Filmová místa České republiky jako produkt cestovního ruchu

Vysoká škola logistiky o.p.s.

Filmová místa České republiky jako produkt cestovního ruchu (Bakalářská práce)

Přerov, 2011

Stanislav Hlobilek

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a vypracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a ţe jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech

souvisejících

s

právem

autorským).

Souhlasím

s

prezentačním

zpřístupněním své práce v knihovně Vysoké školy logistiky o.p.s. a s případným pouţitím této práce Vysokou školou logistiky o.p.s. pro pedagogické, vědecké a prezentační účely.

Přerov dne 25. dubna 2011

…………………………….. Podpis

Poděkování Chtěl bych poděkovat všem, kteří mi pomáhali s vypracováním této bakalářské práce, především vedoucímu práce Mgr. Kamilu Peterkovi za odbornou pomoc, čas strávený při konzultací a cenné rady. Dále Mgr. Bc. Janu Rájovi za odborné rady. Ing. Tomáši Čihákovi za ochotu spolupracovat a poskytnuté materiály. Místostarostovi obce Hoštice Ivanu Moravcovi za rozhovor a informace. Bc Lukáši Kunstovi za rozhovor a ochotnou spolupráci.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá filmovými místy v České republice a jejich návazností na cestovní ruch. Práce obsahuje definici pojmu „filmové místo“, historii české filmografie, analýzu vybraných filmových míst a jejich srovnání. V práci jsou pouţité metody dotazníkové šetření, řízený rozhovor a terénní průzkum. Na základě poznatků obsahuje práce návrh itineráře nového produktu po filmových místech v České republice.

Abstract The bachelor project deals with movie places and with their connection to tourism in the Czech Republic. The project contains definitions like „movie place“, history of Czech filmography, analysis of chosen movie places and their comparison. Methods of questionnaires, structured dialogues and field research are used in the project. Based on the findings this project contains itinerary of new a tourism product for the movie places in the Czech Republic.

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 9 1 Cíle a Metody práce ................................................................................................... 10 2 Filmová místa a jejich základní charakteristika ..................................................... 13 2.1 Filmová místa ....................................................................................................... 13 2.2 Kategorizace filmových míst ................................................................................ 14 2.3 Historie české kinematografie .............................................................................. 15 2.4 Rozvoj a propagace českého filmového průmyslu ve světě ................................. 18 3 Analýza filmových míst ............................................................................................. 21 3.1 Obec Hoštice u Volyně ......................................................................................... 21 3.2 Státní hrad Bouzov................................................................................................ 26 3.3 Pivovar Dalešice, a.s.„pivovar filmových Postřiţin“ ........................................... 27 3.4 Hrad Karlštejn ....................................................................................................... 29 3.5 Obec Tisá - kraj Letopisů Narnie ......................................................................... 30 3.6 Státní zámek Červená Lhota ................................................................................. 31 3.7 Telč ....................................................................................................................... 32 3.8 Vinařství u Kapličky ............................................................................................. 33 4 Srovnávací studie ....................................................................................................... 34 4.1 Srovnání filmových míst ....................................................................................... 34 4.2 Ubytování a stravování ......................................................................................... 35 4.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření ..................................................................... 37

5 Návrh propagace a produktu filmových míst ......................................................... 42 5.1 Vysočina Tourism – Putování za filmem ............................................................. 42 5.2 Návrh propagace filmového místa ........................................................................ 43 5.3 Případová Studie - zájezd ..................................................................................... 44 Závěr .............................................................................................................................. 48 Seznam použité literatury ............................................................................................ 49 Internetové zdroje ......................................................................................................... 50 Seznam zkratek ............................................................................................................. 53 Seznam obrázků ............................................................................................................ 54 Seznam grafů ................................................................................................................. 55 Seznam tabulek ............................................................................................................. 56 Seznam příloh ................................................................................................................ 57 Příloha 1: Fotodokumentace Hoštic ............................................................................ 58 Příloha 2: Srovnání filmů a skutečnosti ...................................................................... 60 Příloha 3: Památník - Humpolec ................................................................................. 62 Příloha 4: Dotazník ....................................................................................................... 63

Úvod Cestovní ruch je komplexní, mnoha oblastmi a z mnoha hledisek se prolínající společenský jev, který souvisí s narůstající mobilitou lidí motivovanou uspokojováním jejich potřeb v oblasti vyuţití volného času, rekreace, cestování a poznávání. Turisté a návštěvníci si pro svou rekreaci a poznávání vybírají místa lákavá, místa nevšední a rozdílná od místa jejich pobytu.Filmaři si pro své exteriéry a interiéry vybírají atraktivní lokality, které jim mohou napomáhat vloţit své představy na filmová plátna. To na druhou stranu můţe zvyšovat zájem o daná místa. Má bakalářská práce zkoumá vztah mezi filmem a cestovním ruchem. Cílem práce je posoudit, jak film ovlivňuje atraktivitu daného místa, zjistit připravenost obcí na rozvoj turismu v dané lokalitě, úroveň infrastruktury a zmapovat filmová místa v České republice. První část práce popisuje cíle bakalářské práce a metody, které jsou v práci pouţity. V této části je vysvětleno, jaké metody byly pouţity ke sběru dat. Jak probíhala analýza informací a jejich interpretace. Druhá teoretická část vysvětluje pojem „filmové místo“ z pohledu cestovního ruchu. Popisuje historii filmografie a filmových míst na území České republiky (vývoj, minulost, současnost). V třetí části jsou analyzována filmová místa, vybraná na základě metodiky výběru. Postupnou analýzou je zjištěno, jak se filmování podepsalo na daném místě. V čtvrté časti je provedeno srovnání analyzovaných lokalit. Srovnáván je jejich vztah k filmu. V této části je uvedeno vyhodnocení dotazníkového šetření a jsou zde uvedeny stravovací a ubytovací sluţby v těchto vybraných lokalitách. V poslední části bakalářské práce je navrţen produkt v podobě itineráře dvoudenního zájezdu po filmových místech v České republice a je zde také nastíněn návrh propagace filmového místa. Veškeré lokality, které jsou zmíněny v této práci a jiná filmová místa, jsou zahrnuty v mapě filmových míst v České republice.

9

1 Cíle a Metody práce Cíle práce Cílem práce je zjisti, zda film můţe zpopularizovat dané místo (hrad, zámek, vesnici, přírodní nebo technickou památku), a pokut ano tak do jaké míry. Sekundárním cílem je zhodnotit připravenost obcí v okolí filmových míst, co se týče cestovního ruchu, a jejich následné kvalitativní srovnání. Jedním z cílů práce je také stanovení nového produktu cestovního ruchu.

Rešerše literatury Oficiální informace a data k problematice filmových míst a jejich návaznosti na cestovní ruch nejsou v patřičné hloubce k dispozici. Proto byly vedle rešerše literatury

a průzkumu

internetových

zdrojů

vyuţity

další

metody

získávání

dat (dotazníkové šetření, terénní průzkum, rozhovor). Existují publikace, které plní funkci průvodce po vybraných tuzemských filmových místech, ale vzájemný vztah těchto dvou odvětví zkoumán nebyl. Kniha Nejznámější filmová místa křížem krážem po česku mapuje 30 českých filmů a popisuje místa, kde se tyto filmy natáčely. Autor popisuje místa natáčení, okolnosti natáčení a z části i děj filmů. Filmy se netočí vţdy jen na jednom místě. Autor tedy popisuje jednotlivé filmy a všechna místa, kde se kaţdý z nich točil. Agentura Vysočina Tourism v roce 2010 vytvořila mapu filmových míst v kraji Vysočina. Produkt prostorově popisuje filmová místa v kraji a vytváří tak filmovou stezku. Produkt obsahuje také popis daných lokalit, který však není veden do patřičné hloubky.

Internetový průzkum K rychlému vyhledávání míst, kde vznikaly filmy, poslouţila internetová stránka www.filmovamista.cz. Jedná se o databázi filmových míst v České republice, která rychle pomáhá s vyhledáváním míst, ale neobsahuje všechny místa a kompletní informace. Dále byla vyuţívána Československá filmová databáze (dostupná na www.csfd.cz), která poskytla základní informace o filmech.

10

Dotazníkové šetření Byl vytvořen dotazník. Cílem dotazníku bylo zjistit povědomí respondentů o filmových místech. Dotazník vyplnilo 300 respondentů. Velká část respondentů vyplnila dotazník pomocí internetové stránky „Vyplnto.cz“. Stránka je výhradně určená pro průzkumy tohoto typu. Výhodou této stránky je rychlá časová návratnost dotazníků, ale velké nedostatky jsou ze strany vyhodnocování dat. Dotazník byl vystaven tak, aby osvětlil základní otázky v této problematice a byla zjištěna základní data, které jsou v této bakalářské práci nezbytná.

Výběr filmových míst Z vyhodnocených dat získaných z dotazníkového průzkumu byly vybrány lokality, které budou podrobněji zkoumány v kapitole 3. Dalším kritériem při výběru byla kategorizace míst. Místa jsou tedy vybrána tak aby reprezentovala základní kategorie uvedené v kapitole kategorizace. Hlavní město Praha se ve většině otázek v dotazníku umístilo na nejvyšších příčkách. V Praze se natáčelo mnoho filmů české i zahraniční produkce. Tato lokalita je opravdu rozsáhlá a zaslouţila by si vlastní rozsáhlý průzkum. Proto není v této prácí podrobněji zkoumána. Filmové ateliéry nejsou v bliţším zkoumaní zahrnuty. Barrandovské ateliery nejsou v současné době veřejnosti zpřístupněny. I přes značný turistický potenciál se ateliéry prohlídkám pro veřejnost nevěnují.

Terénní průzkum Vybrané lokality byly podrobeny bliţšímu terénnímu průzkumu. Byl zkoumán charakter daného místa. Na základě rozhovoru s představiteli jednotlivých míst (starosty obcí, kastelány, místní obyvatelé) bylo zjištěno, jak vnímají přínos filmu, jestli propagují danou lokalitu jako filmové místo. Dále bylo pozorováno turistické zázemí (sluţby cestovního ruchu) v okolí daných lokalit.

Analýza dat a interpretace Data jsou analyzována srovnávací metodou jednotlivých míst, kde je srovnáván potenciál filmového místa a úroveň sluţeb v dané lokalitě. Dalším nástrojem k analýze dat je tabulkový editor Microsoft Excel 2007. Tento editor slouţil k interpretaci všech původních tabulek a grafů v této práci. Dále bylo vyuţito programu Arcmap 11

a podkladových dat S-JTSK, pomocí kterého byla vytvořena mapa filmových míst. V závěru práce je sestaven itinerář dvoudenního zájezdu. Při tvorbě byl vyuţíván rovněţ Microsoft Excel 2007.

