URBANISTICKÁ STRUKTURA

URBANISTICKÁ STRUKTURA

Urbanistická struktura města nebo území je tvořena A. Funkční a provozní strukturou

B. Sociodemografickou strukturou C. Socioekonomickou strukturou

D. Krajinně - ekologickou strukturou E. Tyto struktury jsou provázány s  PROSTOROVÝMI STRUKTURAMI a  PROSTOROVÝMI INFRASTRUKTURAMI

A. Funkční a prostorová struktura Struktura vztahů a funkcí, umožňujících provoz města  způsoby a kvalita bydlení,  pohyb obyvatel,  vazba mezi bydlením a pracovními příležitostmi  vazba na těžiště vybavenosti a na rekreaci  automobilová doprava  městská hromadná doprava  funkčnost prostorů a veřejných prostranství,  funkčnost technických zařízení a jejich vztah k zástavbě (inženýrské sítě, hospodaření s vodou atd.)

B. Sociokulturní struktura Struktura demografická a vlivy kulturního vývoje města nebo území         

Počty a koncentrace obyvatel Věková struktura obyvatel Vzdělanostní struktura, Struktura pracovních příležitostí Nezaměstnanost Migrace Rozvodovost Historický vývoj sídla a území Tradice, síla identity území

C. Socioekonomická struktura Struktura rozložení přírodních zdrojů, pracovních příležitostí, pracovní síly   

  

 

Těžba surovin Vodní zdroje Podmínky pro zemědělství Rozložení ekonomických aktivit Soustředění průmyslu a průmyslové uzly Soustředění vybavenosti a služeb Rekreace a cestovní ruch Urbanizace a suburbanizace

D. Krajinně-ekologická struktura Struktura prvků a systémů přírodních složek krajiny Georeliéf, geologie, typy a kvalita půdy Vodní zdroje, vodoteče, čistota vody Vegetační kryt – potenciální, aktuální Přítomnost a rozsah lesních porostů a nelesní krajinné zeleně  Přítomnost cenných biotopů, biodiverzita  Ekologická stabilita, systémy ekologické stability  Klimatické a mikroklimatické podmínky, čistota ovzduší, hygiena prostředí    

E. Prostorová struktura a infrastruktura Prostorová struktura města (nebo obecně - území) je tvořena hmotnými strukturami a infrastrukturami (rozložení hmot, linií, bodů, otevřených ploch a prostorů) Prostorové struktury  struktura krajiny (georeliéf, vegetační kryt, vodní toky a plochy, fauna)  struktura hmot zástavby  struktura nezastavěných ploch (volných ploch v zástavbě a nezastavěných ploch přírodního charakteru - zeleň) Prostorové infrastruktury  dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, sociální infrastruktura (občanské vybavení), veřejná prostranství)

Přírodní podmínky a krajinná struktura (města nebo regionu) georeliéf,  biogeografické podmínky,  aktuální vegetační kryt,  vodní toky a plochy,  fauna,  suroviny,  skladba ploch lesů, orné půdy, trvalých travních porostů, sadů a zahrad, mokřadů 

Sociálně – kulturní podmínky území města nebo regionu) Skladba obyvatelstva,  socio-demografické podmínky, možnosti a tendence vývoje,  sociodemografické podmínky ve vztahu k rozvoji odvětví průmyslu, potenciál (množství, kvalifikovanost, stabilita, věková struktura atd.) pracovních sil 

Sociálně – ekonomické podmínky území (města nebo regionu) podmínky pro lesní a zemědělské hospodářství,  přítomnost přírodních zdrojů (voda, suroviny),  podmínky pro rozvoj průmyslu,  struktura osídlení a možnosti jejího rozvoje,  možnosti technické a dopravní infrastruktury 

URBANISTICKÁ KONCEPCE

UK v měřítku širšího území  Hierarchizace a vazba sídel, dopravní a technické infrastruktury v závislosti na podmínkách území UK v rámci sídla  Zásady prostorového uspořádání – obraz sídla, charakter zástavby, výšky, míra využití území, umístění dominant  Zásady funkčního uspořádání – rozmístění a kapacity veřejných funkcí, veřejných prostranství, sociální, dopravní a technické infrastruktury, systému sídelní zeleně

|Základní východiska UK:  Rozvojové strategické dokumenty (společenské zadání)  Identifikace a vyhodnocení existujících hodnot  Trendy a požadavky na sociálně ekonomický rozvoj a na rozvoj hodnot

Osnova části UK v územním plánu:  Systém center a veřejných prostranství (vymezení a hierarchie center, čtvrtí, areálů, souborů)  Zásady plošného /funkčního uspořádání (bydlení a vybavenost, výroba a výrobní služby, rekreace, systém sídelní zeleně, systém dopravní obsluhy a technické infrastruktur, uspořádání nezastavěného území)

 Zásady prostorového uspořádání (charakter zástavby, výškové uspořádání sídelní zeleň, prostorové a kompoziční prvky (dle Urbanistická koncepce a změn územních plánů, AUÚP 2011)

UK vychází ze zásad udržitelného rozvoje

Udržitelný rozvoj území „spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území“ (Stavební zákon, § 18, odstavec 1)

Udržitelný rozvoj uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života budoucích generací. Tři pilíře udržitelnosti –  ENVIRONMENTÁLNÍ,  SOCIÁLNÍ  EKONOMICKÝ. Udržitelný rozvoj spočívá ve vyváženosti všech tří pilířů.

