Filharmonie se do Kdyně vrací
Gala Schumann s Plzeňskou filharmonií v kdyňské Sokolovně. Poslední, závěrečný koncert sezóny Kruhu přátel hudby ve Kdyni byl ve znamení Plzeňské filharmonie a díla Roberta Schumanna. Velký sál Sokolovny byl zaplněn posluchači z celého regionu. Očekávání mimořádného zážitku bylo naplněno. Věhlasná francouzská klavíristka Anne Queffélec v klavírním koncertu a-moll Roberta Schumanna prokázala svým kultivovaným klavírním tónem i překvapující dynamickou škálou, že je povolána k interpretaci tohoto pianisticky nesnadného díla. Na první pohled křehká žena dokázala vystoupit do popředí tam, kde bylo třeba, ale být také součástí hudebního proudu společně s výborně hrající Plzeňskou filharmonií. Nic z jejího podání nebylo manýristické. Hrála naprosto přirozeně a zanechala jistě mnoho sympatií. Belgický dirigent Ronald Zollman
ROČNÍK 10 • ČÍSLO 6/2014
má za sebou mnoho zkušeností z řízení předních evropských i světových orchestrů. Dokáže svým gestem navodit tvůrčí atmosféru. Foto Václav Polák, dokončení str. 2
V Den válečných veteránů uctily děti z Mateřské školy v Chodské Lhotě památku legionářů položením věnce u upraveného památníku z roku 1921. Celý akt byl symbolicky naplánován na jedenáctou hodinu, tedy na čas, kdy před 96 lety byla ukončena první světová válka. Po slavnostním položení věnce paní ředitelka Petra Černá dětem vysvětlila, proč věnec pokládají. „Válka a střílení je ošklivá věc“. Tito pánové, jejichž jména jsou na památníku zapsána, byli stateční lidé, kteří bojovali za republiku a za svět bez válek. Milan Zajíc, foto Jaroslav Nunvář 1
Nejúspěšnější závodnicí kdyňského oddílu karate je dorostenka Zuzana Šimáčková, která se stala vítězkou Krajské ligy mládeže. Za své celoroční snažení se nominovala na Mistrovství České republiky v Českých Budějovicích. (k)
Gala Schumann s Plzeňskou filharmonií ve Kdyni
Zvukově nádherně vyzněla pomalá věta klavírního koncertu, kde vynikl sametový dialog orchestru se sólovým nástrojem. Závěr koncertu po přestávce patřil první Schumannově symfonii
Beseda se seniory v Zahořanech
zvané Jarní. Především pomalé Larghetto a jiskřivé Scherzo musely potěšit i posluchače, který se tak často s hudbou Roberta Schumanna nepotkává. Závěrečné finále svým tanečním charakterem stupňovalo gradaci tohoto velkého díla. Posluchači si byli vědomi mimořádné možnosti vyslechnout tato díla v prvotřídním podání a také odměnili Plzeňskou filharmonii s belgickým dirigentem velkým potleskem. Pisatel byl přítomen stejnému koncertu o den dříve v Měšťanské besedě v Plzni a může s potěšením konstatovat, že kdyňský koncert se z čistě uměleckého hlediska vydařil ještě lépe. Hostování Plzeňské filharmonie ve Kdyni je vždy hudebním svátkem. Již teď společně s vedením Plzeňské filharmonie připravujeme pro příští sezónu KPH ve Kdyni další podobný koncert. Vladislav Vilímec, místostarosta města Kdyně
čtěte www.kdynsko.cz
Beseda s důchodci proběhla na začátku října v Zahořanech. Po úvodních slovech PhDr. Venuše Jenner se senioři od starosty obce Miroslava Jandečky dozvěděli o dění ve všech spádových obcích za uplynulý rok a o výhledu na další období. Poté se studujícím seniorům Virtuální univerzity třetího věku z Konzultačního střediska Zahořany slavnostně předaly pamětní listy za pátý semestr. Po vystoupení dětí z MŠ Zahořany následovalo pěvecké vystoupení Bryana Jenner s klávesovým doprovodem Věry Hrochové, Terezy Czielové a Alžběty Johánkové. Celé odpoledne hrála dechová hudba Domažličanka s Josefem Kupilíkem. Hanka Hoffmannová
Stavbaři na škole v Kolovči finišují
Od července probíhají v Základní škole v Kolovči stavební práce, jejichž předmětem je zateplení vnějšího pláště budovy a půdních prostor, kompletní výměna původních dřevěných oken a venkovních dveří za nové plastové výplně, včetně instalace elektricky ovládaných venkovních žaluzií, rekonstrukce vnějšího pláště montované přístavby ZŠ Koloveč – CHANOS, modernizace otopné soustavy spočívající ve změně vytápění 2
z plynových kotlů na nová účinnější a úspornější tepelná čerpadla (země – voda) a v nastavení celkové regulace vytápění soustavy budov tvořících ZŠ Koloveč. Projekt pod názvem „Snížení energetické náročnosti budovy ZŠ Koloveč“ je částečně financován z dotace SFŽP ČR, Operačního programu Životního prostředí a také z rozpočtu městyse Koloveč a bude dokončen v prosinci roku 2014. Současně se rekonstruuje byt školníka. Městys Koloveč tak ukončí rozsáhlou investiční akci, jejímž smyslem je především zlepšení podmínek pro výuku žáků a práci pedagogického sboru ZŠ Koloveč, prodloužení životnosti budovy a výrazná úspora nákladů na její provoz, které bude možné investovat do postupné modernizace jednotlivých učeben. Václav Pergl, starosta Kolovče
Kdyňsko po volbách
Ing. Vladislav Vilímec, místostarosta Kdyně. Komunální volby jsou vždy účtem, který skládají voličům jejich zvolení zástupci v obcích a městech. Již dávno je pryč doba, kdy o zástupcích lidu rozhodovali výhradně tajemníci jedné politické strany. Komunální volby jsou snad nejvíce propojené bezprostřední zkušeností voličů s počínáním jejich zástupců i důvěrou navržených kandidátů. V letošním roce se dvojnásob potvrdilo, že celostátní politické preference nehrají nějakou významnou úlohu. Voleni jsou především lidé, kteří něco již ve svém životě dokázali nebo dokáží přesvědčit o svých schopnostech. Druhý poznatek z komunálních voleb je však také na zamyšlení. Netýká se naštěstí tolik Kdyňska. V některých městech ale i menších obcích totiž došlo k „vyšachování“ vítěze voleb. To umožňuje volební algoritmus, při kterém dochází někdy k rozmělnění mandátů do mnoha volebních stran. Součet mandátů těch méně úspěšných tak může v konečném součtu převýšit volební zisk ví-
těze. Ta situace není nová. V parlamentních či krajských volbách ji známe. Koneckonců ani v Plzeňském kraji nevládne vítěz voleb, ale koalice ČSSD + KSČM. V případě komunální politiky zvláště tam, kde vystupovali tzv. nezávislí kandidáti, bylo v minulosti spíše výjimkou, že by vítěz voleb neobsazoval nejdůležitější posty. Tentokrát bylo takových příkladů po celé republice mnohem více. Na Kdyňsku došlo v některých obcích ke změnám v osobě starosty či starostky. Částečně to bylo dáno generační výměnou. Někteří starostové sice kandidovali, ale dopředu oznámili, že tento post již zastávat nehodlají. To byl případ Všerub, Nové Vsi nebo Dlažova. Sluší se poděkovat všem bývalým starostům za nelehkou práci, kterou odváděli ve prospěch svých obcí a občanů. V Pocinovicích zatím nedošlo ke zvolení nového starosty. Tam si určitě odnáší důležitou zkušenost. Pokud existují pouze jednotliví kandidáti bez zastřešení politickou stranou nebo nějakým hnutím, může pak nastat skutečně obtížná situace při rozhodování o starostovi. Každý takový kandidát by tedy měl již dopředu počítat s možností, že může být ostatními podpořen za starostu. V samotné Kdyni nedošlo k nějakým významným změnám v osobách nejvyšších představitelů města. Kandidáti Občanské demokratické strany zde tradičně uspěli a získali opětovně důvěru voličů. To je samozřejmě důležité z pohledu rychlého nastartování či pokračování připravených projektů. V dnešní době je totiž každý měsíc nečinnosti znát. Kdo není rychle a kvalitně připraven, těžko uspěje v konkurenci ostatních. Popřejme všem nově zvoleným starostům a zastupitelům, aby uspěli a prozíravě spravovali své obce na Kdyňsku v zájmu jejich dalšího rozvoje.
