… byli jedné mysli …
… m li všechno spole né… Sk 4,32-35
Farní zpravodaj Tábora a okolí ro ník IX
1
doba postní 2008
Tábor, Sezimovo Ústí, Pohnání, Ratibo ské Hory, Chotoviny, Hlasivo, Hoštice, Borotín, St ezimí
Syn lov ka nep išel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a dal sv j život jako výkupné za všechny. Mt 20,28
Abychom se opravdu vrátili ke Kristu, pot ebujeme na n j p edevším mít více asu a ast ji se s ním setkávat. Proto je velmi užite né v dob postní n co vynechat – „pustit“ – nap . televizi, hry, zábavy, a místo toho v novat as dobré etb , duchovním rozhovor m, p emýšlení v tichu apod. Také n které aktivity v našich farnostech jsou dobrou p íležitostí nov se setkat s Kristovou blízkostí. Duchovní obnova na Klokotech nebo v Chotovinách, ekumenická setkávání nad tématem oslavy Kristova vzk íšení v Tábo e, akce po ádané Diecézním centrem mládeže a Diecézním centrem pro rodinu a mnoha dalšími – to je obrovské množství p íležitostí k „zajetí na hlubinu“. Kéž se vám poda í alespo n které z nich dob e využít. o. Václav
Duc in altum – Zaje na hlubinu Do letošní postní doby vstupujeme s o ekáváním p íchodu našeho nového sv tícího biskupa, mons. Pavla Posáda. Papež Benedikt XVI. jej povolal k této služb v eskobud jovické diecézi o památce dvou biskup , blízkých spolupracovník sv. Pavla, sv. Timoteje a Tita, tedy v sobotu 26. ledna. Slavnostn jej p ivítáme v eskobud jovické katedrále v sobotu 8. b ezna v 10.00 hod.
Sv. Kate ina dei Ricci
(13.2.) Narodila se 23. 4. 1522 ve Florencii jako dcera šlechtice. P i k tu dostala jméno Alexandrina. Po smrti matky ji dal otec na vychování do dominikánského kláštera Monticelli v Monte Ulivato (p edm stí Florencie). Již ve 14 letech mohla podle svého p ání se svolením otce ádn vstoupit do ehole sv. Dominika. Stalo se tak v nedalekém m st Prato, kde byl klášter dominikánek. Tam p ijala eholní jméno Kate ina. V klášte e žila velmi st ídm a kajícn . Jedla pouze chléb a zeleninu, pila jen vodu. Sestry ji m ly ve veliké úct , sv ily jí ú ad p edstavené novicek a pozd ji v roce 1547 ji zvolily p evorkou kláštera. M la pozoruhodné náboženské a vizioná ské prožitky. P i nich pravideln ve tvrtek a v pátek upadala do extáze, trp la velkými bolestmi a objevovala se u ní stigmata. Chodily za ní davy up ímn v ících k es an , ale též mnoho senzacechtivých divák , p ed nimiž svá stigmata ukrývala. Její vliv se projevoval
Biskupské heslo biskupa Pavla se m že stát dobrým programem pro naše prožívání doby postní. Zní totiž: „Duc in altum“ – „Zaje na hlubinu“. Sám biskup Pavel k n mu ekl v Radiu Proglas: „Zvolil jsem ho podle koncepce sou asného papeže (Jan Pavel II.), který chce, aby se lov k t etího tisíciletí vrátil zp t ke Kristu. Tuto v tu „Zaje na hlubinu – Duc in altum“ ekl Kristus u edník m, kte í byli vy erpáni neúsp šným rybolovem. A to je situace lidstva v dnešní dob . A do této skepse a beznad je volá Ježíš tuto v tu, a tak jim ur uje nové zam ení a vlévá novou odvahu.“ -2-
s panem Š ástkou až do konce „májové“ v zákristii. Když májová skon ila a dlouhý pr vod ministrant s paterem Žitným se od oltá e vrátil do zákristie, hned si m všimnul a povídá: „Tak to je náš nový ministrant?“ Od té doby jsem byl jeho ministrantem, ekl bych ješt po celá sedmdesátá léta. Ministroval jsem mu spole n i s mými syny. Pamatuji se na dny, kdy jsem skon il vysokou školu. Pak pár dní po mojí promoci byla v kostele n jaká sláva, bylo tam hodn cizích kn ží a pater Žitný m l z mého úsp chu takovou radost, že m v tšin z nich p edstavoval jako svého dlouholetého ministranta a dneska i pana inženýra. Pater Žitný byl i dlouholetým p ítelem naší rodiny. Chodil k nám asto na ob d i ve e i, zú ast oval se i rodinných oslav. asto se u nás scházelo i n kolik rodin a hrály se karty (Poho elských, Placht , Dohnalovi a snad i jiní). Oblíbená byla „ erná ko ka“. Hrálo se o peníze, ale všechny výhry se dávaly do pokladny a pak se z nich zaplatilo n co k jídlu na p íští parti ku. N kdy se tak u nás oslavil i Silvestr. S nikým si ale pater Žitný netykal, ani s našimi. V houba ské sezón s námi jezdil do Turovce na houby. I p i té p íležitosti mi n co stále o lese a p írod povídal. Vysv tloval mi nap íklad, pro nemám kopat do i ztrouchniv lých pa ez , což jsem d lával rád, a bohužel, d lám to dodnes, jenomže vždycky si na n j p itom vzpomenu. íkal: „I tam žijí brou ci!“ Když jsem m l jet n kam na prázdniny, zašel k nám, vzal m stranou a p ipomn l mi: „N kolikrát denn si íkej: ,B h m vidí´.“ I to mi z stalo dodnes. Nejvíc ale vzpomínám na patera Žitného jako na kn ze u oltá e. A nejvíc na tu dobu, kdy jsme na ned lní deváté byli u oltá e sami. Nikdy jsme toho moc p ede mší nepovídali, spíš jsme ml eli. Já stál vždycky v as p ipraven p ed dve mi
i mimo klášterní zdi. Zabývala se pot ebou církevních reforem, což je z ejmé z jejích dopis adresovaných významným církevním osobám, nap . sv. Karlu Boromejskému, sv. Filipu Neri nebo sv. Piu V., papeži. Zem ela 1. 2. 1590 ve svém klášte e. V roce 1747 ji kanonizoval papež Benedikt XIV. Prameny: Donald Attwater: Slovník svatých Petr Pracný: eský kalendá sv tc J.V.