12

2 Filmová místa a jejich základní charakteristika 2.1 Filmová místa Cestování na filmová místa – filmový cestovní ruch, je mladou formou turismu, která zatím nebyla podrobněji zkoumána. Můţeme jej definovat jako kulturní turismus. Můţe se však napojovat na několik druhů cestovního ruchu (např. rekreační, sportovní). Samo zařazení závisí na charakteru a umístění dané lokality. WTO definuje kulturní turismus takto:„Cestování osob motivované silnými kulturními podněty, jako jsou studijní a kulturní cesty, předvádění umění, cestování na festivaly, návštěvy historických míst a památek, folklor a poutě.“1 Podle základního principu motivace účastníků (tzn. souhrn vnitřních a vnějších podnětů vedoucím k účasti na cestovním ruchu) se jedná o kulturní a poznávací cestovní ruch. Podle charakteru a lokalizace daného místa se však můţe pojit s dalšími druhy turismu (např. rekreační, sportovní, lázeňský, náboţenský, venkovský turismus nebo agroturistika). Česká centrála cestovního ruchu - Organizace CzechTourism definuje filmový cestovní ruch takto: „Filmový cestovní ruch – cestování na místa, kde se odehrávaly americké velkofilmy (např. zámek Kroměříž – Amadeus, Tiské skály – Letopisy Narnie, Karlovy Vary – James Bond: Casino Roayale), ale i české pohádky (Telč – Pyšná princezna, Z pekla štěstí, Švihov – Popelka).“2 Filmové místo je místo, které bylo v minulosti spjato s natáčením filmů tuzemské nebo zahraniční produkce. Můţe se jednat o přírodní lokality, historické památky (hrady, zámky), části měst a vesnic, nebo uměle vytvořené prostředí pro natáčení filmu (filmové ateliéry). Filmaři pro natáčení hledají tzv. filmový prostor. Filmový prostor dokresluje charakter celého filmu. Z hlediska filmové profese se rozděluje na natáčení v reálu (exteriéry a interiéry) a natáčení v uměle vytvořeném prostředí (filmové ateliéry).

1

SCHEJBAL, Ctirad. Typologie cestovního ruchu. Přerov : Vysoká škola logistiky o. p. s., 2008.s. 22. CzechTourism [online]. 2005 [cit. 2011-03-31]. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. Dostupné z WWW: . 2

13

2.2 Kategorizace filmových míst Pro další zkoumání byla filmová místa rozdělena na tři kategorie (exteriéry, interiéry a ateliéry). V tabulce č. 1 je znázorněno, jaké druhy prostředí se na tyto kategorie váţou. Tab. 1: Kategorizace filmových míst Typ

Kategorie přírodní prostředí kulturně historické objekty Exteriéry venkovské prostředí městské prostředí technické památky kulturně historické objekty interiéry nemovitostí Interiéry ubytovací a stravovací zařízení technické památky Ateliéry umělý filmový prostor Zdroj: vlastní výzkum

Popis hory, louky, lesy, skály, řeky, vodní plochy hrady, zámky, kostely, … prostředí vesnic, venkovská architektura, … prostředí měst, ulice, budovy, náměstí, mosty, … doly, továrny, pivovary, mosty, ... interiéry hradů a zámků, kostelů, … interiéry domů interiéry hotelů, restaurací, … interiéry technických památek, továren, dolů, … filmové ateliéry Barrandov, ateliéry Zlín

Exteriéry jsou reálné prostředí, které se dočasně stávají filmovým prostorem. Ve velké většině se jedná o přírodní prostředí (např. lesy, louky, řeky, vodní plochy, hory, skály,…), nebo exteriéry, které vznikly činností člověka (např. venkovní bazény, náměstí, ulice a centra měst a vesnic, hrady a zámky,…). Interiéry jsou vnitřní prostory objektu, budovy (restaurace, hotely, hrady a zámky). Ateliéry jsou prostor, ve kterém si filmaři uměle vytvoří jakékoliv prostředí. Za pomocí kulis, dekorací a rekvizit je vybudováno jakékoliv umělé prostředí, které dokáţe imitovat jakoukoliv dobu nebo kulturu. V tabulce jsou znázorněny tři základní typy filmového prostoru a kategorie, které na ně navazují. Exteriéry zahrnují z velké části přírodní prostředí, kulturní památky, prostředí měst a venkova a také prostředí technických lokalit. Interiéry zahrnují vnitřní prostory budov, památek. Ateliéry mohou plnit funkci exteriéru i interiérů. Jedná se uměle vytvořené prostředí, jehoţ podoba je přesně vytvořena k potřebám natáčení.

14

2.3 Historie české kinematografie Začátky kinematografie Tradice českého filmu sahá aţ k počátkům kinematografie. V českých zemích se film objevil poměrně záhy po jeho první velké a úspěšné prezentaci v Paříţi bratry Lumierovými (1895). První filmová představení se konala roku 1896 v Karlových Varech a Praze. Následující rok uţ se v Čechách poprvé natáčel film. Americká filmová společnost si vybrala pro natáčení tradičních Pašijových her Hořice na Šumavě. V roce 1907 byl v Praze otevřen první kinosál. Filmů vyloţeně natočených nebo vyvolaných v českých zemích však mnoho nevznikalo. V Prvních letech 20. století začaly vznikat soukromé filmové společnosti, které ale měly krátkou ţivotnost. Český filmový průmysl zaostával za trendy světové kinematografie a stále se pohyboval ve stavu amatérských pokusů.

Počátky 20. Století Po konci první světové války a vzniku samostatného Československého státu se začal český filmový trh výrazně vyvíjet. Vznikají nové filmové společnosti, jsou budovány první profesionální ateliéry, natáčejí se projekty podle vzorů ze západu. Česká kinematografiese ţánrově rozvíjí. Objevují se první reţisérské osobnosti, které doprovází český film aţ k důleţitému období nástupu zvuku (Milan Frič, Karel Lamač, Gustav Machatý). První českou hereckou hvězdou se stala Anny Ondráková. Byla herečkou evropského formátu. Později dostala hlavní roli v prvním zvukovém filmu Alfréda Hitchcocka– Její zpověď (1929). Vrcholem českého němého filmu (srovnatelného se zahraničím) jsou: historické drama – Stavitel chrámu (1919), romantické drama Erotikon (1929) a melodrama Varhaník u sv. Víta (1929). Po nástupu zvuku se český film dále rozvíjel. Jeden z prvních plně zvukových českých filmu byl C.K. polní maršálek (1930). Film se stal obrovským hitem, zvláště pro představitele hlavní role Vlastu Buriana, z kterého se stala jedna z nejpopulárnějších hvězd české filmové historie.Dalším zásadním zvratem pro český film bylo vybudování filmových ateliéru na Barrandově. V Praze vyrostl obrovský filmový komplex, který byl v té době nejmodernějším studiem v Evropě. Barrandov se stal symbolem české filmové tvorby. První film zde byl natočen v roce 1933.

15

Válečná Kinematografie V roce 1938 se začaly zásadně měnit poměry v celé Evropě. Po vytvoření protektorátu Čechy a Morava měla německá administrativa zájem o praţské Barrandovské ateliéry, které se staly hlavním filmovým centrem Říše. Na začátku 2. Světové války natáčení pro české publikum pokračovalo v omezené míře. Náměty k filmům byly často z české historie a literatury. Vznikaly ale také filmy, hlavně komedie, které oslovovaly celou Evropu (drama Noční motýl). Tyto filmy dodnes patří ke stálicím programu českých stanic (Kristián – 1939, v němţ se objevila největší hvězda 40. let Oldřich Nový). Na konci války nastal konec soukromého podnikání ve filmovém průmyslu. Po ukončení okupace v roce 1945 by celý filmový průmysl znárodněn. Další událostí v poválečném Československu bylo zaloţení Akademie múzických umění s filmovou fakultou (FAMU). V roce 1946 byl v Mariánských Lázních zaloţen filmový festival, který byl později přestěhován do Karlových Varů. Dnes je tato událost největší tuzemskou filmovou přehlídkou – Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary (návštěvnost v roce 2010 – 11 105 akreditovaných návštěvníků)3. V únoru 1948 Československou republiku zasáhla další rána v podobě převzetí moci Komunistickou stranou, která ovládla i film. Byla nastolena oficiální dramaturgie v duchu socialismu a československý film trpěl cenzurou a propagandou. Točily se zajímavé hranné filmy (pohádka Pyšná princezna - 1952). Velký rozvoj zaznamenal animovaný film. V padesátých letech vznikly úspěšné filmy, např. Karel Zeman (průkopník filmových triků) natočil filmy Cesta do pravěku (1955) a Vynález zkázy (1958). V těchto filmech skvěle kombinoval hraný a animovaný film.

Nová vlna – 60. léta S počátkem šedesátých let nastala jedna z nejslavnějších dob českého filmu. Nejvýraznějším představitelem nové vlny se stal Miloš Forman, který roku 1963 natočil první český film podle vzoru Cinda – vérité, Černý Petr (1963). Miloš Forman ještě v Československu natočil filmy Lásky jedné plavovlásky (1965) a Hoří, má panenko (1967). V roce 1968 emigroval do Spojených států amerických, kde se stal světově uznávaným reţisérem.

3

kviff.com [online]. 2010 [cit. 2011-03-16]. Závěrečná tisková zpráva. Dostupné z WWW: .

16

V šedesátých letech se Vedle Formana prosazovalo plno dalších tvůrců. Ivan Passer – Intimní osvětlení (1966), Jaroslav Papoušek – Ecce Homo Homolka (1969), Otakar Vávra – Kladivo na čarodějnice (1969) a Juraj Herz – Spalovač Mrtvol (1968). Významnou osobností byl mladý absolvent FAMU Jiří Menzl. Jeho film Ostře sledované vlaky (1966) byl v letech 1965 – 1966 oceněn americkou Filmovou akademií Oskarem pro nejlepší cizojazyčný film. Dalším úspěchem té doby byl český Kinoautomat. Tento nevšední filmový počin byl první interaktivní film na světě. Film byl v určitých místech děje zastaven a divák mohl rozhodnout o dalším pokračování.

70. a 80. léta Po v pádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 vznikla další vlna emigrace nejen filmařů. Poetika šedesátých let byla ztracena a tvůrci měli v první polovině sedmdesátých let zákaz natáčet. Mnoho filmů bylo zakázáno promítat a některé z nich byly kvůli ostré kritice reţimu zabaveny. Tyto filmy jsou označovány jako tzv. trezorové filmy (např. Spalovač mrtvol, Skřivánci na niti, Všichni dobří rodáci). Vznikaly filmy s dětskou tématikou. Populárním se staly ţánry bláznivá komedie a parodie. S humorem typickým pro české prostředí a prakticky nepřenosným za hranice přišla autorská dvojice Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak.4

Moderní česká tvorba Rok 1989 a „Sametová revoluce“ přinesly do českého filmu nový impulz a svobodu. Nastupuje mladá generace filmařů a scénáristů s omezovanými autory minulého reţimu. V 90. letech tuzemským filmařům značně konkuruje světová produkce (především Amerika) a vznikají komerční televize. České publikum je naučeno chodit na filmy do kina, ale i přesto je návratnost financí vloţených do natáčení obtíţná. Úspěšnou dvojící jsou Zdeněk Svěrák a Jána Svěrák (Kolja – 1996 - Oskar za cizojazyčný film) Další tvůrci jsou Jan Hřebejk a Petr Jarchovský (Musíme si pomáhat – 2000 – nominace na Oscara za cizojazyčný film), Saša Gedeon (Návrat Idiota – 1999), Petr Zelenka (Rok ďábla – 2002). Státní podporu ve formě grantu rozděluje Fond pro podporu a rozvoj české kinematografie. Česká republika se díky vysoké úrovni místních filmových pracovníků stala vyhledávanou lokalitou producentů s celého světa. V roce 2010 byl České 4

czech.cz [online]. 2010 [cit. 2011-02-10]. Historie české kinematografie. Dostupné z WWW: .

17

republice Evropskou komisí schválen program finančních pobídek filmovým produkcím. Na základě tohoto programu stát vrátí filmovým producentům, kteří u nás budou natáčet, aţ 20 % z nákladu utracených u nás.5 Další výhodou jsou také Barrandovské ateliéry. Barrandovské ateliéry prošly v roce 2006 výraznou rekonstrukcí. České ateliéry jsou nejmodernějším zvukotěsným ateliérovým komplexem v Evropě.6

2.4 Rozvoj a propagace českého filmového průmyslu ve světě Film Commission Organizace tohoto typu jsou v kaţdé západoevropské zemi, v USA, Kanadě a dalších zemích, které mají dostatečně rozvinutou filmařskou infrastrukturu. Vznikají z konkurenčního boje regionů, které si uvědomují ekonomický a kulturní zisk, které jim filmové natáčení přináší. Zřizování a financování těchto organizací je na státní, regionální, nebo komunální úrovní (např. rozpočty krajů a měst) a jsou vedeny jako neziskové organizace. Jejich hlavním úkolem je udrţovat, vyvíjet a nadále propagovat svoji zemi nebo region jako hospodářsky vhodné a atraktivní místo ideální pro filmovou produkci.

