Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
LÁZEŇSTVÍ JAKO TURISTICKÝ PRODUKT Spa as tourism product Bakalářská práce
Vedoucí diplomové práce: Ing. Martin ŠAUER, Ph.D.
Autor: Eva ŠEVČÍKOVÁ Brno, květen 2009
J mé no a p ř í j mení aut or a: Ná z e v di pl omové pr áce: Ná z e v pr ác e v angličt i ně: Ka t e dr a: Ve douc í di pl o mové pr áce: Rok obha j oby:
Eva Ševčíková Lázeňství jako turistický produkt Spa as tourism product regionální ekonomie a správa Ing. Martin Šauer, Ph.D. 2009
Anotace Předmětem diplomové práce „Lázeňství jako turistický produkt“ je rozbor lázeňství v České republice, zejména pak západočeských lázní. První část je zaměřena na popis turistického produktu. V druhé části se zabývám nabídkou a poptávkou po lázeňském cestovním ruchu. Uvádím, co všechno mohou lázně hostům nabídnout a jaká je po těchto produktech poptávka. Charakterizuji typické znaky lázeňského hosta a jeho rostoucí zájem o wellness produkty. V poslední části se pokouším navrhnout produkt lázeňského cestovního ruchu, tzv. kartu, která by usnadnila pobyt návštěvníkovi v destinaci a přiměla ho k čerpání co nejvíce sluţeb.
Annotation The goal of the submitted thesis “Spa as tourism product” is to analyze spa in Czech republic, especially Western spas. The first part is concentrated on describing of tourism product. In the second part I describe demand and offer of spa tourism. I mention what can spas offer to their guests and how is demand for this products. I characterize typical attribute of spa visitor and his increasing interest about wellness products. In the final part I´m trying to suggest a product of spa tourism - a card which can facilitate visitors stay in destination easier and force them to buy utmost of services.
Klíčová slova lázně, lázeňství, minerální prameny, turistický produkt, lázeňský host, wellness
Keywords spa, balneology, mineral springs, tourism product, spa guest, wellness
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Lázeňství jako turistický produkt vypracovala samostatně pod vedením Ing. Martina Šauera, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 15. května 2009 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Martinu Šauerovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji p. Miloslavovi Sehnalovi za pomoc při překladu německých textů.
OBSAH ÚVOD .........................................................................................................................................7 1
PRODUKT CESTOVNÍHO RUCHU ..............................................................................9 1.1 1.2 1.3
2
LÁZEŇSTVÍ A CESTOVNÍ RUCH ..............................................................................18 2.1 2.2 2.3
3
KARLOVY VARY ...........................................................................................................28 MARIÁNSKÉ LÁZNĚ ......................................................................................................31 FRANTIŠKOVY LÁZNĚ...................................................................................................33 KONKURENCE ...............................................................................................................35
POPTÁVKA PO LÁZEŇSTVÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI .................................38 4.1 4.2 4.3 4.4
5
HISTORIE LÁZEŇSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE ...................................................................19 SMĚRY LÁZEŇSTVÍ........................................................................................................20 LÁZEŇSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE ..................................................................................22
NABÍDKA LÁZEŇSTVÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI ...........................................25 3.1 3.2 3.3 3.4
4
ÚROVNĚ PRODUKTU CESTOVNÍHO RUCHU ....................................................................11 IMAGE DESTINACE ........................................................................................................12 ŢIVOTNÍ CYKLUS DESTINACE ........................................................................................13
ANALÝZA POPTÁVKY – LÉTO ........................................................................................40 ANALÝZA POPTÁVKY – ZIMA ........................................................................................41 ANALÝZA POPTÁVKY KARLOVY VARY ........................................................................43 SPECIFIKA TYPICKÉHO LÁZEŇSKÉHO NÁVŠTĚVNÍKA .....................................................44
PRODUKT LÁZEŇSTVÍ – „KARTA“ .........................................................................45
ZÁVĚR ....................................................................................................................................48 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................................49 INTERNETOVÉ ZDROJE ....................................................................................................50 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................................51 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................51 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................51
ÚVOD Odvětví cestovního ruchu patří mezi největší a nejrychleji se rozvíjející průmysly světa. Důvodem je zejména rostoucí fond volného času. Díky rozvíjejícím se technologiím a modernizaci výroby se ve většině zemí zkracuje pracovní doba a lidem se tak otevírá moţnost cestovat. Důleţitá je také dostatečná míra uspokojení základních ţivotních potřeb, která umoţňuje uspokojovat i méně naléhavé potřeby, jako je např. cestování. Dalším významným předpokladem cestování je svoboda pohybu jednotlivce a na ni navazující otevírání hranic. Toto umoţňuje cestování nejen v rámci vlastního státu – domácí cestovní ruch, ale i vycestování do zahraničí – zahraniční cestovní ruch. V posledních desetiletích se výrazně zvyšuje podíl zahraničního cestovního ruchu a rostou vzdálenosti. Je to způsobeno modernizací dopravy a rozvojem informačních a komunikačních technologií. Dochází ke zkracování vzdáleností a novým trendem je zkracování dovolené. Cestovatelé tak mohou za kratší čas poznat více zajímavých míst a lákají je i vzdálenější destinace, které byly dříve v podstatě nedostupné. Právě atraktivita území, která můţe být původem přírodní nebo člověkem vytvořená, nabádá lidi k cestování. Pro spoustu zemí je cestovní ruch nezanedbatelným příjmem národního rozpočtu a kladně ovlivňuje hned několik národohospodářských ukazatelů. Většina zemí zaujímá k cestovnímu ruchu kladné stanovisko a snaţí se jej podporovat a nalákat do svých regionů co nejvíce turistů. Příjem z cestovního ruchu za rok 2008 podle ČNB činil pro Českou republiku 99 751,4 mil. Kč. Jedná se o příjmy z dopravy, ubytování, stravování, nákupů, zábav a jiných oblastí, kde turisté utrácejí své peníze. Dalším důvodem podpory cestovního ruchu ze strany státu je zvýšení zaměstnanosti. Rostoucí cestovní ruch otvírá nové moţnosti na trhu práce, zejména v oblasti sluţeb. Ekonomika cestovního ruchu tvoří 8,4% celosvětové zaměstnanosti, coţ znamená, ţe kaţdý dvanáctý (dle výzkumu WTTC) pracuje v odvětví cestovního ruchu. Pro Českou republiku je to podle CzechTourism kaţdý desátý, který je zaměstnán v cestovním ruchu nebo v souvisejícím odvětví. Nesmíme také zapomenout na to, ţe rozvoj cestovního ruchu má značné výhody i pro místní obyvatelstvo. Díky cestovnímu ruchu se budují tzv. veřejné statky, které podporují cestovní ruch, ale jsou přínosem také pro místní obyvatele. V případě cestovního ruchu se jedná zejména o dopravní infrastrukturu, turistické stezky, turistické značení, informační tabule, osvětlení, studánky s pitnou vodou, odpadkové koše apod. Nezanedbatelná je také ochrana přírodních, kulturních a historických památek. Jejich navštěvováním se zvyšuje všeobecná vzdělanostní úroveň obyvatelstva. Cestovní ruch bohuţel neznamená jen kladný přínos pro národní ekonomiku, ale má i negativní aspekty v podobě ohroţení svých přírodních a kulturních krás a znečištění ţivotního prostředí. Přívaly návštěvníků a nedostatečná ochrana hodnot můţe způsobit, ţe přírodní krásy, které vznikaly tisíce let, nenávratně zmizí. Stejně tak je třeba chránit domorodé obyvatelstvo a jeho kulturní hodnoty před přívalem civilizace, 7
zvláště pak v méně rozvinutých zemích. Kontaktem méně vyspělého obyvatelstva s návštěvníky z vyspělých zemí zpravidla dochází k tomu, ţe domorodé obyvatelstvo přejímá kulturu a obyčeje návštěvníků a jejich vlastní kultura pomalu upadá. V poslední době se nároky turistů neustále zvyšují. Lidé si chtějí ve svém volném čase odpočinout, zaţít něco nového, případně se něčemu přiučit. Roste diverzifikace účastníků cestovního ruchu, mění se jejich poţadavky, zvyšují se jejich nároky a to, co od dovolené očekávají. V dnešním uspěchaném světě stále důleţitější roli sehrává odpočinek a relaxace. Spousta lidí začala jezdit za odpočinkem do lázeňských středisek a tyto přizpůsobují své produkty novým poţadavkům. Lázeňská střediska musí reagovat na měnící se poptávku a neustále inovovat nabízené produkty, aby uspokojila co nejvíce turistů a obstála v rostoucí konkurenci. K novým trendům patří zejména wellness a s tím spojené rozvíjení sluţeb pro turisty. Cílem této bakalářské práce je pokusit se navrhnout produkt cestovního ruchu – lázeňství v západočeských lázních. Na základě analýzy současné nabídky a poptávky lázeňství a wellness se pokusím navrhnout produkt, který by zvýšil konkurenceschopnost západočeských lázní v rámci České republiky i zahraničí, zpříjemnil návštěvníkovi pobyt a přiměl ho k čerpání co nejvíce sluţeb.
8
1 PRODUKT CESTOVNÍHO RUCHU Produkt obecně je všechno, co můţeme nabídnout zákazníkům a co vede k uspokojení jeho hmotných i nehmotných potřeb. Podle Kotlera je cílem podniku dosáhnout toho, aby produkty či nabídku odlišil od ostatních producentů a zlepšil způsobem, který přiměje cílový trh, aby je preferoval a dokonce za ně případně platil i vyšší cenu (Kotler 2000: 115). Produktem cestovního ruchu rozumíme destinaci, kterou chceme na trhu realizovat. Jedná se o ucelenou nabídku atraktivit, sluţeb a potenciálních záţitků, kterou nabízíme turistům. Destinace je jedním produktem sloţeným zároveň z bezpočtu dalších produktů (Palatková 2006: 25). Marketing destinace můţeme označit jako vědomou i nezáměrnou kooperaci, protoţe všechny subjekty v destinaci spoluvytvářejí její charakter. Destinace představuje sociálně-kulturní jednotku fyzickou (geografická lokalita, fyzické charakteristiky), stejně jako nehmotnou (historie, lidé, tradice) (Palatková 2006: 25). Je ovlivňována nejen vnitřními událostmi, ale i externími faktory, současností i minulostí a stejně tak realitou a mýty. Můţe na ni být nahlíţeno také jako na soubor příleţitostí, tedy na kombinaci turismu, sezony, místa, způsobu organizace cesty, motivace v daném čase a typu ubytování. Pochopení destinace jako produktu umoţní analyzovat všechny jeho části a produktové řady, zkoumání produktu z hlediska poptávky umoţní vţít se do situace a přehodnotit produkt z pohledu návštěvníka. Bieger zdůrazňuje, ţe turistický produkt má následující zvláštnosti (Bieger 1996): -
produkt je sestaven z mnoha dílčích produktů. Návštěvník nekupuje pouze jednu sluţbu, ale celý svazek, na kterém se podílí spousta různých producentů je abstraktní, sloţený z mnoha komponentů, jako je čas, prostor a osoba. Turistické destinace musí být důvěryhodné a chráněné značkou nebo image způsob utváření produktu je ve veřejném zájmu, protoţe ovlivňuje ekonomii, ekologii a obchodní politiku. Přináší do destinací značný příjem
Ze strany návštěvníka je produktem cestovního ruchu komplexní záţitek od chvíle, kdy opustil domov, do jeho návratu. Jedná se o to, co si můţe odnést, tj. záţitky, zkušenosti, splněná přání. Znamená celkovou nabídku cestovního ruchu, zejména sluţeb, jako je ubytování, stravování, informační a průvodcovské sluţby. Produkt cestovního ruchu se skládá z následujících komponentů (Kiráľová 2003: 87): -
primární nabídka destinace – ovlivňuje motivaci a určuje výběr destinace návštěvníky sekundární nabídka destinace – vytváří podmínky pro pobyt a díky ní můţeme vyuţít primární nabídku destinace
9
-
přístupnost destinace – patří sem náklady, rychlost a pohodlí návštěvníka při dosaţení destinace image destinace – silně ovlivňuje výběr destinace i image zařízení v rámci něho přiměřená cena – pro návštěvníka je sumou nákladů, kterou vynaloţí na cestu, ubytování, stravování a ostatní sluţby v destinaci, a je ovlivněna sezónou, výběrem aktivit, kurzem měny, způsobem dopravy, vzdáleností od destinace, výběrem destinace i zařízení cestovního ruchu
Podle Pauličkové je nejdůleţitější vlastností produktu v regionálním a městském marketingu kvalita. Kvalitu poskytovaných sluţeb je nezbytné neustále a pravidelně kontrolovat – měřit (Paličková 2005: 64). Výsledný produkt se tedy odvíjí od toho, co můţe destinace návštěvníkovi nabídnout a toho, co návštěvník poptává a od destinace očekává. Můţe se jednat o jednotlivé sluţby aţ po komplexní balíček sluţeb, který návštěvníkovi zajistí bezstarostný pobyt v destinaci. Návštěvník tento produkt chápe jako zkušenost za určitou cenu. Nemůţeme nabídnout všem návštěvníkům stejný produkt a stejně tak neexistuje destinace, která by vyhověla poţadavkům všech návštěvníků. Různí návštěvníci mají různá přání a potřeby. Z tohoto důvodu je nutná segmentace návštěvníků do jednotlivých homogenních skupin, které mají přibliţně stejné poţadavky. Toto usnadňuje tvorbu produktů a produktových balíčků. Dle Kotlera je nepřetrţité zdokonalování produktů ta správná strategie, zejména v případě, ţe firma dokáţe se zdokonalenými produkty přicházet jako první ze všech (Kotler 2000: 22).
Produkt cestovního ruchu je zejména souhrn poskytovaných sluţeb a sluţby jako takové mají na rozdíl od výrobků následující vlastnosti (Payne 1996: 15): -
-
nehmatatelnost – sluţby jsou abstraktní a nehmatatelné, nemůţeme je zhodnotit ţádným fyzickým smyslem, nelze si ji před koupí prohlédnout a málokdy ji lze vyzkoušet. Některé faktory, které představují kvalitu nabízené sluţby, jako je spolehlivost, osobní přístup poskytovatele sluţby, důvěryhodnost, jistota apod., lze ověřit aţ při nákupu a její spotřebě. Zákazník má tak ztíţený výběr. proměnlivost – sluţby nejsou standardní, ale jsou vysoce proměnlivé. Nelze u nich provádět výstupní kontrolu kvality, jako tomu bývá u zboţí. Poskytování sluţeb je závislé na lidech, není tedy moţné poskytnout úplně stejnou sluţbu opakovaně. Je obtíţné ji standardizovat.
10
-
-
nedělitelnost – výroba a spotřeba sluţeb je neoddělitelná od zákazníka, většinou probíhá současně. Je vyráběna a spotřebovávána na stejném místě a v určitém čase. Pokud existují nějaké distribuční kanály, tak jsou v případě sluţeb velice krátké. pomíjivost – sluţby nemůţeme skladovat, uchovávat, znovu prodávat nebo vracet. Pokud je nevyuţijeme ihned, nárok na jejich spotřebu zaniká.
Sluţby se mění v závislosti na mnoha faktorech, například zda závisejí spíše na zařízeních (hotely) nebo na lidech (kadeřnické sluţby). Výsledkem sluţby není převod vlastnictví, ale vyţaduje určitou interakci se zákazníkem.