Zem el pater Václav Žitný Asi m síc nebo dva po svých devadesátých narozeninách um el v táborské nemocnici pater Žitný, emeritní d kan táborské farnosti. Bez p ehán ní m žu íct, že to byl jeden z mála opravdových osobností, která po dlouhá desetiletí siln ovliv ovala m j život. A nejen život duchovní. Dodnes se p esn pamatuji, kdy jsem se s ním setkal poprvé. Mohl jsem chodit tak do první t ídy, když m naši poslali do zákristie k panu kostelníkovi Š ástkovi, abych taky zkusil jít ministrovat. Bylo to v kv tnu (nevím už v kterém roce) a byla to práv „májová“, na které jsem m l za ít. Jenomže jsem se asi loudal a p išel jsem do zákristie pozd . Z stal jsem
-3-
k oltá i, on stál za mnou a ješt se díval do svých poznámek na kázání. Bylo to takových n kolik minut tichého soust ed ní. Jakmile jsme uslyšeli první úder zvonu na v ži, ekl: „Tak s pomocí Boží“ a vyšli jsme. Jeho kázáním jsem jako kluk moc nerozum l, ale už kolem svých dvaceti jsem adu jeho myšlenek za al chápat, a práv to m p im lo víc se o naši víru zajímat. Byla-li pak p íležitost a cht l jsem i od n ho n co vysv tlit, v tom byl neoby ejn ochotný. Oce oval jsem p edevším, že jeho promluvy m ly myšlenku a ád, asto i nový, neot elý pohled. Velmi pe liv se na n p ipravoval. Pov stná byla jeho série pe liv p ipravených kázání na pokra ování p i májových pobožnostech, kdy poslouchal úpln plný kostel. V t ch letech kázával na májovkách z kazatelny. Pak sešel k oltá i Pany Marie a zcela nenapodobitelným zp sobem zazpíval Mariánské litanie – to byl opravdu zážitek. Ten p ekonal pouze jeho Exsultet o Vzk íšení. Už nikdy jsem takový Exsultet neslyšel a už asi neuslyším. Jednou se ale stalo, že práv p i kázání se najednou uprost ed v ty zarazil, chvíli ml el, díval se do neur ita a najednou se oto il a pokra oval v sloužení mše svaté. V zákristii jsem se pak dozv d l, kde byl problém: na k ru se pan varhaník tak hlasit bavil, dokonce i n emu smál, že otec Žitný nebyl schopen se soust edit a pokra ovat v promluv . Velmi si dával záležet na detailech, v etn svého oble ení k oltá i. Oblékl si albu, ve výši pasu ji uchopil ob ma rukama a lem alby srovnal p esn tak, aby se práv dotýkal jeho bot. P ipravený kostelník mu podal zezadu cingulum a srovnal lem alby kolem dokola p esn (!!) na tuto výšku. Dbal, aby i oble ení kn ze a ministrant p ispívalo k d stojnému pr b hu bohoslužby (ne každý z duchovních na takový zdánlivý detail dneska už dbá).
