Financování krajů
Struktura prezentace: Krátké seznámení s územním uspořádáním České republiky Systém financování územní veřejné správy se zaměřením na financování krajů Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků za 1. pololetí 2004 Metodika financování krajů pro rok 2006
1. Územní uspořádání ČR
v České republice existuje dvoustupňový systém územní samosprávy – základní územní samosprávné celky = obce – vyšší územní samosprávné celky = kraj každý územní samosprávný celek má své samostatné kompetence, do kterých jiný územní samosprávný celek nemůže zasahovat obce a kraje vykonávají vedle samostatných působností také státní správu v přenesené působnosti na území ČR bylo vymezeno 14 vyšších územních samosprávných celků
Kraj a jeho kompetence Kraj je územním společenstvím občanů, kterému náleží právo na samosprávu. Má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a také s nimi hospodaří. V právních vztazích vystupuje vlastním jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů.
Orgány kraje
zastupitelstvo - samostatně spravuje kraj hejtman + náměstkové hejtmana - voleni z řad zastupitelstva rada - výkonný orgán iniciativní a kontrolní orgány (výbory finanční, kontrolní a výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost) krajský úřad
Působnost kraje Kraj v oblasti samostatné působnosti není podřízen vládním orgánům. Zásah státu do samosprávy je možný pouze při porušení ústavnosti a zákonnosti. V oblasti přenesené působnosti jsou orgány kraje podřízeny příslušným ministerstvům.
Do samostatné působnosti podle zákona o krajích patří:
hospodaření kraje; rozpočet a závěrečný účet kraje; peněžní fondy kraje; právnické osoby kraje a organizační složky kraje a účast kraje v právnických osobách; osobní a věcné výdaje na činnost krajského úřadu a zvláštních orgánů kraje, organizace, řízení, personální a materiální zabezpečení krajského úřadu; vydávání obecně závazných vyhlášek; zákonodárná iniciativa vůči Poslanecké sněmovně; ……..
Do přenesené působnosti kraje patří:
odvolací řízení v první instanci; kontrola výkonu státní správy orgány obcí a metodická pomoc obcím; přezkoumávání hospodaření obce, pokud o to obec požádá; výkon dozoru nad zákonností ve státní správě a samosprávě obcí; oprávnění rozhodnout v případech nečinnosti obecních úřadů v přenesené působnosti o jejím výkonu jiným obecním úřadem; povolování zvláštního užívání silnic II. a III. třídy; zprostředkování osvojení a pěstounské péče; …...
2. Systém financování územní veřejné správy Struktura příjmů obcí i krajů: 1.vlastní zdroje 1.1 daňové příjmy 1.1.1. sdílené daňové příjmy 1.1.2. výlučné daňové příjmy 1.2. nedaňové příjmy 1.3. kapitálové příjmy 2.další zdroje 2.1 dotace 2.1.1. investiční dotace (kapitálové) 2.1.2. neinvestiční dotace (běžné)
1.1. Daňové příjmy Kraje nemají daňovou pravomoc! 1.1.1. Sdílené daně
- daň z přidané hodnoty; - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků; - daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby; - daň z příjmů právnických osob (kromě případu, kdy je poplatníkem obec nebo kraj); - % výnosu daně z příjmů fyzických osob z podnikání.
1.1. Daňové příjmy 1.1.2. Svěřené daně
Výlučný daňový příjem krajů představuje výnos daně z příjmů právnických osob v případě, kdy je poplatníkem kraj.
Místní poplatky Správní poplatky
1.2. Nedaňové příjmy příjmy z vlastního podnikání, uživatelské poplatky za některé lokální a regionální smíšené veřejné statky, pokud nejsou příjmem neziskové organizace – provozovatele služby, sankční pokuty, příjmy z mimorozpočtových fondů, pokud jsou vytvářeny, ostatní příjmy.
1.2.1. Příjmy z vlastního podnikání zisk municipálních podniků podíl na zisku podniků s majetkovým vkladem kraje - spojeno s rizikem podnikání příjmy z pronájmu nebo z prodeje majetku příjmy z finančního investování termínovaný vklad (menší riziko) nebo formou investice do obchodovatelných CP
1.2.2. Uživatelské poplatky 1.2.3. Sankce - výnos nahodilý a malý; za přestupky
řešené v rámci tzv. přestupkového řízení, pokuty za znečišťování veřejných prostranství, za nepořádek, pokuty za znečišťování ovzduší, za neoprávněné uložení odpadů,..
1.2.4. Příjmy z mimorozpočtových fondů - jsou zpravidla účelové peněžní fondy; Výhodou hospodaření v mimorozpočtových fondech v ČR (na rozdíl od územních rozpočtů) je nepropadávání nevyužitých prostředků, možnost jejich použití na danou potřebu v následujícím roce.
1.2.5. Ostatní nedaňové příjmy územních rozpočtů - dary a výnosy z veřejných sbírek
1.3. Kapitálové příjmy Ještě menší částí se na rozpočtu podílí kapitálové příjmy, tj. příjmy získané prodejem majetku, úvěrem apod.