Zahrádkářská výstava ve Kdyni
Prostory zemědělské části expozice Muzea příhraničí opanovaly v říjnu výpěstky zahrádkářů ze Kdyně a okolí. Jablka, hrušky, zelenina, květiny a další dary země zde v prostředí staré stáje a stodoly vytvořily pestrou paletu barev, kterou by ani zdatný malíř nenamíchal. Doplnily ji ještě výtvory dětí mateřských škol ve Kdyni, a tak výstava jistě potěšila oko i srdce nejen zahrádkářů. Tuto výstavu ještě v září organizačně zajišťoval zahrádkář tělem i duší, dlouholetý a erudovaný funkcionář Českého zahrádkářského svazu a občan Kdyně pan Karel Iha. K velké lítosti se jí sám již nemohl potěšit. 22. říjen 2014, kdy výstava končila, byl také posledním dnem jeho životní pouti. Jistě každá další výstava, a nejen ta, nám ho bude připomínat. Jan Löffelmann, starosta města Kdyně 3
U příležitosti výročí 25 let od listopadové revoluce starosta města Kdyně udělil Pamětní plaketu „Za zásluhy o město“ čtyřem osobnostem, které se zapsaly do historie Kdyně i celého Kdyňska dlouholetou aktivní účastí ve veřejném životě, konzistentností životních postojů i osobním přínosem k rozvoji města:
Ing. Jiřině Svobodové
Paní Ing. Jiřina Svobodová je kdyňskou rodačkou, zde vyrůstala a celý život také žije. Paní Jiřina Svobodová záhy po listopadové revoluci kandidovala v prvních svobodných volbách do České národní rady za Občanské fórum. Od roku 1990 až do r. 2006 byla zastupitelkou města Kdyně, v letech 1990–2002 i členkou Rady města Kdyně. Její moudrý přístup výrazně přispěl k řešení často složitých problémů města po prvních svobodných komunálních volbách. Ani později, kdy již nebyla zastupitelkou města, ji rozvoj Kdyně nebyl a není lhostejný. Jejích zkušeností si vedení města nejen váží, ale v mnoha případech i nadále využívá.
Jaromíru Tesařovi
Jaromír Tesař je občanům Kdyně známý ze své profesní i veřejné činnosti. Jeho zcela neopominutelný hudební věhlas je také nesmazatelně spojen s naším městem i celým regionem. Jaromír Tesař je spjat s novodobým vývojem Kdyně i jako dlouholetý zastupitel města. Po listopadu 1989 zasedal v kooptované radě Okresního národního výboru v Domažlicích a kandidoval posléze také do Zastupitelstva města Kdyně v prvních polistopadových svobodných volbách. Od roku 1990 až do roku 2010 byl také členem rady města Kdyně za KDU – ČSL. Působil dlouhá léta jako ředitel Technických služeb města Kdyně a ještě dnes vypomáhá ve funkci odpadového hospodáře.
Mgr. Pavlu Faschingbauerovi
Mgr. Pavel Faschingbauer se po listopadu 1989 stal jedním z významných představitelů politického dění na našem okrese. V roce 1990 byl od vzniku Okresního úřadu Domažlice pověřen jeho vedením a poté jmenován vládou České republiky jeho přednostou. V této pozici působil nepřetržitě až do zrušení okresních úřadů v roce 2002. Jeho zásluhou došlo k rozhodnutí postavit ve Kdyni současný Domov seniorů a také stavbu přes všechny překážky dovedl do úspěšného konce. Výrazně se podílel na obnovení fungující přeshraniční spolupráce s bavorskými okresy a městy, které vtiskl respekt, pochopení oboustranných zájmů i lidské přátelství. Za jeho životní postoje, nezpochybnitelnou autoritu, sportovní minulost, trvalý zájem a pomoc městu mu byla udělena Pamětní plaketa „Za zásluhy o město“.
Msgre. Vladislavu Syslovi
Msgre. Vladislav Sysel je český římskokatolický kněz, vysvěcený 29. června 1949 v Praze, kterému bylo znemožněno za komunistického režimu vykonávat kněžskou službu. V roce 1949 byl zatčen a v dubnu 1950 odsouzen za údajnou velezradu a uvězněn 12 let na Mírově. V roce 1960 byl propuštěn na amnestii a vrátil se do rodného Libkova. Jeho osud je pak spojen se zaměstnáním mimo jiné i v Kdyňských strojírnách.V porevolučních létech se aktivně podílel na znovuobnovení dobrých vztahů mezi Čechy a Němci v příhraničí. Znovuobnovil pouť do Nových Kostelů k Loučimské Panně Marii, která se již stala tradiční poutí v česko-bavorském příhraničí. 14. 5. 1998 byl jmenován papežem Janem Pavlem II. čestným kaplanem jeho svatosti (Msgre.)
Ve škole jsme na jedné palubě
Halloweenská strašidla v Mezholezích
Děti i dospělí, převlečeni za strašidla všeho druhu s rozsvícenými lampionky, se v neděli 26. 10. 2014 sešli v brzké podzimní tmě v Mezholezích před hospodou, aby společně oslavili Hallowen. Od hospody se průvod vydal přes celou obec na náves k rybníku do rybářské bašty, kde na dospělé čekalo svařené víno a na děti čaj a strašidelná stezka odvahy. Této akce, která se u nás konala poprvé, se zúčastnilo více jak 50 lidí. Velice nás potěšilo, že přišli lidé i z okolních obcí.
Žáci prvních ročníků Masarykovy ZŠ ve Kdyni si 3. října užívali při „adaptačním odpoledni“ spoustu her a zábavy. Prvňáčci se blíže seznamovali se svými novými spolužáky a třídními učiteli. To, že žáčci patří k sobě, bylo vidět už na první pohled. Každá třída totiž zářila jinou barvou trička. Dohromady spolužáci vytvořili třídní erb s pravidly chování správného školáka. V duchu hesla „JSME NA JEDNÉ PALUBĚ“ děti na závěr vyrobily parník třídy, z jehož „okýnek!“ na nás hledí usměvaví pasažéři – žáčci. Ať nám na společné plavbě vane vždy příhodný vítr. Třídní učitelé 1. ročníku ZŠ Kdyně
PODĚKOVÁNÍ Zastupitelé obce i občané Libkova děkují bývalému starostovi Janu Pflanzerovi za příkladnou práci v obci, kterou vykonával od založení obecního úřadu.
Bavorští hasiči přijeli na Kdyňsko
Parsberské občany Kdyně prostě baví. Bavorský Parsberg, přátelské město Kdyně, se o náš region stále velmi zajímá. Čtyřikrát za rok obsadí tamní občané autobus pro 50 lidí a přijedou na dva dny na Kdyňsko. Už u nás byli pracovníci města, zástupci spolků, záchranáři, a nyní přijeli hasiči. Prohlédli si Klatovy, Domažlice, navštívili Muzeum příhraničí, synagogu, poobědvali v Černém orlu. A někteří z nich byli v Čechách úplně poprvé. Většinou se hostům věnuji já s pracovníky infocentra, ovšem tentokrát se díky nově vzniklým kontaktům rozhodl návštěvě věnovat také Sbor dobrovolných hasičů z Prapořišť. Kromě občerstvení v hasičárně připravil ukázku požárního útoku, besedu o činnosti sboru. Němečtí kolegové se dozvěděli, že v Prapořišti se sbor aktivně věnuje požárnímu sportu od roku 1991, pod vedením Ladislava Mráze a Roberta Mašla. A od té doby se taky soutěží po celé České republice. „Byla to dřina, ale také zkušenosti, díky jimž se můžeme pochlubit sbírkou 168 pohárů a uznání kvalitních soutěžních družstev za naší práci. Dále se chceme věnovat hasičům v naší obci a požárnímu sportu, který je v dnešní době velice náročný a žádaný. Nejvíce se účastníme soutěží v požárních útocích na 2B, 4C, ve kterých jsme dosáhli nejlepšího času 14:54 sekund,“ představil
Bavorští hasiči přivezli i své manželky, které pamětní místnost SDH Prapořiště nadchla.
(sh)
úspěchy trenér a starosta SDH Ladislav Mráz. Velitel Petr Rambousek pak doplnil jeho projev ještě o poděkování a představení nejen členů sportovního družstva, ale i starších členů souboru, kteří s hasiči v Prapořištích stále spolupracují. Parsberští hasiči tleskali, vše si s uznáním prohlíželi, obdivovali se dosaženým časům a byli moc spokojení i vděční za to, že jsme se jim po celý víkend věnovali. Na oplátku pozvali svoje nové české kolegy k nim. A už se prý těší na stánek města Kdyně, který už potřetí rozbalíme na parsberských vánočních trzích. A jako vždy tam vezeme perníky, koláče, med, grog i jmelí. Sylva Heidlerová 4
Lhotská vlaková zastávka na vantu v rovině
však poslalo rozhodnutí že: nebudeme krýt žádné náklady na stavbu čekárny! ČSD dodalo pouze popel. Otop, světlo – vše měl hradit Místní národní výbor. Stavbu se však nepodařilo dokončit, i když občané ze Lhoty, Šteflí, Vítovek i Hluboké odpracovali velké množství brigádnických hodin. Čekárna byla dostavěna a zprovozněna až v roce 1953 (prosinec). V té době měla obec Chodská Lhota již jiné závažnější starosti (JZD) a proto se již žádná oslava nekonala. Dodám ještě jednu zprávu v kronikách uvedenou – na prosazení a zbudování zastávky měl největší zásluhu Jan Kresl.
Vlaková zastávka v Chodské Lhotě v závěru roku 2014.
