… byli jedné mysli …
… m li všechno spole né… Sk 4,32-35
Farní zpravodaj Tábora a okolí ro ník IX
2
velikonoce 2008
Tábor, Sezimovo Ústí, Pohnání, Ratibo ské Hory, Chotoviny, Hlasivo, Hoštice, Borotín, St ezimí
Aby se rybá m usnadnila práce, d lávalo se ledaco: na pob eží se zapalovaly ohn pro navigaci, zpravidla jezdívalo n kolik lun sou asn , aby se mohly podporovat. Všichni v tom kraji byli od d tství dob í plavci. A p esto se pom rn asto stávalo, že lod vypluly a nedopluly. Tak se jednou ztratila i lo , na níž vyjel na mo e... po kejte... ano, manžel prababi iny sestry, tak to p ítel íkal. Zkrátka, rybá zrána vyplul a nevrátil se. Po dvou týdnech v ili už všichni, že je mrtvý, jen ne mladi ká vdova, která nemohla pochopit, že by její novomanžel NEBYL. Ano, je velmi t žké p ijmout a pochopit, že ten, kdo po léta žil po našem boku, náhle NENÍ. P icházela každý den k mo i, když se ostatní rybá i navraceli, a vyhlížela manželovu lo ku. Nemluvila. Skoro nejedla. Chodila v erných šatech po pob eží a sousedé ji s úzkostí pozorovali, nebyla by první, koho by veliká láska p ipravila o rozum. Každý ve er chodila zapálit na velký útes ohe , aby manžel nezbloudil, aby v d l, kam se má vrátit. Týdny plynuly a noc co noc se krásná mladá dívka v erných šatech vydávala na útes. Rodina se pokoušela ji odvézt z kraje. Sousedé se snažili rozmluvit jí její po ínání a vrátit ji do života. Neusp li. N kolik mladík se s ní snažilo zap íst rozhovor, byla p vabná a na pom ry v tom kraji i zámožná, kdekterý by ji rád uvedl do svého domu. A pak ji jednou spat ili, jak b ží dol z útesu, mává rukama a k i í. Zbláznila se, pomysleli si. Ale ona let la jak pták a plakala – št stím. Sbíhala p es osadu dol k mo i a mávala pažemi, jako by cht la
Milí brat i a milé sestry v Kristu, v duchu p ede mnou ho í Krist v ohe , zapálený u chotovinského kostela o velikono ní vigilii a p ipomínám si své každoro ní promluvy o tom, jak má tento ohe ho et v našich srdcích a svítit na cestu t m, kdo jsou nám posláni… a stále mám v sob ten pocit nedostate nosti svých slov... A jak tak p emýšlím o tom, zda bych Vám i sob nemohl tímto duchovním slovem pomoci k v tšímu pochopení té hloubky onoho tajemství, že v nás ho í Pán v ohe , p ichází mi od Hospodina do rukou krátký p íb h… A já pevn doufám, že Vám ony hlubiny otev e za mn … P eji Vám požehnané tení a rozjímání. Vyprošuji Vám požehnané Velikonoce. P. Jan Kuník
Skotská lo „Tenhle p íb h mi vypráv l m j skotský p ítel za jedné v trné noci v jeho dom na pob eží,“ ekl dr. B. T., který nám slíbil na dobrou noc p íb h s posláním. „Prý se v jejich rodin traduje, p edává se z pokolení na pokolení...“ Doktor T. se zahled l do krbu, kde za tichého praskotu e av la a dohasínala polena. „Jeho p edkové byli rybá i odnepam ti a málokdo z nich zem el doma v posteli, v tšinou zahynuli v mokrém loži, jak se tam íká smrti ve vlnách. Manželky, matky a dcery se p i každé bou i, kterou trávili jejich blízcí na mo i, bály, že už nikdy nespat í své milované – a nebylo divu, pob eží je tam zlov stné a nebezpe né i pro toho, kdo je dob e zná. -2-
Kv tná ned le Oslava Svatého týdne za íná na Kv tnou ned li pr vodem, který symbolicky nazna uje, že následujeme Pána na jeho cest utrpení a ú astníme se jeho k íže, abychom dostali také podíl na jeho vzk íšení a na jeho život . Tuto myšlenku vyzdvihuje zvlášt žehnací modlitba nad ratolestmi: „...požehnej také nás, a s radostí jdeme za svým Králem Kristem.“ Kv tná ned le spojuje Krist v královský triumf a oslavu jeho utrpení vjedno. Obojí je ve velikono ním tajemství vzájemn propojeno...
obejmout toho, koho milovala, jako by ho p ivolávala. Lidé pospíchali za ní plni obav. Na b ehu stál její muž. Živý, zdravý, rozeb hl se ke své žen a vzal ji do náru e. Vysv tlilo se, že ztroskotal na malém ostr vku a p ežíval na n m, pil deš ovou vodu, jedl všechno, co se jíst dalo. Musel ekat, až vlny k ostr vku p ihnaly trosky z jiného plavidla, t mi svou lo ku vyspravil a pak vyplul nazp t. Bloudil, ale nakonec spat il zá i na útesu, zá i z ohn , který každou noc zapalovala jeho žena, ta, již v osad kv li jejímu chování považovali za pomatenou. P ežil díky sv tlu, jež rozsvítila ta, která ho milovala, i když jí to kdekdo rozmlouval a n kte í se jí dokonce kv li tomu i posmívali. P ežil, protože jeho žena se nebála výsm chu, poslouchala hlas své nad je a ud lala pro tu nad ji všechno, co mohla. Stáli na pob eží, sousoší v rnosti, lásky a síly, sousoší ozá ené svítilnami t ch, kte í jim nev ili a te je užasle a radostn obstoupili. ili š astný konec. Ale já si íkám: Každý den vyplouvají naši blízcí na svá mo e, do vln svých starostí a trýzní, každý ve er ekají na sv tlo, které jim m žeme rozsvítit jen my. Do kají se? Spat í to sv tlo dnes ve er? Neztroskotají?“
Zelený tvrtek Tématem ve erní liturgie jsou dv události: Ježíšova ve e e, p i níž ustanovuje tajemství eucharistie a myje apoštol m nohy; Ježíšova modlitba v Getsemanské zahrad a jeho zajetí... Kristus nás posiluje svým t lem a svou láskou. V této síle se pak m žeme vydávat na cestu do zaslíbené zem . Na cestu, která vede i p es pouš utrpení a smrti, ale též skrze bránu vzk íšení. Cílem této cesty je „zem “, ze které nebudeme vyhnáni, totiž „nové nebe a nová zem “ nebeského království.
