak na roční, tak na čtvrtletní b{zi. Je to n{stroj na to, aby inspektor, dostane-li údaje z tohoto systému, věděl, co musí pojišťovna vysvětlit. Regulace je důležit{, ale je nutné s ní nakl{dat opatrně. Je špatně, když regulace chybí, ale nemůže jí být ani příliš.
3.10.3
Česká pojišťovna a.s.
Česk{ pojišťovna je v souladu s legislativou akciovou společností. Od znovuzavedení konkurenčního prostředí v roce 1991 je největší pojišťovnou na českém pojistném trhu. Poskytuje svým klientům jak individu{lní životní a neživotní pojištění, tak i pojištění pro malé, střední a velké klienty v oblasti průmyslových a podnikatelských rizik. Person{lní obsazení České pojišťovny čít{ přibližně 4900 zaměstnanců a 6000 obchodních z{stupců, kteří jsou rozloženi na 70 agentur{ch a více než 700 obchodních místech po celé České republice. Česk{ pojišťovna spravuje 10,5 milionů smluv a její bilanční suma k 31. 12. 2007 činila 122 miliardy korun. Celkové předepsané pojistné v roce 2007 činilo 37,5 miliardy korun. Tržní podíl na českém pojistném trhu z hlediska výše předepsaného pojistného k 31. 12. 2007 činil celkově 30,6 %. Česk{ pojišťovna je od roku 2008 souč{stí Generali PPF Holdingu B. V., který působí ve 13 zemích střední a východní Evropy. Generali PPF Holding
- 31 -
spravuje prostřednictvím svých dceřiných společností aktiva ve výši téměř 10 miliard euro a poskytuje v regionu služby 9 milionům klientů. Generali PPF Holding m{ sídlo v Nizozemsku a jeho hlavní organizační pobočka sídlí v České republice v Praze. Generali PPF Holding B. V. je společný podnik Assicurazioni Generali (podíl 51 %) a PPF Group (49 %). Schopnost České pojišťovny udržet si dominantní tržní podíl v životním i neživotním pojištění oceňují ratingové agentury Moody‘s a Standard & Poor‘s, které posuzují finanční sílu společnosti. Česk{ pojišťovna je jediným současným tuzemským pojišťovacím ústavem, který si nech{v{ pravidelně vypracov{vat plnohodnotné ratingové ohodnocení. To znamen{, že ratingov{ agentura m{ k dispozici detailní interní informace o pojišťovně. Na trhu je možné setkat se i s tzv. „pi“ ratingem, který však vych{zí pouze z veřejných informací. Česk{ pojišťovna získala poč{tkem roku 2009 nejvyšší možné ratingové hodnocení A+, které lze v České republice dos{hnout. Dobré ratingové hodnocení je podloženo zejména dlouhodobě stabilními obchodními výsledky, dobrou kapit{lovou přiměřeností, vynikající likviditou a silnou tržní pozicí České pojišťovny i významem toho, že se ČP stala souč{stí Generali PPF Holdingu, který působí v řadě zemí střední a východní Evropy. V období nejistoty na finančních trzích je rating A+ dobrou zpr{vou pro všechny klienty ČP, potvrzující, že Česk{ pojišťovna je pro ně z{rukou jistoty a stabilního partnerství.
3.10.4
Zprostředkovatelé v pojišťovnictví
Zprostředkovatelsk{ činnost v pojišťovnictví je odborn{ činnost směřující k uzavír{ní pojistných smluv nebo zajišťovacích smluv a činnosti s tím související (Majt{nkov{, 2006). Zprostředkovatelé v pojišťovnictví podléhají kontrole st{tního dozoru.
- 32 -
Zprostředkovatelsk{ činnost v pojišťovnictví spočív{ v: 1. předkl{d{ní
n{vrhů
na
uzavření
pojistných
smluv
nebo
zajišťovacích smluv, 2. prov{dění přípravných prací směřujících k uzavření pojistných nebo zajišťovacích smluv, 3. uzavír{ní pojistných nebo zajišťovacích smluv jménem a na účet pojišťovny nebo zajišťovny, pro kterou je tato činnost vykon{v{na, 4. pomoci při spr{vě pojištění a vyřizov{ní n{roků z pojistných nebo zajišťovacích smluv. Zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví může za podmínek stanovených Z{konem č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvid{torech, provozovat na území České republiky pr{vnick{ nebo fyzick{ osoba jako v{zaný pojišťovací zprostředkovatel, podřízený pojišťovací zprostředkovatel, pojišťovací agent, výhradní pojišťovací agent, pojišťovací makléř, pojišťovací zprostředkovatel, jehož domovským členským st{tem není Česk{ republika. V{zaný pojišťovací zprostředkovatel (d{le VPZ) vykon{v{ činnost jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven, neinkasuje pojistné a nevypl{cí plnění z pojistných smluv. Ve své činnosti je v{z{n písemnou smlouvou s pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedn{. Pojišťovna odpovíd{ za škodu jím způsobenou. VPZ musí být zaps{n do registru a splňovat podmínky pro z{kladní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.
- 33 -
Podřízený pojišťovací zprostředkovatel (d{le PPZ) spolupracuje s pojišťovacím agentem nebo VPA nebo pojišťovacím makléřem na z{kladě písemné smlouvy, neinkasuje pojistné a nezprostředkov{v{ plnění z pojistných smluv. Ve své činnosti je v{z{n pokyny pojišťovacího zprostředkovatele, jehož jménem a na jehož účet jedn{ a je jím také odměňov{n. PPZ musí být zaps{n do registru a splňovat podmínky pro z{kladní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Pojišťovací zprostředkovatel, jehož jménem a na jehož účet jedn{ PPZ, odpovíd{ za škodu jím způsobenou. Pojišťovací agent vykon{v{ zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na z{kladě písemné smlouvy, jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven. Bylo-li tak dohodnuto, je opr{vněn vybírat pojistné nebo zprostředkov{vat plnění z pojistných smluv. V případě nabídky pojistných produktů více pojišťoven mohou být tyto produkty vz{jemně konkurenční. Pojišťovací agent je odměňov{n pojišťovnou, musí být zaps{n do registru a splňovat podmínky pro střední kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Po celou dobu výkonu činnosti musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti účinnou na celém území Evropského hospod{řského prostoru, s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 000 000 eur na každou pojistnou ud{lost, pokud se pojišťovna písemně nezav{zala převzít odpovědnost za škody způsobené touto jeho činností. Výhradní pojišťovací agent (d{le VPA) vykon{v{ zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na z{kladě písemné smlouvy jménem a na účet jedné pojišťovny. Bylo-li tak dohodnuto, je opr{vněn vybírat pojistné nebo zprostředkov{vat plnění z pojistných smluv. Je odměňov{n pojišťovnou. VPA musí být zaps{n do registru a splňovat podmínky pro z{kladní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Pojišťovna odpovíd{ za škody způsobené činností VPA. Česk{ pojišťovna spolupracuje pr{vě s VPA.
