… byli jedné mysli …
… m li všechno spole né… Sk 4,32-35
Farní zpravodaj Tábora a okolí ro ník VII
2
velikonoce 2006
Tábor, Sezimovo Ústí, Pohnání, Ratibo ské Hory, Chotoviny, Hlasivo, Hoštice, Borotín, St ezimí
Vstal dobrý Pastý , který dal sv j život za své ovce a um el za své stádce. Aleluja.
Velikono ní doba trvá 50 dní, m žeme tedy slavení po ádn rozvinout. Nejvelkolep jší oslava je na samém za átku – v noci o velikono ní vigilii. Slavnost sv tla, p ipomenutí Božího p sobení v d jinách skrze starozákonní texty, obnova k estních závazk spojená letos v Tábo e se k tem 6 nových u edník Kristových a eucharistická slavnost – tím velikono ní Aleluja, „chvalte Pána“, za íná. Celý velikono ní oktáv je rozvinutím této oslavy. Podobn každá ned le po celý rok (nejen v dob velikono ní) je další oslavou Kristova vzk íšení – od toho i krásný ruský název ned le: „vaskresenje“. 1. kv tna slaví táborská farnost každoro n výro í posv cení kostela Prom n ní Pán na ho e Tábor. Letos bude tato slavnost zvláš významná, protože p i ní prost ednictvím generálního viká e P. Jana Baxanta p ijme svátost bi mování 20 k es an všech v kových kategorií ze všech t í „táborských“ farností: Tábor, Sezimovo Ústí a Klokoty. V dalším týdnu se chystají dv pout – z Klokot i z Tábora – do Západních ech, kraje bl. Hroznaty, kde mj. p sobí i „naši“ obláti P. Martin a P. Kryštof. V pond lí 15. kv tna se uskute ní už jubilejní 10. d tská vikariátní pou – letos v Tábo e s tématem „Jen mít o i k vid ní …“. Mši svatou s d tmi ze širokého okolí bude slavit p evor benediktinského kláštera v Praze-B evnov , P. Prokop Siostrzonek, OSB. A v samém záv ru velikono ní doby, t sn p ed slavností Seslání Ducha svatého, se uskute ní v naší zemi volby do Poslanecké sn movny, p i nichž bude p íležitost dát hlas t m, kte í mají spolu s námi toto „slavení Pána“ jako hlavní program svého života. Skute n požehnané a úrodné slavení Velikonoc vám ze srdce p eje
ŽIJEME ABYCHOM SLAVILI Celou postní dobu jsme se p ipravovali na Velikonoce, abychom te mohli opravdu radostn slavit Kristovo zmrtvýchvstání. Slavení je podstatným prvkem k es anského života. Svým zp sobem se dá íci, že žijeme proto, abychom slavili. S tímto odvážným tvrzením možná budou mnozí nadšen souhlasit, ale není to tak, jak si to n kte í p edstavují: s množstvím jídla, alkoholem, hlu nou hudbou, hrami atd. Cílem našeho života je Boží sláva – viz nap . váno ní and lský zp v u Betléma: „Sláva na výsostech Bohu …“ Sv. Ignác shrnul cíl svého života i všech duchovních cvi ení, která konal, do hesla: Ad maiorem Dei gloriam – k v tší sláv Boží. A sám Ježíš íká, že smyslem jeho p íchodu na sv t je hodina, kdy oslaví Otce: „Nyní je má duše sev ena úzkostí. Mám snad íci: Ot e, zachra m od této hodiny? Vždy pro tuto hodinu jsem p išel. Ot e, oslav své jméno!“ Z nebe zazn l hlas: „Oslavil jsem a ješt oslavím.“ (Jan 12,27-28)
P. Václav Hes -2-
SVATÝ EFRÉM SYRSKÝ
ob tav shán l a rozd loval potravu mezi chudé. Touto inností se tak vy erpal, že m síc po návratu do své jeskyn v roce 373 zem el. V roce 1920 byl jako jediný ze syrských sv tc prohlášen za u itele církve. Bývá zobrazován v poustevnickém hábitu s knihou v ruce.