Eduard Martin: And lské vte iny, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vyd í, 2005
SVATÝ TÝDEN cesta s Kristem
Velký pátek Podle prastaré tradice se dnes neslaví eucharistická ob , ale ob ady na památku utrpení Pán . Ty mají t i ásti: Bohoslužbu slova (ve které se tou pašije) zakon enou p ímluvami za celý sv t; uctívání k íže; p ijímání. Velký pátek je postním dnem – postem od masa a újmy v jídle.
Kdo m následuje, nebude chodit v temnot , ale bude mít sv tlo života. (Jan 8,12) Velikonoce nejsou svátkem jako ty ostatní: je to „svátek svátk “, „slavnost slavností“ (KKC 1169). Slavením velikono ního tajemství se k es ané spojují v d v rném spole enství s Kristem a vydávají se s ním cestou k íže ke vzk íšení a k životu s Bohem. -3-
Tento den je p ipomínkou dne smrti Ježíše Krista, kdy se konal proces odsouzení, jeho poprava i poh eb. V bibli se události popisují ve všech ty ech evangeliích a tento den se tato ást evangelií te v tzv. pašijích. Z toho pak vznikly tzv. pašijové hry, p i nichž se tyto události ne etly, ale hrály.
p ece pro každého m l p átelské slovo a nikdo od n ho neodešel s nespln nou žádostí. as, který mu zbýval po osmnáctihodinové služb , trávil na modlitbách. Spánku si sotva dop ával. Po 41 letech této na pohled nenápadné, ale p i jeho astých nemocech vysilující služby, zem el zcela vy erpán 21. dubna 1894.
Bílá sobota Bílá sobota je tzv. aliturgickým dnem, nebo se dnes zásadn neslaví mše svatá a další svátosti, krom pomazání nemocných a svátosti smí ení. Bílá sobota je p íležitostí prožít u Kristova hrobu skute nost smrti, beznad je a prázdnoty. Tedy všeho toho, v em bychom byli díky h íchu uv zn ni, nebýt Ježíšova vít zství, slaveného o velikono ní noci. Dle starodávného zvyku, vycházejícího ze židovského (resp. orientálního) po ítání asu, za íná nový den již po západu slunce (p edešlého dne). Oslava význa ných svátk a událostí tak za ínala již v p edve er p íslušného svátku – tzv. vigilie. Oslava vzk íšení tak tedy za íná (dle našeho po ítání) ve er na Bílou sobotu, anebo v noci.
Jeho hrob v kapucínském kostele altöttingského kláštera se stává cílem mnoha poutník . Pokora a ob tavá ochota vždy pomáhat u inily tohoto skromného muže nezapomenutelným a ud laly z n ho sv tce. To stvrdil jeho svato e ením papež Pius XI. 20. kv tna 1934. P i n m prohlásil: „V n m zá í istota a pokora, láska k Bohu i k bližnímu a v rnost k povinnostem.“ Sám Konrád psal jednou v dopise své sest e: „Mn se da í vždycky dob e. Jsem po ád š astný a spokojený v Bohu. P ijímám všechno s díkem od milého nebeského Otce, a bolesti nebo radosti. On p ece ví, co je pro nás lepší..“
P evzato z Ave z Lome ku 2007
Sv. Konrád z Parzhamu P vodním jménem Jan Evangelista Birndorfer se narodil jako selský syn 22. 12. 1818 v Parzhamu v Bavorsku. Až do svého 31. roku pracoval s ostatními sourozenci na rodném statku. V roce 1849 se však z ekl hospodá ství a vstoupil jako bratr laik do kapucínského kláštera sv. Anny v Alöttingu a p ijal jméno Konrád. Byla mu sv ena služba klášterního vrátného a ta se stala jeho životním úkolem. Nebyla to pro n ho innost jednoduchá. Byl od p írody zdrženlivý a ostýchavý a te musel jednat s množstvím poutník , kte í p icházeli do tohoto vyhlášeného poutního místa, podávat informace, vyhovovat prosbám, starat se o žebráky a plnit další úkoly. A
Pramen: Schauber-Schindler: Rok se svatými. J.V.
Filipov – poutní kostel Panny Marie Pomocnice k es an Naše pou nás tentokrát zavede do nejsevern jších výb žk naší republiky – do šluknovského. Poutní místo Filipov, n mecky Filipsdorf leží na horním toku -4-
jeho míst zbudován poutní pseudorománský chrám. Magdalena se p est hovala do domku p. 64, zem ela v sedmdesáti letech 10. 12. 1905 a byla poh bena na h bitov v Ji íkov , kam Filipov farností pat í. Její ostatky byly po t iceti letech p eneseny na nov z ízený h bitov ve Filipov . Poutní bazilika je dílem víde ského architekta F. Hutzlera. Je to jednolodní novorománská stavba se t emi p lkruhovými apsidami. V pr elí dv štíhlé, vysoké, jehlanem ukon ené v že. Budována byla v letech 1873 – 1875, kdy byla litom ickým biskupem E. J. Schoebelem posv cena. Chrámová lo je nesena 10 pilí i. Bazilika je 45 m dlouhá, 22 m široká a 25 m vysoká. P i t chto rozm rech p sobí velmi p íjemným, p itažlivým a útulným dojmem. Ješt p ed dostav ním chrámu roku 1885 byl položen základní kámen ke stavb kláštera Redemptorist , který je nyní ve správ Salesián . Vnit ní za ízení p vodní kaple je z roku 1896. Pod oltá em, na míst zjevení, je pod sklem kus d ev né podlahy z domu Kadeových, zakrytý snímatelnou mramorovou dlaždicí. Výjev zjevení je znázorn n v barevné mozaice na zadní st n . Na oltá i je vytesaná z karelského mramoru socha Panny Marie 90 cm vysoká. V bazilice je p vodní baldachýnový hlavní oltá , na n m v nadživotní velikosti socha Panny Marie Pomocnice k es an . Madona s korunou na hlav a žezlem v pravé ruce. V levé drží bíle od ného Ježíška pozvedávajícího pravici a levou tiskne zem kouli k srdci. Ve druhé sakristii je umístn no l žko Magdaleny Kadeové. Od roku 1926 má chrám titul bazilika minor. Ud lil mu jej papež Pius XI., který sám ješt jako papežský nuncius Filipov navštívil. Ke stému výro í posv cení byl celý objekt v letech 1978 – 1984 renovován z finan ních dar poutník p icházejících z r zných ástí sv ta.