- 34 -
Pojišťovací makléř je rovněž pr{vnick{ nebo fyzick{ osoba, kter{ prov{dí zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na z{kladě smlouvy s osobou, kter{ m{ z{jem o uzavření pojistné smlouvy. Makléři zpracov{vají n{vrhy na uzavření pojistné smlouvy s tou pojišťovnou, kter{ poskytne klientovi nejlepší podmínky. Konkrétně s Českou pojišťovnou tímto způsobem spolupracuje mnoho makléřských firem, jejichž makléři na pojišťovacím trhu nabízejí současně produkty jak České pojišťovny, tak konkurence. Pojišťovací makléř musí být zaps{n do registru a splňovat podmínky pro vyšší kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Bylo-li tak dohodnuto, je opr{vněn vybírat pojistné nebo zprostředkov{vat plnění z pojistných smluv. Je odměňov{n pojišťovnou, nebylo-li dohodnuto jinak. Pojišťovací makléř musí být po celou dobu výkonu činnosti pojišťovacího zprostředkovatele pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti účinnou na celém území Evropského hospod{řského prostoru. Počet zaměstnanců v pojišťovnictví za poslední sledovaný rok 2008, ke kterému jsou již zn{my výsledky, byl celkem 13 978 osob, což je zobrazeno v Tabulce č. 1. Jako pojišťovací zprostředkovatelé vykon{vající činnost jménem a na účet pouze jedné pojišťovny pracovalo v tomtéž roce celkem 16 914 osob. Z toho v České pojišťovně to bylo 4 690 pojišťovacích zprostředkovatelů, z nichž
téměř
všichni
byli
výhradními
pojišťovacími
agenty.
St{lých
zaměstnanců zde pracovalo 4 925. Na jednoho zprostředkovatele tedy připad{ přibližně jeden zaměstnanec. Pro porovn{ní v konkurenční Kooperativě se jednalo o 3 566 zaměstnanců a 2 510 zprostředkovatelů s pouhými 120 VPA. Z výsledků je patrno, že poměr obou skupin pracovníků je v České pojišťovně značně vyrovnanější, než u nejvýznamnější konkurenční pojišťovny, ale také skutečnost, že pro ČP pracuje většina zprostředkovatelů na pozici VPA.
- 35 -
Tabulka č. 1 - Osoby pracující v pojišťovnictví v roce 2008 (v počtech osob) Počet zaměstnanců Pojišťovací zprostředkovatelé vykonávající činnost jménem pouze jedné pojišťovny z toho: výhradní pojišťovací agenti
ČR 13 978
ČP 4 925
KOOPERATIVA 3 566
16 914 9 917
4 690 4 685
2 510 120
Zdroj: Česk{ asociace pojišťoven Ve vztahu ke klientům pojišťoven, k jejich spokojenosti s poskytovanými službami, je nebytně nutné, aby zprostředkovatelé byli odborně vzdělaní a zkušení obchodníci. Řešení pojistné ud{losti musí být vždy řešeno ve prospěch klienta. Dobrý sjednatel pojištění se soustředí prim{rně na zjištění potřeb klienta a jejich co nejkvalitnější krytí.
3.10.5
Zisky, výnosy a náklady pojišťoven
Z uvedené Tabulky č. 2 jsou patrné celkové zisky, n{klady i výnosy pojišťoven působících na českém pojišťovacím trhu. Zisky dos{hly 12,677 mld. Kč v posledním sledovaném roce 2008, za který jsou zn{mé výsledky, výnosy se vyšplhaly na 328,855 mld. Kč a n{klady na 316,178 mld. Kč. Celkové n{klady meziročně vzrostly vzhledem k roku 2007 o 16,8 %, zatímco výnosy vzrostly o 15,7 %. Celkové zisky pojišťoven účastnících se podnik{ní na českém trhu tedy meziročně poklesly o 11,7 %. Tabulka č. 2 - Zisky, výnosy a n{klady pojišťoven v roce 2008 ČR celkem (v tis. Kč) Výnosy Náklady Zisk
2006 277 193 188 263 032 572 14 160 616
2007 328 855 427 316 178 384 12 677 043
Zdroj: Česk{ asociace pojišťoven
- 36 -
ČP 2007 45 333 498 38 908 767 6 424 731
KOOPERATIVA 2007 66 420 611 65 333 860 1 086 751
4 Praktická část 4.1 Rozvrţení klientely na českém pojišťovacím trhu V České republice si nejobjemnější klientelu trvale drží Česk{ pojišťovna. Je tomu tak od roku 1991, kdy bylo v České republice znovuobnoveno konkurenční prostředí. Česk{ pojišťovna spravuje 10,5 milionů smluv. Spíše než podle počtu smluv, který je ovlivněn mimo jiné také délkou fungov{ní konkrétní pojišťovny na místním trhu, je vhodné porovn{vat úspěšnost v uspokojov{ní klientů podle ročního předepsaného pojistného. Z Tabulky č. 3, kter{ zn{zorňuje výsledky předepsaného pojistného za rok 2008, je patrno, že v oblasti neživotního pojištění, byla v loňském roce a nejen v něm České pojišťovně velice silnou konkurencí pojišťovna Kooperativa. Zatímco Česk{ pojišťovna uspokojila svými produkty 32,8 % klientů pojišťoven s předepsaným pojistným ve výši 26,3 mld. Kč, Kooperativa předepsala na pojistném 23,3 mld. Kč 29 % klientů pojišťoven. Ostatní konkurenční pojišťovny nedos{hly ani na 10 % podíl klientely v neživotním pojištění. 9 % všech klientů patřilo k pojišťovně Allianz, 7,4 % pak k pojišťovně Generali. Tabulka č. 3 - Předepsané pojistné v roce 2008 (v tis. Kč) CELKEM ČP KOOP Allianz ČSOB Generali ING ČS ČPP UNIQA
Předepsané pojistné 136 574 348 40 386 385 30 730 010 9 861 988 9 485 129 8 579 613 7 902 754 6 680 097 5 425 080 4 378 188
% 100 29,6 22,5 7,2 6,9 6,3 5,8 4,9 4,0 3,2
NŽP 80 288 854 26 329 275 23 317 946 7 188 103 4 063 326 5 979 282 0 86 934 4 025 448 3 198 136
Zdroj: Česk{ asociace pojišťoven
- 37 -
% 100 32,8 29,0 9,0 5,1 7,4 0,0 0,1 5,0 4,0
ŽP 56 285 494 14 057 110 7 412 064 2 673 885 5 421 803 2 600 331 7 902 754 6 593 163 1 399 632 1 180 052
% 100 25,0 13,2 4,8 9,6 4,6 14,0 11,7 2,5 2,1
V oblasti životního pojištění je konkurence vůči České pojišťovně poněkud slabší, jak také vypovíd{ Tabulka č. 3. Česk{ pojišťovna m{ v životním pojištění během posledního sledovaného roku předeps{no pojistné ve výši 14 mld. Kč, čímž pod ni spad{ 25 % veškeré této klientely. Druhou nejúspěšnější pojišťovnou je v oblasti životního pojištění v České republice pojišťovna ING, kter{ se specializuje výhradně na životní pojištění. Svými produkty ING Životní pojišťovna uspokojila 14 % klientů a předepsala na pojistném 7,9 mld. Kč. Další 3 pojišťovny, kterými jsou Kooperativa, Pojišťovna České spořitelny a ČSOB Pojišťovna, si mezi sebou poměrně rovnoměrně dělí podíl 34,5 % klientely, přičemž Kooperativa předepsala v posledním sledovaném roce 7,4 mld. Kč na pojistném, Pojišťovna České spořitelny předepsala 6,6 mld. Kč a ČSOB Pojišťovna 5,4 mld. Kč. Participaci největších českých pojišťoven na jednotlivých produktech ukazují Tabulky č. 4 a č. 5.