Vlaková zastávko na vantu v rovině, snad tvoje poselství s pokrokem nezhyne, píše se v kronikách doby nedávné. Vlaková zastávka v Chodské Lhotě dostala novou střechu i fasádu, to vše díky Správě železničních a dopravních cest. Podívejme se proto trochu do historie této budovy. Po volbách roku 1950 (předsedou MNV zvolen Ladislav Václavovic) v měsíci září začínají první organizační práce ke zřízení železniční zastávky ČSD na našem katastru v Dubřini na místě strážního domku č. 15. Oblastní ředitelství vydalo po dlouhých urgencích MNV v Chodské Lhotě dne 27. listopadu 1950 souhlas a povolení týkající se zřízení zastávky na trati Janovice nad Úhlavou – Domažlice v 15,558 km až 15,618 km v místech přejezdu silnice. Stavba čekárny nebyla prozatím povolena. Bylo třeba zřídit nástupiště – navézt značné množství zeminy. Lhota byla vzhůru! Lidé začali pracovat – pomáhat brigádnicky. Z každého čísla popisného se mělo odpracovat: buď jeden den koňským potahem, nebo tři dny manuální práce. Koncem roku 1950 se již násep, kde mělo být nástupiště, dodělával! Začátek roku 1951 byl zvláště významný – dne 14. ledna 1951 poprvé zastavil vlak v nové stanici. Ověnčená lokomotiva, hudba, slavnostně oblečení lidé. Cestující jedou jen jednu stanici z Dobříkova do Chodské Lhoty. Toho dne v 15. hodin odpoledne, kdy zastavil první vlak, byla účast občanů Lhoty, ale i Hluboké veliká! Při otevření zastávky měl projev pan Včela, tehdejší náčelník žst. Kdyně, který dal jménem ČSD zastávku našim občanům do užívání. Po této slavnosti následoval průvod s hudbou do Chodské Lhoty, kde poté byla v hostinci U Strnadů taneční zábava, kde zaujala nová písnička, kterou k této příležitosti složil pan Jakub Stahl
a která měla velkou oblibu. Pan Stahl, cestář a pozdější kronikář obce, je autorem hudby i textu. Písnička se ujala a ještě po několik let byl její nápěv slyšet na mnoho bálech.
Dne 21. března 1951 povolilo Oblastní ředitelství ČSD v Plzni stavbu čekárny. S přípravou stavby se započalo během léta 1951. Stavba byla dána na starost místním zedníkům Václavu Kolbekovi a Jaroslavu Halamovi, s kterými dále pracovali zedníci Antonín Stahl a Josef Jílek z Ch. Lhoty. Předpoklad byl, že stavba čekárny bude dokončena v roce 1952. Na veřejné schůzi se opět dikutovalo o stavbě čekárny (počáteční nadšení opadlo), a tak 26. června 1952 jdou členové MNV sami na brigádu do kamenolomu lámat kámen (v lomu Orlovice). Kdyňská přádelna věnovala na stavbu čekárny 6.000 kusů cihel ze zbouraného továrního komína a 10 betonových rour, bez kterých by nešlo ve stavbě pokračovat. ČSD
5
Na závěr nutno dodat, že tehdy bylo vlakové spojení jediné možné, jak pro dělníky do továrny, tak pro školní mládež do měšťanky ve Kdyni. Autobusové spojení, bylo do obce zavedeno až později. Krom krásně opravené zastávky si může pozorný člověk všimnout i další krásné stavby, kterou je propustek (tunel) pod tratí. Při pohledu na tekoucí potůček, který tunelem protéká, jsem si vzpomněl na své zážitky s „dráhou“ spojené, u kterých nemohla chybět paní Václavovicová, která dlouhá léta, společně se svým manželem obstarávala chod lhotecké zastávky. To vše díky Správě železniční a dopravní cesty, která tyto práce zajišťovala a patrně také financovala. Oku všímavého občana neunikne, že další práce probíhají pod dobříkovským nádražím, kde „paní Dráha“ vylepšuje svoji image, ale také zodpovědně přistupuje k stavbám našich předků, které dotvářejí naši krásnou krajinu Pošumaví. Milan Zajíc, Foto: Jaroslav Nunvář
Betlém ve všerubském kostele
Ve všerubském kostele bude již sedmým rokem v době vánoční až do 6. ledna vystavován dřevěný betlém. Srdečně vás zveme k jeho prohlídce. Městys Všeruby
O pouti vzdali úctu padlým
V sobotu 15. listopadu 2014 o svatomartinské pouti, za pěkného slunného dne, byla v Brnířově na kapličce odhalena pamětní deska padlým vojínům ve „Velké válce“ v létech 1914 – 1918. Termín odhalení byl naplánován ke stoletému výročí rozpoutání této války. I památník obětem války v Brnířově má svoji historii. V roce 1934, v době, kdy i v okolních vesnicích se stavěly pomníky padlým, se na obci v Brnířově rozhodovalo mezi návrhy: pomník třem padlým vojínům z Brnířova anebo památník právě zemřelému agrárnímu politikovi Antonínu Švehlovi 12. 12. 1933. A protože byl Brnířov silně agrární, zvítězil kamenný obelisk s nápisem: ŠVEHLOVĚ PAMÁTCE 1935. Pomník padlým vojínům byl na dlouhá léta zapomenut. Ale ani Švehlův památník neměl dlouhého trvání. Sice přežil nacistickou okupaci, ale při násilné kolektivizaci vesnice byl v roce 1951 v noci tajně zakopán do země. Až v roce 1994 byl opět vytažen a usazen zpět na své původní místo. V letošním roce, kdy se v médiích často hovoří o Velké válce, vzpomínal i náš občan Vašek Pejsar na vyprávění svého otce, který byl také vojákem 1. sv. války. A tak se zrodila myšlenka vzpomenout obětí brnířovských rodáků v této válce. Pro zajímavost uvádím, že z Brnířova narukovalo do války 53 mužů, tři se
ale už do svých domovů nevrátili. Po mši svaté vzpomínkovou akci zahájil starosta obce Zdeněk Šup přivítáním všech přítomných a ve svém projevu vzpoměl nejen tyto tři padlé občany, ale i bídu a utrpení, které za války prožívali obyvatelé ve městech i na vesnici. Slavnostní odhalení pamětní desky provedl starosta Šup a desku posvětil vikář Kratochvíl. Pak ve svém projevu hovořila Marta Zemanová – Krausová o životě svého dědy, pana Krause, který padl 27. 11. 1917 na frontě v Itálii. O strastiplné válečné cestě svého dědy, legionáře Michaela Mlnaříka, který se vrátil z války až v roce 1920, vyprávěl vnuk ak. malíře Michal Rittstein. Na počest padlým vojínům byly vypáleny dvě salvy ostrostřelci ze Stříbra. Během vzpomínkového aktu zazpívala dojemné vojenské písničky z 1. sv. války Květa Majerová, což bylo velmi působivé. Hasiči z Brnířova se svými prapory po celou dobu stáli čestnou stráž a položili také věnec k odhalené desce. Slavnostního odhalení pamětní desky se zúčastnili nejen potomci padlých vojínů ale i asi 150 občanů Brnířova. A tak se téměř po 100 letech dostalo padlým vojínům z Brnířova důstojného uznání jejich statečnosti. Padli za naši svobodu. Za SDH Brnířov Mirek Beneš 6
Víte, že...