9. ervna Sv. Efrém se narodil roku 306 k es anským rodi m v Nisibis (dnes Nusaibin v jihovýchodním Turecku). Byla to ímská pohrani ní pevnost, kterou tehdy obléhali Peršané. Po vysv cení na jáhna se stal významným u itelem na škole ve svém rodišti, v noval se studiu Písma a vynikl jako spisovatel. Je nejvýzna n jší postavou syrské literatury v bec. Jeho spisy se nám dochovaly jednak v syrském originále, jednak v p ekladech arménských, latinských a eckých. Byly to p edevším výklady Písma, kázání a duchovní písn – hymny. V t chto písních se snažil p ístupnou formou všt povat prostému lidu náboženské pravdy. N které z nich se dosud zpívají v syrských bohoslužbách a m ly vliv i na hymnickou tvorbu Západu. Vynesly mu estný titul „harfa svatého Ducha“.
Pramen: Josef Hejduk – Svatí církevního roku J.V.
Poznámka: Gnosticismus – ozna ení heretických nábožensko-filozofických snah. Církev proti n mu vedla od po átku boj. Manicheismus – je u ení z perských a k es anských prvk . Hlásá mimo jiné st hování duší, p sobení síly dobra a zla. V obou dvou sm rech je osobní pohled na víru, který je v protikladu s u ením církve.
UK IŽOVANÝ A ZMRTVÝCHVSTALÝ N kterým lidem Ježíš Kristus nedá spát. Stále se snaží vyvrátit skute nosti Ježíšova života, na kterých k es ané staví svou víru. V r zných asopisech se množí lánky, které podkopávají biblické pravdy a zpochyb ují Ježíšovo božství. Popírají jak jeho smrt na k íži, tak i zázra né vzk íšení. Tvrdí, že Ježíš na k íži nezem el, ale v d sledku vy erpání ztratil pouze v domí, nebo že dostal drogu, která jeho t lo uvedla do takového stavu, že vypadal, jako kdyby zem el. Pozd ji se díky chladnému a vlhkému vzduchu v hrobce znovu probral a odešel neznámo kam. Podle evangelií za alo Ježíšovo utrpení po poslední ve e i s u edníky. Odešel s nimi na Olivovou horu a tam se celou noc modlil. Prožíval zna ný psychický stres, protože v d l, jak velké utrpení ho eká. Za al potit krev, což je
Žil v dob velkých rozpor v církvi, ve svých kázáních a spisech vystupoval proti tehdejším heretik m: gnostik m, astrolog m a manichejským a ukazoval v nich hloubku pravého k es anského duchovního života. Po obsazení Nisibis Peršany odešel do Edessy (dnes Urfa). Tam žil ješt deset let v jeskyni nad m stem a pokra oval ve svém u itelském a spisovatelském díle. Za kruté zimy, kdy nastal velký hlad, -3-
nezeslábne natolik, že se již nedokáže vzep ít a znovu vydechnout. U Ježíše m žeme s jistotou íct, že ješt p ed smrtí zp sobil hypovolemický šok trvalé zrychlení srde ního tepu, které urychlilo selhání srdce. Jak ve svém evangeliu popsal o itý sv dek Jan, byl Ježíš ve chvíli, kdy ímský voják propíchl kopím jeho pravý bok, nepochybn mrtev. P íb h Ježíše Krista jeho smrtí nekon í. T etího dne vstává z mrtvých, jak to dosv d ilo n kolik stovek lidí. Apoštol Pavel napsal dopis Korintským, ve kterém potvrzuje, že on sám se osobn setkal se vzk íšeným Kristem. „Kristus se ukázal Petrovi, potom dvanácti. Poté se ukázal více než p ti st m brat í najednou... Pak se ukázal Jakubovi, potom všem apoštol m. Naposledy ze všech se ukázal i mn .“ A práv sv dectví o zmrtvýchvstání Ježíše Krista zm nilo sv t. To byl a je základ k es anství. Ne n jaké náboženství, u ení, nebo morální zásady, ale k es anství, založené na sv dectví lidí, kte í se se vzk íšeným Kristem setkali. Ti, kte í tomuto jednoduchému, a neslýchanému sv dectví uv ili, byli ochotni položit i sv j život. Zakusili totiž vysvobození ze svých h ích a získali nad ji v ného života s Bohem. Tuto p íležitost máme i my. Jen nesmíme
léka m známý stav, kdy vlivem velkého stresu dochází k drobnému krvácení do potních žláz. Pot je pak zabarven krví. O ímském bi ování je známo, že vojáci používali bi e z kožených emínk , do nichž byly vpleteny kovové kuli ky a ostré kousky kostí. Kuli ky zp sobovaly mod iny a zhmožd niny, které se p i dalších úderech roztrhly, ostré kosti p ivodily tržné rány. Záda byla tak rozbitá, že se ob as obnažila i páte . Léka i, kte í studovali ímské tresty, uvád jí, že se p i pokra ujícím bi ování kosterní svalstvo potrhalo a objevily se rozt epené proužky krvácejícího masa. Víme, že mnozí lidé zem eli po takovém bi ování ješt d íve, než mohli být uk ižováni.