4.1.1 Klientela v oblasti neţivotního pojištění Tabulka č. 4 vypovíd{ o skutečnosti, že převahu klientů m{ ve většině produktů neživotního pojištění Česk{ pojišťovna. Výjimkou je z{konné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, které do konce roku 1992 bylo ze z{kona sjedn{v{no podnikateli s Českou pojišťovnou, zatímco firmy založené a mající zaměstnance od tohoto roku d{le již mají uzavřeno povinně toto pojištění u Kooperativy. Pojištění vzniklé před prosincem 1992 je tedy st{le vedeno u České
pojišťovny,
dokud
firma
nezanikne
nebo
nepřestane
být
zaměstnavatelem. Druhým produktem, ve kterém m{ mírnou převahu pojišťovna Kooperativa oproti České pojišťovně je opět podnikatelské pojištění a týk{ se odpovědnosti podnikatele za škody. Největší převahu na pojistném trhu m{ ČP z produktů neživotního pojištění v oblasti občanského pojištění
- 38 -
majetku a tzv. povinného ručení (pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla), jak je vidět v tabulce. Tabulka č. 4 - Předepsané pojistné podle produktů NŽP v roce 2008 (v tis. Kč) Poj. úrazu Poj. nemoci Havarijní poj. Poj. majetku (občanů) Poj. majetku (podnikatelů) Povinné ručení Poj. odp. za škodu z toho: zakonné poj. zaměstnavat. z toho: podnikatelská poj.
CELKEM ČP 2 269 860 571 077 1 234 665 198 327 16 139 869 5 857 721
KOOP 337 679 18 650 4 580 772
Allianz 125 628 0 2 314 461
ČSOB 116 132 0 964 592
Generali 142 451 21 978 995 363
5 731 906
6 205 029
1 690 167
495 788
222 415
260 257
11 311 117 3 426 057 22 782 398 8 351 985 10 328 734 2 831 096
3 379 501 5 468 160 5 871 317
982 329 2 354 071 349 880
600 021 1 219 372 194 433
1 283 067 1 924 213 372 997
5 675 928
1 278 989
4 396 939
0
0
0
3 556 515
1 027 426
1 183 422
302 428
183 983
370 174
Zdroj: Česk{ asociace pojišťoven Pojištění majetku tvoří v České republice, hned po povinném ručení, druhou nejvýznamnější č{st segmentu neživotního pojištění. Za poslední dva roky vzrostl počet smluv meziročně takřka o 9 %, a to jak u pojištění dom{cnosti, tak u pojištění budov a staveb. Aktu{lní problematikou v této oblasti je, že rovnoměrně s počtem smluv však neroste výše pojistného, což z{stupce pojišťoven znepokojuje. Svůj díl viny nese především vysoce konkurenční prostředí, které tlačí pojistné na minimum. Bohužel není vz{cností, že si klienti sjednají pro rodinný domek pojištění nemovitosti a pojištění dom{cnosti neřeší v domnění, že je již započít{no v ceně pojištění nemovitosti. V případě škodní ud{losti jim pak pojišťovna uhradí pouze škody na nemovitosti a vzniklé ztr{ty na movitých věcech, které jsou souč{stí vybavení, si pak musí poškození hradit ze svého. Z{jem o jakýkoliv pojistný produkt se v České republice obecně zvyšuje ve chvílích, kdy musí občané osobně čelit nějakému riziku. V případě pojištění majetku se jedn{ o
- 39 -
plošné negativní zkušenosti, zejména v dob{ch živelních katastrof. Pr{vě tehdy pojišťovny evidují výrazně zvýšený z{jem o majetkov{ pojištění. Typický problém klientů českých pojišťoven je, že si neuvědomují nebo nepřipouští rizika spojen{ se zastaralými pojistnými smlouvami. Pojištění majetku patří v České republice dlouhodobě k oblastem pojistného trhu s nejpomalejším růstem. Mezi hlavní důvody patří podceňov{ní rizik a zastaralé pojistné smlouvy, jejichž příčinou je buď nízk{ informovanost občanů, nebo snaha ušetřit finanční prostředky za pojistné. Velk{ č{st klientů tedy sice m{ uzavřeno pojištění majetku, ale je na podobné úrovni, jako by byli nepojištění. V mnoha případech mají totiž uzavřené pojistné smlouvy, u nichž je pojistn{ č{stka mnohem nižší než skutečn{ hodnota majetku. Podle průzkumu České asociace pojišťoven si více než 60 % dot{zaných klientů své smlouvy nikdy neaktualizovalo a polovina dot{zaných m{ majetek pojištěný déle než deset let. V případě škodní ud{losti by tito klienti za svůj majetek adekv{tní č{stku od pojišťovny nedostali. Šest procent lidí dokonce nem{ sjedn{no ž{dné pojištění majetku. N{hradu škody na majetku přitom už někdy požadovalo kolem poloviny lidí. Nejčastější příčinou jsou kr{deže, vandalismus a vodovodní škody, největší škody ale v ČR způsobují pož{ry, vichřice, krupobití nebo povodně.