V kdyňské sokolovně se 8. a 9. listopadu konal již 41. ročník turnaje O pohár města Kdyně ve stolním tenisu? Zároveň se koná jako memoriál Jana Pejsara, dlouholetého předsedy oddílu a trenéra. Své síly v něm změřili muži a ženy, dorostenci a dorostenky, celkem se o víkendu představilo za zelenými stoly 48 hráčů z celého Plzeňského kraje i ze zahraničí. Účastníky turnaje přišla v sobotu ráno pozdravit i paní Pejsarová, které byla předána kytička od pořadatelů. Oba dva dny byl připraven i tradiční gulášek od Jaroslavy Tlusté. Mezi účastníky byla řada druholigových a třetiligových hráčů, vítězové si odvezli ceny věnované převážně kdyňskými sponzory. Místní knihovna v Prapořišti, v budově školy v Prapořišti, má otevřeno v pondělí od 13:45 do 15:45 s výjimkou školních prázdnin? Více informací naleznete na webových stránkách www.skolapraporiste.cz. Na Svatého Martina pořádala Virtuální univerzita třetího věku Zahořany, společně s městem Bělá nad Radbuzou, zájezd do Prahy? Počasí bylo výborné a účastníci byli spokojeni. Viděli Loretu, Pražské Jezulátko, Petřín i s rozhlednou. „I když jsou to starší lidé, chodili všude po svých a s humorem,“ vypráví Hanka Hoffmannová a pokračuje: „navštívili jsme také senát a viděli, kde vláda pracuje.“ Na jaře bude dokončena revitalizace zeleně v parku sousedícím se Základní školou v Kolovči? Městys také plánuje provést rekonstrukci prostranství před ZŠ a navazujících chodníků v celém parku. Součástí rekonstrukce parku je vybudování letního altánku, který budou moci využívat jak návštěvníci parku, tak mládež i žáci školy. Na čtyři stovky exotů nabídla Krajská výstava okrasného ptactva ve Starém Klíčově? Opeřence vystavovalo 34 chovatelů nejen z Domažlicka, ale i z Klatov, Plzně a Tachova. K vidění zde byli andulky, větší i malí papoušci, korely, kanáři a drobní exoti. K D Y Ň S K O informační zpravodaj
vydává: Dobrovolný svazek obcí Kdyňsko Odpovědná redaktorka: Sylva Heidlerová Adresa redakce: Infocentrum Kdyně Nádražní 314 345 06 Kdyně e-mail:
[email protected] [email protected] Evidence periodického tisku pod číslem MK ČR E 15943 uzávěrka příštího čísla: 15. 1. 2015
Hasili na Markétě
Se sbory dobrovolných hasičů sousedního klatovského okresu spolupracuje okrsek č. 10 Pocinovice už drahně let a poněvadž při jakémkoliv zásahu hranice okresů neplatí a pomáhat hasit jezdí všichni z nejbližšího i vzdálenějšího okolí, je nutné alespoň jednou za rok nacvičit vzájemnou součinnost. I z tohoto důvodu uspořádalo vedení okrsku letošní velitelský den v pátek 17. večer a v sobotu 18. října dopoledne v Běhařově. Místem zásahu byla rozhledna na Markétě. Na večerní instruktáž přijelo do hasičské zbrojnice v Běhařově 73 dobrovolných hasičů z deseti sborů: Běhařova, Chodské Lhoty, Libkova, Loučimi, Mezholez, Miletic, Pocinovic, Slavíkovic, Smržovic a Soustova. Jejich úkolem bylo natáhnout hadice pro vedení vody z požární nádrže v Dlažově až pod rozhlednu na vzdálenost 1500 metrů s úctyhodným převýšením 150 metrů! Velitel okrsku Petr Ponocný rozdělil úkoly a v osm večer se všichni rozjeli na určená stanoviště. Z požární nádrže tlačil vodu stroj Chodské Lhoty a Mezholez do přenosných nádrží na dlažovskou náves, kde pracovaly stroje tři: domácích, soustovských a miletických hasičů. Na dalším stanovišti nad silnicí spolupracovali Loučimští, Běhařovští a Slavíkovští stejným systémem a jejich stroje tlačily vodu k běhařovské cisterně. Těm pomáhali hasiči z Libkova, odtud už vedly hadice k cisterně pocinovské, která stála pod rozhlednou. Tady byli i hasiči ze Smržovic. Na ochoze rozhledny pak byla připravena Jana Schambergerová, Aleš Franěk a Pavel Franěk u hadice s proudnicí, a když voda dorazila až nahoru, skropili okolní stromy a akce skončila. Na první pohled to vypadá jednoduše, ale zkoordinovat práci všech deseti sborů, zajistit dostatečné množství hadic „B“ a prověřit tak akceschopnost dobrovolných hasičů dalo veliteli Ponocnému pár hodin práce, o velení sedmdesátce mužů v pracovních oblecích nemluvě. Technickou stránku akce měl na starosti Václav Ponocný ml., který při závěrečném hodnocení řekl: „Vytlačit vodu na takovou vzdálenost a takové převýšení není běžnou záležitostí a záleží, s jakým tlakem jednotlivé stroje i auta pracují. Bohužel se ukázalo, že jenom stroj miletických má tlakoměr funční.“ Problém s tlakem byl mezi předposledním a posledním stanovištěm, tady se po propojení celého systému dodávka vody zdržela. „Začínali jsme před jedenácti lety a bylo nás třicet,“ řekl po hodnocení spokojeně Václav Ponocný st. „dnešní velitelské cvičení bylo snad největší rozsahem, který jsme dělali. Příští rok už zase budeme skromnější.“ V sobotu dopoledne pokračovalo velitelské cvičení zdravotním školením Evy Turečkové, učitelky střední zdravotnické školy v Klatovech a členky pocinovského družstva žen. O žaludky účastníků akce se staraly ke spokojenosti všech hasičky SDH Běhařov, který velitelský den spolu s pocinovskými organizačně zajišťoval. Foto poslední barevná strana. Zdeněk Huspek
Cesta za severskými bohy
Třetí víkend v říjnu, na tradiční podzimní akci na Sádku u Capartic, se naše děti vydaly na výpravu do severského Panteonu daleko za polární kruh. Seznámily se nejen se severskými bohy, tradicemi dalekého severu, ale i s prací s navigačním systémem GPS. Prošly nebezpečnou cestou, na kterou jim bohové připravili nejrůznější zkoušky a zakreslily si i mapu, aby trefily zpátky. Přes překážky se nakonec dostaly až do sídla bohů, kde si se čtyřmi z nich mohlyi promluvit. Každý z bohů měl pro ně nějaký úkol a ověřili si tak, že děti umí rozpoznat nejrůznější rostliny, složit básničku, či střílet z praku. Také se učily poznávat a vnímat přírodu všemi pěti smysly. Nejen zrakem či sluchem, jak dělá většina z nás, ale i hmatem, chutí
a čichem. Získaly dobrou zkušenost, že není radno získávat GPS souřadnice z vynálezu jménem Internet, jelikož tam nejsou vždy přesné. Díky tomu si zkusily i orientaci v noci, což není tak lehké, jak se zdá. Čarodějnice Gryla, která každý rok v období Vánoc sbíhá z hor spolu se třinácti zločinci vyvádějícími různé naschvály, vystrašila některé účastníky výpravy natolik, že byly nutné noční výpravy kolem místa noclehu, aby se celá výprava mohla uložit beze strachu ke spánku. Skřítci Tomteni, obývající prostory pod domy, nám také žádnou lumpárnu nevyvedli, a tak se výprava obešla bez komplikací. Z výpravy se všichni vrátili se spoustou nových zážitků a zkušeností a už se těšíme na další, která se koná na jaře. Za PS Kolo Koloveč Pavlína Marková
Sezóna sportovního družstva skončila a mohu ji hodnotit jako úspěšnou, ovšem ve srovnání se sezónou předchozí, pouze jako průměrnou. Zvládli jsme sice o jednu soutěž více, ale výkon stroje nám bohužel nedovoluje dosahovat lepších umístění. Doufáme, že se nám toto povede přes zimní pauzu změnit a že plány s navýšením výkonu motoru vyjdou. První soutěž je již v lednu, tak nám držte palce. Jak jistě zasvěcení občané vědí, naše činnost se netočí jen kolem sportu. Opět jsme v letošním roce pomáhali při akcích pro obec, samo-
zřejmostí je proškolování členů sboru a zlepšování zázemí zbrojnice. Rok a půl používáme hasičské auto, což nám mnohonásobně usnadňuje cesty na soutěže i vedlejší činnost sboru. Opět musím apelovat na všechny členy sboru. Jako každý rok jsme se i letos potýkali s nedostatkem členů SDH. Převážnou většinu brigád zajišťují členové sportovního družstva, za což jim patří veliký dík. Je dobře, že se zapojují hlavně tito „mladí“, a tím se zdokonalují ve výcviku, ale je smutné, že starší členové jim nejdou příkladem. Letos se nám oženili dva naši členové. Logickým důsledkem těchto „změn“ je to, že nám odcházejí, stěhují se, či nemají na sportovní činnost čas. To nás bohužel donutilo k tomu, abychom oslovili sportovce z jiných sborů, kteří nám nejen letos výrazně na soutěžích pomohli. V našem devítičlenném družstvu máme tedy již tři „přespolní“ (ze sboru Kdyně a Všeruby). Tímto jim také děkuji a těším se na další spolupráci v příští sezóně. Děkuji našim sponzorům, Obecnímu úřadu v Nové Vsi, firmě AZ služby Václav Levička, firmě Ferda Group, ostření nástrojů Michal Hudec, soukromému zemědělci Zdeňku Hynčíkovi a samozřejmě i samotnému SDH Nová Ves – Vítovky. Budeme doufat, že se jejich seznam v příštím roce ještě rozšíří. Michal Hudec
Hasičský sport v Nové Vsi
7
Kdyňsko v průběhu listopadových událostí
V těchto dnech jsme si snad všichni připomněli události před 25 lety, spojené s koncem komunistického totalitního režimu. Bylo napsáno mnoho hodnotících článků o vývoji naší země od 17. listopadu 1989. Ruku na srdce, kdo z nás pamětníků měl na začátku ucelenou a reálnou představu o tom, jak se zbavit pozůstatků komunistického režimu. Mnohé věci se musely dělat takříkajíc za pochodu. Věděli jsme, že nelze pokračovat v socialistické ekonomice bez privátního kapitálu. Kde ho vzít, když celá ekonomika byla zestátněna. Nechci se pouštět do těchto otázek. Pouze chci vytknout před závorku, že ony změny jsou po 25-ti letech viditelné. Dnes si mladá generace nedokáže představit, že by jim nějaký politický tajemník omezoval svobodu projevu nebo komunikaci takřka s celým světem. Na podobné pokusy se nevěřícně díváme u posledního vládnoucího komunistického režimu v Severní Koreji. Pokud někdo dnes vážně obhajuje předlistopadovou dobu, obhajuje totální izolaci naší země a jejích občanů. V listopadu 1989 se také postupně Kdyňsko probouzelo pod dojmem událostí v Praze. Ještě před vynuceným odstoupením tehdejšího předsednictva KSČ 24. listopadu vznikly podpisové aktivity na podporu požadavků studentů a představitelů kultury. Zpočátku propukly především v kdyňském Elitexu. Vedení podniku se snažilo bezúspěšně těmto spontánním akcím zabránit. V neděli 25. listopadu před Modrou hvězdou uspořádali někteří studenti demonstraci. Ta již reagovala na nejnovější události a faktickou demontáž režimu. V pondělí 26. listopadu se pak konala generální stávka spojená s velkou manifestací. Na té promluvil za stávkový výbor Štěpán Strejc a mnoho dalších řečníků. Někteří se setkali s velkým ohlasem. Občanské fórum pak oficiálně vzniklo v následujících dnech a bylo ustaveno v dnešním Společenském a vzdělávacím centru ve Kdyni (v bytě Jaroslava Houdka v dřívější chemičce). Občanské fórum pravidelně informovalo občany na setkáních v Modré hvězdě, v kině, ale také i v okolních obcích. Aktivita místního občanského fóra pak gradovala v době prvních svobodných voleb do zákonodárných sborů. Za Občanské fórum za náš okres kandidoval nejen PhDr. Stanislav Volák, ale také Ing. Jiřina Svobodová a MUDr. Václav Novák, CSc. Výstava k 25 letům listopadových událostí na Kdyňsku byla slavnostně otevřena dne 10. listopadu 2014 právě v místě vzniku Občanského fóra, ve Společenském a vzdělávacím centru ve Kdyni, a mapuje alespoň ty nejdůležitější události vývoje listopadu 1989. Není zajímavá pouze pro pamětníky, ale věřím, že je poučná i pro generace, které již listopad 1989 přímo nezažily. Ing. Vladislav Vilímec
Krásné Vánoce a šťastný nový rok!