Na popravišti Ježíše položili na zem a roztažené ruce mu p ibili k trámu. H eb pronikl rukama v míst , kde se nachází mediální nerv. Je to nejv tší nerv, který vede do ruky. Bolest byla krutá, nepopsatelná. Museli pro ni vytvo it nový výraz excruciatio (z k íže). Pak mu dalším h ebem p ibili nohy. Op t rozdrtili nerv v jeho nohách, což zp sobilo další mu ivou bolest. Uk ižování je zdlouhavým umíráním v ukrutných bolestech v d sledku nedostatku kyslíku. Zp sobuje ho skute nost, že tah hmotnosti t la na svaly a bránici dostane hrudní koš do nádechové polohy. Chce-li lov k vydechnout, musí se vzep ít na nohou, aby na okamžik uvolnil nap tí sval . Když se mu poda í vydechnout, m že se na okamžik uvolnit a znovu nadechnout. Pro další výdech se musí op t vysunout nahoru, p i emž si odírá zbi ovaná záda o hrubé d evo k íže. To pokra uje tak dlouho, dokud ob
otálet, abychom ji nepromeškali. „Vždy víme, že ten, kdo vzk ísil Pána Ježíše, také nás s Ježíšem vzk ísí a postaví p ed svou tvá ...“ (2. Korintským, 4,14) -4-
P evzato z informa ního letá ku Brn nské tiskové misie
POUTNÍ KOSTEL SVATÉ ANNY „NA VRŠÍ KU“
krásná sí ová gotická klenba. Ve velmi prostorné lodi m žeme obdivovat klenbu, výmalbu složenou z rokokových boltc a rozvilin (boltec – ornament, který má podobnost boltce lidského ucha, rozvilina – pásový ornament dopln ný listy, pop ípad i kv ty). Na po átku 90. let minulého století byl chrám uvnit opraven a zevn st echa. Ale pro nedostatek finan ních prost edk nebyla celková oprava dokon ena. Kostel byl též po n kolik let na svátek sv. Anny otev en pro ve ejnost a možnost vykonání soukromé pobožnosti. K podzemní Trauttsmandorffské hrobce se váže pochmurný p íb h o malém drátení kovi, který se sem p i jednom poh bu ukryl p ed zimou. Usnul zde a po ob adu mu cestu ven uzav ela t žká kamenná deska. Nikdo o n m nev d l, až p i dalším poh bu objevili lidé jeho mrtvé t lo. Toto místo „Na vrší ku“ má v kteroukoliv ro ní dobu sv j p vab. Od kostela p ehlédneme krásné a p sobivé pásmo eského lesa i celé panoráma m sta Horšovského Týna. Proto je astým cílem vycházek obyvatel m sta. Je hojn navšt vováno turisty ze zahrani í i p vodním obyvatelstvem z celého okolí.
Cestujeme-li z Plzn na hrani ní p echod Folmava, musíme projet m stem Horšovský Týn. N mecky se toto m sto jmenuje Bischofteinitz – Biskupský Týn. Ve m st m žeme navštívit hrad i t i kostely. Do 50. let minulého století zde byl inný kapucínský klášter. Ale naši pozornost – p ijíždíme-li odkudkoliv, upoutá rozm rný tvrtý gotický poutní kostel sv. Anny „Na vrší ku“, stojící západn od m sta.