4.1.2 Klientela v oblasti ţivotního pojištění Tabulka č. 5 - Předepsané pojistné podle produktů ŽP v roce 2008 (v tis. Kč) Smrt nebo dožití Důchodové pojištění Pojištění úrazu
CELKEM 23 575 964
ČP
KOOP
ČSOB
ING
Generali
Allianz
7 181 105 3 313 935 2 638 344 2 004 660 873 545 723 919
2 577 238
717 640
1 366 218
5 331
269 477
5 127 271
2 677 341
356 108
332 836
536 120
Zdroj: Česk{ asociace pojišťoven
- 40 -
0
48 955
102 857 310 978
Tabulka č. 5 zobrazuje rozložení produktů životního pojištění mezi největšími konkurenčními pojišťovnami na českém pojistném trhu. Z přehledu je patrné, že Česk{ pojišťovna poměrně často zahrnuje úrazové pojištění jako souč{st životního pojištění. V poměru k pojištění pro případ smrti nebo dožití je to 37 % předepsaného pojistného, zatímco např. u konkurenční Kooperativy je to necelých 11 %.
4.2 Klientela České pojišťovny Klienti České pojišťovny tvoří tzv. pojistný kmen. Jak již bylo řečeno, v současné době spravuje Česk{ pojišťovna 10,5 milionů pojistných smluv. Někteří klienti vlastní hned několik pojistných smluv, jiní jen jednu. V datab{zi klientů zůst{vají i osoby, které měly pojistnou smlouvu v minulosti a v současné době nemají ž{dnou aktivní smlouvu. Vyskytují se také situace, kdy osoba, veden{ jako klient České pojišťovny, již nežije. Doch{zí k tomu poměrně často, a to z důvodu, že pozůstalí nenahl{sí informaci o úmrtí účastníka pojištění pojišťovně včas nebo dokonce vůbec. Častokr{t se pojišťovací zprostředkovatelé v praxi setk{vají se situací, že pozůstalí pokračují v platb{ch pojistného ve jménu svého zesnulého rodinného příslušníka bez problémů i několik let (pozn.: takov{ pojistn{ smlouva je zcela pochopitelně neplatn{). Naproti tomu existují i takové typy pojistných smluv, např. životní pojištění pro dítě a dospělé Sluníčko, kdy na jedné pojistné smlouvě vystupují hned 3 osoby: první a druhý pojištěný, kterými jsou ve většině případů rodiče, a pojištěné dítě. Z těchto důvodů není možné přesně spočítat velikost pojistného kmene České pojišťovny, co se počtu pojistníků a pojištěných osob týk{. Česk{ pojišťovna poskytuje svým klientům jak individu{lní životní a neživotní pojištění, tak i pojištění pro malé, střední a velké klienty v oblasti průmyslových a podnikatelských rizik. Struktura klientely je tudíž velice
- 41 -
rozmanit{ a řečeno pojišťovacím žargonem se dělí na tzv. retail a průmyslovou klientelu (pozn.: slovo retail poch{zí z angličtiny a v přesném překladu znamen{ „prod{vat v malém“, čili vyjadřuje skupinu klientů tvořenou běžnými občany). Klienti jsou dle etického kodexu skupiny Generali, který určuje mor{lní pravidla pro vztah zaměstnanců a zprostředkovatelů s nimi, z{kladním kapit{lem celé skupiny, proto je nutné dodržovat ve vztahu ke klientovi z{sady korektnosti, poctivosti, profesionality, transparentnosti a nejvyšší možné míry spolupr{ce, které jsou j{drem všech smluvních vztahů a komunikace s klienty. Je přikl{d{na nejvyšší důležitost zachov{v{ní standardů vysoké kvality pro poskytov{ní služeb a st{lému zlepšov{ní z{kaznické spokojenosti. Interní procesy a počítačové technologie napom{hají plnění těchto cílů, mimo jiné i sledov{ním n{zorů klientů (Editorial Staff, 2004). Česk{ pojišťovna dos{hla v roce 2008 nejvyššího objemu předepsaného pojistného na českém pojišťovacím trhu, které bylo rozvrženo v poměru 65 % do neživotního pojištění a 35 % do životního pojištění (viz. Příloha č. 2 a Příloha č. 3 v z{věru pr{ce). V porovn{ní s tím, druh{ nejúspěšnější pojišťovna Kooperativa, dos{hla o 24 % nižší objem předepsaného pojistného než Česk{ pojišťovna, a její produkce byla rozdělena 76 % do neživotního pojištění a 24 % do životního pojištění. Z tohoto porovn{ní je patrné, že jak v České pojišťovně, tak i u jejího nejsilnějšího konkurenta, značně převažuje předepsané pojistné v neživotní oblasti pojištění. Česk{ pojišťovna se st{le více zaměřuje na životní pojištění a podle porovn{ní s konkurencí se jí to daří velice dobře. Na přelomu roků 2008/2009 byl managementem České pojišťovny zvolen nový způsob hodnocení pojišťovacích zprostředkovatelů v oblasti uzavír{ní životních smluv, čímž se značně zvýšila motivace zprostředkovatelů k orientaci na životní pojištění. Od poč{tku roku 2009 je ustanoven systém tzv. fixních odměn za životní pojistky uzavřené v předchozím období. D{ se předpokl{dat, že již ve
- 42 -
výsledcích České pojišťovny za rok 2009 bude n{růst uzavřených životních smluv zřetelný.
4.2.1 Průmyslová klientela V oblasti průmyslového pojištění je v současné době zřetelné oslabení především v úspěšnosti uzavír{ní nových pojistných smluv. V důsledku aktu{lní ekonomické krize, se projevuje propad s kratším časovým odstupem i v pojišťovnictví.
Konkrétně
došlo
např.
k oslabení
v oblasti uzavír{ní
životního pojištění nebo penzijního připojištění pro zaměstnance v r{mci firem. V uzavír{ní nových pojistných smluv jsou podnikatelé obezřetnější, oddalují sv{ rozhodnutí a vyčk{vají, jak se vyvine ekonomick{ situace v budoucnosti. Poklesl mimo jiné i z{jem o havarijní pojištění automobilů v r{mci firem, jelikož se značně zmírnilo celkové tempo pořizov{ní nových služebních automobilů. Kromě
poklesu
v uzavír{ní
nových
smluv
se
začínají
v oblasti
průmyslového pojištění vyskytovat v menší míře i storna pojistných smluv pro neplacení, rušení některých st{vajících smluv, či časté dotazy na možnost odkladu spl{tek pojistného. Důvodem je nutnost optimalizace n{kladů ve firm{ch, které negativní ekonomický vývoj zas{hl. Jedn{ se např. o kamionové dopravce nebo výrobní podniky, u kterých převažuje export výrobků do zahraničí. Bohužel, zatím nejsou k dispozici relevantní výsledky, na z{kladě kterých by bylo možno zpracovat podrobnější analýzu dopadu současné ekonomické situace. Informace o vývoji pojistného trhu v průběhu prvních měsíců roku 2009 poch{zejí tudíž pouze z praxe, pozorované v r{mci České Pojišťovny a její klientely. U firemních klientů je charakteristické chov{ní, které je nyní pochopitelné, a to zachovat si pojistnou ochranu, ale pouze v z{kladním rozsahu rizik. Odbour{vají se tedy různ{ doplňkov{ pojištění tak, aby z{kladní pojistn{ ochrana byla co nejlevnější.