Pak po letech jsme se pro n jaké názorové rozdíly rozešli a až do dneška jsem se s tím nevyrovnal. Tak jak jsem otce Žitného znal, tak to nebyl typ misioná e, ale alespo pro m byl n co víc: svým jednáním, svými úvahami, znalostí života lidí mimo kostel posiloval víru v t ch, kte í v ili, že Boha lze poznat i rozumem. Jedno p ání jsem mu nesplnil: nestal jsem se kn zem. Se vzpomínkou i s díky Ing. Marian Berka
Kostel sv. Markéty v Loukov Loukovský poutní kostelí ek sv. Markéty stojí sev ený mezi zalesn ným kopcem Melechov a Rohulí na cest z Lipnice do Led e nad Sázavou. Spolu s kostelem sv. Ji í v nedaleké e ici a kostelem sv. Martina v Dolním M st , tvo í loukovský poutní kostel trojhv zdí vzácných gotických památek pod hradem Lipnicí. Pro náhodného poutníka se vyno í v krajin nenápadný, ale krásný, jakoby srostlý s velikými lípami a lesem za zády. P ed n kolika lety, když už se h bitovní ze okolo malého starodávného -4-
h bitova za ala hroutit a odnášeli si ji po kamenech do zahrad chalupá i, rozhodlo se pár p átel, že by bylo škoda kostelík nechat zpustnout. Založili ob anské sdružení, za ali shán t peníze, ale jak sami íkají p edevším v ili v Boží pomoc. A v ci se opravdu za aly dít. Po t ch sedmi letech jsou na všech kostelech opravené st echy. I krovy, zdi zevnit se postupn odvlh ují a k nákladnému restaurování se p ipravují vzácné fresky, opravují se h bitovní zdi, ale hlavn … kostely se pomalu navrací svému ú elu: slouží se v nich mše, konají se svatby, p ednášky, koncerty a obnovily se tradi ní pout … Jakoby se n co v tom kraji s tvrdým kamenickým srdcem probouzelo. Vždycky, když ke sv. Markét p icházím, myslím na loukovského sedláka, z jehož velkého statku tu p ed kostelem z stala jen zvláštn rovná louka. Statek mu rozkula ili v 50. letech komunisté, kameny rozkradli místní nep átelé… jen ten kostel, jako sv dek z stal stát. Jist by byl rád, že se ve sv. Markét zase konají pout : i jako p ipomínka té smutné nedávné historie. Prvn se s kostelem sv. Markéty setkáváme v roce 1352, kdy je v rejst ících papežských desátk zmín na i dnes již zaniklá ves Loukov. P vodní stavba vznikla p ed polovinou 14. století (i když se nevylu uje i existence starší stavby v témže míst ), krov sedlové st echy však pochází až z druhé poloviny 15. století. Teprve ve druhé polovin 17. století byla p istav na ke kostelu v ž tvercového p dorysu. Kostel má obdélnou plochostropou lod' a užší, obdélné, polygonáln uzav ené presbyterium s žebrovou k ížovou klenbou. K severní st n p iléhá
drobná sakristie, zaklenutá plackou. V roce 1941 byly v lodi, presbyteriu i sakristii objeveny st edov ké nást nné malby pom rn vysoké um lecké úrovn . Nejnov jší literatura je datuje do posledního desetiletí 14. století. Na severní st n lodi pod kruchtou se nachází malý devo ní obraz sv. Mat je, o kus dál sm rem na východ rozsáhlý obraz sv. Kryštofa a fragment s nám tem Oplakávání Krista. Východní st nu lodi p i vít zném oblouku pokrývá na evangelijní stran n kolik nad sebe azených pás s výjevy Uk ižování, Poslední ve e e Pán , Piety a Ob ti Kaina a Ábela. Na epištolní stran je vymalována rozm rná scéna s výjevem Umu ení deseti tisíc rytí a nad ní Boj sv. Ji í s drakem. Severní st nu presbyteria zdobí p ekrásný výjev Bolestného Krista s Arma Christi (nástroji umu ení). Na zbytku severní a na jižní st n se rozvíjejí scény z legendy titulární sv tice sv. Markéty. Tereza Horváthová
Vzpomínka na patera Chuma Dne 25. b ezna uplyne 20 let od úmrtí našeho bývalého duchovního správce
-5-
v Pohnání P. Františka Chuma. Cht la bych na n j trochu zavzpomínat, protože si to opravdu zaslouží. P. Chum byl opravdu tím posledním kn zem, který s námi žil ve farnosti. Byl naším duchovním otcem, provázel nás jako d ti a potom jako dospívající. Na hodinách náboženství se nám s pe livostí v noval i když nás bylo málo. Byl kn zem, který m l ve veliké úct Pannu Marii a na jeho májové pobožnosti nikdy nezapomenu. Mati ka Boží ho jist také m la ráda, což mluví o dni, kdy zem el. Povolala ho na v nost ve sv j svátek. I když mu zdraví nesloužilo a n kdy jeho zdravotní stav nebyl dobrý, p esto nám rád sloužil mši svatou. Bylo mu už hodn p es 70, m l by už nárok na odpo inek a p esto nás neopustil. Pár dní p ed svou smrtí se ješt p ipravoval na slavnost Kv tné ned le. Nezapomenu na den, kdy ho Pán k sob povolal. Najednou vše ztichlo. Fara se již nikdy neosvítila a okna, u kterých nám mával na cestu, byla náhle prázdná. Nikdo si v té chvíli asi neuv domil, že nás opouští kn z, za kterého už na faru v Pohnání nep ijde náhrada. A tak si vážím každé chvíle, kdy jsem s naším „velebným pánem“, jak jsme mu rádi íkali, byla. Na záv r bych cht la napsat, abychom si vážili každé mše svaté, která v naší farnosti je. Až uslyšíte zvon z kostelní v že, který nás volá do kostela, p ij te. M že se stát, že nebude zvonit 2x týdn , ale t eba jen jednou za 14 dní a to bychom ur it necht li. M li bychom být vd ní za kn ze, kte í k nám dojížd jí z daleka a slouží nám mše svaté. Aby také naše d ti mohli vzpomínat jako já na kn ze, kte í naši farnost spravovali a spravují. Vzpome me spole n v modlitb na našeho milého P. Františka Chuma a v duchu mu pod kujme za vše, co pro nás ud lal. V ím, že i on se za nás p imlouvá.