Výstavu 25. výročí svobody zahájili ti, kteří vedou město 25 let. Jan Löffelmann (zprava) a Vladislav Vilímec.
Na pomníku padlým je 32 jmen
Václav Ponocný st. přečetl výňatky z obecní kroniky, které se týkaly stavby pomníku. Připomenout si vznik Československé republiky a zároveň uctít památku padlých v 1. světové válce nemusí být záležitostí jen velkých měst. V Pocinovicích se před několika lety rozhodli pomník svých padlých spoluobčanů se skromným nápisem „Obětovaným 1914 – 1918“ rozšířit o dvě nové žulové desky se jmény těch, kteří se z války nevrátili. Ve slunném sobotním odpoledni 28. října tak mohli uspořádat jejich slavnostní odhalení. Ve dvě hodiny se rozezněly zvony kostela svaté Anny a Msgre. Miroslav Kratochvíl zahájil k této příležitosti mši svatou. Ve svém kázání ocenil počin obecního úřadu připomenout oběti velké války a dále řekl: „Po jejím skončení si všichni mysleli, že nic takového už se lidstvu nemůže stát. A za pouhých 20 let přišla válka ještě větší, s větším počtem obětí. Jsme nepoučitelní, protože i v dnešní době se válčí nejen daleko ve světě, ale i blízko nás.“ 8
Po mši se průvod s více než stovkou občanů v čele s uniformovanými hasiči a prapory obce (novým i historickým), Sokola, hasičů a státní vlajky za doprovodu hudby Domažličanky vydal k pomníku, kde Václav Ponocný st. přečetl výňatky z kroniky obce z let, kdy se o stavbě pomníku uvažovalo: „O jeho vzniku se rozhodlo v roce 1933 a dalších pět let trvalo, než se daly z různých sbírek a za pomocí obce dohromady peníze. K jeho odhalení došlo 26. června 1928.“ V krátkém projevu pak starosta Pocinovic František Rada spolu s Václavem Ponocným ml. odhalili obě nové desky, které pak posvětil Msgre. Kratochvíl. Dobové písničky, s nimiž šli legionáři do boje, zazpívala Markéta Kůsová a k pomníku položily věnec s trikolórou dvě krojované děti. Před závěrem celého aktu přečetl hlavní iniciátor rozšíření pomníku Václav Franěk jména padlých, od této chvíle už nikoliv neznámá. Je jich celkem 32. Zdeněk Huspek
Co se děje v infocentru Razítko – již odedávna symbol oficiálnosti a potvrzení určitých skutečností. Razítkem můžeme stvrdit správnost dokumentu, zaplacení poplatku za poštovní známku, zahájení či ukončení studia, reklamaci výrobku nebo také návštěvu nějakého místa. Poslední kategorii razítek tak představují razítka turistická, jejichž obliba nejen v České republice neustále roste. Turisté tak do svých zápisníčků poctivě střádají razítka měst, hradů, zámků, rozhleden, muzeí, galerií, ale i různých festivalů, poutí či slavností. Některé zápisníčky se oficiálně přejmenovaly na turistické deníky a jejich majitelé je obohacují i samolepkami s fotografií a stručným popisem navštíveného místa. Proto ani město Kdyně v tomto trendu cestovního ruchu nezůstává pozadu a stávající nabídku turistických razítek tak rozšířilo o dvě zbrusu nová razítka – razítko města Kdyně a Muzea příhraničí. Obě nová razítka je možné si do svého zápisníčku či jen tak na papír natisknout v Turistickém informačním centru ve Kdyni, které sídlí v budově Muzea příhraničí. Za TIC Kdyně Ivana Dubská
Srdečně zveme do výstavního sálu Muzea příhraničí na výstavu s názvem „Kouzlo a tradice českých Vánoc aneb od adventu do Tří králů“, která je k vidění do 20. ledna, vždy v době provozu Turistického informačního centra.
Přednášky v infocentru se už zavedly
Turistické informační centrum je od října do dubna otevřeno v pracovních dnech od 8. 00 do 16. 00 hod.
[email protected], tel. 379 413 555
Cestovatelské přednášky se v sále muzea zavedly a našly si pravidelnou skupinu posluchačů.
Přednáškový cyklus v Turistickém informačním centru ve Kdyni po návštěvě Tibetu pokračoval návštěvou Francie. S krásami této historicky a kulturně bohaté destinace seznámil pan Jaromír Tippl. Nadšených posluchačů se jako vždy sešla celá řada a vyprávění pana Tippla pozorně poslouchali po celou dobu přednášky. Na další zajímavou přednášku z tradičního cestovatelského cyklu přednášek se můžete těšit ve čtvrtek, 8. ledna 2015 od 16:00 hod., kdy v Turistickém informačním centru ve Kdyni navštívíme Peru – dávnou říši Inků. (TIC) 9
O kráse indického Himaláje hovořil nadšený cestovatel a výborný vypravěč Štěpán Pastula
Město Kdyně vylepšuje třídění odpadů
Město Kdyně zlepšuje podmínky pro třídění. Kdyně se postupně zlepšuje v třídění odpadů. Za rok 2013 město dosáhlo meziročního nárůstu výtěžnosti tříděného sběru plastů, papíru, skla a nápojového kartonu ve výši 5 %. Ukazuje se, že obyvatelům není třídění odpadů a životní prostředí lhostejné. Každý z nich v loňském roce vytřídil v průměru téměř 38 kg plastu, papíru, skla a nápojových kartonů. Třídění odpadů se stává přirozenou součástí životního stylu obyvatel města. „Jak vyplývá ze statistik společnosti EKOKOM, a.s., na jednoho obyvatele připadalo v uplynulém roce 16,5 kilogramů vytříděného papíru, 9 kilogramů plastu, téměř 12 kilogramů skla a přes 0,3 kilogramu nápojových kartonů,“ popsala Soňa Spěváková. Jak dodala, celkové výsledky kopírují celorepublikový průměr. Takové zlepšení souvisí podle představitelů města zejména s dlouhodobou podporou a popularizací třídění odpadů. „Společnými silami s autorizovanou obalovou společností EKO-KOM, a.s. se už dvanáctým rokem snažíme rozvíjet a zdokonalovat celý systém nakládání s využitelnými složkami komunálních odpadů. V poslední době aktivity cíleně zaměřujeme na komodity se slabšími výsledky – tento směr se nám osvědčuje a hodláme v něm i v budoucnu pokračovat,“ informovala Soňa Spěváková s tím, že za období trvání spolupráce města a společnosti EKOKOM, a.s. se podařilo zvýšit množství vytříděných odpadů na jednoho občana bezmála na dvojnásobek – z 20 kilogramu papíru, plastu, skla a nápojových kartonů v roce 2003 na loňských 38 kilogramů. Za výbornými výsledky stojí, kromě osvětových a vzdělávacích aktivit, také stále se zlepšující dostupnost kontejnerů na třídění. Součástí spolupráce obou institucí je i zahušťování sběrné sítě nádob na tříděný odpad. Tím se stává třídění občanům pohodlnější. „Tato skutečnost totiž významně napomáhá nejen růstu množství, ale i zvyšování kvality vytříděných odpadů. Ke konci loňského roku se na území města nacházelo 122 barevných kontejnerů. Největší podíl v současnosti tvoří nádoby na plast a sklo. Oproti konci roku 2003 vzrostl počet nádob na třídění odpadů o 70 kusů,“ vypočítal Luděk Königsmark, regionální manažer společnosti EKO-KOM. Kontejnery na tříděný sběr jsou tak občanům ve městě blíž, neboť jedno průměrné kontejnerové hnízdo slouží pro přibližně 130 obyvatel. V roce 2003 to bylo o 173 lidí více. „Věřím, že jdeme správnou cestou. Třídění odpadů dlouhodobě podporujeme. Tyto výsledky přináší nám všem pozitivní signál v podobě každoročního nárůstu množství vytříděných odpadů. Jsme rádi, že se nám systematická podpora vyplácí,“ vysvětluje Soňa Spěváková. Letos bylo ve městě distribuováno dalších šest kontejnerů na separovaný odpad. (PR)
Naučná stezka Kdyňskem
V sobotu 1. listopadu byla slavnostně otevřena naučná stezka Kdyňskem, o jejíž vytvoření se zasloužila obec Nová Ves. Na úvod poděkovala paní starostka všem, kteří se na práci podíleli, a v krátkosti seznámila s obsahem stezky. Příjemné slunečné podzimní vycházky se zúčastnilo celkem dvacet devět dospělých, devět dětí a šest psů, přičemž si každý upravil délku trasy dle svých sil. Na všechny hladové a žíznivé poutníky čekalo na Vítovkách malé občerstvení, kterým se zároveň staré zastupitelstvo rozloučilo s občany.