- 43 -
4.2.2 Retail – běţná občanská klientela Česk{ pojišťovna, na z{kladě problematiky zastaralých majetkových pojistných smluv, zvolila strategii, kdy pojišťovací zprostředkovatelé aktivně oslovují
majitele
těchto
neaktu{lních
smluv.
Podstatou
je
zvyšov{ní
informovanosti klientů ČP, aktualizace jejich pojistných smluv, což směřuje k jedinému cíly České pojišťovny, kterým je maxim{lní spokojenost klientů. Problém
ekonomické
krize
se
v pojišťovnictví
nedotýk{
pouze
průmyslového pojištění. V oblasti retailu doch{zí taktéž k zjevnému oslabení. Někteří klienti jsou v důsledku ztr{ty zaměstn{ní nuceni čerpat své úspory, které mají uloženy např. prostřednictvím životního pojištění. Doch{zí tak k předčasným výpovědím pojistných smluv a k čerp{ní vložených finančních prostředků či k dočasnému pozastavení plateb pojistného. Problém poklesu míry pojištění se v oblasti retailu dotýk{ především životního pojištění, jelikož svůj majetek se běžní občané zatím snaží během krize mít zabezpečen. Navíc pojištění majetku neznamen{ pro běžného občana příliš vysoký výdaj z rodinného rozpočtu a obyčejně je placen 1x až 2x ročně, zatímco např. životní pojištění je placeno povětšinou v měsíčním cyklu a na rozpočtu rodiny je tento výdaj zřetelnější.
4.3 Rizikové skupiny klientů České pojišťovny Rizikovost jednotlivých skupin klientů je vyj{dřena v tax{torských tabulk{ch, kde je v z{vislosti na pojistně-technickém riziku vyčíslen stupeň rizika. Tento stupeň se n{sledně odr{ží ve výši pojistného a případných výluk{ch v pojištění (pozn.: do výluky se zahrnuje většinou vysoce rizikov{ oblast pojištění a na tu se potom pojistn{ smlouva nevztahuje).
- 44 -
U životních pojistných smluv se při tvorbě jednotlivých tax vych{zí především z věku a pohlaví klienta, d{le se přihlíží ke zdravotnímu stavu, který je prověřov{n za pomoci zdravotního dotazníku a komunikace s ošetřujícím lékařem. U úrazového pojištění se kromě věku a pohlaví klienta tax{toři řídí tzv. rizikovou skupinou povol{ní a případným výkonem vysoce rizikových činností či extrémních sportů. Rizikové skupiny povol{ní jsou tři, do 1. skupiny patří např. administrativní a jiné duševní činnosti, do 2. skupiny je řazena většina výrobních a manu{lních činností a skupinu 3. tvoří činnosti s vysokým rizikem vzniku úrazu.
4.3.1 Rizikové skupiny klientů podle produktů Co se týk{ havarijního pojištění motorových vozidel, nejhoršími řidiči jsou majitelé nejsilnějších motorek s objemem motoru převyšujícím 500 cm3. Ti představují pro sebe i ostatní řidiče nevyšší riziko dopravní nehody. Škodní frekvence, tedy průběh počtu zaviněných dopravních nehod vzhledem k počtu pojištěných vozidel, je v této kategorii jasně nejvyšší. Pokud porovn{me průměrné škody způsobené třetí osobě, není výjimkou, že škody dosahují výše v ř{du milionů korun, což je způsobeno především tím, že při těchto nehod{ch doch{zí k nejtěžším škod{m na zdraví. Škody způsobené sněhem a n{mrazou se vyšplhaly zejména na poč{tku roku 2009 na pětin{sobek, než bylo obvyklé ve srovnatelném období z předchozích dvou let. Mezi nejvíce postižené se zařadili klienti z Libereckého a Moravskoslezského kraje, Vysočiny, podhůří Orlických hor a hlavně Krušnohoří. Tíha sněhu m{ jako živelní ud{lost určité specifikum, škody z tohoto rizika se projeví nejčastěji v době zvýšení venkovních teplot, kdy sněhov{ pokrývka začne t{t, přestože prvotní příčina nastala několik týdnů
- 45 -
předem. Proto je velmi složité do budoucna odhadnout rozsah kalamity, celkový počet pojistných ud{lostí nebo jejich rozptyl v čase. Průmyslovou klientelu ČP ohrožuje v posledních letech nejčastěji vichřice. Za poslední tři roky postihlo Českou republiku několik živelných ud{lostí, které poznamenaly i mnohé podnikatelské subjekty. Česk{ pojišťovna za toto období přijala více než 129 000 hl{šení pojistných ud{lostí podnikatelů. Živlem, který nejčastěji škodil, byla vichřice, na druhém místě skončila tíha sněhu a třetí byly povodně a z{plavy. Nejvíce škod (34 %) způsobil podnikatelům ork{n Kyrill z jara 2007. Nejčastěji šlo o škody na střešních krytin{ch. V tomto případě poškozené firmy naštěstí neohrozilo přerušení provozu, protože po vichřici, kter{ napadla Českou republiku koncem pracovního týdne, n{sledoval víkend, během něhož firmy stihly odstranit nejhorší n{sledky živlu. Tíha i sesuvy sněhu a n{mrazy ze zimy 2006 způsobila téměř 29 % všech pojistných ud{lostí. Tuto kalamitu hned vz{pětí doprov{zely povodně na jaře roku 2006, jejichž n{sledkem vzniklo téměř 8 % všech škod. Vichřice Emma v roce 2009 zavinila 13 % všech pojistných ud{lostí, které se týkaly podnikatelů. V oblasti zemědělského pojištění, kde zaujím{ Česk{ pojišťovna na dom{cím trhu zhruba osmdes{tiprocentní podíl, doch{zí velice často k rozs{hlým škod{m, způsobeným většinou přírodními živly, kterými jsou bouřka, vítr či krupobití. Např. ve středních Čech{ch převažuje pojištění obilnin, olejnin, okopanin a ovoce, zatímco v severních Čech{ch jsou pojištěny přev{žně chmelnice.