O postu s P. Janem Kuníkem Pamatujete si na sv j první skute ný p st? P iznám se, že moc ne. Už jako dít jsem „držel p st“ s rodi i na Popele ní st edu a na Velký pátek, ale nepamatuji se, že bych ho n jak vnit n prožíval. Od dob seminárních, kdy jsem se poprvé pro p st (o výše zmín ných dnech) rozhodl, byl pro m tento velký dar Boží až do nedávné doby spíše b emenem.
P st je sou ástí tém všech náboženství: istíme-li t lo, istíme ducha. Nebo máme o iš ovat jen duši a na t lo radši nemyslet? Dnes si více, než kdy p edtím uv domuji, že lov k je jednota t la a duše. Ob mohutnosti lov ka se nedají v tomto našem pozemském p ebývání odd lit. Proto vnímám, zvláš v poslední dob , že skrze p st B h nejen o iš uje mé t lo i duši, ale p edevším m celého iní odoln jším v r zných fyzických i duchovních slabostech.
Vaše kostelnice z Pohnání -6-
Jak se postíte? Je to pro Vás t žké? Zhruba tak p l roku, na základ takového jednoho Hospodinova oslovení, se postím každý pátek jen o vod . N kdy je to opravdu t žké. Vnímám tém p ímou úm ru mezí tím, jak prožívám ten, který pátek ve spojení s Pánem a mezi snadností postu (tzn. ím více vnímám Boží p ítomnost a napl uji ten den podle toho, co On chce, tím snadn jší je pro m i p st…). Otázky položila Tereza Horváthová
to zhruba o 10 000 K více než v lo ském roce. Výnos sbírky bude rozd len a použit takto: 65 % na pedagogickou asistentku nevidomé Terezky Slune kové (navšt vuje 7. t ídu Orbis-Pictus) a na adopci na dálku (Pavlínky z B loruska a Percyho z Haiti) v pom ru 2/3 a 1/3, 25 % na p ímou humanitární pomoc v zahrani í i doma, 10 % jsou režijní náklady. Obliba T íkrálové sbírky vzr stá u d tí i u itel naší školy, proto se i p íští rok t šíme na setkání se všemi, kte í se prakticky cht jí podílet na pomoci druhým!!
T íkrálová sbírka Letos už poosmé prob hla také v ulicích Tábora nejv tší dobro inná akce v naší republice – T íkrálová sbírka eské katolické charity. Od po átku kalendá ního roku až do ned le 13. ledna 2008 jsme potkávali t i mudrce (astrology, krále…) Kašpara, Melichara a Baltazara. Zavítali do našich kon in s myšlenkou pomoci chudým a pot ebným v našem blízkém okolí, a také p inést požehnání pro obyvatele domácností, kte í svými dary p isp jí. Christus Mansionem Benedicat („A Kristus žehná tomuto domu“ - latinská prosba) nebo také C+M+B+2008 (nebo K+M+B+2008) jako iniciály t í král s letopo tem na ve ejích domu vyjad ují tedy prosbu, aby B h ochra oval majetek, duševní a duchovní pohodu a život obyvatel domu po celý následující rok. Nejd ležit jšími atributy koledník jsou hv zda, kadidlo a zp v koledy: „My t i králové jdeme k vám, št stí, zdraví vinšujem vám…“. Dárce obdrží bílé zlato (cukr) nebo kalendá . Pod hlavi kou farnosti v Sezimov Ústí se této akce ú astnily už pot etí t í lenné skupinky d tí z naší k es anské školy Orbis-Pictus. Každá skupinka m la svého dosp lého vedoucího, který nosil na krku mobilní kasi ku a za tu zodpovídal. Celkem bylo v 8 kasi kách vybráno 32 594,50 K . Je pot šující, že je
Mirka Nejezchlebová
D kujeme všem z táborské farnosti za št drost, s jakou jste podpo ili sbírku na Adopci na dálku pro Míšu Kannana z Indie. Na ned lní ráno 16. 12. jsme m li nape eno 150 kolá k – d kujeme maminkám, které pekly, za pomoc. Také za p ipravený vynikající turecký RIZE aj, který nám daroval a osobn p ipravil ajovník Jirka Loskot. Vedoucí p ipravovali taky váno ní pun (ten nám dal Václav Hes – d kujeme) a paní Suková ušila s t mi nejmenšími krásná srdí ka. D kujeme i Jurajovi Horváthovi za pomoc s ajem (vypadal jako rozený ajovník : -)). Na konci sbírky byla krabice hodn t žká a když jsme ji na fa e otev eli a spo ítali peníze, bylo tam neuv itelných 4 127,50 K ! To jste m li -7-
slyšet ten jásot a být u toho. Cyrda prohlásil: „A te bude Míša bohatej!“ Ro ní p ísp vek na Míšu je 4 900 K a vy jste nám ho darovali skoro celý. Moc vám všem d kujeme!! Taky bychom cht li pod kovat za krásné spole enství b hem d tské váno ní bohoslužby na Št drý den. Koledy a pásmo jsme nacvi ovali dost dop edu, ale pak nás byla víc než p lka nemocných a museli jsme trochu improvizovat. D kujeme Romanovi Cimbulkovi, že pro nás i vás p ipravil Boží slovo. Zp v a hraní zaranžoval Pepa Musil. Když jsme vid li kolik vás p išlo (zdálo se nám, že je plný kostel :-), tak jsme m li trochu trému. Ale snad to nebylo tak poznat. P íští rok bychom cht li d tskou op t p ipravit (možná divadlo) a moc nás pot ší, když se sejdeme zase v takovém po tu. Naše nejbližší oddílová akce bude víkendová výprava v únoru. Na tu se t šíme, protože tam bude asi hodn her a taky závod družin. Kam pojedeme, nám vedoucí ješt ne ekli, ale pak dáme fotky z výpravy do kostela na naši nást nku. P ejeme vám všem požehnání, pokoj a klid v roce 2008
Co nového na CZŠ ORBIS – PICTUS?
