Fief: France 1429 – Křížové výpravy Rozšíření Křížové výpravy S rozšířením Křížové výpravy se šlechtici hráčů mohou vypravit do Zámoří (Svaté země a křižáckých států na Blízkém východě). Tam budou bojovat se saracény o zámořské tituly, města a bohatství království Jeruzalémského a Kyperského, hrabství Tripolského a Edesského a knížectví Antiochijského. Součástí tohoto rozšíření jsou: 1 plán Zámoří, 1 žeton výzvy ke křížové výpravě, 12 žetonů zámořských cílů, 1 figurka Saladina (slavného vůdce saracénů a prvního sultána Egypta a Sýrie), 4 žetony saracénských rytířů, 20 žetonů saracénských bojovníků, 5 žetonů odpadlíků, 12 žetonů křížové výpravy, 6 žetonů pořadí.
Příprava rozšíření Křížové výpravy Položte plán Zámoří vedle herního plánu. Zámořské žetony položte na plán Zámoří jak je vyobrazeno níže. 1. Sem položte 5 zámořských titulů. 2. Sem položte žeton výzvy ke křížové výpravě mírovou stranou nahoru. 3. Sem položte 5 žetonů odpadlíků a 12 žetonů křížové výpravy. 4. Zamíchejte a sem do sloupečku položte 12 žetonů zámořských cílů lícem dolů. 5. 6 žetonů pořadí položte vedle plánu Zámoří. 6. Sem položte 20 žetonů saracénských bojovníků. 7. Sem položte žeton Saladina a jeho 4 žetony saracénských rytířů. První pole stupnice, Pole vůdců křížových výprav, Pole Saladinova vězení
Vítězství Rozšíření Křížové výpravy příliš nemění podmínky vítězství. Jediným rozdílem je, že aliance potřebuje k vítězství 5 VB místo 4.
Nová fáze: Křížová výprava Při hře s rozšířením Křížové výpravy má každé kolo jednu fázi navíc. Nazývá se Křížová výprava a následuje po fázi Bitev. Takže kolo probíhá následovně:
Fáze 1: Slyšte, slyšte •
Kdykoliv v této fázi může padnout výzva ke křížové výpravě (Křížové výpravy, C1.1.1).
•
Oznámení manželských aliancí (1.1).
•
Volba velmistra templářů (při hře s rozšířením Templáři).
•
Volba velmistra německých rytířů (při hře s rozšířením Němečtí rytíři).
•
Volby biskupů (1.4).
•
Volba papeže (1.6).
•
Volba krále (1.7).
Fáze 2: Dobírání a vykládání karet •
Hráči mohou odhazovat anebo si dobírat nové karty šlechticů a osudu (2.1). Místo dobrání nové karty šlechtice nebo osudu si může hráč vzít a okamžitě vyložit žeton rytíře templářského nebo německého řádu (při hře s rozšířením(i) Templáři anebo Němečtí rytíři). Např.: Dave si vezme žeton rytíře řádu templářů okamžitě jej položí ke svému vyloženému šlechtici.
•
Vyhodnocení všech tažených karet pohrom (2.3).
•
Hráči vykládají své karty šlechticů a osudu (2.4).
Fáze 3: Příjem Fáze 4: Nákupy Fáze 5: Pohyb Šlechtici a jejich jednotky se mohou vydat z Francie do Zámoří. Položte takové na plán Zámoří.
Fáze 6: Bitvy ve Francii Fáze 7: Křížová výprava (nová!) Fáze Křížová výprava nastane pouze pokud byla vyřčena výzva ke křížové výpravě (C1.2.1) a pokud ji alespoň jeden ze šlechticů vyslyšel. Křížová výprava trvá dvě kola. Kolo v níž byla vyřčena výzva se nazývá Invaze do Zámoří. Následující kolo se nazývá Saladinova pomsta. Tato fáze probíhá v každém z těchto kol odlišně. V kole invaze do Zámoří, křižáci napadnou Svatou zemi a pokusí se ovládnout zámořské cíle. V kole Saladinovy pomsta se Saladin a jeho saracénští bojovníci pokusí křižáky vyhnat a získat zámořské cíle zpět. Zároveň může probíhat nejvýše jedna křížová výprava.