1.1 Úrovně produktu cestovního ruchu Kaţdá destinace se snaţí prodat svoji jedinečnost a vytvořit své produkty tak, aby byly diferencovány kvalitou, vyuţitím unikátních, např. přírodních předpokladů a uspěly na trhu. Produkt cestovního ruchu spojuje ubytovací, stravovací a dopravní sluţby, sluţby turistických atrakcí, touroperátorů a agentů, organizací destinačního marketingu a další. Odvíjí se od přirozených kulturně-historických a přírodních předpokladů destinace nebo můţe být výsledkem lidských aktivit, které vytvářejí materiálně-technickou základnu. Kaţdý produkt můţeme chápat jako soubor tří rovin (Palatková 2006: 136): Jádro produktu, které tvoří jeho vnitřní část a je spojené s identifikací klientových potřeb. Určuje základní motivaci výběru destinace návštěvníkem. Jedná se o to, co návštěvník skutečně kupuje a čím uspokojuje svoji osobní potřebu. Jádro produktu se sestává z primární a sekundární nabídky destinace. Primární nabídka nejvíce ovlivňuje motivaci a jedná se o přírodní potenciál (reliéf a morfologické poměry, klima, hydrologické poměry, rostlinstvo a ţivočišstvo), kulturně-historický potenciál (památky architektonické, technické, národněhistorické a lidová architektura), kulturní zařízení (muzea, galerie, divadla, skanzeny, hvězdárny…) a kulturní akce (výstavy, kongresy, veletrhy, sportovní akce, festivaly, koncerty, náboţenské akce). Materiálně technická základna je sekundární nabídkou destinace cestovního ruchu. Patří sem ubytovací a stravovací zařízení, sportovně rekreační a zábavní zařízení a dopravní zařízení s výraznou rekreační funkcí jako jsou vleky a lanovky. Řadíme sem také informační kanceláře, směnárny a cestovní kanceláře. Hmotný produkt (reálný produkt) zahrnuje konkrétní formální nabídku s daným termínem, místem a stanovenou cenou. Je obalem produktu a jedná se o image destinace, kterou můţe ovlivnit kvalita poskytovaných sluţeb, značka destinace, komunikační strategie nebo výroba a distribuce suvenýrů. Pracovníci marketingu mají za úkol tento produkt vytvořit, vyzdvihnout jeho klady a tím přilákat do destinace návštěvníky. Kaţdá destinace by měla mít vytvořenou svou vlastní značku a heslo, které bude vystihovat základní charakteristiku 11
oblasti. Značka by měla vyjadřovat uţitné hodnoty, které návštěvníci v destinaci hledají. Existence této značky vyţaduje design manuál, kde je přesně uvedeno a rozpracováno kdy a jakým způsobem lze značku pouţít. Image destinace je zjednodušený symbol, který je zaloţený na individuálních představách návštěvníka, jeho názorech a postojích. Na image destinace mají velký vliv i suvenýry, které destinaci propagují a zviditelňují a mohou být příjmem destinační společnosti. Na kaţdém suvenýru by mě lo být logo nebo značka destinace. Rozšířený produkt (vnější obal) poskytuje návštěvníkovi přidanou hodnotu k reálnému produktu. Můţe se jednat o sluţby, které jsou turistům poskytovány „navíc“ jako např. transfer lyţí zdarma, sleva na vybrané sluţby apod. Zahrnujeme sem také veškeré sluţby, které jsou návštěvníkům poskytovány po návštěvě destinace (věrnostní systémy slev, informace o nových produktech destinace).
1.2 Image destinace Image destinace velice úzce souvisí s problematikou umisťování, segmentace a brandingu. Jedná se často o stereotypní, selektivní představu místa, která je charakterizovaná očekáváním něčeho nového a dosud nepoznaného, coţ bývá prvotní motivace v turismu. Image destinace ovlivňuje řada faktorů, jako je výše výdajů na pobyt, klima, krajina a kultura, relaxace. Bývá povaţována za mnohem významnější faktor rozhodovacího procesu, neţ jsou hmatatelné sloţky produktu. Image je podle Kotlera způsob, kterým vnímá společnost nebo její produkty veřejnost (Kotler 2007: 359). Levy definuje image spíše jako soubor domněnek a reakcí. Vidí v něm symbol a ne objekt sám o sobě, ale něco, co se k němu vtahuje. Podle Murphyho přestavuje image mentální mapy světa a tvorbu jeho vnímání. Lawson a Baud-Bovy označuje image jako výraz celkových individuálních znalostí, dojmů, předsudků a emocionálních myšlenek jednotlivce nebo více osob o konkrétním předmětu nebo místě. Přes velké mnoţství definic image destinace se teoretici nemohou shodnout v otázce, zda podniknutí cesty podněcuje osobnost klienta nebo image destinace. Důvodem je nedostatek informací v rozhodovacím procesu ve vazbě na vytváření image. Image destinace ovlivňuje rozhodovací proces, který se týká výběru aktivit a destinací. Turista je přímým účastníkem poskytované sluţby, má s ní spojené vysoké finanční a časové náklady, proto musíme vytvořit kladnou iluzi o destinaci. Image destinace by měl být jednoduchý, srozumitelný a odpovídajícím způsobem graficky zpracovaný. Významnou roli hraje snadná zapamatovatelnost a zejména pravdivost (Palatková 2006: 129). Image destinace má dlouhodobý charakter, a protoţe nepodléhá náhlým změnám, je obtíţné ji změnit. Je tvořen tradičními formami reklamy, na základě 12
informací získaných od touroperátorů, informací prezentovaných v televizi formou zpráv nebo dokumentů. Významnou úlohu hrají vlastní zkušenosti, a potom zejména vyţádané informace od známých a příbuzných. Národní organizace cestovního ruchu bývá prvním subjektem, na který se turisté nebo touroperátoři ze zahraničí obracejí, takţe musí vytvářet příznivý dojem a musí pečlivě zváţit, jaké charakteristiky a atributy destinace pro propagaci vybrat. Image destinace je více diferencovaná a komplexní pro turisty, kteří jiţ destinaci navštívili. Je silně ovlivněna komunikačními nástroji, reklamou a PR. Můţe být významnějším faktorem pro jedinečné destinace, neţ pro ty, které jsou blízkými substituty. Podle Palatkové (Palatková 2006: 132) image destinace, a s ním související umisťování destinace na trhu spolu se strategií značky, představuje velmi významnou součást strategického marketingu. Sem řadíme také analýzu ţivotního cyklu produktu destinace, identifikaci trţních příleţitostí, segmentaci trhu i rozbor motivace v marketingu destinace.
1.3 Životní cyklus destinace Ţivotní cyklus destinace jako sluţby je velmi podobný ţivnotnímu cyklu výrobku. Stejně jako on má hlavní fáze zavádění na trh, růst, zralost a útlum (Vašíková 2008: 97). Kaţdé stadium ţivotního cyklu má vliv na konkrétní strategii a ziskový potenciál a těchto jednotlivých příleţitostí je nutné vyuţít. Fáze cyklu a jejich délka se odvíjí od typu destinace, kvality produktu, jeho vlastností a návštěvníků, kterým se produkt nabízí. Poskytovatel produktu musí velice často produkt modifikovat dle přání zákazníků, moderních trendů, sezónnosti či módnosti. Produkt, který měl velký úspěch na trhu před několika lety, jiţ třeba vůbec nemůţe uspokojit současného návštěvníka. Trh se vyvíjí velmi dynamicky, potřeby a poţadavky návštěvníků se neustále mění, proto některé produktové řady nebo jejich komponenty zastarají, jejich prodej poklesne, přestanou být poskytovány, případně klesne zájem o destinaci samotnou. Zájem či nezájem o destinaci, její produkty a jejich komponenty, v čase můţeme vyjádřit pomocí grafu ţivnotního cyklu. Hlavní funkcí ţivotního cyklu destinace podle Buhalise je usnadnění porozumění vývoje turistického produktu a destinace a tímto poskytnout vodítko pro strategické rozhodování. Marketingové strategie se mají zaměřit na budování povědomí a propagaci produktu destinace v počátečním stadiu cyklu, zatímco musí být také projednávána image a znovu navrţení a znovu vypuštění produktu v pozdějších fázích (Buhalis 1999: 104). Z hlediska dráhy vývoje destinace můţeme rozlišovat dva základní druhy cestovního ruchu: masový (hromadný) cestovní ruch a individuální cestovní ruch. Toto dělení představuje jedno ze základních kritérií pro vymezení kontinua mezi tzv. „měkkým“ a „tvrdým“ cestovním ruchem (Pásková 2003). Při rozvoji „měkkého“ cestovního ruchu se jedná zejména o dlouhodobě zaměřené aktivity, které jsou charakterizované převáţně individuální návštěvností destinace a jejím hlavně endogenním rozvojem. Rozvoj „tvrdého“ cestovního 13
ruchu je naopak souborem krátkodobě orientovaných aktivit, je rozvojem exogenním, zaloţeným na hromadné návštěvnosti destinace. Z tohoto je patrné, ţe „měkký“ cestovní ruch má spíše plochou křivku destinačního vývoje, na rozdíl od strmé trajektorie vývoje destinace u „tvrdého“ cestovního ruchu. V případě rozvoje „tvrdého“ cestovního ruchu je dynamika ekonomického růstu nestálá, neboť exogenní aktéři v dostatečné míře neznají skutečnou hodnotu destinačních zdrojů, a to zejména jejich hodnotu pro místní obyvatele. Naopak při rozvoji „měkkého“ cestovního ruchu probíhá ekonomický růst pozvolněji, ale to je vyrovnáno jeho relativní stabilitou. Pro zachování kontinuity vývoje destinace musíme usilovat o udrţení rovnováhy mezi působením exogenních a endogenních aktérů. Podle Kotlera jsou ţivotním cyklem výrobku podmíněny čtyři věci (Kotler 2007: 360): -
výrobek má omezený ţivot prodeje výrobků procházejí čtyřmi rozdílnými stadii, ze kterých kaţdé představuje pro prodávajícího odlišné výzvy, příleţitosti a problémy zisky v různých stadiích ţivotního cyklu stoupají a klesají výrobky vyţadují v kaţdém stadiu ţivotního cyklu odlišné marketingové, finanční, nákupní, výrobní a personální strategie
Obrázek 1: Životní cyklus destinace počet návštěvníků
inovace strategie zralost stabilizace
růst úpadek
uvedení na trh vývoj čas
Pramen: Palatková 2006: 98
Vývoj nového produktu destinace vychází ze základní koncepce strategie rozvoje cestovního ruchu. Cílem tvorby nového produktu je zaplnění mezery na trhu, náhrada nebo rozšíření současného produktového portfolia. Dále to můţe být reakce na změnu poptávky na trhu, na novou nabídku ubytování, sluţeb v dopravě apod. Zdroje nových myšlenek můţou např. 14
vyplývat z výzkumu trhu, napodobení konkurence, analýz trţních mezer, výsledků zkoumání aktivit spotřebitelů nebo ze zahraničních zkušeností. V tomto období management destinace hledá náměty a nápady pro tvorbu produktu, poptávka po něm však ještě nemusí existovat. Destinační společnost ale jiţ vydává finanční prostředky. Ve fázi zavádění na trh je nová nabídka poprvé nabídnuta klientům, začínají se realizovat první prodeje, vzniká poptávka po produktu. Jsou vynakládány značné finanční prostředky na reklamu a podporu prodeje. Nejdůleţitějším úkolem marketingu je uvést nový produkt do podvědomí návštěvníků a vzbudit o produkt zájem. Tato fáze je charakteristická pomalým růstem a nízkým ziskem. Je to fáze objevitelská, kdy do destinace většinou zcela neorganizovaně proudí malý počet individuálních návštěvníků. Návštěvníci jsou otevření novým myšlenkám, preferují dobrodruţnější formu cestování, které si zpravidla zajišťují individuálně. Často se jedná o návštěvníky ze vzdálenějších destinací, kteří jsou přitahováni odlišnými nebo jedinečnými přírodními a kulturními charakteristikami destinace. Návštěvnost je nepravidelná a ve vznikající destinaci není téměř ţádná infrastruktura cestovního ruchu. Dochází ke značnému kontaktu turistů s místním obyvatelstvem, protoţe tito turisté se zpravidla snaţí poznat jazyk a místní kulturu a jsou jí obvykle příznivě přijímáni. Turisté takto zprostředkovávají své zkušenosti a dávají rozhodující impuls pro zvyšování návštěvnosti destinace pro náročnější segmenty, které vyhledávají větší pohodlí a jistotu. Na fázi zavádění na trh navazuje fáze růstu, která je charakteristická rozvojem produktu. Narůstá prodej, zvyšují se zisky a rozvíjí se suprastruktura cestovního ruchu. Zejména místní obyvatelé se začínají realizovat v podnikání cestovního ruchu. Poskytují sluţby a vybavenost pro návštěvníky. Kontakt mezi návštěvníky a místním obyvatelstvem zůstává stále intenzivní a dochází k jeho komercializaci. Produkt si našel zákazníky, dobře se prodává a začíná se vyznačovat sezónností. Je nutné směřovat propagaci vzhledem k formujícím se zdrojovým oblastem destinace. Jiţ v této fázi je nutné začít vytvářet nové produkty a přizpůsobovat poptávce ty současné. Konkurence vstupuje do boje a začíná kopírovat produkt. Růst přechází do fáze zralosti, kdy na trh vstupují konkurenti s podobnou nabídkou, často za niţší ceny. Je nutné sniţovat ceny na úroveň těch konkurenčních, sniţuje se zisk a zvyšují se náklady na reklamu a podporu prodeje. Destinace usiluje o udrţení své pozice na trhu, přichází s novými produkty a snaţí se vyzdvihnout klady a odlišnosti rozšířených produktů. Disponuje uţ dobře vymezeným okruhem zdrojových oblastí. Klesá aktivita místních obyvatel v oblasti cestovního ruchu a tito jsou často vytlačováni většími a sofistikovanějšími zařízeními. Dochází k výrazné propagaci místních atraktivit, z nichţ některé jsou uměle rozvíjeny a komercionalizovány. Masový cestovní ruch s sebou přináší některé neţádoucí dopady na ekonomické, ekologické a socio-kulturní prostředí. Je nezbytné, aby docházelo k systematickému plánování rozvoje cestovního ruchu za účelem zamezení překročení hranice únosné kapacity území pro rozvoj cestovního ruchu. Intenzita cestovního ruchu, měřená počtem návštěvníků, dosahuje v této fázi nejvyšších hodnot, proto je nezbytné zabezpečit regionální a národní plánování. Není neobvyklé, ţe počty návštěvníků často v hlavní sezóně 15
převyšují počet domácích obyvatel. Stále se zvyšující nároky na standard sluţeb a vybavení vedou k importu surovin, materiálů, ale i sezónní pracovní síly. Dochází k rozvoji dříve se nevyskytujících sluţeb, ale i sportovních a kulturně zábavních sluţeb a tím dochází ke změně ţivotního stylu obyvatel. Poslední fází ţivotního cyklu destinace je útlum, pokles. Klesá zájem o produkt, klesají prodeje i trţby protoţe se zpomaluje tempo růstu návštěvnosti. Ti přestávají destinaci vyhledávat, protoţe ji povaţují za jiţ nezajímavou, přelidněnou a neschopnou poskytnout jim nevšední záţitek. Navíc díky značné délce provozování zařízení cestovního ruchu mohou být nyní starší zařízení povaţována za druhořadá a nepřitaţlivá. Destinace se ale snaţí “sklidit” co se ještě dá a neúspěšné produkty stahuje z prodeje. Destinace má pevně zakotvenou immage, ale jiţ není moderní. Management destinace spoléhá především na jiţ zavedenou klientelu a zaměřuje se na konferenční formy cestovního ruchu. Klesá atraktivnost destinace spojená s její původností. V této fázi se zhoršuje postoj domácího obyvatelstva angaţovaného v cestovním ruchu, protoţe se sniţují jejich příjmy, ale rostou neţádoucí vlivy vysoké návštěvnosti. Tato poslední fáze můţe skončit třemi způsoby, a to úpadkem, stabilizací nebo inovací. Úpadek vede ke ztrátě a můţe vést aţ k odstranění produktu z nabídky. Jde o situaci, kdy na konci svého cyklu jiţ destinace není schopna konkurovat novějším a modernějším destinacím a zaţívá tak pokles v počtu i geografickém rozsahu zdrojových oblastí. Dochází ke změnám ve struktuře zařízení cestovního ruchu a jejich proměně na neturistická zařízení, jako jsou ubytovny, sanatoria, domovy důchodců, byty apod. Díky poklesu ceny dochází ke zkupování zařízení cestovního ruchu místními obyvateli. Při stabilizaci se prodej ustálí na jisté výši a uţ dále neklesá. Inovací se dá vhodnou strategií původní nabídka destinace obnovit a oţivit poptávka. Lze toho docílit zlepšením kvality produktů, rozšířením jejich nabídky nebo orientací na nové cílové trhy. Oţivení se dá docílit výstavbou dodatečné infrastruktury a umělých atraktivit. Základ úspěšnosti v případě omlazení můţe spočívat v jedinečnosti, kterou změna immage destinace přinesla. Destinace cestovního ruchu můţe inovaci uskutečnit prostřednictvím (Kiráľová 2003: 98): -
-
inovace existující produktové řady/komponentu produktu orientace na nové trţní segmenty zlepšení komunikace s návštěvníky intenzivní propagace, uspokojování potřeb a poţadavků prostřednictvím návštěvy destinace, čímţ dochází k prodlouţení průměrné délky pobytu, opakování návštěv v destinaci, případně ke zvýšení pohybu návštěvníků v rámci destinace vyvolání nové potřeby (příkladem můţe být venkovský cestovní ruch, průmyslový cestovní ruch, zelený cestovní ruch, klášterní cestovní ruch apod.) nalezení nového segmentu rozšířením vybraného trhu (vytvoření nového produktového mixu, resp. produktové řady pro ty návštěvníky, kteří by jinak do destinace nepřišli, například vybudováním kongresových kapacit, wellness centra, golfového hřiště apod.) 16
-
vyuţití existující sluţby na uspokojení nových či dalších potřeb apod.
Aby byla destinace na trhu úspěšná a předcházela vnějším rizikům, je třeba, aby měla v portfoliu produktové řady a komponenty produktu v kaţdé fázi ţivotního cyklu. Zároveň ale není pravidlem, ţe daný produkt projde všemi fázemi vývoje. Některé fáze lze přeskočit nebo v nich dlouhodobě zůstat. Vše záleţí na produktu, trzích, na kterých se prodává, segmentech zákazníků, kterým se nabízí.