Sprévy, bezprost edn na hranici s N meckem. Bazilika Panny Marie se nachází na hranici obou republik. Ze kláštera Redemptorist jej d lí od N mecka, takže bazilika je p ístupná pouze z eské strany.
Vznik poutního místa a jeho tradice je stará více jak 150 let. Ve Filipov v dom p. 63 byla celých 10 let upoutána na l žko Magdalena Kadeová. Narodila se 5. 6. 1835, v 19. letech onemocn la zápalem plic, pohrudnice a mozkových blan. Roku 1864 se p idružil puchý ovitý lišej a nemocná asto upadala do bezv domí. 13. ledna 1866 se p i ranní modlitb Magdalen zjevila Matka Boží a p islíbila uzdravení. Rány se v následujících dnech zacelily a nemocná byla úpln uzdravena. P ípad byl oznámen litom ickému biskupovi, který ustanovil komisi, ve které byli i dva léka i, kte í Magdalenu ošet ovali. Zpráva o události obsahovala 46 stran a událost byla prohlášena za zázrak. Magdalenina sv tni ka byla p em n na na kapli nesoucí název „Domek milosti“. Jelikož kaple zanedlouho nesta ila byl d m zbo en a na -5-
protestantismu, ale i reformních proud uvnit katolické církve. Byl sou asníkem velkých sv tc – Ignáce z Loyoly, Terezie z Avily, Jana od K íže, Karla Boromejského. Dlouho si myslel, že z stane laikem a bude p sobit zejména mezi ímskou mládeží, pozd ji se však nechal vysv tit na kn ze. Stal se rovn ž vyhledávaným zpov dníkem a mužem hluboké kontemplativní modlitby. V jeho „vynálezu“ – orato i se shromaž ovali nejr zn jší lidé, od církevních hodnostá po ševcovské u n a bezdomovce. Už tehdy byl pokládán za druhého apoštola íma. Dnes pat í k hlavním patron m Itálie. Paul Turks byl doktorem teologie, kn zem a lenem kongregace oratorián . V roce 1956 se stal spoluzakladatelem a fará em Orato e sv. Filipa Neriho v Cáchách. Otvíráme knihu Františka Hobizala „Bud jovická trilogie“. Vyšla v Karmelitánském nakladatelství rovn ž v roce 2007. Dílo tvo í t i p vodn samostatné knihy P. Františka Hobizala, které napsal v letech 1964 až 1967. Bud jovické nálady se z celé trilogie nejúžeji zam ují na vlastní centrum regionu, na autorovy rodné eské Bud jovice. Zachycují zdejší místopis a památky z dob Hobizalova d tství a mládí. Jsou citliv napsané, prožité a rozhodn nabízejí mnohem více než pouhé nálady. Volání bud jovických zvon p edstavuje ve zkratce rok života v autorov rodném m st . Jde o rok nahlížený výhradn d tskýma o ima z doby, kdy byl život závazn tvo en a formován slavnostmi a svátky v po adí liturgického roku. Tehdy se ve velké mí e dodržovaly tradi ní zvyklosti.
Úprava byla provedena podle sm rnic II. vatikánského koncilu. V k íži baziliky byl instalován ob tní st l. Posv til jej roku 1985 pražský arcibiskup František kardinál Tomášek a sou asn korunoval milostnou Madonu st íbrozlatou korunkou se 6. eskými granáty, darovanou v ícími z N mecka a posv cenou v tom samém roce papežem Janem Pavlem II. Filipov je nejnavšt vovan jším místem v litom ické diecézi. Duchovní správa je vykonávána z Rumburka. Bohoslužby jsou zde každou ned li v 10.30 hod. a každého t ináctého dne v m síci v 10.30 hod., krom 13. ledna, kdy je mše svatá v 16.00 hod. J. Barto
Zajímavé knihy Naší pozornosti by jist nem la uniknout kniha Paula Turkse „Filip Neri“. Vydalo jí Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vyd í v roce 2007. V tomto poutavém životopise p ed námi znovu ožívá plastický obraz temperamentního a vtipného lov ka Filipa Neriho. Jeho sou asníci na n m milovali to, co obdivujeme i my: byl nekonven ní, veselý a velmi komunikativní. P edevším však dokázal neot elým a p itažlivým zp sobem p ivád t lidi k ví e. Filip Neri (1515 – 1595) je jedním z nejznám jších a možná i nejsympati t jších sv tc západní církve. Bývá nazýván Božím šprýma em nebo mystikem v šatu blázna. B h i sv t pro n j byli radostí. Kolovalo o n m mnoho anekdot a sám m l také velký smysl pro humor. Žil v bou livé a p elomové dob nástupu -6-
Bomby na Bud jovice obsahují autorovy osobní vzpomínky na dobu od atentátu na Hitlera do konce protektorátu s úst ední událostí bombardování eských Bud jovic a dále jeho vzpomínky na Pražské povstání, které z jižních ech vnímal prost ednictvím rozhlasového vysílání. František Hobizal (1933 – 2001) byl eský katolický kn z a spisovatel. Naposledy p sobil v jiho eském Bavorov . P ipome me alespo jeho knihy Cesta k nebi (2001), Humor v církvi dovolen (2002) a Šumavská trilogie (2004) nebo Minip íb hy (2007). Tomáš Petrá ek je autorem knížky „P edobrazy Krista ve Starém zákon “. Publikace p ináší zamyšlení nad životem a iny patnácti starozákonních postav, jež jsou ur itými p edobrazy Krista. Knihu vydalo Karmelitánské nakladatelství v roce 2007. N které úvahy se týkají tradi ních postav (Abrahám, Samson, David atd.), jiné si všímají neobvyklých osud postav mén známých (Abigail, Tobiáš, Levitova žena atd.) B h nehovo í jen slovem, ale také událostmi – p edobrazy. ThLic. Tomáš Petrá ek Ph.D je odborným asistentem Ústavu d jin K es anského um ní na KTF UK v Praze pro obor eské a obecné církevní d jiny. Sou asn p sobí jako kaplan akademické obce v Hradci Králové.