Czech Film Commission Kancelář Czech Film Commission (dále CFC) vznikla v roce 2004 a je součástí neziskové společnosti Česká filmová komora, o.p.s. Iniciátorem vzniku byla Asociace českých producentů v audiovizi. Důvodem vzniku byla potřeba koordinovat všechny aspekty České republiky jako místa natáčení pro zahraniční producenty. Dále také zvýšit konkurence schopnost České republiky na mezinárodním trhu. Hlavním cílem je tedy propagovat Českou republiku v zahraničí tak, aby přitáhla zahraniční produkční firmy a studia. Tyto společnosti zde budou investovat své peníze do natáčení a vytvářet tak nové pracovní příleţitosti filmovým a dalším navazujícím profesím a sluţbám. CFC dále také informuje zahraniční filmaře o podmínkách natáčení, podává informace o studiích a technickém zázemí, a o samotných lokacích.

5

novinky.cz [online]. 2010 [cit. 2011-01-11]. Evropská komise schválila Česku systém filmových pobídek. Dostupné z WWW: . 6 czech.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-14]. Moderní česká filmová tvorba. Dostupné z WWW: .

18

CFC reprezentuje český filmový průmysl na mezinárodních filmových trzích a festivalech. Kaţdoročně se účastní největšího filmového veletrhu v Los Angeles a filmových trhů v Berlině a Cannes.7

Locations Trade Show Locations Trade Show (dále LTS) je největší světový veletrh filmových destinací a lokací. Je kaţdoročně pořádán Asociací filmových komisí AFCI. Kanceláře Film Commission z celého světa zde vystavují a prezentují své země, regiony a města. Dalšími vystavovateli jsou subjekty, které jsou nějakým způsobem také napojeny na filmový průmysl (např. letecké společnosti, hotely, filmové ateliery a studia, dopravní společnosti a cestovní kanceláře). Ročně se veletrhu účastní okolo 250 vystavovatelů z celého světa. Ročně tento veletrh navštíví 3 000-3 500 návštěvníků. Jedná se o zástupce filmových, televizních a reklamních produkčních společností (např. producenti, výkonní pracovníci filmových studií, reţiséři, kameramani, koordinátoři dopravy a ubytování,…), kteří tvoří odborné publikum. Odborné publikum hledá informace o nejrůznějších výhodách, aspektech a potenciálech lokacích pro filmovou produkci.

Česká republika na Locations Trade Show Kancelář CFC se v roce 2010 účastnila TLS jiţ po třetí. Cílem účasti na veletrhu bylo přilákat znovu filmové tvůrce do České republiky. V posledních letech se situace dramaticky zhoršila. Filmový průmysl zaznamenal velký pokles filmových aktivit v ČR. Hlavním důvodem tohoto odlivu byla absence investičních a finančních pobídek. Česká republika jako jedna z mála zemí neposkytuje daňové pobídky a jiné výhody v oblasti filmové produkce. Filmové pobídky jsou dnes jedním z hlavních aspektů, které filmaři berou v na vědomí při výběru lokace natáčení. Tento propad má dopad na filmování v české republice a českou ekonomiku. Další hrozbou je zvýšená filmová konkurence schopnost ve východoevropských zemích. Dramaticky narostla filmová produkce v Maďarsku, Chorvatsku, Rumunsku, Bulharsku a v zemích Pobaltí. Tento růst rapidně sniţuje produkci v ČR. České společnosti jsou proslulé svým nadstandardním servisem

7

cestovniruch.praha-mesto.cz [online]. 2008 [cit. 2011-01-12]. Účast na mezinárodním veletrhu filmových lokací Locations Trade Show 2008. Dostupné z WWW: .

19

a

technickým

zázemím,

ale i přesto

nekonkurují

finančně

výhodnějším

východoevropským zemím.

Hodnocení veletrhu O stánek Prague Czech Republic byl po celou dobu veletrhu velký zájem. Prahu a český průmysl nebylo třeba dlouze představovat. Většina návštěvníků uţ z dřívějška znalo kvalitu sluţeb, které český filmový průmysl poskytuje. Nejčastější dotazy ze strany návštěvníků byly právě filmové pobídky a podpora produkce v ČR. Dále pak dotazy na konkrétní lokace. Velký zájem byl o Prahu a praţské památky, české hrady a zámky a další historické lokace. Zahraniční producenty zaujal hlavně fakt, ţe veškeré tyto lokace jsou v krátké dostupnosti od Prahy a nabízejí různorodé scenérie, architektonické styly a historické scenérie. Dále se pak zajímali o technické zázemí (pronájem kamerové techniky, osvětlovací techniky,…), filmové štáby (ceny štábů a dostatečná úroveň anglického jazyka), ceny ubytovacích a stravovacích sluţeb. Evropská komise schválila v roce 2010 České republice program finančních pobídek. Pomocí tohoto programu bude moci stát vrátit producentům část výdajů utracených v ČR. Investoři budou moci poţadovat aţ dvaceti procentní vrácení peněz.8

8

cestovniruch.praha-mesto.cz [online]. 2008 [cit. 2011-01-12]. Účast na mezinárodním veletrhu filmových lokací Locations Trade Show 2008. Dostupné z WWW: .

20

3 Analýza filmových míst V této kapitole jsou analyzovány konkrétní lokality, ve kterých proběhlo filmové natáčení. Na základě dotazníkového šetření byly vybrány lokality, které jsou dle respondentů nejznámější (hrad Karlštejn, hrad Bouzov, zámek Červená Lhota, zámek Telč a obec Hoštice). Dalším kritériem výběru bylo dodrţení základní kategorizace míst dle kapitoly 2.2. Technickou památkou je Pivovar Dalešice. Přírodním lokalitou jsou Tiské skály. Dalším výraznou lokalitou v dotaznících byla oblast Pálava. Respondenti odkazovali jednotně na filmy Bobule a 2Bodule, které vznikaly v této oblasti. Bylo tedy vybráno vinařství, ve kterém byly tyto filmy natáčeny – Vinařství u Kapličky.

3.1 Obec Hoštice u Volyně Místo: Jihočeský Kraj, okres Strakonice Natáčelo se zde: Slunce, seno, jahody (1983), Slunce, seno a pár facek (1989), Slunce, seno, erotika (1991)

Popis Jiţní Čechy jsou pro turisty jedním z nejpřitaţlivějších míst v české republice. Cenné historické památky, kulturní akce a přírodní lokality. Do Hoštic u Volyně láká turisty ale docela něco jiného. Malá vesnice v Jiţních Čechách je na první pohled nenápadná. Od ostatních vesnic se zas tak moc neliší, ale na druhý pohled jsou Hoštice něčím co se u nás jen tak nevidí. Tuto vesnici si pro svou filmovou trilogii Slunce, seno…, vybral reţisér a místní rodák Zdeněk Troška. Do této filmové komedie se zapojilo mnoho obyvatel Hoštic, a toto spojení neherců a herců můţe za obrovský úspěch těchto filmů. Proto jsou dneska Hoštice vyhledávaným turistickým cílem. Areál JZD, obecní úřad na zámečku, hřbitov a další místa, které se ve filmu objevily, turisty stále lákají.

Hoštice a film Hoštice leţí 8 kilometru od města Strakonice a 2 kilometry od města Volyně. Právě na silnici první třídy č. 4 vás upozorní první tabule na filmovou hospůdku v Hošticích. Před příjezdem do Hoštic, vás zastaví vlaková zastávka, kterou si z filmu kaţdý pamatuje. Turisté se tam fotí u značky zastávka Hoštice. Zastávka ale přesto není 21

v dobrém stavu a jediné zajímavé na tomto místě je výhled na okolní vrchy a řeku Volyňku. U řeky leţí mlýn, ve kterém podle filmu straší.

Obr. 1: Film Slunce, seno, jahody.

Zdroj: www.csfd.cz/ Obr. 2: Vlaková Zastávka Hoštice u Volyně

Zdroj: vlastní Vlaková stanice je od samotné obce vzdálena jeden a půl kilometru. Po příchodu do obce turisty jako první vítá Hospůdka u Javoru, jejíţ interiéry a exteriéry se v trilogii objevovaly pravidelně. Filmová hospůdka je tedy prvním odkazem na film. Po dvou stech metrech od hospůdky se dostanete do samého středu obce na náměstí Michala Tučného, kde se s celé trilogie natáčelo nejvíce. První co na turisty čeká je malba jelena, 22

která byla vytvořena právě z důvodu filmování. Dnes je to jeden ze symbolů Hoštic a vyhledávané místo pro fotografování. Celá náves je vybavena informačními tabulemi a informačním centrem. Nalezneme zde zámek, vstup ke kostelu narození Panny Marie a hřbitov, penzion „Slunce Seno“ vybudovaný v rodném domě Zdeňka Trošky a dva ejdůleţitější domy z celé trilogie – „dům Škopkových a Konopníkových“.

Informační centrum Pohádková kancelář je informačním centrem v Hošticích. Turistům poskytuje informace o ubytování, stravování, o cílech v Hošticích. Dále nabízí upomínkové předměty k filmům a pohlednice.

Zámek Hoštice Zámek Hoštice byl v trilogii hlavním sídlem JZD. Byl postaven v 17. století jako sídlo rodu Vitanovských z Včkovic. V roce 1777 byla budova radikálně přestavena. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a pro filmové turisty nepřístupný.9

„Dům Škopkových a Konopníkových“ Nejznámější místa s celé trilogie a také turisticky nejvyhledávanější v celých Hošticích. V těchto místech ţila ústřední filmová rodina. Oba domy nejsou turistům zpřístupněny. Majitelé si nepřejí k filmům jakkoliv hlásit. Původní vrata domu byly zničeny turisty, kteří se snaţili na vrata vylézt a nafotit zahradu statku. Místo nich jsou dnes pevná vysoká vrata, přes která uţ turisté neuvidí nic z prostor zahrady. Nával turistů se v minulosti negativně podepsal na stavu budovy, proto se vlastníci rozhodli zakázat vstup na pozemek.

JZD Dobrá Voda a ranč Šimona Pláničky JZD Dobrá Voda Hoštice u Volyně je rozprostřeno na okraji obce a je obklopeno loukami a lesy. Celý areál je v blízkosti Ranče Šimona Planičky. JZD nabízí ve zcela autentickém prostředí dějiště trilogie Slunce, Seno…. Celý areál JZD a bývalého kravína je teď hlavní turistickým centrem v obci. Druţstvo areál vyuţívá pro pořádání 9

hosticeuvolyne.estranky.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Historie obce. Dostupné z WWW: .

23

nejrůznějších typů oslav a společenských akcí. Větší akce jsou pořádány ve filmovém kravíně, kde jsou prostory pro kapelu a taneční akce. Dále je zde zázemí pro hosty v podobě stolů a bufetu. Venkovní prostory jsou vybaveny stoly a moderním stanem. Obr. 3: Ranč Šimona Pláničky

Zdroj: vlastní Akce menšího typu jsou pořádány v Selské pivnici, která je umístěna také přímo v areálu JZD. V areálu se turisté mohou podívat na filmový kravín. Další atrakce jsou motorka Venci Konopníka, na kterou se můţou turisté posadit a vyfotografovat se. Pojízdná postel filmové matky Heleny Růţičkové je zde také k dispozici.10

Důsledky natáčení Hoštice se díky natáčení a následnému úspěchu filmové trilogie staly vyhledávanou turistickou značkou. Turisté, kteří objevují krásy jihočeského kraje, si často plánují cestu právě přes Hoštice. Vedení obce a místní podnikatelé si tento fakt uvědomují. Uţ za všedního dne mimo hlavní turistickou sezónu tady potkáte návštěvníky s fotoaparátem, kteří hledají oblíbená místa z filmů. V hlavní letní sezóně jsou pak Hoštice na vrcholu roční návštěvnosti.