17
2 LÁZEŇSTVÍ A CESTOVNÍ RUCH Vědní obor zabývající se lázeňstvím nazýváme balneologií. Zahrnuje blaneoterapii jako léčebnou a preventivní lékařskou disciplínu. Současná balneologie se ve výběru svých léčebných prostředků neomezuje jen na přírodní léčivé zdroje, jako tomu bylo v minulosti, ale kombinuje toto léčení i s dietoterapií (výběr speciálně upravené stravy), fyzioterapií (pohybovou léčbou včetně léčebného tělocviku), masáţí, terénní kúrou, dále s jinou fyzikální léčbou, a konečně i s léčbou medikamentózní. Balneoterapii povaţujeme dnes většinou za součást fyziatrie nebo fyzikálního lékařství. K balneologii se řadí celá řada pomocných a i vysloveně nelékařských přírodovědných a technických oborů (Bucharovič a spol., 2001: 15). Lázeňské sluţby tvoří komplex činností souvisejících s lázeňskou léčbou a pobytem v lázních. Léčba je zaměřena na prevenci, účastí na ní se předchází onemocnění a u nemocných se má dosáhnout stabilizace nebo zlepšení zdravotního stavu. Lázeňství vyţaduje existenci přírodních léčivých zdrojů, jako jsou léčivé vody, vřídelní plyny, léčivá bahna apod. Dále vyţaduje zařízení umoţňující pobyt během lázeňské léčby – ubytování, stravování, kulturně-společenské a pohybově-sportovní vyţití. S ohledem na to Hesková diferencuje lázeňské sluţby na základní lázeňské služby (zdravotnické, ubytovací, stravovací, společensko-kulturní) a doplňkové služby (léčebná kosmetika, manikúra, pedikúra, wellness, prodej suvenýrů, směnárenské sluţby) (Hesková 2006: 114). Základní sluţby jsou součástí individuálního lázeňského léčebného reţimu a představují produkt lázeňského podniku. Zdravotnické sluţby obsahují lékařské prohlídky a vyšetření, která určí průběh lázeňské léčby. Ta je zaloţená na vyuţívání mnohostranného příznivého účinku přírodních léčivých pramenů na organismus člověka a je doplněná léčebnou výţivou, farmakoterapií a fyzioterapií (vodoléčba, elektroléčba, světloléčba) a léčebným cvičením. Ubytovací sluţby poskytují hostům ubytovací zařízení, jako jsou lázeňská sanatoria nebo lázeňské hotely. Tato zařízení musí svým stavebním řešením a dispozičním uspořádáním zohlednit skutečnost, ţe hostům slouţí na přechodný pobyt v délce většinou několika týdnů, a proto jim musí poskytnout dostatek pohodlí. Stravování hostů má charakter léčebné výţivy a organizuje se restauračním způsobem s ohledem na diety, které jsou vypracované podle jednotlivých chorob. Společensko-kulturní a pohybově-sportovní aktivity obohacují pobyt lázeňských hostů tak, aby v něm převládaly pozitivní pocity a relaxace. Část těchto aktivit můţe být organizována i pro širší zájmovou veřejnost (místní obyvatele). Základní lázeňské sluţby poskytují pouze zařízení lázní, nabídka doplňkových sluţeb je organizována i dalšími dodavateli, kteří mají zařízení v lázeňském místě. Lázeňství vychází z poznatku, ţe zdravotní stav obyvatel je jedním z nejdůleţitějších indikátorů kvality ţivota. Součástí péče o zdraví je tedy i lázeňská péče. Jejím cílem je léčit nemoci s vyuţitím přírodních léčivých zdrojů a niţším zatíţením organismu léky zabraňovat zhoršování zdravotního stavu nemocných. Dále pak napomáhat zmírňování zdravotních 18
problémů a předcházet vzniku nemocí. Podstatná je zdravotně-preventivní funkce lázeňského cestovního ruchu. Lázeňský cestovní ruch je jedním z nejefektivnějších druhů cestovního ruchu, který se podílí na rozvoji zahraničního cestovního ruchu a představuje pro Českou republiku nezanedbatelné příjmy.
2.1 Historie lázeňství v České republice Vyuţívání přírodních léčivých zdrojů, koupele, pití vod, lázně a lázeňské léčení hrály v lékařství odedávna významnou roli jako jeden z nejstarších způsobů terapie, pouţívané od nepaměti aţ do současnosti (Kříţek 1987: 7). Okolo vývěrů minerálních a termálních vod ke koupelím a k pití vznikala léčebná místa. Také loţiska rašeliny, slatiny a bahna poskytovala cenný léčebný materiál pro ohřívané koupele a zábaly, které byly oblíbené u revmatiků. U zrodu lázeňských míst však nebyly vţdy jen přírodní zdroje, ale i silná osobnost reformátorského léčitele, která prosadila nové metody, vyuţívající třeba jen obyčejné studené vody v rozmanitých aplikačních formách k léčení. Lázně a lázeňství nejsou rozloţeny ve světě rovnoměrně. Vyuţitelné přírodní zdroje se odedávna vyskytovaly na mnoha místech, ale lázeňství v našem slova smyslu zůstalo převáţně evropskou záleţitostí. Dále se v menší míře vyvíjelo v Číně, Japonsku a Indii. Nejstarší tradice lázeňství jsou v Evropě v Itálii, dále v Německu, ve Francii, Španělsku a pak u nás, v Polsku a v Rusku (Kříţek 1987: 7). Česká republika je mimořádně bohatá na léčebné minerální prameny a lázně. Vyuţívání přírodních léčivých zdrojů, koupelí, pití vod, lázní a lázeňské léčení má celosvětově několikasetletou tradici a české a moravské lázně patří mezi nejvyspělejší na světě. Lázeňská tradice v České republice začíná jiţ v 15. století (Vystoupil a spol. 2006), kdy byly jedinečné minerální prameny vyuţívány k léčebným účelům. Ke vzniku lázní se váţe také řada pověstí, mezi neznámější pak ta o lovu Karla IV. a pronásledování jelena, který se zachránil skokem ze skály. Honící psi ale zahynuli ve vroucí vodě a tak bylo objeveno Vřídlo, které dalo vznik pozdějším Karlovým Varům. Jelen se později stal symbolem vody. Zlatým věkem českého lázeňství se stalo 18. a 19. století, kdy během této doby byly u kaţdého kvalitnějšího pramene vody zřizovány stáčírny a první lázeňské domy. Důleţitou roli při zakládání lázní hrály šlechtické rody, které hnala představa finančních zisků, prestiţe a společenského uznání. Významnou roli hrála také církev, která u tzv. zázračných studánek zřizovala kaple a poutní místa. Postupem doby dochází k rozvoji lázeňství a to zejména léčebných procedur a lázeňských center, která svým návštěvníkům nabízejí stále lepší sluţby. Dochází k zastřešování zřídel, staví se velké lázeňské domy a kolonády. Pobyty v lázních se stávají jistou známkou společenského postavení, lázeňská města se proměňují v kulturní 19
centra a křiţovatky cestovního ruchu. Lázeňská města se rozrůstají v malebných krajinných oblastech a jsou zajímavá svou architekturou. České lázeňství se v 19. století stává pojmem, jeho sluţby vyuţívají návštěvníci z celého světa. Patří mezi ně i řada význačných osobností té doby. Lázně nabízí velmi širokou paletu rozličných sluţeb a léčebných postupů, které jsou aplikovány na různé nemoci a postiţení. Toto vše se děje v krásném prostředí moderních lázeňských center, která jsou většinou v malebné přírodě. Světovou proslulost si získaly především západočeské lázně, které z význačných osobností navštívili např. Goethe, Chopin, Beethoven či Wagner. V průběhu 20. století lázeňský ţivot ochromila Druhá světová válka a po ní následující odsun německých obyvatel z českého pohraničí. Pokles návštěvnosti také způsobilo rozdělení Evropy ţeleznou oponou a po ní následující komunistická vláda, která přinesla znárodnění a nešetrné zavádění těţebního průmyslu v oblastech výskytu kvalitních minerálních vod. Společenské změny po roce 1989 znovu oţivily lázeňský cestovní ruch a otevřely tak nové moţnosti. Se změnou ţivotního stylu dochází k rozšíření tradiční nabídky lázeňských pobytů o nové formy relaxačních, regeneračních a zkrášlovacích programů, které vhodně doplňuje široká škála sportovních aktivit jako je golf, cykloturistika, tenis a fitness. Tyto speciální rozšířené programy nabízí téměř všechna lázeňská zařízení v České republice.
2.2 Směry lázeňství Můţeme říci, ţe v současnosti existují v Evropě dva směry lázeňství a to tradiční léčebné lázeňství se silným medicínským zázemím (Německo, Rakousko, Česká republika, Slovenská republika, Polsko) a také wellness a zdravotní cestovní ruch (Španělsko, Itálie, Francie). Skandinávské země povaţují lázeňství spíše jako prevenci proti nemocem (CZeCOT). Oba tyto proudy ovlivňují názory na další vývoj našeho lázeňství. Má na ně vliv mnoho obtíţně kontrolovatelných vlivů jako je demografický vývoj, ekonomické, kulturní, politicko-právní síly, změny v poptávce a neustále sílící konkurence. Tradiční léčebné lázeňství jsou především sluţby spojené s klasickým léčebným pobytem pacienta v lázních. Jedná se zejména o pacienty, kteří do lázní přijíţdějí na doporučení lékaře, aby zlepšili svůj zdravotní stav. Při nástupu do lázní absolvuje pacient vstupní vyšetření lázeňským lékařem a během svého pobytu je pravidelně monitorován a vyhodnocován jeho zdravotní stav. Vychází se z předpokladu, ţe léčebný pobyt by neměl být kratší neţ tři týdny, protoţe aţ po této době se začnou v plné míře projevovat blahodárné účinky léčby. Po ukončení lázeňského pobytu se pacient podrobí výstupní prohlídce, při níţ lékař posuzuje příznivý účinek léčby.
20
Při léčení se v lázeňství vyuţívá celá řada lázeňských procedur, např. - léčebné vodní koupele, - plynové koupele, - plynové injekce, - parní lázeň, - masáţe, - inhalace, - cvičení v bazénu, - zábaly – bahenní, slatinové a rašelinové, - pitné kúry, - termoterapie, - elektroterapie a magnetoterapie, - dietoterapie, - fototerapie. Velice důleţitou součástí ozdravného pobytu jsou ubytovací sluţby, jejichţ kvalita je významně vnímána pacientem. Lázeňská střediska se většinou sestávají z celého komplexu budov, které pacientovi poskytují pohodlí a jednoduchý a pohodlný přístup k bazénům, lázeňským sluţbám, ubytování a stravování. V rámci pobytu v lázních má pacient zajištěno přímo ve středisku i stravování. Pacienti jsou rozděleni do několika typů diet, podle kterých mají upravený jídelníček. Diety jsou součástí celkové léčby a měly by být pro její zdárný průběh pacienty dodrţovány. Stravování je pravidelné a je kladen velký důraz na dodrţování pitného reţimu. Pacientům je doporučováno pít vodu z léčivých pramenů. Důleţitou součástí lázeňského pobytu je i vyuţívání dalších sluţeb poskytovaných v lázeňském městě. Jedná se většinou o kulturní a společenské akce, při kterých je pacient spíše divákem, neţ aktivním účastníkem. Omezení je dáno jeho zdravotním stavem, který brání většímu sportovnímu vyţití. Pacienti tak chodí hlavně do divadla, kina, na zábavní večery, koncerty, přednášky, výstavy, do heren a kasin. Ti s lepším zdravotním stavem pak navštěvují taneční večery nebo provozují sporty jako je golf, tenis, kuţelky, jízda na koni, turistika, cykloturistika, chodí do posiloven, fitness center apod. Na druhou stranu wellness reaguje na změnu poptávky na trhu, která se projevuje stále sílícím zájmem o pobyty rekondiční a regeneračně-relaxační, které jsou kratší, většinou desetidenní, týdenní nebo víkendové. Zájem o tyto pobyty mají lidé, kteří si nemohou dovolit delší pobyt nebo nechtějí věnovat několik týdnů na pobyt v lázeňském zařízení, a přesto chtějí udělat něco pro své zdraví a učinit alespoň krátkodobou změnu rytmu kaţdodenního ţivota. Mezi nejčastější důvody volby kratšího wellness pobytu patří zejména vysoká pracovní vytíţenost, obava o ztrátu zaměstnání, péče o člena rodiny nebo rodinného mazlíčka, nedostatek finančních prostředků nebo jiné vyuţití volného času. Tyto pobyty si platí návštěvníci z vlastních zdrojů a bývají nákladné. 21
Mezi nadstandardní procedury můţeme zařadit: - akupunkturu a akupresuru, - baňkování, - lymfodrenáţe, - masáţe – reflexní, thajské, aromaterapické, čokoládové, medové, - solné jeskyně - zábaly – čokoládový, medový, - koupele – bylinné, bahenní, rašelinové, pivní, - oxygenoterapie. Tradiční lázeňské sluţby se přeměňují do podob, které stále náročnějším návštěvníkům poskytnou pocit relaxace a uvolnění. Nabídka lázeňských zařízení se tak přizpůsobuje poţadavkům poptávky. Celé zařízení se modernizuje a je vyuţíváno také nových metod a přístupů, které pocházejí z různých exotických krajin. Hosté wellness zařízení jsou většinou ubytovaní v hotelích s vyšší kvalitou ubytování, dále mohou vyuţívat penzionů nebo ubytování v soukromí. Stravování probíhá individuálně, případné diety si zváţí hosté sami. Navštěvují restaurační zařízení, kterých bývá v lázeňském místě dostatek. Tato zařízení se snaţí dbát na klid a celkovou uvolněnost atmosféry. Dále hosté navštěvují celou řadu kaváren, cukráren, čajoven a večer vináren a barů. V lázeňském místě je také spousta prodejen rychlého občerstvení, lázeňských oplatků nebo místních gastronomických specialit. Lázeňští hosté vyuţívají bohaté nabídky sportovních zařízení a jejich účast je aktivnější, neţ tomu je u pacientů v případě tradičního lázeňství. To je dáno především lepšími fyzickými silami a niţším věkem. Celkovou nabídku dále rozšiřují wellness a relax centra, salony krásy a v poslední době také moţnost vyzkoušet si různé adrenalinové sporty, jako je např. zorbing, let balonem nebo bungee jumping.
2.3 Lázeňství v České republice České lázeňství má, jak jsem jiţ zmiňovala, velice bohatou tradici a díky velmi dobré kvalitě přírodních léčivých pramenů si získalo mimořádný věhlas v evropském povědomí. Lázeňská místa se stala významnými středisky cestovního ruchu s vysokým podílem zahraniční návštěvnosti (hosté převáţně z Německa a Ruska). Lázně také přispívají ke sniţování sezónnosti jednotlivých míst cestovního ruchu. V České republice je lázeňství legislativně upraveno Lázeňským zákonem č. 164/2001 Sb. Tento zákon definuje lázeňské místo jako území nebo část obce případně více obcí, v němţ se nacházejí přírodní léčebné lázně, stanovené za lázeňské místo podle tohoto zákona. Dále také definuje přírodní léčebný zdroj a zdroj přírodní minerální vody a vymezuje, ţe k účelům 22
lázeňské péče lze vyuţívat pouze ty zdroje minerální vody a plynu, o nichţ je vydáno příslušné osvědčení. Stanovuje také ochranná pásma k ochraně zdroje před činnostmi, které mohou nepříznivě ovlivnit jeho chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti, jeho zdravotní nezávadnost, zásoby a vydatnost zdroje a podmínky pro stanovení přírodních léčebných lázní a lázeňského města. Jako minerální vody jsou celosvětově označovány podzemní vody, které mají zvláštní chemické či fyzikálně chemické vlastnosti. V českých zemích se jiţ tradičně rozlišují minerální vody od vod obyčejných podle pěti kritérií (Bucharovič a spol., 2001: 380): -
celkové mnoţství rozpuštěných látek obsah oxidu uhličitého teplota radioaktivita obsah některých důleţitých látek, jako je např. sirovodík, ţelezo, arsen, jod apod.