Ke vzniku poutního místa se váže tato legenda: na hlavním oltá i bývala socha sv. Anny z ern lakovaného d eva, kterou podle legendy na vrší ku vyoral místní ob an K enka n kdy v 15. století. Sošku odnesl dom , zamkl do sk ín , ale druhý den ji vyoral znovu. Záhada se opakovala i napot etí, a tak byla na tomto míst postavena d ev ná kapli ka a pozd ji nyn jší kostel, ke kterému sm ovala z okolí etná procesí. Výstavba kostela je p isuzována majitel m Horšovského Týna brat ím Ji ímu a Volfovi z Ronšperka. Podle nápisu v kostele samotném byl vysv cen roku 1516. Po polovin 18. století byl barokn p estav n, do p vodní plochostropé lodi byla vložena barokní klenba a dostav na sakristie. Pod kostelem byla vybudována hrobka Trauttsmandorff . Po druhé sv tové válce se objekt stal astým cílem vandal a v tšina mobiliá e a soch vy ezávaných K. Legátem byla nenávratn zni ena. Nebyly ale zni eny fresky v presbytá i ze 16. století a velmi
J. Barto
POZDRAVENÍ MATKY KRISTOVY Zdrávas, písni cherubín a chválo and l . Zdrávas, pokoji a radosti lidského pokolení. Zdrávas, zahrado rozkoše, zdrávas, ó strome života. Zdrávas, hradbo v ících a p ístave ztroskotanc . Zdrávas, volání Adamovo, zdrávas, Evino vykoupení. Zdrávas, prameni milosti a nesmrtelnosti. -5-
jednu tvá za druhou. Žádná však nebyla ta pravá. Jednou si p ed usnutím opakoval slova žalmu: „Hospodine, tvá tvou hledám. Svou tvá p ede mnou neukrývej.“ Té noci se mu zdál sen. And l ho vedl od jedné osoby, s níž se setkal, ke druhé a ukazoval mu na ní ty rysy, kterými se podobala Ježíšovi: radost mladé nev sty, nevinnost dít te, sílu rolníka, utrpení nemocného, strach odsouzence, laskavost matky, vylekanost sirotka, p ísnost soudce, veselí kejklí e, milosrdenství zpov dníka, obvázanou tvá malomocného. Epifanio se vydal zp t do kláštera a dal se do práce. Do roka byla Kristova ikona hotová. Ukázal ji opatovi a spolubrat ím, kte í p ed ní v n mém úžase padli na kolena. Kristova tvá byla tak krásná, zá il z ní hluboký cit a m la pohled, který lov ku pronikal do všech zákoutí srdce. Marn se Epifania vyptávali, podle koho ji namaloval.
Zdrávas, chráme nejsv t jší, zdrávas, tr nu Pán . Zdrávas, istá, která jsi rozšlápla hlavu draka a svrhla ho do propasti. Zdrávas, úto išt zarmoucených, zdrávas, vykoupení z prokletí. Zdrávas, ó Matko Krista, Syna živého Boha, jemuž pat í sláva, est, klan ní a chvála nyní i vždycky a všude. Na v ky v k . Amen. Efrém Syrský
BRUNO FERRERO: JEŽÍŠOVA TVÁ Mnich Epifanio, který žil na Sicílii, v sob jednoho dne odhalil nadání od Boha: zjistil, že umí malovat nádherné ikony. Cht l namalovat také n jaké mistrovské dílo a rozhodl se, že to bude Kristova tvá . Kde však hledat vhodný model, který by vyjad oval utrpení i radost, smrt i zmrtvýchvstání, božství i lidství? Pomyšlení na obraz Kristovy tvá e nedalo Epifaniovi spát. Vydal se na cestu a procestoval celou Evropu, zkoumal
Nehledej Krista ve tvá i jediného lov ka, ale v každém lov ku hledej odlesk Kristovy tvá e. -6-