Denně zde přijíţdí průměrně

250 aut a několik autobusů se zájezdy. Rekordní návštěvnost byla v roce 2007 čtrnáct autobusů a tři sta aut v jednom dni. Po kaţdém odvysílání jednoho filmu z trilogie 10

atlasceska.cz [online]. 2010 [cit. 2011-01-12]. Ubytování. .

24

Dostupné

z

WWW:

návštěvnost v nejbliţších dnech stoupá. Pro tento velký zájem musela obec zmodernizovat infrastrukturu v obci. Hlavním problémem bylo parkování na návsi, kde kvůli vozům nebylo moţno fotografovat. Auta turistů omezovala místní obyvatele. Proto byl vystaven obrovský komplex na konci obce. JZD a ranč Šimona Pláničky jsou hlavním turistickým centrem Hoštic. Právě zde bylo vybudováno parkoviště. Obr. 4: Informační tabule - parkoviště

Zdroj: vlastní Obec se nadále snaţí těţit z popularity filmů. V roce 2004 byly pojmenovány uličky Hoštic podle slavných rodáků a postav z Troškových filmů (ulice ke hřbitovu – svaté Cecilky“, „Třída Zděňka Trošky“, ulice „Konopníku a Škopků“ nebo ulice „Keliška“). V JZD jsou v letní sezóně pořádány akce, kde lze potkat i tvůrce filmů. Reţisér Zdeněk Troška v Hošticích stále bydlí. Tyto akce jsou spojeny s country večery, které tady mají obrovskou tradici. Ikona a legenda českého country, Michal Tučný, proţil poslední léta svého ţivota právě tady v Hošticích. Vrcholem country sezóny je pak country festival „Stodola Michala Tučného“ který láká country fanoušky z celé země. V loňském roce festival navštívilo 15 tisíc příznivců country. Obec ročně z filmového turismu utrţí 100 000 Kč. Velká většina peněz jde na opravu filmového kravína a na další rozvoj obce.

25

3.2 Státní hrad Bouzov Místo: Olomoucký kraj, Okres Olomouc Natáčelo se zde: O medvědu Ondřejovi (1959), Kopretina pro zámeckou paní (1981), Navrácená Krása (1982), Třetí sudička (1986), Válka Volů (1987), O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987), O Janovi a jeho podivuhodném příteli (1990), Jeskyně zlatá růţe (1990), Arabela se vrací aneb Rumburak vládcem Říše pohádek (1990), O zapomětlivém černokněţníkovi (1990), Princezna Fantagiro II. (1992), Tanec pro Boha (1992), Mladý Indiána Jones (1993), Princezna Fantagiro III. (1993), Princezna Fantagiro IV. (1994), Azrael, anděl smrti (1995), Deset století architektury – dokument (1996), Rumplcimprcampr (1997), Kruté jezero (1998), O poklad Aneţky České (1999), Napola (2003), Krev Zmizelého (2004), Po stopách – dokument (2004), Loupeţník Hotzenplotz (2005) Království potoků (2005)11

Popis Romantický hrad Bouzov byl vystaven ve 14. století. Byl střídavě ve vlastnictví různých českých a moravských rodů a Řádu německých rytířů. Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 1895 – 1910 získal hrad dnešní romantickou podobu. Od roku 1945 je v majetku státu. V roce 1999 byl prohlášen národní kulturní památkou. Hrad je typický svými cimbuřími, arkýři, střílnami a chrliči. Na Bouzově jsou stále dva funkční padací mosty a padací mříţ, které jsou v provozu při slavnostních příleţitostech. Tab. 2: Návštěvnost státního hradu Bouzov Rok Počet návštěvníků 93 00012 2008 107 00013 2009 97 600 2010 Zdroj: vlastní výzkum

11

hrad-bouzov.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-09]. Historie a zajímavosti. Dostupné z WWW: . 12 czechtourism.cz [online]. 2009 [cit. 2011-03-18]. Návštěvnost turistických cílů v ČR 2008. Dostupné z WWW: . 13 czechtourism.cz [online]. 2010 [cit. 2011-03-18]. Návštěvnost turistických cílů v ČR 2009. Dostupné z WWW: .

26

Bouzov a film Hrad Bouzov je jedním z nejznámějších pohádkových hradů u nás. V prostorách hradu se točila celá řada filmů. Úspěšné české pohádky jsou pro vedení hradu inspirací. Tou pro ně byla např. pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci, která se v roce 1987 natáčela právě na Bouzově. Na hradě pak proběhla prohlídka s novou trasou a pod vedením průvodců v kostýmech věrných filmu. Do kostýmu se obléklo 30 postav a návštěvníci měli moţnost navštívit zákoutí hradu, která jsou jinak nedostupná. V létě 2010 se konala prohlídka v kostýmech v nočních hodinách. Kostýmované prohlídky se staly velmi vyhledávanou akci. Na hradě se konají několikrát do roka při různých příleţitostech. V poslední sezóně památkáři bojují s úbytkem návštěvníků. Na Bouzově s touto hrozbou bojují pomocí těchto nových programů. Prohlídky v kostýmech pomohly zmírnit průběh poklesu návštěvnosti.

Areál historické zábavy pod hradem Bouzov Historický areál vám nabídne pestrou a nevšední zábavu, kterou můţete spojit s návštěvou hradu. Historicky laděné, zábavné a poučné programy jsou určeny pro všechny věkové kategorie. Historické válečné stroje (princip + praktická ukázka), praky, šípomety, obléhací věţ. Dále zaujme expozice husitských zbraní. Hlavní atrakcí je 15m vysoká dřevěná replika trojského koně, jehoţ vnitřní prostory jsou přístupné a plní tak funkci rozhledny.14

3.3 Pivovar Dalešice, a.s.„pivovar filmových Postřižin“ Místo: kraj Vysočina, okres Třebíč Natáčelo se zde: Postřiţiny (1981)

Popis Dalešický pivovar je chloubou obce Dalešice uţ více neţ třistapadesát let. Pivovar si v sobě zachoval dobové kouzlo a charakter z dob Rakousko – Uherska. Současní majitelé v roce 1999 začali rekonstrukci dlouho chátrajícího pivovaru a od roku 2002 se zde začalo opět vařit tradiční Dalešícké pivo klasickým způsobem. V zachovalé části původního provozu bylo otevřeno muzeum rakousko-uherského pivovarnictví.

14

kudyznudy.cz [online]. 2010 [cit. 2011-05-04]. Akce. Dostupné z .

27

WWW:

V prostorách původní sladovny je dnes Pivovarská restaurace. Součástí celého areálu je Hotel.15

Pivovar a film Dalešický pivovar je součástí Postřiţinského turistického a kulturního centra. Pivovar byl hlavním exteriérem filmu Postřiţiny reţiséra Jiřího Menzela. Nymburský pivovar, ve kterém se odehrával děj Hrabalovy knihy, neodpovídal představám reţiséra. Filmový tým proto našel to pravé místo v Dalešicích. Uţ při příchodu do Dalešic na sebe upoutá pozornost štíhlá věţ kostelíka, která je ve filmu často vidět. Pivovar je obklopen rozlehlou zahradou, která je lemována kamennou zdí, kterou ve filmu také uvidíte. 16Pivovar samozřejmě těţí z dobrého jména filmu. Sám se prezentuje jako „ Pivovar filmových Postřiţin“. Součástí dobového muzea jsou i kostým a rekvizity ze slavného filmu. V pivovaru jsou po celý rok pořádány hudební slavnosti. Jednou z hlavních jsou „Postřiţinské slavnosti“. Tyto slavnosti jsou multiţánrovým hudebním a filmovým festival. První ročník v Roce 2007 byl zaměřen na filmovou tvorbu Jiřího Menzela v doprovodu hudebních vystoupení kapel. Jiří Schmitzer (představitel jedné z hlavních rolí) zde také vystoupil se svým hudebním programem. Zúčastnil se také reţisér filmu Jiří Menzel a představitel další hlavní role Jaromír Hanzlík. Slavnosti kaţdoročně navštíví stovky návštěvníků. Obr. 5.: Postřižinské slavnosti: Jiří Schmitzer, Jaromír Hanzlík a Jiří Menze

Zdroj: idnes.cz 15

pivovar-dalesice.cz [online]. 2008 [cit. 2011-03-12]. Domů. Dostupné z WWW: . 16 LAUDIN, Radek. Nejznámější filmová místa křížem krážem po česku. Praha : Fragment, 2008. Postřiţiny, s. 32 - 35. ISBN 978-80-253-0578-2.

28

3.4 Hrad Karlštejn Místo: Středočeský kraj, okres Beroun – 16 km jihovýchodně od Berouna Natáčelo se zde: My tři a pes Pětipes (1971), Noc na Karlštejně (1973)

Popis Státní hrad Karlštejn má mezi českými hrady výjimečné postavení. Vybudoval jej český král římský Císař Karel IV a patří k nejnavštěvovanějším hradům u nás. Hrad vţdy těţil z návštěvy jak zahraničních turistů tak i tuzemských. Filmová muzikálová komedie z roku 1973 – Noc na Karlštejně tento hrad dostala do podvědomí českého diváka.17V posledních letech se vedení hradu potýká s klesající návštěvností. Tento pokles vysvětlují odlivem zahraničních turistů. Návštěvnost za poslední tři roky uvádí následující tabulka. Tab. 3: Návštěvnost hradu Karlštejn Rok Počet návštěvníků 276 000 2008 234 000 2009 211 000 2010 Zdroj: vlastní výzkum

Karlštejn a film Na Karlštejně narazíte na okamţitou podobnost s filmem. Velká část se točila právě zde. Exteriéry hradu vás okamţitě vtáhnou do atmosféry filmu. Film se podepisuje i na návštěvnosti. Kaţdé odvysílání Noci na Karlštejně přiláká v hlavní sezoně značný počet českých turistů. Zástupce kastelána pan Bc. Lukáš Kunst uvádí, ţe počet po odvysílání v následujícím víkendu výrazně vzroste. Mimo sezónu se vysílání filmu podepisuje na návštěvnosti oficiálních stránek hradu. Pozitivní vliv filmu si vedení hradu uvědomuje. V roce 2010 se Karlštejn účastnil první Hradozámecké noci. 37 českých hradů a zámku otevřely mimořádně své brány ve večerních hodinách. V rámci této akce probíhaly noční prohlídky hradu a další doprovodné akce. Na Karlštejně proběhlo na hlavním nádvoří noční promítání filmu Noc na Karlštejně –přímo na Karlštejně. Na obrázku 5. Je zachyceno promítání filmu. Hrad byl poprvé v historii otevřen 32 hodin v kuse.18 Další rozsáhlejší akce na hradu

17

hradkarlstejn.cz [online]. 2007 [cit. 2011-01-15]. Historie. Dostupné z WWW: . 18 hradozameckanoc.cz [online]. 2010 [cit. 2011-01-15]. Karlštejn otevřen přes noc nonstop. Dostupné z WWW: .