2. Další zdroje územní samosprávy 2.1. Nenávratné peněžní transfery
Nejvýznamnější složku příjmů krajů tvoří dotace.
běžné dotace na financování provozních, neinvestičních potřeb, které jsou přidělované formou: – účelových dotací, které převažují – neúčelových dotací, o jejichž použití rozhodují kraje samy kapitálové (investiční) účelové dotace – jsou nepravidelné (financování investiční výstavby – výstavba školy apod., financování investic – silnice apod., realizaci a financování záměrů státní politiky a vyhlášených výdajových programů)
Důležitá fakta:
Poskytnutí účelové dotace je vázáno na splnění podmínek použití. Proto nesprávně použitá, popř. nevyužitá část účelové dotace se zpravidla vrací do státního rozpočtu. Poskytnutí kapitálové účelové dotace může být ze strany poskytovatele (např. státního rozpočtu) podmíněno využitím i vlastních zdrojů financování na pořízení investice. Dotace zpravidla vedou k růstu veřejných výdajů a ke snížení zájmu o efektivní využití vlastních veřejných příjmů.
Do rozpočtů krajů mohou plynout dotace:
z kapitoly Všeobecná pokladní správa (kterou spravuje MF, tyto dotace tvoří největší podíl), a to dotace na výdaje na krajské zastupitele, na financování samosprávní činnosti, na převod výkonu státní správy a financování nových útvarů krajských úřadů a výdajů na provoz krajských úřadů
převodem z resortních kapitol státního rozpočtu ve velikosti úměrné přenosu působnosti (tj. zabezpečování veřejných služeb) z jednotlivých ministerstev na kraje, tzn. na financování přenesené funkce. Jde o dotace z kapitol ministerstva zdravotnictví, ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva zemědělství, ministerstva kultury, ministerstva vnitra, ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva pro životní prostředí a to na financování nákladů organizačních složek a příspěvkových organizací, u nichž jsou kraje zřizovatelem.
2.2. Návratné úvěrové příjmy
úvěr od peněžního ústavu příjmy z emise obligací (tzv. komunální obligace), i z dalších druhů CP návratné půjčky a finanční výpomoci od jiných subjektů, např. ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů – jsou zpravidla bezúročné nebo nízce úročené. Poskytování půjček a návratných finančních výpomocí upravuje zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. V ČR mají dominantní postavení půjčky ze Státního fondu životního prostředí a Státního fondu rozvoje bydlení. směnky – využívání směnky jako platebního instrumentu a její náležitosti upravuje v ČR směnečný a šekový zákon. finanční leasing (komunální leasing) = finanční nebo operativní pronájem. Nevýhoda – poměrně finančně náročné. Výhoda – rychlost pořízení investice, pružnost splátkového kalendáře. Využití finančního leasingu celkově zvyšuje zadluženost územní samosprávy.
3. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků za 1. pololetí 2004
Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí získaly ke konci prvního pololetí do svých rozpočtů 152,5 mld Kč. Obce a dobrovolné svazky obcí se na celkových příjmech podílely téměř 80 %. V roce 2004 je financování krajů zabezpečeno z 86,4 % formou dotací ze státního rozpočtu, zbývající zdroje tvoří daňové a nedaňové příjmy. U obcí jsou naopak hlavním zdrojem financování veřejných statků daňové příjmy. Kraje a obce skončily své hospodaření v prvním pololetí roku 2004 převahou příjmů nad výdaji ve výši 6,3 mld Kč. Kraje vykazují přebytek 3,5 mld Kč, obce 2,8 mld Kč.