BRIAN CAVANAUCH: SM LA NEBO ŠT STÍ P ed mnoha lety žil jeden starý muž, který m l syna a jednoho kon . Nastal den, kdy se ten k proboural z ohrady a utekl do hor. „Upláchnul ti k ?“, ekli sousedé. „To je ale sm la!“ „Pro to íkáte?“, zeptal se sta ík. „Jak m žete v d t, že je to sm la?“ A v te nev te, nazít í ve er se k vrátil do ohrady, aby se najedl a napil – a p ivedl s sebou dvanáct divokých mustang . Když je farmá v syn uvid l, rychle vyklouzl z domu a pohotov zav el vrata ohrady. Jakmile se to sousedé dozv d li, zvolali: „T ináct koní! Ty máš ale št stí!“ Ale starý farmá jim odpov d l: „Jak víte, že je to št stí?“
NÁZORY – MYLNÉ I PRAVDIVÉ – N KTERÝCH KATOLÍK . 1. Ke svatému p ijímání mohu jít jen po svaté zpov di. P i dodržení ostatních podmínek m že k svatému p ijímání p istoupit každý, kdo si není v dom t žkého h íchu. Svaté p ijímání nemá být chápáno jako odm na za vzorný život, nýbrž p edevším jako duchovní pokrm, bez kterého by lov k „zemdlel na cest “. 2. Pozdravení pokoje dávám pokud možno všem lidem v kostele. Pozdravení pokoje p i mši svaté není myšleno jako akt spole enský (kde by pak m la platit i jiná pravidla spole enského chování), ale hluboce duchovní. Slouží sice k vyjád ení naší dobré v le smí it se p ed svatým p ijímáním se všemi, avšak úpln posta í, podáme-li ruku jen nejbližšímu sousedovi v lavici a rad ji se soust edíme na Krista, který k nám p ichází.
Po n kolika dnech se farmá v syn pokusil osedlat a zkrotit jednoho z divokých koní, ale spadl a zlámal si nohu. Ješt týž ve er si sousedé pospíšili s dalším unáhleným soudem: „Tv j syn si zlámal nohu. Sm la sm l!“ Ale moudrý sta ík znovu namítl: „Jak m žete v d t, jestli je to sm la nebo št stí?“ A vskutku! Za n kolik dní p išli do vsi verbí i a všechny zdravé mladé muže odvedli do války, ze které se už žádný z nich nevrátil. Ale farmá v syn se díky své zlámané noze zachránil. z knihy Kup si los
3. P i pozdravení pokoje se nesmí k ížit ruce. ešení tohoto proh ešku proti zásadám spole enského chování se úpln vyhneme, budeme–li podávat ruku tak, jak je to popsáno v liturgických knihách – jen nejbližšímu sousedovi v lavici. S otcem Hroznatou rozmlouval J. Nol . -7-
KNIHY, KTERÉ DOPORU UJEME
lidí umož uje odhadovat p icházející ot esy a prom ny sv ta. Krize si nemáme zastírat, nemáme se jich d sit. Teprve když jimi pravdiv projdeme, m žeme být „p etavení“ k v tší zralosti. Krize našeho sv ta i „krize náboženství“ bývají šancemi, které nám otevírají cestu na hloubku.“ Autor pokra uje: „Doufám, že se tená t chto úvah bude moci d kladn zamyslet nad stavem sv ta, tajemstvím víry i nad sebou samým.“ Tomáš Halík uvádí jednu p knou myšlenku Martina Bubera, kterou bych ráda zakon ila zamyšlení nad touto inspirativní knihou. „Na d jinách lov ka, této zt lesn né možnosti, jsou nejd ležit jší neustálé obraty, zp sobované silami dosud neviditelnými nebo nezahlédnutými.... Zatm ní Božího sv tla není jeho zhasnutím. To, co stojí mezi ním a námi, m že již zítra ustoupit.“