29

v souvislosti s filmem však ze strany vedení nejsou. Důvodem je stále velký podíl zahraničních turistů na návštěvnosti a autorská práva k filmu. Obr. 6: Karlštejn – Hradozámecká noc 2010

Zdroj: Praha.idnes.cz

3.5 Obec Tisá - kraj Letopisů Narnie Místo: Ústecký kraj, Českosaské Švýcarsko Natáčelo se zde: Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň (2005), Letopisy Narnie: Princ Kaspian (2008)

Popis Tisá se nachází v CHKO Labské pískovce. Originální bizarní tvary skal připomínají různé útvary (podoby obličejů, zvířat a jiných tvorů). Dnes je celá lokalita turisticky vyhledávaná a pro turistiku rozvinutá. V oblasti je pro turisty a horolezce 113 registrovaných lezeckých cest.19

Tisá a film Tiské stěny si vybrali novozélandští filmaři pro filmové zpracování díla Letopisy Narnie. Právě unikátní pískovcové útvary byly důvodem výběru zrovna Tiských skal. Film byl jedním z hlavních hitů roku 2005. Zaznamenal celosvětový úspěch. Toho si vedení obce bylo vědomo a hodlalo prezentovat oblast jako lákavý turistický cíl. Uţ během natáčení zde značně narostl zájem o tuto lokalitu. Filmaři zde postavili 19

tisa.cz [online]. 2001 [cit. 2011-04-07]. Úvod. Dostupné z WWW: .

30

kulisy, které zde stály několik týdnů. Vstup byl však zakázán. Filmařům šlo především o natáčení zasněţených scén, a proto musel sníh zůstat nedotčen. Kulisy byly po natáčení zase rozebrány, ale odkaz na film najdete uţ při pohledu na skalní motivy. Jeden natáčecí den přinesl obci 40 000 korun. Vedení obce další propagaci s odkazem na film neplánuje. Samotné natáčení zmiňuje na své internetové prezentaci.

3.6 Státní zámek Červená Lhota Místo: Kraj Vysočina, okres Třebíč Natáčelo se zde: Martin a červené sklíčko (1966), Zlatovláska (1973), To byla svatba, strýčku (1976), Princezna na hrášku (1976), O štěstí a kráse (1986), Pan Tau – film (1988), Nemocnice na kraji města – nové osudy (2008)

Popis Zámek Červená Lhota má ve svých základech zbytky tvrze ze 14. Století. Po roce 1530 vznikla dnešní renesanční podoba. Zámek byl pak dále přestavován. Zámek je charakteristický hlavně svou výraznou červenou fasádou. Zámek je situován uprostřed rybníka. Tento vodní zámek je velkým lákadlem pro turisty. Zámek ročně navštíví okolo 90 000 turistů.20

Červená Lhota a film Česká republika je známa velkou koncentrací pohádkových hradů a zámků. Zámek Červená Lhota je povaţován za jeden z nejpohádkovějších a je taky tak přezdíván. V roce 2007 Národní památkový ústav vypracoval anketu o nejpohádkovější hrad a zámek v ČR. Červená Lhota se umístila mezi prvními třemi místy. Na tomto zámku se natáčelo mnoho pohádek a filmů. Nejznámější je pohádka o Zlatovlásce (1973) která tento

zámek

proslavila.

Exteriéry

zámku

dokonale

nahodí

vzpomínku

na jiţ zmiňovanou pohádku. A při prohlídce interiérů můţete vidět i vybavení zámku, které se v pohádce také objevilo. Na zámku jsou v hlavní sezóně pořádány divadelní pohádkové večery. Výraznější propagace a akce spojené s pohádkovou filmovou minulostí však chybí.

20

zamek-cervenalhota.eu [online]. 2008 .

[cit.

31

2011-04-11].

Home.

Dostupné

z

WWW:

3.7 Telč Místo: Kraj Vysočina, okres Jihlava Natáčelo se zde: Srdce z celofánu (1939), Pyšná princezna (1952), Hudba z Marsu (1955), Chlapec a srna (1962), Aţ přijde kocour (1963), Majster kat (1966), Svatby pana Voka (1970), Hry lásky šálivé (1971), Bouřlivé víno (1976), Jak se budí princezny (1977), Woyzeck (1979), Nezralé maliny (1980), Něco je ve vzduchu (1987), Helimadoe (1993), Docela dlouhý den (1995), Vzpomínky na den (1995), Kouzelný měšec (1996), Caraibi Piráti (1998), Červený bedrník (1998), Z pekla štěstí (1999) Otcové a synové (1999), Začátek světa (2000), Z pekla štěstí 2 (2001), O ztracené lásce (2001), Stříbrná paruka (2001), Výlet (2002, Bathory (2008), Dům U Zlatého úsvitu (2009), Borgia (2010)

Popis Zámek v Telči patří mezi klenoty renesanční a pozdně gotické architektury v České republice. „Telč představuje jedinečné celistvě dochované drobnější celistvé město s vodním opevněním, dominantním zámkem dochovaným v podobě pozdně gotických a renesančních přestaveb a s mimořádně působivými frontami městských domů renesančního, barokního, klasicistního tvarosloví kolem náměstí.“.21 V roce 1992 bylo historické jádro města zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Telč a film Telč má bohatou filmovou a pohádkovou minulost. Je místem, kam filmové štáby na Vysočině jezdí nejčastěji. Státní zámek v Telči vyhrál v roce 2007 anketu o nejpohádkovější český hrad nebo zámek. Do filmového natáčení se občané Telče s nadšením zapojují a filmaři to oceňují. Kastelán zámků si také zahrál v několika filmech, které zde vznikaly. Pan kastelán Bohumil Norek vnímá natáčení v prostorách zámků jako velkou neplacenou reklamu. Uţ při samotném natáčení vnímá výrazně zvýšenou návštěvnost. Po premiéře filmu je zaznamenán další příval zájmu. Pan kastelán tedy vnímá přínos této spolupráce velice kladně. Po natočení filmu 21

telc-etc.cz [online]. 2008 [cit. 2011-04-12]. Vymezení památky. Dostupné z WWW: .

32

„Z pekla štěstí“ byla v prostorách zámku otevřená výstava, kde byly umístěny fotky z natáčení filmu. Výstava přilákala značný počet turistů.

3.8 Vinařství u Kapličky Místo: Jihomoravský kraj, okres Břeclav, obec Zaječí Natáčelo se zde: Bobule (2007), 2 Bobule (2009)

Popis Jihomoravské vinařství U kapličky je typickým vinařským komplexem. V blízkém okolí se nachází Lednicko – Valtický areál (UNESCO), CHKO Pálava a Novomlýnské Nádrţe. Vinařství je zaměřeno na výrobu kvalitních hroznových vín, které pěstují ve vlastních vinicích v okolí komplexu. Pro turisty je zde přichystána prohlídka sklepů s ochutnávkou vín nebo prohlídka technického zázemí s odborným výkladem. Ve vinařství se pořádají degustace vín, firemní a soukromé večírky a rauty a to vše s moţností ubytování přímo v areálu.22

Vinařství a film V dotazníkovém šetření byla oblast Pálavy a Jiţní Moravy respondenty často zmiňovaná. Respondenti uváděli tuto oblast ve spojení s filmem Bobule a 2Bobule, které se právě v této oblasti točily. Vinařství U Kapličky propůjčilo oběma filmu své exteriéry a interiéry. Uţ při příjezdu k vinařství fanoušci filmů poznají podobnost s filmem. Ing. Šárka Zaplétalová, hlavní pořadatelka firemních večírků a akci, potvrzuje, ţe lidé poznávají filmové místo. V otázce zvýšené návštěvnosti ale uvádí, ţe návštěvnost se po uvedení filmu nijak nezměnila. Vnímají to sice jako neplacenou reklamu, ale posun v návštěvnosti neregistrují. V rámci propagace není vinařství z hlediska filmu nijak propagováno. Kdyţ byly filmy uvedeny v kinech, tak byly umístěny reklamní bannery na internetových stránkách vinařství. Ve vinařství můţete zakoupit DVD nosiče s oběma filmy. Propagovat vinařství jako filmové místo do budoucna neplánují.

22

vinarstviukaplicky.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-14]. Vymezení památky. Dostupné z WWW: .

33

4 Srovnávací studie 4.1 Srovnání filmových míst Ve třetí kapitole byla popsána vybraná filmová místa. Jedním ze společných rysů všech těchto míst je, ţe tyto místa v minulosti poslouţila k filmové produkci. Jedním z hlavních cílů této práce bylo také zjistit, jak tyto místa vyuţívají této filmové minulosti. Nejvýraznější snaha propagovat danou lokality s odkazem na film je jednoznačně v Hošticích. Vesnice se pořád rozvíjí a modernizuje turistickou základnu. Ve vesnici najdete plno odkazů na filmy, které tam vznikly. Hoštice jsou tedy typickým filmovým místem u nás. U hradů a zámků je situace jiná. Hrad Karlštejn se v dotazníkovém šetření umístil ve všech otázkách v popředí. Vedení hradu vnímá přínos filmu kladně, ale výrazněji nepropaguje památku jako filmové místo. Jedním důvodem jsou autorská práva k filmu a druhým je zájem o zahraniční turisty, kteří film neznají. Zámek Telč je dalším výrazným filmovým místem. Vedení zámků aktivně přistupuje k natáčení a vnímá přínos jako neplacenou formu reklamy. Na svých internetových stránkách a propagačních materiálech zmiňují filmovou minulost místa, ale výraznější propagace nebo programy s ohledem na film neiniciuje. Podobná situace je také na zámku Červená Lhota. Výjimku tvoří hrad Bouzov. Tamní pohádková a filmová historie je také bohatá a vedení hradu v posledních letech vytvořilo nové programy, ve kterých odkazují na tyto pohádky. Večerní prohlídky v kostýmech pohádkových postav mají úspěch a pomáhají sniţovat rostoucí pokles návštěvnosti v posledních letech. Hrady a zámky se propagují výhradně jako historická a kulturní památka. Akciový pivovar v Dalešicích se výrazně prezentuje jako „Pivovar filmových Postřiţin“ a láká tak turisty. V letní sezoně pořádá hudební slavnosti s odkazem na film a zve na ně tvůrce filmu. Vystavují také filmové rekvizity. V tomto případě je propagace výrazně vyšší neţ u výše zmíněných hradů a zámků. Obec Tisá je známá svým unikátním přírodním bohatstvím. Natáčel se zde úspěšný film, který šel do kin po celém světě. Vedení obce kladně komentovalo zvýšený zájem turistů a přínos celého natáčení. Výraznější propagace tu však taky chybí a do budoucna se neplánuje. Oblast vinařství na Jiţní Moravě byla v dotazníku často uváděna. V hlavním místě, kde se v této oblasti film točil, neregistrují zvýšený zájem turistů kvůli filmu. Z toho důvodu neplánují propagovat místo

34

s odkazem na film. Výraznými filmovými místy jsou Hoštice a pivovar Dalešice. Na hradech a zámcích filmový odkaz částečně působí.

4.2 Ubytování a stravování Hoštice Penzion Ranč Šimona Pláničky: cena pokoje:200 – 350 CZK, Kapacita: 26 lůţek. Kemp JZD Hoštice: cena stanování: 50 Kč/osoba/noc. Restaurace, ubytování „U Javoru“: Slunce Seno Filmová hospůdka „U Javoru“ Restaurace s tradiční staročeskou kuchyní. Ubytování v chatkách Cena za chatku: 420 CZK/noc/chatka

Státní hrad Bouzov Hotel Bouzov: cena osoba/noc 490 – 590 CZK snídaně zahrnuta, Strava – polopenze 230 CZK/osoba, plná penze 330 CZK/osoba, součástí hotelu je i restaurace. Valáškův grunt: Cena osoba/noc 450 CZK snídaně zahrnuta, součástí hotelu je i restaurace Akciový pivovar Dalešice: Hotel cena osoba/noc 800 CZK (slevové akce při delším ubytování) snídaně zahrnuta. Restaurace je součástí celého komplexu. Denně otevřena po celý rok

Hrad Karlštejn Hotel Karlštejn: cena za dvojlůţkový pokoj ze snídaní: 1000 – 3500 Kč. Penzion Karlštej – Vinice: cena za dvoulůţkový pokoj se snídaní: 990 – 1200 CZK, třílůţkový pokoj se snídaní: 1650 CZK. Restaurace a penzion Pod Dračí skálou: cena za lůţko se snídaní 550 CZK/noc

Telč Penzion Danuše Telč: osoba/noc 450 - 600 Kč, Snídaně 35- 70 Kč. Penzion Batůžek: cena za ubytování 330 CZK/osoba. Restaurace U Zachariáše: restaurace v historickém jádru města- kapacita 80 míst

Obec Tisá Penzion Čtyřlístek: kapacita 21 lůţek cena za pokoj 550 CZK/noc, cena snídaně 90 Kč

35

Zámek Červená Lhota Restaurant Červená Lhota: kapacita 190 míst Ubytování 490 – 520 CZK/osoba. Snídaně formou bufetu 95 CZK/osoba.