„A jak to máme ud lat?“ volali démoni. „Snažte se, aby byli po ád zaneprázdn ni ned ležitými v cmi a vymyslete si spousty možností, jak jim vzít as,“ odpov d l na to ábel. „Pokoušejte je, aby utráceli, utráceli a utráceli a vyp j ovali si peníze. A pak zase spláceli, spláceli... P esv d te jejich ženy, aby chodily do práce a trávily tam spousty asu, a jejich manžele, aby pracovali šest až sedm dní v týdnu, deset až dvanáct hodin denn , aby si mohli dovolit žít prázdný život. Zabra te jim trávit as s d tmi. Až se jejich rodiny rozpadnou, nebudou už mít, kam by se mohli ze své práce vracet! P sobte na jejich mysl, aby neslyšeli onen tichý, nenápadný hlas. Zlákejte je, aby si na cestách neustále poušt li rádio nebo magnetofon, aby m li doma neustále zapnuté televizory, DVD p ehráva e a po íta e, a dohlédn te na to, aby v každém obchod a restauraci neustále vyhrávala hudba. To zcela zam stná jejich mysl a p eruší jejich spojení s jejich Bohem i jednoho s druhým. Dejte jim Santa Clause, abyste je odvedli od vysv tlení skute ného smyslu Vánoc jejich d tem. Dejte jim velikono ního zají ka, aby nemluvili o Jeho zmrtvýchvstání a moci nad h íchem a smrtí. Ve te je k tomu, aby ztratili zdravou míru i p i odpo inku. Snažte se, aby se z rekreace vraceli vy erpaní. Zam stnávejte je, aby nem li as jít do p írody a p emýšlet o Božím stvo ení. Posílejte je místo toho do zábavních park , na sportovní akce, hry, koncerty a megashow. Nechte je, a je jejich život doslova p epln n v cmi (t eba i dobrými), aby nem li as p emýšlet o Tom, komu za vše dobré vd í. Tak budou brzy na všechno
Knihy vybírala M. Skopcová
Být zaneprázdn n... Satan svolal celosv tové shromážd ní démon . Ve svém úvodním projevu ekl: „Nem žeme lidem zabránit, aby chodili do kostela. Nem žeme jim zabránit, aby si etli Bibli a znali pravdu. Nechejme je tedy, a si chodí do kostela... ALE p ipravme je o as, aby nem li kdy budovat si vztah k Ježíši Kristu. Zabra me jim v tom, aby byli v kontaktu se svým Bohem a po celý den udržovali toto životodárné spojení!“ -7-
sami a kv li t mto dobrým v cem ob tují své zdraví i rodinu.“ „To zabere! To bude fungovat! To je ale plán!“ vola celý sbor démon . Démoni se pustili horliv do díla a snažili se, aby byli lidé stále více a více zam stnaní a usp chaní a neustále pobíhali sem a tam. Aby m li málo asu na to, co je opravdu d ležité: na svého Boha a své rodiny. Aby nem li as pochopit, že Pán Ježíš má moc zm nit život. A už v bec nem li as to íci dál... Usp l ábel? Posu te sami.
vznikat v polovin 90. let min. století a jejich sou asné spole né heslo by asi mohlo znít „podpora rodiny“. V roce 1996 vzniklo Národní centrum pro rodinu, které v R monitoruje spole enské podmínky vztahující se k rodin a v bec se snaží o vytvá ení prorodinného klimatu v naší zemi. Pro m na v ci nejp itažliv jší bylo, že tato „neziskovka“ ctí ve své innosti pohled katolické církve. Jsem p esv d ená, že sou asná katolická církev je hluboce znalá v otázce rodiny, vztahovosti a lidské osoby v bec (za všechny knižní d kazy jmenuji Teologii T la od Jana Pavla II.). Nabízí vhled, poznání hodnot a ešení nejen tam, kde se n co pokazilo. Ona u í upev ovat a rozvíjet to, co se da í a „funguje“! To je pozoruhodné. Ve „sv t “ totiž existuje mnoho dokonalých služeb pro ešení krizí a jejich následk . Zdravý stav však považujeme za samoz ejmost, nevíme, že do n ho musíme investovat, ani jak.
P evzato z asopisu Milujte se! 4/2008
ROZHOVORY
se zajímavými osobnostmi, které žijí vedle nás, aneb co se d je ve farnosti S Evou Loskotovou o rodícím se Centru pro rodinu
Vra me se k zamýšlenému Centru pro rodinu, které by v nejbližší dob m lo vzniknout v Tábo e. Na které "cílové skupiny", jak se šeredn íká, bude innost centra zam ena? Cílení centra je široké. Už ve stanovách p ipravovaného sdružení stojí: „zam it se na vztahový a sociální rozm r lidské existence…“. Ekologové vyhlížejí „dobu ledovou“, ada lidí však vnímá, že v ní už vlastn jsme. Schopnost vytvá et mezilidské a sousedské vztahy ch adne; logika trhu sm le válcuje solidaritu a sdílení mezi lidmi. V tomto smyslu p ipravované sdružení cílí ke komukoliv, kdo touží posilovat práv to ch adnoucí a má trochu odvahy „hýbat se proti trendu doby“. Protože tato aktivita v naší farnosti vychází z rodin, dá se ekat, že rodiny bude i oslovovat. Znamením jasné kvality centra by pak bylo zapojení našich senior . Jisté je, že centrum bude hledat sd lnost a nabídku pro všechny „jednot-
Evo, jak jsem za sv j krátký pobyt v Tábo e pochopila, ty jsi rodem iniciátorka a stála jsi v pozadí n kolika idejí (projekt ), které už dnes žijí svým vlastním životem (církevní školka, škola…), te ti kon í mate ská dovolená a nová iniciativa je na sv t . Rodí se nám tu v Tábo e Centrum pro rodinu. Kdo vlastn založil u nás v echách první takové centrum a jak tato centra p sobí v jiných m stech… Kdy a kde to p esn za alo, vlastn ani nevím. Po vln vznikajících mate ských center jsem registrovala nový druh prorodinn lad ných aktivit ve spole nosti, asto zvaných „centrum pro rodinu“ nebo podobn . Tuším, že tato centra za ala -8-
Jist je mnoho t ch, kte í by takovou pomoc pot ebovali, jsou však na okraji, jakým zp sobem chceš centrum propagovat? Myslíš, že dokážeš p ekonat ostych pot ebných k církevnímu "za ízení"? Nep jde o „církevní za ízení“ ve státutárním slova smyslu. T. . se sdružujeme „voln “, aniž bychom m li právní subjektivitu a p ipravujeme z ízení ob anského sdružení (tj. právnickou osobu). V Tábo e mám v oblasti „propagace ehokoliv“ nejlepší zkušenost s ústním podáním (tedy doporu ením, sd lováním pozitivní zkušenosti, zvaním). Osobn také trpím (podobn jako otázka) jistým „p ed porozum ním“, že co je církevní, nevyvolává nadšený souhlas. O to více m pak p ekvapí samoz ejmost a respekt, s nímž se potkávám (jako v ící a KC zastupující) nap . u pracovník státní správy nebo i b žn u lidí z mého okolí.
livce“ (svobodné, rozvedené, vdovce, opušt né a jiné „pustiníky“), práv pro ten zmi ovaný „mezilidský“ rozm r.