Fáze 8: Konec kola
C1.0 Invaze do Zámoří – první kolo křížové výpravy (Provádí se pouze v kolech, kdy byla vyřčena výzva ke křížové výpravě.)
Pokud byla vyřčena výzva ke křížové výpravě, provede se několik úkonů navíc. Ty jsou popsány níže.
C1.1 Fáze 1: Slyšte, slyšte C1.1.1 Výzva ke křížové výpravě Pokud už křížová výprava neprobíhá, může papež (nebo kardinál, není-li zvolený papež) kdykoliv během fáze 1 vyřknout výzvu ke křížové výpravě. Otočte žeton výzvy ke křížové výpravě stranou křížové výpravy vzhůru. Mírová strana, Strana křížové výpravy Pozn.: pokud se ke křížové výpravě ve fázi pohybu nepřidá žádný šlechtic, otočte žeton výzvy ke křížové výpravě zpět na mírovou stranu. Ve fázi 1 dalšího kola lze opět vyzvat ke křížové výpravě.
C1.2 Fáze 5: Pohyb C1.2.1 Přípojení se ke křížové výpravě Šlechtici, kteří si přejí připojit se ke křížové výpravě, to mohou udělat pouze ve fázi Pohybu tohoto kola (Výjimka: templáři a němečtí rytíři – C2.2). •
Netitulované paní a papež se k výpravě připojit nemohou.
•
Šlechtici, kteří se nachází v biskupstvích postižených lijákem (2.3.1) se k výpravě připojit nemohou, pokud nevyloží kartu tajné chodby (10.2).
•
Obležení a zajatí šlechtici potřebují svolení svých obléhatelů nebo věznitelů, aby se mohli k výpravě připojit. Nebo mohou vyložit kartu tajné chodby.
Šlechtici se mohou připojit ke křížové výpravě i po svém pohybu. Šlechtic si s sebou na výpravu může vzít libovolný počet jednotek, které stojí ve stejné vesnici. Figurku šlechtice, který se připojil k výpravě, přesuňte i s jednotkami na desku jeho rodu. Na jeho kartu šlechtice položte žeton křížové výpravy na znamení, že je na výpravě. Tyto žetony položte také na pevnosti a opevněná města tohoto šlechtice. Např.: Aliénor, paní z Mazille, se připojí ke křížové výpravě. Její hráč položí žeton křížové výpravy na její kartu šlechtice a na opevněné město ve vesnici Mazille. Křížové výpravy se může účastnit nejvýše 6 šlechticů (všech hráčů) a neomezený počet jednotek.
C1.2.2 Důsledky účasti křížové výpravy Šlechtic účastnící se křížové výpravy se nemůže zapojit do voleb (1.3). Nemůže kandidovat, ani hlasovat. Přesto ale vybírá příjem ze svého panství (3.0), může uzavřít sňatek (1.1), nebo vybírat daně (2.4.4).
C1.2.3 Odpadlíci Všechny pevnosti a opevněná města označená žetonem křížové výpravy (C1.2.1) jsou pod ochranou
církve. Šlechtic, který oblehne nebo napadne některé z chráněných pevností nebo opevněných měst, je prohlášen odpadlíkem od víry. Na kartu šlechtice odpadlíka položte žeton odpadlíka. Být odpadlíkem má stejné následky jako být exkomunikován (1.7.1). Odpadlíci nemohou volit ani kandidovat ve volbách a ztratí veškeré církevní tituly. Žeton odpadlíka zůstane šlechtici až do jeho smrti, pokud jej papež od něj neoprostí.