V úterý 15. a ve st edu 16. ledna 2008 prob hl na naší škole zápis d tí do prvního ro níku p íštího školního roku 2008/2009. P edcházel mu týden otev ených dve í – možnost pro rodiny kdykoli školu navštívit, prohlédnout si všechny prostory, vstoupit do vyu ování, klást otázky a o ekávat odpov di. Vlastní zápis pak všichni vnímáme jako dny velmi d ležité pro další vývoj školy, ale i jako ukazatel zájmu o výchovu a vzd lávání v duchu tradi ních k es anských hodnot. Zatímco rodi e budoucích prv á k sepisovali s paní editelkou všechny pot ebné administrativní údaje, d ti za pomoci a podpory „Ve erní k “ – budoucích starších spolužák – plnily rozmanité úkoly: p ekreslovaly, recitovaly, malovaly postavu, odpovídaly na všete né otázky slona Alfonse. Tyto aktivity jsou klasickým testem školní zralosti. Na základ výsledk pak škola rozhoduje o p ijetí žáka do první t ídy nebo m že nap íklad rodi m doporu it odklad školní docházky jejich dít te. Obrovskou radostí pro nás bylo, že letos o zápis do naší školy projevilo zájem 36 d tí. Zárove to poci ujeme jako velký závazek pro naši další práci. V íme, že je pro dnešní rodi e d ležitý a p itažlivý hlavní cíl našeho pedagogického p sobení, totiž snaha sjednotit a harmonizovat výchovu a vzd lávání v souladu s poselstvím evangelia. Z ejm krom vysoké
Kluci a holky Piškoti
-8-
literaturu v roce 2007. Co dnes m že íci k es anství o základních otázkách lidského bytí? Odpov podle Benedikta XVI. bezprost edn souvisí s otázkou: Kdo je Ježíš Nazaretský? Celý sv j život se Joseph Ratzinger zabýval postavou Ježíše, snažil se ho pochopit jako profesor, jako biskup, jako strážce víry, jako papež. Tuto knihu za al psát p ed n kolika lety, na postu kardinála. Po svém zvolení papežem v noval veškerý volný as k dalšímu psaní. Vzniklo dílo hodné života velkého teologa a zárove velmi osobní kniha sv d ící o d v rné znalosti Písma. Obsah knihy nejlépe charakterizují názvy kapitol: nap . Ježíš v k est, Ježíšovo pokušení, Horské kázání, Modlitba Pán , Podobenství a jejich poselství, Ježíšovy výpov di o sob atd. Dílo je plné zajímavostí a hlubokých zamyšlení. Tomáš Špidlík napsal knihu „Duchovní cvi ení s Janem Pavlem II.“ Vydala eská provincie SJ, Praha v roce 2007. Druhé eské vydání duchovních cvi ení kardinála Tomáše Špidlíka SJ Svatému otci Janu Pavlu II. a celé ímské kurii ve dnech 5. – 11. b ezna 1995, je podstatn rozší eno. Druhá ást knihy obsahuje rovn ž texty církevních otc , které jako témata k rozjímání P. Špidlík sám pro
úrovn výuky o ekávají od školy ješt n co navíc – p átelské, rodinné klima, ovzduší vzájemné úcty a d v ry, radostné a spolupracující prost edí, k es anské pedagogy. D kujeme Vám všem, kte í se o církevní školu ORBIS – PICTUS zajímáte, d kujeme Vám všem, kte í ji podporujete a d kujeme hlavn Vám, kte í se za její prospívání modlíte! Vašimi modlitbami byl nesen a st ežen i letošní zápis do první t ídy. Dana Milerová
Zajímavé knihy V našem krásném kostele Prom n ní Pán m žeme nalézt mnoho hodnotných knih. Podívejme se nyní spole n na n které z nich. Joseph Ratzinger, Benedikt XVI. je autorem knihy „Ježíš Nazaretský“. Vydala ji spole nost pro odbornou -9-
ú astníky exercicií p ipravil. Od roku 1991 P. Špidlík žije a pracuje v Centru Aletti v ím . V roce 2003 jej papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem. Z jeho díla p ipome me alespo knihy: Spiritualita k es anského Východu, Živé slovo, Prameny sv tla, Ignác z Loyoly a spiritualita Východu nebo Liturgické meditace na celý rok. Daniel Reynek je spoluautorem knihy „Z vln, které zkamen ly“. Kniha vyšla v Karmelitánském nakladatelství, Kostelní Vyd í v roce 2007.