Lázeňská místa jsou v České republice rozloţena značně nerovnoměrně. V Západočeských lázních je situováno asi 43 % všech lázeňských zařízení (82 zařízení) a 46% lůţkové kapacity v ČR. Na dalším místě dle rozsahu lůţkové kapacity je Olomoucký kraj následovaný Zlínským krajem (Vystoupil a kol.: 76). Většina nejvýznamnějších lázní se nachází v Čechách a jsou situována do tzv. lázeňského trojúhelníku, který tvoří Karlovy Vary, Františkovy lázně a Mariánské lázně. Mezi další významná lázeňská města patří Luhačovice, Teplice, Třeboň, Jáchymov a Poděbrady. V Praze a na Vysočině nemá ţádná lokalita statut lázeňského místa. V současnosti (2006) je v České republice celkem 34 míst se statutem lázeňského místa a několik dalších obcí usiluje o jeho vznik (Vystoupil a kol.: 76). Celkově lázeňskou péči v roce 2008 v rámci celé České republiky podstoupilo 373 328 dospělých pacientů, 2 069 pacientů v dorostovém věku a 8 017 dětských pacientů. Z celkového počtu pacientů si plně hradilo lázeňskou léčbu 113 041 občanů ČR a 154 015 cizinců. Na náklady veřejného zdravotního pojištění se léčilo celkem 79,3% pacientů. Celkový počet cizinců léčených v českých lázních vzrostl od roku 2004 o 31%. Ještě rychleji roste počet pacientů, kteří si hradí léčebnou péči z vlastních zdrojů nebo jim tuto péči hradí jiné subjekty mimo veřejné zdravotní pojištění (např. zaměstnavatel apod.). V roce 2004 to bylo 45 301 pacientů a za rok 2008 jejich počet dosáhl jiţ 113 041 osob, coţ je 249,5% nárůst. V roce 2008 strávili pacienti v českých lázních celkem 5 782 888 ošetřovacích dnů a na jednoho pacienta v rámci zdravotního pojištění komplexní lázeňské péče připadlo v průměru 26,4 ošetřovacích dnů v lázních, v rámci příspěvkové lázeňské péče pak 21,2 ošetřovacích dnů, na tuzemce samoplátce 6,2 dnů a platící cizinci strávili v lázních v průměru 13,6 ošetřovacích dnů. Nejčastěji se vyskytující indikací v lázních u dospělých byly v roce 2008 nemoci pohybového ústrojí a potom nemoci trávícího ústrojí.1 1
http://www.uzis.cz/download.php?ctg=20&search_name=l%E1ze%F2®ion=100&kind=21&mnu_id=6200 23
V Českých lázních se léčí následující choroby: - duševní poruchy, - koţní nemoci, - funkční neplodnost a gynekologická onemocnění, - nemoci oběhového ústrojí, srdce a cév, - nemoci pohybového ústrojí, - obezita a nadváha, - nemoci trávicího ústrojí, - nemoci neurologické, - nemoci dýchacího ústrojí, - onkologická onemocnění, - pooperační a poúrazové stavy, - poruchy metabolismu, - cukrovka, - nemoci močových cest.
Obrázek 2: Lázně v České republice
Pramen: CZeCOT
24
3 NABÍDKA LÁZEŇSTVÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI Karlovarský kraj patří mezi nejnavštěvovanější kraje České republiky a z hlediska cestovního ruchu není významný pouze pro své lázně, ale nabízí také spoustu dalších atraktivit. Území Karlovarského kraje je v evropském měřítku ojedinělé počtem vývěrů minerálních vod a plynů a také pestrostí jejich chemického sloţení. Počet vývěrů dosahuje několika set. Území má vysokou estetickou hodnotu - zvlněný terén, smíšené lesy, roztroušená vegetace. Mezi oblasti zajímavé pro cestovní ruch patří území Slavkovského lesa, podhůří Krušných hor s pěknými výhledy do volné krajiny, oblast Doupovských hor, Ašsko, povodí řeky Ohře a oblast Ţluticka a Bochovska. Oblast Chebské pánve má ráz harmonické krajiny s vyváţeným vlivem přírodních a kulturních prvků. Toto území je ukázkou kultivované zemědělské krajiny s vysokou estetickou hodnotou. V oblasti nejsou větší zdroje devastace krajiny, území Chebské pánve je zvlášť vhodné pro rozvoj cykloturistiky. Oblast Krušných hor má značný potenciál pro rozvoj jak zimního (Boţí dar a Klínovec), tak letního cestovního ruchu. Chybí však kvalitní turistická infrastruktura. Tabulka č. 1: Klimatické poměry v Karlovarském kraji Krušné hory 4-8oC 8-13 oC 7-20 dnů 50-85 dnů 700-1200 mm 80-150 dnů
průměrná roční teplota průměrná teplota ve vegetačním období počet letních dnů počet ledových dnů roční úhrn sráţek sněhová pokrývka
Západočeské lázně (lázeňský trojúhelník) 5-8 oC 10-14 oC 15-35 dnů 35-55 dnů 550-10000 mm 50-85 dnů
Pramen: Rajonizace cestovního ruchu ČSR, Praha 1981
Velká část krajiny Karlovarského kraje je krajinou kulturní, poznamenanou v kladném slova smyslu historickými zásahy člověka. Jedná se o krajinu s dochovanou původní venkovskou a drobnou architekturou (boţí muka, kapličky, smírčí kříţe apod.). Tyto objekty jsou krajinotvorným prvkem a činí území Karlovarského kraje z hlediska cestovního ruchu velmi přitaţlivé. Nalezneme zde také mnoţství hradů a zámků, které přilákají nejednoho turistu. Bohuţel, je zde stále spousta zanedbaných kapliček, polorozbořených hospodářských stavení a boţích muk. Na tuto skutečnost je zapotřebí soustředit pozornost, neboť významně ovlivňuje mínění přijíţdějících návštěvníků o Karlovarském kraji a můţe je od dalších návštěv odradit. K turisticky nejnavštěvovanějším kulturně-historickým objektům v Karlovarském kraji patří hrad Loket, zámek Kynţvart, klášter Teplá a zámek Bečov nad Teplou. Nachází se zde rovněţ spousta rozhleden jako Diana, Goethova vyhlídka, Vyhlídka Karla IV. Z kulturního dění jistě stojí za zmínku Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, Festival uprostřed Evropy (Cheb) a Dětský filmový festival Oty Hofmana (Ostrov).
25
Rozvoj turistické infrastruktury významně ovlivňuje existence zvláště chráněných území, pásem hygienické ochrany vod a chráněných oblastí přirozené akumulace vod. Moţnosti budování turistické infrastruktury stanovují příslušné zákony a vyhlášky. Přibliţně ½ území má takovouto ochrannou funkci. Dobré spojení Karlovarského kraje je s Praţskou aglomerací a zlepšení nastane po dobudování rychlostní čtyřproudé silnice I/6. Dále je dobré napojení na dálniční síť Paříţ Norimberk – Plzeň – Praha – Kraków. Karlovarský region se také nachází v blízkosti dálnice Mnichov – Berlín. Důleţité je mezinárodní letiště Karlovy Vary, které poskytuje pravidelné linky do Prahy-Ruzyně, Moskvy (Seremetěvo) a Petrohradu (Pulkovo). Problémem nejenom Karlovarského kraje je špatný stav silnic II. a III. třídy a také nedostatek parkovacích míst ve městech a odpočívadel při silnicích. Ţelezniční doprava nehraje velkou roli, protoţe malé mnoţství návštěvníků přijíţdí vlakem. Velké mnoţství rozhleden a dalších vyhlídkových bodů jsou ideálními místy pro vedení turistických tras (cyklotras a cyklostezek). V Karlovarském kraji se nacházejí následující lázně: Karlovy Vary, Jáchymov, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Lázně Kynţvart, Kyselka, Korunní, Nová Ves. Ve své práci se budu zabývat především třemi nejvýznamnějšími lázněmi a to Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, které tvoří tzv. lázeňský trojúhelník. Území je nesmírně bohaté na minerální a léčivé vody, které tu vyvěrají ve stovkách zřídel a mají pestré chemické sloţení. Většinu z nich můţeme povaţovat za dozvuky třetihorní sopečné činnosti. Jejich zdrojem je dešťová voda, která prosakuje pod zem při atmosférických sráţkách. Při svém oběhu v podzemí se vyluhováním z hornin obohacuje o rozpuštěné soli a v některých tektonických oblastech je navíc sycena kysličníkem uhličitým a sirovodíkem, pronikajícím z velkých zemských hloubek (David a spol. 2001: 10) Karlovarský kraj disponuje poměrně velkým počtem hromadných ubytovacích zařízení i počtem lůţek. Jejich stav, jak je patrné z následujících tabulek, se neustále zvyšuje. Charakteristické je také to, ţe se převáţně jedná o nadstandardní ubytování.
26
Tabulka č. 2 – Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení podle kategorií v Karlovarském kraji v letech 2000-2004 Počet zařízení Kategorie zařízení Hromadná ubytovací zařízení celkem
2000 2001
Počet pokojů
2002
2003
2004
Počet lůžek
2000
2001
2002
2003
2004
2000
2001
2002
2003
2004
400
417
436
453
423
11 733
12 479
12 826
13 217
12 742
24 194
25 995
26 723
27 546
26 609
267
274
290
301
284
8 287
8 022
7 721
8 059
7 950
16 321
15 994
15 634
16 434
16 284
Hotely ***** a Hotely ****
26
27
38
43
47
1 800
1 799
2 090
2 411
2 530
3 509
3 526
4 000
4 607
4 908
Ostatní hotely a pensiony
241
247
252
258
237
6 487
6 223
5 631
5 648
5 420
12 812
12 468
11 634
11 827
11 376
Ostatní hromadná ubytovací zařízení celkem
133
143
146
152
139
3 446
4 457
5 105
5 158
4 792
7 873
10 001
11 089
11 112
10 325
Kempy
20
22
19
20
20
227
293
318
377
329
696
872
937
1 046
1 012
Chatové osady a turistické ubytovny
36
35
36
38
28
404
401
424
400
284
1 441
1 436
1 571
1 561
1 176
Ostatní hromad. ubyt. zař. jinde nespecifikovaná
77
86
91
94
91
2 815
3 763
4 363
4 381
4 179
5 736
7 693
8 581
8 505
8 137
v tom: Hotely a podobná ubytovací zařízení celkem v tom:
v tom:
Pramen: Český statistický úřad
Tabulka č. 3 - Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení podle kategorií k 31.12.2005 – Karlovarský kraj Počet zařízení Hromadná ubytovací zařízení celkem
Počet pokojů
Počet míst pro stany a karavany
Počet lůžek
Průměrná cena za ubytování (v Kč)
423
13 839
28 607
1 421
593
290
8 729
17 849
50
696
v tom Hotely a podobná zařízení celkem v tom Hotely *****
5
697
1 373
-
3 456
Hotely ****
52
2 917
5 676
-
1 292
Ostatní hotely a pensiony
233
5 115
10 800
50
503
Ostatní hromadná ubytovací zařízení celkem
133
5 110
10 758
1 371
371
Kempy
22
355
1 125
1 319
125
Chatové osady a turistické ubytovny
26
274
1 111
38
140
Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná
85
4 481
8 522
14
505
v tom
Pramen: Český statistický úřad
27
3.1 Karlovy Vary Vznik a vývoj Karlových Varů byl vţdy nerozlučně spjat s blahodárnými léčivými účinky jejich minerálních pramenů. Karlovarské teplé prameny tryskají z jednoho zřídla, které se nachází v hloubce asi 2000 m, kde se mísí s kysličníkem uhličitým a minerálními látkami. Díky přetlaku plynů a vodních par v termálním sifonu pak sítí trhlin stoupá rychle k povrchu, kde se toto zřídlo dělí na řadu větví a jim odpovídající mnoţství pramenů. Typickým rysem je povrchové usazování vřídelního kamene tzv. aragonitu. Nejznámějším a v celé oblasti nejteplejším (72,2oC) karlovarským pramenem je Vřídlo (David a spol. 2001: 10). Historie Karlových Varů jako lázeňského města začíná kolem roku 1370, kdy mu Karel IV. udělil jistá privilegia. V této době se začíná se stavbou prvních lázeňských zařízení. Prosperitu a vývoj lázní však neblaze koncem 16. a začátkem 17. století ovlivnily dvě ţivelné pohromy. Dne 9. května 1582 byly Karlovy Vary postiţeny velkou povodní a 13. srpna 1604 bylo města zcela zničeno velkým poţárem, při němţ ze 102 domů shořelo 99 stavení.2 Ani Karlovým Varům, které měly jakoţto lázně výsadní postavení, se nevyhnuly útrapy třicetileté války, kdy bylo město několikrát vystaveno řádění vojsk, poţárům, nemoci a hladu. Neklidná doba a nepříznivé, zejména hospodářské následky válečných let se projevily hlavně v citelném poklesu lázeňské návštěvnosti, a tudíţ i celkového hospodářského růstu města. To pomohlo k tomu, ţe karlovarští vedle lázeňství rozvíjeli další typická karlovarská řemesla cínařství, puškařství, jehlářství a noţířství. Výraznější oţivení lázeňského ţivota nastalo aţ koncem 17. století díky přílivu bohatých šlechtických návštěvníků z okruhu saského a později i ruského a polského panovnického dvora. Velkou propagací pro Karlovy Vary byly i dva lázeňské pobyty ruského cara Petra Velikého. Nadcházející doba přinesla vřídelnímu městu dlouhá desetiletí rozkvětu a slávy. Roku 1707 potvrdil císař Josef I. Karlovým Varům veškerá privilegia, přičemţ je výslovně označil za královské svobodné město. V první polovině 18. století se Karlovy Vary těšily velké přízni Habsburků, zejména císařovny Marie Terezie.3 Návštěvnost rostla, město prosperovalo a vzkvétalo. Nákladnější stavební úpravy byly financovány z lázeňských tax. Od druhé třetiny 19. století začala jezdit do Karlových Varů bohatá měšťanská klientela. Oblíbenost Karlových Varů neustále rostla a počet návštěvníků se kaţdoročně zvyšoval aţ do začátku 1. světové války. Po té přišla světová hospodářská krize, 2. světová válka a nakonec znárodnění. Po roce 1989 se začaly pomalu rekonstruovat zchátralé budovy a modernizovat lázeňské provozy. Od této doby jsou lázně opět schopné konkurovat ostatním evropským lázeňským městům. Klasickým znakem karlovarského pacienta se jiţ od sklonku 17. století stal zprvu kameninový a poté porcelánový lázeňský koflík, který postupně nahradil různé nádoby keramické, skleněné či cínové. Od konce 18. století byl tento specifický porcelánový předmět jiţ navţdy spojen s karlovarskou léčebnou kúrou (Bucharovič a spol., 2001: 145). Koflíky byly tvarově 2 3
http://www.karlovy-vary.cz/cz/vice-historie http://www.karlovy-vary.cz/cz/vice-historie
28
přizpůsobeny svému účelu, tedy pití horké vody za chůze, ale zároveň nebo především měly plnit novou funkci a to reprezentativní. Jemný, ušlechtilý a do poloviny minulého století stále ještě poměrně luxusní materiál dekorovaný zpravidla výtečnými drobnomalbami představoval nejen praktickou pomůcku léčebné procedury, ale i po návratu z lázní zůstával středem zájmu jako suvenýr, trvalá upomínka. Díky specifickým vlastnostem karlovarských minerálních pramenů a moţnosti jejich širokého vyuţití se v Karlových Varech léčí pacienti s různými nemocemi. Mezi ty nejčastěji léčené nemoci patří: -
onemocnění zaţívacího ústrojí poruchy látkové výměny diabetes obezita paradentóza choroby pohybového ústrojí nemoci jater, slinivky, ţlučníku a ţlučových cest stavy po onkologických nemocích neurologická onemocnění