Míníš, že v Centru by m li pracovat lidé z církve nebo alespo církvi blízcí? Pro ? Každé dobré dílo by m lo mít své „podložení“. A jde-li o projekt vycházející z církve, z angažovanosti k es an , t žko si lze p edstavit, že by za viditelným dílem neexistovala „duchovní pé e o toto dílo“, by jen v podob malé modlitební skupiny. Ze známých projekt , za nimiž stojí „duchovní aktivita“, lze p ipomenout táborskou CZŠ Orbis-Pictus nebo bud jovickou Arpidu. O. Jan Kuník mi nedávno k tématu „služby“ p ipomn l motto z jednoho oltá e v Schönstattu: „Nic bez Tebe, nic bez nás“. V ící lidé ve svých aktivitách v dom otevírají prostor Boží p ítomnosti, „napojují svou aktivitu na Hospodina“, to pak m že být z Boží strany prom ováno v n co vskutku úrodného a živého. Tak se mohou stávat v ící pro projekt „hotovým pokladem“. Z druhé strany je p ítomnost lidí „nevyznávajících po našem“ žádoucí, bez nich k es an n jak „ztrácí š ávu“, stává se strnulým. A pak je tu i požadavek odbornosti, který do k es anských aktivit asto p ivádí lidi „zvenku“. Sdružení by m lo mít sv j zakládající tým (3 až 7 lidí), svého „manažera“ ( lov ka schopného vést neziskovou organizaci) a pokud by rozvíjelo nap . sociální služby, bude pot ebovat odpovídající odborníky.
Snad nejt žší je práv lidi pot ebné oslovovat, tady v echách se ale rodinné problémy t žko odkrývají, lidé se jaksi p edem bojí n co o sob íkat, cht jí vypadat alespo navenek silní, p itom skrývají nejr zn jší bolesti, rodinné katastrofy i rozbušky p ipravené bouchnout…. Možná to má co d lat i s atmosférou malého m sta: bát se íct pravdu, aby se o tom hned n kde nemluvilo. Chápu tedy dob e, že centrum by m lo být azylem i v tomto slova smyslu? Když se bavíme o Centru pro rodinu, je t eba brát v úvahu, že „vychází z farnosti“ a t. . p edstavuje jen a práv „aktuální pro rodinné aktivování (v širším slova smyslu) ásti farník “ (jakousi syntézu myšlenkového hnutí, aktivit a lidí), nejde o organizaci ani o dílo jednotlivce. Tuším, že ada lidí z naší farnosti má schopnost a dar „navazovat“ (oslovit) lidi i v obtížných životních situacích, lidi komplikované i sociáln pot ebné. Pokud bychom však uvažovali o sociálních službách pro tyto skupiny lidí (tedy kvalifikovan poskytované služby ur ené ve ejnosti), bylo by na míst mj. -9-
rozvíjet spolupráci s M stem. Jisté je, že pot ebné rodiny (nap . otec a matka v soub hu s životními okolnostmi nedovedou zabezpe it základní pot eby svých d tí bu do asn , nebo dlouhodob ) v Tábo e žijí, a dá se tušit, že budou p ibývat. Dost lidí, kte í se ocitají ve svízelných situacích, jsou „sociáln pot ební“, sami vyhledávají pomoc, a kompetentní ú ady o nich v dí. Ur it existuje mnoho skrytého a „pot ebného“. Zde hodn zmáhá prostá p ítomnost, pozornost a vnímavost v i nejbližšímu okolí. Pokud vnímám a zajímám se o lidi, kte í kolem m žijí, dá se v n jaké mí e všimnout i vstoupit do míst, která nezvládají a kde jsou v pravém smyslu slova pot ební. Matn si pamatuji slova z n jakého spisku – k es an se o osudech bližních nedovídá proto, aby je rozebíral, p et ásal a hodnotil, nýbrž proto, aby je vtahoval do Boží p ítomnosti, modlil se a hledal možnost nápravy. Tedy, nejsme v tom sami…
Aleluja na cestu K es ané slaví velikono ní ned li. Jak se na ni Marek už t šil! Už hluboko v postní dob se radoval, že skon í svou vládu fialová barva. P edstavoval si kostel rozkvetlý nádherou b lostných hortensií a k tomu stále se opakující zp v „aleluja“. Nechápal, pro n kte í kluci dávají p ednost Vánoc m p ed Velikonocemi. Pro n ho jsou svátky Ježíšova vzk íšení jasnou jedni kou mezi všemi slavnostmi. Ale co se to s ním d je, když celý kostel burácí slavným „aleluja“, a on nakvašen ml í? Potom se zase baví se sousedem, a to tak nahlas, že vyrušuje už i pana fará e. A te dokonce ukazuje na kluky, kte í p inášejí k oltá i kadidelnici s lo kou. Sm je se jim, že v kotlíku mají namísto žhavých uhlík šedý popel. Jáhen te evangelium a pan fará se nem že na Boží slovo soust edit. Gestem napomíná Marka – jindy by se zastyd l, ale te se ješt na kn ze drze podívá. A to je mu teprve deset let. Ješt že dnes nemusím kázat, uklid uje se kn z a vybavuje si, co se událo v sakristii p ed za átkem bohoslužby. Ano, v tom to bude! Marek cht l jít z ejm s lo kou a službu mu vyfoukl Kamil. Je tu n kolik starších ministrant , kte í p ijeli na svátky a funkce si rozebrali. Pan fará p ivolává Marka k sob . Poslouchá hned, ale ta jeho ch ze – to snad není ani on! „Marku“, šeptá pan fará horlivému ministrantovi, „odpoledne jdu do nemocnice za d de kem. Co mu mám íct, až se m zeptá na tebe?“ Hoch sice nic neodpovídá, ale už ta ch ze nazp t je jiná. Myslí na d de ka. Je moc nemocný, ale vsadím se, že si te pobroukává „aleluja“. Vždycky mn íkává: Jsi m j zástupce u oltá e a jsem na tebe hrdý. A nyní mu bude pan fará žalovat! Maminka íkala, že je to s ním