Otev eme spole n n kolik knih, které nás mohou obohatit na naší duchovní cest , povzbudit nás a p inést nám i mnoho radosti. První z nich se jmenuje „Noc zpov dníka“ (Paradoxy malé víry v postoptimistické dob ). Autorem je prof. PhDr. Tomáš Halík (1948), vydalo nakladatelství Lidové noviny v roce 2005. V šestnácti esejích se autor zabývá duchovními a spole enskými problémy naší doby – stup ovaným násilím, rolí médií, prolínáním kultur, dialogem v dy a víry i zráním lov ka v krizových situacích. Jádro k es anství, velikono ní p íb h o k íži a vzk íšení, chápe jako výzvu projít ztroskotáním a najít správnou cestu. Je t eba najít odvahu p ijmout život se všemi jeho paradoxy a tajemstvími. tená zde nalezne kritické úvahy o stavu spole nosti, o sou asných prom nách náboženství, humorné situace i kritické poznámky, filosofické meditace nad n kterými biblickými výroky i psychologické post ehy z autorovy dlouholeté zkušenosti p i duchovním doprovázení lidí, hledajících odpov di na vážné životní otázky. Autor píše: „Chci se pod lit o svou zkušenost zpov dníka: Když po hodinách zpovídání n kdy ješt sáhnu po novinách nebo poslouchám no ní zprávy, uv domím si, že stále podv dom vnímám všechny ty výpov di o našem sv t z perspektivy zpov dníka. Snažím se totiž trp liv a pozorn naslouchat, rozlišovat, chápat, snažím se pot šit a povzbudit, anebo p ivést lov ka k zamyšlení, zda si n co podstatného sám p ed sebou nezakrývá. Skrze množství individuálních vyznání se zpov dník dotýká n eho obecn jšího – jakési „skryté tvá e doby“. Zejména duchovní doprovázení mladých
Knihou z trochu jiného soudku jsou „Rozhovory s d de kem“ Kláry Lukavské. Kniha vyšla v Karmelitánském nakladatelství Kostelní Vyd í v roce 2005. Mgr. Klára Lukavská vystudovala bohemistiku a anglistiku na Filozofické fakult Univerzity Karlovy (2002) a v sou asné dob u í na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze. Správn tušíte, že se jedná o vnu ku známého herce Radovana Lukavského. -8-
PRAŽSKÁ VELIKONO NÍ NÁDIVKA
ty icet ve er , které si tito dva vyhradili k popovídání, dalo vzniknout této velmi p kné knížce rozhovor . Univerzitní profesor PhDr. Jaro K ivohlavý, CSc. je autorem zajímavé kníže ky „O š astném manželství“. Vyšla rovn ž v Karmelitánském nakladatelství v roce 2005. Možná již znáte jeho knihy „Mít pro co žít“, „Povídej – naslouchám“ nebo „Psychologie zdraví“ i „O odpoušt ní s Jaro K ivohlavým“. Po padesáti ty ech letech života v manželství vzniká i tato drobná, ale pou ná kníže ka. Láska znamená p edevším úctu, respekt. Oboustrannou úctu. Úctu manžela k manželce a úctu manželky k manželovi. V praxi to znamená vážit si druhého jako sebe samého – vždy, všude a za všech okolností. Druhou charakteristikou lásky je odpoušt ní – bezpodmíne né. T etí je pé e – starost o druhého jako o sebe samého. Manželství je z ur itého hlediska svazkem p átel – p átel z nejv rn jších. Svému životnímu partnerovi mohu tedy íci všechno – i to, co bych nikdy nikomu jinému ne ekl, tvrdí autor. Apoštol Pavel nás nabádá: „Bu te k sob navzájem dob í, milosrdní a jeden druhému odpoušt jte, jak i B h odpustil vám pro Kristovy zásluhy.“ (Ef 4,32). Mnoho hezkých zážitk z etby p eje všem
60 dkg va eného uzeného masa 20 dkg va eného vep ového masa z plecka 6 erstvých vajec s l trochu mletého pep e 15 dkg veky (rohlík ) 4 dkg másla vývar zelená petrželka nebo pažitka 4 dkg másla
Postup: Uva ené maso drobn nasekáme, dáme do mísy a p idáme rozkvedlaná vejce, s l, pep , jemn rozstrouhanou petržel nebo pažitku, na kosti ky nakrájenou veku zvlh enou masovým vývarem a vše dob e promícháme. Potom nádivku vložíme do máslem vymazaného peká e a v troub zvolna pe eme 3/4 hodiny.