C1.3 Fáze 7: Křížová výprava: Invaze do Zámoří Tato fáze má několik podfází:
C1.3.1 Určete pořadí Položte žeton pořadí (číslované od 1 do 6) na kartu každého šlechtice, který se křížové výpravy účastní. Pořadí je určeno následovně: Král (nebo královna regentka) > královna > velmistr řádu templářů > velmistr řádu německých rytířů > držitelé křižáckých titulů (Jeruzalém > zbylé státy) > držitelé lenních titulů (vévodové: 4 vesnice > hrabata: 3 vesnice > baroni: 2 vesnice) > šlechtici bez lenních a křižáckých titulů včetně biskupů, kardinálů a z Arku. V případě remízy má přednost šlechtic s armádou s více BS (6.2). Pokud remíza trvá, má přednost šlechtic, jehož rod drží vyšší titul. Např.: 4 šlechtici se zapojili do křížové výpravy: Eleanor, vévodkyně z Blaye (4 vesnice), Arthur – velmistr řádu německých rytířů, François, biskup ze Sigy a Jeanne z Arku, sestra krále Philippa. Pořadí je následující: číslo 1 získá velmistr řádu německých rytířů Arthur a číslo 2 vévodkyně Eleanor. François a Jeanne z Arku nemají žádné lenní tituly, takže číslo 3 získá ten s armádou s více BS. François si s sebou vzal 3 rytíře, celkem tedy 10 BS. Jeanne z Arku disponuje 2 rytíři, dvěma lučištníky a zbrojnošem, celkem také 10 BS. Protože body síly pořadí neurčily, určí jej Jeannin bratr král Philippe v její prospěch. Číslo 3 tedy získá Jeanne z Arku a na biskupa Françoise zbývá číslo 4.
C1.3.2 Vyložení zámořských cílů Táhněte tolik zámořských cílů, kolik šlechticů se účastní výpravy. (Protože se může zúčastnit nejvýše 6 šlechticů, potáhnete nejvýše 6 cílů, C1.2.1). Obrana zámořského cíle (buď bez obrany, nebo pevnost, nebo opevněné město). Např.: Antiochie je opevněné město. Saracénští obránci: počet saracénských bojovníků, kteří cíl brání. Např.: 6 saracénských bojovníků. Kořist v případě vítězství: denáry z přepadení karavany a plenění měst, křižácké tituly (1 VB) nebo arabský lékař. Např.: titul knížete antiochijského (1 VB). Pořadí zámořského cíle (1-12). Např.: 5. Saracénské posily: když v kole Saladinovy pomsty (C2.4) napadne Saladin tento cíl, přidá se k němu vyobrazený počet saracénských bojovníků. Např.: 4 saracénští bojovníci.
Mezi zámořskými cíly jsou přepadení karavan, plenění měst, dobytí křižáckého státu (titul a 1VB) a arabský lékař (C1.4.2). Zámořské cíle zobrazují jednu z následujících informací. Karavanu lze přepadnout až dvakrát. Každé přepadení ve fázi křížových výprav vynese 6 denárů. Úspěšné vyplenění Jaffy vynese 16 denárů. Kyperský titul má hodnotu 1 VB. Tažené zámořské cíle položte na stupnici na plánu Zámoří. Cíl s nejnižším pořadovým číslem na první pole stupnice (s číslem 1), cíl s druhým nejnižším pořadím na druhé pole atd. až položíte všechny cíle.
C1.3.3 Výběr cíle Šlechtic s žetonem pořadí číslo 1 si vybere cíl, který se svými jednotkami napadne. Po něm si vybírá šlechtic s žetonem č. 2 atd. až si svůj cíl vybrali všichni šlechtici. Šlechtic si může vybrat i cíl, který si již vybral jiný šlechtic. Nově příchozí šlechtic se postaví pod dřívějšího šlechtice. Některé zámořské cíle tak mohou zůstat nedotčeny. Pokud více šlechticů útočí na stejný cíl, pak je šlechtic s nižším žetonem pořadí vůdcem křížové výpravy. To on bude činit všechna rozhodnutí ohledně svého cíle (zda bojovat či obléhat, jak se rozdělí kořist, kdo utrží zásahy v bitvě atd.).
C1.4 Bitvy na křížové výpravě Bitvy s jednotlivými cíli jsou vyhodnocovaný postupně od začátku stupnice (nejnižší číslo) po její konec. (Bitvy na hlavním plánu byly vyhodnoceny dříve – ve fázi 6: Bitvy ve Francii). Vůdce výpravy u daného cíle rozhodne, zda výprava zaútočí nebo začne obléhání. Cíl může být obléhán jen pokud je na něm vyobrazena pevnost nebo opevněné město. Pokud se výprava rozhodne cíl oblehnout, každý hráč položí ke svým jednotkám žeton obléhacího stroje (6.4.2). V bitvě bojují saracénští bojovníci vyobrazení na cíli na jedné a členové výpravy na druhé straně. Bitva probíhá podle obvyklých pravidel (6.0). Vůdce výpravy může po každém bojovém hodu bitvu ukončit a zahájit obléhání. Pokud zvítězí a jsou vyobrazeny na cíli, získá výprava výhody pevnosti nebo opevněného města. Tyto výhody budou moci využít proti Saladinovi v dalším kole. Pokud cíl zůstane obležen, Saladinovy jednotky v příštím kole posílí obranu tohoto cíle.