Naučná stezka je dlouhá asi 13 kilometrů a provede vás těmi nejzajímavějšími místy v okolí Nové Vsi. Informační panely seznámí české i německé turisty s těmito tématy:
1) Rozhledna nad Novou Vsí – Evropské rozvodí 2) Vyhlídka pod Bezným – panorama a Pošumavská příroda 3) Vrch Ráj – historie místa, Všerubský průsmyk 4) Tanaberk – tanaberské třešně, fara 5) Biokoridor se soustavou tůní a místní fauna 6) Památník padlým 7) Vznik a funkce lesa 8) Pramen Kouby a vodní toky Děti naleznou na každém panelu hádanku, řešení si mohou zapisovat do kartiček, které získají v turistickém informačním centru ve Kdyni nebo v budově Obecního úřadu v Nové Vsi. Užijte si příjemnou procházku naším krajem a chovejte se ohleduplně vůči přírodě i vybavení stezky. Š. Nejdlová, L. Hudcová
Knihu s kulinářskými recepty čtyř regionů vydala MAS Český les. Získáte ji v Turistickém informačním centru Kdyně. Přejeme si, aby vám tradiční české suroviny v současné kosmopolitní kuchyni nejen chutnaly, ale aby se v ní prosadily.
Velká cena karate ve Kdyni
V sobotu 1. listopadu se ve sportovní hale Masarykovy základní školy konala mistrovská krajská soutěž II. ročník Velké ceny města Kdyně, kterou pořádal oddíl karate TJ Sokol Kdyně z pověření Svazu karate Plzeňského kraje. Jednalo se o jednu z nominačních soutěží na Mistrovství ČR mládeže, které se koná začátkem prosince v Českých Budějovicích. Celkem se zúčastnilo 90 závodníků z 15 oddílů západočeského regionu. Soutěžilo se v disciplínách KATA (sestavy - disciplína rozdělená na věkové kategorie) a KUMITE (volný zápas, který je rozdělen na věkové a hmotnostní kategorie). Na domácí půdě v barvách Sokola byla nejlepší starší žákyně Lucie Pišťáková, která získala zlatou medaili v kata a stříbrnou v kumite. Dorostenec Hynek Štefl vybojoval v kata bronz. V kategorii dospělých se zúčastnili i někteří rodiče soutěžících dětí. Za Kdyni nastoupila Vendula Pišťáková, která se v kata umístila na 3. místě. V rámci turnaje byla také vypsána kategorie kata pro začínající cvičence, kteří jsou nositeli bílého pásku. V této kategorii získal stříbrnou medaili mladší žák Štěpán Hirschau a Tomáš Turek obsadil 8. místo. Kdyňští karatisté se v neděli 9. listopadu také zúčastnili tradičního turnaje Narama Seito, který se konal v Plzni. V kategorii nejmladších žáků Krisian Yordanov v disciplíně kata získal bronzovou medaili a Jana Pišťáková stříbrnou. Na nejvyšší zlatý stupínek vítězů mezi mladšími žáky v kumite vystoupil Štěpán Hirschau. Pěkné umístění v kata vybojoval mladší žák Tomáš Turek, který skončil na 2. místě. Kdyňské barvy dále reprezentoval mladší žák Jiří Pišťák, který obsadil 2. místo v kumite a 4. místo v kata. S potěšením mohu konstatovat, že se nám ve Kdyni i Plzni dařilo, a přeji všem závodníkům další úspěchy v následujících soutěžích. Zdeněk Kubalík, trenér 10
K n i h a j a k o dárek k výroč í svobody
Václava Jandečková při autogramiádě knihy.
Kniha Tři muži proti totalitě – dárek k 25. výročí založení Občanského fóra ve Kdyni a 101 roku od narození Oty Tulačky, dědečka autorky Václavy Jandečkové.
„Kniha byla sepsána proto, aby tito a další neznámí hrdinové neupadli v zapomnění,“ řekla Jandečková s tím, že knihu vůbec nebylo lehké sepsat, protože se zabývá velice komplikovanými tématy. Václava Jandečková během prezentace své nové knihy Tři muži proti totalitě prozradila, že autorem názvu knihy je historik Igor Lukeš. Profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě je zároveň autorem předmluvy ke knize. Její protagonisty definoval jako osobnosti, které se po komunistickém puči začátkem roku 1948 vydaly proti proudu českých dějin: „Nepodlehly totiž představě, že je vše ztraceno a nemá cenu nic dělat. Hlavním hrdinou příběhu je Ota Tulačka, kterého autorka pro veřejnost vytáhla z hluboké anonymity: dosud totiž žil jen v archivech StB. Kdyby komunisté jeho zemi nevnutili totalitní systém, zůstal by tenhle pracovitý člověk patrně
neznámý. Soustředil by se na svou rodinu a profesionální kariéru, v níž dosáhl pozoruhodných výsledků. Byl přeborníkem v tenisu a členem fotbalového klubu Kdyně. Měl také hudební nadání – hrál na housle, na klavír a zpíval tak dobře, že mohl občas vystoupit v Městském divadle v Plzni. Mluvil dokonale francouzsky a německy. Kdyby žil na západ od Československa, Tulačka by se pravděpodobně věnoval práci, sportu a umění. Diktatura KSČ mu byla ale natolik odporná, že do boje proti ní vsadil – doslova – svůj život. Za odvahu a lásku ke svobodě zaplatil patnácti lety strávenými v žalářích komunistického Československa. Kromě Tulačky představuje Václava Jandečková čtenářům dalšího statečného muže, majora Josefa Emila Hýblera. Tenhle pozoruhodný člověk není zatím české veřejnosti dost znám, a je to škoda. Do letectva vstoupil Hýbler ve svých devatenácti letech a s přestávkami v něm sloužil až do nacistické okupace v březnu 1939. S ostatními letci vzápětí odešel do Polska a pak do Francie, kde se v roce 1940 poprvé zúčastnil vzdušných bojů. Po ústupu do Velké Británie se aktivně podílel na vítězství
spojenců v bitvě o Británii. Hned po únoru se Hýbler, který si z konspiračních důvodů říkal „Vašek“, rozhodl organizovat převody přes hranice pro československé občany, kterým hrozilo zatčení. V tom mu nejaktivněji pomáhal Tulačka, jehož znal pod jménem „Cyril“. A když měli Tulačka s Hýblerem svou odbojovou skupinu připravenu, zapojili do ní posledního člena svého triumvirátu a třetího hrdinu této knihy. Byl jím Walter W. Birge, Jr., tajemník velvyslance Spojených států v Praze Laurence A. Steinhardta. Odvaha, se kterou se tenhle Američan po hlavě vrhnul do protikomunistického odboje, je o to obdivuhodnější, že sám neměl vůbec žádné české předky a všechno dělal jen ze zásady a přesvědčení, že o dobro společné věci je třeba pečovat, a někdy též bojovat. V Praze si mohl užívat pohodlný život bohatého a svobodného diplomata. Místo toho ve spolupráci s „Vaškem“ a „Cyrilem“ opakovaně riskoval svou kariéru, protože vše, co dělal, bylo proti příkazům z ministerstva zahraničí ve Washingtonu. A navíc, protože některé osoby přes hranice sám doprovázel, riskoval i svůj život. Protože byl americkým diplomatem, musela Státní bezpečnost s Birgem zacházet opatrně a v rukavičkách. A protože na něj soudruzi přímo nemohli, tak alespoň v hraničním pásmu zavraždili jeho českou snoubenku. Navzdory tomu Birge až do své smrti v roce 2002 vše české miloval.“ Václava Jandečková však během představení knihy zdůraznila, že její nová kniha není ani zdaleka o třech mužích zmíněných v titulu. Jejich více či méně společný příběh byl ve skutečnosti vodítkem, jak popsat některé složité a poměrně neznámé kapitoly našich dějin. Příprava jednoho z největších protikomunistických ozbrojených převratů (akce Praha – Žatec) a budování zpravodajské sítě pro případ vypuknutí třetí světové války (akce Hansa) k nim rozhodně patří. Sylva Heidlerová
Podzimní vycházka na Koráb
Po úspěšné májové vycházce na Klobouk se Sokolové z Prapořišť rozhodli zdolat další dominantu Kdyňska, a to rozhlednu s horskou chatou na Korábu. V pondělí 17. listopadu jsme se v hojném počtu sešli na vlakovém nádraží a nasedli do vlaku, který nás dovezl do Dobříkova. Odtud už naše kroky směřovaly k Branišovu. U malebné kapličky nad Branišovem zasvěcené poslednímu českému králi Karlu I. jsme si dopřáli chvilku odpočinku a po svačině jsme pokračovali v chůzi dále na Koráb. Celá rozhledna byla sice zahalená do mlhy, ale nově zrekonstruovaná horská chata nám nabídla možnost posedět a doplnit potřebné tekutiny po náročném výstupu. Z Korábu jsme „seběhli“ do Staré Kdyně, odkud už nás od našich domovů dělily pouhé dva kilometry. Ve sváteční podvečer jsme se rozešli s pocitem příjemně stráveného podzimního dne a protože je v našem okolí ještě spousta zajímavých míst, vyrazíme příště zas. Ivana Kramlová
11
Starostové Kdyňska po volbách 2014 obec
starosta
místostarosta
kontakt
OÚ Běhařov
Jindřich Kellner
Stanislav Kubíček
606624886
OÚ Brnířov
Zdeněk Šup
Vlastimil Weber
721746743, 379797170
OÚ Černíkov
Jan Hladík
Miroslav Sušický
725881694, 379797170
OÚ Dlažov
Radek Toman
Jiří Šulc
376392406
OÚ Hradiště
Ing. František Polanka
Ing. Jaroslav Fronk
724185117, 379494231
OÚ Chodská Lhota
František Jílek
Ing. Miroslav Jäger
724183756, 379798264
MěÚ Kdyně
Jan Löffelmann
Ing. Vladislav Vilímec
724187666, 379413511
Městys Koloveč
Ing. Václav Pergl
1. Petr Hájek
724184537
2. Jana Peclová
724269197, 379494222
OÚ Kout na Šumavě
Ing. Václav Dufek
Havlovic Bohuš
379730531
OÚ Libkov
Bc. Vladimír Černý
Barbora Černá
724093557, 379798051
OÚ Loučim
Ing. Jana Dirriglová
Richard Honka
725098852, 724182568
OÚ Mezholezy
Václav Němeček
Milena Haasová
602141251, 379797010
OÚ Mrákov
Josef Janeček
Václav Pivoňka
602936461, 379788235
OÚ Němčice
Jan Hvizd
Pavel Vejvančický
607818056, 379732216
OÚ Nová Ves
Bc. Šárka Nejdlová
Josef Tauer
732100809, 728803185
OÚ Pocinovice
Ing. František Rada
Václav Ponocný ml.