4.3.2 Pojišťovací podvody klientů ČP Česk{ pojišťovna odhalila v roce 2008 celkem 703 případů pojistných podvodů a uchr{nila tak na pojistném plnění 274 milionů korun. V roce 2007 to
- 46 -
bylo 739 případů za 264 milionů korun. Většinou se jednalo o falešné nebo nadhodnocené pojistné ud{losti, týkající se motorových vozidel a pojištění majetku. V posledních letech jsou na vzestupu i podvody, spojené s životním pojištěním. Už tradičně se řada podvodníků snaží přiživit na kalamit{ch. Díky speci{lním týmům, které se zabývají filtrov{ním některých podezřelých ud{lostí, dok{že ČP odhalit pojistné podvody už v samotném z{rodku. Kdyby to nedělali, vych{zelo by pojistné pro všechny ostatní seriózní klienty mnohem dr{ž. Pojistní matematici by totiž do svých vzorců museli uv{dět vyplacené finanční č{stky i za nehody, které se buď vůbec nestaly, nebo se odehr{ly jinak. Moderní technika detektivům navíc umožňuje poskl{dat do souvislostí i případy, které spolu na první pohled nemají nic společného. Pojistný podvod je trestným činem, za který hrozí odnětí svobody až na dva roky. Pokud však škoda dos{hne nejméně půl milionu korun, může být sazba odnětí svobody osmilet{. V případě pojistného podvodu za pět a více milionů korun může podvodník str{vit ve vězení až 12 let. Tabulka č. 6 – Přehled pojišťovacích podvodů v ČP REGION střední Čechy Praha severní Morava severní Čechy Vysočina západní Čechy jižní Čechy jižní Morava východ. Čechy Zdroj: OPojištění.cz
případy 2007 případy 2008 mil. Kč (2007) 145 87 37 117 108 27 88 91 33 84 101 14 74 71 24 72 55 53 63 75 19 57 62 22 39 53 35
mil. Kč (2008) 23 28 30 26 25 37 35 31 39
Specialisté ČP velmi často spolupracují s Policií ČR, kter{ například vyšetřuje případ trestné činnosti, při níž zjistí, že podezřelý je účastníkem pojištění. Spolupr{ce probíh{ také s ostatními pojišťovnami, které si mezi sebou mohou ze z{kona vyměňovat informace.
- 47 -
Česk{ pojišťovna navíc použív{ speci{lní n{stroj pro efektivnější odhalov{ní pojistných podvodů v oblasti pojištění motorových vozidel. Jako první pojišťovna v zemi disponuje vlastním systémem sběru dat, který v kombinaci se speci{lním softwarem a programem Virtual Crash dok{že přesně analyzovat průběh dopravních nehod. Nejde pouze o bič na nepoctivé motoristy, protože nov{ analýza umožňuje ČP potvrdit i původně ne příliš věrohodnou verzi účastníků nehody. Význam projektu Virtual Crash vzrůst{ také v souvislosti s tím, že od zač{tku roku 2009 nemusí policie jezdit k nehod{m se škodou do 100 tisíc korun, takže z těchto hav{rií nemají jejich účastníci policejní protokol. Pořizovací n{klady za Virtual Crash vyšly na zhruba 450 tisíc korun. Šlo o dobrou investici, vždyť jenom vloni odhalila ČP pojistné podvody za 274 milionů korun. Zavedení projektu do provozu trvalo České pojišťovně čtyři měsíce. Veškerými z{sahy proti pojišťovacím podvodům se ČP snaží dos{hnout toho, aby minimalizovala n{klady na vypl{cení odškodnění pojistných podvodů ve prospěch levnějšího pojistného pro seriózní klientelu.
4.4 Zhodnocení dosavadního vývoje Podle zpr{v České asociace pojišťoven výsledky za první 3 čtvrtletí roku 2009 potvrdily, že se ekonomick{ krize na vývoji českého pojistného trhu projevila. Tabulka č. 7 – Vývoj předepsaného pojistného za srovnateln{ období Předepsané pojistné (v tis. Kč) Celkem ŽP NP
Období Období Meziroční nárůst Období Meziroční nárůst 1-9/2007 1-9/2008 2007/2008 1-9/2009 2007/2008 95 816 890 101 863 716 6,23% 103 920 398 2,00% 37 926 069 40 424 829 6,59% 42 059 643 4,00% 57 890 821 61 438 887 6,00% 61 860 755 7,00%
Zdroj: Česk{ asociace pojišťoven
- 48 -
Celkové předepsané pojistné vzrostlo v porovn{ní se stejným obdobím loňského roku o 2 %. Meziroční n{růst v předchozím roce však byl 6,23 %, podle čeho je zřejmý značný útlum v meziročním vývoji předepsaného pojistného. Ke zpomalení n{růstu došlo i v oblasti životního pojištění, z 6,59 % se zpomalil na 4 %. Šestiprocentní n{růstu v oblasti neživotního pojištění byl v roce 2009 zvýšen na 7 %. Skutečnost, s níž se potk{vali od poč{tku roku 2009 pojišťovací zprostředkovatelé České pojišťovny, nasvědčovala tomu, že v n{sledujících čtvrtletích roku 2009 se bude vývoj na pojistném trhu zpomalovat, což se naplnilo. Vlivem zmiňované ekonomické krize přišlo mnoho klientů ČP, žijících v nejvíce zasažených regionech, o zaměstn{ní a tím o hlavní zdroj příjmů. Platby pojistného jsou přímo z{vislé na pravidelných a dostatečných příjmech pojistníků, proto je současný propad zejména v životním pojištění zcela pochopitelný. Oblasti životního pojištění se aktu{lní ekonomick{ situace bezprostředně dotýk{ více než neživotního pojištění. Je tomu tak proto, že klienti své životní pojištění platí většinou v měsíční frekvenci a jedn{ se o vyšší pojistné, někde v průměrném rozmezí 500 Kč až 1500 Kč. Udržet si platební schopnost za dané situace může být pro klienty problém. Neživotní pojištění znamen{ ve většině případů jednor{zovou roční platbu, kter{ klienta tolik finančně nezatíží. Na celkovém zpomalení růstu se v roce 2009 evidentně podepsala finanční krize. Tlak na rating zajišťoven a jejich kapit{l způsobil, že zajišťovací trh přitvrdil a zvýšil pojišťovn{m v roce 2008 ceny zajištění. Obecně se d{ říci, že se tím snížila dostupnost zajištění. Výhodou České pojišťovny v tomto směru je, že zajištění nakupuje v r{mci celého Generali PPF Holdingu, takže jej pořizuje ve větším "velkoobchodě" a tím i za výhodnější ceny. Zvýšení cen zajištění je nutné promítnout do samotných sazeb pojištění, což se odr{ží ve zdražov{ní služeb poskytovaných klientům.