C1.4.1 Kořist Pokud výprava zvítězí a dobude zámořský cíl, rozdělí vůdce kořist mezi přeživší šlechtice, jak se mu zlíbí. Kořist je tří druhů: •
denáry z přepadení karavany
•
denáry z plenění města
•
a křižácký titul (1 VB).
Denáry z přepadené karavany se okamžitě rozdělí mezi šlechtice, kteří se přepadení zúčastnili. Karavany lze v kole Saladinovy pomsty přepadnout i podruhé a podruhé získat kořist. Karavana se
opět brání počtem saracénských bojovníků vyobrazených na cíli. Denáry z plenění města se okamžitě rozdělí mezi šlechtice, kteři se na vyplenění podíleli. Křižácký titul má hodnotu 1 VB a lze jej udělit libovolnému šlechtici na konci křížové výpravy (kolo Saladinovy pomsty), dokonce i šlechticům ve Francii, kteří se křížové výpravy nezúčastnili. Pokud cíl znovu nedobudou Saladinovy jednotky, položte žeton příslušného titulu vedle karty šlechtice dle volby vůdce výpravy. Rod tohoto šlechtice získává 1 VB. Např.: Quentin, hrabě tripolský. Pozn.: jeruzalémský titul poskytuje příjem 1 denáru navíc za každou vesnici ovládnou KTERÝMKOLIV hráčem.
C1.4.2 Arabský lékař V případě tohoto cíle žádná bitva neproběhne. Lékař se přidá k vůdci výpravy, žeton tohoto cíle okamžitě položte vedle karty šlechtice vůdce. Lékař nemůže nikdy přejít k jinému šlechtici. Hráč, ve službách jehož šlechtice lékař působí může zabránit smrti libovolného šlechtice na křížové výpravě vlivem moru (2.3.3), vraždy (10.3) nebo smrti v bitvě (místo toho je tento šlechtic zajat Saladinem). Když křížová výprava skončí, odejde lékař se svým pánem nebo paní do Francie. Příslušný hráč pak může zabránit smrti všech (nebo jen některých) šlechticů a jednotek, kteří se nacházejí ve stejné vesnici jako lékařův pán nebo paní, vlivem moru nebo vraždy. Pokud šlechtic, který lékaře zaměstnává, zemře, okamžitě odstraňte žeton arabského lékaře ze hry.
C2.0 Saladinova pomsta – druhé kolo křížové výpravy (Vždy následuje po kole Invaze do Zámoří.)
C2.1 Fáze 2: Dobírání a vykládání karet Morová rána (Změna!) Padne-li při vyhodnocení karty moru (2.3.3) v kole Saladinovy pomsty 6, zasáhne morová rána Zámoří. Všichni šlechtici na výpravě si hodí 1k6 a padne-li 1, 2, nebo 3, zemřou. Každý zámořský cíl je brán jako vesnice ve biskupství – polovina všech křižáckých jednotek (zaokrouhleno dolů) v každém cíli zemře. Odstraňte je z herního plánu. Saracénských bojovníků se mor netýká.
C2.2 Fáze 5: Pohyb Při hře s rozšířením(i) Templáři anebo Němečtí rytíři platí následující pravidla: ve fázi pohybu druhého kola křížové výpravy mohou rytíři templářského i německého řádu odcestovat do Zámoří, aby podpořili křížovou výpravu. Pozn.: řádoví rytíři jsou jediní šlechtici, kteří se mohou přidat ke křížové výpravě během kola Saladinovy pomsty.
Šlechtice a jejich jednotky, kteří se přidají ke křížové výpravě během kola Saladinovy pomsty postavte přímo na zámořský cíl dle své volby. Můžete je dokonce postavit na neobsazený zámořský cíl a stát se tak vůdcem. Tito šlechtici se nepočítají do limitu 6 šlechticů na výpravě (C1.2.1). Pokud v Zámoří zuří morová rána, dotkne se i nově přidaných šlechticů a jejich jednotek. Morová rána se jich však nedotkne, pokud mají k dispozici arabského lékaře (C1.4.2).