Pro trvalou udržitelnost vývoje fyzického životního prostředí musí toky materiálu a energie splňovat tři podmínky:  intenzita využívání obnovitelných zdrojů nepřesahuje rychlost jejich regenerace,  intenzita využívání neobnovitelných zdrojů nepřesahuje rychlost, s níž jsou vyvíjeny jejich trvale udržitelné obnovitelné náhrady,  intenzita znečišťování nepřesahuje vyrovnávací kapacitu životního prostředí. (Daly, 1991)

Proč současný vývoj tyto podmínky nesplňuje?  ekonomický růst je založen na spotřebovávání neobnovitelných, zejména energetických zdrojů a na extenzivním využívání území pro stavby a výrobní činnosti  rozvoj je ztotožňován s růstem výroby a s akumulací vyrobeného kapitálu.  přírodní zdroje jsou považovány za nahraditelné vyrobeným kapitálem

a recyklace urbanizovaného území při současném omezování růstu zastavěného území.

 Intenzifikace

 Únosná

kapacita v centrálních oblastech měst – omezit růst intenzity funkčního využití při přestavbách a dalších regeneračních zásazích.

 Polyfunkční

využití, obzvláště v předměstských a periferních územích. Omezit vznik monofunkčních uniformních ploch (problémy suburbanizace)

 Zelené

ekosystémy vytvářející podmínky pro stabilitu místních ekosystémů, hospodaření s územím v souladu s ekologickými principy.

TENDENCE ZMĚN V URBANISTICKÉ STRUKTUŘE

TENDENCE ZMĚN Změny ve struktuře města a krajiny jsou vyvolávány především  sociálními a ekonomickými změnami v rámci jednotlivých měst (změny v průmyslové výrobě, ve službách, změny v cenách nemovitostí)

 globálními ekonomickými tendencemi (růst cen energií, globalizace výroby a obchodu)

 přestavba zastavěného území  regenerace nevyhovující zástavby  zahuštění zástavby, využití nevyužívaných ploch a doplnění chybějících funkcí  změna funkčního využití ploch, rozšiřování zástavby na úkor zelených ploch  revitalizace ploch zeleně, revitalizace devastovaných ploch  revitalizace postindustriálních ploch (brownfields) a jejich funkční konverze  dotvoření systému technické a dopravní infrastruktury

 rozvoj zástavby v návaznosti na okraj současně zastavěného území  rozvoj zástavby v kontaktu s příměstskými vesnickými sídly  rozvoj zástavby ve volné krajině  rozvoj skladových a prodejních areálů podél dopravních koridorů  vznik nových průmyslových a logistických zón ve volné krajině

PŘÍKLADY: SUBURBANIZACE

Nově zakládané celky nízkopodlažní obytné zástavby v příměstské zóně středně velkých a velkých měst Jsou často výsledkem procesu neřízené suburbanizace a přispívají ke vzniku stavu nazývaného „sídelní kaše“

Jsou tvořeny převážně z izolovaných rodinných domů se soustředěnou urbanistickou strukturou s malými parcelami Nemají výraznější veřejné prostory a nemají vlastní občanskou vybavenost (technickou vybavenost samozřejmě mají)

 Oddělené individuální bydlení jedné rodiny Uzavření rodiny na pozemku bez možnosti společných kontaktů  Možnost individuální formy rodinného domu nebo alespoň individuálních úprav dispozice a vybavení interiéru Nedostatečná stavební kultura, přejímání cizích vzorů

 Možnost propojení interiéru na zahradu – využití zahrady jako venkovního obytného prostoru Nedostatečná velikost zahrady  Možnost využití pozemku k realizaci vlastní zahrádky – práce na zahradě, pěstování okrasných a užitkových rostlin Nedostatečná velikost zahrady

 Poloha na okrajích měst ve vazbě na přírodní zázemí, na rekreačně využitelnou krajinu Levnější pozemky leží v méně atraktivních polohách  Poloha s lepším životním prostředím (ovzduší, hluk) Levnější pozemky často leží v polohách méně výhodných z územně technického hlediska – v blízkosti dálnice, silnic

 Urbanistická struktura satelitu je založena zpravidla na ekonomických ukazatelích  Veřejné prostory snižují celkový zisk developera

 S výstavbou občanské vybavenosti v satelitech se nepočítá neboť je to ekonomicky i provozně problematické pro developera - satelit pak parazituje na vybavenosti existujícího sídla  Cílem developera není vybírat pozemky s rekreačně využitelným zázemím,– kvalitu pozemku je možno suplovat reklamou a marketingovými triky – „obytný park“, „prestižní adresa“ atd.