Lázeňská kůra v Karlových Varech se skládá z procedur, pouţívajících k léčbě především minerální prameny. Aby měla terapie smysl, měla by trvat alespoň tři týdny. Po příjezdu do lázní provede lékař vstupní prohlídku a předepíše pacientovi vhodné procedury. Denní rozpis různých masáţí, koupelí a pitné kúry se musí přesně dodrţovat, aby se dostavily ţádané výsledky. Přehled lázeňských a wellness procedur uvádím v příloze. V Karlových Varech jsou 3 moţnosti léčby – ambulantní, komplexní lázeňská a příspěvková lázeňská léčba.4 Při ambulantní léčbě dochází pacient na procedury na předpis svého lékaře. Tato léčba je doporučována po úrazech, operacích i při chronických onemocněních a je obvykle zcela hrazena zdravotní pojišťovnou. Počet předepsaných lázeňských procedur se většinou pohybuje kolem 10 a pacient na ně dochází ze svého bydliště. Další moţností je komplexní lázeňská léčba, kterou pacientovi doporučí lékař - specialista. Tento lékař odešle lékařskou zprávu spolu s návrhem na komplexní léčbu do příslušné pojišťovny, která následně zašle schválený návrh do některého karlovarského lázeňského sanatoria. Pokud není v tomto sanatoriu pro pacienta lůţko, přeposílá se návrh do dvou alternativních sanatorií. V tomto případě Pojišťovna hradí náklady na léčení, ubytování a stravování na standardní úrovni. Poslední moţností je příspěvková lázeňská léčba, kterou navrhuje ošetřující lékař. Pacient si sám zvolí lázeňské zařízení, se kterým se zároveň domluví na datu nástupu a dalších podrobnostech. Pojišťovna hradí pacientovi pouze standardní lázeňskou léčbu, která trvá 21 nebo 28 dní. Ubytování a stravování si pacient vybírá a hradí individuálně. 4
http://www.karlovy-vary.cz/cz/pruvodce/lazenska-lecba-wellness 29
Další moţností je pak wellness, která je velmi podobná lázeňské léčbě. Hlavním rozdílem je to, ţe ji nepředepisuje lékař. Wellness si můţete uţívat podle vašich přání. Na výběr je dvoudenní beauty program nebo týdenní kompletní balíček. Kombinace procedur a čas strávený v lázeňském sanatoriu záleţí pouze na volbě pacienta. Karlovy Vary nabízejí následující wellness programy – krásná pleť, pryč s celulitidou, relaxace, regenerace, hydratace, aromaterapie apod. K lázním a lázeňskému ţivotu nerozlučně patří prameny, kolonády, typická architektura, parky a lesní promenády. Město proto při vědomí důleţitosti lesních promenád po celé 19. století svůj pozemkový majetek rozmnoţovalo nákupy dalších lesních úseků ze soukromého vlastnictví. Před první světovou válkou městu patřily všechny lesy v okruhu přibliţně dvou hodin chůze. Hustá síť vycházkových cest dosáhla délky kolem 130 kilometrů (Bucharovič a spol., 2001: 150). Stavěly se restaurace a rozhledny jako vyhlídka Karla IV., Goethova vyhlídka, rozhledna na Doubské hoře a rozhledna Diana. Většinu výletních míst zdolávali lázeňští hosté v rámci předepsaných terénních kúr pěšky. Pro snadnější dostupnost výše poloţených lesních promenád a vyhlídek bylo postaveno několik kolejových lanovek. Rozšířil se také zvyk umísťovat podél promenád děkovné, obdivné a oslavné nápisy vděčných lázeňských hostů, které teď spolu s kříţi a kapličkami najdeme v okolních lesích. Tyto stavby nechávali zřizovat zboţní a za vyléčení vděční lázeňští hosté. Ke klasickým a ve všech průvodcích popsaným výletním místům v karlovarských lesích patří tzv. Jelení skok se soškou Kamzíka a stejnojmennou kavárnou, Výšina přátelství s kavárnou a rozhlednou Dianou, lesní restaurace Svatý Linhart, kterou rád navštěvoval president T.G. Masaryk, Petrova výšina, vrch U tří kříţů s altánkem Camera obscura. Raritou a atrakcí Karlových Varů se v roce 1999 stala japonská zahrada u Parkhotelu Richmond. Z hlediska ubytování nabízejí Karlovy Vary následující moţnosti: Tabulka č. 4 – Hromadná ubytovací zařízení – Karlovy Vary Druh Hotel 5* Hotel 4* Hotel 3* Hotel 2* Hotel 1* Hotel garni Pension Turistická ubytovna Kemp Ostatní
Počet ubytovacích zařízení 3 hotely 41 hotelů 23 hotelů 2 hotely 1 hotel 7 hotelů 28 pensionů 3 ubytovny 1 kemp 11 ubytoven
Pramen: Český statistický úřad
30
3.2 Mariánské Lázně Mariánské Lázně jsou druhými největšími lázněmi v České republice, s velkým bohatstvím minerálních pramenů. Přímo v areálu jich vyvěrá 40 a v nejbliţším okolí skoro 100. Území současných lázní patřilo premonstrátskému klášteru v Teplé, jehoţ opat prosadil z popudu klášterního lékaře počátkem 19. století výstavbu prvních lázní. Na základě velkolepého projektu architekta V. Skalníka byly mimo jiné zaloţeny parky, které jsou dnes vedle mnoţství pramenů nejcharakterističtějším znakem města. V roce 1866 byly Mariánské Lázně povýšeny na město a počátkem 20.století jiţ patřily mezi nejvýznamnější střediska v Evropě.5 Mariánskolázeňské prameny zahrnují poměrně rozsáhlou oblast v prostoru Slavkovského lesa a Tepelské plošiny. Minerální vody se tvoří z usazených dešťových vod, soustřeďujících se v puklinách krystalických hornin, zejména ţuly v hloubce 60-100 m pod povrchem. Tady se mineralizují a sytí kysličníkem uhličitým nebo sirovodíkem. Na území Mariánských Lázní vyvěrá přibliţně 40 pramenů (jejich seznam uvádím v příloze) a patří sem i kyselky kynţvartské, ţelezité kyselky Konstantinových Lázní, vývěry v Pramenech, u Mnichova, Teplé, v údolí Podleského potoka, u Jedlové, Brtné, Pískova aj. (David a spol. 2001: 11). Lázeňské procedury v Mariánských Lázních jsou na rozdíl od jiných lázní značně pestré. Je tomu tak zejména proto, ţe sloţení pramenů je chemicky velmi odlišné. Léčí se zde následující nemoci: -
nemoci ledvin a močových cest nemoci nervové, organické nemoci nervové nemoci zaţívacího ústrojí nemoci z poruchy látkové výměny a ţláz s vnitřní sekrecí nespecifické nemoci dýchacích cest nemoci koţní nemoci pohybového ústrojí nemoci onkologické
Mezi lázeňské procedury patří pitná léčba, uhličité koupele, plynové koupele, plynové injekce a peloidy. Při pitné léčbě pacient pije minerální vody, obyčejně od ¾ litru denně. U nemocných s močovými kameny a chronickými záněty močových cest je snaha naučit je pít větší mnoţství vody, coţ slouţí jako prevence těchto chorob. Většina minerální vody ale slouţí pro uhličité koupele, které se podávají vzhledem ke značné korozi materiálu ve speciálních kovových vanách. Teplota vody je okolo 34 oC a vyuţívá se zde skutečnosti, ţe oxid uhličitý se vstřebává do kůţe a způsobuje rozšíření koţních cév, vedoucí ke změně rozloţení krevního řečiště. Uhličité koupele jsou předepisovány především u chorob ledvin, vegetativních dystonií, u srdečně cévních chorob a jiných nemocí. Koupele mají regenerační 5
http://www.marianskelazne.cz/cs/historie/o-meste/ 31
účinek na organismus, stabilizující krevní oběh a jsou základem hydroterapie v Mariánských Lázních. Pro plynové koupele je vyuţíván oxid uhličitý z Mariina pramene. Tento plyn je tvořen 99% CO2, inertními plyny a H2S. Při plynových koupelích se pacienti ponořují do zřídelního plynu a v této formě je plyn vstřebáván kůţí. Plynové injekce jsou vhodné k léčení například některých koţních nemocí. Pouţití plynových injekcí oxidu uhličitého se v Mariánských Lázních rozšířilo po 2. světové válce. Peloidy patří mezi klasické přírodní léčivé zdroje. Jedná se o upravená bahna, slatiny, rašeliny, které se po určité úpravě a ohřevu podávají ve formě zábalů nebo obkladů. Tato slatina se původně těţila přímo u Mariina pramene. Mariánské lázně disponují širokou nabídkou v oblasti wellness terapie. Jsou zde Lázeňské domy a wellness hotely, které mají vlastní balneo provozy s velkou nabídkou wellness pobytů a balíčků, relaxačních i léčebných procedur. V těchto zařízeních je přítomnost odborného dohledu samozřejmostí, stejně tak jako odborná konzultace s lékařem. Wellness v Mariánských lázních zahrnuje čtyři hlavní oblasti: -
kontrola váhy optimální výţiva fitness – pohyb kontrola stresu
Mezi rehabilitační procedury a wellness patří masáţe (reflexní, podvodní, klasické, thajské), zábaly (parafínové, slatinné, dále vířivé koupele, lymphatická drenáţ, elektroléčba, plynové injekce a obaly, akupunktura), kryoterapie (nebo-li chladivá terapie, člověk je při ní vystaven chladu -110°C aţ -160°C), oxygenoterapie (léčebná metoda spočívající v inhalačním podávání kyslíku za podmínek zvýšeného atmosférického tlaku). Na pacienty kromě léčivých pramenů působí i samotné zdejší klima, které má mírně podhorský charakter a je vhodné k léčbě dýchacích cest. Mezi turistické cíle okolí patří Lovecký zámeček a restaurace Kladská, premonstrátský klášter Teplá, přírodní rezervace Podhorní vrch, zámek Kynţvart, CHKO Slavkovský les. Návštěvníci mohou také navštívit 18-ti jamkové golfové hřiště, které je druhé nejstarší v Evropě. Další moţností jak aktivně trávit volný čas je minigolf, tenisové kurty, bazény, fitness-centra, jezdecká škola, jachting klub. Také je zde moţnost rybařit, jít na lov, v zimě mohou návštěvníci vyuţít upravené lyţařské stopy, lyţařský vlek a lanovku k hotelu Krakonoš.
32
Tabulka č. 5 – Hromadná ubytovací zařízení – Mariánské Lázně Druh Hotel 5* Hotel 4* Hotel 3* Hotel 2* Hotel garni Pension Kemp Ostatní
Počet ubytovacích zařízení 2 hotely 21 hotelů 23 hotelů 1 hotel 6 hotelů 16 pensionů 1 kemp 11 ubytoven
Pramen: Český statistický úřad
3.3 Františkovy Lázně Současný Františkův pramen, ve středověku nazývaný Chebská voda, Městská nebo Slatinná kyselka, přinášel úlevu nemocným obyvatelům z okolí nejméně od počátku 15. století. Další zmínka z roku 1617 pak potvrzuje šířící se proslulost místní minerální vody, protoţe si ji nechala dováţet aţ do Prahy také císařovna Anna.6 Se zaloţením města je těsně spjato jméno lékaře Bernharda Adlera, který si velice dobře uvědomoval sílu léčivých účinků, které kyselka obsahovala, a proto zařídil vyčištění pramene. Koncem 18. století tak bylo zaloţeno lázeňsko město. Lázeňské prameny Františkových Lázní se soustřeďují v Chebské pánvi při údolí Slatinného potoka. Jsou nejvydatnějším zdrojem studených kyselek v republice, protoţe mají vysoký obsah minerálů i kysličníku uhličitého. Vznikají v artézské pánvi, tvořené pískovci, jíly a písky. Převaţují zde prosté ţelezité kyselky. Pramen Glauberův IV. Má největší obsah Glauberovy soli a největší obsah minerálů u nás vůbec. Nachází se zde zhruba 25 pramenů o teplotě jen 9-12,5 oC a vyvěrají většinou umělými vrty z hloubky asi 50 m. Vývěry v oblasti rašeliniště Soos pronikají z větší hloubky a mají tak vyšší teplotu – nejteplejší z nich je Císařský 14-18 oC (David a spol. 2001: 11). Ve Františkových Lázních se pomocí místních léčebných zdrojů v kombinaci s moderními léčebními metodami léčí: 6
choroby pohybového aparátu ( degenerativní a zánětlivé potíţe, pooperační a poúrazové stavy) léčba srdečních a cévních chorob onemocnění ţenských orgánů primární a sekundární sterilita
http://www.frantiskovylazne.cz/ 33
-
poruchy menstruačního cyklu zánětlivá onemocnění vnitřních rodidel stavy po gynekologických operacích klimakterické obtíţe dětská gynekologie
Františkovy Lázně jsou jedinečné svými minerálními prameny s vysokým obsahem oxidu uhličitého, sirnoţelezitou slatinou a přirozeně vyvěrajícím kysličníkem uhličitým.7 Tyto přírodní prostředky se pro léčbu vyuţívají v původním stavu. Mezi lázeňské procedury patří: -
uhličité koupele (vyuţívá se minerální voda o teplotě 33-34°C) vaginální irrigace (poševní výplach minerální vodou) plynové uhličité koupele (je vyuţíván suchý plynný oxid uhličitý) plynové injekce (jedná se o podkoţní injekci oxidu uhličitého) slatinné procedury slatinné koupele slatinné zábaly slatinné poševní tampony
Nabídka wellness pobytů je rozdělená podle délky pobytu a zaměření. Nabízenými produkty jsou: -
víkend (dvoudenní víkendový pobyt) relax (týdenní pobyt obsahující 10 lázeňských procedur) beauty (pětidenní pobyt zaměřený na péči o pleť) active (šestidenní pobyt zaměřený na cvičení a fitness) golf (nabízí individuální vyuţití golfových hřišť – např. kurzy, akce) aquaforum & fitforum (tzv. svět vody a relaxace a fitness & wellness centrum) kongresové a další sluţby (společenské akce, kongresy, konference, školení, semináře, svatby, plesy, podnikové večírky, firemní prezentace, oslavy...)
Lázeňským hostům a návštěvníkům lázní se nabízejí procházky v rozlehlých parcích, z nichţ nejkrásnější je Isabelina promenáda se spoustou klasicistních soch a váz. V lázních a jejich okolí můţe pacient navštívit muzea, lesoparky a rybník Amerika, který je přístupný mikrovláčkem, dále hrad Ostroh, keramickou dílnu v Novém Drahově, národní přírodní rezervaci Soos s naučnou stezkou a Komorní hůrkou, která je nejmladší činnou sopkou v ČR (Bucharovič a spol., 2001: 82). Ve Františkových lázních je velice významný také kongresový cestovní ruch. Provozovatelé lázní si uvědomili, ţe spolu s tradičními lázeňskými pobyty mohou nabízet i konání různých 7
http://www.frantiskovylazne.cz/ 34
setkání a společenských událostí. Po mnohahodinovém jednání si návštěvník rád zajde do některého z balneoprovozů nebo na nějakou relaxační proceduru. Tuto skutečnost si velice dobře uvědomila akciová společnost Lázně Františkovy Lázně, která jako jedna z mála aktivně kongresové sluţby nabízí uţ od roku 1992. Větší úspěch se ale dostavil aţ v roce 2002, kdy pořádala kongres sdruţení Lázně v srdci Evropy, kdy se této akce zúčastnili odborníci v lázeňství z Bavorska, Saska a České republiky. Hlavním tématem akce bylo Zdraví, wellness a turistika uprostřed Evropy a Wellness-význam a šance pro naše lázně (Czech hospitality and tourism papers 2/2006: 57). Tabulka č. 6 – Hromadná ubytovací zařízení – Františkovy Lázně Druh Hotel 4* Hotel 3* Hotel 2* Pension Kemp Ostatní
Počet ubytovacích zařízení 4 hotely 9 hotelů 1 hotel 10 pensionů 2 kempy 14 ubytoven
Pramen: Český statistický úřad
V Karlovarském kraji ještě jistě stojí za zmínku lázně Jáchymov, jejichţ prameny jsou naprosto jedinečné. Jáchymovské prameny jsou radioaktivní vody, vyvěrající v podzemí bývalého dolu Svornost. Mají nízký obsah minerálů i plynů, ale vysoký obsah radonu a poměrně značnou teplotu (asi 30 oC). Vzestup na povrch jim umoţňuje ţíla Gerschieber, puklina na styku svoru a ţuly, dlouhá přes 2,5 km a mocná několik metrů, obsahující stříbrné, uranové, niklové manganové minerály (David a spol. 2001: 11).