Rodinné vinařství u kapličky: Penzion v areálu – Kapacita 100 lůţek. Cena: Základní 900 CZK/ osoba noc, apartmány 1600- 2200 CZK/noc Ceny ubytovacích a stravovacích zařízení se ve vybraných místech liší. Závisí to také na lokalizaci daného místa. Hrad Karlštejn je výrazně nejdraţší. Je situován v těsné blízkosti od hlavního města, coţ je jeho hlavní výhodou. Příval turistů je tedy značný a od toho se odvíjejí ceny sluţeb. U ostatních hradů a zámků jsou vybrané ubytovací a stravovací zařízení na podobné cenové kategorii. Výši těchto cen ovlivňuje i charakter památky a její atraktivita. Pivovar Dalešice a Rodinné vinařství u Kapličky jsou zařízení, která se přímo zabývají poskytováním ubytovacích a stravovacích sluţeb. Vinařství nabízí luxusní sluţby z oblasti vinařství a velkou sloţkou jejich klientely jsou společnost, které zde pořádají firemní večírky. Dále nabízí sluţby wellness centra. Vinařství je luxusní komplex, cena je zde na vyšší úrovni, ale to se odráţí v kvalitě sluţeb. Pivovar filmových Postřiţin v Dalešicích je podobným komplexem, který nabízí ubytování, restauraci, muzeum pivovarnictví a nespočet kulturních akcí, které jsou odkazovány na film. Výrazně nejlevnější lokalitou jsou Hoštice. Cenová hladina sluţeb je na výrazně niţší úrovní. Hoštice jsou venkovskou lokalitou a moderním ubytovacím centrem a turistickým zázemím. Ceny sluţeb jsou výhodné.

36

4.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření Dotazníkového šetření se zúčastnilo 298 respondentů. Dotazník obsahoval základní otázky, které se týkaly tuzemských filmových míst. Dotazník byl anonymní a z velké části byl vyplněn pomocí internetového portálu „Vyplnto.cz“, který je určen právě pro průzkumy tohoto typu. Dotazník najdete v příloze č. 4. Hlavním cílem dotazníku bylo získat základní informace o českých filmových místech. U první otázky bylo zjištěno, ţe 225 respondentů, zná nějaké tuzemské filmové místo. Těchto 76 % respondentů uvedlo, jaká místa u nás znají a co se v dané lokalitě natáčelo. Tab. 4: Filmová místa v České republice uvedena respondenty Pořadí

Filmová lokalita

Počet respondentů

1

Hlavní město Praha

78

2

Státní hrad Bouzov

74

3

Hrad Karlštejn

69

4

Obec Hoštice u Volyně

64

5

Zámek Červená Lhota

21

6

Město Karlovy Vary

15

7

Státní zámek Hluboká

14

8

Jiţní Morava - Pálava

13

9

Město Kroměříţ

12

10

Město Brno

10

11

Další odpovědi

93

Zdroj: vlastní výzkum V tabulce č. 4 jsou seřazena filmová místa, která byla respondenty uvedena nejčasněji. Kaţdý respondent uvedl jedno nebo více míst. Ze všech odpovědí bylo vybráno deset nejčastěji uvedených filmových míst. Respondenti nejčastěji uváděli Hlavní město Prahu - 78 respondentů (filmy zahraniční produkce). Mezi další tři vysoce hodnocené lokality patří Státní hrad Bouzov (74), hrad Karlštejn (69) a obec Hoštice 37

(64). Z ostatních míst v první desítce jsou výraznější zámek Červená Lhota (21) a zámek hluboká (14). Městské lokality zde reprezentují města Karlovy Vary (15), Kroměříţ (12) a Brno (10). 14 respondentů uvedlo oblast jiţní Moravy – Pálava (film Bobule). V dalších odpovědích jsou zařazeny lokality, které byly respondenty uvedeny méně neţ desetkrát. U druhé otázky bylo zjištěno, ţe 154 (52 %) respondentů v minulosti navštívilo tuzemské filmové místo. Odpovědi jsou znázorněny v grafu . 1.

Graf 1: Respondenty navštívená filmová místa

Zdroj: Vlastní Oproti první otázce se první dvě pozice prohodily. Státní hrad Bouzov se stal filmovým místem, které navštívilo 51 respondentů. Druhá zůstala Praha (39). Za ní hrad Karlštejn (24) a zámek Hluboká (11). Zámek Červená Lhota, město Kroměříţ a obec Hoštice u Volyně měli shodný počet respondentů (10). Opět se zde umístily Karlovy Vary (9) a oblast Pálava (5). Čtyři dotazovaní uvedli město Telč. V dalších odpovědích jsou uvedeny místa s počtem respondentů 4 a méně (74). V návaznosti na tuto otázku bylo zjištěno, jaká část respondentů navštívila filmová místa právě kvůli filmu. Ze 154 respondentů, kteří v minulosti navštívili filmové místo, jej navštívilo pouze 22 (14 %) kvůli filmu. Uvedená místa jsou interpretovány v tabulce č 5. U kaţdého místa je uveden příklad filmu, který se v dané lokalitě natáčel. 38

Tab. 5: Místa navštívená výhradně kvůli filmu Filmová lokalita

Počet respondentů

Film

Obec Hoštice u Volyně

7

Trilogie Slunce, seno,…

Státní hrad Bouzov

5

O princezně Jasněnce a létajícím ševci

Hrad Karlštejn

3

Nos na Karlštejně

Město Úštěk

2

Kolja, Rebelové

Státní zámek Hluboká

2

Pyšná princezna

Další odpovědi Zdroj: vlastní výzkum

16

V tabulce č. 5 je zařazeno prvních 5 nejčastěji uvedených míst. Obec Hoštice u Volyně jsou místem, které opravdu navštěvují lidé výhradně kvůli filmu. Hoštice navštívilo 10 dotazovaných a z toho 7 právě kvůli filmu. Oproti tomu Státní hrad Bouzov uvedlo v otázce č. 2 respondentů 51, ale jen pět respondentů navštívilo tohle místo z důvodu filmového natáčení. Hrad Karlštejn navštívili pouze 3 respondenti kvůli filmu. Město Úštěk a zámek Hlubokou uvedli 2 respondenti. V třetí otázce byly zjištěny filmové lokality, které respondenti plánují do budoucna navštívit. Graf 2: Filmová místa, která se respondenti chystaji navštívit

Zdroj: vlastní výzkum

39

Na tuto otázku odpovědělo 297 respondentů a pouze 73 (25%) dotázaných lidí se do budoucna chystá navštívit filmové místo. Zbylých 224 (75%) odpovědělo, ţe neplánují návštěvu filmového místa. V grafu č. X jsou seřazeny lokality, které byly nejčastěji uvedeny. Hlavní město Praha bylo uvedeno 13 respondenty. Hrad Karlštejn a obec Hoštice plánuje navštívit 9 respondentů. Zámek Červenou Lhotu a hrad Bouzov uvedlo 5 respondentů. Adršpašské skály, Karlovy Vary, Pálava, a hrad Perštejn uvedlo shodný počet respondentů (3). V dalších odpovědích je zařazeno 19 lokalit, které uvedlo dva a méně respondentů. Poslední graf ukazuje, jaká filmová místa znají respondenti v Olomouckém kraji. Graf 3: Uvedená filmová místa v Olomouckém kraji

Zdroj: vlastní výskum Z celkového počtu respondentů uvedlo 25 % filmové místo v Olomouckém kraji. Drtivá většina uvedla hrad Bouzov (63), na druhém místě pak hrad Helfštýn (10), město Olomouc (7), Náměšť na Háné (4) a Velké Losiny (2). Z výsledků dotazníků se podařilo zjistit, jaký je zájem veřejnosti o filmová místa. Na dotazník odpovědělo 297 respondentů. 76 % (225) těchto dotázaných lidí znalo jedno nebo více filmových míst u nás. Návštěvu filmového místa v České republice uvedlo 52 % (154) z celkového počtu dotazovaných a z těchto 52 % návštěvníků filmových míst, pouze 14% (22) navštívilo danou lokalitu z důvodu filmu. Filmové natáčení tedy není hlavním aspektem při výběru lokality, kam budou turisté cestovat. Většina respondenty uvedených a navštívených míst jsou hrady a zámky (hrad Bouzov, Karlštejn, Perštejn a zámky Hluboká, Červená Lhota, Telč) městské celky

40

(Praha, Brno, Karlovy Vary, Kroměříţ, Úštěk, Telč) prostředí venkova (Hoštice) a přírodní regiony (Adršpašské skály, Tiské skály, Pálava, Český ráj).

41

5 Návrh propagace a produktu filmových míst 5.1 Vysočina Tourism – Putování za filmem „Hliník se odstěhoval do Humpolce!“ známá věta z filmů Marečku, podejte mi pero! Tato věta proslavila Humpolec. V roce 2002 byla v Humpolci v parku Stromovka zbudována pamětní deska na počest člověku, kterého nikdy nikdo neviděl, ale zná jej takřka celý národ. Při slavnostním odhalení pamětní desky nechyběl ani herec Zdeněk Srstka a představitelé divadla Járy Cimrmana a scénáristé Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Pamětní deska je vyhledávána turisty s celé země. Někteří dokonce přiváţejí Hliníkovi dary. Další se fotografuji s Hliníkem na důkaz jeho existence. To poukazuje na zdravý humor našeho národa a na to, ţe fiktivní postava můţe díky recesistickému humoru obţivnout. Organizátorem této akce bylo Městské kulturní a informační středisko v Humpolci. Po velkých ohlasech na Hliníkovu pamětní desku bylo otevřeno Hliníkovo muzeum. Recesistické muzeum plné fotografii a rekvizit z filmu. Na památku si zde turisté mohou koupit trička „Hliník se odstěhoval do Humpolce“ nebo „Marečkovo Pero“. Jsou zde ke zhlédnutí krátké ukázky z filmu a výstavka 667 pohledů, které přišly na adresu tohoto fiktivního občana z celého světa. Příspěvkovou organizace Vysočina Tourism zaujal tento unikátní zájem o fiktivní filmovou postavu. Proto přišla s nápadem vybudovat na Vysočině filmovou stezku.23 V roce 2010 byla vytvořena filmová stezka, na které turisté poznají místa vzniku známých filmů, ale i místa spjata s hereckými osobnostmi. Celý projekt obsahuje mapu vysočiny, kde je stezka vyznačena a popisuje jednotlivá místa. Mapa obsahuje 51 filmových cílů. Produkt byl vydán v nákladu 5000 ks. Organizace zatím zaznamenává pozitivní reakce na celý produkt. Samotná distribuce začala aţ v lednu 2011 na veletrzích cestovního ruchu a bude pokračovat ještě minimálně příští rok.

23

infohumpolec.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-01]. HLINÍKárium v Humpolci. Dostupné z WWW: .