C2.2.1 Velmistr řádu templářů Pokud je velmistr řádu templářů ve hře, musí se VŠICHNI templářští rytíři zapojit do křížové výpravy. Pokud ve hře není, mohou se svobodně rozhodnout, zda se přidají či nikoliv. Zajatí ani obležení templářští rytíři se ke křížové výpravě připojit nemohou.
C2.2.2 Velmistr řádu německých rytířů Pokud je velmistr řádu německých rytířů ve hře, musí se VŠICHNI němečtí rytíři zapojit do křížové výpravy. Pokud ve hře není, mohou se svobodně rozhodnout, zda se přidají či nikoliv. Zajatí ani obležení němečtí rytíři se ke křížové výpravě připojit nemohou.
C2.3 Fáze 7: Křížová výprava: Saladinova pomsta V této fázi se objeví Saladin a pokusí dobýt zpět cíle ovládnuté nebo obléhané křižáky! Saladin má stejné vlastnosti jako titulovaný šlechtic a fázi začíná se 4 saracénskými rytíři. (Saracénští rytíři mají stejné vlastnosti jako rytíři křižáků.) Na začátku této fáze postavte Saladina na zámořský cíl nejvíce vpravo (nejnižší číslo), kde napadne křižácké dobyvatele nebo obléhatele (C2.3.1). Kromě svých 4 saracénských rytířů má k dispozici také posily vyobrazené na žetonu cíle. Cíl arabský lékař (1.4.2) Saladin ignoruje. Přeskočí jej a pokračuje dalším cílem.
C2.3.1 Bitvy na křížové výpravě Pokud křižáci v předchozím kole (Invaze do Zámoří) dobyli cíl, získají pro toto kolo případný obranný bonus pevnosti nebo opevněného města. Tento obranný bonus mohou ostatní hráči zrušit vyložením karty tajné chodby (10.2.2) ve prospěch Saladina! Pokud křižáci cíl obléhají, pak se Saladin se svými rytíři i posilami připojí k obráncům cíle přeživším z předchozího kola. Obléhatelé mohou vyvolat bitvu s posíleným cílem nebo se s prázdnýma rukama vrátit do Francie. Pokud se obléhatelé rozhodnou nezaútočit, pokračuje Saladin i se svou armádou k dalšímu cíli. Pokud Saladin úspěšně dobude první cíl: •
protože na něm nejsou žádní křižáci,
•
nebo protože porazí křižácké dobyvatele nebo obléhatele,
•
nebo protože křižáčtí obléhatelé ustoupí,
postoupí k dalšímu cíli. S sebou si vezme všechny přeživší saracénské jednotky (včetně původních obránců a posil) a přidá se k případným přeživším obráncům na dalším cíli. Navíc přibere saracénské posily vyobrazené na žetonu dalšího cíle. Pokud se přesune na prázdný cíl, pouze nabere vyobrazené posily (nikoli obránce) a postupuje k dalšímu cíli (s vyšším číslem). Saladin pokračuje v útocích na cíle, dokud je všechny nedobude nebo nezemře či není zajat. Pokud zemře nebo je zajat, saracénské útoky okamžitě končí. Figurku Saladina postavte zpět na výchozí pole. Nyní provedou své útoky křižáci obléhající cíle nebo připravení přepadnout karavanu, k nimž Saladin nedošel. Pokud saracénské obránce porazí, vezmou si příslušnou kořist. Poté je čas přidělit tituly křižáky dobytých křižáckých států. Položte příslušné žetony titulů ke kartám vybraných šlechticů na deskách jejich rodů. Každý křižácký titul má hodnotu 1 VB. Pokud křižáci znovu porazí obránce karavany, znovu získají kořistné denáry. Např.: křižáci stojí u cíle karavana s číslem 4, jehož jediného obránce porazili v předchozím kole (Invaze do Zámoří) a vzali si za to 6 denárů. V tomto kole (Saladinova pomsta) byl již Saladin poražen. Karavanu nyní znovu brání 1 saracénský bojovník. Pokud křižáci v bitvě s ním zvítězí, opět si vezmou 6 denárů.