3.4 Konkurence Největším evropským konkurentem českých lázní bude jistě Německo. Je to dáno zejména jeho geografickou polohou a také bohatstvím léčebných lázní a lázeňských míst, kterých má Německo okolo 350.8 Většina lázní se nachází poměrně daleko od České republiky, spoustu jich ale nalezneme kousek za hranicemi. Ze spolkových zemí pak bude především konkurovat Sasko, Durynsko a Bavorsko. Sasko má dvoje význačnější lázně a to Bad Ester a Bad Brambach. V Bad Ester leţících téměř na hranicích s Českou republikou vyvěrají hned tři pitné prameny, které mají různé sloţení a léčivé účinky. Základem pitné a lázeňské léčby je Mořicův pramen (Moritzquelle) a Mariánský pramen (Marienquelle). Mořicův pramen byl jiţ v roce 1669 potvrzen jako 8
http://www.nemecko.travel/index_CSY.htm 35
léčivý. Indikace: minerální a perličkové koupele k prevenci a léčbě srdečních/oběhových onemocnění, přírodní rašelinové koupele proti revma, artritidě, ţenským bolestem, k hojení poranění při sportu a následků nehod poranění kloubů, vazů a svalů, pitné kúry k léčbě poruch látkové výměny, onemocnění ledvin a močových cest. Lázně Bad Brambach vyuţívají k léčbě radon. V Durynsku najdeme lázně Bad Langensalza, kde se léčí onemocnění ústrojí drţení těla a pohybového ústrojí, revmatická onemocnění, koţní onemocnění, obecné stavy slabosti, rekonvalescence. Dále tam jsou Lázně Bad Lauterberg, které se zaměřují na onemocnění srdce, cév a krevního oběhu, onemocnění ústrojí drţení těla a pohybového ústrojí, revmatická onemocnění, onemocnění trávicího ústrojí, onemocnění nervového systému, psychosomatické stavy vyčerpání, obecné stavy slabosti, rekonvalescence. Třetími významnými lázněmi jsou lázně Bad Suderode slouţící k léčbě všech nemocí, které jsou vyvolány nedostatkem vápníku. Behringské zřídlo ve středu lázeňského parku patří k nejsilnějším v Evropě. Léčí se zde nemoci srdce, cév a krevního oběhu, onemocnění opěrného a pohybového aparátu, onemocnění dýchacích cest, psychosomatické stavy, vyčerpání, rekonvalescence. V Bavorských lázních Bad Kissinger je součástí léčby nejen pitná kúra, nýbrţ i pouţívání rašeliny. Rašelina obsahuje hodnotné biologické látky a poskytuje rovnoměrné teplo. To se tak dostane i do orgánů a svalů umístěných hluboko v lidském těle, a proto jsou rašelinné koupele a zábaly pouţívány zejména při revmatických onemocněních, onemocněních kloubů, ţenských potíţích a hormonálních poruchách nebo při příznacích stresu. Mezi indikace patří onemocnění srdce, cév, krevního oběhu, onemocnění opěrného a pohybového ústrojí, revmatická onemocnění, ţenské nemoci, onemocnění trávicího ústrojí, obecné stavy slabosti, rekonvalescence. Dalšími lázněmi jsou Bad Griesbach. Jejich termální minerální voda zmírňuje, prostřednictvím obsahu přírodního fluoru a vysokého obsahu sodíku, hydrouhličitanu a chloridu, chronická zánětlivá revmatická onemocnění stejně tak jako degenerativní onemocnění. Indikace: onemocnění opěrného a pohybového ústrojí, revmatická onemocnění, psychosomatické stavy vyčerpání, obecné stavy slabosti, rekonvalescence. Dalšími saskými lázněmi jsou Bad Füssing, kde se léčí srdeční, cévní a oběhová onemocnění, onemocnění orgánů opěrného a pohybového ústrojí, revmatická onemocnění, ţenská onemocnění, onemocnění zaţívacího systému, poruchy látkové výměny, onemocnění nervového systému a psychosomatické nemoci, stavy slabosti, rekonvalescence. Dalším zahraničním konkurentem je také samozřejmě Rakousko a to zejména spolkové země Dolní Rakousko, Burgundsko a Vídeň. Vídeň má jako jedno z mála hlavních měst v Evropě své termální lázně. Jsou jimi Oberlaa. Nacházejí se na jiţním okraji města a jsou dosaţitelné jednak autem a také veřejnou dopravou. Lázně Oberlaa vyuţívají termální pramen nalezený na úpatí Laaberg v roce 1934. Pramen má teplotu 54 °C, obsahuje rozpuštěné minerály (vápník, sodík) a jeho dominantním obsahem je síra.9 Tyto lázně se zaměřují zejména na 9
http://www.ckneon.cz/Oberlaa.htm 36
wellness. Je zde celý komplex bazénů, jak vnitřních tak venkovních, plných teplé minerální vody. Kromě toho si tu lze uţít vířivé koupele, několik druhů sauny, můţeme zde navštívit solnou jeskyni s několika tunami přírodní soli z Mrtvého moře, zacvičit si yogu, zajít na thajskou masáţ apod. Mezi nejznámější Burgundské lázně patří Bad Tatzmannsdorf a sluneční lázně Lutzmannsburg. Lázeňské město Bad Tatzmannsdorf nabízí kromě klasické lázeňské péče také golf, minigolf a tenis. V lázních Lutzmannsburg jsou dva minerální prameny a jejich voda má léčebný účinek na onemocnění pohybového aparátu, doléčení úrazů, funkce srdce a krevního oběhu, doléčení onemocnění nervového systému. Je zde i babyworld, kam rády zavítají děti jiţ od kojeneckého věku.10 V Dolním Rakousku se staly oblíbeným cílem Jihomoravanů lázně Laa an der Thaya. Nachází se hned za hranicemi a proto není divu, ţe Češi tvoří přes dvacet procent jednodenních návštěvníků. Centrem lázní je vnitřní bazén s vodou o teplotě 34oC, dále se zde nacházejí vířivky, solný bazén s podvodní hudbou, tobogán, solárium, sauny, různé koupele a zábaly, termální kino.11
10
11
http://www.ckpk.cz/lokalita.asp?idLokality=187 http://www.therme-laa.at/xxl/_lang/cs/_area/518530/_subArea/518580/index.html
37
4 POPTÁVKA PO LÁZEŇSTVÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI Karlovarský kraj patří spolu s krajem Jihomoravským hned po Praze k nejvíce navštěvovaným krajům v České republice. Díky lázním sem přijede velké mnoţství návštěvníků, zejména zahraničních. Český statistický úřad má k dispozici ucelená data od roku 2003. Z následujících grafů je patrné, ţe poměr zahraničních návštěvníků k domácím se mírně zvyšuje. Toto platí nejen pro Karlovarský kraj, ale stejný trend byl zaznamenán i v rámci celé České republiky. Graf č.1: Poměr domácích a zahraničních návštěvníků Karlovarského kraje za 1.-4. čtvrtletí 2003
za 1.-4. čtvrtletí 2007
30%
34% Domácí
Domácí
Zahraniční
Zahraniční
66%
70%
Pramen: Český statistický úřad
30% hostů ubytovacích zařízení v Karlovarském kraji tvoří Češi. Z cizinců (70%) pak nejvyšší podíl tvoří Němci (275 tis.), Rusové (65 tis.), Nizozemci (14 tis.) a Američané (7. tis.). V Karlovarském kraji se kaţdoročně ubytuje téměř 25% všech Rusů přijíţdějících do ČR a cca 14% Němců. Relativně málo oproti průměru za Českou republiku do Karlovarského kraje přijíţdějí Italové, Španělé, Japonci, Britové a Nizozemci. Více jak 1/3 návštěvníků Karlovarského kraje tvoří jednodenní návštěvníci – výletníci (ČSÚ). V roce 2007 došlo oproti roku 2003 k celkovému nárůstu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Karlovarském kraji. Došlo k dvojnásobnému zvýšení návštěvnosti u zemí Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Rumunsko, Rusko a Turecko. K nejvýraznějšímu nárůstu návštěvnosti však došlo u návštěvníků z Kypru (z 220 v roce 2003 na 2009 v roce 2007). Naopak nejvíce poklesl počet návštěvníků z Nizozemí, Kanady a Izraele. Do Karlovarského kraje začali nově jezdit návštěvníci z Číny, Jiţní Koreje a Jihoafrické republiky. Z hlediska počtu přenocování v tomto kraji tráví nejvíce času Rusové (ČSÚ).
38
Tabulka č. 7: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí za 1. - 4.čtvrtletí 2007 Země Hosté celkem nerezidenti v tom významněji: Belgie Dánsko Estonsko Francie Chorvatsko Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Německo Nizozemsko Norsko Polsko Rakousko Rumunsko Rusko Řecko Slovensko Spojené království Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko Ukrajina Ostatní evropské země Kanada Spojené státy americké Ostatní americké země Čína Izrael Japonsko Jiţní Korea Ostatní asijské země Jihoafrická republika Ostatní africké země Austrálie rezidenti Evropská unie
Počet
Počet
Průměrný počet
hostů
přenocování
přenocování
679 102 472 635
4 381 614 3 158 384
6,5 6,7
2 940 2 436 589 5 151 387 392 3 206 2 009 1 228 255 219 3 868 275 032 13 968 851 3 048 6 072 874 65 881 740 4 628 3 477 1 970 2 113 4 426 574 7 069 6 977 1 491 7 456 727 3 912 4 483 1 447 335 27 560 58 1 245 679 206 467 336 477
6 787 7 394 3 340 12 451 894 892 8 888 4 664 4 894 1 815 566 13 900 1 814 109 40 446 2 098 7 682 17 153 3 686 783 343 2 562 14 410 9 134 4 155 7 592 15 327 2 363 79 246 46 398 6 527 49 991 1 697 4 292 51 799 1 887 413 104 269 332 11 886 1 765 1 223 230 1 992 095
2,3 3,0 5,7 2,4 2,3 2,3 2,8 2,3 4,0 7,1 2,6 3,6 6,6 2,9 2,5 2,5 2,8 4,2 11,9 3,5 3,1 2,6 2,1 3,6 3,5 4,1 11,2 6,7 4,4 6,7 2,3 1,1 11,6 1,3 1,2 3,8 5,7 9,5 2,6 5,9 5,9
Pramen: Český statistický úřad
39
Tabulka č. 8: Hosté v lázeňských ubytovacích zařízeních podle krajů za 1. - 4. čtvrtletí 2007 Index 2007/2006 Počet hostů
Počet hostů
ČR celkem z toho: Středočeský kraj Jihočeský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Královéhradecký kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
z toho nerez.
650 667
317 016
113,9
107,1 7 163 718 2 904 912
106,2
102,6
26 498 30 929 370 248 25 920 19 338 50 816 72 501 24 341
4 024 2 359 286 397 7 822 2 657 2 239 7 023 1 241
128,3 112,6 111,1 122,8 110,9 122,0 119,1 113,4
116,7 279 635 29 620 88,0 430 703 28 493 107,9 3 464 588 2 596 003 100,1 344 436 98 029 165,1 437 568 22 832 118,2 709 456 14 809 104,7 598 391 50 864 113,5 458 485 22 283
108,1 108,0 104,9 122,4 98,4 106,6 104,9 107,4
101,3 89,4 104,1 99,4 142,9 95,2 84,5 83,0
celkem
z toho nerez.
Index 2007/2006 Počet přenocování
celkem
celkem
z toho nerez.
Počet přenocování
celkem
z toho nerez.
Pramen: Český statistický úřad
Podle kvalifikovaných odhadů se cestovní ruch společně s lázeňstvím podílí cca 10-15% na hrubém domácím produktu Karlovarského kraje. Karlovarský kraj se svými 16,5 podnikateli v oblasti pohostinství a ubytování na 1 tis. obyvatel zaujímá 1. místo v ČR (průměr v ČR je 10,9). Karlovarský kraj se dlouhodobě vyznačuje nejvyšším průměrným počtem přenocování v České republice (v r. 2001 6 nocí, přičemţ průměr za ČR činil 3,6 nocí) (ČSÚ). Nejvýznamnějším dopravním prostředkem, jimţ se turisté do oblasti dostávají, je osobní automobil, kterým přijelo 44,6% návštěvníků, dále pak autobus 28,3%, vlak 3,3% a letadlo 3,3%. Lázeňští hosté tvoří cca 30% návštěvníků kraje. Pobyt v lázních je tak nejvýznamnějším motivem účasti cestovního ruchu. Druhou nejvýznamnější formou je jednodenní výlet bez přenocování. Návštěvníci nejčastěji přijíţdějí s partnerem 31,2% a dále pak sami 28,7%, s přáteli 13,7 %, s rodinou 13,4% a s organizovanou skupinou 13,0% (ČSÚ).
4.1 Analýza poptávky – léto V letních měsících se Češi na celkovém počtu návštěvníků podílejí 64%. Region Západočeské lázně je po Praze regionem s druhým největším podílem zahraničních návštěvníků. Ti přijíţdějí nejčastěji z Německa (58%) a Ruska (6%). Čeští návštěvníci přijíţdí do regionu nejčastěji z těchto okresů: Praha, Karlovy Vary, Pelhřimov a Sokolov. 48 % návštěvníků přijíţdí ze vzdálenosti, která je větší neţ 100 km od místa bydliště. Nejčastějším dopravním prostředkem je auto. Téměř 2/3 návštěvníků přijede do regionu Západočeských lázní na vícedenní návštěvu, přičemţ pětina volí dlouhodobý pobyt s více jak 7 přenocováními. Pro téměř 2/3 návštěvníků se jedná o opakovanou návštěvu regionu. Mezi hlavní důvody návštěvy patří poznání (30%), relaxace (15%) a zdraví (15%). Z hlediska typu 40
ubytování preferují turisté ubytování zejména v hotelech (45%). Výhradně v restauračních zařízeních se stravuje 43% návštěvníků, coţ je nejvíce ve srovnání s ostatními turistickými destinacemi. I přes vysokou a opakovanou návštěvnost je spokojenost turistů v regionu spíše podprůměrná. Co se týká hodnocení vybavenosti regionu a poskytovaných sluţeb je lépe hodnocena oblast péče o rozvoj cestovního ruchu. V této oblasti jsou návštěvníci nejspokojenější s přívětivostí místních lidí (79%) a s péčí o památky (74%). Z ostatních oblastí jsou nejvíce spokojeni s péčí o čistotu a pořádek, s úrovní veřejného stravování a se stravovacími kapacitami (Monitoring návštěvnosti v turistických regionech České republiky). Graf č. 2: Profil návštěvníků v Západočeských lázních – léto (5603 dotazovaných, údaje v %) [%]
100 90 80 64 58
60
48
50
36 20
19
Vzdálenost od místa bydliště
Délka pobytu v regionu
Důvod návštěvy regionu
1001 až 2000 Kč
Více než 2000 Kč
9
4 501 až 1000 Kč
Zdraví
Turistika a sport
Poznání
Relaxace
Delší
3 až 7 noclehů
Jednodenní
1 až 2 noclehy
21 až 50km
Do 20 km
Jiný
Čech Stát trvalého pobytu nebo cizinec
13
9 3
Do 200 Kč
7 7
201 až 500 Kč
10
15
Tranzit
15
5 4 Polsko
Rusko
Německo
Čech
Cizinec
0
Slovenská republika
6 5
10
Velká británie
20
21
19 18
Návštěva příbuzných
16
28 30
30
Zábava
22
24
Nákupy
30
Práce
36
51 až 100 km
40
nad 100 km
70
Útrata na osobu a den
Pramen: Monitoring návštěvnosti v turistických regionech České republiky
4.2 Analýza poptávky – zima V zimním období přijíţdí do regionu Západočeské lázně 32% cizinců – nejčastěji to jsou Němci (67%). Ve srovnání s ostatními turistickými regiony České republiky přijíţdí do Západočeských lázní více Němců a Rusů. Čeští návštěvníci přijíţdějí nejčastěji z okresů
41
Karlovy Vary, Tachov, Sokolov, Cheb a Plzeň. Dojezdová vzdálenost návštěvníků je ve 28 % případů větší neţ 100 kilometrů. I v zimním období přijíţdí do lázní většina návštěvníků autem. Na vícedenní návštěvu míří 55% návštěvníků, přičemţ 15% volí dlouhodobý pobyt s více jak 7 přenocováními. Pro čtvrtinu návštěvníků se jedná o první pobyt v regionu a zopakovat si návštěvu má v plánu 7 z 10 návštěvníků. Cílem cesty je nejčastěji poznání (21%) a návštěva příbuzných a známých (15%). Ve srovnání s ostatními turistickými regiony je samozřejmě výrazně častěji zmiňován důvod zdraví (11%). Z nabízených aktivit návštěvníky nejvíce láká poznávací turistika (41%) a pěší turistika (35%). Z hlediska typu ubytování dávají návštěvníci přednost opět ubytování v hotelech (45%) a penzionech (19%). Výhradně v restauračních zařízeních se stravuje 36% návštěvníků a 42% kombinuje stravování v restauračních zařízeních s ostatními moţnostmi. Spokojenost návštěvníků je i v létě podprůměrná. Opět jsou návštěvníci nejvíce spokojeni s přívětivostí místních lidí (78%). V ostatních oblastech jsou návštěvníci nejvíce spokojeni s úrovní veřejného stravování a s jejími stravovacími kapacitami (Monitoring návštěvnosti v turistických regionech České republiky). Graf č. 3: Profil návštěvníků v Západočeských lázních – zima (4841 dotazovaných, údaje v %) [%]
100 90 80 70
68
67
60 45
Vzdálenost od místa bydliště
7
7
1001 až 2000 Kč
Zábava
6
Důvod návštěvy regionu
Pramen: Monitoring návštěvnosti v turistických regionech České republiky
42
Práce
Zdraví
Relaxace
Turistika a sport
Delší
Délka pobytu v regionu
Poznání
3 až 7 noclehů
Jednodenní
1 až 2 noclehy
nad 100 km
51 až 100 km
21 až 50km
Jiný
Čech Stát trvalého pobytu nebo cizinec
Do 20 km
Polsko
Velká británie
Rusko
Cizinec
Německo
Čech
0
Slovenská republika
3 2
15
Více než 2000 Kč
5 5
10
15 11 10 11 11 8
201 až 500 Kč
20 20 15 21
15
23
Tranzit
18
20
27 28
28
26
Do 200 Kč
31
Návštěva příbuzných
32
30
Nákupy
40
501 až 1000 Kč
50
Útrata na osobu a den