- 49 -
4.5 Doporučení strategie pro krátké i dlouhé období 4.5.1 Krátkodobá strategie Z kr{tkodobého pohledu je nezbytné br{t v úvahu vliv současné ekonomické krize. Pojišťovací zprostředkovatelé by měli nejen šetrně vybírat nové klienty vhodné k oslovení, ale současně si také hlídat st{vající klientelu, kter{ je v období ekonomické nestability n{chylnější k vypovíd{ní pojistných smluv či zhoršené platební mor{lce. Je nutné varovat klienty včas před un{hleným rušením pojistných smluv jako jedním z úsporných řešení v době tíživé finanční situace. Současně sjednatelé pojistných smluv musí být včas informov{ni o tom, že se chyst{ např. výpověď smlouvy, ček{ se na uplynutí výpovědní doby atd. K tomu je nezbytně nutné a bezodkladné zvýšit komunikaci mezi administrativním z{zemím České pojišťovny a výhradními pojišťovacími agenty. V opačném případě bude st{le častěji doch{zet k případům, kdy klienti odejdou od ČP ke konkurenci, aniž by tomu měl možnost jejich pojišťovací poradce včas zabr{nit, což se negativně odrazí na celkových hospod{řských výsledcích pojišťovny. V současné kritické době by ČP měla vych{zet vstříc těm klientům, kteří jsou bezprostředně zasaženi ekonomickou krizí a pokusit se na z{kladě stanovení přesných pravidel udržet maxim{lní možné množství pojistných smluv. Smlouvy by měly místo ukončení pro neplacení např. upadnout do sp{nkového režimu, kdy nebude v případě škody pojistné plnění hrazeno, ale po zaplacení pojistného klientem by se pojistn{ smlouva opět plně aktivovala. Nedoch{zelo by tak k ukončov{ní smluv, které je pro klienta ve všech směrech krajně nevýhodné a rozhodně nevede k dosažení finanční stability. V případě finanční tísně se pojištění vyplatí raději upravit, než ho rovnou vypovědět.
- 50 -
4.5.2 Dlouhodobá strategie Z dlouhodobého hlediska bude vhodné postupně zvyšovat informovanost obyvatelstva v oblasti pojištění. Lidé si musí plně uvědomovat rizika, kterým jsou v každodenním životě vystaveni, aby rostl jejich z{jem o pojišťovací služby. Informovanost se netýk{ jen klientů, kteří nejsou pojištění vůbec, těch už se v dnešní době naštěstí příliš nevyskytuje, ale také těch, jejichž pojistné smlouvy jsou zastaralé a nevhodné ke kvalitnímu zajištění. Rostoucí informovanosti je Česk{ pojišťovna schopna dos{hnout volbou spr{vné obchodní strategie za použití všech dostupných n{strojů marketingového mixu. Pojišťovací zprostředkovatelé ČP musí být ve středu pozornosti, musí o nich být slyšet mezi veřejností. Je nutné st{le zvyšovat jejich počet, ale ne za každou cenu, jelikož kvalita jednotlivých sjednatelů vrh{ celkové světlo na instituci jako takovou. Klimatické změny s sebou přin{šejí přírodní katastrofy, které jsou rok od roku horší. Bouře, z{plavy, sesuvy půdy - přírodní katastrofy přich{zejí jedna za druhou a způsobují velké škody. Statistiky ukazují, že se počet přírodních katastrof zvyšuje. Pojistné neroste tolik, aby krylo rostoucí počet škod. Je nezbytné naléhat na to, aby rizika, kter{ si klienti touží pojistit v nadstandardní míře, byla upisov{na (pozn.: úpis je nutný před podpisem pojistné smlouvy, kter{ m{ pokrývat nadstandardní rizika nebo obsahovat nestandardní limity pojistných č{stek) v přiměřených cen{ch. Vysoce rizikové je v poslední době pr{vě z tohoto důvodu zemědělské pojištění, které spad{ do průmyslového pojištění. Předpokl{d{ se postupné přibýv{ní kalamitních situací, proto je nutné pečlivě sledovat vývoj v této oblasti pojištění a upravovat podle něj operativně podmínky uzavír{ní nových pojistných smluv. Konkurenční prostředí je v pojišťovnictví st{le drsnější. Na trhu je nespočet makléřských společností, které oslovují klienty České pojišťovny a
- 51 -
n{sledně jim nabízejí a prod{vají pojišťovací produkty všech konkurenčních pojišťoven v České republice. Bohužel tyto společnosti mají vysokou oblibu v rušení st{vajících pojistných smluv, které m{ klient sjedn{ny, a uzavír{ní nových. Důvody jsou čistě pragmatické. Pojišťovací makléř či finanční poradce m{ z{jem uzavřít pojistnou smlouvu a získat provize, a to i za cenu finanční nevýhodnosti pro klienta i pro dotčenou pojišťovnu. Z těchto důvodů je nezbytné vyvíjet nové konkurenceschopné produkty, které si najdou na trhu své významné místo, a které budou ochotni nabízet i makléřské společnosti, nejen výhradní pojišťovací agenti ČP. Vysoký stupeň spolupr{ce s makléřskými společnostmi se zd{ být nevyhnutelnou nutností pro další úspěšný rozvoj České pojišťovny, zejména pak pro udržení si co nejširšího pojistného kmene. Současn{ situace nejistoty na finančních trzích také napovíd{ faktu, že se bude do budoucna postupně zvyšovat z{jem klientů o produkty s vyšší mírou garance a zajištění. Bude proto vhodné pracovat na přípravě nových produktů, kterými by byli uspokojeni klienti dychtiví po bezpečném investov{ní.
5 Závěr Tato pr{ce byla orientov{na na klientelu České pojišťovny. Účelem bylo zmapov{ní českého pojišťovacího trhu, klientely České pojišťovny, a navržení struktury klientely, na kterou by se měla Česk{ Pojišťovna orientovat. Při vypracov{ní pr{ce bylo nezbytné br{t na zřetel i současnou ekonomickou krizi, kter{ bezprostředně ovlivňuje stav na pojistném trhu. Za první tři čtvrtletí roku 2009 byly výsledky přijatelné, ale projevil se v nich útlum v meziročních n{růstech předepsaného pojistného oproti předchozímu roku 2008. Skutečnost však jednoznačně napověděla, že dopady ekonomické krize se nemalým dílem odr{žejí i na klientele České pojišťovny.