C2.4 Konec křížové výpravy Po vyhodnocení všech bitev přesuňte všechny přeživší šlechtice i s jejich jednotkami ze Zámoří do jejich pevností nebo opevněných měst ve Francii. Odstraňte všechny žetony křížové výpravy z karet šlechticů, pevností i opevněných měst. Šlechtici v Saladinově vězení zůstanou v jeho zajetí (C3.1), dokud nezaplatí výkupné. Šlechtic v Saladinově zajetí ztratí ochranu církve. Odstraňte proto všechny žetony křížové výpravy z jeho karty šlechtice, jeho pevností i opevněných měst. Otočte žeton výzvy ke křížové výpravě mírovou stranou vzhůru. Všechny cíle dobyté křižáky odstraňte ze hry. Křižácké tituly šlechticům zůstanou. Pokud šlechtic s křižáckým titulem zemře, přejde tento titul na jiného šlechtice z jeho rodu, podobně jako lenní tituly (4.3.1). Všechny ostatní cíle, tj. cíle nenapadené křižáky, úspěšně ubráněné saracény nebo znovu dobyté Saladinem, zamíchejte zpět do balíčku cílů.
C3.0 Vražda šlechtice na křížové výpravě I šlechtice na křížové výpravě lze zavraždit (10.3). Historická pozn.: během první křížové výpravy vzrostl význam persko-syrské sekty Nizáríja, známější jako Asasíni nebo Hašašíni! Pokud je šlechtic úspěšně zavražděn dříve než si vybere cíl, položte jeho jednotky na okraj plánu Zámoří a nechejte je tam až do konce křížové výpravy. Na jejím konci (C2.4) se tyto jednotky vrátí do Francie. Pokud si zavražděný šlechtic již vybral svůj cíl, jeho jednotky zde zůstanou a budou bojovat pod jiným šlechticem téhož rodu na témže cíli. Pokud na dotyčném cíli žádný šlechtic stejného rodu není, jednotky zde zůstanou a brání se všem dalším Saladinovým útokům. Pokud přežijí, vrátí se
bez kořisti do Francie, do libovolné z pevností nebo opevněných měst příslušného hráče.
C3.1 Saladinovi zajatci Saladin může šlechtice v bitvě zajmout (6.2.2). Zajatce položte na pole Saladinova vězení. Platí pro ně obvykle pravidla pro zajatce. Mohou uniknout s pomocí karty tajné chodby nebo mohou zaplatit výkupné (6.2.4) do banku. Tito šlechtici se bez kořisti (ale zato s hanbou) vrátí do jedné ze svých pevností nebo opevněných měst. Pokud nebylo zaplaceno výkupné, ale křížová výprava skončila, šlechtic zůstává i přesto Saladinovým zajatcem. Výkupné lze zaplatit v následujících kolech a dotyčný se vrátí do jedné z pevností nebo opevněných měst svého rodu ve Francii.
Dotazy a odpovědi D: Může papež vyzvat ke křížové výpravě v kole, v němž byl zvolen? O: Ano, může. Stejně tak může ke křížové výpravě vyzvat i kardinál v kole, v němž byl povýšen. D: Lze vyzvat ke křížové výpravě v kole následujícím po kole, v němž předchozí křížová výprava skončila? O: Ano. Jediné omezení je, že dvě křížové výpravy se nesmí překrývat. D: Lze zavraždit Saladina? O: Ano! D: Lze Saladina zajmout? O: Ne. Pokud je Saladin zajat, okamžitě uprchne. Všechny saracénské útoky ale ihned ustanou, jako kdyby byl zabit (C2.3.1).