724184540, 379799231
OÚ Spáňov
Josef Kupilík
Ing. Josef Ouřada
602159771, 379768413
OÚ Úboč
Václav Zima
Václav Matějka
607286550, 379494639
OÚ Úsilov
Miroslav Sláma
Ing. Václav Pritzl
724182546, 379797389
OÚ Všepadly
Karel Němeček
Řehoř Svatoš
606624865, 379494264
Městys Všeruby
Václav Bernard
Břetislav Halama
777626765, 379779233
OÚ Zahořany
Ing. Miroslav Jandečka
Ing. Jaroslav Koutník
724182573, 379768520
PODZIMNÍ MLHY NAD KOUŘIMEM
Venku se vše chystá na dlouhý spánek, dny se drží pod mraky. Příroda nám poskytne krásné scenérie, které objevíme pří procházkách ve svém okolí. Podzimní mlhy dostávají nádech tajemna a nejistoty. U Černíkova se nacházejí dva vrchy: Malý a Velký Kouřim. „Malý“ je vyšší, „Velký“ je nižší a leží na něm pozůstatky hradu. Uvádí se, že jejich jméno Kouřim - se odvozuje od osobního jména Kúřim, snad proto, že tu od Kouřima bylo postaveno nějaké obydlí. Když se začnou snášet podzimní mlhy, na úpatí obou vrchů se najde místo, odkud se vznáší mlha a stoupá vzhůru aniž by se rozprostírala po okolí. Tak si myslím, že název obou kopcům dali naši předkové podle toho tajemného místa co tak ´kouří“. Při každé procházce kolem Staré Vsi po Hraběnce směrem k Ruchumperku hledám ono místo, leč marně. Radujme se z nadcházející zimy, kdy svět ulehne pod bílou peřinku a dopřeje si zasloužený odpočinek. Vychutnejme si dlouhé večery možná hudbou, filmem, návštěvou společenských akcí či dobrou knihou. Hezké chvilky odpočinku vám přeje knihovnice Alena Najnarová 12
Krásné Vánoce a šťastný nový rok!
Kostelík svatého Václava na Brůdku
Když v roce 1039 vpadl český kníže do Polska a přinesl si odtud tučnou kořist včetně ostatků sv. Vojtěcha z Hvězdna, začal se nový mladý německý císař Svaté říše římské Jindřich III. Černý obávat rostoucího vlivu Čechů ve středu Evropy. Shromáždil proto vojsko a s jeho silnější částí hodlal zamířit přes šumavské hvozdy přímo na Prahu, kde očekával opevněného českého knížete. Ten ale nelenil a vytáhl Jindřichovi naproti a v lesích u Brůdku na nepřipraveného Jindřicha ze zálohy zaútočil. Zaskočené říšské vojsko nemělo šanci a kdo mohl, ten uprchl. Tím českým knížetem byl Břetislav I. Psal se rok 1040. Bitva se odehrála ve Všerubském průsmyku v kotlině, která odděluje Český les a Šumavu. Za časů Břetislavových byly v průsmyku samé hvozdy, kudy vedlo jen několik kupeckých cest vedoucích z Bavor do Čech. Na počest vítězství nechal postavit Břetislav kostelík zasvěcený svatému Václavu. Tento svatostánek je údajně
nejstarší svatováclavský v Čechách. O kostelíku se zmiňuje už kronikář Kosmas (první česká kronika psaná latinou). V blízkosti kostelíku stávala ve středověku ves Zdemily. V 15. stol. při husitských válkách tato ves postupně zaniká. Dnešní barokní podobu dostal kostelík přestavbou v 2. pol. 17. stol. V roce 1671 byl slavnostně vysvěcen. V té době jeho interiér obohatila dřevěná kruchta. Na kruchtě jsou zobrazeni světci Cyril, Metoděj, Zikmund, Benedikt, Norbert, Bernard a svatá Ludmila, babička sv. Václava. Čeští vlastenci uspořádali v roce 1890 při příležitosti 850 let výročí slavné vítězné bitvy sbírku. Vybralo se téměř 200 zlatých. Z koutského panství poskytl hrabě Stadion potřebný stavební materiál. Byla opravena venkovní fasáda, střecha byla nově zastřešena a byly vyměněny dveře. Peníze zbyly i na vnitřní výzdobu. Tu provedl domažlický malíř Ignác Amerling (*27.11.1837 Staňkov – +1.9.1912 Domažlice). Na hlavním oltářním obraze je
zobrazen sv. Václav se svými atributy: čepcem, štítem a praporcem. Na stropě je mimo jiných obrázek znázorňující zabití sv. Václava před dveřmi kostela ve Staré Boleslavi. Do kostelíka byly dány nové lavice, oltáře i kruchta byly opraveny. Při zemních pracích a úpravách venkovního terénu bylo nalezeno z minulých bitev velké množství lidských lebek a kostí. Tyto práce byly na den sv. Václava 28. září 1890 hotovy a kostelík byl slavnostně vysvěcen. V roce 1990 v době 950 let od slavné vítězné bitvy byl kostelík vykraden. Ztratily se obrazy z bočních oltářů a byly vylámané malované desky ze staré kazatelny. Na boční oltáře se musely doplnit obrazy nové. Tyto namaloval bez nároku na odměnu kdyňský výtvarník Václav Sika. Jsou to kopie dvou obrazů umístěné opět na bočních oltářích. První obraz znázorňuje Ježíše Krista v zahradě Getsemanská a na druhém je Panna Maria Immaculata. Tyto obrazy jsou namalované olejem úmyslně na sololitový podklad, aby bylo na první pohled patrné, že se jedná o novodobé kopie, z důvodu další případné krádeže. V roce 2005 byla udělána nová šindelová střecha, byla vyměněna klenutá okna a nové dveře s přístřešky. V blízkosti kostelíku byl instalován panoramatický pohled na Šumavu a Český les. Uprostřed je vidět kopec Hoher Bogen ležící už na německé straně. Rudolf Šlajer
Plastická mapa Šumavy, Českého lesa nebo Plzeňského kraje k dostání v Turistickém informačním centru Kdyně
Pionýrská skupina Jitřenka informuje
Na podzimních prázdninách byly děti z pionýrské skupiny Jitřenka na základně v Zelené Lhotě. Zájem byl letos velký a nemohli jsme ani uspokojit všechny děti, což nás mrzí. Téměř 60 dětí a vedoucích přijelo strávit ve společnosti druhých krásných 5 dní. Hlavním tématem prodlouženého víkendu byla hra „Pevnost Boyard“, kdy se děti pomocí indicií snažily získat klíče a hlavní heslo k pokladu, kterým bylo mnoho sladkostí. Mezi atraktivní program patřily například skákací boty, výuka bubnování a několik hodin jsme strávili ve společnosti lidí z nadačního fondu REGI BASE. 16. listopadu večer proběhla noční hra pro děti a dospělé Strašidla. Na start přišlo bezmála 600 účastníků. Odcházelo se od hřbitova a cesta pokračovala směrem k houpačkám, na koupaliště a zátky do Kdyně. Po cestě čekalo na děti 35 strašidel, jako například střihoruký Edvard, postavička z hororu SAW, čarodějnice, smrtka s motorovou pilou, pavouk snášející se z větví, kůň, vlkodlak, ježibaby, mrtvé nevěsty, Drákulova kněžna, kat a různí duchové a zom-
bie. Čekání na startu jsme dětem zpestřili pozváním šermířů z volnočasového klubu Avalon z Plzně, kteří si připravili několik ohňových vstupů. Ivana Mochurová, vedoucí PS Jitřenka Kdyně 13
K u ll tt u Ku u rr n n íí s se e rr v v ii s s