íkáš prevence: Plánuješ tedy i n co co by lidi, kte í do centra dojdou, mohlo spojit bezprost edn : hlídání d tí, sportovní klání, spole né va ení, co já vím? Ur it je možné cokoliv z toho, co jmenuješ, centrum (jakási definice je v p edchozí odpov di) nás, pro rodinn hnuté farníky, „vyjad uje“. Aktuáln jsou veleoblíbená „setkání rodin“, jednou v m síci se rodiny i s d tmi potkávají vždy „u n koho doma“ (m že být i na zahrad , ale nutný je „hostitel“) a tráví spolu ned lní odpoledne povídáním, zpíváním, sdílením, hraním, … Kruh takto sp átelených rodin z farností Tábor a Sezimovo Ústí se vytrvale rozši uje a tuším, že v sob má zna ný potenciál… T. H. - 10 -
špatné. Ne, už ani nehlesnu, to by se mu p itížilo, kdyby se dozv d l... Je po kázání. Marek se odváží mrknout do míst, kde vždycky sedává maminka. Ale není tam. Co se stalo? Že by d de ek... Vrní mu SMS. Jde za oltá a tam te: „D de ek umírá. Zpívej mu na cestu aleluja. Maminka.“ „D de ku“, zašeptá a pak už jenom stírá slzy. A te už bre ím nahlas. Nemohu to zadržet. Ješt že se p inášejí dary a varhany burácejí p i doprovodu písn . Za chvíli bude aleluja. Ale copak mohu zpívat? „Aleluja, aleluja, aleluja,“ vyráží ze sebe podivné zvuky. Zpívá se další sloka, p i které pan fará oku uje oltá . Kou tak symbolicky sbírá všechny modlitby v ících a posílá je do nebe. D de ku, v n kadidla t doprovází do nebe, i když nemám lo ku. A já k tomu, te už dokonce zpívám: „Aleluja, aleluja, aleluja!“ Kn z zpívá prefaci a Marek se modlí: „Ježíši, odpus mi, prosím, moc prosím, že jsem se dnes tak choval. Dokonce jsem byl schopen kv li lo ce zapomenout na to hlavní: že jsi vstal z mrtvých. Miluji Velikonoce – všechny nás to doma nau il d de ek. Práv proto sis ho vzal k sob do nebe na velikono ní ned li. Aleluja, aleluja, aleluja!“
5. Moje matka m nau ila ironii: „Ješt chvíli bre a já ti k tomu dám skute ný d vod!“ 6. Moje matka m nau ila mnoho o v d zvané osmóza: „Zav i pusu a sn z tu polívku!“ 7. Moje matka m nau ila ohebnosti: „Podívej se na tu špínu co máš na zádech!“ 8. Moje matka m nau ila vytrvalosti: „Nevstaneš odsud, dokud nesníš všechen ten špenát!“ 9. Moje matka m nau ila o po así: „Tv j pokoj vypadá, jako kdyby tady p ed chvílí ádilo tornádo!“ 10. Moje matka m nau ila závisti: „Na sv t jsou miliony neš astných d tí, které nemají tak úžasné rodi e jako ty!“ 11. Moje matka m nau ila matematice: „Kolik chceš knedlík ?“ Chci t i. Dostanu p t. Jo, jsou v ci, které vás nau í jenom maminka. Maminka nebo jiná osoba v této roli stojí p ímo uprost ed procesu, v n mž se lov k stává tím, kým je. Významní politici, velcí myslitelé a um lci a náboženští p edstavitelé asto vydávají barvitá sv dectví o tom, jaký vliv m la jejich matka na život. Mate ství je nejvýznamn jší, nejnáro n jší a nejh e placené povolání na sv t ... To, co lov k dostal od své maminky (a v kladném, nebo záporném smyslu) si nese celým životem...
P evzato z asopisu Tarzicius 4/2007
Svátek matek V ci, které t nau í jenom maminka: 1. Moje matka m nau ila ocenit dob e odvedenou práci: „Jestli se hodláte navzájem zabít, ud lejte to laskav venku, práv jsem uklidila!“ 2. Moje matka m nau ila náboženství: „Modli se, aby to z toho koberce šlo dolu!“ 3. Moje matka m nau ila logice: „Pro ? Protože jsem to ekla!“ 4. Moje matka m nau ila p edvídavosti: „Ujisti se, že máš isté prádlo, co kdyby se stala n jaká nehoda!"
P evzato z AVE z Lome ku 5/2006 - 11 -
Celodiecézní sbírky v b eznu a kv tnu: 30. b ezna – na pomoc k es an m ve Svaté zemi 4. kv tna – na pot eby diecéze
Krátké zprávy
Pout : ned le 27. 4. 2008 v 10.00 hod. – kostel sv. Vojt cha v Ratibo ských Horách – po mši svaté se uskute ní mimo ádná sbírka na opravu varhan v kostel sv. Vojt cha.
Pomocný – sv tící biskup mons. Pavel Posád byl jmenován biskupským viká em pro katechety, mládež a ministranty, Charitu, trvalé jáhny, rodiny, misie a hnutí.
sobota 17. 5. 2008 v 18.30 hod. – kaple sv. Jana Nepomuckého v Dolních Hrachovicích.
Sbírka na Svatopetrský halé vynesla v Tábo e 8.200,- K , v Sezimov Ústí 4.100,- K , v Pohnání 5.400,- K a v Ratibo ských Horách 1.600,- K . Pán B h zapla za vaše dary.
ned le 18. 5. 2008 ve 14.00 hod. – kaple sv. Jana Nepomuckého v Rodné.
Vikariátní katechetické st edisko po ádá na Zelený tvrtek 20. b ezna od 9. do 13 hod. v poutním dom Emauzy na Klokotech velikono ní dílnu, p i které je možné si vyrobit nejr zn jší p edm ty k velikono ní výzdob . Budeme spole n vyráb t ozdoby na velikono ní st l, malovat kraslice, zdobit sví ky, velikono ní p ání, plést pomlázky. Po skon ení dílny bude uspo ádán malý trh výrobk , výt žek bude použit pro farnost P. Günthera v Pakistánu.
ned le 1. 6. 2008 v 10.00 hod. – kaple Nejsv t jší Trojice v Horních Hrachovicích. ned le 6. 7. 2008 v 10.00 hod. – kostel sv. Prokopa v Pohnání. Ve tvrtek 1. kv tna oslavíme výro í posv cení kostela Prom n ní Pán v Tábo e. Slavnostní mše svatá bude sloužena v 10.00 hod. První májový den zakon íme v 18.00 hod. májovou pobožností a nešporami.