požehnanou n motu svých úst, jatých na bolesti et ze, v perlu úchvatu z í r st. Pro tená e, kte í dávají p ednost smíchu a humoru napsal R. Kern drobnou kníže ku „Humor pouštních otc “. Vydalo Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vyd í v roce 2005. Citát z knihy: - Jeden erstv obrácený mladý muž se otázal starce: „Abba, a to se te budu muset úpln z íct sv ta?“ „Neboj se,“ odpov d l sta ec. „Jestli bude tv j život opravdu k es anský, sv t se okamžit z ekne tebe“. - Otec se vyznával starci: „N kdy mi d lá starosti, co asi d lal Noe v arše, když všude kolem n ho bylo jen nekone né mo e.“ „Ur it lovil ryby.“ „No, a práv s tím mám problém: jak mohl ryba it, když m l jen dva ervy?“ Miloslava Skopcová
P st poslanc Proslýchá se, že skupina k es anských poslanc požadovala, aby v postní dob poslanci p i svých vystoupeních pouze stru n a v cn p ednesli sv j návrh, bez dalších komentá . Požadavek byl však zamítnut jako diskrimina ní pokus náboženských fundamentalist , protože v tšina poslanc neví co je to postní doba a hlavn by nem li o em mluvit.
Fotografie Daniela Reynka v knížce doprovázejí básn jeho rodi , Bohuslava Reynka a Suzanne Renaud. Daniel v bratr Ji í pak p eložil další dva prozaické texty. Kniha je ur ena poetickým duším, které mají rády hezké verše a nápadité fotografie. Glosa zimní Bohuslav Reynek
J.Nol
Hust v bezv t í se chumelí. erný sad má z alabastru krov. Kdyby všecky vlo ky úp ly, co by úzkostných to bylo slov, písní kajících a modliteb... Pod rukama soust ed ných tich zem v b lostný se m ní chléb. Zraje na vinici pokorných k iš álový hrozen askeze; - 10 -
Ve tvrtek 20. b ezna se bude konat v poutním dom Emauzy velikono ní dílna. Za átek je v 9.00 hod. D ti se mohou nau it vyrobit r zné velikono ní ozdoby. „Prázdné hnízdo“ a co te ? (setkání manžel odrostlých d tí) je název akce, kterou po ádá Diecézní centrum pro rodinu Biskupství eskobud jovického. Setkání prob hne v Miletínkách (okr. Prachatice) ve dnech 28. – 30. 3. Program a možnosti p ihlášení viz plakátky nebo na webových stránkách http://www.bcb.cz/Udalosti/Setkanimanzelu-Prazdne-hnizdo-a-co-ted.html
Krátké zprávy Celodiecézní sbírky v únoru a b eznu: 24. 2. na „Svatopetrský halé “ 16. 3. na uprchlíky
K ížové cesty v postní dob : Tábor – pátek 17.30 – ned le 17.30 Sezimovo Ústí – tvrtek 16.00 – ned le 9.45 Pohnání – sobota 14.45 – ned le 11.00 Ratibo ské Hory – 1/2 hod. p ed každou mší svatou
Svátost smí ení lze slavit kdykoliv podle domluvy. P íležitost je také pravideln 1/2 p ede mší svatou ve všední den (ve Svatém týdnu 1 hod.). V pátek 22. 2. se bude konat v d kanském kostele v Tábo e od 15.00 hod. pobožnost k ížové cesty pro d ti. Postní setkání mládeže na Klokotech se uskute ní v pátek 29. 2. od 18.00 hod. do soboty 1. 3. – viz plakátky.
Omlouvám se všem tená m a tená kám Farního zpravodaje za nedodání p ehledu p íjm a výdaj za rok 2007 pro farnosti Chotoviny, Borotín, Hlasivo, Hoštice a St ezimí . Pokusím se vše napravit v p íštím ísle FZ. D kuji za pochopení.
Diecézní setkání mládeže 2008 s mottem „Dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi sv dky“ (Sk 1,8) se bude konat v pátek a sobotu p ed Kv tnou ned lí, tj. 14. - 15. b ezna, v eských Bud jovicích. Více viz plakátky.
P. Jan Kuník, administrátor
Duchovní obnova p ed Velikonocemi – Chotoviny – 13. – 15. b ezna tvrtek 13.3. 17:00 Chotoviny
mše svatá; po ní 1. duchovní p ednáška a p íležitost k sv. smí ení
pátek 14.3. dopol. Chotoviny 16:00 Chotoviny 17:00 Chotoviny
návšt vy nemocných adorace mše svatá; po ní 2. duchovní p ednáška a p íležitost k sv. smí ení
sobota 15.3. 9:00 Chotoviny
sv. smí ení; po ní mše svatá - 11 -
HOSPODA ENÍ FARNOSTÍ V ROCE 2007 Název položky (údaje v K ) Nájemné Sbírky Dary fyzických i právnických osob P ísp vky (od státu, kraje, obcí, diecéze) Ostatní p íjmy P íjmy celkem Bohoslužebné a režijní výdaje z toho: elekt ina a plyn Opravy budov a mobiliá e Odeslané sbírky a p ísp vky z toho: Svatopetrský halé na pot eby diecéze na charitativní ú ely (SÚ: + Terezka) na bohoslovce svépomocný a havarijní fond na misie a na bible odvody z nájm adopce na dálku Nákupy dlouhodobého majetku z toho: SÚ: splátky na varhany RH: hromosvod Ostatní výdaje Výdaje celkem Nájmy Tábor: v ž kostela – p. Kroužek v ž kostela – Numitor (internet) byty duchovních koncerty v kostele