42

5.2 Návrh propagace filmového místa Propagovat lokalitu jako filmové místo je rozhodnutí o několika faktorech. Správa daného místa si musí v prvé řadě uvědomit, jaký produkt chce propagovat. Je pochopitelné, ţe hrady a zámky nebudou propagovány jako filmové místo, a jestli ano tak jen okrajově. Dalším důleţitým faktorem je konkrétní film, který se v dané lokalitě točil. Úspěšnost filmu je jedním ze základních faktorů. Vedení dané lokality si musí ujasnit, jestli místo bude propagovat výhradně jako filmové místo. Příkladem této lokality jsou u nás Hoštice. Hoštice jsou prezentovány jako filmová vesnička, ve které turisté objeví vyvinuté zázemí s odkazem na filmovou trilogii. Pořádají se zde akce s tvůrci filmu v prostorách natáčení a součástí jsou také rekvizity s filmu. Hoštice tedy mají potenciál propagovat vesnici jako filmové místo. V další řadě by se propagace Hoštic měla zaměřit na cílovou skupinu turistů. Mělo by jít o turisty, kteří vyhledávají místa tohoto typu. Proto by měla propagace probíhat v místech, kde se tento typ lidí koncentruje. Na internetových prezentacích spojených s filmem by měly být umístěné reklamní bannery s odkazem na Hoštice (např. stránky filmovamista.cz a csfd.cz). Další příleţitostí, je prezentovat danou lokalitu na filmových festivalech. Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech navštívilo v roce 2010 – 11 105 akreditovaných návštěvníků. Prezentovat např. Hoštice na tomto festivalu by byl velký přinos v návštěvnosti. Propagace by probíhala formou stánku v centru dění festivalu (centrum okolo hotelu Thermal a Karlovarské kolonády). Stánek by obsahoval reklamní plakáty, reklamní broţury a mapu filmové vesnice, a kalendář plánovaných akcí. Festival kaţdoročně probíhá koncem července, tedy na začátku hlavní letní sezony. Hlavním podnětem k návštěvě hradů a zámků jsou jejich historické a kulturní hodnoty. Propagovat památku jako filmové místo tedy nebude primárním bodem propagace. Velkou příleţitostí ve filmovém cestovním ruchu by mohly být ateliéry. Automobilka Škoda v Mladé Boleslavi uspořádala v roce 2011 den otevřených dveří. Akci navštívilo 75 000 lidí. Podobný projekt by například v ateliérech Barrandov mohl mít úspěch. Ateliéry jsou nejmodernější v Evropě a jsou atraktivní pro zahraniční filmaře. Právě otevření ateliéru veřejnosti po skončení natáčecí doby zahraničního filmu by mohlo filmové turisty zajímat. Podobnou činnost vyvíjejí ateliéry Praha – Hostivař, kde jsou celoročně postaveny kulisy seriálu Ulice. Vedení výjimečně pouští do zákulisí 43

vzniku seriálu veřejnost. Jednou moţnosti jak se do ateliéru podívat jsou soutěţe a druhou osobní domluva s vedením ateliéru. V ateliérech je moţnost potkat tvůrce a herce seriálu, coţ je pro veřejnost výjimečně atraktivní.

5.3 Případová Studie - zájezd 9. třída základní školy vyhrála v zeměpisné soutěţi 30 000 Kč. Třídní učitel a ţáci se rozhodli z vyhraných peněz financovat dvoudenní poznávací zájezd. Zájezd je naplánován pro 18 ţáku a dva pedagogy.

Jako hlavní cíl zájezdu si ţáci vybrali

filmovou vesničku Hoštice – místo kde vznikala slavná trilogie Zdeňka Trošky Slunce. V plánu zájezdu jsou i další filmová místa: Zámek Telč, Hrad Karlštejn, Ateliéry Hostivař. Celé dvoudenní cestování zajistí cestovní a dopravní kancelář OMEGATOUR. Obr. 7: Iveco – Euro 3

Zdroj: omegatour.cz Rok výroby: 2001 Počet míst: 24 Vybavení: video, lednice, kávovar, klimatizace Jízdné: 19,50 Kč/km24 Sazba za čekání: 120 Kč/hod25

24

omegatour.cz [online]. 2005 [cit. 2011-04-16]. Doprava. Dostupné . 25 Www.omegatour.cz [online]. 2005 [cit. 2011-04-16]. Doprava. Dostupné .

44

z z

WWW: WWW:

První den V 6:50 je sraz třídy na autobusovém nádraţí v Olomouci. V 7:00 odjíţdí zájezd směr město Telč. Po hodině cesty je naplánovaná 15 minutová hygienická zastávka v Brně. V 9:45 dorazí zájezd do Telče. Zde proběhne prohlídka historického jádra města a zámku. V programu bude zámecká trasa B (obytné místnosti) a prohlídka galerie Historických hraček. Na 12 hodin jsou rezervována místa v restauraci U Zachariáše, kde ţáci poobědvají. Restaurace se nachází v Historickém jádru města. Oběd potrvá hodinu. Po obědě třída odjíţdí směr obec Hoštice u Volyně. Po hodině cesty bude v Českých Budějovicích 15 minutová hygienická zastávka. V 15:30 dorazí zájezd do Hoštic. Autobus zastaví na parkovišti u penzionu Šimona Pláničky. V tomto penzionu se třída ubytuje do zarezervovaných pokojů a v 16:05 začne prohlídka filmové vesnice. Proběhne prohlídka celé vesnice a nejznámějších míst z trilogie. Na prohlídku bude navazovat kulturní program v JZD Dobrá Voda Hoštice, kde bude i volný program ve večerních hodinách. Ubytování a večeře jsou naplánovány v Penzionu Šimona Pláničky přímo v Hošticích.

Druhý den Ráno v 7:00 je snídaně v penzionu Šimona Pláničky. V 8:00 odjezd na hrad Karlštejn.

O půl desáté dorazí autobus do městyse Karlštejn, kde zaparkuje

na centrálním parkovišti. Třída projde městysem Karlštejn pěšky aţ k hradu. Ulice městyse jsou lemovány restauracemi a stánky, kde si můţou ţáci koupit suvenýry, nebo se občerstvit. V 10 hodin začne 100 minutová prohlídka 2. prohlídkové trasy. 2. prohlídková trasa „Tato trasa prochází východním křídlem Císařského paláce, horním patrem Mariánské věže a Velkou věží. Nabízí ke zhlédnutí historicky nejcennější prostory hradu Karlštejna. Malá hradní obrazárna se sbírkou grafiky, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kapli sv. Kateřiny, bývalou sakristii, vysutý věžní most, Hradní lapidárium, Velkou obrazárnu, Hradní knihovnu, s expozicí poslední přestavby hradu, věžní schodiště s nástěnnými malbami ze 14. století, kapli sv. Kříže…“26 Po prohlídce proběhne oběd v restauraci Pod Dračí skálou. Po obědě pokračuje zájezd do Hlavního města, kde třída navštíví hostivařské ateliéry, kde jsou postaveny

26

hradkarlstejn.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-16]. Prohlídkové okruhy. Dostupné z WWW: .

45

kulisy pro nekonečný seriál „Ulice“. Prohlídka zavede návštěvníky do zákulisí vzniku seriálu a budou mít moţnost vyfotografovat se s herci. Po prohlídce odjezd do Olomouce, kde zájezd končí Tab. 6: Itinerář zájezdu Den Km

1.

Místo

Čas

0

Olomouc hl. nádraţí

84

Brno

8:00

94

Telč

9:45

0

12:00

96

Telč České Budějovice

58

Hoštice

15:30

0

Hoštice

16:05

0

Hoštice

18:00

0

Hoštice

19:05

0

Hoštice

21:00

Hoštice Městys 110 Karlštejn Hrad 0 Karlštejn Městys 0 Karlštejn Praha 40 Hostivař Čerpací stanice 139 Měřín Olomouc hl. 140 nádraţí

7:00

14:15

Odjezd

Hygienická zastávka Prohlídka zámku a zámecké 11:45 galerie Oběd - restaurace u 13:00 Zachariáše 8:15

14:30 Hygienická zastávka Ubytování v Penzionu 16:00 Šimona Pláničky Prohlídka filmové vesnice a 18:00 filmového kravína 19:00 Večeře v penzionu Kulturní program v JZD 20:55 Dobrá Voda Večerka 8:00

Snídaně od 7:00

9:30

9:55

Prohlídka městyse Karlštejn

10:00

13:40

11:40 2. prohlídková trasa Oběd - restaurace Pod dračí 13:00 skalou Prohlídka ateliérů seriálu 15:20 "Ulice"

16:40

16:55 Hygienická zastávka

0

2.

Program

Příjezd Odjezd

12:00

Konec zájezdu

18:30

Zdroj: vlastní výzkum Časy uvedené v itineráři jsou orientační (+/- 15 minut)

46

Tab. 7: Ceník zájezdu Doprava Najeto 761 km (19,50 Kč/km) Čekání autobusu 25 hod (120 Kč/hod) Parkování Telč (150 Kč), Karlštejn (300 Kč) Celkem za dopravu

14839,5 3000 450 18300

Ubytování Penzion Šimona Pláničky (200 kč/noc) Celkem za ubytování

4000 4000

Vstupné Zámek Telč - Prohlídková trasa B, obytné místnosti (90 Kč/os) Zámecká galerie - expozice "Hračky nestárnou" (65 Kč/os) JZD Hoštice (20 Kč/os) Hrad Karlštejn - 2. prohlídková trasa (200 Kč/os) Celkem za vstupné

1800 1300 400 4000 7500

Stravování Restaurace u Zachariáše, Telč - oběd (90 Kč/os) Penzion Šimona Pláničky, Hoštice - večeře (85 Kč/os) Penzion Šimona Pláničky, Hoštice - snídaně (60 Kč/os) Restaurace pod Dračí skálou, Karlštejn - oběd (100 Kč/os) Celkem za stravování Celková cena zájezdu Zdroj: vlastní výzkum

1800 1700 1200 2000 6700 36500 Kč

Cena zájezdu přesáhla hodnovu výhry o 6500 Kč, zbylý obnos zaplatí vedení školy

47

Závěr Cílem této práce bylo zjistit, jak můţe filmová produkce zasahovat do cestovního ruchu. Abych mohl uskutečnit analýzu filmových míst, musel jsem získat patřičné základní informace. Začal jsem průzkumem literatury a internetových zdrojů. Prostudoval jsem patřičné materiály, vysvětlil pojem „filmové místo“ a zpracoval základní kategorizaci těchto míst. Dále jsem uvedl historii filmografie v České republice a zmapoval jsem organizace, které se zabývají propagací Českých filmových míst ve světě. Hlavní data jsem získal na základě dotazníkového šetření. Z dotazníkového šetření jsem zjistil, jaká filmová místa jsou v České republice nejznámější a jaký je zájem navštěvovat tyto lokality. Na základě těchto výsledků jsem vybral několik míst. Výběr je popsán v kapitole Metody práce. V další kapitole popisuji vybraná místa, která jsou podrobněji zkoumána. Pomocí průzkumu bylo mým cílem zjistit, jak film ovlivnil místo, jestli je místo propagováno jako filmové místo, a jak se natáčení podepsalo na návštěvnosti. Informace jsem získával pomocí řízeného rozhovoru s kastelány, starosty obcí a představiteli vedení daného místa. Na základě dotazníkového šetření jsem zjistil, ţe navštěvování těchto míst není výrazným podnětem k účasti na cestovním ruchu. Řada míst, která jsem v bakalářské práci uvedl, jsou spjata s jinými atraktivitami. Primárním motivem tedy není filmová minulost. Jinak je tomu v případě Hoštic, které tvoří jakousi výjimku, potvrzující pravidlo. Hoštice jsou příkladem toho, jak můţe úspěšný film proměnit obyčejnou vesnici v turistický cíl. Hoštice jsou nejtypičtějším filmovým místem v České republice Z rozhovorů jsem zjistil, ţe řada v práci popsaných lokalit mapuje zvýšenou návštěvnost po odvysílání filmového díla. I přes tento fakt, se popsané lokality neplánují výrazněji propagovat jako místa, kde vznikal film. Výstupem práce je itinerář dvoudenního zájezdu po filmových místech a mapa filmových míst v České republice. Můţe tedy film přispět ke zvýšení atraktivity dané lokality? Můţeme říct, ţe tento druh umění zvyšuje atraktivitu dané lokality, ale i přesto zatím film není výrazným podnětem k cestování.