Rejstřík Arabský lékař C1.4.2 Bitvy na křížové výpravě C1.4, C2.3.1 Invaze do Zámoří C1.0 Kořist C1.4.1 Mor na křížové výpravě C2.1 Němečtí rytíři C2.2.2 Odpadlíci C1.2.3 Pořadí C1.3.1 Přepadení karavany C1.3.2 Saladinova pomsta C2.0 Saladinovi zajatci C3.1 Templáři C2.2.1
Volby C1.2.2 Vražda C3.0 Výzva ke křížové výpravě C1.1.1 Zámořské cíle C1.3.2 Zapojení se do křížové výpravy C1.2.1
Rychlý přehled pořadí šlechticů Král (nebo královna regentka) > královna > velmistr řádu templářů > velmistr řádu německých rytířů > držitelé křižáckých titulů (Jeruzalém > zbylé státy) > držitelé lenních titulů (vévodové: 4 vesnice > hrabata: 3 vesnice > baroni: 2 vesnice) > šlechtici bez lenních titulů včetně biskupů, kardinálů a z Arku. Autor hry: Philippe Mouchebeuf Autorský tým: Philippe Mouchebeuf, Olivier Chanry, Thierry Mattray, Franck Saverys, Maximilien Da Cunha Anglická pravidla: Uwe Eickert Editoři anglických pravidel: Njål Nordmark, James Palmer Česká pravidla (na základě anglických): Jakub „Wolfsen“ Šotola
Blízký východ 1135, mezi 1. a 2. křížovou výpravou Seldžucký Rúmský sultanát Arménské knížectví v Kilíkii (Tarsos) Edesské hrabství Byzantská říše Antiochijské knížectví Slovutná říše Seldžucká (Eufrat, Asasíni, Damašský emirát) Království Jeruzalémské (Akko, Aškelon) Fátimovský chalifát Středozemní moře
Křížové výpravy – historický přehled Papež, hlava římskokatolické církve, vyzval věrné křesťany, aby podnikli vojenské výpravy do Svaté země za účelem jejího vytržení z moci Saracénů (středověký pojem pro nekřesťany a muslimy). Mezi lety 1095 a 1270 bylo podniknuto osm velkých křížových výprav na muslimský východ. Cílem
první křížové výpravy bylo znovu získat Levantu, v níž ležela království jeruzalémské, antiochijské a tripolské, a která byla pod nadvládou seldžuckých Turků. Papež Urban II., s odvoláním na zvěrstva páchaná na křesťanech a poutnících do Chrámu Svatého hrobu v Jeruzalémě, domnělému místu Ježíšova odpočinku, zahájil v roce 1095 první křížovou výpravu. Těm, kteří se výpravy zúčastní, slíbil církevní ochranu jejich majetku a plnomocný odpustek (prominutí všech trestů v očistci, kterými je třeba odčinit hříchy i po rozhřešení). První křížová výprava: během první křížové výpravy zemřel vůdce seldžuků (Malikšáh). Důsledkem toho a mnoha rozporů mezi soupeřícími muslimskými frackcemi se mocná Seldžucká říše rozpadla na několik menších států. To dalo výhodu křižákům, kteří v roce 1098 oblehli a znovuzískali Antiochii a v červenci 1099 i Jeruzalém. Godefroy z Bouillonu, vévoda Dolního Lotrinska, byl zvolen králem jeruzalémským. On ale královskou korunu odmítl se slovy: „Nebudu nosit zlatou korunu tam, kde Kristus nosil korunu trnovou.“ A přijal místo titulu krále titul Ochránce Svatého hrabu. Godefroy 12. července 1099 porazil Egypťany u Aškalonu a zemřel roku 1100. Byl následován svým bratrem, hrabětem Edesským, který byl korunován králem jeruzalémským jako Balduin I. Křesťané pokračovali ve svých výbojích a vytvořili v Levantě mnoho křižáckých států: hrabství Edesské a Tripolské, knížectví Antiochijské a království Jeruzalémské. Druhá křížová výprava: hrabství edesské byl první křižácký stát vytvořený během první křížové výpravy. Ale jako vnitrozemský stát bylo těžko dostupné a bránitelné. 23. 12. 1144 padlo hrabství Edesské do rukou Imadu Zengimu, „obránci víry“. Papež Evžen III. Proto 1. 12. 