4.3 Analýza poptávky Karlovy Vary Lázeňské město Karlovy Vary si dělá svou vlastní analýzu návštěvnosti. Ta se zaměřuje především na počty hotelových hostů a země, ze kterých přijíţdějí (je jich více neţ 80). I zde je patrné, ţe nejčastějším návštěvníkem Karlových Varů jsou Češi, po nich Němci a Rusi. Významnými návštěvníky jsou také Thaiwanci, Číňané a Američané. Statistiky hostů s léčením v Karlových Varech ale uvádějí, ţe léčit se sem přijíţdějí nejčastěji Rusové, Němci, Češi, Ukrajinci a následně Kazachstánci.12 Tabulka č. 9: Statistika hostů s lázeňským léčením – porovnání počtu osob roku 2000-2008 Rok
Hosté s léčením
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Rozdíl
54 913 71 536 59 217 66 885 73 911 73 829 75 651 94 112 111 469
16 623 -12 319 7 668 7 026 -82 1 822 18 461 17 357
30,3% -17,20% 12,90% 10,50% -0,10% 2,50% 24,40% 18,40%
Pramen: http://www.karlovy-vary.cz/administrace/dokumenty/statistika.pdf
Tabulka č. 10: Zahraniční a tuzemští hosté s léčením v letech 1996 – 2008 Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Počet hostů Celkem 46 016 49 476 50 333 46 548 54 913 72 761 59 220 66 885 73 911 73 829 75 651 94 112 111 469
% podíl
Zahraniční
Tuzemští
30 819 32 424 37 178 33 054 44 432 59 090 52 092 55 610 62 886 63 192 68 955 83 071 99 524
15 197 17 052 15 855 13 494 10 481 13 671 7 128 11 275 11 025 10 637 6 696 11 041 11 945
Pramen: http://www.karlovy-vary.cz/administrace/dokumenty/statistika.pdf
12
http://www.karlovy-vary.cz/administrace/dokumenty/statistika.pdf
43
Zahraniční 67,0% 65,5% 70,1% 71,0% 80,9% 81,2% 88,0% 83,1% 85,1% 86,0% 91,1% 88,3% 89,3%
Tuzemští 33,0% 34,5% 29,9% 29,0% 19,1% 18,8% 12,0% 16,9% 14,9% 14,0% 8,9% 11,7% 10,7%
4.4 Specifika typického lázeňského návštěvníka Lázeňský návštěvník se od ostatních turistů liší zejména proto, ţe v destinaci pobývá delší dobu. To je zapříčiněno tím, ţe aby měl léčebný pobyt smysl, měl by být o délce alespoň čtrnácti dnů. Lékařem doporučené ozdravné pobyty proto zpravidla trvají dva aţ tři týdny. Naproti tomu wellness pobyty jsou individuální a kratší. Návštěvníci do lázní jezdí za relaxací, klidem a odpočinkem. Na rozdíl od návštěvníků, kteří sem přijedou za léčebným účelem, jsou hosté wellness limitováni časem (počtem dní své dovolené) a také finančními prostředky. Léčebné pobyty bývají úplně, nebo alespoň z části hrazeny pojišťovnou. Wellness si hradí návštěvník sám a patří mezi luxusnější a draţší způsob trávení dovolené. Z hlediska demografické návštěvnosti do lázní na ozdravné pobyty jezdí spíše starší, nemocní občané. Věkový průměr návštěvníků v lázeňských městech je daleko vyšší, neţ v ostatních destinacích. Sice nemáme statisticky podloţenou věkovou strukturu návštěvníků, ale jejich průměrný věk bude okolo 55 let. Toto se týká zejména hostů, kteří do lázní přijíţdí na ozdravné pobyty. S wellness hosty je situace trošku jiná. Jejich věkový průměr bude niţší, okolo 40 let. Bude se jednat zejména o dobře postavenou vyšší střední vrstvu obyvatel, kteří mají dostatečně odrostlé děti a začínají se opět věnovat sami sobě a svému zdraví. Dále se bude jednat o návštěvníky zastávající v práci vyšší, zejména manaţerské funkce. Do lázní si zajedou za klidem a relaxací. V lázeňských městech je poţadováno také jiné, luxusnější ubytování. Hosté přijíţdějí do lázeňských center a upřednostňují více hvězdičkové hotely před penziony nebo dokonce motely a kempy. Poţadován je důraz zejména na čistotu, klid, dobré stravování a péči. Pokoje mají menší počet lůţek, protoţe návštěvník přijíţdí individuálně, případně s manţelem či manţelkou. Rodinné dovolené nebývají příliš časté, i kdyţ některá lázeňská střediska jsou přizpůsobena i dětským návštěvníkům. Z uvedených statistických průzkumů vyplývá i fakt, ţe lázeňství není sezónní záleţitostí. Lidé přijíţdějí na ozdravné pobyty bez ohledu na roční období. Jsou ovlivňovány spíše svým zdravotním stavem a doporučením lékařů. Hlavním důvodem návštěvy jsou lázeňské procedury, které jsou vykonávány uvnitř a počasí na ně má jen zanedbatelný vliv. Trošku jinak je to s návštěvníky wellness center. Ti si volí svobodně roční období a délku pobytu, proto zde můţeme jistě zaznamenat trošku niţší návštěvnost v zimních měsících. Lázeňský host se od ostatních návštěvníků liší také vedlejšími aktivitami, které v dané destinaci vykonává. Protoţe se jedná spíše o starší občany, jsou jejich moţnosti kvůli zdraví a celkovému fyzickému stavu omezené. Jedná se zejména o kratší procházky po okolí, prohlídky měst s průvodci, návštěvy muzeí, galerií a dalších kulturně-společenských akcí. Ze sportů to jsou pak klidnější aktivity jako golf, projíţďky na koni, nordic walking a pro účastníky wellness pak tenis, cyklistika, jachting, squash a v zimních měsících lyţování. 44
5 PRODUKT LÁZEŇSTVÍ – „KARTA“ Lázeňství má v České republice mnohaletou tradici a české lázně si našly zalíbení i u zahraničních turistů z mnoha zemí. Stávají se oblíbeným cílem dovolených, zejména pro neustále se rozvíjející wellness sluţby. Wellness aktivity jsou poslední dobou stále vyhledávanější a souvisí to se současným trendem snahy o potlačení projevů stárnutí a uchování si zdraví i do pozdního věku. Velkým tempem se zvyšuje počet samoplátců nad hosty, kterým hradí pobyt plně nebo alespoň částečně zdravotní pojišťovny. Je to dáno dnešním náročnějším způsobem ţivota, zhoršujícím se ţivotním prostředím, pracovní zátěţí a špatnou ţivotosprávou. Do popředí se dostává zájem o ochranu a podporu zdraví. Oddych pro mnoho lidí nemusí znamenat jenom relaxace, ale i cílevědomou péči o svoje zdraví. Zdravotní dovolená se spojuje s tichem, oddychem, zdravým stravováním, děláním něčeho pro zdraví, procházkami, zotavením, masáţemi, koupelovou léčbou, sportem apod. Cílem kaţdé turistické destinace je přilákat návštěvníka, nabídnout mu zajímavý produkt a tím ho v destinaci udrţet co nejdéle a přimět ho k čerpání co nejvíce sluţeb. Pokud se chtějí podniky cestovního ruchu prosadit na konkurenčním trhu, musí poznat současné i budoucí potřeby svých zákazníků. V oblasti lázeňství se tímto stává zejména wellness, a je proto nutné, zaměřit se na návštěvníky samoplátce a pokusit se co nejvíce jim zpříjemnit dovolenou a prodlouţit jejich pobyt v destinaci. Myslím si, ţe jednotlivé lázně Karlovarského kraje mají pěkně zpracované internetové stránky včetně cizojazyčných mutací. Také jiţ dávno vstoupily do podvědomí lidí, takţe zde není nezbytná nějaká rozsáhlejší propagační akce a lázně se v podstatě prodávají samy. Pro sjednocení nabídky lázeňských středisek a lepší pohodlí návštěvníka bych navrhla nový produkt, tzv. kartu. Ta by zahrnovala hlavní produkt, jako jsou lázeňské sluţby a samozřejmě i vedlejší aktivity jako je sport, kultura a poznání. Plastová karta by měla velikost klasické kreditní karty nebo vizitky, aby byla snadno přenosná a mohla zastávat poţadované funkce. K zakoupení by byla ve věších lázeňských zařízeních a turistických informačních centrech. Díky ní by mohl návštěvník čerpat základní lázeňské sluţby a získávat slevy a bonusy ve sportovních, restauračních a kulturních zařízeních. Kartu by bylo moţno „nabít“ libovolnou finanční částkou a jí potom za sluţby platit podobně, jako je tomu u kreditních karet. Zároveň by slouţila i jako dárkový poukaz. Kdokoliv by ji mohl zakoupit, „nabít“ finanční částkou a poté darovat rodinným příslušníkům nebo přátelům. Její univerzálnost a přenosnost mezi lázeňskými centry by umoţnila výběr sluţeb dle přání konečného zákazníka. Pro tento účel by měla samozřejmě patřičně upravený vzhled. Pro její realizaci by byla nutná spolupráce s lázeňskými středisky, sportovními, kulturními a restauračními zařízeními a samozřejmě také s turistickými informačními centry. Bylo by nutné zavést v podnicích příslušné čtečky této karty a postarat se o její technické zajištění. Dále by bylo vhodné, pro lepší orientaci zákazníka, zavést jednotné logo této karty, které by označovalo zahrnuté podniky. S dodavateli karet a ostatního potřebného vybavení by se 45
dohodla zvýhodněná cena výměnou za reklamu této firmy. Je samozřejmé, ţe menší podniky si nebudou moci své provozovny vybavit čtečkami, ale majitelům karet po jejím předloţení mohou i tak nabídnout určitá zvýhodnění ve formě slev a různých akcí. Návštěvník tak obdrţí jisté zvýhodnění, díky kterému bude podněcován k většímu čerpání sluţeb a zúčastněné podniky budou návštěvníky preferovány. Podniky tak budou motivovány se v projektu angaţovat. Karlovy Vary zahrnou do projektu v prvé řadě významná lázeňská a wellness střediska, hotely a restaurace. Dále bych oslovila následující: -
-
muzea (návštěvnické centrum Moser - muzeum skla, Jan Becher muzeum, Galerie umění, Muzeum Karlovy Vary), lanovku na vyhlídku Jelení skok, vyhlídky (Goethova vyhlídka, vyhlídka Karla IV., rozhledna Diana), sportovní zařízení (golfová hřiště, tenisové kurty, zimní stadion Ostrov, jezdecké areály a dostihy ve Dvorech, lyţařská střediska, fitness centra, bowling a kuţelky, aeroklub Karlovy Vary, Paintball klub Karlovy Vary, bungee jumping), koupaliště Rolava (okruh pro in-line bruslaře, horolezecká stěna, tenisové kurty), půjčovny a opravny kol, firmu Artur Regieta - Nordic Walking, zámeček Doubí, kino Čas Karlovy Vary, divadlo Karlovy Vary, pořadatele festivalů, kostel Zvěstování Panny Marie v Ostrově.
V Mariánských lázních kromě lázeňských a wellness center bude projekt nabídnut: -
-
galerie (Galerie Atrium - Hotel Hvězda, Městské muzeum, Galerie & Art atelier Tatiana, Galerie společenského domu Casino, Krychle - technické muzeum), kino Slavia, městské divadlo, městská knihovna, památník Fryderyka Chopina, západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně sportovní zařízení (golfové hřiště, hokej, jezdecké kluby, jachting, florbal, dostihy chrtů, basketball, bowling, bikros, SKI AREÁL Mariánské Lázně, minigolf, minikáry, rybolov, spinning, squash, stolní tenis, taneční studia, tenis, volejbal, nordic walking), lanové centrum, lanová dráha Koliba-Krakonoš, psí útulek a hotel pro kočky, zámky (Kynţvart, Horní hrad, Bečov). 46
Františkovy Lázně mohou do programu vedle tradičních lázeňských a wellness zařízení zapojit také: -
Aquaforum & Fitforum, hrady (Loket, Teplé, Ostroh), golfový klub, sportovní zařízení (bowling, spinning, squash, taneční studia, tenis, fitness, minigolf, ruské kuţelky, pétanque), koncerty františkolázeňského orchestru, půjčovny kol, půjčovnu lodiček u rybníku Amerika, průvodcovské sluţby, kulturní a společenské akce.
Je samozřejmé, ţe v první fázi by si taková karta vyţádala větší investici hlavně do technického vybavení provozoven. Bylo by nutné instalovat čtecí zařízení a seznámit personál s novým produktem. Následný provoz by byl ale jiţ jednoduchý a bez dalších větších výdajů. Věřím, ţe by se investice v krátké době vrátila, protoţe tento nový produkt jistě přiláká spoustu nových zákazníků. Zváţila bych také případnou moţnost čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Spolu s kartou by návštěvník obdrţel také seznam provozoven, které se na tomto projektu spoluúčastní. Karta můţe slouţit jak tuzemskému, tak zahraničnímu návštěvníkovi, proto by byly seznamy a informace podávány v různých jazycích. Pro jeho lepší orientaci by byla kaţdá tato provozovna označena logem. Aby se karta dostala do podvědomí návštěvníků, informace o její existenci by se objevila v katalozích a prospektech, zejména pak na internetových stránkách. Bylo by také nutné kontaktovat cestovní kanceláře v tuzemsku i v zahraničí a informovat je o moţnostech a výhodách karty pro návštěvníky. Tyto by pak zahrnuli produkt do své nabídky. Pro zajištění bezproblémového chodu by byla samozřejmě nutná vstřícná spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Moţnost placení kartou by působila také na psychologii návštěvníka, který raději platí kartou, neţ aby vydal příslušnou částku v hotovosti. Nemusel by pak mít u sebe větší hotovost, coţ by omezilo s tím spojené riziko ztráty či zcizení, a zajistilo tak větší pohodlí návštěvníka. Při kaţdé platbě kartou by obdrţel potvrzení spolu s informací, kolik peněz mu na kartě ještě zbývá. Kaţdá karta by měla prouţek vyhrazený pro nesmazatelný podpis návštěvníka. Tím by se eliminovalo případné půjčování a předávání karty mezi lázeňskými hosty, a tím zneuţívání různých slev a bonusů. Karta by také mohla slouţit poskytovatelům cestovního ruchu a zainteresovaným podnikům ke statistickým průzkumům a šetřením návštěvnosti.
47
ZÁVĚR České lázeňství má mnohaletou tradici a je zaloţené na velmi kvalitních přírodních léčivých zdrojích a svou úrovní poskytovaných sluţeb se můţe rovnat se zahraniční konkurencí. Rostoucí zdravotní uvědomění obyvatelstva vyspělých zemí a snaha o zodpovědný přístup k vlastnímu zdraví, vede k rozvoji zdravotního cestovního ruchu. Stále více návštěvníků přijíţdí do lázní zejména za odpočinkem a relaxací. Neustále se zvyšující podíl individuálních samoplátců nutí lázeňská zařízení poskytovat vedle klasických léčebných procedur také wellness produkty. Wellness nabízí zlepšení tělesné kondice, vzdělání v oblasti zdravého ţivotního stylu, poradenství v oblasti zdravé výţivy, preventivní lékařství, řešení osobních problémů jako jsou např. deprese, přírodní léčby a alternativní terapie. Pomáhá zdravým lidem při prevenci proti problémům a podpoře zdraví, takţe dosahují fyzické i psychické pohody. Není tedy divu, ţe je o tento druh cestovního ruchu veliký zájem. Lázeňská města Západočeského kraje poskytují svým návštěvníkům širokou škálu léčebných procedur, wellnes, moţností sportovního a kulturního vyţití. Nabídka je přizpůsobena poţadavkům a zdravotním moţnostem lázeňských hostů. Jsou proto vyhledávaným cílem nejen domácích, ale i zahraničních, zejména Ruských, Německých a Nizozemských návštěvníků. Charakteristickým znakem lázeňského hosta je jeho delší pobyt v destinaci, větší náročnost na luxus, čistotu, klid a pohodlí, vyšší věkový průměr a s tím spojený větší zájem o kulturní a společenské akce. Účastníci wellness programů potom často vyhledávají sportovní moţnosti středisek a mají zájem také o netradiční nebo adrenalinové sporty. S lázeňskými centry Západočeského kraje začínají být nerozlučně spjata i golfová hřiště. Domnívám se, ţe západočeské lázně mají návštěvníkovi stále co nabídnout a úspěšně se snaţí udrţet krok se zahraniční konkurencí. Poslední roky se více zaměřují na wellness produkty, díky nimţ do kraje přijíţdí stále více návštěvníků. Vyuţívají tak znalostí a zkušeností odborného personálu v lázních a unikátních přírodních léčivých zdrojů v krásném prostředí lázní. Individuální samoplátci se stávají stále významnějším segmentem návštěvníků, proto jsem pro podporu čerpání širokého spektra nabízených sluţeb a snahu udrţet v destinaci hosta co nejdéle, navrhla lázeňský produkt, tzv. kartu. Tato karta propojuje jednotlivé poskytovatele sluţeb jak soukromého, tak veřejného sektoru a systémem různých slev a bonusů přispívá k tomu, aby návštěvník v destinaci čerpal co nejvíce sluţeb. Karta můţe fungovat také jako prostředek k placení, coţ zvyšuje pohodlí jejich uţivatelů. Při její mírné modifikaci můţe také poslouţit jako dárkový poukaz, který má mezi spotřebiteli stále větší oblibu. Konečný zákazník si tak můţe vybrat produkty dle svých individuálních přání a moţností. Pro realizaci tohoto produktu je ale nutná spolupráce celé řady poskytovatelů sluţeb a cestovního ruchu.