Vývoj příjmů krajů (v mil Kč) Skutečnost Rozpočet 1. pol. 2003 2004
Ukazatel 1
2
3
Rozpočet 2004 po změnách 4
Skutečnost plnění 1. pol. 2004 5
6
5 140,5
12 700,0
12 700,0
5 656,1
44,5
Daně z příjmů fyzických osob
1 565,6
3 900,0
3 900,0
1 804,4
46,3
Daně z příjmů právnických osob
1 348,1
3 400,0
3 400,0
1 397,5
41,1
Daň z přidané hodnoty
2 198,2
5 400,0
5 400,0
2 443,4
45,2
438,5
1 500,0
1 500,0
1 305,5
87,0
I. Daňové příjmy z toho :
II. Nedaňové příjmy
(po konsolidaci)
53,5
III.Kapitálové příjmy
153,3
Vlastní příjmy
(po konsolidaci)
5 632,5
14 200,0
14 200,0
7 114,9
50,1
IV.Přijaté dotace
(po konsolidaci)
42 535,7
87 309,9
89 562,4
45 322,5
50,6
(po konsolidaci)
48 168,2 101 509,9
103 762,4
52 437,4
50,5
Příjmy celkem po opravě
Struktura příjmů krajů za 1.pol. 2004 Graf. ř. 1 Struktura příjmů krajů za 1. pol. 2004 daňové příjmy 10,8%
nedaňové příjmy 2,5%
kapitálové příjmy 0,3%
přijaté dotace 86,4%
Vývoj vlastních příjmů krajů a jejich podílu na celkových příjmech
(v mil. Kč) Vlastní příjmy
Přijaté dotace
Celkové příjmy
Podíl vlastních příjmů na celkových (v %)
1.pol. 2003
5 632,5
42 535,7
48 168,2
11,7
1.pol. 2004
7 114,9
45 322,5
52 437,4
13,6
Struktura daňových příjmů krajů Přehled daňových příjmů krajů k 30. 6. 2004 Daně z příjmů právnických osob 24,7%
Daně z příjmů fyzických osob 31,9%
Ostatní daňové příjmy 0,2%
Daň z přidané hodnoty 43,2%
Dotace ze státního rozpočtu a státních fondů přijatých krajskými úřady k 30.6.2004 (v mil. Kč) Kapitola
z toho:
Celkem Neinvestiční
Investiční
Všeobecná pokladní správa
11 316,3
8 898,8
2 417,5
Ostatní kapitoly SR bez NF, OSFA
33 424,7
32 503,2
921,5
49,9
11,9
38,0
Půjčky
z toho: Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo vnitra
211,6
Ministerstvo pro místní rozvoj
112,2
211,6 112,2
Ministerstvo průmyslu a obchodu
73,9
Ministerstvo zemědělství
26,8
4,1
22,7
32 205,4
32 201,4
4,0
Ministerstvo kultury
188,8
160,3
28,5
Ministerstvo zdravotnictví
547,3
5,8
541,5
1,2
0,9
0,3
21,4
4,0
17,4
509,6
51,0
458,6
491,6
38,1
453,5
45 273,2
41 457,9
3 815,3
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Národní fond Operace státních finančních aktiv Státní fondy
73,9
z toho: Státní fond dopravní infrastruktury Celkem
0,0
4. Metodika financování krajů pro rok 2006 Kraje v roce 2006 obdrží ze státního rozpočtu následující druhy dotací (příspěvků): –
– –
A.dotace (příspěvky) obsažené ve finančním vztahu státního rozpočtu k rozpočtům krajů zahrnuté v kapitole Všeobecná pokladní správa, B.ostatní dotace v kapitole Všeobecná pokladní správa, C.dotace z ostatních kapitol státního rozpočtu.
A. dotace (příspěvky) obsažené ve finančním vztahu státního rozpočtu k rozpočtům krajů zahrnuté v kapitole Všeobecná pokladní správa
Příspěvek na výkon státní správy 987 454 tis. Kč zahrnuje prostředky na financování výkonu přenesené působnosti vyplývající z I. i II. fáze reformy územní veřejné správy (933 804 tis. Kč), zbývající objem prostředků (53 650 tis. Kč) je určen na jednotky Sborů dobrovolných hasičů obcí. – V souvislosti s novelou zákona o rozpočtovém určení daní byla část finančních prostředků určených na výkon přenesené působnosti (cca 231 mil. Kč) převedena do daňových příjmů krajů.
Dotace na sociální služby 4 958 300 tis. Kč
B. Ostatní dotace pro kraje v kapitole Všeobecná pokladní správa
Jde o tituly, které nelze v etapě přípravy návrhu rozpočtu rozpočtovat u konkrétních příjemců, např. prostředky na koordinátory romských poradců při krajských úřadech, dotace na protiradonová opatření, prostředky na výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy atd.
C. Dotace z ostatních kapitol státního rozpočtu
Dotace jsou směrovány na financování investičních i neinvestičních akcí a budou krajům poskytnuty přímo z rozpočtů příslušných kapitol. Objemově nejvyšší dotací je dotace z kapitoly MŠMT vyčleněná pro regionální školství (63 793 829 tis. Kč) která zahrnuje dotace na přímé náklady pro školy a školská zařízení zřizovaná kraji, obcemi (příp. dobrovolnými svazky obcí) a soukromými zřizovateli. Podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, kraj rozepisuje a přímo přiděluje dotace předškolním zařízením, školám a školským zařízením zřizovaným obcemi, tzn. že tyto prostředky neprocházejí rozpočty obcí.
Shrnutí: podstatnou část příjmů krajů představují dotace ze státního rozpočtu či státních fondů - značná část výdajů je předurčena účelovými dotacemi, jejichž užití je nutné přesně dodržet přijata novela zákona o rozpočtovém určení daní - zvýšila podíl krajů na sdílených daních => samosprávy mohou samostatně rozhodovat o větší části svého rozpočtu
Finanční vztahy k rozpočtům krajů 2005
Použitá literatura
[1]Peková, J. Hospodaření a finance územní samosprávy, MANAGEMENT PRESS, Praha 2004, 375 s., ISBN 80-7261-086-4 [2]Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2005 [3]http://www.denik.obce.cz/go/dokumenty/Z_mf/ [4]http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6166812 [5]http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/2004q2_ part3_doc.doc
KONEC Děkuji za pozornost