M. Skopcová
Pozn.: Do sm si m žeme také promíchat místo celých vajec jen žloutky, z bílk pak ušleháme tuhý sníh, který nakonec do sm si lehce promícháme. Podáváme jako samostatný pokrm. P íloha: va ené brambory mašt né máslem, posypané zelenou petrželí a salát ze syrové zeleniny. Výborný je nap . raj atový. Dobrou chu p eje M. Skopcová a celá redak ní rada -9-
svátost bi mování 20 k es an m z Tábora a Sezimova Ústí. První májový den zakon íme v 17.30 májovou pobožností a v 18.00 hod. nešporami. Ve st edu 3. kv tna na svátek apoštol Filipa a Jakuba bude v 18.00 hod. sloužena mše svatá v kostele zasv ceném t mto sv tc m na bývalém táborském h bitov pod Kotnovem.
KRÁTKÉ ZPRÁVY Z ned lní sbírky 19.3. 2006 bylo odesláno cca. 30% na uprchlíky tj. za Tábor 5.000,- K , za Sezimovo Ústí 1.000,- K , za Pohnání 700,- K a za Ratibo ské Hory 300,- K . Pán B h zapla všem dárc m.
Pout : ned le 23.4. v 10.00 hod. – kostel sv. Vojt cha v Ratibo ských Horách sobota 13.5. v 18.30 hod. – kaple sv. Jana Nepomuckého v Dolních Hrachovicích ned le 14.5. v 14.00 hod. – kaple sv. Jana Nepomuckého v Rodné ned le 18.6. v 10.00 hod. – kaple Nejsv t jší Trojice v Horních Hrachovicích ned le 9.7. v 10.00 hod. – kostel sv. Prokopa v Pohnání
Celodiecézní sbírky v ervnu: 4. ervna na Charitu (svatodušní) 18. ervna na bohoslovce Adora ní den (osadní svátek): Sezimovo Ústí: úterý 25. 4. 2006 15.00 výstav Nejsv t jší svátosti 18.00 mše svatá s požehnáním Tábor: st eda 26. 4. 2006 8.00 ranní chvály 8.20 výstav Nejsv t jší svátosti 18.00 mše svatá s požehnáním
Vikariátní d tská pou se uskute ní tentokrát v Tábo e v pond lí 15. kv tna. Program s tématem „Jen mít o i k vid ní …“ za íná v 9.00 hod. na Klokotech a vrcholí ve 14.00 hod. v d kanském kostele mší sv. s p evorem benediktinského kláštera v PrazeB evnov P. Prokopem Siostrzonkem, OSB.
Pohnání: sobota 6. 5. 2006 17.30 výstav Nejsv t jší svátosti 18.30 mše svatá s požehnáním Adora ní dny nebo také osadní svátky zavedl již otec biskup Jan Valerián Jirsík ( eskobud jovickým biskupem byl v letech 1851 – 1883) proto, aby se farníci sešli a spole n se modlili a adorovali za diecézi. Tuto tradici obnovil otec biskup Antonín Liška v roce 1997.
Výro í posv cení kostela Povýšení svatého K íže v Sezimov Ústí oslavíme mší svatou v úterý 23. kv tna od 18.00 hod. D ti poprvé p istoupí ke svatému p ijímání v kostele Prom n ní Pán v Tábo e p i mši sv. v ned li 18. ervna v 8.30 hod.
V pond lí 1. kv tna 2006 oslavíme výro í posv cení kostela Prom n ní Pán v Tábo e. Slavnostní mši svatou bude sloužit v 10.00 hod. generální viká P. Jan Baxant a ud lí p i ní - 10 -
Š ára v baru. N kolik výst el , zmatek a roz ilený velitel si zavolá seržanta: „Ne ekl jsem vám, že máte dát st ežit všechny vchody?“ „Ale jo, my je st ežili. Oni snad museli utéct východem nebo co?“
„Tati, náš kanárek zmizel!“ „To je zvláštní, vždy p ed chvílí, když jsem istil klec vysava em, tam ješt byl!“ „Nikomu neprozrazujte, jaký u m máte plat,“ upozor uje podnikatel svého nového zam stnance. „Jasn šéfe, já se za n j stydím stejn jako vy!“
U soudu: „Obžalovaný, pro jste vzal tu pen ženku?“ „Myslel jsem, že je moje.“ „Vy p ece máte úpln jinou.“ „Ano, ale peníze mi p ipadaly n jak pov domé.!