PROSINEC 12. 12. Koloveč, Český ježíšek - hromadné vypouštění balónků s vánočními přáníčky Ježíškovi s doprovodným programem před kulturním domem, pořádá mateřská škola Koloveč od 14:00 hodin 13. 12. Starý Klíčov, Hubertská zábava od 20:00 hodin v kulturním domě, pořádá myslivecké sdružení Lišák. Hraje Vrchovanka, bohatá zvěřinová tombola 13. 12. Nová Ves, rukodělná dílna, manželé Procházkovi. Pořádá OÚ Nová Ves od 14:30 hodin 19. 12. Nová Ves, vánoční zpívání 19. 12. Kdyně, zdobení stromečku v lese, pořádá PS Jitřenka Kdyně od 15:00 hodin 19. 12. Mezholezy, vánoční koncert 20. 12. Kdyně, zdobení stromečku pro zvířátka, pořádá PS Safír Kdyně od 14:00 hodin 20. 12. Koloveč, divadelní představení, hra Sauna v podání souboru Kolofantí, od 19.00 hodin v kulturním domě 21. 12. Úboč, vánoční koncert v podání pěveckého sboru Ganzonetta, v 15:30 v kostele svatého Mikuláše. 21. 12. Mrákov, vánoční koncert od 16:00 hodin v kostele svatého Vavřince 21. 12. Pocinovice, vánoční koncert od 14:00 hodin v kostele sv. Anny, od 15:00 hodin vánoční besídka základní a mateřské školy v sále kulturního domu 22. 12. Kdyně, Vánoční koncert – šťastné Vánoce Kateřiny Brožové, MKS Kdyně od 19.30 v kině. 23. 12. Kdyně, živý betlém – betlémské světlo, zpěv sboru Radost. Začátek v 16.03 hodin, po západu slunce na dvoře kdyňské fary. 23. 12. Černíkov, živý betlém, od 17:00 hodin 24. 12. Nová Ves, vánoční setkání u kapličky 24. 12. Kdyně, Půlnoční mše svatá v kostele sv. Mikuláše v 23:30 hodin 25. 12. Pocinovice, živý betlém od 16:00 hodin na návsi (živá zvířata a velbloud) 26. 12. Kdyně, štěpánská vycházka na Koráb, sraz ve 13:00 hodin u Škarmanky, nebo v 15:00 hodin na Korábu 26. 12. Slavíkovice, vánoční koncert. Vystoupí soubor Domažličanka od 16:00 hodin. 31. 12. Černíkov Silvestr 2014, pořádá parta veselých kamarádů, zahraje od 19:00 hodin „Veselá šestka“
LEDEN 2015 1. 1. novoroční koncert v synagoze, Musica imperfecta Klatovy, od 14. 00 hod., pořádá TIC Kdyně. 1. 1. Kdyně, novoroční vycházka, pořádá KČT Kdyně, vede A. J a n č í k o v á . Informace u členů KČT 1. 1. Černíkov, novoroční vycházka, startuje ve 13:30 hodin. 6. 1. Všeruby, výstava dřevěného betlému v kostele sv. Archanděla Michaela 10. 1. Koloveč, myslivecký ples. Hraje Dupalka 10. 1. Kdyně, liga dorost. Akce FbC APM Automotive Kdyně 17. 1. Kdyně, liga dorost. Akce FbC APM Automotive Kdyně 24. 1. Koloveč, sportovní ples. Večerem provází skupina Elixír 24. 1. Černíkov, hasičský bál. Hraje Šejnovanka od 20:00 hodin 24. 1. Loučim, hasičský bál, od 20:00 hodin v sále restaurace pana M a t ě j k y . Hraje Kolovanka Zdeňka Trefance 31. 1. Mrákov, Chodský bál, od 20:00 hodin v kulturním domě Starý Klíčov, pořádá Sdružení přátel dolního Chodska. Hraje KT band 31. 1. Koloveč, dětský maškarní karneval, pořádá TJ Slavoj Koloveč, od 14:00 hodin hraje duo RELAXIS ÚNOR 7. 2. Koloveč, ples městyse Koloveč. Hraje Vrchovanka 21. 2. Koloveč, Masopust 2015 21. 2. Mrákov, hasičský bál, od 20:00 hodin v kulturním domě Starý Klíčov. Hraje kapela TakyTaky 22. 2. Mrákov, dětský maškarní bál 28. 2. Koloveč, hasičský ples
Infocentrum Kdyně a AgAkcent, s. r. o.
1. ledna 2015 ve 14.00 hodin
NOVOROČNÍ KONCERTMUSICA IMPERFECTA KLATOVY
Synagoga ve Kdyni 14
KINO
PROSINEC 2.–3. 20:00 Dědictví aneb kurva se neříká (ČR) 5.–6. 20:00 Fair Play (ČR) 9.–10. 20:00 Klauni (ČR) 12.–13. 20:00 Století Miroslava Zikmunda (ČR) 16.–17. 20:00 Magický hlas rebelky (ČR) 19.–20. 17:00 Tři bratři (ČR) 23. 20:00 Zakázané uvolnění (ČR) 24. 14:00 Zvonilka a piráti (ČR) LEDEN 2015 6.–7. 20:00 Všiváci (ČR) 9.–10. 17:00 Tři bratři (ČR) 13.–14. 20:00 Intimity (ČR) 16.–17. 17:00 Magické stříbro: Hledání kouzelného rohu (NORSKO) 20.–21. 20:00 Mami (KANADA, FRANCIE) 23.–24. 20:00 Boj sněžného pluhu s mafií (NOR, ŠV, DÁN) 27.–28. 20:00 Leviatan (RUSKO) 30.–31. 20:00 Velkolepé muzeum (RAKOUSKO)
Draci nad Smržovicemi
Ačkoliv sobotní dopoledne vypadalo co do větru potřebného k uspořádání dalšího ročníku drakiády nepříznivě, kolem poledne už se zvedl vánek a místní hasiči mohli postavit stejně jako loni a v předchozích letech stánek vedle kapličky sv. Václava nad obcí a ve dvě hodiny už se k modré obloze vznesl první barevný drak. O hodinu později se na kopci pohybovalo téměř 50 postaviček, z toho nejméně 20 dětských a stejný počet draků různých tvarů a barev se vznášelo nad jejich hlavami. Stejně tak se mělo vznášet i motorové rogalo Miroslava Stodoly z Kouta na Šumavě, jenomže vítr mezitím zesílil až moc.„Fouká 5 metrů za sekundu, v nárazech i víc, a to je pro rogalo moc. Ideální je tak 2 metry za sekundu,“ objasnil Pavel Mráz, proč se jeho letecký kolega nevznese do vzduchu stejně jako draci. Silnější vítr zapříčinil drobné kolapsy – jeden drak (a zrovna ten skoro největší) se utrhnul a skončil v lese na druhé straně vesnice, druhý utržený doletěl jen dolů ke kontejnerům a další skončil ve větvích stromu u kapličky. A jak se to líbilo dětem, vyjádřila lapidárně Josefka Krásnická, která začala letos chodit do první třídy základní školy: „Ten drak mě zlobí. Vrtí se sem tam a nechce vyletět!“ Přesto i jí se podařilo dostat draka s vymalovaným krtečkem nahoru a tak v sobotním odpoledni zavládla na Smržovicemi spokojená nálada. Text a foto Zdeněk Huspek
15
Podzim na Kdyňsku
Lampionového průvodu v Libkově se 28. října účastnilo přes 40 dětí i z okolí. Trasu průvodu lemovaly rozsvícené dýně a svíčky. Na děti čekala i strašidla. Všichni byli stateční a nebáli se jich. Pak se přesunuli do místního Motorestu, kde pro děti byl připravený čaj a hranolky. (bč)
Sbor dobrovolných hasičů v Prapořišti předvedl své umění kolegům z bavorského Parsberku. Foto: Marek Zachariáš
Pro loučimské hasiče se stalo pravidlem uspořádat jednou za dva roky zájezd pro své členy, rodinné příslušníky a členy pocinovického okrsku. Za letošní cíl si vybrali spalovnu odpadů v bavorském Schwandorfu a jako bonus si přibrali návštěvu Hornofalckého muzea řemesel a okolí. (zh)
Draci nad Smržovicemi a malí účastníci tamní drakiády.
Vedení okrsku č. 10 Pocinovice pořádalo letošní velitelský den v Běhařově. Místem říjnového zásahu byla rozhledna na Markétě. Zdeněk Huspek
Město Kdyně se prezentovalo na vánočních trzích v bavorském Parsberku. Německé děti propagační materiály zaujaly, do Kdyně prý příští rok rozhodně přijedou a už teď se těší. Sylva Heidlerová
16
(zh)