48
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] Bieger, T.: Management von Destinationen und Tourismusorganisationen. Mnichov: Odenbourg, 1996. ISBN 3-486-23378-5, 375 s. [2] Buhalis, D.: Tourism management 21 (2000) 97-116. Pergamon 2000 [3] Bucharovič S., Wieser S.: Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách na Moravě a ve Slezsku, Nakladatelství LIBRI, Praha 2001, ISBN 80-7277-048-9, 412 s. [4] Czech hospitality and tourism papers, Ročník II, číslo 3/2006, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o., 2006, ISSN: 1801-1535 [5] David P., Soukup V.: Západočeské lázně, Nakladatelství SOUKUP & DAVID Praha 2001, ISSN 1213-3264, 165 s. [6] Dohnal a kol.: Rajonizace cestovního ruchu ČSR, Merkur Praha 1981 [7] Hesková, M. a kol.: Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy, Nakladatelství Fortuna 2006, ISBN: 80-7168-948-3, 224 s. [8] Kiráľová, A.: Marketing destinace cestovního ruchu. vyd. 1. Praha: Ekopress 2003, ISBN 8086119564, 173 s. [9] Kotler, P. - Keller, K.L.: Marketing management, 12. vydání: Grada Publishing, a.s. 2007, ISBN 978-80-247-1359-5 [10] Kotler, P.: Marketing podle Kotlera, Management Press 2000, ISBN 80-7261-010-4 [11] Kříţek, V: Obrazy z dějin lázeňství, AVICENUM, zdravotnické nakladatelství, n.p., 1987, ISBN 735-21-08/31 08-096-87, 176 s. [12] Czech Tourism: Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky [13] Palatková, M.: Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu, 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. 2006, ISBN 8024710145, 341 s. [14] Pauličková R.: Teoretické otázky regonálneho a mestského marketingu, Západočeská univerzita v Plzni 2005, ISBN: 80-7043-365-5, 126 s. [15] Payne, A.: Marketing služeb, Grada Publishing, a.s. 1996, ISBN 80-7169-276-X, 248 s. [16] Pásková, M: Změny geografického prostředí vyvolané rozvojem cestovního ruchu ve světle kriticko-realistické metodologie, PřF KU, 2003 (disertační práce) [17] Vaštíková, M.: Marketing služeb efektivně a moderně, Grada Publishing, a.s. 2008, ISBN: 978-80-247-2721-9, 323 s. [18] Vystoupil, J. - Šauer, M. - Holešinská, A. – Metelková, P.: Marketing cestovního ruchu, DSO. 1. vyd. Brno: ESF MU, 2007, ISBN 978 80-210-4240-7, 134 s. [19] Vystoupil J. – Holešínská A. – Kunc, J. – Maryáš, J. – Seidenglanz, D. – Šauer, M. – Tonev, P. – Viturka, M.: Atlas cestovního ruchu České republiky. 1. vyd. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, Neuvedeno. ISBN 8023972561, 156 s. [20] Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism: Katalog lázní & wellness
49
INTERNETOVÉ ZDROJE Česká národní banka: Platební bilance – podrobné členění, dostupné 16.2.2009 na: http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/platebni_bilance/index.html World Travel & Tourism Council (WTTC) - dostupné 16.2.2009 na: http://www.wttc.org/eng/Tourism_Research/Tourism_Satellite_Accounting/index.php CzechTourism - dostupné 16.2.2009 na: http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/mezinarodni/vyznamCR.pdf Atlas Česka – dostupný 8.3.2009 na: http://www.atlasceska.cz/ceska-republika/lazenstvi/cely-clanek/ CZeCOT- dostupný 8.3. 2009 na: http://www.cestovni-ruch.cz/zdroje/lazne-marketing.php Ministerstvo vnitra – Lázeňský zákon – dostupný 11.3.2009 na: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_ 8411_number1=164&PC_8411_l=164/2001&PC_8411_ps=10#10821 Stránky Karlových Varů dostupné 5.4.2009 na: http://www.karlovy-vary.cz Stránky Českého statistického úřadu dostupné 5.4.2009 na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cestovni_ruch Stránky Mariánských Lázní dostupné 6.4.2009 na: http://www.marianskelazne.cz Stránky Františkových Lázní dostupné 7.4.2009 na: http://www.frantiskovylazne.cz Stránky Německo travel dostupné 12.4.2009 na: http://www.nemecko.travel/index_CSY.htm Stránky CK PK Spotr travel agency dostupné 13.4.2009 na: http://www.ckpk.cz/lokalita.asp?idLokality=187 Stránky CK Neon dostupné 13.5.2009 na: http://www.ckneon.cz/Oberlaa.htm Stránky lázní Laa dostupné 13.5.2009 na: http://www.therme-laa.at/xxl/_lang/cs/_area/518530/_subArea/518580/index.html Stránky Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR dostupné 28.4.2009 na: http://www.uzis.cz/download.php?ctg=20&search_name=l%E1ze%F2®ion=100&kind=2 1&mnu_id=6200
50
SEZNAM GRAFŮ Graf č.1: Poměr domácích a zahraničních návštěvníků Karlovarského kraje ..........................38 Graf č. 2: Profil návštěvníků v Západočeských lázních – léto (5603 dotazovaných, údaje v %) ..................................................................................................................................................41 Graf č. 3: Profil návštěvníků v Západočeských lázních – zima (4841 dotazovaných, údaje v %) ..............................................................................................................................................42
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Klimatické poměry v Karlovarském kraji ..........................................................25 Tabulka č. 2 – Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení podle kategorií v Karlovarském kraji v letech 2000-2004 ............................................................27 Tabulka č. 3 - Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení podle kategorií k 31.12.2005 – Karlovarský kraj .............................................................................................27 Tabulka č. 4 – Hromadná ubytovací zařízení – Karlovy Vary .................................................30 Tabulka č. 5 – Hromadná ubytovací zařízení – Mariánské Lázně............................................33 Tabulka č. 6 – Hromadná ubytovací zařízení – Františkovy Lázně .........................................35 Tabulka č. 7: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí za 1. - 4.čtvrtletí 2007 ...........................................................................................................................39 Tabulka č. 8: Hosté v lázeňských ubytovacích zařízeních podle krajů za 1. - 4. čtvrtletí 2007 ...........................................................................................................................40 Tabulka č. 9: Statistika hostů s lázeňským léčením – porovnání počtu osob roku 2000-2008 43 Tabulka č. 10: Zahraniční a tuzemští hosté s léčením v letech 1996 – 2008............................43
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Přehled lázní a léčebných indikací .......................................................................52 Příloha č. 2: Přehled lázeňských a wellness procedur Karlovy Vary .......................................53 Příloha č. 3: Seznam minerálních pramenů – Mariánské Lázně...............................................55
51
Bechyně Bludov Darkov-Karviná Františkovy Lázně Hodonín Jáchymov Janské Lázně Jeseník Karlova Studánka Karlovy Vary Klášterec nad Ohří Klimkovice Konstantinovy Lázně Kostelec u Zlína Lázně Bělohrad Lázně Bohdaneč Lázně Kundratice Lázně Kynţvart Lázně Libverda Lázně Toušeň Lednice Lipová-lázně Luhačovice Mariánské Lázně Mšené-lázně Ostroţská Nová Ves Poděbrady Teplice nad Bečvou Teplice Třeboň Velichovky Velké Losiny
X X
X X X
X
X X X
X X
X X
X X X
X X X
X X X X X X X
X X X
X X X
X X X X X X
X
X X
X X X
X X
X
X X
X X
X
X X X X X X X X
X X X
X X X
X
Pramen: Katalog lázní & wellness
52
X
X
X
X X
X X
X
X X
X X X
gynekologická onemocnění
X
X
X
koţní nemoci
duševní poruchy
nemoci močových cest
nemoci pohybového ústrojí
nemoci neurologické
nemoci dýchacího ústrojí
poruchy metabolismu
nemoci trávícího ústrojí
nemoci oběhového ústr., srdce a cév
onkologická onemocnění
Příloha č. 1: Přehled lázní a léčebných indikací
X X X X
X X X X
Příloha č. 2: Přehled lázeňských a wellness procedur Karlovy Vary Koupele perličková koupel
Popis
Ponoření celého tělo nebo jeho části do vřídelní vody (38°C), perličky jemným masírováním kůţe přispějí k jejímu prokrvení a dojde k celkovému uvolnění svalů. Pokoţkou se vstřebává CO2 z vřídelní vody obohacené o tento plyn (35°C), posiluje nervový uhličitá koupel i imunitní systém, dojde k prokrvení tkáně a uvolnění svalstva. Tělo je od krku dolů uzavřeno v plastikovém pytli, který se postupně naplňuje CO2, zvyšuje obsah suchá uhličitá kyslíku v krvi, rozšiřuje cévy, zlepšuje prokrvení celého těla. koupel Ponoříte celé tělo nebo jeho části do vody obsahující blahodárně působící látky a minerály slatinná koupel z rašeliny, ty pomohou při uvolnění svalů a hojení ran. Minerální soli obsaţené ve vodě o teplotě do 40°C mají příznivý vliv na regeneraci organismu, minerální koupel působí na činnost srdce a ledvin, zlepšují prokrvení. Víření masíruje celé tělo nebo jeho části, pomáhá odbourat bolesti, provádí se ve vřídelní vodě vířivé koupele o teplotě kolem 38°C. Do vřídelní vody jsou přidány různé přísady jako třeba jód, bylinky apod., mají relaxační účinek, přísadové pomáhají při koţních a pohybových potíţích (podle přísady). koupele Popis Pitné kúry pitná kúra Vodoléčba skotské střiky koupel nohou – šlapání Sauna parní lázeň Masáže klasická masáţ lymfodrenáţ (manuální nebo strojová) reflexní masáţ reflexní masáţ chodidel vodní masáţ (hydropunktura) Elektroléčba Elektroléčba Magnetoterapie Světloléčba Biolampa horské sluníčko
Na doporučení lékaře se uţívají konkrétní prameny ve stanoveném mnoţství, frekvenci a po určenou dobu. Kaţdý pramen má jiné sloţení minerálních solí, iontů a plynů a tím pádem i jiné účinky Popis Opakované střídání proudů teplé a studené vody ze vzdálenosti 3 m při konstantním tlaku, prokrví a uvolní ztuhlé svalstvo. Chůze na místě střídavě v nádobě se studenou a teplou vodou, pomůţe při onemocnění „křečových ţil“, špatném prokrvení nohou i bolestech hlavy. Suchý horký vzduch a následná studená sprcha pomáhají zlepšit imunitu organismu, prokrvit tělo a předejít respiračním onemocněním. Vzduch plný horké vodní páry a následná teplá sprcha prohřeje celé tělo a uvolní svaly, působí relaxačně. Popis Má pozitivní účinek na lymfatický systém, krevní oběh a svalstvo, kladně působí i na nervový systém, pomáhá odstranit bolesti a má relaxační efekt. Tato speciální masáţ pomůţe odplavit toxiny z organismu, zlepší imunitu, má i kosmetický účinek (odstraní celulitidu, regeneruje pleť...). Díky tlaku působí na jednotlivé akupresurní body, pomáhá odstranit bolest a její příčinu, stlačením bodů jsou příznivě ovlivněna funkce daného orgánu. Opět stimuluje akupresurní body, kaţdý bod na Vašem chodidle ovlivňuje jiný orgán nebo jeho část. Sedí se ve vaně plné teplé vřídelní vody a tlak vodní trysky masíruje, napomáhá relaxaci, prokrvení a správné funkci lymfatického systému. Popis Metody vyuţívající k léčbě elektrický proud. Vyuţíván je proud nízko, středo i vysokofrekvenční aplikovaný v různě dlouhých impulzech. Elektroléčba pomůţe při onemocnění kloubů, pohybového aparátu, poruchách látkové výměny. Odstraní bolest, zlepší prokrvení tkání a uvolní svaly. Jedna z metod elektroléčby, vyuţívá el. proud k vytvoření magnetického pole, působní protizánětlivě a relaxačně, zlepšuje prokrvení tkání. Popis Polarizované světlo zahojí poranění a onemocnění kůţe, je vhodné i při nemocích pohybového ústrojí, podněcuje hojení a působí protizánětlivě do hloubky aţ 3 cm. Vyuţívá ultrafialového záření, hojí koţní onemocnění, záněty a pomáhá například při osteoporóze. 53
Solux laserová terapie Léčba teplem
Vyuţívá infračervenou část spektra, zlepší prokrvení tkání, působí proti bolestem pohybového aparátu, uvolňuje svalstvo. V medicíně je vyuţívána k tlumení bolesti, má hojivý a protizánětlivý efekt, laser lze pouţít jako náhradu za akupunkturní jehlu, vyuţívá se i v estetické chirurgii. Popis
Parafín
Teplé zábaly a obklady pomohají při onemocněních pohybového ústrojí, vosk přenáší teplo (přes 50°C) na kůţi hlouběji do tkání a kostí.
slatinné obklady
Slabá vrstva rašeliny prohřátá na 42°C se v propustné fólii přiloţí na různá místa těla, kde zlepší prokrvení a utlumí i chronickou bolest. Popis
Ostatní léčebný tělocvik vodní gymnastika Kryoterapie plynová injekce Oxygenoterapie Inhalace Ultrazvuk Floating střevní výplach
Je prováděn vţdy za účasti školeného fyzioterapeuta, cvičení zlepší mobilitu a kondici, po osvojení cviků je lze provádět i doma. Vyuţívá přirozeného tlaku a odporu vody, díky níţ je šetrná ke kloubům a umoţňuje cvičení i hůře pohyblivým jedincům. Obnáší 2 – 3 minuty v komoře, kde se teplota pohybuje kolem -160°C, působní proti zánětům a bolesti, zlepší spánek, imunitu a sexuální apetit. Při této variaci akupunktury se pod kůţi aplikuje CO2, který zmírní bolest, prokrví místo aplikace, podporuje hojivé procesy. Je vdechování skoro čistého kyslíku, zahrnuje i popíjení speciálního antioxidačního nápoje, regeneruje tělo, příznivě ovlivňuje mozek, srdce i paměť, zlepšuje spánek, působí pozitivně na psychiku a předchází mnoha onemocněním. Vdechování jemně rozprášené minerální vody, zlepšuje alergie, onemocnění dýchacích cest, do vody je moţné přidat různé přísady (léky, oleje, soli). Při ultrazvuku vzniká vlnění, které vhodně ovlivňuje tkáně a jejich prokrvení, pomáhá také při jejich regeneraci, uţívá se při léčbě pohybového ústrojí. Navozuje pocit stavu beztíţe, je prováděn ve speciální nádobě s vodou z mrtvého moře, uvolní napětí a stres, pomůţe při bolestech svalů, ekzémech a lupénce. Pomocí minerální vody jsou vyplaveny usazeniny z tlustého střeva, předchází rakovině střev, pomáhá při zaţívacích obtíţích.
Pramen: www.karlovy-vary.cz
54
Příloha č. 3: Seznam minerálních pramenů – Mariánské Lázně Číslo Název zdroje 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45
Způsob záchytu Rok záchytu Využití
Alexandra Vrt Alfa Studna Ambroţ I,II,III Zvonky Antoníček Studna Antoníček mladý Vrt Albín Vrt Beta Studna Beta-drén Drenáţ Delta Studna Delta-drén Drenáţ Farská kyselka Jímka Ferdinand I vrt-zvonek Ferdinand II vrt-zvonek Ferdinand III a,b,c,d zvonky 4 x Ferdinand IV zvonek Ferdinand VI Excelsior vrtaná studna Ferdinand VII plošné jímání Ferdinand VIII plošné jímání Gama studna Karolína studna Kříţový III vrt Kříţový IV vrt Lesní studna Marie I-IV 6 zvonků Marie VII vrt Medvědí pr. vrt Nová Marie vrt Nové Karolíny 2 vrty Putz studna Rudolf I studna Rudolf II studna Rudolf III studna Rudolf V vrt Rudolf VI vrt Rudolf starý Schirner studna,drenáţ Sonda II vrt Sonda IV vrt Sonda V vrt Ústřední I vrt Ústřední II vrt HV 101 vrt Nový Excelsior vrt BJ 5 – Prelát vrt BV 6 - Prelát vrt
1987 1909 1933 1898 1973 1971 1910 1910 1910 1910 1910 1927 1927 1927 1927 1927 1927 1927 1910 1930 1957 1957 1827 1933 1979 1980 1986 1910 1910 1910 1709 1988 1988 1937 1921 1957 1957 1957 1930 1930 -
bez vyuţití koupele pití,koupele pití stáčení koupele koupele bez vyuţití koupele koupele pití v místě pití,koupele pití,koupele koupele koupele stáčení do lahví koupele koupele koupele pití,koupele pití pití pití,inhalace koupele,plyn,injekce koupele,plyn,injekce bez vyuţití koupele bez vyuţití koupele bez vyuţití bez vyuţití bez vyuţití stáčení do lahví stáčení do lahví pití v místě,na kolonádě koupele koupele koupele koupele koupele koupele bez vyuţití bez vyuţití bez vyuţití bez vyuţití