„Pet e, co jsi dostal z té písemky z matematiky?“ „ ty i plus dv d leno dv ma plus dva.“
Ptali se mladého muže: „Jaké jsou d vody, které vás vedly k tomu, že jste si zvolil povolání u itele?“ „Tedy jsou p edevším dva d vody.“ „Které?“ „ ervenec a srpen.“
„Tak jaká byla zkouška?“ „Velice nábožná.“ „Jak to nábožná?“ „No, profesor v erném, já v erném. Profesor položil otázku, já se pok ižoval. Zanedlouho jsem mu odpov d l a pok ižoval se on.“
Jeden sportovní potáp se sp šn vrátil z podmo ského výzkumu na mate skou lo . Sv j brzký návrat od vod uje: „Šílenou rychlostí proplul kolem mne obrovský žralok. Žralok m nevyd sil, ale necht l jsem ekat na to, co polekalo toho žraloka.“
Léka ut šuje ran ného skauta: „Za týden budeš úpln zdráv!“ „Myslíte, že budu moct hrát i na kytaru?“ ptá se zran ný. „Ur it ,“ je si jistý léka . „No tak to bude zázrak, já totiž na kytaru hrát neumím!“ raduje se zran ný.
Jeden ateista takhle ryba il na jednom skotském jeze e, když najednou jeho lun napadla lochnesská p íšera. Jedna rána ocasem a chlápek i s lunem vylétl deset metr do vzduchu. P íšera otev ela tlamu, aby ho chytla. On v úd su za val: „Ach, Bože, pomoz mi!“ Vtom se všechno zastavilo, chlápek visí jen tak ve vzduchu, a z nebe se ozve hromový hlas: „Myslel jsem, že ve mne nev íš!“ „Ale no tak, Bože, nech toho. P ed dv ma minutami jsem nev il ani na lochnesskou p íšeru!“
„To snad není možné, aby jeden lov k ud lal tolik chyb, Honzo!“ zlobí se pan u itel. „Máte pravdu, pane u iteli, pomáhali mi táta s mámou!“ Po jednom chodníku jde kn z, po druhém p edseda MNV, proti nim po ulici muž. Prvn zahlédne p edsedu a pozdraví „ est práci“ a pak zahlédne kn ze a pozdraví „Pochválen bu Ježíš Kristus!“ Kn z je pobou en jeho obojakostí a zeptá se: „Kdo stvo il sv t?“ „Pán B h,“ odpoví muž a sm rem k p edsedovi dodá „ale za vydatné pomoci Sov tského svazu.“ - 11 -
Když uplynula sobota a za ínal první den týdne, p išly Marie z Magdaly a jiná Marie, aby se podívaly ke hrobu. A hle, nastalo velké zem t esení, nebo and l Pán sestoupil s nebe, odvalil kámen a usedl na n m. And l ekl ženám: „Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, který byl uk ižován. Není zde; byl vzk íšen, jak ekl. Poj te se podívat na místo, kde ležel.“ (Matoušovo evangelium 28,1-2.5-6)
Požehnané velikono ní svátky a radost ze zmrtvýchvstalého Krista p ejí všem farník m – P. Václav Hes, P. Dr. Hroznata Holický, P. Jan Kuník, P. Ji í M ka, OMI, jáhen Jan Turek a redak ní rada Farního zpravodaje Marie Berková, Jaroslav Nol , Miloslava Skopcová, Petr Svoboda a Ji í Van ata.
Farní zpravodaj Tábora a okolí vydávají ímskokatolické farnosti uvedené v hlavi ce. Redakce: Tábor, D kanská 305, tel. 381 253 824 - vede Petr Svoboda. e-mail:
[email protected] Farní zpravodaj na internetu: www.sezusti.webzdarma.cz/zpravodaj Náklad 500 výtisk . Bezplatné.
- 12 -