48

Seznam použité literatury [1] SCHEJBAL, Ctirad. Typologie cestovního ruchu. Přerov: Vysoká škola logistiky o. p. s., Přerov, 2008. 97 s. ISBN 978-80-87179-03-1. [2] SCHEJBAL, Ctirad. Logistika cestovního ruchu. Přerov: Vysoká škola logistiky o. p. s., Přerov, 2009. 149 s. ISBN 978-80-87179-09-3. [3] LAUDIN, Radek. Nejznámější filmová místa křížem krážem po česku. Praha: Fragment, 2008. 125 s. ISBN 978-80-253-0578-2. [4] HENDL, Jan. Kvalitativní Výzkum. Praha: Portál, s. r. o., 2008. 408 s. ISBN 978-807367-485-4. [5] BEETON, Sue. Film - Induced Tourism. Tonawanda : Copyright, 2005. 268 s. ISBN 1-84541-014-9.

49

Internetové zdroje [1] czechtourism.cz [online]. 2005 [cit. 2011-03-31]. Charakteristika a význam cestovního

ruchu

v

Česku.

Dostupné

z

WWW:

. [2] kviff.com [online]. 2010 [cit. 2011-03-16]. Závěrečná tisková zpráva. Dostupné z WWW: . [3] czech.cz [online]. 2010 [cit. 2011-02-10]. Historie české kinematografie. Dostupné z WWW: . [4] novinky.cz [online]. 2010 [cit. 2011-01-11]. Evropská komise schválila Česku systém

filmových

pobídek.

Dostupné

z

WWW:

. [5] czech.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-14]. Moderní česká filmová tvorba. Dostupné z WWW: . [6]

cestovniruch.praha-mesto.cz [online].

2008

[cit.

2011-01-12].

Účast

na

mezinárodním veletrhu filmových lokací Locations Trade Show 2008. Dostupné z WWW:


filmovych-lokaci-Locations-Trade-Show-2008>. [7]

cestovniruch.praha-mesto.cz [online].

2008

[cit.

2011-01-12].

Účast

na

mezinárodním veletrhu filmových lokací Locations Trade Show 2008. Dostupné z WWW:


filmovych-lokaci-Locations-Trade-Show-2008>. [8] hosticeuvolyne.estranky.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Historie obce. Dostupné z WWW: . [9] hosticeuvolyne.estranky.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Historie obce. Dostupné z WWW: . [10] atlasceska.cz [online]. 2010 [cit. 2011-01-12]. Ubytování. Dostupné z WWW: . [11] hrad-bouzov.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-09]. Historie a zajímavosti. Dostupné z WWW: . [12] czechtourism.cz [online]. 2009 [cit. 2011-03-18]. Návštěvnost turistických cílů v ČR

2008.

Dostupné 50

z

WWW:

. [13] czechtourism.cz [online]. 2010 [cit. 2011-03-18]. Návštěvnost turistických cílů v ČR

2009.

Dostupné

z

WWW:

. [13] kudyznudy.cz [online]. 2010 [cit. 2011-05-04]. Akce. Dostupné z WWW: . [14] pivovar-dalesice.cz [online]. 2008 [cit. 2011-03-12]. Domů. Dostupné z WWW: . [15] hradkarlstejn.cz [online]. 2007 [cit. 2011-01-15]. Historie. Dostupné z WWW: . [16] praha.idnes.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-18]. Arlštejn v obleţení: poprvé otevřeno od večera do rána. Dostupné z WWW: . [17] hradozameckanoc.cz [online]. 2010 [cit. 2011-01-15]. Karlštejn otevřen přes noc nonstop. Dostupné z WWW: . [18]

tisa.cz [online].

2001

[cit.

2011-04-07].

Úvod.

Dostupné

z

WWW:

. [19] tisa.cz [online]. 2001 [cit. 2011-04-07]. Filmováni v Tisé. Dostupné z WWW: . [20] zamek-cervenalhota.eu [online]. 2008 [cit. 2011-04-11]. Home. Dostupné z WWW: . [21] telc-etc.cz [online]. 2008 [cit. 2011-04-12]. Vymezení památky. Dostupné z WWW:. [22] vinarstviukaplicky.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-14]. Vymezení památky. Dostupné z WWW: .

51

[23] infohumpolec.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-01]. HLINÍKárium v Humpolci. Dostupné

z

WWW:

. [24] omegatour.cz [online]. 2005 [cit. 2011-04-16]. Doprava. Dostupné z WWW: . [25] hradkarlstejn.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-16]. Prohlídkové okruhy. Dostupné z WWW: .

52

Seznam zkratek ČR

Česká republika

FAMU

Filmová a televizní fakulta akademických umění v Praze

CSFD

Československá filmová databáze

USA

United States of America

CFC

Czech Film Commission

Ks

Kusy

CZK

Česká koruna

Km

Kilometr

Obr.

Obrázek

JZD

Jednotné zemědělské druţstvo

Bc.

Bakalář

LTC

Locations Trade Show

53

Seznam obrázků Obr. 1: Film Slunce, seno, jahody

22

Obr. 2: Vlaková Zastávka Hoštice u Volyně

22

Obr. 3: Ranč Šimona Pláničky

24

Obr. 4: Informační tabule – parkoviště

25

Obr. 5.: Postřiţinské slavnosti: Jiří Schmitzer, Jaromír Hanzlík a Jiří Menzel

28

Obr. 5: Karlštejn – Hradozámecká noc 2010

30

Obr. 6: Iveco – Euro 3

44

Obr. 7: Filmová Hospůdka Hoštice

59

Obr. 8: Reklama v areálu JZD Hoštice

59

Obr. 9: Poukaz v areálu JZD

60

Obr. 10 Fotografie v restauraci u Javoru

60

Obr. 11: Pohádka O princezně Jasněnce

61

Obr. 12: Hrad Bouzov

61

Obr. 13: Postřiţiny

61

Obr. 14: Dalešický Pivovar

61

Obr. 15: Noc na Karlštejně

61

Obr. 16: Hrad Karlštejn

61

Obr. 17: Pohádka Z pekla Štěstí

62

Obr. 18: Zámek Telč

62

Obr. 18: Památník přistěhovalce Hliníka v Humpolci

63

Obr. 20: Hliníkuv památník – detail

64

54

Seznam grafů Graf 1: Respondenty navštívená filmová místa

38

Graf 2: Filmová místa, která se respondenti chystaji navštívit

39

Graf 3: Uvedená filmová místa v Olomouckém kraji

40

55

Seznam tabulek Tab. 1: Kategorizace filmových míst

14

Tab. 2: Návštěvnost státního hradu Bouzov

26

Tab. 3: Návštěvnost hradu Karlštejn

29

Tab. 4: Filmová místa v České republice uvedena respondenty

37

Tab. 5: Místa navštívená výhradně kvůli filmu

39

Tab. 6: Itinerář zájezdu

46

Tab. 7: Ceník zájezdu

47

56

Seznam příloh Příloha 1: Fotodokumentace Hoštice Příloha 2: Fotodokumentace srovnání filmu a skutečnosti Příloha 3: Památník - Humpolec Příloha 4: Dotazník Příloha 5: Filmová místa v České republice - mapa

57

Příloha 1: Fotodokumentace Hoštic Obr. 7: Filmová Hospůdka Hoštice

Zdroj: vlastní Obr. 8: Reklama v areálu JZD Hoštice

Zdroj: vlastní 58

Obr. 9: Poukaz v areálu JZD

Zdroj: vlastní Obr. 10: Fotografie v restauraci u Javoru

Zdroj: vlastní

59

Příloha 2: Srovnání filmů a skutečnosti Obr. 11: Pohádka O princezně Jasněnce

Obr. 12: Hrad Bouzov

Zdroj filmovamista.cz Obr. 13: Postřižiny

Zdroj: Vlastní Obr. 14: Dalešický Pivovar

Zdroj: filmovamista.cz Obr. 15: Noc na Karlštejně

Zdroj: filmovamista.cz Obr. 16: Hrad Karlštejn

Zdroj: csfd,cz

Zdroj: vlastní

60

Obr. 17: Pohádka Z pekla Štěstí

Zdroj: filmovamista.cz Obr. 18: Zámek Telč

Zdroj: filmovamista.cz

61

Příloha 3: Památník - Humpolec

Obr. 18: Památník přistěhovalce Hliníka v Humpolci

Zdroj: infohumpolec.cz

Obr. 20: Hliníkuv památník - detail

Zdroj: infohumpolec.cz

62

Příloha 4: Dotazník Dobrý den, jmenuji se Stanislav Hlobilek a studuji třetím rokem Vysokou školu logistiky o.p.s. v Přerově. Rád bych Vás tímto poprosil o vyplnění tohoto dotazníku zabývající se filmovými místy České republiky. Výsledná data z dotazníků budou pouţita v mé bakalářské práci. Dotazník je zcela anonymní a jeho vyplnění Vám zabere jen pár minut. 1. ZNÁTE FILMOVÁ V ČESKÉ REPUBLICE? UVEĎTE PROSÍM MÍSTO A NÁZEV FILMU: a) Ano

□

b) c)

NE

■ 2. NAVŠTÍVI(A) JSTE JIŢ NĚKTERÉ FILMOVÉ MÍSTO? BYLO TO: KDE SE NATÁČEL FILM: ANO

□

NAVŠTÍVIL (A) JSTE TOTO MÍSTO POUZE KVŮLI NATÁČENÍ FILMU?

□ANO NE

■

63

■NE

3. PLÁNUJETE V NÁVŠTĚVU FILMOVÉHO MÍSTA? UVEĎTE PROSÍM MÍSTO A NÁZEV FILMU:

a) ANO

□

b)

c)

NE

■ 4. ZNÁTE NĚJAKÁ FILMOVÁ MÍSTA V OLOMOUCKÉM KRAJI? UVEĎTE PROSÍM MÍSTO A NÁZEV FILMU:

a) ANO

□

b)

c)

NE

■ DĚKUJI ZA VÁŠ ČAS 64

KONTAKT E- mail: Hlobistvslg.cz

Autor Název BP Studijní obor Rok obhajoby BP Počet stran Počet příloh Vedoucí BP Oponent BP

Stanislav Hlobilek Filmová místa v České republice jako produkt cestovního ruchu Logistika cestovního ruchu 2010 65 5 Mgr. Kamil Peterek Mgr. Djamila Bekhedda

Bakalářská práce se zabývá filmovými místy v České republice a jejich návazností na cestovní ruch. Práce obsahuje definici pojmu „filmové místo“, historii české filmografie, analýzu vybraných filmových míst a jejich srovnání. V práci Anotace

jsou pouţité metody dotazníkové šetření, řízený rozhovor a terénní průzkum. Na základě poznatků obsahuje práce návrh itineráře nového produktu po filmových místech v České republice.

Klíčová slova

Film, filmové místo, cestovní ruch, dotazníkové šetření, Hoštice, popularizace, návštěvnost

Místo uložení

ITC (knihovna) Vysoké školy logistiky v Přerově

Signatura

65