Adora ní den (osadní svátek) Adora ní dny nebo také osadní svátky zavedl již otec biskup Jan Valerián Jirsík ( eskobud jovickým biskupem byl v letech 1851 – 1883) proto, aby se sešli farníci, spole n se modlili a adorovali za diecézi. Tuto tradici obnovil otec biskup Antonín Liška v roce 1997.
V sobotu 3. kv tna na svátek apoštol Filipa a Jakuba bude v 18.00 hod. sloužena mše svatá v kostele zasv ceném t mto sv tc m na bývalém táborském h bitov pod Kotnovem. Vikariátní d tská pou se tentokrát uskute ní v pond lí 19. kv tna v okolí stádleckého mostu. Program vyvrcholí ve 14.00 hod. mší svatou u kostela v Dobronicích.
pátek 25. 4. Sezimovo Ústí 15.00 – výstav Nejsv t jší svátosti 16.30 – mše svatá s požehnáním sobota 26. 4. Tábor 15.00 – výstav Nejsv t jší svátosti 18.00 – mše svatá s požehnáním
Výro í posv cení kostela Povýšení svatého K íže v Sezimov Ústí oslavíme mší svatou v ned li 25. kv tna v 10.30 hod.
úterý 6. 5. Pohnání 15.45 – výstav Nejsv t jší svátosti 16.30 – mše svatá s požehnáním - 12 -
Farmá se ptá kovboje: „Tak co Johne, ozna il jsi všechna naše zví ata, jak jsem ti v era ráno p ikázal?“ „Oznail.“ „A jak to šlo?“ „S dobytkem to šlo hladce, horší to bylo se slepicemi, ale p ímo strašné to bylo se v elami!“ Cítil jsem, že mám t lo absolutn z formy a tak jsem se p ihlásil do fitnessklubu. Rozhodl jsem se, že budu chodit na cvi ení pro seniory. Ohýbal jsem se, kroutil, svíjel, skákal a potil se skoro hodinu, ale než jsem se kone n navlíkl do cvi ebního úboru, tak cvi ení skon ilo.
„P edstavte si, poprvé se nás sešel na št drove erní ve e i sudý po et lidí!“ „Jak to, vždy jste byli t i!“ „Jo, ale potom p ijelo sedmnáct hasi !“ Katechetka se ptá d tí p i hodin náboženství: „Pro musíme být v kostele potichu?“ Malá dívka odpoví: „Protože tam všichni spí.“
„Mám pro vás dobrou a špatnou zprávu,“ íká obhájce svému klientovi. „Tak nap ed tu špatnou. P išly výsledky krevního testu a vaše krev se v DNA p esn shoduje s krví nalezenou na míst zlo inu.“ „Ale ne!“ zvolá klient. „No a jaká je ta dobrá zpráva?“ „Máte velice nízkou hladinu cholesterolu.“
„Tak nám šéf zakázal v pracovní dob pít kávu a íst noviny. No, tak pijeme aj a teme asopisy.“ Chvili ku p ed zapo etím smute ního ob adu se ob adník v síni oto í ke sta i ké vdov a ptá se: „Kolik bylo vašemu manželovi?“ „Devadesát vosum“, odpoví vdova, „byl o dva roky starší než já.“ „Takže vám je tedy devadesát šest,“ podotkne ob adník. Dáma odpoví: „Už skoro nemá cenu chodit dom , co?“
„Tak jak jsem boxoval?“ ptal se boxer v šatn trenéra po utkání. „Podívej se do zrcadla.“ V padesátistup ovém mrazu se vrací Eskymák ke svému iglú. P ed vchodem vidí zabitého medv da. P ekvapen se ptá manželky: „Jak jsi ho zabila?“ „Praštila jsem ho tím bumerangem, co máš u postele.“ Eskymák na to nazloben : „Jestli se ješt jednou dotkneš mých ponožek, tak ti zlomím deku!“
Reportér hovo í se sto ty letou dámou: „A co je podle vás nejlepší na tom dožít se 104 let?“ „Že už nepodléháte nátlaku svých vrstevník .“ Na chodb zastaví šéf svého pod ízeného: „Pro jdete o dv hodiny pozd ji do práce?“ „V era jste mi ekl, abych si noviny p e etl doma!“
Farní zpravodaj Tábora a okolí vydávají ímskokatolické farnosti uvedené v hlavi ce. Redakce: Tábor, D kanská 305, tel. 381 253 824 - vede Petr Svoboda. e-mail:
[email protected] Farní zpravodaj na internetu: www.sezusti.webzdarma.cz/zpravodaj Náklad 500 výtisk . Bezplatné.