Tábor 46317,00 269440,00 177920,00 2885200,00 997,59 3379874,59 181677,50 23568,00 3176822,20 105380,00 8000,00 13500,00 20200,00 12000,00 14000,00 15500,00 13030,00 9150,00 0,00 47.000,00 13.873,00 21917,00 4996694,00 K : 12.000,00 16.500,00 11.600,00 6.217,00
Sez. Ústí 56499,00 109730,00 102958,00 0,00 48,92 269235,92 62305,10 35487,50 29238,00 78286,00
Pohnání 0,00 91041,00 9500,00 80000,00 118,82 180659,82 18233,00 4571,00 171320,00 18280,00
Rat. Hory 18092,00 82117,00 9400,00 0,00 68,14 109677,14 6962,00 -2848,00 44568,00 17645,00
2500,00 2400,00 5000,00 2000,00 19300,00 4100,00 6600,00 1480,00 6900,00 900,00 6500,00 7400,00 13986,00 0,00 17500,00 0,00 47.000,00 16.611,50 PO: ozvu ení kostela Ratibo ice – koberce 1067,00 0,00 326453,00 52569,50
1300,00 2630,00 2600,00 2700,00 2300,00 2340,00 3775,00 0,00 24.137,50 12.755,00 5.154,00 0 ,00 104068,00
Nájmy ostatních farností: SÚ: pošta SÚ: zahrada SÚ: byt – M. Bláhová RH: v ž kostela (internet)
K : 41.319,00 3.180,00 12.000,00 18.000,00
Opravy: TA: krov a st echa d kanského kostela: II et. (provádí firma DOLMEN-CB, s.r.o.; celková cena je skoro 12 mil. K )
Cena: P ísp vky od: Výše p ísp.: 2.800.000,00 ministerstvo kultury 1.250.000,00 m sto Tábor 1.250.000,00 biskupství eskobud jovické 70.000,00 TA: hlavní oltá „klášterního“ kostela ministerstvo kultury 200.000,00 350.000,00 Narození Panny Marie – VI. etapa m sto Tábor 98.000,00 PO: oprava h bitovní zdi 100.000,00 jiho eský kraj 50.000,00 Bez p ísp vk : SÚ: oprava krovu kostela 29.238,00 ; PO: nát r st echy kostela, vitráž oken kaple 71.320,00 RH: sanace soch 11.400,00 ; restaurátorský pr zkum 9.600,00 ; oprava deš ových svod 20.926,00
P ehled n kterých úkon duchovní správy za rok 2007 v porovnání s rokem 2006
K ty Svatby Pomazání nemocných Poh by
- individuáln - spole n - do zem - kremace
Tábor Sez. Ústí 2006 2007 2006 2007 25 2 22 3 1 0 10 0 7 2 7 0 13 24 17 31 17 0 7 1 87 0 90 1
Pohnání 2006 2007 1 3 1 0 0 2 1 9 3 3 1 1
Rat. Hory 2006 2007 3 1 0 0 0 1 15 23 3 3 0 0
Vybrané bohoslužby a jiné aktivity v postní dob 2008 ve farnostech Chotoviny, Borotín, Hlasivo, Hoštice a St ezimí
6.2. Popele ní st eda 17:00 Chotoviny
mše svatá s ozna ováním v ících popelem
9.2. sobota p ed první. ned lí postní 11:00 Borotín mše svatá spojená s p ijetím mezi ekatele k tu a s ozna ováním v ících popelem 10.2. První ned le postní 8:15 Chotoviny mše svatá s ozna ováním v ících popelem 10:00 Hlasivo mše svatá s ozna ováním v ících popelem 12:00 St ezimí mše svatá s ozna ováním v ících popelem 16.2. sobota p ed druhou. ned lí postní 15:30 Hlasivo sv. smí ení 17.2. Druhá ned le postní 14:00 Hoštice mše svatá s ozna ováním v ících popelem; po ní sv. smí ení 23.2. sobota p ed t etí ned lí postní 16:00 Borotín sv. smí ení 24.2. T etí ned le postní 12:00 St ezimí mše svatá; po ní sv. smí ení 2.3. tvrtá ned le postní 14:00 Hoštice mše svatá; p i ní p íležitost k ud lení sv. nemocných 8.3. sobota p ed pátou ned lí postní 16:30 Borotín mše svatá; p i ní p íležitost k ud lení sv. nemocných 9.3. Pátá. ned le postní 8:15 Chotoviny 10:00 Hlasivo 12:00 St ezimí 14:30 Chotoviny, sv. Petr a Pavel
mše svatá; p i ní p íležitost k ud lení sv. nemocných mše svatá; p i ní p íležitost k ud lení sv. nemocných mše svatá; p i ní p íležitost k ud lení sv. nemocných ekumenická bohoslužba
13.3. – 15.3. duchovní obnova Chotoviny – viz krátké zprávy 15.3. – 16.3. bohoslužby Kv tné ned le sobota 15.3.. 16:30 Hlasivo mše svatá s pr vodem s ratolestmi 18:00! Kostelec mše svatá s pr vodem s ratolestmi ned le 8:15 11:00 12:00 14:00
16.3. Chotoviny Borotín St ezimí Hoštice
mše svatá s pr vodem s ratolestmi mše svatá s pr vodem s ratolestmi bohoslužba slova mše svatá s pr vodem s ratolestmi
Zm na programu vyhrazena. Bližší informace: P. Jan Kuník, Lipová 2, 391 37 Chotoviny; tel. 381284195; mobil 731/402866; internetové stránky: chotoviny.farnost.cz - 13 -
Postní ekumenická setkávání – Tábor 2008 vždy ve st edu v 18.00 hod. Den: Místo:
Motto:
Text Písma:
Kazatel:
13. 2.