Souč{stí pr{ce byla problematika
obchodní strategie pro kr{tké a dlouhé období, kterou by se měla Česk{
- 52 -
pojišťovna ubírat. Kr{tkodob{ strategie byla navržena v r{mci, co možn{ nejefektivnějšího, ubr{nění se dopadům současné ekonomické destability jak pro klienty, tak pro samotnou pojišťovnu. Při volbě dlouhodobé strategie bylo navrženo především neust{le aktivně pracovat na zvyšov{ní informovanosti klientů a komunikaci s nimi. Z pohledu délky trv{ní smluvního vztahu se jeví výhodným pojištění majetku občanů. Průměrn{ délka pojištění je zde 8 – 10 let. Co se týče pohledu v r{mci
budoucího
vývoje,
je
nezbytné
pokračovat
ve
zvyšov{ní
informovanosti klientů a v aktualizaci zastaralých pojistných smluv. Pojišťovací zprostředkovatelé České pojišťovny jsou si tohoto faktu vědomi a jsou kvalitně připraveni. Vysoce perspektivní jsou pro pojišťovnu smlouvy životního pojištění. Rizikovost individu{lních případů je pečlivě posuzovan{ již při přijím{ní klienta do pojištění, jeho věk je podstatný pro výpočet výše pojistného a stanovení podmínek pojištění. Životní pojištění je uzavír{no na dobu minim{lně 15 let, čímž je zajištěna dlouhodob{ perspektiva trv{ní smluvního vztahu. V této oblasti se jeví jako ide{lní klienti muži střední věkové kategorie (25 - 45 let), živitelé rodiny zejména vlastnící hypoteční úvěr. Značně nepokryt{ je také oblast neživotního pojištění farností, které spad{ do pojištění majetku. Mnoho českých farností pojištěno není nebo je pojištěno velmi špatně. Ačkoliv jsou farnosti vysoce rizikové z pohledu častých kr{deží, loupeží a vandalismu, tak vzhledem k výše postavenému pojistnému jsou velice zajímavou č{stí klientely, na kterou by Česk{ pojišťovna měla upřít svoji pozornost. Produktem, ve kterém m{ oproti České pojišťovně mírnou převahu pojišťovna Kooperativa je podnikatelské pojištění odpovědnosti za škody. Zde by bylo vhodné zvýšit aktivitu České pojišťovny. Kromě podnikatelského
- 53 -
pojištění je každ{ firma zdrojem vysoce ž{daných příležitostí k uzavření životních smluv zaměstnancům pr{vě prostřednictvím jejich zaměstnavatele. Ani ti nejlepší odborníci na pojištění nemají křišť{lovou kouli a nemohou spolehlivě předpovídat budoucí vývoj pojišťovacího trhu. Pojistný svět tu byl, je a bude nad{le. Současné otřesy sl{bnoucí ekonomiky pochopitelně ovlivňují i jeho budoucnost. Šanci přežít mají pouze ti, kteří jsou dobře připraveni a ti nejlepší mohou situace využít a dokonce posílit. D{ se předpokl{dat, že Česk{ pojišťovna bude patřit mezi přeživší pojišťovny, ale d{ se také počítat s tím, že pod tíhou finanční krize ještě utrpí nemalé ztr{ty.
- 54 -
6 Seznam pouţité literatury [1]
MAJTÁNKOVÁ, A., DAŇHEL, J., DUCHÁČKOVÁ, E., KAFKOVÁ, E. POJIŠŤOVNICTVÍ – Teorie a praxe, 1. vyd., Praha: Ekopress, 2006. 288 s. ISBN 8086929-19-1
[2]
KAŠPAROVSKÁ, V., VÁVROVÁ, E. Vybrané kapitoly z komerčního bankovnictví a pojišťovnictví, 1. vyd., Brno: B.I.B.S. 2004. 149 s. ISBN 80-86575-78-0
[3]
VÁVROVÁ, E., DOLOŢÍLKOVÁ, M., STUCHLÍK, R. Pojišťovnictví: vybrané kapitoly pro základní kurz, Brno: MZLU 2004. 84 s. ISBN 978-80-7157-487-3
[4]
JANATA, J. Pojištění a management rizik v makléřském obchodě, 1. vyd., Praha: Professional Publishing 2008. 180 s. ISBN 978-80-869-46-66-5
[5]
ARNDT, P., BRAUN, G. Příručka finančního a pojišťovacího poradce – Jak získávat klienty, 1. vyd., Praha: Grada Publishing 2007. 144 s. ISBN 978-80-247-2220-7.
[6]
DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 178 s. ISBN 80-86119-92-0
[7]
ČEJKOVÁ, V. Pojistný trh. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 119 s. ISBN 80247-0137-5
[8]
Editorial Staff. Etický kodex skupiny Generali, Trieste: Assicurazioni Generali S.p.A. 2004.
[9]
Česká asociace pojišťoven. [on-line]. Dostupné na http://www.cap.cz/.
[10]
Česká pojišťovna. [on-line]. http://www.ceskapojistovna.cz/.
[11]
Český statistický úřad. [on-line]. Dostupné na http://www.czso.cz/.
[12]
OPojištění.cz. [on-line]. Dostupné na http://www.opojisteni.cz/.
[13]
Centrální
informační
systém
České
Pojišťovny.
[on-line].
Dostupné
na
https://extranet.cpas.cz/. [14]
Interní dokumenty České Pojišťovny.
[15]
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
[16]
Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech, ve znění pozdějších předpisů.
- 55 -
Seznam pouţitých zkratek a.s.
akciov{ společnost
Allianz
Allianz pojišťovna, a.s.
ČAP
Česk{ asociace pojišťoven
ČNB
Česk{ n{rodní banka
ČP
Česk{ pojišťovna a.s.
ČPP
Česk{ podnikatelsk{ pojišťovna, a.s.
ČS
Pojišťovna České spořitelny, a.s.
ČSOB
ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB
Generali
Generali Pojišťovna a.s.
ING
ING Životní pojišťovna N. V., pobočka pro Českou republiku
KOOP
Kooperativa, pojišťovna, a.s.
NŽP
neživotní pojištění
PPZ
podřízený pojišťovací zprostředkovatel
VPA
výhradní pojišťovací agent
VPZ
v{zaný pojišťovací zprostředkovatel
ŽP
životní pojištění
- 56 -
Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Osoby pracující v pojišťovnictví v roce 2008 Tabulka č. 2 - Zisky, výnosy a n{klady pojišťoven v roce 2008 Tabulka č. 3 - Předepsané pojistné v roce 2008 Tabulka č. 4 - Předepsané pojistné podle produktů NŽP v roce 2008 Tabulka č. 5 - Předepsané pojistné podle produktů ŽP v roce 2008 Tabulka č. 6 – Přehled pojišťovacích podvodů v ČP Tabulka č. 7 – Vývoj předepsaného pojistného za srovnateln{ období
Seznam příloh Příloha č. 1 - Předepsané pojistné v roce 2008 podle pojišťoven Příloha č. 2 - Předepsané pojistné v neživotním pojištění, rok 2008 Příloha č. 3 - Předepsané pojistné v životním pojištění, rok 2008
- 57 -
Příloha č. 1 - Předepsané pojistné v roce 2008 podle pojišťoven
Zdroj: Česk{ asociace pojišťoven
Příloha č. 2 - Předepsané pojistné v neživotním pojištění, rok 2008
Zdroj: Česk{ asociace pojišťoven
Příloha č. 3 - Předepsané pojistné v životním pojištění, rok 2008
Zdroj: Česk{ asociace pojišťoven