1145 vyzval k nové křížové výpravě, jehož vedení se ujal francouzský král Ludvík VII. a římskoněmecký král Konrád III. Tato křížová výprava však skončila katastrofou a Edessa nebyla nikdy znovu dobyta. Konrád III. pokračoval do Jeruzaléma, kde se setkal s Balduinem III. a templáři při neblahém obléhání Damašku. Rozhodující porážka křesťanů u Damašku vedla k rozkladu druhé křížové výpravy a pádu Edessy. Velká muslimská vítězství pokračovala se Saladinem, prvním sultánem Egypta a Sýrie a zakladatelem dynastie Ajjúbovců, který v roce 1187 dobyl z rukou křesťanů království jeruzalémské. Kurd Saláh al-Dín (Saladin) (1138-1193) je známý jako hlavní protivník křížových výprav ke konci 12. stol. a strůjce dobytí Jeruzaléma muslimy. V roce 1177 byl jedním z velitelů v bitvě u Montgisardu (v Království Jeruzalémském, nedaleko Ramly), v níž král Balduin IV. a Frankové zahnali Saladinovy síly na útěk a způsobili tak muslimům nesmírné ztráty, Lord Reynald z Chatillonu. Ten později porušil příměří se Saladinem, když napadl muslimské karavany a vyslal pirátské lodě po Rudém moři směrem k muslimským svatým městům Mekka a Medína. Poté co oloupil karavanu poutníků do Mekky, vyhlásil Saladin svatou válku proti křesťanským bezvěrcům. 4. července 1187 se Saladin střetl s křesťany v bitvě u Hattínu, v níž zvítězil a ovládl Jeruzalém. Zajato bylo mnoho křesťanských šlechticů, kteří byli propuštěni výměnou za výkupné. Třetí křížová výprava: v anglické literatuře známá také jako Křížová výprava králů (1189-1192) začala spojenectvím anglického krále Jindřich II. a francouzského krále Filipa II. Ale Jindřichova smrt vyzdvihla do vedení Richarda I. Anglického (Richarda Lví srdce). Ten získal zpět většinu Svaté země, ale nedokázal dobýt Jeruzalém. V roce 1192 podepsali Richard a Saladin smlouvu, která muslimům zaručila vládu nad Jeruzalémem, ale umožňovala neozbrojeným křesťanským poutníkům přístup do města. Jeruzalém v rukách muslimů se nakonec stal důvodem pro čtvrtou křížovou výpravu. (Když byl král Richard Lví srdce během třetí křížové výpravy zraněn, Saladin mu poslal k
ruce svého osobního lékaře Moše ben Majmona, známého jako Rambam nebo Maimonides.) Čtvrtá křížová výprava: cílem čtvrté křížové výpravy (1202-1204) bylo znovudobytí Jeruzaléma útokem přes Egypt. Místo toho však křižáci vyplenili Konstantinopol, hlavní město pravoslavné křesťanské Byzantské říše, čímž stvrdili schizma mezi východní pravoslavnou círvkí a církví římskokatolickou. Pátá křížová výprava: během páté křížové výpravy (1213-1221) němečtí, uherští a rakouští vůdci společně s řády templářů a německých rytířů znovu plánovali napadnout Jeruzalém přes Egypt. Ale nedostatek zásob a neustále noční útoky muslimů donutily Evropany ustoupit a podepsat osmiletou mírovou smlouvu. Šestá křížová výprava: císař Svaté říše římské Fridrich II., ač exkomunikován papežem, v roce 1229 zahájil šestou křížovou výpravu a získal zpět vládu nad Jeruzalémem po jednání s egyptským sultánem, který v tu dobu čelil povstání v Sýrii. Fridrich ustanovil precedens úspěšné křížové výpravy bez papežské podpory. Všechny následující výpravy byly zahájeny samotnými králi. Sedmá křížová výprava: v roce 1245, Jeruzalém opět padl do rukou Chórezmských muslimů. Francouzský král Ludvík IX. (svatý Ludvík), svolal sedmou křížovou výpravu. V bitvě u Mansury (únor 1250) byl však poražen a zajat. Byl propuštěn poté, co za něj templáři složili vysoké výkupné. Osmá (a devátá) křížová výprava: v roce 1267 svolal svatý Ludvík další křížovou výpravu, ale shledal se s nevelkou podporu. Během ní pak v roce 1270 král Ludvík IX. padl v bitvě u Tunisu a Francouzi se stáhli. V roce 1289 byla vyhlášena další křížová výprava, ale ničeho významného již nedosáhla. V roce 1291 padly poslední křesťanské pevnosti do rukou muslimů a skončila tak éra evropské nadvlády nad Svatou zemí.