Školní poznámky: - P i hudební výchov vyrušuje svým zp vem. - P i výkladu o pra lov ku ukazoval prstem na m a hlasit se smál. - Odmlouvá mi n mecky, p estože dob e ví, že jsem angli tiná . - 13 -
VÝKAZ O HOSPODA ENÍ od 01.01.2007 do 31.12.2007 Text Stav financí k 1.1.2007
údaje v K Borotín
Hlasivo
Hoštice
Chotoviny
St ezimí
153 784.05
39726.45
51 576.92
38470.52
146039.96
Nájemné
0.00
0.00
0.00
17500.00
0.00
Prodej majetku
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
28164.00
20037.00
8547.00
53706.00
21461.00
115500.00
0.00
0.00
76200.00
2200.00
656.09
206.62
266.13
154.75
819.75
10000.00
50000.00
0.00
100000.00
0.00
680000.00
60000.00
0.00
770000.00
0.00
200.00
500.00
50.00
6805.00
0.00
834520.09
130743.62
8863.13
1024365.75
24480.75
2849.60
3039.60
2619.20
5341.90
3011.20
29805.00
20402.00
3001.00
85044.40
12360.50
940895.00
120000.00
0.00
819967.00
0.00
Opravy ostatní
2915.50
0.00
0.00
102545.00
0.00
Odeslané sbírky a p ísp vky diecézi z toho: Svatopetrský halé Pot eby diecéze Charita Bohoslovci Misie Bible Ostatní Odvody z nájm Odvody z prodej a dar Havarijní fond oprav Svépomocný fond
6807.00 850.00 905.00 1050.00 1002.00 0.00 0.00 100.00 0.00 0.00 2100.00 800.00
6127.00 537.00 2090.00 465.00 235.00 1600.00 0.00 0.00 0.00 37858.00 900.00 300.00
3352.80 0.00 985.00 0.00 0.00 0.00 0.00 90.00 1577.80 0.00 500.00 200.00
17836.00 2000.00 2197.00 1800.00 4000.00 2000.00 310.00 429.00 2100.00 0.00 2200.00 800.00
7693.00 2250.00 1000.00 1250.00 1600.00 815.00 300.00 378.00 0.00 0.00 100.00 0.00
0.00
0.00
0.00
7505.00
1000.00
Da z nemovitostí
293.00
145.00
379.00
349.00
0.00
Ostatní výdaje
200.00
500.00
50.00
0.00
0.00
983765.10
150213.60
9402.00
1038588.30
24064.70
-149245.01
-19469.98
-538.87
-14222.55
416.05
Stav ú t k 1.1.2008
50981.04
23378.47
49 738.05
17 807.97
80 109.01
Stav pokladny k 1.1.2008
3 558.00
578.00
2500.00
8 940.00
1947.00
Zm na stavu p j ek
50000.00
3700.00
1200.00
2 500.00
- 64 400.00
Stav financí k 1.1.2008
54 539.04
23956.47
52 238.05
26 747.97
82 056.01
Sbírky Dary fyzických i právnických osob Úroky z vedení b žného ú tu P ísp vek z diecéze P ísp vek obecní a státní Ostatní p íjmy P íjmy celkem Bohoslužebné pot eby Režijní výdaje (nap . elekt ina; v n kt. farnostech telefon, internet, úklidové výdaje, výzdoba, atd.) Opravy památek
Dary a charita
Výdaje celkem Rozdíl p íjm a výdaj za r. 2007
- 14 -
Bohoslužby ve Svatém týdnu a o Velikonocích 2008 ve farnostech Chotoviny, Borotín, Hlasivo, Hoštice a St ezimí
15.3. – 16.3. bohoslužby Kv tné ned le sobota 15.3.. 16:30 Hlasivo mše svatá s pr vodem s ratolestmi 18:00! Kostelec mše svatá s pr vodem s ratolestmi, ú inkuje soubor Collegium Taizé, Tábor ned le 8:15 11:00 12:00 14:00 14:30
16.3. Chotoviny Borotín St ezimí Hoštice Chotoviny
mše svatá s pr vodem s ratolestmi mše svatá s pr vodem s ratolestmi bohoslužba slova mše svatá s pr vodem s ratolestmi (o. Václav) ekumenická bohoslužba v kostele sv. Petra a Pavla
20.3. Zelený tvrtek 17:30 Hlasivo 19:00 Chotoviny
mše svatá na památku Ve e e Pán mše svatá na památku Ve e e Pán
21.3. Velký pátek 16:30 Borotín 17:30 Hlasivo 18:00 Chotoviny
velkopáte ní ob ady velkopáte ní ob ady (J. Hubenka) velkopáte ní ob ady
22.3. Bílá sobota bez ob ad 22.3. (ve er) – 23.3. Slavnost Zmrtvýchvstání Pán Vigilie 22.3. 20:00! Chotoviny ob ady Velikono ní vigilie Den slavnosti 23.3. 8:15 Chotoviny 10:00 Hlasivo 11:30 Borotín 11:00 St ezimí 14:00 Hoštice
mše svatá mše svatá mše svatá mše svatá (o. Konstantin) mše svatá
24.3. Pond lí Velikono ní. 9:00 Chotoviny d tská mše svatá 15:00 Kostelec mše svatá, p i níž zpívá sbor Exodus (ze Sedlce – Pr ice) Zm na programu vyhrazena. Bližší informace: P. Jan Kuník, Lipová 2, 391 37 Chotoviny; tel. 381284195; mobil 731/402866; internetové stránky: chotoviny.farnost.cz.
- 15 -
Bohoslužby Svatého týdne a o Velikonocích 2008 D kanský „Klášterní“ Tábor – Sezimovo Ratibo ské Pohnání kostel TA kostel TA Klokoty Ústí Hory . Bud jovice: diecézní setkání mládeže s biskupy Ji ím a Pavlem
Sobota 15. b ezna - mše svatá
18.00
17.00
15.15
Kv tná (pašijová) ned le - ranní chvály a sv cení ratolestí: - mše svatá:
8.00 8.30 10.00 10.30 11.30 18.00 1 hod. 1 ¼ hod. 1 hod. Svátost smí ení ve Svatém týdnu p ede mší p ede mší p ede mší Pond lí Svatého týdne - mše svatá 18.00 17.00 Úterý Svatého týdne - mše svatá 17.00 18.00 15.15 St eda Svatého týdne 18.00 17.00 - mše svatá 18.00 ekanice – d m s pe .sl.: sederová ve e e (pro p ihlášené) 9.00 B – katedrála: mše svatá se sv cením olej Zelený tvrtek 9.00 Klokoty-Emauzy – velikono ní dílna pro d ti - mše na památku Ve e e Pán 18.00 17.00 16.00 16.30 Velký pátek - velká k ížová cesta v p írod 15.45 - velkopáte ní ob ady 16.00 17.00 16.00 17.00 9.00 – 9.00 – Bílá sobota - modlitby u Božího hrobu 8.00 15.00 11.00 Slavnost Zmrtvýchvstání Pán - vigilie – sobota 22. 3. - ob ady velikono ní vigilie 21.00 19.30 19.00 - den slavnosti – ned le 23. 3. - mše sv. se žehnáním pokrm Pond lí velikono ní - mše svatá
18.00 8.30 10.00 10.30 11.30 15.00 spole enství rodin u Rangl v Plané n. Lužn. 8.30
10.00
10.30
10.00 Ratibo ice 10.00
Vstal dobrý Pastý , který dal sv j život za své ovce a um el za své stádce. Alleluja. Požehnané velikono ní svátky a radost ze zmrtvýchvstalého Krista p ejí všem farník m: P. Václav Hes, P. Jan Kuník, P. Ji í M ka OMI a redak ní rada Farního zpravodaje Marie Berková, Jaroslav Nol , Miloslava Skopcová, Petr Svoboda, Ji í Van ata a Tereza Horváthová. - 16 -