Sbor Božích bojovník Církve s. husitské, Farského ul.
Navra te se ke mn celým srdcem
Joel 2,12-14 Mt 6,16-21
bratr Petr Jareš kazatel Církve bratrské
20. 2.
ímskokatolické d kanství D kanská ulice
Jd te a kažte, zadarmo jste dostali, zadarmo dejte
Iz 56,6-8 Mt 10,7-8
bratr Ond ej Sob slavský fará Církve eskobratrské evang.
27. 2.
Sbor eskobratrské církve evang. Bílkova ulice
Hle, p ichází tvá spása
Iz 62,10-11a Jan 12,25-26
bratr Alois Sassmann fará Starokatolické církve
Sbor Církve bratrské Bechy ská ul. (pod Kotnovem)
Poslušným je zaslíbeno požehnání a pomoc
Dt 28,1-6 Jan 14,13-15
bratr Václav Hes fará ímskokatolické církve
Sbor Církve adventist s.d. Filipovská ul. („Klášterní“ nám.)
Víra ve vzk íšení dává životu novou nad ji
Ef 2,17-18a Jan 11,23-27
sestra Eva ervená fará ka Církve s. husitské
5. 3. 12. 3.
Po spole né bohoslužb
bude
a popovídat o Kristov
as p átelsky posed t vzk íšení,
jak ho slaví církev kazatele toho ve
era
ESKÁ K ES ANSKÁ AKADEMIE V TÁBO E
Vás zve na p ednášku
EŠENÍ NE EŠENÉHO PROBLÉMU p ednáší
Ing. Jaromír Talí nám stek m
$
% &'#(!
! "# )**+ &+, **
Vysko il. A za chvíli už naho e obhlíží terén. „Neblázni,“ varuje ho pan Opatrný. Marn . Pan Vysko il sko il a zmizel za úrovní odrazového m stku. „Co se stalo? Co d láš?“ volá na n j se strachem kamarád. „Niííc,“ ozval se slábnoucí hlas, „stále ješt padááám!“
Tchýn se chystá na dlouhý výlet a p ed odjezdem se zastaví u zet doma. Popíjejí kávu a povídají o všem možném. Najednou tchýn koukne na hodiny a íká: „Jejda, to už jsou t i? Tak to musím hned vyrazit, jinak mi ujede vlak.“ Za ne se ve sp chu oblékat, když v tom z pokoje vyrazí synek, a než stihne tatínek mrknout povídá: „Babi, nemusíš sp chat, táta dal hodiny o dv nap ed!“ „Pepo, platíš dan ?“ „Pochopiteln platím, ale nejen Dan , taky Lence a Ivan !“ „Fanouši,“ zlobí se maminka na syna, „už tvrt hodiny na tebe volám, že máš p ed ob dem nachystat na st l talí e a p íbory a ty po ád nejdeš! Co jen z tebe bude?“ „ íšník, mami...“ „A nyní,“ povídá u itel matematiky, „jsme došli k výsledku, že x se rovná nule.“ Z poslední lavice se ozvalo: „Takového po ítání a nakonec je to pro nic!“ Na Nový rok upozor uje matka d ti: „Prosím vás, nedrážd te tatínka! On p ímo jen eká na záminku, aby se mohl urazit a odejít do hospody!“ Dva rekrea ní lyža i se na b žkách dostali až ke skokanskému m stku. „Já si sko ím,“ povídá odvážn pan
Manželská odveta: Žena sedí i šicího stroje a šije si bl zku. Nad ní stojí manžel a radí ji: „Pomaleji... u líme ku to vezmi vpravo a ne tak blízko u kraje.“ „Není ti špatn ?“ diví se manželka, „vždy ty v bec neumíš šít.“ „To neumím, ale jenom ti oplácím tvé rady, které mi dáváš p i ízení auta.“ Inzerát cestovní kancelá e z Ukrajiny: Poznejte i vy krásy Ukrajiny. Vaše auto už tady je. Inzerát: Mladý, pohledný, dob e zabezpe ený muž s vysokoškolským vzd láním a dobrými kontakty. Mám dv auta, rodinný d m a vilu v Karibiku. Zn.: Nehledám nic, jen se chlubím. Pozd ve er stojí generální editel bezradn u skartova ky, když tu jde kolem mladý dynamický zam stnanec. editel povídá: „Prosím vás, mám tu velmi citlivý a d ležitý dokument a moje sekretá ka už šla dom . M žete mi pomoci s tímhle p ístrojem?“ „Samoz ejm , pane editeli!“ odpoví mladík, hbit zapne skartova ku, popadne papír a vsune ho dovnit . „Mockrát d kuji, to víte, já a technika... Ty kopie bych prosil t i...“ Farní zpravodaj Tábora a okolí vydávají ímskokatolické farnosti uvedené v hlavi ce. Redakce: Tábor, D kanská 305, tel. 381 253 824 - vede Petr Svoboda. e-mail:
[email protected] Farní zpravodaj na internetu: www.sezusti.webzdarma.cz/zpravodaj Náklad 500 výtisk . Bezplatné.
